Mogadi?o
(
somalsky
Muqdisho
, hovorov? ?asto
Xamar
([
hamar
]);
arabsky
??????,
Maqadi?u
;
italsky
Mogadiscio
;
anglicky
Mogadishu
) je nejv?t?i m?sto, hlavni m?sto a nejv?t?i p?istav
Somalske republiky
.
[1]
[2]
Mogadi?o se nachazi v regionu
Banadir
. Le?i na pob?e?i
Indickeho oceanu
, v zem?pisne poloze 2° 02´ severni ?i?ky a 45°21´vychodni delky. Pr?m?rna nadmo?ska vy?ka je 17 m. Nejni??im bodem je hladina Indickeho oceanu a nejvy??i bod, Villa Somalia, se nachazi ve vy?ce 120 m n. m. Pr?m?rna teplota se p?es rok tem?? nem?ni, v lednu se pohybuje kolem 25 °C, v ?ervenci je to o zhruba 2 °C vice. Co se ty?e de??ovych sra?ek, tak v lednu tem?? nepr?i, nejvice napr?i v ?ervnu a to kolem 80 mm. Po?et obyvatel se sleduje od roku
1953
, kdy ve m?st? ?ilo 63 000 obyvatel. Posledni s?itani bylo provedeno roku
1995
, kdy ve m?st? ?ilo 982 000 obyvatel. Od te doby se po?et obyvatel zvy?uje, kv?li napjate situaci, zp?sobene dlouhou
ob?anskou valkou
, neni mo?ne ur?it p?esny po?et obyvatel. Sou?asne odhady kolisaji mezi 1 500 000?3 000 000. 30 km severn? od m?sta te?e nejv?t?i ?eka Somalska
?ebeli
(Webi Shebeelle). Ve m?st? sidlily nejvy??i statni organy, prezident, vlada a jednokomorove narodni shroma?d?ni (Galaha Shabciga). Od revoluce roku
1991
je v?ak ?innost vlady ochromena a zem? je v chaosu. Ve m?st? take sidli Vychodoafricke islamske shroma?d?ni. Mezi hlavni ?asti pat?i
Hammanwein
(stare m?sto),
tr?i?t? Bakara
a d?iv?j?i zname letovisko Gezira Beach.
M?sto bylo zalo?eno kolem roku
800
, ale u? roku
900
ho kolonizovali muslimove z
Arabskeho poloostrova
. Jednim z prvnich arabskych cestovatel? kte?i nav?tivili Somalsko, byl v letech
890
?
93
Ibn al-Jakub
, ktery napsal, ?e v Mogadi?u byl siln? rozvinuty obchod. M?sto velmi prosperovalo z vnitrozemskeho obchodu se svahilskymi m?stskymi staty, a hlavn? z namo?niho obchodu. Dal?im arabskym nav?t?vnikem Mogadi?o byl
Ibn Battuta
, ktery m?sto nav?tivil v letech
1332
-
33
, a pova?oval ho za nejvyznamn?j?i p?istav ve
Vychodni Africe
. V roce
1499
se u m?sta objevila portugalska flotila, pod vedenim
Vasco da Gamy
a zasypala m?sto d?lost?eleckou palbou.
Mogadi?u v roce 1882
V 17 a 18. stoleti se m?sto stalo d?ji?t?m bitev mezi
Portugalci
a
Turky
. Z t?chto boj? vy?li vit?zn? Osman?ti Turci, kte?i na sto let m?sto ovladli. V roce
1871
se Mogadi?u dostalo pod moc sultana ze
Zanzibaru
, ktery zde nechal vystav?t palac Haresa, jen? m?l slou?it jako sidlo spravce. Dnes je v palaci Haresa muzeum a knihovna. Roku
1889
bylo m?sto pronajato
Ital?m
, kte?i ho od zanzibarskeho sultana koupili v roce
1905
, a ustanovili ho hlavnim m?stem
Italskeho Somalska
. V roce
1936
se m?sto po tvrdem odporu dostalo pod uplnou kontrolu Ital?. Fa?isticky re?im v Italii planoval ve Vychodni Africe vybudovat velkou ?i?i. 3. srpna
1940
Italove napadli a obsadili britskou ?ast Somalska (tzv.
Britske Somalsko
, dne?ni
Somaliland
). Na za?atku roku
1941
v?ak
Britove
pod velenim generala Williama Platta na Italy zauto?ili a dobyli ztracene uzemi zp?t. Britove nakonec zauto?ili i proti Italskemu Somalsku, a 25. unora 1941 dobyli Mogadi?u. Roku
1950
se Mogadi?u stalo administrativnim st?ediskem Somalska, ktere bylo pod spravou OSN pov??enou
Italii
. Kdy? v roce
1956
ziskalo Somalsko vnit?ni samospravu a
1. ?ervence
1960
uplnou nezavislost na Velke Britanii a Italii, stalo se Mogadi?u hlavnim m?stem.
Kolaps centralni vlady a ob?anska valka
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Vrtulnik
UH-60 Black Hawk
s volacim znakem "Super 64" nad Mogadi?em v roce 1993
Kdy? v roce
1990
ozbrojene povstalecke milice dobyly Mogadi?u, p?inutily tak prezidenta Berreho k uniku do nigerijskeho
Lagosu
. Jeho diktatorsky re?im byl svr?en. Vit?zne klany se v?ak ji? nedokazaly shodnout, kdo by se m?l stat Barreho nastupcem. N?ktere klany navrhovaly, ?e by se prezidentem m?l stat
Ali Mahdi Muhammad
, jine zase, ?e by jim m?l byt v?dce nejsiln?j?i skupiny klan?,
Mohammed Farrah Aidid
. Za?ala tak ob?anska valka mezi znep?atelenymi frakcemi. Ka?da usilovala o vladu nad Somalskem, a tak bylo d?le?ite mit pod kontrolou Mogadi?o. O m?sto se v letech
1991
?
92
svad?ly t??ke boje, ktere v?ak vedly k desetitisic?m mrtvych a devastaci m?sta. K tomu zemi su?ovalo velke sucho a hladomor. To vedlo Spojene staty a OSN k vyslani mirovych sil do zem?. 9. prosince 1992 bylo pobli? Mogadi?a vysazeno 20 000 p?islu?nik? namo?ni p?choty USA. Cilem teto akce, zvane Obnovena nad?je, bylo zajmout Mohammeda Farraha Aidida. Aididova milice v ?ervnu
1993
napadla a pobila v Mogadi?u 24 pakistanskych vojak?. 3. ?ijna 1993 se elitni americka jednotka (Task Force Ranger, slo?ena z jednotek 75th Ranger Regiment a 1st Special Forces Operational Detachment-Delta) vydaly do Mogadi?a, s cilem zajmout dva vysoke Aididovy poradce. B?hem
bitvy
v?ak bylo zasa?eno 5 vrtulnik?
UH-60 Black Hawk
(dva z nich se z?itily do m?sta a zbyvajici byly pouze po?kozeny, a p?istaly na leti?ti v Mogadi?u). Americke jednotky ve m?st? se vydaly k mist?m havarie, av?ak musely ?elit utok?m Somalc?. Dostat se na ur?ene misto se poda?ilo jen par jednotkam, a tak ve m?st? z?stalo obkli?eno p?es sto Ameri?an?, na r?znych mistech. Obkli?ene jednotky musela vyprostit 10. horska divize. Akce skon?ila smrti osmnacti Ameri?an? a jednoho Malajce. Somalc? zem?elo n?co kolem tisice. Americke jednotky se ze Somalska stahly v roce
1994
, a v roce
1995
zemi opustily take dozor?i OSN. Boje mezi znep?atelenymi klany v Mogadi?u silily. Mohammed Farrah Aidid se v roce 1995 prohlasil prezidentem Somalska, ale m?l pod kontrolou jen Mogadi?u a okoli. Zem?el v roce
1996
, z?ejm? na nasledky zran?ni, ktere utrp?l p?i bojich v Mogadi?u.
V roce
2006
se v Somalsku objevilo hnuti s nazvem
Svaz islamskych soud?
, ktere se za?alo postupn? stavat nejmocn?j?i silou v Somalsku. 7. kv?tna 2006 vypukl v Mogadi?u boj mezi Svazem a
Spojenectvim pro obnovu miru a proti terorismu
. Nejtvrd?i boje se odehraly v okrese Sii-Sii v severni ?asti m?sta. Do soboty 13. kv?tna bylo p?i pouli?nich bojich hla?eno 144 mrtvych. Ob? strany se 14. kv?tna dohodly na p?im??i, ale u? 23. kv?tna se boje znovu rozho?ely. Svaz islamskych soud? postupn? ziskaval p?evahu, a? se 5. ?ervna Spojenectvi pro obnovu miru a proti terorismu vzdalo a Mogadi?u definitivn? ovladly islamske milice.
Mogadi?u 2006
Pote, co Mogadi?u ovladli islamiste ze Svazu islamskych soud?, nastal ve m?st? klid. Obyvatele Mogadi?a byli zpo?atku nad?eni tim, ?e jejich m?sto je pod kontrolou islamist?, kone?n? si po letech boj? mohli oddychnout. Islamiste v?ak ve m?st? za?ali prosazovat islamske pravo
?aria
, co? se u mistnich obyvatel projevilo s jistou davkou znepokojenosti.
Za?atkem prosince 2006 za?ala ofenziva Islamskych soud? proti p?echodne somalske vlad? ve m?st?
Baidoa
. 21. prosince se do boj? na stran? somalske vlady oficialn? zapojila take etiopska armada (u? v ?ervenci 2006 n?ktere zdroje informovaly o umist?ni etiopskych vojsk v okoli m?sta Baidoa). Nebyt vstupu etiopske armady do boj?, somalska vlada by patrn? byla p?inucena kapitulovat. Etiopane nasadili proti islamist?m tanky a letectvo a p?inutili je k ustupu. 27. prosince somalske vladni jednotky spole?n? s etiopskou vladou dobyly m?sto
Jowhar
, ktere je ve vzdalenosti 90 km od Mogadi?a. To p?im?lo islamisty k uniku ze somalske metropole na jih, k p?istavu
Kismaayo
. V Mogadi?u byly vladni jednotky nad?en? vitany. Po uniku Islamskych soud? se v?ak ve m?st? op?t za?alo ?i?it nasili. Op?t se objevily klany, ktere se p?edtim v?t?inou p?idaly na stranu islamist? a nyni p?ijimaly zp?t sve d?iv?j?i bojovniky.
Somalska vlada dosadila na post starosty Mahmouda Hassana Aliho, ktery na stejnem postu p?sobil p?ed p?ichodem radikal?. Premier
Ali Mohamed Ghedi
oznamil zam?r p?esunout sidlo vlady zp?t do Mogadi?a. Tote? u?inil i prezident
Yusuf Ahmed
. V lednu se p?edstavitele klan? dohodli se somalskou vladou o p?ipojeni klan? na stranu somalske vlady.
P?istav v Mogadi?u
Mogadi?o slou?i jako komer?ni a finan?ni centrum Somalska. Hospoda?stvi se, po dlouhych bojich, v posledni dob? pon?kud zlep?ilo. Tem?? nulovy vliv vlady ve m?st? umo??uje volny obchod bez dani nebo regula?nich poplatk?. Ze zdej?ich pr?myslovych odv?tvi je nejvyznamn?j?i petrochemicke, potravina?ske, textilni, ko?ed?lne a lo?a?ske. Hlavni trh nabizi ?irokou nabidku zbo?i, od jidla a? po elektroniku. Silnice jsou nekvalitni, ale zaji??uji spojeni s n?kolika dal?imi somalskymi m?sty. V Mogadi?u je take p?istav, ktery v?ak neni mezinarodnim obchodem p?ili? vyu?ivan, proto?e v somalskych vodach ?adi pirati. Leti?t? v Mogadi?u je take nefunk?ni a kv?li intenzivnim boj?m velmi poni?ene.
P?es nezakonnost (nebo mo?na diky ni), Mogadi?o vede ve vychodni Africe v p?istupu k
telekomunikacim
a
internetu
. Moderni komunika?ni si? je vyvinuta po celem m?st?, a zahrnuje mistni mobilni telefonni systemy s mezinarodnimi kontakty p?es satelit. Nep?itomnost dani vedla k nizkym cenam, ktere pat?i mezi nejni??i v Africe v?bec. Jsou zde ?etne internetove kavarny. M?sto take ma n?kolik rozhlasovych stanic, dva televizni vysila?e a poskytovatele internetu.
- ↑
Index ?eskych exonym. Standardizovane podoby. Varianty.
Zpracoval RNDr. Toma? Beranek, CSc. a kolektiv. 2. roz?i?ene a aktualizovane. vyd. Praha : ?esky u?ad zem?m??icky a katastralni, 2011. 133 s.
ISBN
978-80-86918-64-8
. S. 54.
- ↑
Universum, v?eobecna encyklopedie
. 6. dil. 1. ?eske vydani. Odeon, Praha 2000.
ISBN
80-207-1068-X
. S. 172.
| Hlavni m?sta Afriky
|
|
| Nezavisle staty
| |
|
Teritoria, kolonie a
zamo?ska uzemi
| |