Anticke ?ecko nebo take Starov?ke ?ecko je historickym obdobim v d?jinach ?ecka , ktere za?ina kolem roku 800 p?. n. l. a kon?i v dob? rozmachu k?es?anstvi . Mnoha historik? poklada obdobi antickeho ?ecka za epochu vzniku sou?asne moderni zapadni civilizace. ?ecka kultura dosahla zna?neho v?hlasu ji? v dob? ?imske ?i?e , je? umo?nila jeji roz?i?eni do v?t?iny Evropy . Civilizace antickeho ?ecka m?la ohromny vliv na jazyk, politiku , vzd?lavaci system, filozofii , v?du a um?ni . K obnoveni zajmu o kulturu antickeho ?ecka do?lo v zapadni Evrop? v pr?b?hu renesance a op?t v dob? klasicismu v 18. a 19. stoleti .

?Anticke ?ecko“ je termin u?ivany k popisu ?eckeho sv?ta v dobach starov?ku. Neomezuje se tedy pouze na uzemi dne?niho ?ecka , ale vztahuje se take na ostatni oblasti starov?ke ?ecke kultury v oblasti St?edozemniho mo?e : egejske ostrovy, Kypr , egejske pob?e?i Male Asie (zname jako Ionie ), Sicilie a ji?ni Italie ( Magna Graecia ) a ?etne ?ecke kolonie na pob?e?i ?erneho mo?e , Ilyrie , Thrakie , Egypta , Kyrenaiky , ji?ni Galie a severovychodniho pob?e?i Iberskeho poloostrova . Cely ?lanek...

Vite ?e?

... Visoko bylo v ?asech Jugoslavie velkym producentem ko?enych vyrobk? ?

...Ustavni soud Bosny a Hercegoviny zakazal Republice srbske a Federaci Bosny a Hercegoviny jejich entitalni symboly ?

... BeLaM je projekt na vybudovani podpovrchove tramvaje v B?lehradu  ?

Politika jednotlivych balkanskych zemi odra?i jednak evropskou politickou tradici, jednak jednotlive historicke zku?enosti. Balkanske zem? jsou republiky , nicmen? v d?jinach se jednalo mnohdy o mocne monarchie . Politicky vzestup jednotlivych zemi souvisi s rozkladem mnohonarodnostnich ?i?i, kdy byly vybudovany nove narodni staty. N?kolik vale?nych konflikt? v 19. a 20. stoleti bylo pro politicke systemy t?chto zemi t??kou zkou?kou. V sou?asne dob? jsou balkanske staty demokraticke , probiha zde volna sout?? politickych stran .

Kultura zemi na Balkan? vychazi z d?jin jednotlivych zemi a jejich spole?enskeho vyvoje. U v?t?iny stat? na Balkan?, ktere je?t? v 19. stoleti byly v podru?i velkych ?i?i, do?lo k narodnimu obrozeni , reformam jazyka, rozvoji divadla, tisku i literatury. Nemalou roli hralo take nabo?enstvi , ktere udavalo sm?r v mnohych zemich a jejich orientaci bu? na zapad ( katolicismus ), na vychod ( pravoslavi ), ?i k blizkemu vychodu ( islam ). Na Balkan? se poda?ilo uchovat mnohe lidove zvyklosti s dlouhou tradici.

Dlouhe d?jiny Balkanu jsou plne historickych udalosti, ktere pomahaly formovat moderni Evropu . A? je to ji? Osmanska invaze , diky ktere zdomacn?l islam a mnohe turecke tradice na nes?etny po?et let, ?i ?etne valky, ktere na konci 19. stoleti a za?atku 20 . vyustily v prvni sv?tovou valku a p?etvo?eni mapy Evropy . Nemaly vyznam ma v novodobych balkanskych d?jinach take komunismus , ktery se uchytil ve v?t?in? zemi Balkanu v druhe polovin? 20. stoleti a vedl k vybudovani nedemokratickych re?im? osobni moci.

Jazykova r?znorodost obyvatelstva na Balkan? je pom?rn? vysoka. Dominuji slovanske jazyky , p?esn?ji jejich ji?ni v?tev. Ji?n? od Slovany osidlenych oblasti se nachazeji Albanci a ?ekove, kte?i maji sve vlastni jazyky zcela odli?ne od slovanske v?t?iny. Alban?tina jako ilyrsky jazyk neni p?ibuzna v?t?in? indoevropskych jazyk?, ?e?tina je diky svemu kulturnimu p?inosu ji? mnohem znam?j?i, nicmen? take nepat?i k ?adne v?tvi evropskych jazyk?. Pro formovani modernich balkanskych stat? m?la take velky vyznam staroslov?n?tina , b?hem st?edov?ku a raneho novov?ku pak take ture?tina vzhledem k vlivu Osmanske ?i?e .

• Albanie ( d?leni )
• Bosna a Hercegovina ( d?leni )
• Bulharsko ( d?leni )
• ?erna Hora ( d?leni )
• Chorvatsko ( d?leni )
• Kosovo ( d?leni )
• ?ecko ( d?leni )
• Rumunsko ( d?leni )
• Severni Makedonie ( d?leni )
• Srbsko ( d?leni )
• Turecko (?aste?n?) ( d?leni )

Josip Broz Tito ( cyrilici : ?осип Броз Тито; 7. kv?tna 1892 Kumrovec ? 4. kv?tna 1980 Lubla? ) byl v?dce SFRJ . B?hem druhe sv?tove valky Tito zalo?il antifa?isticke odbojove hnuti proti n?mecke a italske okupaci, zname jako ?jugoslav?ti partyzani “. Pozd?ji se stal jednim ze zakladajicich ?len? kominformy , av?ak Tito pevn? odolaval vlivu Sov?tskeho svazu , a pozd?ji se, jako?to spoluzakladatel a hlavni propagator, za?lenil do Hnuti nezu?astn?nych zemi .

Josip Broz se narodil 7. kv?tna 1892 v chorvatskem Kumrovci , nale?ejicim v te dob? Rakousko-Uhersku , v kraji zvanem Zagorje (p?eklad: Zaho?i). V r?znych dokumentech je Titovo narozeni uvad?no v r?znych datech. V jednom z takovych dokument? z dob, kdy slou?il v rakousko-uherske armad?, je uvedeno jako datum narozeni 25. kv?tna 1892. Ji? za druhe sv?tove valky bylo toto datum ozna?eno jako vyznamny den Titovych narozenin. Dokonce Hitler na tento den v roce 1944 p?ikazal zauto?it na Drvar . Po valce byl krom? statni oslavy narozenin Josipa Broze tento den ozna?en jako svatek ?Den mlade?e“.

cely ?lanek...

Balkan je znam jako misto, kde se st?etava hned n?kolik nabo?enstvi . Krom? k?es?anstvi se lze setkat take s islamem , nebo judaismem . K?es?ane, kte?i na balkanskem poloostrov? ?iji, jsou p?eva?n? pravoslavni , zapadni ?asti oblasti v?ak maji dlouhou katolickou tradici . Muslimove ?iji hlavn? v Albanii , Kosovu a Bosn? a Hercegovin? . Nabo?enstvi, bez ohledu na to, k jakemu se v?t?ina obyvatelstva hlasi, m?lo v?dy velky vliv na formovani modernich spole?nosti v regionu. Srbove vnimaji svateho Savu jako sveho patrona, Bulha?i v 19. stoleti usilovn? bojovali za vlastni cirkev . Albanie v 20. stoleti za?ila obdobi, kdy byla nabo?enska svoboda tvrd? potla?ovana .

Nav?tivte take Portal:Nabo?enstvi , Portal:K?es?anstvi , ?i Portal:Bible

• Kategorie: Balkan
  • Kategorie: Albanie
  • Kategorie: Bosna a Hercegovina
    • Kategorie: Federace Bosny a Hercegoviny
    • Kategorie: Republika srbska
  • Kategorie: Bulharsko
  • Kategorie: ?erna Hora
  • Kategorie: Chorvatsko
    • Kategorie: Dalmacie
    • Kategorie: Slavonie
  • Kategorie: Severni Makedonie
  • Kategorie: Kosovo
  • Kategorie: ?ecko
  • Kategorie: Srbsko
  • Kategorie: Turecko

• Kategorie:Albanska kultura
  • Kategorie:Albanska literatura
• Bosenska kultura
  • Kategorie:Bosenska literatura
• Kategorie:Bulharska kultura
  • Kategorie:Bulharska hudba
  • Kategorie:Bulharska literatura
• Kategorie:Chorvatska kultura
  • Kategorie:Chorvatska architektura
  • Kategorie:Chorvatska hudba
  • Kategorie:Chorvatska literatura
• Kategorie:Srbska kultura
  • Kategorie:Srbska hudba
  • Kategorie:Srbska literatura
  • Kategorie:Srbske filmy
• Kategorie:?ecka kultura
  • Kategorie:?ecka hudba
  • Kategorie:?ecka literatura

• Kategorie:D?jiny Albanie
• Kategorie:D?jiny Bosny a Hercegoviny
• Kategorie:D?jiny Bulharska
• Kategorie:D?jiny ?erne Hory
• Kategorie:D?jiny Chorvatska
• Kategorie:D?jiny Srbska
  • Kategorie:Jugoslavie
    • Kategorie:D?jiny Jugoslavie
    • Kategorie:Komunisticky re?im v Jugoslavii
• Kategorie:Srbsko a ?erna Hora
• Kategorie:D?jiny ?ecka
  • Kategorie:Byzantska ?i?e
  • Kategorie:Starov?ke ?ecko
  • Kategorie:Osmanska ?i?e

Dal?i informace o Balkanu, jednotlivych zemich, kultu?e a politice lze nalezt na nasledujicich strankach:

Vladni stranky

• http://www.srbija.gov.rs/ Stranky srbske vlady
• http://www.gom.cg.yu/eng/ Vlada ?erne Hory

Tematicke

• http://www.bosna.unas.cz/ Webove stranky o Bosn? a Hercegovin?

Zpravodajstvi

• http://www.balkanupdate.com Zpravodajstvi
• http://www.dnevniavaz.ba Sarajevske noviny Dnevni Avaz
• http://www.seeurope.net/ SEEurope.net Zpravodajstvi v angli?tin?
• http://www.setimes.com/ Southeast European Times

Ostatni

• http://www.portabalkanica.eu Ob?anske sdru?eni Porta Balkanica
• http://www.lib.msu.edu/sowards/balkan/ Balkanska historie, Steven W. Sowards
• http://www.csees.net/ Centrum jihovychodoevropskych studii
• http://www.eia.doe.gov/emeu/cabs/balkans.html Statisticke informace o rop? a plynu na strankach CIA
• http://www.balkaninsight.com Analyzy

Nasledujici ?lanky by pot?ebovaly vylep?it, ?i roz?i?it:

• B?lehrad
• Sofia
• Podgorica
• Sand?ak
• Alija Izetbegovi?
• Portaly jednotlivych zemi (viz vy?e) maji rovn?? sekce s nedokon?enymi a rozpracovanymi ?lanky, ktere by bylo zahodne napsat.
• Z ?lank? tykajicich se obsahu portalu m??ete na tento portal odkazat ?ablonou {{Portaly|Balkan}} umist?nou na konci ?lanku t?sn? nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}} . V p?ipad?, ?e ji? ?lanek odkazuje na jiny portal, p?idejte odkaz abecedn? do ji? vlo?ene ?ablony {{Portaly}} , viz navod .