Nabo?enska svoboda neboli svoboda vyznani je princip zaji??ujici svobodu jednotlivce i skupin v jeho du?evni a duchovni sfe?e, svobodu vyjad?ovat a projevovat sve nabo?enske ?i duchovni p?esv?d?eni a to jak v soukromi, tak ve?ejn?. Svoboda vyznani je jednim ze zakladnich prav ?lov?ka . V pravnich p?edpisech je obvykle spjata se svobodou sv?domi a svobodou my?leni.

Teoreticke vymezeni [ editovat | editovat zdroj ]

Nositelem nabo?enske svobody je ka?dy ?lov?k. Pravni ?ady jednotlivych zemi i mezinarodni smlouvy uznavaji pravo rodi?? usm?r?ovat sve d?ti ve vyb?ru a praktikovani nabo?enstvi p?im??en? jejich v?ku. P?esto n?kte?i, jako je nap?iklad britsky v?dec Richard Dawkins , ^[1] to pova?uji za vymyvani mozku ?i indoktrinaci .

Za subjekty nabo?enske svobody byvaji te? pokladany cirkve a nabo?enske spole?nosti .

Tradi?n? se nabo?enska svoboda d?li na dv? slo?ky ? prvni je svobodou mit sve vnit?ni p?esv?d?eni ( forum internum ) a druha je svobodou projevit toto sve p?esv?d?eni navenek ( forum externum ). Aspektem vnit?ni slo?ky je i pravo byt bez nabo?enskeho p?esv?d?eni. K oblasti vnit?niho p?esv?d?eni se va?e pravo na zm?nu nabo?enskeho vyznani, toto pravo na zm?nu nabo?enstvi v?ak neni ve v?ech kulturach uznavano a p?edstavuje jeden z nejkontroverzn?j?ich element? nabo?enske svobody. Typickymi projevy nabo?enske svobody je nap?iklad konani bohoslu?eb a nabo?enskych shroma?d?ni, z?izovani charit a diakonii , vyuka nabo?enstvi, slaveni svatk? a nabo?enskych ceremonial?.

Pravo mit vnit?ni nabo?enske p?esv?d?eni musi byt chran?no bezpodmine?n? a je zasadn? neomezitelne. Projev nabo?enskeho p?esv?d?eni navenek v?ak m??e podlehat omezenim, ktere si nezbytn? ?ada zachovani ve?ejneho po?adku a ochrana prav jinych.

Nabo?enska svoboda uzce souvisi s jinymi lidskymi pravy ? zejmena se svobodou projevu , svobodou shroma??ovaci a sdru?ovaci , s pravem na respektovani soukromi a se zakazem diskriminace .

V roce 2010 Brian Grim a Roger Finke rozvinuli my?lenky Rodneyho Starka a ve sve knize The Price of Freedom Denied ukazali, ?e nabo?enska svoboda je spole?enskym zdrojem, ktery je p?imo spojen s prosperitou a rozvojem, a ?e pouze ty spole?nosti, kde je garantovana nabo?enska svoboda, mohou prosperovat. ^{[2] [3]}

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Starov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Ve starov?ku bylo ur?ite nabo?enstvi pevn? spjato s ur?itym narodem nebo statnim utvarem ( teokracie ). Nabo?enstvi se prosazovalo moci. P?esto se i v teto dob? lze setkat s p?iklady nabo?enske tolerance ? nap?. v osob? perskeho krale Kyra II. ?i indickeho krale A?oky . ^{[ zdroj? ]}

K?es?anstvi , ktere se objevilo v 1. stoleti , zformulovalo jeden ze zasadnich p?edpoklad? pro rozvoj idey nabo?enske svobody, a tim bylo odd?leni nabo?enske sfery jednotlivce od sfery jeho politickych zavazk? v??i statu. Tvrda pronasledovani, kterym museli rani k?es?ane ?elit, je vedla i k formulaci po?adavk? na nabo?enskou svobodu jednotlivce a jejich teoretickemu zd?vodn?ni, ?asto s vyu?itim koncepce p?irozeneho prava . Nabo?enska svoboda je prohla?ena za sou?ast p?irozeneho prava ve spisech ?ady starov?kych cirkevnich teolog? . ^[4]

V pr?b?hu 4. stoleti se v ?imske ?i?i zm?nilo postaveni k?es?anstvi z nabo?enstvi statem pronasledovaneho na statni nabo?enstvi . Tento fakt m?l dopad i na teologicke my?leni cirkve a stup?ujici se netoleranci k?es?anskych stat? v??i jinym nabo?enstvim, ustici do st?edov?kych pronasledovani pohan?, ?id? a kaci??.

St?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?ina zemi v Evrop? byla ve st?edov?ku katolickych. Panovnicka moc byla siln? provazana s cirkvi a spolu s ni zasadn? ovliv?ovala nabo?enske klima. Nap?iklad ?ide byli st?idav? tolerovani ?i pronasledovani. Roku 1264 byl v Polsku byl schvalen Kali?sky zakon zaru?ujici nebyvale rozsahle svobody ?id?m. Mezi dal?i vyrazne p?iklady pat?i naopak vyhnani ?id? ze ?pan?lska v roce 1492 . N?kte?i z t?ch, kte?i z?stali a konvertovali byli inkvizici mu?eni a souzeni jako kaci?i za udajne tajne praktikovani judaismu. I p?es pronasledovani byli ?ide nejtolerovan?j?i nekatolickou skupinou v Evrop?.

V roce 1380 Jan Viklef v Anglii odmital my?lenku transsubstanciace . Za sve nazory byl odsouzen pape?skou bulou z roku 1410 a ve?kere jeho knihy, v?etn? p?ekladu Bible , byly spaleny.

V roce 1414 byla ?eskemu reformatorovi Janu Husovi ?imskym cisa?em zaru?ena bezpe?nost p?i jeho koncilu v Kostnici . Hus v?ak ned?v??oval ve svou bezpe?nost a p?ed svym odjezdem sepsal sv?j odkaz. Jeho p?edtucha se naplnila a on byl za sve nazory 6. ?ervence 1415 upalen. Koncil rovn?? na?idil exhumaci Viklefovych ostatk? a jejich exkomunikaci . Toto rozhodnuti bylo vykonano a? v roce 1429.

Po padu Granady v roce 1492 m?la muslimskemu obyvatelstvu nabo?enske svobody zaru?it Granadska smlouva . Ta v?ak byla brzy poru?ena. Ji? v roce 1501 dostali Granad?ti muslimove ultimatum konvertovat ke k?es?anstvi nebo emigrovat. V?t?ina z nich konvertovala, ov?em pouze navenek, p?i?em? se i nadale oblekali a hovo?ili, jak byli zvykli a tajn? praktikovali islam. Moriskove ( Maurove , konvertovav?i ke k?es?anstvi, nazyvani te? conversos ) byli nakonec kralem Filipem III. vypov?zeni ze ?pan?lska mezi lety 1609 z  Kastilie a v roce 1614 ze zbytku kralovstvi.

Reformace cirkve a protestantismus [ editovat | editovat zdroj ]

Stale silici spole?enske tendence nakonec na p?elomu st?edov?ku a novov?ku vyustily v  reforma?ni hnuti v cirkvi, ktere bylo zasadnim meznikem ve vyvoji filosofickeho my?leni i politicke praxe v oblasti nabo?enske svobody. Objeveni k?es?anske svobody v protestantske reformaci a pochopeni pot?eby nabo?enske tolerance, vykoupene ho?kou d?jinnou skute?nosti, p?ipravilo p?du pro moderni rozvoj lidskych prav. ^[5]

31. ?ijna 1517 zve?ejnil Martin Luther svych 95 tezi ve Wittenbergu . Jeho hlavnim cile byly vyjad?eny ve t?ech zakladnich dogmatech protestantismu:

• pouze Bible je neomylna
• ka?dy k?es?an ji m??e interpretovat
• lidska provin?ni jsou natolik zava?na, ?e ke spaseni nem??e vest ?adny ?in, pouze Bo?i milost .

Luther usiloval o zastaveni prodeje odpustk? a o vnit?ni reformaci cirkve. V roce 1521 mu bylo umo?n?no odvolat sve po?adavky na sn?mu ve Wormsu p?ed cisa?em Karlem V. , co? v?ak Luther odmitl, na?e? byl prohla?en za kaci?e. ?aste?n? kv?li ochran? jej kurfi?t Bed?ich III. nechal izolovat na hrad? Wartburgu , kde Luther p?elo?il Novy zakon do n?m?iny. V roce 1521 byl exkomunikovan pape?skou bulou .

Nicmen? hnuti i pote pokra?ovalo i v jeho nep?itomnosti a roz?i?ilo se do ?vycar . V  Curychu hlasal v letech 1520 a? 1523 reformu kazatel Huldrych Zwingli . Stav?l se proti prodeji odpustk?, celibatu , poutnictvi , uctivani obraz?, soch, relikvii , olta?? a varhan, co? nakonec vyvrcholilo otev?enym bojem mezi protestantskymi a katolickymi kantony. V bitv? roku 1531 zvit?zili katolici a Zwingli byl zabit. Katolicke kantony v?ak byly ve svem vit?zstvi velkoryse.

K vyznamnym teoretik?m nabo?enske svobody raneho novov?ku pat?i take novok?t?nec Balthasar Hubmaier († 1528) ?i reformovany teolog Sebastian Castellio († 1563). Z reforma?ni teologie ?erpali teoretikove nabo?enske svobody zejmena v Severni Americe. K nejvyznamn?j?im z nich pat?i Roger Williams († 1683), ktery pat?i k zakladatel?m americkeho modelu odluky statu a cirkve.

V N?mecku p?edstavil Filip Melanchthon svou vizi v roce 1530 cisa?i Karlovi V. , jen? roku 1555 schvalil tolerovani luteranstvi ve Svata ?i?e ?imska prost?ednictvim Au?purskeho smiru . Podle pravidla Cuius regio, eius religio , m?l ka?dy panovnik pravomoc ur?it si nabo?enstvi ve sve zemi. To ov?em nutn? neznamenalo, ?e zde panovala nabo?enska tolerance. Ob?ane jinych vyznani se mohli p?est?hovat do p?iv?tiv?j?ich zemi.

Odpor v??i pape?ske moci se nadale ?i?il Evropou. V roce 1533 byl exkomunikovan anglicky kral Jind?ich VIII. kv?li svemu rozvodu a novemu s?atku s  Annou Boleynovou . Jind?ich proto ustanovil statni cirkev s biskupy dosazovanymi panovnikem, co? se ov?em neobe?lo bez vnit?ni opozice. Za odpor proti Jind?ichovi byl v roce 1535 popraven tehdej?i nejvy??i kancle? katolik Toma? More , ktery p?edtim tvrd? potiral protestanty.

V roce 1535 se ?vycarsky kanton ?eneva stal protestantskym a o rok pozd?ji obyvatele Bernu vnutili reformaci v kantonu Vaud nasilim. Vyplenili katedralu v  Lausanne a zni?ili ve?kery mobilia? a vyzdobu. Jan Kalvin , p?sobici v ?enev? byl roku 1538 z m?sta vypuzen, av?ak v roce 1540 byl povolan zp?t.

Podobne st?idani nalad mezi protestanty a katoliky se odehravalo i v Anglii, kdy? kralovna Marie I. v roce 1553 zemi na kratkou dobu vratila zp?t k ?imu a protestanti byli pronasledovani. Jeji nevlastni sestra Al?b?ta I. v?ak v roce 1558 obnovila anglikanskou cirkev , tentokrat ji? natrvalo a pronasledovani byli naopak katolici.

A?koli ve Francii byl roku 1570 vyjednano p?im??i mezi protestanty a katoliky saintgermainskym smirem , pronasledovani pokra?ovalo i nadale, ?eho? nejznam?j?im p?ikladem je masakr znamy jako Bartolom?jska noc z 24. srpna 1572, p?i n?m? byly zabity tisice protestant? po cele Francii. O n?kolik let d?ive, p?i "Michelad?" v  Nimes v roce 1567, protestanti povra?dili mistni katolicke duchovni.

Prvni kroky sm?rem k toleranci [ editovat | editovat zdroj ]

Pro Sicilske kralovstvi na panovani normanskeho krale Rogera II. byla typicka svou multietnicitou a nabo?enskou toleranci. Vedle sebe zde pokojn? ?ili Normane , ?ide , muslim?ti Arabove , byzant?ti ?ekove , Lombar?ane i domaci Sicilane . ^{[6] [7]} ?imskon?mecky Cisa? Bed?ich II. ?taufsky (1215?1250), vnuk Rogera II. , misto vyhlazeni sicilskych muslim? zvolil mo?nost jejich usazeni na pevnin?, kde si sm?li vystav?t me?ity. Krom? toho je sm?li narukovat do jeho k?es?anske armady a n?kte?i byli dokonce jeho osobnimi stra?ci. ^{[8] [9]}

Mimo?adne nabo?enske svobod? se v letech 1436 a? 1520 t??ilo obyvatelstvo zemi Koruny ?eske a v teto dob? bylo jednim z nejliberaln?j?ich zemi k?es?anskeho sv?ta. Tzv. Basilejska kompaktata z roku 1436 zaru?ovala svobodu vyznani a smir mezi katoliky a utrakvisty . Sveho vrcholu pak dosahlo uznani nabo?enske svobody v Rudolfov? majestatu pro ?echy a Slezsko z roku 1609 , v n?m? cisa? Rudolf II. potvrdil nabo?enske svobody v ?eskem kralovstvi. Nabo?ensky tolerantni bylo v te dob? i Polsko , kde roku 1573 sn?m ve Var?av? zaru?il bezpodmine?ny a trvaly smir mezi nabo?enstvimi a zakaz diskriminace z d?vodu nabo?enskeho p?esv?d?eni.

Situace v zemich Koruny ?eske se dramaticky zm?nila po pora?ce ?eskych stav? v  bitv? na Bile ho?e , po ni? pak nasledovala t?icetileta valka . Svoboda vyznani v t?chto zemich p?estala existovat a vysadni ideovy monopol ziskala katolicka cirkev . Cisa? Ferdinand II. , oddany katolik, trval na konverzi rakouskych a ?eskych protestant? a zahajil bezohlednou rekatolizaci na jim ovladanem uzemi. R?znymi dekrety a mandaty byli a? do roku 1781 protestanti vypovidani ze zem?, pomoci donucovacich metod i ?dobrovoln?“ p?estupovali ke katolictvi ?i uprchli.

Obdobi osvicenstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Na evropskem kontinent? dostala idea nabo?enske tolerance a svobody novy impuls v souvislosti s rozvojem p?irozenopravni filozofie a osvicenstvi . Osvicenske my?leni m?lo vliv na ukon?eni obdobi nabo?enske perzekuce i na uzemi Habsburske monarchie vydanim toleran?niho patentu cisa?e Josefa II. v roce 1781 , plna nabo?enska svoboda v rakouske monarchii pak byla proklamovana v roce 1848 .

A?koli od 50. let 16. stoleti ve Francii prob?hlo mnoho pokus? o smi?eni mezi katoliky a protestanty, nem?ly obvykle dlouheho trvani. Po vit?zstvi Jind?icha IV. , jen? konvertoval k protestantismu, a jeho nastupu na tr?n, byla vyhla?ena nabo?enska tolerance v  ediktu z Nantes z roku 1598. Ten z?stal v platnosti a? do roku 1685, kdy ho zru?il kral Ludvik XIV. P?esto?e nabo?enska intolerance byla normou a? do doby panovani Ludvika XVI. , my?lenkove postoje osvicenstvi m?ly ur?ujici vliv na schvaleni toleran?niho ediktu z Versailles , zaru?ujiciho civilni prava take protestant?m, p?ijeti ustavy (24. prosince 1789) a formulaci Prohla?eni prav ?lov?ka a ob?ana z roku 1789 . Francouzska revoluce nasledn? p?inesla zm?ny v?etn? zru?eni statniho nabo?enstvi a Deklarace prav ?lov?ka a ob?ana (1789) zaru?ujicich svobodu vyznani, pokud nabo?enska ?innost nenaru?uje spole?ensky po?adek.

Ve 20. stoleti byla nabo?enska svoboda celosv?tov? proklamovana v ?l. 18 V?eobecne deklarace lidskych prav ( 1948 ). Roku 1965 se k ideji nabo?enske svobody p?ihlasila i katolicka cirkev na II. vatikanskem koncilu ? u?inila tak v koncilni deklaraci Dignitatis humanae . ^{[10] [11]}

Pravni zakotveni [ editovat | editovat zdroj ]

Soubor pravnich p?edpis? upravujicich nabo?enskou svobodu a postaveni cirkvi a nabo?enskych spole?nosti tvo?i pravni odv?tvi, ktere se nazyva konfesni pravo (statni pravo cirkevni).

Zakotveni v pravu ?eske republiky [ editovat | editovat zdroj ]

Na ustavni rovin? je nabo?enska svoboda chran?na ustanovenim ?l. 15 a ?l. 16 Listiny zakladnich prav a svobod .

Uvedene ?lanky stanovi:

?l. 15 (1) Svoboda my?leni, sv?domi a nabo?enskeho vyznani je zaru?ena. Ka?dy ma pravo zm?nit sve nabo?enstvi nebo viru anebo byt bez nabo?enskeho vyznani. (2) Svoboda v?deckeho badani a um?lecke tvorby je zaru?ena. (3) Nikdo nem??e byt nucen vykonavat vojenskou slu?bu, pokud je to v rozporu s jeho sv?domim nebo s jeho nabo?enskym vyznanim. Podrobnosti stanovi zakon.

?l. 16 (1) Ka?dy ma pravo svobodn? projevovat sve nabo?enstvi nebo viru bu? sam nebo spole?n? s jinymi, soukrom? nebo ve?ejn?, bohoslu?bou, vyu?ovanim, nabo?enskymi ukony nebo zachovavanim ob?adu. (2) Cirkve a nabo?enske spole?nosti spravuji sve zale?itosti, zejmena ustavuji sve organy, ustanovuji sve duchovni a z?izuji ?eholni a jine cirkevni instituce nezavisle na statnich organech. (3) Zakon stanovi podminky vyu?ovani nabo?enstvi na statnich ?kolach. (4) Vykon t?chto prav m??e byt omezen zakonem, jde-li o opat?eni v demokraticke spole?nosti nezbytna pro ochranu ve?ejne bezpe?nosti a po?adku, zdravi a mravnosti nebo prav a svobod druhych.

Ustanoveni Listiny provad?ji zakony, zejmena zakon ?. 3/2002 Sb. , o svobod? nabo?enskeho vyznani a postaveni cirkvi a nabo?enskych spole?nosti a o zm?n? n?kterych zakon?. § 2 uvedeneho zakona stanovi:

(1) Svoboda my?leni, sv?domi a nabo?enskeho vyznani je zaru?ena. Ka?dy ma pravo svobodn? projevovat sve nabo?enstvi nebo viru bu? sam nebo spole?n? s jinymi, soukrom? nebo ve?ejn?, bohoslu?bou, vyu?ovanim, nabo?enskymi ukony nebo zachovavanim ob?adu. Ka?dy ma pravo zm?nit sve nabo?enstvi nebo viru anebo byt bez nabo?enskeho vyznani.

(2) Pravo nezletilych d?ti na svobodu nabo?enskeho vyznani nebo byt bez vyznani je zaru?eno. Zakonni zastupci nezletilych d?ti mohou vykon tohoto prava usm?r?ovat zp?sobem odpovidajicim rozvijejicim se schopnostem nezletilych d?ti.

(3) Nikdo nesmi byt nucen ke vstupu do cirkve a nabo?enske spole?nosti ani k vystoupeni z ni, k u?asti nebo neu?asti na nabo?enskych ukonech ?i ukonech cirkve a nabo?enske spole?nosti.

(4) Ka?dy ma pravo volit si duchovni nebo ?eholni stav a rozhodovat se pro ?ivot v komunitach, ?adech a podobnych spole?enstvich.

(5) Nikdo nesmi byt omezen na svych pravech proto, ?e se hlasi k cirkvi a nabo?enske spole?nosti, ?e se u?astni jeji ?innosti nebo ?e ji podporuje, anebo je bez vyznani.

Zakotveni v mezinarodnim pravu [ editovat | editovat zdroj ]

V klasickem mezinarodnim pravu byly zakotveny jen dil?i aspekty nabo?enske svobody, jako nap?. ochrana ur?itych nabo?enskych skupin p?i p?echodu ?asti uzemi pod svrchovanost jineho statu.

V modernim mezinarodnim pravu byla nabo?enska svoboda vyjad?ena ve V?eobecne deklaraci lidskych prav (1948) takto: Ka?dy ma pravo na svobodu my?leni, sv?domi a nabo?enstvi; toto pravo zahrnuje i svobodu zm?nit sve nabo?enstvi nebo viru, jako? i svobodu projevovat sve nabo?enstvi nebo viru sam nebo spole?n? s jinymi, a? ve?ejn? nebo soukrom?, vyu?ovanim, provad?nim nabo?enskych ukon?, bohoslu?bou nebo vykonem ob?ad?. Tato formulace se nasledn? stala vychodiskem pro ?adu mezinarodnich smluv a deklaraci.

Na urovni celosv?tove (v ramci OSN) nebyla dosud p?ijata umluva v?novana vylu?n? nabo?enske svobod?; nabo?enska svoboda je v?ak zakotvena v ?ad? univerzalnich mezinarodnich smluv ? nap?. v ?l. 2 Umluvy o zabran?ni a trestani zlo?inu genocidia (1948), v Umluv? ?. 111 Mezinarodni organizace prace o diskriminaci (zam?stnani a povolani) ( 1958 ), v ?l. 18 Mezinarodniho paktu o ob?anskych a politickych pravech ( 1966 ), v ?l. 14 a 30 Umluvy o pravech dit?te ( 1989 ).

V ramci OSN je v?novana specialn? nabo?enske svobod? Deklarace o odstran?ni v?ech forem nesna?enlivosti a diskriminace zalo?enych na nabo?enstvi ?i vi?e z roku 1981 , ktera v?ak neni pravn? zavazna.

V ramci regionalnich mezinarodnich smluv o lidskych pravech je nabo?enska svoboda chran?na nap?. v ?l. 9 Evropske umluvy o ochran? lidskych prav a zakladnich svobod ( 1950 ), v ?l. 12 Americke umluvy o lidskych pravech ( 1969 ) a v ?l. 8 Africke charty prav ?lov?ka a narod? (1981).

Nabo?enska svoboda byva p?edm?tem i dvoustrannych mezinarodnich smluv, zejmena konkordat? .

P?esto se opomiji pravo nev??it. Teprve a? roku 1993 byl od OSN oficialn? vydan vyklad, ?e nabo?enska svoboda se tyka i nev??icich a ?e Mezinarodni pakt o ob?anskych a politickych pravech chrani i ateisty. ^[12]

Individualni nabo?enska svoboda [ editovat | editovat zdroj ]

Do sfery individualni nabo?enske svobody pat?i podle Listiny zakladnich prav a svobod pravo na svobodu sv?domi, nabo?enskeho vyznani , pravo na zm?nu vyznani a pravo svobodn? projevovat sve nabo?enstvi ?i viru . Vedle t?chto prav garantovanych normami ustavniho prava uvadi zakon je?t? dal?i dv? prava , ktera jsou z ustavnich prav odvozena. T?mi jsou: pravo na svobodny vstup do cirkve a vystoupeni z ni a pravo na svobodnou volbu duchovniho nebo ?eholniho stavu. (§ 2 odst. 3 a 4 zakona ?. 3/2002 Sb.)

Realizace prava na svobodny vstup do cirkve a vystoupeni z ni se dostava do sporu s jednanim n?kterych nabo?enskych spole?nosti , ktere maji charakter sekty . Ty toti? ?asto neumo??uji ?lov?ku, ktery do nich vstoupil, z nich op?t svobodn? vystoupit. K tomu, aby ?lena udr?ely uvnit? spole?enstvi, vyu?ivaji manipulaci , psychicky natlak nebo zastra?ovani, a tak se v demokratickych statech mnohdy dostavaji do rozporu se zakonem . Rozdilna je situace katolicke cirkve , ktera na zaklad? chapani k?tu jako neodvolatelneho aktu pova?uje ka?deho sveho i byvaleho ?lena za katolika, zarove? v?ak umo??uje, aby z ni kdokoli formalnim ukonem vystoupil. Je zde tedy odli?ena rovina svatostna, ji? je my?lena trvala platnost k?tu , a dale rovina pravni, ktera zna?i vystoupeni z cirkve jako instituce . ^[13]

Nabo?enska svoboda a islam [ editovat | editovat zdroj ]

Zapadni, resp. univerzalni pojeti nabo?enske svobody p?edstavuje oblast, kde jsou patrne nejvyrazn?j?i odchylky od islamskych lidskopravnich teorii. Je tomu tak zejmena ze dvou nasledujicich d?vod?:

• v islamu je pouze islam nabo?enstvim lidske p?irozenosti ( din al-fitra ); p?irozenym stavem ?lov?ka je byt muslimem, ^[14]
• islam nezna odluku statu a nabo?enske spole?nosti; je mu cizi sekularismus. ^[15]

Vy?e uvedene skute?nosti vedou k tomu, ?e odpadnuti od islamu je nejen jednim z nejv?t?ich h?ich? , ale te? i trestnych ?in? .

Kontroverzni aspekty [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi kontroverzni aspekty nabo?enske svobody lze za?adit nap?iklad proselytismus , zahalovani ?en, odpadlictvi od viry nebo rouhani .

Zahalovani ?en [ editovat | editovat zdroj ]

Zahalovani ?en se tyka p?edev?im islamskeho sv?ta. O odivani muslim? se m??eme do?ist ve 24. a 33. kapitole Koranu . Kapitoly se zde nejprve obraci na v??ici mu?e a pote na v??ici ?eny a vyzyvaji je, aby "cudn? klopili zrak a st?e?ili sva pohlavi". ?eny jsou navic vyzyvany, aby "nedavaly na odiv sve ozdoby krom? t?ch, je? jsou viditelne." U? od st?edov?ku se vyklada?i Koranu sna?ili popsat, co p?esn? znamena souslovi "krom? t?ch, je? jsou viditelne". Je to pom?rn? nejasne a nejednozna?ne vyjad?eni a tato nejasnost umo??uje, aby se jeho vyklad v ?ase m?nil a li?il se v r?znych dobach. V Koranu se dale do?itame o blizkych mu?skych p?ibuznych, v jejich? p?itomnosti nemusi ?ena pokryvku hlavy nosit. Jedna se man?ela, otce, tchana a dal?i blizke p?ibuzne mu?e, kte?i jsou p?ibuzni pokrevn? ?i skrze man?elsky svazek. Koran nabada p?edev?im k tomu, aby byli mu?i i ?eny cudni. ?ena ma mit zahalenou hlavu a prsa. ^[16]

Ve spole?nosti ?en si mohou ostatni ?eny sundat sve pokryvky hlavy. N?kterym ?enam ale takove obna?eni neni p?ijemne a pokryvku hlavy nosi i v p?itomnosti ?en. Kdy? by si ?ena ?atek sundala, mohla by se citit nepat?i?n?, mohl by u ni p?evladat pocit, ?e ji n?kdo cizi kouka do du?e, bude o ni v?echno v?d?t, bude vystavena vn?j?im vliv?m, bude s n?kym konfrontovana, bude se muset pro n?co rozhodnout, reagovat. N?kdy tedy m??e byt jednodu??i nevystavovat se p?ed nikym, neukazovat nikomu vlastni tva?. Pro mnohe ?eny je no?eni pokryvky hlavy zvyk, diky kteremu se citi bezpe?n?ji, lepe. N?ktere ?eny zakryvaji svou identitu rady. "Konstatovani, ?e za zahalovanim ?enske tva?e stoji pouze vliv mu?? v rodin? dane ?eny je proto jen ?ast pravdy. Dnes se mnozi arab?ti mu?i k zahalovani sve ?eny stavi dosti benevolentn?." ^[17]

Zakaz zahalovani obli?eje ve Francii (tzv. zakaz no?eni burky) [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2010 odhlasoval francouzsky parlament zakon, ktery zakazuje no?eni od?v?, ktere zakryvaji obli?ej. Jednalo se tedy o ?idovskou jarmulku , muslimsky ?atek, ale i k?es?ansky k?i?ek (od?vy p?edepsane pravnim p?edpisem jako motocyklisticka p?ilba nebo ospravedln?ne zdravotnimi ?i profesnimi d?vody byly vyjmuty, stejn? tak p?estrojeni p?i karnevalech, slavnostech, pr?vodech ?i p?edstavenich). Za poru?eni tohoto na?izeni je mo?ne ud?lit pokutu ve vy?i 150 eur. ^[18]

Muslimka ?ijici ve Francii napadla tento zakon, nebo? na jeho zaklad? nemohla na ve?ejnosti nosit burku nebo nikab , co? pova?ovala za zasah do nabo?enske svobody. Ona sama uvedla, ?e neni nikym nucena pokryvku hlavy nosit, jedna se ?ist? o jeji svobodne rozhodnuti a nema problem s tim, ?e by m?la sundat ?atek nap?iklad p?i leti?tni kontrole ?i p?i jine identifikaci. Dle jejiho nazoru nebylo t?eba tento zakaz vydavat, nebo? nebyl nezbytny k dosa?eni ?adneho legitimniho cile. " Evropsky soud pro lidska prava v?ak v blanketnim zakazu zahalovani na ve?ejnosti poru?eni Evropske umluvy o lidskych pravech neshledal. Sv?j zav?r op?el o to, ?e Francie p?i uzakon?ni zakazu sledovala cil dosa?eni lep?iho vzajemneho sou?iti mezi obyvateli republiky." ^{[19] [18]}

Francouz?ti zakonodarci se rozhodli zakazat zahalovani tva?e na ve?ejnosti v d?sledku spole?enskych debat na tema islamu a imigrace . Skrze tento zakon se zakonodarci sna?ili ukazat, ?e ochra?uji tradi?ni francouzske hodnoty. Evropsky soud pro lidska prava dosp?l k zav?ru, ?e zakaz zahalovani obli?eje omezuje nabo?enskou svobodu dane ?eny a jeji pravo na soukromi . Soud dale odmitl zd?vodn?ni francouzske vlady, ktera argumentovala ve?ejnou bezpe?nosti. Francouzska vlada toti? nepodala d?kaz o bezpe?nostnim ohro?eni tak vysokem, aby musela timto zp?sobem zasahnout do prav muslim?. "Francouzska vlada op?ela svou obhajobu zakazu o dva d?vody: jednak o ve?ejnou bezpe?nost vy?adujici identifikaci jednotlivc? a dale o ochranu prav a svobod jinych osob zaji?t?nim respektu k minimu hodnot otev?ene a demokraticke spole?nosti. Mezi tyto hodnoty podle francouzske vlady pat?i princip ?vzajemneho sou?iti“ ve spole?nosti ( le vivre ensemble ), rovnost pohlavi a lidska d?stojnost ." ^{[19] [18]}

Podle francouzskych zakonodarc? je zahalovani obli?eje projevem nezdvo?ilosti, negace a odmitnuti druheho ?lov?ka. Soud ale odmitl zd?vodn?ni zakazu ve?ejnou bezpe?nosti i argument rovnosti pohlavi. Podle soudu je t?eba, aby i lidi, kte?i se zahaluji, ostatni vnimali jako sou?ast pluralismu a multikulturality , ktera je v demokraticke spole?nosti p?itomna. "Evropsky soud pro lidska prava toti? uznal, ?e pod ochranu prav a svobod jinych (jeden z legitimnich d?vod? omezeni svobody nabo?enskeho projevu dle ?l. 9 odst. 2 EULP ) je mo?ne pod?adit take ?respekt k minimalnim po?adavk?m na ?ivot ve spole?nosti“. Kdy? se nasledn? zabyval otazkou, zda byl zakaz zahalovani na ve?ejnosti p?im??eny cili zaji?t?ni lep?iho ?i jednodu??iho vzajemneho sou?iti, dosp?l k zav?ru, ?e zakaz nep?im??eny nebyl". ^{[19] [18]}

Vzajemne sou?iti je samoz?ejm? d?le?ite, ale tento pojem je zarove? dosti neur?ity a ?iroky. Je nutne rozli?it po?adavky vzajemneho sou?iti od d?vod? omezujicich nabo?enskou svobodu a prava. P?i zavedeni do extremu by tyto argumenty mohly vest k mo?nosti vyst?hovani n?jake men?iny z toho d?vodu, ?e p?sobi komplikace pro v?t?inovou spole?nost, a proto by bylo lep?i, kdyby se s men?inovou spole?nosti nemusela v?t?inova spole?nost v?bec potkavat. "Zavedeni tohoto  pojmu do judikatury Evropskeho soudu pro lidska prava proto p?edstavuje zna?ne riziko pro rozsah nabo?enske svobody v zemich Rady Evropy, nebo? se ho lehce mohou dovolavat vlady potla?ujici nabo?enskou praxi nepohodlnych nabo?enskych men?in". ^[19]

Vyzkumy ukazaly, ?e tento zakaz p?isp?l k tomu, ?e se za?alo zahalovat vice muslimek a navic omezily sv?j pobyt ve ve?ejnych prostorech a? u? z d?vodu strachu z majoritni spole?nosti, nebo i ze strachu z pokut ze strany statu. ^[19]

Omezeni nabo?enske svobody z d?vodu zachovani zdravi [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Rady Evropy "Svoboda projevovat nabo?enske vyznani a p?esv?d?eni m??e podlehat jen omezenim, ktera jsou stanovena zakony a ktera jsou nezbytna v demokraticke spole?nosti v zajmu ve?ejne bezpe?nosti, ochrany ve?ejneho po?adku, zdravi nebo moralky nebo ochrany prav a svobod jinych ^[20] ", p?esto je tento aspekt jeden z nejkontroverzn?j?ich.

Transfuze krve u Sv?dk? Jehovovych [ editovat | editovat zdroj ]

Odmitani krevni transfuze u Sv?dk? Jehovovych pochazi z chapani Bible . Z tohoto d?vodu ?lenove zpravidla odmitaji krevni transfuzi, p?esto?e je jejich ?ivot v ohro?eni. P?esto?e je mo?ne nahrazovat krevni transfuzi jinymi le?ebnymi prost?edky ^[21] , nelze tyto prost?edky vyu?it v?dy a je pot?eba respektovat rozhodnuti v??iciho ^[22] U d?tskych pacient? ov?em p?i opakovanem odmitani le?by zasahuje pravni system a? odebranim dit?te ^[23]

Poru?ovani nabo?enske svobody [ editovat | editovat zdroj ]

V mnohych zemich existuje statni nabo?enstvi ; podle toho se ?idi statni sprava a ?ivot v cele spole?nosti. P?esto stoupenci jinych nabo?enstvi nebyvaji, pokud v zemi panuje nabo?enska svoboda a system je demokraticky , nijak znevyhod?ovani. Jsou v?ak n?ktere zem? ( ?ina , Severni Korea a do za?atku 90. let i staty tzv. Vychodniho bloku ), jejich? ustava je definuje jako oficialn? ateisticke a z r?znych d?vod? zde dochazi proto k potla?ovani svobod vyznavani n?kterych, ?i n?kdy i v?ech, nabo?enstvi.

Nabo?enska svoboda nebyva zaji?t?na v zemich, kde existuje silna a velmi vlivna nabo?enska skupina, konzervativn? smy?lejici ( Iran , Saudska Arabie ), nebo kde vladne p?isn? ateisticky re?im (tedy zem? socialisticke zmin?ne vy?e). Frankisticke ?pan?lsko bylo striktn? katolicke a potla?ovalo stoupence jinych nabo?enstvi.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Facilitating Freedom of Religion or Belief: A Deskbook (sbornik). Leiden: Koninklijke Brill, 2004.
• HRDINA, Antonin Ignac: Nabo?enska svoboda v pravu ?eske republiky. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2004.
• JAGER, Petr : Cirkve a nabo?enske spole?nosti v ?eske republice a jejich pravni postaveni. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury , 2006 .
• JAGER, Petr : Svoboda vyznani a pravni pom?ry cirkvi a nabo?enskych spole?nosti v letech 1948 - 1989 v Molek, P. - Bobek, M. - ?imi?ek, V. Komunisticke pravo v ?eskoslovensku - kapitoly z d?jin bezpravi . Brno : Mezinarodni politologicky ustav , Masarykova univerzita , 2009 , str. 769-810.
• La protection internationale de la liberte religieuse ? International Protection of Religious Freedom (sbornik) Bruxelles: Bruylant, 2002.
• LAMPARTER, Michal: Vyznam studia problematiky svobody nabo?enskeho vyznani. ?asopis pro pravni v?du a praxi, 1997, ro?. 5, ?. 1, s. 63-68.
• LERNER, Natan: Religion, Beliefs, and International Human Rights. Maryknoll: Orbis Books, 2000.
• Religious Human Rights in Global Perspective (sbornik). Hague: Martinus Nijhoff Publishers, 1996.
• SPRATEK, Daniel: Evropska ochrana nabo?enske svobody. Brno: L. Marek, 2008.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Sekularizace

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu nabo?enska svoboda na Wikimedia Commons