Alija Izetbegovi?
1. prezident republiky Bosna a Hercegovina
Ve funkci: 20. prosince 1990  ? 14. b?ezna 1996
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	Strana demokraticke akce
Narozeni	8. srpna 1925 Bosanski ?amac , Kralovstvi SHS
Umrti	19. ?ijna 2003 (ve v?ku 78 let) Sarajevo , Bosna a Hercegovina
P?i?ina umrti	kardiovaskularni onemocn?ni
Misto poh?beni	Kova?i Cemetery
D?ti	Bakir Izetbegovi?
Alma mater	Pravnicka fakulta Sarajevske univerzity Univerzita v Sarajevu
Profese	advokat , filozof , politik , spisovatel a politicky komisa?
Nabo?enstvi	Sunnitsky islam
Ocen?ni	Mezinarodni cena krale Fajsala za slu?bu islamu (1993) Velky ?ad kralovny Jeleny ?ad Turecke republiky
Podpis
Commons	Alija Izetbegovi?
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Alija Izetbegovi? ( 8. srpna 1925 Bosanski ?amac , Kralovstvi Srb?, Chorvat? a Slovinc? ? 19. ?ijna 2003 Sarajevo , Bosna a Hercegovina ) byl ?len a p?edseda P?edsednictva Socialisticke republiky Bosny a Hercegoviny (1990?1992) a P?edsednictva Republiky Bosny a Hercegoviny (1992?1996), dale ?len (1996?2000) a p?edseda P?edsednictva Bosny a Hercegoviny (1996?1998 a 2000), spoluzakladatel (1990) a prvni p?edseda Strany demokraticke akce (1990?2001).

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Bosenskem ?amci do muslimske rodiny, kterou tvo?ili Mustafa a Hiba Izetbegovi?ovi. Mustaf?v p?edek Izet-beg Jahi? se p?ist?hoval do ?amce roku 1861 , pote co B?lehrad a Ca?ihrad uzav?ely dohodu o vyst?hovani muslimskeho obyvatelstva ze Srbska. Velkostatka?sky rod Jahi?? stovky let dr?el statky na uzemi dne?ni srbske metropole.

Roku 1928 se rodina p?est?hovala do Sarajeva, kde Alija roku 1940 dokon?il studium na gymnaziu . B?hem druhe sv?tove valky , ktera v Bosn? a Hercegovin? vypukla po n?mecke invazi v Jugoslavii v dubnu 1941 , byl aktivni v panislamske organizaci Mladi muslimove ( Mladi muslimani ). Kdy? se v t??kych momentech valky Mladi muslimove rozhodovali mezi podporou komunistickych partyzan? a N?mci zformovane divizi SS Handschar , zvolil druhou mo?nost. ^[1] Po skon?eni konfliktu byl znovu aktivni v Mladych muslimech, kv?li u?asti na jejich akcich byl posleze odsouzen na t?i roky v?zeni. Po skon?eni trestu studoval prava na Univerzit? v Sarajevu, diplom ziskal roku 1956 . Pote pracoval jako podnikovy pravnik.

V tovarn? Bosna z?stal nasledujicich 30 let, v letech osmdesatych se pak jako autor Islamske deklarace dostal do problem?. 23. b?ezna 1983 byl v 5:30 rano ve svem byt? zat?en a nasledn? souzen za ?i?eni islamskeho nacionalismu . ^[2] Odsouzen byl k trestu odn?ti svobody ve vy?i 14 let, ktery byl pozd?ji zmirn?n na 12, a nakonec na 9 let. ^[3] Cely proces, ktery byl ozna?en za dosti politicky, ^[4] p?isp?l k roz?i?eni pov?domi o Izetbegovi?ovi, co? po roce 1990 a opu?t?ni mocenskeho monopolu SKJ vedlo k r?stu jeho popularity. V obdobi liberalnich prom?n v SFRJ byl v roce 1989 ^[5] omilostn?n a mohl tak opustit zenicke v?zeni.

Jako zakladatel a kandidat za Stranu demokraticke akce zmobilizoval muslimske voli?e a strana ziskala v novem parlamentu 33 % mandat?. Izetbegovi? se stal ?lenem multinarodniho p?edsednictva za Bos?aky, v oblib? mu mohl konkurovat pouze zapadobosensky Fikret Abdi? . Izetbegovi? se pokou?el prosadit my?lenku neutrality Bosny a Hercegoviny se snahou vyhnout se konfliktu , ktery se rozho?el v ?ervnu 1991 v sousednim Chorvatsku, ^[6] v tomto usili v?ak usp??ny nebyl; po referendu o nezavislosti republiky na SFRJ , ktere skon?ilo jasnym "pro nezavislost", se rozho?ely etnicke boje prav? i v Bosn?.

Izetbegovi? vyjednaval o budoucich podobach Bosny a Hercegoviny, mluvil spolu s Milo?evi?em a Tuđmanem b?hem valky o r?znych dohodach. V p?ipad? tzv. Cutillerova planu byl za jeho podpis, ktery by znamenal konfederalizaci Bosny a Hercegoviny mezi svymi ve Stran? demokraticke akce tvrd? kritizovan, ?e ustoupil Srb?m a Chorvat?m . ^[7] Rozd?leni Bosny a Hercegoviny podle narodnostniho kli?e d?sledn? odmital, prosazoval stat zalo?eny na sprav? centralizovane. P?esto?e byl mezi Bos?aky velmi popularni, pro Chorvaty a Srby p?edstavoval symbol valky. ^[6]

Pravomoce Izetbegovi?e byly omezeny novym uspo?adanim Bosny a Hercegoviny ? vytvo?enim t?i?lenneho P?edsednictva a ustanovenim u?adu Vysokeho p?edstavitele Bosny a Hercegoviny (OHR), ktery ziskal kli?ove pravomoci. Izetbegovi? z funkce odstoupil v roce 2000 kv?li svemu ?patnemu zdravi. Zem?el o t?i roky pozd?ji. Jeho ohlas v?ak mezi bos?ackym obyvatelstvem nebyl maly, mnozi jej p?ezdivali Dedo (D?de?ek). ^[6]

Politicka orientace a vztah k islamu [ editovat | editovat zdroj ]

Neutralita tohoto ?lanku byla zpochybn?na.

Podrobn?j?i zd?vodn?ni najdete v diskusi . Neodstra?ujte, prosime, tuto zpravu, dokud nebudou pochybnosti vy?e?eny.

---

Pro vkladatele ?ablony: Na diskusni strance zd?vodn?te vlo?eni ?ablony.

Izetbegovi? se politicky profiloval b?hem 60. let, kdy napsal politicko-nabo?ensky program Islamska deklarace (1970), v n?m? vid?l budoucnost ve statu zalo?enem na principu sunnitskeho islamu . Jednalo se o teokraticky projekt, ktery se zakladal na revitalizaci islamskych zp?sobu a tradic zalo?enych na pravnim systemu ?aria . ^[8] Chybna interpretace Izetbegovi?ovy ?Islamske deklarace a islamu mezi vychodem a zapadem“ a ur?ite postoje vytr?ene z kontextu ^{[ zdroj? ]} poslou?ily srbskym propagandist?m v ?i?eni tenden?nich dezinformaci o Izetbegovi?ovi, obvi?ujici ho z ?fundamentalismu“ a pokus? vytvo?it islamsky stat. Tato tvrzeni byla ji? d?ive diskreditovana ze strany mnohych expert?, jako je Noel Malcolm ? britsky historik a autor dila: Bosnia ? A short history . Izetbegovi? a jeho strana SDA od roku 1990 nikdy nem?li v programu transformaci Bosny do fundamentalistickeho statu. V Islamske deklaraci se sice mluvi o panislamskych idejich, nicmen? Bosna a Hercegovina neni vzpomenuta. P?esto v atmosfe?e 80. let, kdy se Jugoslavie rozpadala a jednotlive antagonismy se posilovaly, toto dilo mohlo p?sobit provokativn?.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Alija Izetbegovi? na Wikimedia Commons

P?edsedove P?edsednictva Bosny a Hercegoviny
P?edsedove ZAVNOBiH (1943?1945)	Vojislav Kecmanovi? (1943?1945)
P?edsedove Prezidia Lidoveho shroma?d?ni Bosny a Hercegoviny (1945?1953)	Vojislav Kecmanovi? (1945?1946) đuro Pucar (1946?1948) Vlado ?egrt (1948?1953)
P?edsedove Lidoveho shroma?d?ni Bosny a Hercegoviny (1953?1974)	đuro Pucar (1953?1963) Ratomir Dugonji? (1963?1967) D?emal Bijedi? (1967?1971) Hamdija Pozderac (1971?1974)
P?edsedove P?edsednictva Socialisticke republiky Bosny a Hercegoviny (1974?1992)	Ratomir Dugonji? (1974?1978) Raif Dizdarevi? (1978?1982) Branko Mikuli? (1982?1983) Milanko Renovica (1983?1985) Munir Mesihovi? (1985?1987) Mato Andri? (1987?1988) Nikola Filipovi? (1988?1989) Obrad Piljak (1989?1990) Alija Izetbegovi? (1990?1992)
P?edseda P?edsednictva Republiky Bosny a Hercegoviny (1992?1996)	Alija Izetbegovi? (1992?1996)
P?edsedove P?edsednictva Bosny a Hercegoviny (od 1996)	Alija Izetbegovi? (1996?1998) ?ivko Radi?i? (1998?1999) Ante Jelavi? (1999?2000) Alija Izetbegovi? (2000) ?ivko Radi?i? (2000?2001) Jozo Kri?anovi? (2001?2002) Beriz Belki? (2002) Mirko ?arovi? (2002?2003) Borislav Paravac (2003) Dragan ?ovi? (2003?2004) Sulejman Tihi? (2004) Borislav Paravac (2004?2005) Ivo Miro Jovi? (2005?2006) Sulejman Tihi? (2006) Neboj?a Radmanovi? (2006?2007) ?eljko Kom?i? (2007?2008) Haris Silajd?i? (2008) Neboj?a Radmanovi? (2008?2009) ?eljko Kom?i? (2009?2010) Haris Silajd?i? (2010) Neboj?a Radmanovi? (2010?2011) ?eljko Kom?i? (2011?2012) Bakir Izetbegovi? (2012) Neboj?a Radmanovi? (2012?2013) ?eljko Kom?i? (2013?2014) Bakir Izetbegovi? (2014) Mladen Ivani? (2014?2015) Dragan ?ovi? (2015?2016) Bakir Izetbegovi? (2016) Mladen Ivani? (2016?2017) Dragan ?ovi? (2017?2018) Bakir Izetbegovi? (2018) Milorad Dodik (2018?2019) ?eljko Kom?i? (2019?2020)