Novy rok

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance Novy rok (rozcestnik) .
Ruska po?tovni znamka s motivem Noveho roku

Novy rok je svatek za?atku noveho roku. V r?znych kulturach a p?islu?nych letopo?tech se za?atek noveho roku a jeho oslavy ur?uji r?zn?, [1] jak zmin?no v p?ehledu ni?e. Historicky jsou nejstar?i oslavy dolo?eny v Babylon? kolem roku 2000 p?. n. l. [1] V Egypt? za?inal rok zaplavami Nilu spolu s vychazejici hv?zdou Sirius . [1] ?imsky kalenda? reformoval a po?atek roku zavedl Iulius Caesar . [1] Ve st?edov?ke Evrop? v?ak byly oslavy zakazany jako pohanske, oslavy 1. ledna zru?il roku 567 koncil v Tours . [1]

Podle celosv?tov? nejroz?i?en?j?iho gregorianskeho kalenda?e p?ipada na 1. ledna . V noci z  31. prosince na 1. leden sv?t slavi konec roku a tak i za?atek noveho ? silvestrovske oslavy . P?ed Novym rokem si jednotlivci, rodiny i firmy posilaji blahop?ejne novoro?enky , s hezkym ?i vtipnym obrazkem a s p?anim zdravi a ?t?sti v nadchazejicim roce. Novy rok je v ?R, ale i v dal?ich zemich sv?ta statni svatek .

Podle jinych kalenda?? p?ipada za?atek noveho roku na jine dny gregorianskeho kalenda?e: v  julianskem kalenda?i , ktery pou?iva pravoslavna cirkev , p?ipada Novy rok, 1. leden, na 14. leden podle gregorianskeho kalenda?e. [Pozn. 1]

P?vodn? se po?atek cyklu roku odvozoval od rovnodennosti ?i slunovratu stejn? jako po?atek dne je stanovovan r?zn? (usvit, poledne, zapad Slunce, p?lnoc).

Moderni oslavy Noveho roku [ editovat | editovat zdroj ]

Nejb??n?j?i data oslav Noveho roku jsou uvedena dale, uspo?adana a seskupena podle jejich vyskytu vzhledem ke konven?nimu zapadnimu kalenda?i.

Leden [ editovat | editovat zdroj ]

B?ezen [ editovat | editovat zdroj ]

  • Persky Novy rok, nazyvany Nouruz , je den p?ipadajici p?esn? na den jarni rovnodennosti , den kdy za?ina jarni obdobi.
  • Zoroastricky Novy rok se shoduje s iranskym Nouruzem. Je slaven komunitou Parsi v  Indii a Zoroastriany a Per?any na celem sv?t?.
  • V  Baha'i kalenda?i se Novy rok slavi v den jarni rovnodennosti 21. b?ezna a nazyva se Nouruz . [4]
  • V kalenda?i Saka (balijsko-javsky kalenda?) oslava Noveho roku spada na 30. b?ezen . Oslava se svolava na Nyepi, balijskem hinduistickem svatku.
  • Telugijsky Novy rok obecn? p?ipada na b?ezen nebo duben. Tento den slavi p?ichod lunarniho roku lide Andhraprade?e . Tento den se slavi po celem Andhra Prade?i jako UGADI (ve vyznamu za?atku noveho roku). Prvnim m?sicem je Chaitra Masam. Masamem je min?n m?sic.
  • Gudi Padwa je slaven jako prvni den hindskeho roku lidmi z  Mahara?try v  Indii . Tento den spada na b?ezen nebo duben a shoduje se s Ugadi. (viz Dekan ).
  • Novy rok Kannada nebo Ugadi je slaven lidmi z  Karnataku v  Indii jako za?atek noveho roku podle hindskeho kalenda?e. Prvni m?sic noveho roku se nazyva Chaitra.

Duben [ editovat | editovat zdroj ]

- Poznamka: Kdy? je ?e?eno, ?e Narodni Novy rok v?ak neza?ina jako jinde o p?lnoci, ale jeho za?atek je v?dy ur?en astrology , mohlo by to vyvolat dojem, ?e za?atek noveho cejlonskeho roku je ur?ovan na zaklad? pov?r. Vypo?et noveho roku je v?ak ?ist? matematickou zale?itosti a m??e ho provad?t jen ten, kdo je obeznamen s matematikou a astrologii . Okam?ikem po?atku noveho roku je chvile, kdy st?ed Slunce (ve skute?nosti jeho projekce na nebeskou sferu) k?i?uje linii odd?lujici Ryby ( Meena ) od Skopce ( Mesha ).

Podle astrologie je nebeska sfera rozd?lena na 12 stejnych ?asti a Skopec je p?itom tradi?n? pova?ovan za prvni dil sfery zatimco ryby za jeji posledni dil. Ka?dy dil sfery ma velikost 30 stup?? a sfery Ryb a Skopce spolu sousedi. Pokud cestu slunce, relativn? k zemi, promitneme na nebeskou sferu, obdr?ime kru?nici. Tato cesta (nebo kru?nice) k?i?i v?ech 12 oblasti zv?rokruhu na nebeske sfe?e a ten okam?ik, kdy st?ed slunce k?i?uje linii odd?lujici od sebe Ryby a Skopce je pova?ovan za po?atek cejlonskeho kalenda?e. Prav? tato chvile, kdy slunce p?echazi z Ryb do Skopce je pova?ovana za nejvyznamn?j?i ?ast cejlonskeho roku.

Na nebeske sfe?e slunce neni bodem, ale kruhem, ktery ma pr?m?r o ur?ite velikosti. Chvile, kdy slunce protne linii, odd?lujici znameni Ryb a Skopce, je pova?ovana za po?atek obdobi Nonagatha . Ve chvili, kdy se slunce kompletn? celou plochou ocitne ve sfe?e Skopce, pak nastava konec obdobi Nonagatha .

  • V Indii je tamilsky Novy rok a Vishu slaven v jihoindickych statech Tamilnadu a Kerala v jeden a ty? den. Tyto svatky p?ipadaji na 13. dubna nebo 14. dubna . Prvni m?sic tamilskeho noveho roku je nazyvan Chithrai. Ka?doro?n? je v m?sici Chithrai, v  chramu Minak?i ve m?st? Maduraj , slaven svatek Chithrai Thiruvizha. P?itom se take kona ohromny trh, nazyvany Chithrai Porutkaatchi. Hindske domy jsou tento den komplikovan? ozna?ovany kolamy .

Podzim [ editovat | editovat zdroj ]

  • Egyptsky kalenda? za?inal 29. srpna (v julianskem kalenda?i) v dob?, kdy jej Augustus synchronizoval s kalenda?em v ?imske ?i?i.
  • Ro? ha-?ana ( hebrejsky vyraz pro 'hlavu roku') je svatkem, ktery p?ipada na den nasledujici 163 dni po Pesachu . V nyn?j?im gregorianskem kalenda?i se, kv?li pravidl?m pro jeho vypo?et, nem??e vyskytovat d?ive ne? 5. za?i , co? se stalo roku 1899 a 2013 . Po roce 2089 zp?sobi rozdil mezi hebrejskym a gregorianskym kalenda?em to, ?e Ro? ha-?ana nebude spadat na d?iv?j?i den ne? je 6. za?i . Datum Ro? ha-?ana m??e p?ipadnout nejpozd?ji na 5. ?ijen , co? se stalo naposledy roku 1967 a znovu se tak stane roku 2043 .
  • V  Koptske pravoslavne cirkvi Novy rok, nazyvany Neyrouz , spada pro obdobi mezi roky 1900 a 2099 gregorianskeho kalenda?e na 11. za?i (s vyjimkou p?estupnych let, kdy p?ipada na 12. za?i ). Koptsky rok ?islo 1723 za?al v za?i roku 2005 na?eho letopo?tu. Etiopsky pravoslavny novy rok, zvany Enkutata? , p?ipada na stejne datum jako Neyrouz; etiopsky kalenda?ni rok 1999 tak za?al 11. za?i roku 2006 n. l.
  • Novy rok Marwari je slaven v den svatku Divali .
  • Gud?aratsky Novy rok je v?t?inou slaven den po svatku Divali (ten se vyskytuje uprost?ed podzimu ? bu? v ?ijnu nebo v listopadu, v zavislosti na lunarnim kalenda?i ). Gud?aratsky novy rok je synonymni se sud ekam m?sice Kartik ? prvniho dne prvniho m?sice gud?aratskeho lunarniho kalenda?e. Mnoho jinych hinduist? slavi novy rok brzy na ja?e, ale gud?aratske zem?d?lske spole?enstvi slavi novy rok po Divali jako ozna?eni po?atku noveho fiskalniho roku.
  • Svatek Divali je slaven na podzim ve t?ech indickych tradicich: sikhismu , d?innismu a hinduismu . [5]
  • N?kte?i novopohane slavi Samhain (slavnost starov?kych Kelt?, dr?ena kolem 1. listopadu ) jako novoro?ni den reprezentujici za?atek noveho ro?niho cyklu, i kdy? nepou?ivaji odli?ny kalenda? za?inajici timto dnem.

R?zne [ editovat | editovat zdroj ]

  • Islamsky Novy rok p?ipada na 1.  muharram (takto se nazyva prvni m?sic roku i oslava samotneho Noveho roku. [6] Jeliko? muslimsky kalenda? je zalo?en na 12 lunarnich m?sicich obsahujicich okolo 354 dni, gregorianske datum tohoto dne je ka?doro?n? o 11 dni d?iv?j?i. Na obdobi roku 2008 gregorianskeho kalenda?e spadaly dva muslimske nove roky.

B?hem m?sice muharramu je take doporu?eno vykonat had?d? . [6]

  • Telemicky novy rok je obvykle slaven s vyzyvanim Ra-hoor-Khuita , p?ipominajici za?atek nove ery roku 1904 . Ten take ozna?uje za?atek 22 dni telemickeho svateho obdobi.

Historicka data pro Novy rok [ editovat | editovat zdroj ]

Starov?ky ?imsky kalenda? m?l jen deset m?sic? a za?inal 1. b?ezna , co? se odra?i v anglickych nazvech n?kterych m?sic?, ktere pochazeji z  latiny : za?i ( september ? sedmy), ?ijen ( october ? osmy), listopad ( november ? devaty), prosinec ( december ? desaty). Kolem roku 713 p?. n. l. byly, podle tradice kralem Numou Pompiliem , k m?sic?m v roce p?idany leden ( Januarius ) a unor ( Februarius ) spole?n? s dopl?kovym m?sicem Intercalarisem . Rok pou?ity v datovani byl konzularnim rokem, ktery za?inal dnem, kdy konzulove poprve vstupovali do sveho u?adu ? to bylo roku 222 p?. n. l. uzakon?no na 15. b?ezen , ale roku 191 p?. n. l. bylo toto datum p?esunuto na 1. leden. Stalo se tak z?ejm? vydanim tzv. Aciliova zakona ( Lex Acilia ), ktery zru?il cyklus upravujici system oby?ejnych a p?estupnych let a upravu roku nechal na libov?li pontifik? . Zarove? tedy i zm?nil datum za?atku ?imskeho u?edniho (konzulskeho) roku. Prvnim u?ednim rokem, ktery za?inal 1. lednem byl rok 190 p?. n. l. Vzhledem k tomu, ?e podle tohoto roku byly datovany u?edni pisemnosti a navic ob?ansky rok byl v te?e dob? ponechan na libov?li pontifik?, ziskaval postupn? 1. leden stale v?t?i vyznam a zatla?oval stale vice 1. b?ezen, co? byl po?atek ob?anskeho roku. V roce 45 p?. n. l., kdy Julius Caesar zavedl juliansky kalenda? , byl vypu?t?n m?sic Intercalaris; 1. leden v?ak byl nadale prvnim dnem noveho roku. Tento den pak jako prvni den roku uznavali i rani k?es?ane. P?edstavitele cirkve v?ak m?li k uvedenemu datu vyhradu, proto?e nem?lo ?adny vztah ke k?es?anstvi a navic se v dany den konaly bujare slavnosti. Koncil v Toursu roku 567 dokonce prohlasil za?atek roku 1. ledna za stary omyl a hrozil t?m, kdo se ho budou dr?et exkomunikaci. Proto?e se v?ak tento zvyk p?es n?kolikere zakazy pape?? nepoda?ilo vymytit, sna?ila se cirkev tomuto dni dat nabo?ensky vyznam. Tim se stal svatek Ob?ezani Pan? ( Circumcisio Domini ). Uznan jako za?atek roku cirkvi byl nejd?ive v cirkevnim pravu. Do stanoveni za?atku roku na 1. leden pape?em Inocencem XII. roku 1691 byl v?ak ve velke ?asti Evropy za po?atek roku pova?ovan take 6. leden .

Ve st?edov?ke Evrop? v?ak bylo jako za?atek julianskeho roku pou?ivano i mnoho jinych cirkevnich svatk? ?imskokatolicke cirkve :

  • U vano?niho datovaciho systemu novy rok za?ina 25. prosince . Tento za?atek roku byl pou?ivan v  N?mecku a Anglii do 13. stoleti a ve ?pan?lsku v pr?b?hu 14. a? 16. stoleti. V Nizozemi a ve Flandrech byl pou?ivan v 11. a 12. stoleti, byl zde v?ak postupn? vytla?en velikono?nim stylem. Od franskeho obdobi byl take pou?ivan ve  Svati ?i?i ?imske a take ve Skandinavii.
  • V  datovacim systemu od zv?stovani byl po?atek roku situovan na 25. b?ezen , svatek Zv?stovani Pann? Marii . Tento system, zavedeny Dionysiem Exiguem roku 525, byl pou?ivan ve st?edov?ku v mnoha ?astech Evropy.
  • U velikono?niho datovaciho systemu za?inal novy rok Velikono?ni ned?li (na Bilou sobotu ve?er). Tento system se pou?ival od 11. do 16. stoleti ve Francii . Nevyhodou tohoto systemu bylo, ?e Velikonoce jsou pohyblivy svatek, a tak se stavalo, ?e se stejne datum mohlo vyskytnout dvakrat v jednom roce; dva vyskyty jednoho data se od sebe odli?ovaly ozna?enim ?p?ed Velikonocemi“ a ?po Velikonocich“.
  • Novy rok 1. ledna, svatek Ob?ezani Pan? (Je?i?e Krista). Tento den byl ji? p?ed rokem 700 v ?im? slaven jako Marianska vzpominkova slavnost: Natale sanctae Mariae . P?evzetim byzantskeho svatku Zv?stovani Panny Marie (25. b?ezna) a Nanebevzeti Panny Marie (15. srpna) ztratil tento svatek na vyznamu a do pop?edi op?t vstoupil vano?ni oktav . Zhruba od 13. a? 14. stoleti tak byl 1. leden slaven katolickou cirkvi jako svatek Ob?ezani Pan? a vano?ni oktav. Druhy vatikansky koncil v roce 1969 svatek ob?izky zru?il a kalenda?ni reforma z roku 1969 vratila na tento den mariansky svatek. Tim je v tento den cirkvi slaven svatek Panny Marie, matky Bo?i a zarove? svatek Nejsv?t?j?i Jmeno Je?i? . V sou?asnych (cirkevnich) kalenda?ich se proto u 1. ledna m??eme setkat s nasledujicimi zapisy: Novy rok, den vano?niho oktavu, Jmena Je?i? , svatek Panny Marie, Matky Bo?i .
Historickym zdrojem pro svatek ob?izky Je?i?e Krista je evangelium podle Luka?e, kde v kapitole 2, ver?i 21 stoji: Kdy? uplynulo osm dni a nastal ?as k jeho ob?izce, dali mu jmeno Je?i?, ktere dostal od and?la d?ive, ne? jej matka po?ala .

Starov?ky ?imsky novy rok 1. b?ezna byl pou?ivan v  Benatske republice do jejiho zni?eni roku 1797 a v  Rusku od roku 988 do konce 15. stoleti. Po?atek roku byl v souladu s cirkevni tradici posunut na 1. za?i, ale roky se stale po?italy od stvo?eni sv?ta.

1. za?i jako prvni den noveho roku se pou?ival v Rusku od roku 1492 . Takto se oslavoval po dv? st? let ne? zvla?tni vladni na?izeni cara Petra I. z 19. prosince roku 1699 zavedlo po?itani let podle k?es?anskeho letopo?tu (d?ive se roky v Rusku po?italy od stvo?eni sv?ta) a zarove? se za za?atek roku stanovil 1. leden. Petrovo na?izeni m?lo nazev: O psani nap?i?t? od 1. dne 1700 ve v?ech listinach leta po narozeni Krista, a ne od stvo?eni sv?ta . P?esto v?ak byla povolena vyjimka, jak je mo?no zjistit na konci dokumentu: Ale komu se zachce psat ob? leta, po stvo?eni sv?ta i po narozeni Krista, po?adi si zvoli. 1. za?i se jako po?atek roku pou?ival take v  Byzantske ?i?i .

Od 17. stoleti ?imskokatolicky cirkevni rok za?ina za?ina prvnim dnem Adventu , ned?li, ktera je ?tvrtou p?ed slavnosti Narozeni Pan? 25. prosince .

Podzimni den rovnodennosti (obvykle 22. za?i ) je ?novoro?ni den“ francouzskeho revolu?niho kalenda?e, ktery byl pou?ivan mezi roky 1793 a 1805. Tento den se nazyval primidi Vendemiere , prvni den prvniho m?sice.

Datum Noveho roku v ?eskem kralovstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Sta?i Slovane pou?ivali lunisolarni kalenda? , ve kterem se delka roku ur?ovala podle Slunce , zatimco delka m?sic? podle fazi M?sice . M?si?ni kruh za?inali novolunim p?ipadajicim na 24. prosinec p?edchoziho roku. Novy rok se slavil 25. prosince, tedy ve dnech zimniho slunovratu. I po p?ichodu k?es?anskych misiona?? byl ?eskou panovnickou kancela?i pou?ivan vano?ni datovaci system, tj. system, kdy novy rok p?ipadl na 25. prosinec. S p?estavkou ve druhe polovin? 13. a na po?atku 14. stoleti byl tento system pou?ivan a? do doby vlady Vaclava IV. Kancela? pra?skych arcibiskup? ho pou?ivala d?sledn? a? do roku 1365, a proto byl take nazyvan stilus Pragensis . P?ese v?echno, jeho pou?ivani p?e?ivalo a? do 16. stoleti, jak je mo?no poznat z panovnickych a soukromych pisemnosti. 1. leden se jako Novy rok objevil v ?eskych zemich za P?emysla Otakara II. a Vaclava II. v diplomatickych pramenech. V narativnich (na p?ib?hy orientovanych) pramenech v?ak s timto po?atkem roku ve sve kronice po?ita ji? Kosmas . Nasledujici kronika?i se ho v?ak v?t?inou nedr?eli. ?eskymi zem?mi se za?al vice ?i?it a? v 15. stoleti a ve stoleti nasledujicim se 1. leden ujal nejspi?e vlivem ?imskeho prava a diky tisku kalenda??. Novy rok jako cirkevni svatek byl s kone?nou platnosti v ?imskon?mecke ?i?i zaveden za Ferdinanda II. Tim byl vlastn? s kone?nou platnosti odd?len ob?ansky rok od roku cirkevniho.

Drobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Gregoriansky novy rok (a v?echny ostatni dny) jako prvni na cele Zemi p?ichazi na neobydleny atol Caroline , nejvychodn?j?i ostrov statu Kiribati v centralnim Tichem oceanu .

V mnoha zemich se k p?ichodu noveho roku va?i rozmanite zvyky a pov?ry. V ?eske republice a na Slovensku je z tohoto d?vodu tradi?nim novoro?nim pokrmem ?o?ka, ktera ma zajistit v nadchazejicim roce bohatstvi, naopak se nepodava dr?be? ani ryba, aby ?t?sti neuteklo. Dal?i tradice se va?i k n?kterym domacim ?innostem, na Novy rok by se nem?lo prat ani v??et pradlo ?i zametat. [7]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Bez korekce p?estupnosti, v roce 1900, z 28. unora na 1. b?ezna, narostl rozdil mezi kalenda?i na 13 dni.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c d e Novy rok ? Oslavy tisice tva?i  : Nabo?ensky infoservis , 1. 1. 2021
  2. ↑ a b ?insky novy rok ? ?erveny svatek prosperity  : Nabo?ensky infoservis, 25. 1. 2020
  3. ↑ Severo?e?ti vietnam?ti buddhiste oslavili Novy rok  : Nabo?ensky infoservis, 3. 3. 2018
  4. ↑ Novy rok 175 viry baha´i ? novy den, obnova a p?ile?itost k restartu  : Nabo?ensky infoservis, 24. 3. 2018
  5. ↑ Divali ? svatek t?i tradic  : Nabo?ensky infoservis, 26. 10. 2019
  6. ↑ a b Muharram ? Novy rok bez veseli  : Nabo?ensky infoservis , 30. 7. 2022
  7. ↑ Ake su najznamej?ie povery na Novy rok?. vianocedarceky.sk [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • S. I. Sele?nikov (1974), ?lov?k a ?as ? nakl. Prace, Praha
  • Marie Blahova (2001), Historicka chronologie ? nakl. Libri, s.r.o., Praha, ISBN   80-7277-024-1

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

?eske statni svatky a vyznamne dny
Statni svatky
Ostatni svatky
Vyznamne dny
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Novy_rok&oldid=23648535 “