F-15 Eagle
Americka F-15C 125. stihaciho k?idla
Ur?eni	stihaci letoun k vybojovani vzdu?ne nadvlady
P?vod	USA
Vyrobce	McDonnell Douglas Boeing IDS
Prvni let	27. ?ervenec 1972 [1]
Za?azeno	9. leden 1976
Charakter	Ve slu?b?
U?ivatel	USAF Izraelske letectvo Japonske vzdu?ne sily sebeobrany Saudske kralovske letectvo
Vyroba	1972?dosud
Vyrobeno kus?	F-15A/B/C/D/J/DJ: 1 198 [2]
Cena za kus	F-15A/B: US$27,9 mil. (1998) F-15C/D: US$29.9 mil. (1998) [3]
Varianty	McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle McDonnell Douglas F-15 STOL/MTD Mitsubishi F-15J
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

McDonnell Douglas F-15 Eagle je americky dvoumotorovy takticky stihaci letoun pro ka?de po?asi navr?eny spole?nosti McDonnell Douglas (nyni Boeing ). Po p?ezkoumani navrh? vybralo americke letectvo v roce 1967 navrh firmy McDonnell Douglas, aby vyhov?lo pot?eb? specializovaneho stiha?e ur?eneho k vybojovani a udr?eni vzdu?ne nadvlady. Eagle poprve vzletl v ?ervenci 1972 a do slu?by vstoupil v roce 1976 . Pat?i mezi nejusp??n?j?i moderni bojove letouny s vice ne? 100 vit?zstvimi v leteckych soubojich a to beze ztrat. V?t?inou v ramci izraelskeho letectva . ^{[4] [5]}

Eagle provozuje mimo USA , Izrael , Japonsko a Saudske Arabie . Je ur?en jako letoun ?ist? pro vybojovani vzdu?ne p?evahy, ale jeho konstrukce umo??uje i schopnost pozemniho utoku. ^[6] Ta se v?ak nevyu?iva. Pozd?ji na jeho zaklad? vznikla verze uto?neho bombardovaciho letounu pro ka?de po?asi, McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle , ktera vstoupila do slu?by v roce 1989 a byla vyvezena do n?kolika zemi. V roce 2017 se letoun stale vyrab?l v r?znych variantach. Od roku 2018 se p?ipravuje zcela nova varianta letounu F-15EX , ktera ma z ?asti nahradit a z ?asti doplnit p?vodni letadla F-15C Eagle.

Vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Prace na nastupci F-4 Phantom II , pracovn? pojmenovanem FX (fighter experimental), za?aly u? v roce 1960 . USAF tehdy vydalo sm?rnici, podle ktere mohly firmy p?ichazet se svymi navrhy. V roce 1965 si USAF vy?adalo stavbu model? v plne velikosti. O dva m?sice pozd?ji USAF vydalo po?adavky na takticky podp?rny letoun (TSA-Tactical Support Aircraft). Od roku 1966 a? do podzimu 1967 byly prace na FX minimalni. V roce 1967 vydalo USAF pod vlivem MiG-25 nove po?adavky, zm?nu ze TSA na pouhy stiha?. Tim byly firmy McDonnell Douglas a General Dynamics odm?n?ny za sve ?estim?si?ni usili. USAF vy?adovalo rychlost Mach 1,5 a? 3,0. General Dynamics nabidlo stroj s m?nitelnou geometrii k?idla i s k?idlem pevnym, McDonnell Douglas doporu?il pevne k?idlo , dva motory a jednoho pilota. Vzap?ti byly uvoln?ny finance na vyvoj. Sout??e se cht?lo u?astnit mnoho firem, ale o t?i m?sice pozd?ji byly ve h?e u? jenom McDonnell Douglas, Fairchild a North American. FX byl p?ejmenovan na F-15. US Navy prosazovalo, aby byla misto F-15 p?ijata upravena verze F-14 , ale nestalo se tak. Roku 1969 byl vybran McDonnell Douglas.

F-15 Eagle byl zamy?len a postaven jako letadlo pro vybojovani a udr?eni vzdu?ne nadvlady nad jakymkoliv tehdy soudobym i mo?nym budoucim stihacim letadlem nep?itele (my?leny stihaci letadla Sov?tskeho svazu). Ve v?ech vy?kach, v boji bez vizualniho kontaktu i v manevrovem boji ve v?ech rychlostech nem?l mit konkurenci. Po?italo se s tim, ?e a? do poloviny devadesatych let, kdy m?l p?ijit jeho p?edpokladany nastupce, bude vice men? na absolutni ?pi?ce.

V navrhu se poprve po?italo s vysokou obratnosti, se schopnosti nest nejmodern?j?i rozm?rnou a t??kou avioniku a velke mno?stvi paliva. Letadlo m?lo byt hodn? vykonne a dosahovat pom?ru vahy k vykonu v?t?im ne? 1:1. M?l to byt dob?e ovladatelny stroj, ktery dava pilotovi bezvadny vyhled z kabiny. Pozemni obsluha m?la mit s Eaglem o polovinu men? prace k jeho provozu ne? u jeho p?edch?dce F-4 Phantom.

V ?ervnu 1972 se konal slavnostni roll-out prvni F-15. Pote byl prototyp p?evezen na zakladnu Edwards AFB , kde byl p?ipravovan na prvni let. 27. ?ervence 1972 se prvni F-15 vznesl k nebi. Bylo take uva?ovano i o namo?ni verzi F-15; proto byl zesilen trup, aby tato mohla nest st?ely AIM-54 Phoenix . Nicmen? namo?ni varianta byla odmitnuta z finan?nich a hmotnostnich d?vod?.

Odleh?ena verze F-15A Eagle jmenem Strike Eagle ustanovila mnoho vy?kovych a stoupavych sv?tovych rekord? sve doby. Byla ve stoupavosti rychlej?i ne? raketa Saturn V , ktera vynesla americke astronauty na M?sic.

I p?es sve vysoke vykony se F-15 ukazal byt jako p?ili? drahy i pro americke letectvo, tak?e byl dopln?n levn?j?im, ale zato mnohou?elovym letadlem F-16 Fighting Falcon . V boji byl F-15 Eagle velmi usp??ny, jde o nejusp??n?j?i stihaci letadlo poslednich let se 104 sest?elenymi letadly nep?itele bez vlastnich ztrat.

Konstrukce [ editovat | editovat zdroj ]

Drak [ editovat | editovat zdroj ]

F-15 je dvoumotorovy hornoplo?nik s dvojitymi svislymi ocasnimi plochami. Drak letadla je mimo jine tvo?en 25,8 % titanu, 37,3 % hliniku, 5,5 % oceli a v?t?iho procenta kompozitnich material?. K?idla o uhlu ?ipu 45 stup?? jsou tvaru delta, nab??na hrana je pevna a konicky prohnuta. Vzep?ti k?idla je -1, ?tihlost 3. Na jejich odtokove hran? jsou umist?na k?idelka a jednoduche klapky. Konce k?idel jsou "se?izle". Plovouci vodorovne ocasni plochy maji na nab??ne hran? tzv. psi zub, ktery slou?i k odstran?ni t?epetani v ur?itych rychlostech a vy?kach. Pilotni p?ekryt je vypoukly a jako jediny naru?uje ?istou aerodynamiku letadla.

System ?izeni [ editovat | editovat zdroj ]

Letadlo ma hlavni a zalo?ni system ?izeni. Vedlej?i (klasicke) hydromechanicke ?izeni, a k n?mu hlavni system ?izeni - CAS (Control Augmentation System). CAS je system ktery um?le zvy?uje stabilitu, tedy pomaha pilotovi p?i ovladani letadla. Pokud by bylo toto hlavni ?izeni z r?znych d?vod? po?kozeno, m??e pilot dale pilotovat jenom pomoci hydromechanickeho ?izeni, ale letova obalka letadla se sni?i, m?lo by ale i tak byt umo?n?no pilotovi provad?t manevry do 5g.

Kokpit [ editovat | editovat zdroj ]

Pilotni prostor je ?e?en tak, aby co nejmen? zat??oval pilota a aby poskytoval velice dobry vyhled pilotovi kolem letadla. Kokpit je vybaven pr?hledovym displejem (HUD), ktery se nachazi ve vy?ce o?i pilota a zobrazuje mu nejd?le?it?j?i informace. M??e zobrazovat naviga?ni, p?istavaci a bojove udaje Viditelnost na displeji je dobra za jakychkoliv sv?telnych podminek, co? umo??uje pilotovi pracovat ani? by se musel podivat dol? na ostatni p?istroje.

Nejd?le?it?j?i ovladaci prvky jsou umist?ny na plynove a ?idici pace, p?esn? podle konceptu HOTAS ( Hands-On-Throttle-And-Stick ). Pilot tak m??e p?epinat mezi zbra?ovymi systemy a pr?b??n? volit nejvhodn?j?i re?im radaru ani? by musel dat ruce pry? z plynove nebo ?idici paky.

Kokpit ma minimaln? dva displeje HDD (head down displey) ktere dob?e informuji pilota o hrozbach a systemech letadla.

Avionika [ editovat | editovat zdroj ]

Letadla Eagle jsou vybavena pulsnim dopplerovskym radarem Raytheon AN/APG-63 ?i Raytheon AN/APG-70. Do prvnich letoun? F-15A/B byl instalovan tehdy nejvykonn?j?i radar na sv?t? AN/ APG-63, ktery m?l dosah a? 160 km a dokazal zachytit i vysokorychlostni cile v nizke vy?ce proti pozadi zem?. V roce 1979 do?lo k celkovemu vylep?eni radaru p?idanim programovatelneho signalniho procesoru (zkr. PSP), ktery za?al pou?ivat F-15C/D. V devadesatych letech do?lo k modernizaci tohoto radaru na verzi AN/APG-63(V)1 ktery doka?e najednou sledovat 14 cil? a na 6 z nich sou?asn? uto?it. Dal?i modernizaci tohoto radaru na verzi AN/APG-63(V)2 bylo p?idani aktivniho elektronickeho snimani (Active electronically scanned array),tzv. AESA. Zatim posledni modernizace se jmenuje AN/APG-63(V)3, ktery pou?iva technologie AESA skenovani z radaru AN/APG-79. Pozd?ji vyrobene verze (osmdesata leta) F-15C/D dostaly radary APG-70 ^[7] , ktere byly zcela nahrazeny radary AN/APG-63(V)1.

Letadlo je dale vybaveno inercialnim naviga?nim systemem, komunika?nimi systemy v pasmu UHF , taktickym naviga?nim systemem (TACAN), p?istavacim systemem ILS ( Instrumental Landing System ). Souprava ECM zahrnuje radarovy vystra?ny system, system automatickeho odpalovani klamnych cil?, elektronicke ru?i?e a system pro identifikaci p?itel-nep?itel IFF (Identification Friend or Foe).

Odolnost [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni systemove sou?asti jako jsou nap?iklad palivove, hydraulicke vedeni, v?etn? ?izeni maji nejmen? dva okruhy, po vy?azeni jednoho m??e dal?i nahradit ?innost toho po?kozeneho. Motorovy prostor ma vlastni hasici system. Pevna konstrukce a nizke plo?ne zati?eni, dovoluje letadlu i po t??kem po?kozeni doletnout zp?t na sve leti?t?. Po kolizi a ztrat? celeho jednoho k?idla se dokazal izraelsky F-15 vratit na leti?t? a pilot p?e?il

Motor [ editovat | editovat zdroj ]

Diky vykonnym motor?m se F-15 Eagle stal prvnim letadlem americkeho letectva, jeho? pom?r tahu k hmotnosti byl v?t?i ne? 1. Motory F100-100 a F100-220 v kombinaci s malym plo?nym zati?enim poskytuji stiha?ce slu?nou akceleraci a dobre manevrovaci schopnosti. Od motor? se vy?adovaly vysoke vykony, a proto musely byt p?i jejich konstrukci pou?ity nove materialy. Pou?iti novych technologii, ale i vyu?iti plneho potencialu novych motor? piloty zp?sobovalo zpo?atku jejich p?eti?eni a nadm?rne opot?ebeni. ?astokrat se stavalo, ?e p?eti?eny motor v lep?im p?ipad? zhasl a v hor?im explodoval. T?mto vypadkem konstrukte?i zamezili instalaci senzor? snimajicich tok vzduchu v motoru, teplotu, ?i tlak ve spalovaci komo?e. V sou?asnosti jsou F100-PW-220 pova?ovany za v?bec jedny z nejspolehliv?j?ich proudovych motor?.

Vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

F-15 m??e byt vybavena kombinaci protiletadlovych raket ? st?elami kratkeho doletu AIM-9 Sidewinder nebo st?elami st?edniho doletu AIM-7 Sparrow a nov?j?imi AIM-120 AMRAAM . Eagle ma palubni rota?ni kanon M-61A1 Vulcan o kadenci 6000 ran/min. Zasoba st?eliva ?ini 950 ran. Celkov? m??e F-15 unest cca 7 300 kg vyzbroje. F-15 m??e nest klasicke pumy ale nejsou ur?eny pro boj s pozemnimi, ?i namo?nimi cili.

Vykony [ editovat | editovat zdroj ]

Vyborne letove vlastnosti a obratnost F-15 Eagle je dana vysokym pom?rem vykonu motor? k vaze stroje a nizkym plo?nym zati?enim k?idel. To mu dava excelentni dr?eni energie v manevrech. Tam kde p?i manevrovani star?i letadla ztracela rychlost, F-15 mohl naopak zrychlovat. Eagle je vyborny ve vertikalnich manevrech a bojovani ve v?t?ich rychlostech, tam se mu da?i nejlepe. Eagle nema po?ita?em omezeni p?eti?eni ani uhlu nab?hu. Pilot dostava zvukovou vystrahu. Rychlostn? a akceleraci jde o velice silny a rychly stroj. Jako jeden z prvnich dokazal ve stoupani p?ekonat rychlost zvuku. Doka?e v prazdne konfiguraci, tedy bez podv?s? odstartovat na ani ne 300 m.

Varianty [ editovat | editovat zdroj ]

F-15A

Streak Eagle byla zaletana 27. ?ervna 1972 , ?im? vzniklo jedno z nejusp??n?j?ich letadel a program? v historii USAF. Po t?im?si?nim bezproblemovem testovem a vyvojovem obdobi bylo 14. listopadu 1974 dodano USAF prvni letadlo. V roce 1976 byl dodan prvni Eagle bojove letce, a to 1. takticke na Langley AFB, Virginia. P?ed p?ichodem verze C bylo postaveno 360 kus? F-15A. Po dvaceti letech slu?by byly F-15A p?emist?ny k jednotkam narodni gardy ? AFRES ve statech Oregon , Missouri , Georgie , Louisiana , Havaj a Massachusetts .

F-15B

Dvoumistna cvi?na verze F-15A (p?edtim nazyvana TF-15A) byla zaletana v ?ervnu 1973 . Prvni stroj byl doru?en k utvaru v listopadu 1974 , a to na 58. cvi?nou letku na Luke AFB , Arizona , kde se piloti seznamovali s F-15. Piloti sedi v tandemu. P?i navrhu F-15A se po?italo s druhym mistem v kokpitu, tak?e pro konverzi na dvoumistny stroj bylo nutno jen trochu upravit bublinovy p?ekryt kabiny a elektroniku posunout dozadu za cenu sni?eni mno?stvi paliva. Zadni sedadlo F-15B neni vybaveno ovlada?i zbra?ovych system?, proto ?asto letaji s prazdnym zadnim sedadlem.

F-15C

F-15C je vylep?ena verze p?vodniho F-15A. Bylo zvy?eno mno?stvi neseneho paliva (900 kg) a zvy?ena maximalni vzletova vaha, byla vylep?ena avionika a mo?nost pou?it nadr?e FAST pack. Jednosedadlove F-15C p?ichazely k jednotkam od roku 1979 . Vn?j?i rozdily mezi verzemi A a C jsou tem?? nerozeznatelne. F-15C je primarni stiha?ka pro vzdu?nou nadvladu, ktera se v sou?asnosti vyrazn? modernizuje (2019). U jednotek USAF je asi 300 F-15C.

F-15D

Dvoumistna cvi?n? bojova verze odvozena z F-15C. Uchovava si bojove parametry jednomistne varianty s vyjimkou krat?iho doletu a vy??i hmotnosti zp?sobene instalaci druheho kokpitu pro instruktora.

F-15E Strike Eagle

P?esto?e p?vodni F-15 byla ryze stiha?ka pro vzdu?ne souboje (oficialni heslo USAF "Not a pound for air-to-ground", tj. ani libra vahy pro protizemni vyzbroj"), v F-15 byl rozpoznan potencial pro utoky na pozemni cile. Proto postavil McDonnell Douglas na vlastni naklady verzi E, ve ktere bylo za sedadlo pilota p?idano misto zbra?oveho operatora. To vytvo?ilo z F-15 bombarder pro hloubkove nalety , ktery McDonnell Douglas nabidl USAF. F-15E je schopna provad?t nalety za jekehokoli po?asi a doby. Je schopna provad?t v?echny druhy utok?: nalet, strategicky utok, OCA a DCA. Strike Eagly jsou vybavene naviga?nim a zam??ovacim systemem LANTIRN . P?esto?e je F-15E koncipovan k utok?m na pozemni cile, z?staly mu manevrovaci schopnosti F-15C, tak?e se da pou?it i ke vzdu?nemu boji. V sout??i po?adane USAF zvit?zila F-15E nad F-16 XL firmy General Dynamics.

F-15SE Silent Eagle

Verze vychazejici z F-15E , nesouci rysy bojovych letoun? pate generace. Letoun vyu?iva technologie stealth - zbran? jsou primarn? umist?ny ve vnit?nich ?achtach na bocich trupu, povrch je tvo?en materialem pohlcujicim radarove vlny (RAM ? Radar Absorbent Materials ), vertikalni ocasni plochy uzaviraji 15stup?ovy uhel a take avionika a elektronicke systemy jsou kompletn? vym?n?ny. F-15SE bude vyzbrojen radarem Raytheon AESA a novym systemem pro vedeni elektronicke valky od BAE Systems . Letoun byl poprve p?edstaven ve?ejnosti 17. b?ezna 2009 a spole?nost Boeing ho oficialn? za?ala nabizet k mezinarodnimu prodeji. Letoun je ur?en hlavn? na export do zemi jako je Izrael, Saudska Arabie, Japonsko a Ji?ni Korea - ktere v dne?ni dob? vyu?ivaji star?i verze F-15.

Technologie stealth dosahuje urovn? jakou dovoluje vlada USA pro export.

F-15I

Izraelska verze vychazejici z bitevni verze F-15E ve kterem byly pou?ity n?ktere palubni systemy domaci provenience.

F-15J Peace Eagle

Verze F-15 pro Japonsko vychazejici z F-15C ve kterem byly pou?ity n?ktere palubni systemy domaci provenience.

F-15S Peace Sun IX

Verze pro Saudskou Arabii vychazejici z draku F-15E. Saudska Arabie si vy?adala zjednodu?eni avioniky a odebrani ?asti draku tak, aby se ocitl p?ibli?n? na urovni F-15A/C. Celkem bylo odebrano 72 kus?.

F-15F

Jednomistna projektovana/zva?ovana verze F-15E s radarem AESA ur?ena k vybojovani vzdu?ne nadvlady a k dopln?ni F-22 A.

Slu?ba [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1979-81 sest?elily izraelske F-15A t?inact syrskych MiG?-21 a dva MiGy-25 . Syrie tvrdi, ?e p?i?la o 13 letadel a sest?elila 5 stiha?ek F-15. ^[8] 7. ?ervna 1981 izraelske F-15A/B doprovazely stiha?ky F-16 , ktere bombardovaly irackou jadernou elektrarnu Osirak u Bagdadu v ramci operace Opera .

V roce 1982 b?hem valky v Libanonu izraelska letadla F-15 sest?elila 23 MiG?-21 , 17 MiG?-23 a 1 vrtulnik Aerospatiale Gazelle . Syrske zaznamy uvad?ji osm sest?elenych F-15.

Navzdory n?kterym spekulativnim tvrzenim, nebylo nikdy prokazano jedine sest?eleni F-15 jinym letadlem a tim nadale z?stava nejusp??n?j?im stihacim letadlem v?ech dob.

Prvni bombardovani letadly F-15 se uskute?nilo 1. ?ijna 1985 v Tunisku b?hem operace D?ev?na noha . Na velitelstvi OOP shodilo ?est izraelskych F-15D navad?ne pumy GBU-15 a dv? F-15C ukon?ily misi pou?itim nenavad?nych pum Mk-82. Saudskoarabske F-15C sest?elily 5. ?ervna 1984 dv? iranske stiha?ky F-4 Phantom II pote, co naru?ily jejich teritorialni vody. ^[9]

V roce 1991 b?hem operace Pou?tni bou?e zaznamenaly americke F-15C 34 sest?el? (5× MiG-29 , 2× MiG-25, 8× MiG-23 , 2× MiG-21 , 2× Su-25 , 4× Su-22 , 1× Su-7 , 6× Mirage F1 , 1× Il-76 , 1× Pilatus PC-9 , 2× vrtulniky Mi-8 ). ^[10] Saudskoarabske F-15 sest?elily dv? iracke Dassault Mirage F1 . V roce 1999 b?hem valky v Kosovu americke F-15C sest?elily 4 jugoslavske MiGy-29 pou?itim raket AIM-120 AMRAAM .

Bojove vysledky a srovnani s jinymi letadly ? USAF ma F-15C pom?r vit?zstvi:ztraty 104:0

Izrael vlastni letouny F-15 ve verzich F-15 A/B, C/D a I. Na t?chto verzich dosahli Izraelci mnoha sest?el? (do dne?niho dne asi 56), mimo jine i t?i syrskych MiG?-25 .

U?ivatele [ editovat | editovat zdroj ]

Izrael Izrael

Izraelske vojenske letectvo k roku 2015 disponovalo 42 stroji F-15A/C, 16 stroji F-15B/D a 25 stroji F-15I.

Japonsko Japonsko

Japonske vzdu?ne sily sebeobrany k roku 2015 disponovaly 154 letouny F-15J.

Saudska Arabie Saudska Arabie

Saudskoarabske kralovske letectvo k roku 2015 disponovalo 70 letouny F-15C.

Spojene staty

United States Air Force v roce 2015 disponovalo 159 stroji F-15C.

United States Navy ^{[ zdroj?? ]}

Specifikace (F-15C Eagle) [ editovat | editovat zdroj ]

Technicke udaje [ editovat | editovat zdroj ]

• Osadka : 1
• Delka : 19,44 m
• Rozp?ti : 13 m
• Vy?ka : 5,6 m
• Nosna plocha : 56,5 m²
• Profil k?idla : NACA 64A006.6 u ko?ene, NACA 64A203 na konci k?idla
• Hmotnost (prazdny) : 12 700 kg
• Hmotnost (nalo?en) : 20 200 kg
• Maximalni vzletova hmotnost : 30 845 kg
• Pohonna jednotka : 2 × dvouproudovy motor Pratt & Whitney F100 -PW-220 nebo 229
• Tah pohonne jednotky : 77,62 kN
• Tah s forsa?i : 111,2 kN ? 220; 129 kN ? 229

Vykony [ editovat | editovat zdroj ]

• Maximalni rychlost :
  • U zem? : Mach 1,2, 1 450 km/h
  • Ve vy?ce : Mach 2,5+, 2 665 + km/h
• P?eletovy dolet : 5 600 km s p?idavnymi nadr?emi
• Dostup : 20 200 m
• Stoupavost : 255 m/s
• Plo?ne zati?eni : 358 kg/m²
• Tah/Hmotnost : 1,26 s polovi?ni zasobou vnit?niho paliva
• Maximalni p?eti?eni konstrukce: -3 + 9G

Vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

Tento odstavec popisuje mo?nosti vyzbroje ?ist? stihaci verze F-15A/B/C/D. Informace o mo?ne vyzbroji pro pozemni, ?i namo?ni cile jsou uvedeny v ?lanku McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle .

• Kanon: M61 Vulcan ra?e 20 mm s 940 naboji

11 Zav?snych bod?, maximalni vaha vyzbroje ?ini 7 300 Kg

• ?izene st?ely
  • 4x AIM-7 Sparrow
  • 4x AIM-9 Sidewinder
  • 8x AIM-120 AMRAAM
• dal?i
  • a? 3 p?idavne palivove nadr?e o objemu 2273 litr?
  • MXU-648 Cargo/Travel Pod ? kontejner pro osobni v?ci pilota, p?ipadn? drobne vybaveni pro p?evoz na jinou zakladnu, jako na?adi, drobne nahradni dily, apod.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku McDonnell Douglas F-15 Eagle na slovenske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• JENKINS, Dennis R., 1998. McDonnell Douglas F-15 Eagle: Supreme Heavy-Weight Fighter . 2. vyd. Earl Shilton, Leicester, England: Midland Publishing. 112 s. (Aerofax). ISBN   1-85780-081-8 . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu McDonnell Douglas F-15 Eagle na Wikimedia Commons
• (anglicky) F-15 Eagle na oficialnich strankach USAF
• (anglicky) Historie F-15 Eagle na strankach Boeing.com