Leopold Stokowski
Rodne jmeno	Leopold Anthony Stokowski
Narozeni	18. dubna 1882 Londyn
Umrti	13. za?i 1977 (ve v?ku 95 let) Nether Wallop
P?i?ina umrti	infarkt myokardu
Misto poh?beni	East Finchley Cemetery
Narodnost	Polaci
Alma mater	Royal College of Music The Queen's College
Povolani	dirigent , hudebni skladatel a varhanik
Rodi?e	Kopernik Jozef Boleslawowicz Stokowski a Annie Marion Moore
Man?el(ka)	Olga Samaroff (1911?1923) Evangeline Johnson Merrill (od 1926) Gloria Vanderbilt (1945?1955)
D?ti	Sonya Stokowski Gloria Luba Stokowski Andrea Sadja Stokowski Leopold Stanislaus Stokowski Christopher Stokowski
Vyznamna dila	Fantazie
Ocen?ni	Grammy Trustees Award (1977) Academy Honorary Award Laurel Leaf Award Hv?zda na Hollywoodskem chodniku slavy Ditson Conductor's Award
Webova stranka	www .stokowskisociety .net
multimedialni obsah na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Leopold Anthony Stokowski ( 18. dubna 1882 Londyn ? 13. za?i 1977 Nether Wallop, Hampshire ) byl anglicko-americky dirigent a hudebni pedagog s polskymi ko?eny. Proslavil se zejmena jako dlouhodoby dirigent Filadelfskeho symfonickeho orchestru. Byl vyznamnym pr?kopnikem ve v?ech oblastech souvisejicich s hudbou. B?hem sve ?edesatilete hudebni kariery Stokowski uvedl vice ne? 7000 ?ivych koncert?, prodaly se miliony desek s nahravkami jim ?izenych orchestr?. Byl jedine?ny v rozmanitosti a mno?stvi svych vystoupeni a nahravek hudby, uvad?l dila skladatel? v?ech hudebnich sm?r?, premieroval mnoho d?l soudobe hudby. Jeho trvalou snahou bylo p?ibli?it klasickou hudbu ve?ejnosti, zejmena americke, co? dosahoval prost?ednictvim inovativniho repertoaru, po?adanim koncert? pro mlade? a vyu?ivanim novatorskych vysilacich technik. Spolupracoval i na filmech, znama je p?edev?im jeho u?ast p?i tvorb? animovaneho hudebniho filmu Fantasia z roku 1940.

Jeho charisma, sila osobnosti a energicky styl dirigovani ho u?inily jednim z nejznam?j?ich a nejuznavan?j?ich dirigent? 20. stoleti.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod a studium [ editovat | editovat zdroj ]

Podle rodneho listu se narodil 18. dubna 1882 ve ?tvrti Marylebone v Londyn?. ^[1] Jeho otec byl truhla? a varhanik, m?l polsko-irske rodi?e. Matka Anne-Marion byla skotskeho p?vodu. Stokowski sam pozd?ji kolem sveho data narozeni a p?vodu vytva?el r?zne mystifikace , co? mu dodavalo na zajimavosti a p?ispivalo k jeho popularit?. O matce nap?iklad tvrdil, ?e byla p?vodem Polka nebo ?e on sam se narodil v roce 1883, 1885 nebo 1887. ^[2] M?l dva mlad?i sourozence, sestru Lydii a bratra Percyho Jamese. ^[1] Po obou rodi?ich zd?dil nadani pro hudbu a u? v d?tstvi se nau?il hrat na varhany.

V roce 1896 byl p?ijat na Royal College of Music , ?im? se ve svych t?inacti letech stal jednim z nejmlad?ich student?, kterym se to poda?ilo. Studoval hru na varhany, klavir, housle, skladbu a hudebni teorii. Ve v?ku 16 let byl zvolen ?lenem Kralovske akademie varhanik?. ^[1] V roce 1900 se stal varhanikem v kostele sv. Jakuba v Londyn? a v roce 1903 ziskal titul bakala?e hudby na Oxfordske univerzit? . ^[3] V roce 1905 dostal nabidku na misto varhanika v kostele sv. Bartolom?je v New Yorku , kde se seznamil se svou budouci man?elkou, klaviristkou Olgou Samaroffovou. Toto p?sobeni v?ak neuspokojovalo jeho um?lecke ambice. Nakonec se rozhodl pro karieru dirigenta orchestru.

Po?atky dirigentske kariery [ editovat | editovat zdroj ]

Kratce studoval dirigovani v Pa?i?i a v kv?tnu 1909 m?l sve prvni ve?ejne vystoupeni. Koncem roku 1909 byl jmenovan stalym dirigentem symfonickeho orchestru v Cincinnati v Ohiu, kde p?sobil ?ty?i roky. ^[4] Vytrvale pracoval na zdokonalovani svych dirigentskych dovednosti a na budovani repertoaru. P?esto?e do Cincinnati p?ijel prakticky bez zku?enosti s dirigovanim, rychle dosahl usp?chu.

Od roku 1905, kdy se Leopold Stokowski p?est?hoval z Londyna do Spojenych stat?, m?l sv?j hlavni domov v New Yorku. Dokonce i b?hem tem?? t?i desetileti, kdy ?idil Filadelfsky orchestr, m?l byt v nejvy??im pat?e domu na Pate Avenue v New Yorku v sousedstvi Guggenheimova muzea . Vikendy travil ve venkovskem dom? ve Westchester County . ^[5]

Osobni ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Byl t?ikrat ?enaty. Poprve se o?enil v roce 1911 s klaviristkou a hudebni pedago?kou Olgou Samaroffovou (vlastnim jmenem Lucy Mary Agnes Hickenlooper), ktera pochazela z Texasu . ^[6] Olga m?la zasluhu na usp??nem za?atku Stokowskeho dirigentske kariery v USA. Roze?el se s ni v roce 1923, m?li jednu dceru Sonyu Maria Noel (1921?1990). P?ed valkou obvykle travili letni m?sice v Evrop?, ve sve vile na p?edm?sti Mnichova , kde se aktivn? zu?ast?ovali kulturniho hudebniho a spole?enskeho ?ivota.

Jeho druhou man?elkou byla Evangelina Johnsonova, dcera jednoho ze zakladatel? zname firmy Johnson&Johnson (1926?1938). M?li spolu dv? dcery, Andreu Sadju a Glorii Lubu. ^[7] Pot?eti se o?enil s multimiliona?kou, tehdy dvacetiletou here?kou Glorii Vanderbildtovou (1945?1955). M?li dva syny, Leopolda Stanislause a Christophera. ^[8] Ve druhe polovin? 30. let se hovo?ilo o jeho blizkem vztahu s here?kou Gretou Garbo . ^[2]

?efdirigent Filadelfske filharmonie [ editovat | editovat zdroj ]

Na podzim 1912 p?e?el do Filadelfie , kde mu byla nabidnuta funkce ?editele a dirigenta filharmonie. ^{[2] [9]} V roce 1915 obdr?el americke ob?anstvi. Stokowski p?sobil ve Filadelfii tem?? 30 let. Od roku 1924 take vyu?oval dirigovani na nov? zalo?ene Curtisov? hudebni konzervato?i. ^[10] Z Filadelfskeho orchestru vytvo?il hudebni t?leso na sv?tove urovni a on sam se postupn? stal jednou z nejvyrazn?j?ich osobnosti hudebniho sv?ta. B?hem sveho p?sobeni u orchestru p?inesl mnoho novych napad? a inovaci, v?etn? upravovani klasickych skladeb a roz?i?eni repertoaru o dila sou?asnych skladatel?. Byly mu sv??ovany vyznamne ukoly a jednim z t?ch, ktere zalo?ily jeho obecnou popularitu, bylo prvni americke uvedeni Mahlerovy 8. symfonie v New Yorku v roce 1916. ^{[11] [1]} Organizoval velka koncertni turne po Spojenych statech, nahraval na gramofonove desky, p?i?em? vyu?ival r?zne moderni prost?edky nahravaci techniky. V roce 1917 po?idil jako prvni dirigent nahravky s plnym symfonickym orchestrem pro Victor Acousting Recording. ^[1] Krom? koncert? s Filadelfskou filharmonii s usp?chem produkoval inscenace Schoenbergova hudebniho dramatu a Stravinskeho baletu Sv?ceni jara . V roce 1931 uvedl poprve na americkem kontinent? Bergovu operu Vojcek . ^[7] V roce 1936 Stokowski odstoupil z funkce ?efa Filadelfske filharmonie a za?ala jeho spoluprace s Hollywoodem . Uspo?adal n?kolik usp??nych koncert? pod ?irym nebem. U?inkoval ve filmech, jako byl nap?iklad snimek Sto mu?? a jedna divka (1937) nebo Fantazie (1939), pozd?ji v televiznich po?adech. ^{[12] [13]} M?l smysl pro vlastni prezentaci a dokazal kolem sve osoby atmosferu vyjime?nosti. Nikdy se v?ak publiku nepodbizel. ^[14] Oficialni spoluprace s Filadelfskou filharmonii skon?ila v roce 1938 po del?ich neshodach s vedenim.

P?sobeni v New Yorku [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1940 ode?el do New Yorku, kde zalo?il orchestr mladych hudebnik? do 25 let ( All-American Youth Orchestra ), s nim? cestoval po Severni i Ji?ni Americe. ^[1] V roce 1941 uzav?el t?iletou smlouvu s rozhlasovym symfonickym orchestrem ( NBC Symphony Orchestra ), se kterym nastudoval mnoho d?l soudobych hudebnich skladatel?, v?etn? americke premiery Prokofjevova Alexandra N?vskeho v roce 1943, sv?tove premiery Schoenbergova Klavirniho koncertu a 4. symfonie George Antheila , ob? v roce 1944. Uvedl nova dila Alana Hovhanesse , Stravinskeho , Hindemitha , Milhauda , Howarda Hansona , Mortona Goulda a mnoha dal?ich. Pomohl zalo?it Symfonicky orchestr m?sta New York ( New York City Symphony Orchestra ), ktery m?l zp?istupnit hudbu pro pracovniky st?edni t?idy. V roce 1942 vydal knihu s nazvem Hudba pro v?echny (Music for All od Us) . ^[15]

V roce 1945 obnovil Hollywood Bowl Symphony Orchestra a dva roky s nim po?adal koncerty pod ?irym nebem. Nato?il s nim i ?adu nahravek na gramofonove desky. ^[1] V roce 1946 se Stokowski stal jednim z hostujicich dirigent? Newyorske filharmonie . V letech 1947 ?1950 nato?il s filharmonii ?adu desek ?irokeho repertoaru a p?ipravil druhe monumentalni provedeni Mahlerovy symfonie ?. 8 v New Yorku. Pote, co nebyl jmenovan hudebnim ?editelem, p?eru?il s Newyorskou filharmonii styky a v let? 1950 ode?el do Evropy. ^[1]

Mezinarodni kariera [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1951 zahajil mezinarodni karieru velkym koncertnim turne po Anglii. B?hem teho? leta take cestoval a dirigoval v N?mecku, Holandsku, ?vycarsku, Rakousku a Portugalsku. V nasledujicich dvaceti letech pak obvykle v zimnim obdobi dirigoval ve Spojenych statech a zbytek roku hostoval v zahrani?i. Dirigoval mnoho slavnych sv?tovych orchestr? a sou?asn? s nimi po?izoval nahravky pro r?zne gramofonove firmy. V roce 1961 poprve nav?tivil ?eskoslovensko , ?idil ?eskou filharmonii na Pra?skem jaru . ^[16] P?i druhe nav?t?v? v roce 1972 pak v Rudolfinu spole?n? uvedli skladby J.S.Bacha , Edwarda Elgara a A.N.Skrjabina . P?esto?e p?ijel do Prahy se zran?nou nohou, absolvoval cely naro?ny program. ^{[2] [17]}

Od roku 1955 byl hudebnim ?editelem Symphony of the Air , nov? vznikleho orchestru po rozpadu NBC Symphony Orchestra. B?hem deseti let sveho p?sobeni po?idil s orchestrem ?adu gramofonovych nahravek i ?ivych vystoupeni. Od roku 1955 do roku 1961 vedl take Houstonsky symfonicky orchestr v Texasu . V roce 1960 obnovil spolupraci s Filadelfskym symfonickym orchestrem. ^[1]

Navrat do Anglie [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1962, ve v?ku 80 let, Stokowski zalo?il Americky symfonicky orchestr (ASO). Jako jeho hudebni ?editel p?sobil a? do kv?tna 1972, kdy se natrvalo vratil do Anglie. B?hem tohoto obdobi dirigoval p?ibli?n? 25 koncert? za sezonu se ?ty?mi zkou?kami na koncert. ^[1] I ve vysokem v?ku si udr?oval ?ivotni energii, dobrou fyzickou kondici a tv?r?i elan. Koupil si stary d?m s jablo?ovym sadem v hrabstvi Hampshire. ^[18]

Po roce 1970 z d?vodu zhor?ujiciho se zdravi omezoval po?et ?ivych koncert?, ale nadale po?izoval zvukove zaznamy. Jeho posledni ve?ejne vystoupeni se konalo v ?ervenci 1975 na hudebnim festivalu ve Vence na jihu Francie. Kratce p?ed smrti nahral s Narodnim filharmonickym orchestrem v Londyn? na desky symfonii v C od Georgese Bizeta a 4. symfonii (Italska) Felixe Mendelssohna-Bartholdyho . ^[1]

Stokowski zem?el na infarkt 13. za?i 1977 ve svem dom? ve vesnici Nether Wallop, Hampshire , ve v?ku 95 let. Je poh?ben na h?bitov? East Finchley v londynske ?tvrti Barnet . ^[11]

Hudebni ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho zkou?ky orchestr? byly proslule preciznosti, vytrvalosti, m?l smysl pro energicke vedeni hra??, ale sou?asn? hudebnik?m dop?al individualni svobodu. B?hem desetileti vyvinul vlastni, velmi typicky orchestralni zvuk. Dirigoval volnou rukou bez taktovky . V?noval velkou pozornost akustickym otazkam a dbal na spravne rozmist?ni nastroj? p?i ?ivem koncertu a v nahravacim studiu, aby dosahl po?adovany zvukovy dojem.

Stejn? d?le?ite jako orchestr pro n?j bylo i publikum. Od orchestru vy?adoval jako dirigent bezvyhradnou d?v?ru a chu? experimentovat. Od obecenstva zase naprostou soust?ed?nost a zajem. Prost?ednictvim sveho programu Hudba v?em se sna?il p?ibli?it klasickou hudbu co nej?ir?i ve?ejnosti, po?adal vychovne koncerty pro mlade?. P?i koncertech vysv?tloval publiku obsah skladeb, u?il je vnimat hudbu a porozum?t ji. Z orchestru a publika ud?lal sve spolupracovniky. ^[2]

Nebal se experimentovat, i kdy? mnohdy byl kritizovan za sve zasahy do hudebniho textu nebo p?vodniho orchestralniho aran?ma. ^[19] Provedl mnoho orchestralnich transkripci d?l pro varhany Johanna Sebastiana Bacha, v?etn? slavne Toccaty a fugy BWV 565 d moll . Mimo jine upravil i orchestrace Beethovena , ?ajkovskeho , Sibelia a Brahmse . P?edstavil americke ve?ejnosti ruske a sov?tske skladatele Prokofjeva , ?ostakovi?e , Skrjabina, Stravinskeho, Cha?aturjana , Rachmaninova , Mjaskovskeho a ?adu dal?ich. Nebal se uvad?t nove skladatele. Pod Stokowskeho vedenim ve Filadelfii m?la svou americkou premieru dila takovych skladatel? jako Arthur Bliss , Max Bruch , Ferruccio Busoni , Carlos Chavez , Aaron Copland , George Enescu , Manuel de Falla , Paul Hindemith , Gustav Holst , Gian Francesco Malipiero , Walter Piston , Francis Poulenc , Maurice Ravel , Ottorino Respighi , Albert Roussel , Karol Szymanowski , Edgard Varese , Heitor Villa-Lobos , Anton Webern a Kurt Weill .

V roce 1939 Stokowski spolupracoval s Waltem Disneym na filmu Fantazie, ktery byl pokusem o spojeni animovaneho filmu s klasickou hudbou reprezentovanou osmi vyznamnymi skladateli . Dirigoval ve?kerou hudbu a za?adil vlastni upravy nap?. pro Bachovu Toccatu a fugu d moll, Musorgskeho Noc na Lyse ho?e nebo Schubertovu Ave Maria . Stokowski si dokonce na obrazovce promluvil s Mickey Mousem (a pot?asl si s nim rukou) ve slavnem zab?ru siluety. Stokowski, ktery byl velkym fanou?kem nejnov?j?ich a experimentalnich nahravacich technik, nahral hudbu na stereofonni zvukovy format Fantasound. ^[20] Leopoldu Stokowskemu a jeho spolupracovnik?m byla na 14. oscarovem ceremonialu v roce 1942 ud?lena zvla?tni cena za jejich jedine?ny usp?ch ve vytvo?eni nove formy vizualizovane hudby ve filmu Fantasia , ?im? roz?i?ili zab?r filmu jako zabavy i jako um?lecke formy. ^[21]

Jeho gramofonove nahravky vynikaji nejen technickou kvalitou, ale i provedenim skladeb a jejich specifickym vyzn?nim. Dovedl si do orchestru vybrat vynikajici hra?e r?zneho typu i solisty, jako byli Rachmaninov nebo Gould . Jeho technika nahravani vychazela z p?esv?d?eni, ?e gramofonova deska neni prostym zvukovym zaznamem interpretace, ale samostatnym dilem, ktere ma poslucha?i p?ibli?it skladbu v jakemsi idealnim tvaru, ktereho neni mo?no vlastn? nikdy dosahnout v moderni koncertni sini, kde hraje roli vzdalenost, akustika mista a ?ada dal?ich moment?. ^[11]

Citat [ editovat | editovat zdroj ]

Hudba neni jenom to, co je napsano a vyti?t?no, co se hraje na tom nebo onom nastroji. Hudba je take to, co ko?eni hluboko v du?i ka?deho z nas.

Leopold Stokowski, K.V.Burian, Supraphon, 1976

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Leopold Stokowski na Wikimedia Commons
• Osoba Leopold Stokowski ve Wikicitatech
• Stokowski web (anglicky)