Orient expres je ozna?eni pro vice ?elezni?nich spojeni mezi zapadni Evropou a Balkanskym poloostrovem. A? do 2. sv?tove valky se jednalo o luxusni vlaky Mezinarodni spole?nosti l??kovych voz? ? Compagnie Internationale des Wagons-Lits (CIWL) spojujici Pa?i? a Konstantinopol , pota?mo Istanbul . Proslulym se stal Orient Expres take diky romanu Agathy Christie Vra?da v Orient expresu .

Poslednim poz?statkem slavne ery byl vlak Orient expres, ktery od ?ervna 2007 jezdil na trase ?trasburk ? Vide? . Se zm?nou jizdniho ?adu v prosinci roku 2009 p?i?el definitivni konec legendarniho spoje. Ale ji? od 70. let 20. stoleti jsou jako Orient expres provozovany nostalgicke vlaky slo?ene z p?vodnich voz? z 20. a 30. let 20. stoleti, p?izp?sobenych dne?nim po?adavk?m.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Obdobi p?ed 1. sv?tovou valkou [ editovat | editovat zdroj ]

Poprve vyjel Orient expres z pa?i?skeho Vychodniho nadra?i v utery 5. ?ervna 1883 . Vlak hoteloveho typu byl slo?eny vylu?n? z voz? tehdej?i 1. t?idy, zejmena z voz? salonnich, jidelnich a l??kovych. V prvnich letech kon?il tento spoj v rumunskem Giurgiu . Cestujici do Konstantinopole museli p?estoupit na trajekt p?es Dunaj a dale pokra?ovali oby?ejnym vlakem do Varny , odkud byli dopraveni lodi do Konstantinopole. Teprve od roku 1888 proji?d?l Orient expres celou trasu p?es Budape?? , B?lehrad a Sofii a? na provizorni nadra?i v Konstantinopoli. Roku 1890 bylo otev?eno nove nadra?i Mu?ir-Ahmet-Pa?a-Station , dne?ni Istanbul Sirkeci. Na opa?nem konci trasy p?ibyly p?ime vozy ( Londyn ) ? Calais ? Pa?i? a Ostende ? Pa?i?.

Jizdni doba na trase dlouhe 3186 km ?inila 69 a p?l hodiny. Cestujici krom? rychlikove jizdenky platili i 20 % p?iplatek. Cestujicim byla v proji?d?nych zemich nabizena mistni jidla i folklorni vystoupeni.

CIWL nemohla zabranit tomu, aby vedle jejiho luxusniho vlaku byl mezi Konstantinopoli a B?lehradem provozovan i klasicky rychlik s vozy v?ech t?i t?id, ktery nabizel cenov? vyhodn?j?i cestovani.

Orient expres nebyl prosluly jen svym luxusem a cestujicimi, kte?i p?edstavovali evropskou spole?enskou a finan?ni ?pi?ku, ale take neoby?ejnymi p?epadenimi. Roku 1891 ?ecky lupi? Anasthatos vlak 100 km od Konstantinopole vykolejil, zajal ?ty?i mu?e a propustil je a? pote, co dostal vykupne 8000 liber ?terlink? ve zlat?. O n?kolik let pozd?ji byl ve svem kupe zavra?d?n vyslanec francouzske vlady. Je?t? roku 1950 , kdy byl vlak ji? dlouho oby?ejnym rychlikem, byl ve vlaku p?epaden a oloupen vychodnimi agenty vojensky ata?e Spojenych stat?.

Mezivale?na doba [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni sv?tova valka svymi frontami p?eru?ila trasu vlaku. Od 15. ledna 1916 provozovala n?mecka spole?nost Mitropa ? Balkanzug (Balkansky vlak)“ mezi Berlinem a Konstantinopoli, jeho? trasa prochazela i obsazenym Srbskem a propojovala uzemi vale?nych spojenc? ? N?mecka , Rakouska-Uherska a Osmanske ?i?e . Vlak m?l i vozy (tehdej?i) druhe t?idy a jezdil a? do podzimu 1918 .

Po skon?eni valky byl Orient expres zaveden jako ?train de luxe militaire“ a byl vyhrazen pouze pro p?epravu politik? a vojenskych hodnosta??. Pro civilni cestujici byl od 15. dubna 1919 zaveden ?Simplon-Orient-Express“ , jeho? trasa vedla p?es ?vycarsko , Simplonsky tunel , Milan , Terst a Zah?eb do Konstantinopole a obchazela tak pora?ene N?mecko a Rakousko. Teprve od roku 1921 za?al Orient expres jezdit pro ve?ejnost, av?ak zpo?atku pouze do Bukure?ti .

A? do jara 1940 jezdily Orient expres a Simplon-Orient expres jako luxusni vlaky do Konstantinopole, roku 1930 u?edn? p?ejmenovane na Istanbul.

Po 2. sv?tove valce [ editovat | editovat zdroj ]

Omezeni nabidek [ editovat | editovat zdroj ]

Po skon?eni 2. sv?tove valky jezdily oba vlaky v podob? oby?ejnych rychlik?. Od 1. dubna 1946 spojil Orient expres Pa?i?, Stuttgart , Mnichov a Vide?. V roce 1950 vezl poprve take vozy 3. t?idy. ^{[P. 1] [1]}

V roce 1961 bylo na konferenci o jizdnich ?adech rozhodnuto z d?vodu existence tzv. ?elezne opony vlak ukon?it ve Vidni. Od roku 1964 ale ji? op?t jezdil do Budape?ti a pozd?ji dokonce a? do Bukure?ti.

Simplon-Orient expres vozil p?ime vozy z Oostende , Nice a Stockholmu (ty p?echazely z Balt-Orient expresu ) do Istanbulu. 19. kv?tna 1977 jel posledni pravidelny spoj z pa?i?skeho Vychodniho nadra?i do Istanbulu. Vozy pak leta por?znu chatraly mezi Madridem a Var?avou .

Za ?eleznou oponou byl zaveden vlak D 372/D 373 "Balt-Orient expres" spojujici Berlin, Prahu , Budape?? a Bukure??.

V polovin? 80. let se z Orient expresu stal oby?ejny no?ni vlak mezi Budape?ti a Pa?i?i. Do 90. let vozil i p?imy v?z do Bukure?ti a jidelni v?z mezi Salcburkem a Vidni. Na konci 90. let byl opu?t?n usek Vide? ? Budape??. P?ime vozy do Rumunska vozil nov? zavedeny vlak ?Dacia-Express“.

EN 262 - 263 ?Orient-Express“ [ editovat | editovat zdroj ]

Od letni zm?ny jizdniho ?adu 2002 jezdil 5 let pod ozna?enim ? EN 262/263 Orient-Express“ mezi Vidni a Pa?i?i. Od prosince 2003 byl tento vlak jedinym p?imym no?nim spojem mezi ob?ma m?sty. N?jaky ?as vozil i p?ime vozy do Benatek .

EN 264 - 265 ?Orient-Express“ [ editovat | editovat zdroj ]

Od 9. ?ervna 2007 po otev?eni nove trati TGV mezi Pa?i?i a ?trasburkem byl ob?h o tento usek zkracen, navic byly francouzske vozy nahrazeny rakouskymi. Krom? toho vozil p?ime vozy do Amsterdamu .

EN 468 - 469 ?Orient-Express“ [ editovat | editovat zdroj ]

Od 14. prosince 2008 jezdil Orient expres pod novymi ?isly a namisto p?imych voz? do Amsterdamu byly ?azeny vozy z Budape?ti do Frankfurtu . Zm?na jizdniho ?adu 13. prosince 2009 p?inesla definitivni zanik tohoto vlaku.

Historicke soupravy Orient expresu [ editovat | editovat zdroj ]

Nostalgie Istanbul Orient Express (NIOE) [ editovat | editovat zdroj ]

Koncem 70. let se ?vycarsky podnikatel Albert Glatt (Intraflug AG) rozhodl nechat povstat za?lou slavu Orient expresu. Shroma?dil p?vodni vozy CIWL a nechal je restaurovat do stavu po dodani v letech 1926 ? 1929 . NIOE byl v?bec prvnim nostalgickym Orient expresem a byl provozovan v letech 1976 ? 2008 .

V roce 1993 p?evzalo vozy NIOE Reiseburo Mittelthurgau a nasazovalo je spolu s p?ti vyhlidkovymi vozy TEE Rheingold, dv?ma vozy p?edvale?neho luxusniho vlaku DRG Rheingold a p?estav?nym francouzskym statnim jidelnim vozem ?. 3354 (v?z pou?ival fr. prezident Charles de Gaulle ). Takte? jidelni v?z SNCF ≪L’Aquitaine≫ byl restaurovan v nostalgickem stylu.

13 voz? NIOE bylo p?estav?no na ?iroky rozchod a do ?ijna 2007 provozovano na R?D , te? na Transsibi?ske magistrale .

Po krachu Reiseburo Mittelthurgau AG a Mittelthurgaubahn v roce 2001 p?evzala vozy NIOE spole?nost Transeurop Eisenbahn AG (TEAG) z Basileje . Provoz zaji??ovala Orient-Express Train de Luxe Betriebs GmbH / Austria . Vozovy park TEAG a dvou dce?inych spole?nosti dnes ?ita 32 byvalych voz? CIWL, dale byvale salonni vozy nacionaln?-socialisticke ?i?ske vlady a vozy Rheingold z roku 1928.

Na zaklad? soudni p?e o obchodni zna?ku ?Orient-Express“ vyvolane VSOE a vedene SNCF musel byt provoz vlak? NIOE v roce 2007 zastaven. V roce 2008 m?l mezinarodni soud rozhodnout, mezitim byl p?ipad p?edan Evropskemu soudu. Datum rozhodnuti z?stava zcela otev?ene, od 1. ledna 2008 ustal provoz NIOE a vozy CIWL jsou zakonzervovany v depu.

Venice Simplon Orient Express (VSOE) [ editovat | editovat zdroj ]

Spole?nost provozuje vlak slo?eny z byvalych voz? CIWL modernizovanych roku 1982 a z dal?ich p?izp?sobenych voz?.

Roku 1977 za?al americko-britsky podnikatel v turistice James B. Sherwood shroma??ovat byvale vozy CIWL a British Pullman Company a nakladn? je restaurovat. Venice Simplon-Orient-Express (VSOE) byl prvn? nasazen roku 1982 . Pullmanovy vozy slou?i v denni doprav? jako p?ipoj k lodi, kterou p?ekonaji cestujici Laman?sky pr?liv . Pote ji? nastoupi do l??kovych voz? CIWL a pokra?uji v cest? po ur?ene trase. VSOE ma ve stavu asi 22 historickych voz?, v?etn? jidelnich, barovych a slu?ebnich.

V letech 2003 ? 2006 byly vozy VSOE pro provoz na kontinent? modernizovany a mj. obdr?ely moderni podvozky a klimatizaci . Nov? je jejich maximalni rychlost 160 km/h.

Pullman Orient Express (POE) [ editovat | editovat zdroj ]

CIWL provozuje od roku 2003 sama svych sedm historickych jidelnich a Pullmanovych voz?, p?eva?n? v denni doprav? ve Francii, p?ipadn? je pronajima skupinam.

Vliv na literaturu, film a hudbu [ editovat | editovat zdroj ]

K v?hlasu vlaku p?isp?ly romany jako Vra?da v Orient expresu od Agathy Christie. Tento roman byl poprve zfilmovan v roce 1974 ( Vra?da v Orient expresu, 1974 ) ? Albert Finney vystupuje ve filmu jako soukromy detektiv Hercule Poirot .

V roce 2017 byla uvedena dal?i filmova britsko-americka adaptace slavneho romanu ? re?ie a scena?e filmu Vra?da v Orient expresu se ujal Kenneth Branagh , ktery ztvarnil i postavu Hercula Poirota.

Take bondovka Srde?ne pozdravy z Ruska s Seanem Connerym se odehrava z ?asti na trase Simplon-Orient expresu.

Dal?im romanem z tohoto prost?edi je ?Orient-Express“ (v originale: The Orient Express nebo Stamboul Train ), jeho? autorem je Graham Greene .

Britsky skladatel Philip Sparke zvit?zil se svoji skladbou Orient Express pro symfonicky dechovy orchestr v sout??i novych skladeb pro dechove orchestry Evropske vysilaci unie .

Dale ka?par-punkova kapela ZNOUZECTNOST slo?ila pise?: "Vlak do ?enevy", ktera se nepochybn? k tomuto vlaku va?e, album z roku 2014, Nejlep?i ze v?ech sv?t? - Beat simplicitas.

V televizni detektivni serii Hercule Poirot (hraje David Suchet ) byl v roce 2010 nato?en p?ipad Vra?da v Orient expresu. (serie 12 - dil 4)

Kronika [ editovat | editovat zdroj ]

• 4. ?ijen 1883 ? Odjezd prvniho Orient expresu z pa?i?skeho nadra?i Gare de l'Est/Gare de Strasbourg do Giurgiu
• 1889 ? Prvni jizda z Pa?i?e do Konstantinopole (Istanbul)
• 1891 ? Orient expres p?epaden lupi?i
• 1892 ? Ve vlaku se roz?i?ila epidemie cholery
• 1906 ? Po otev?eni Simplonskeho tunelu zaveden Simplon-Orient expres
• 1914 ? Zastaveni provozu v d?sledku po?atku valky
• 1924 ? Zaveden Arlberg-Orient expres
• 1929 ? Orient expres uvaznul v Turecku p?t dni ve sn?hu, co? inspirovalo Agathu Christie k napsani romanu ?Vra?da v Orient expresu“
• 1931 ? Teroristicke p?epadeni vlaku ma?arskymi spiklenci s ob??mi na ?ivotech
• 1940?45 ? P?echodne zastaveni provozu v d?sledku valky
• 1962 ? Posledni jizda Simplon-Orient expresu
• 1974 ? Zfilmovani Vra?dy v Orient-expresu, kni?n? publikovane 1934
• 1977 ? Ukon?eni provozu Orient expresu spole?nosti CIWL
• 1977 ? Po?atek provozu Nostalgie-Istanbul-Orient-Expresu (NIOE) firmy TransEurop-Eisenbahn AG, Basel
• 1982 ? Venice-Simplon-Orient-Express (VSOE) zavedla nostalgicke spoje na trase Londyn ? Benatky.
• 1991 ? Kouzelnik David Copperfield nechal zmizet sedmdesatitunovy v?z NIOE
• 2002 ? Od letni zm?ny jizdniho ?adu jezdil vlak EN 262/263 ?Orient-Express“ mezi Vidni a Pa?i?i.
• 2007 ? Trasa zkracena do ?trasburku
• 2007 ? NIOE musela kv?li soudni p?i o ochrannou znamku zastavit provoz
• 2008 ? Odstaveni a konzervace vozidel NIOE, uplne zastaveni obchodnich aktivit NIOE.
• 12/13. prosinec 2009 ? Konec pravidelneho spojeni ?Orient Express“ na trase Pa?i? ? Vide?
• 2010 - Nato?en dil televizni detektivni serie Hercule Poirot (serie 12, dil 4) - Vra?da v Orient expresu.
• 2017 ? Dal?i zfilmovani Vra?dy v Orient-expresu

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Jmena mezinarodnich vlak? v ?eskoslovensku

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Orient-Express na n?mecke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Werner Solch: Orient-Express ? Glanzzeit und Niedergang eines Luxuszuges , Dusseldorf 1974, 1. Aufl., ISBN   3-87094-021-2
• Rico Bogula: "Die internationalen Schnellzuge der DR" EK-Verlag 2007.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Orient expres na Wikimedia Commons
• Ohlednuti za pravidelnym spojem (anglicky)
• Reporta? s mno?stvim obrazk? soupravy VSOE na technetu
• Stranky VSOE (?esky)
• Stranky NIOE, t.?. v p?estavb? (n?mecky)
• Stranky o Orient-Expresu do r. 1935 s n?kolika dobovymi snimky (anglicky)