Kriminologie
je multidisciplinarni nauka, ktera se zabyva
kriminalitou
. P?edm?tem jejiho zkoumani je kriminalita, pachatel, ob?? a kontrola kriminality.
Terminu kriminologie poprve pou?il v roce 1879 francouzsky antropolog
Paul Topinard
, pak v roce
1885
italsky
profesor prava Raffaele Garofalo.Jedna se o latinsko-?ecke slovo znamenajici "v?da o kriminalit?".
Kriminologie je v?da empiricka (spoleha se vice na pozorovani skute?nosti ne? na teorii ? i kdy? teorie je jeji nedilnou sou?asti), a v?da multidisciplinarni, viceoborova, mezioborova.
Hlavnim nastrojem kontroly kriminality je
kriminalni politika statu
. Jsou to uvahy a opat?eni spole?nosti a stat? s cilem sni?it pachani trestnych ?in?.
Kriminalni politiku d?lime na:
a) v?deckou
? soust?e?uje se na uspo?adani spole?enskych strategii, ktere dohli?eji na optimalni kontrolu kriminality
b) praktickou
? aplikace norem, pravnich p?edpis? ve sfe?e tykajici se kriminality, jde hlavn? o normy trestniho prava
Kriminologie zkouma nasledujici jevy:
Pojem "kriminalita" je velmi ?patn? definovatelny. Existuji dva hlavni zp?soby, jak ho definovat:
- Legalni definice ? vychazi z trestniho prava ? Kriminalita je tedy souhrn trestnych ?in? spachanych na ur?item uzemi za ur?ite obdobi. Je zde je?t? pojem delikvence, ktery zahrnuje i ?iny, ktere nejsou jinak trestne, nap?. ?iny spachane osobami mlad?imi 15 let, pat?i sem trestne ?iny a p?estupky. Dal?im pojmem je protispole?enska ?innost, co? je nej?ir?i pojem, ktery zahrnuje kriminalitu, delikvenci a negativni spole?enske jevy.
- Sociologicka definice ? je ?ir?i. M??e zahrnovat i jevy, ktere jsou pro spole?nost velmi ?kodlive, ale jejich? skutkova podstata neni uvedena ve zvla?tni ?asti
trestniho zakona
.
Vyvoj zakladnich kriminologickych sm?r?
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Kriminologicke sm?ry lze obecn? rozd?lit podle d?vodu vzniku kriminalniho jednani na p?eva?n?:
- biologicke
- psychologicke
- sociologicke
- vice faktorove
Vysv?tluji vznik kriminalniho chovani hlavn? z vlastnosti pachatele ? zanedbavaji vliv prost?edi. Zam??uji se zejmena na jeho biologicke vlastnosti. V?t?inou nep?ina?i navod na resocializaci pachatele.
V 19. stoleti v obdobi pozitivismu za?ina era zkoumani p?i?in trestne ?innosti a rozd?lovani kriminality do jednotlivych skupin.
Prvnim znamym p?edstavitelem biologicky zalo?ene kriminologie byl
Lombroso
? leka? (zam??eni na psychiatrii a antropologii), ktery na zaklad? t?lesneho m??eni zji??oval t?lesne zvla?tnosti u 25 000 odsouzenych v?z?? v Italii. Vytvo?il obraz typu rozeneho zlo?ince (m?l malou lebku s ustupujicim ?elem, silna ?elist, chladny pohled, orli nos, v?t?i delku pa?i, vyskytovala se u n?j silna citlivost na meteorologicke zm?ny). Zlo?ince pova?oval za jakesi moderni divochy. M?li mit vyvojove znaky, ktere jsou u? dnes p?ekonane. Zlo?inci se odli?ovali od zbytku populaci fyzickymi a psychickymi anomaliemi. Zlo?innost m?la byt d?di?na. Jeho teorie byla ovlivn?na nap?. i u?enim
Darwina
ktery zastaval nazor, ?e ve spole?nosti existuji i jedinci, ktery se p?ibli?uji svym primitivnim p?edk?m. P?vodn? se domnival, ?e jeho typ rozeneho zlo?ince tvo?i 40 % v?ech zlo?inc?. Toto ?islo pozd?ji sni?il na 33%. Take zavedl je?t? dal?i typy zlo?inc? a to zlo?inec z va?n?, p?ile?itostny zlo?inec, kriminalni epileptik a moraln? patologicky delikvent.
Tato teorie vyvolala ve v?deckych kruzich velky zajem, na?la mnoho p?iznivc?, ale i odp?rc?. Nejv?t?i problem byl v tom, ?e pro vyzkum pou?ival nereprezentativni vzorky a neprovad?l srovnani s ?asti populace nepachajici trestne ?iny. Hlavnim oponentem teto teorie byl
Charles Gering
, take leka?, ktery zkoumal americke v?zn?, porovnaval je s vojaky a studenty a do?el k zav?ru, ?e ?adny somaticky typ neexistuje.
V roce 1912 zkoumal v USA Goddard 6 generaci rodu Kallikaka (jmeno smy?lene, ale skute?n? existoval). Ten zplodil s chudou a mentaln? retardovanou divkou syna a druhou linii rodu zalo?il s man?elkou, bohatou a vzd?lanou ?enou. Potomci obou linii byly spolu srovnani. V?t?i mira antisocialniho jednani byla zaznamenana u neman?elske linie. Bohu?el ale nebral v uvahu vliv prost?edi (v?t?ina z nich byla z velmi chudych pom?r?).
Studie na jednovaje?nych a dvouvaje?nych dvoj?atech
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Vychazi se z teoretickeho p?edpokladu, ?e kdyby neexistovala vrozena vloha ke kriminalit?, tak by vysledky u obou typ? byly stejne. Jednovaje?na dvoj?ata se sice sob? ve svem chovani podobala vice, ale byl zde rozdil v prost?edi, ve kterem ?ili oproti dvouvaje?nym.
Srovnani kriminality adoptovanych d?ti
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Byly srovnavany r?zne kombinace, kdy se m?nilo jak u adoptivniho, tak biologickeho otce jestli je delikventni nebo ne.
Vytvo?ena n?meckym psychologem Kretschnerem.
Tato teorie vychazi z uzke vazby mezi t?lesnym typem (somatotypem) a ur?itymi osobnimi charakteristikami.
Byly definovany 3 t?lesne typy:
- pyknicky ? zavalit?j?i kratke t?lo, kulaty a ?iroky obli?ej, m?k?i svalstvo ? ni??i kriminalita a recidivita; ni??i mo?nosti resocializace+ sklon k pachani podvod?
- atleticky ? siln? vyvinute svaly a kosti, ?iroka ramena a hrudnik ? p?eva?uji nasilne delikty jak majetkove, tak sexualni (loupe?e a znasiln?ni)
- astenicky ? ?tihly, uzka ramena, plochy hrudnik ? majetkova trestna ?innost (podvody a krade?e)
Zd?vod?uje pachani kriminality poruchou ?laz s vnit?ni sekreci ? to negativn? ovliv?uje charakter a temperament.
Toto nebylo dal?imi vyzkumy potvrzeno (vyjimkou je vliv kastrace na recidivitu u sexualnich delikt?)
- Oligofrenie
- Rozdilne podmi?ovani
- Socialni u?eni se
- Psychoanalyticka teorie
- Cambridge-Sommerville-Youth-Study
Hlavni ?lanek
Tento termin zavedl
Emile Durkheim
. Znamena ur?ity stav ve spole?nosti kdy p?estavaji platit normy chovani jejich ?len?. Takovy stav se objevuje nap?. po prohrane valce, v p?ipad? zava?ne hospoda?ske krize nebo v p?ipad?
?eskoslovenska
by se sem dal za?adit rok 1989.
P?i?el s ni Merton. Vychazi s Durkheimovy teorie anomie.
Jejim obsahem zjednodu?en? ?e?eno je, ?e ve spole?nosti jsou jasn? dane cile, kterych by m?l ?lov?k dosahnout (nap?. bohatstvi). jen?e ne ka?demu jsou p?istupne legalni prost?edky k jejich dosa?eni. Proto n?kte?i pou?ivaji i prost?edky legaln? nep?istupne.
Vznikla v USA. Po 1. sv. valce se zabyvala vlivem p?ekotne
urbanizace
,
industrializace
, masove
imigrace
z Evropy, dopady
prohibice
a velke
nezam?stnanosti
kv?li
velke hospoda?ske krizi
.
Tato studie prokazala vliv ?patnych socialnich podminek na geograficke rozlo?eni kriminality (nejvice ji bylo v mistech s nejv?t?i koncentraci chudeho obyvatelstva s velkym mno?stvim p?ist?hovalc?).
Sutherlendova teorie diferencovaneho sdru?ovani (styku)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Podle Sutherlenda se ?lov?k u?i zlo?inu podobn? jako ka?demu jinemu poctivemu ?emeslu.
Podle ni ve spole?nosti existuje soustav hodnot podle nich? je ?adouci dosahovat takove cile, ktere jsou spojene s usp?chem. Ale mo?nosti dosahovat t?chto cil? jsou diferencovane podle spole?enskych vrstev. vy??i a st?edni vrstvy maji k dispozici legitimni cesty jako je obchod, politika, medicina, v?da atd. Pro p?islu?niky ni??ich vrstev zbyva pouze mo?nost dosahnout t?chto cil? zlo?inem.
Za d?vody vzniku kriminalniho chovani byly pova?ovany nasledujici faktory:
- defekty ve vytva?eni vnit?nich kontrolnich ?initel? v obdobi d?tstvi.
- pozd?j?i selhavani t?chto ?initel? kontroly.
- absence nebo konfliktni charakter socialnich regulativ? chovani, ktere vytva?eji nejd?le?it?j?i ?initele v procesu socializace (rodina, ?kola, vrstevnici).
V 70. letech 19. stoleti nastupuje
tzv. kriticka kriminologie
, ktera podrobila kritice v?echny dosavadni v?decke postupy, ktere hledaly p?i?iny kriminality v osobnosti pachatele. Tyto tendence byly shrnuty pod pojmem
etiologicka kriminologie
a ta se soust?edi na to, za jakych okolnosti je ud?lovana etika pachatele, jak tzv. stigmatizace ovliv?uje jeho osobnost a postaveni ve spole?nosti. Kriticka kriminologie se soust?edi na p?i?iny, ktere podmi?uji kriminalitu.
Podle ni kriminalita sama o sob? v?bec neexistuje.Jedna se pouze o spole?enskou konstrukci. Stat tvo?i kriminalitu tvorbou trestn?pravnich norem a tim, ?e tyto normy soudy aplikuji.
Ve spole?nosti dochazi ke konfliktu zajm? mezi jejimi r?znymi vrstvami a skupinami. V?t?ina je dost silna na to, aby si sve zajmy prosadila v podob? zakon? a men?in? pak nezbyva nic jineho ne? se uchylit k nelegalnim ?innostem.
Jednotnou teorii kriminality sice nevytvo?il, ale vyplyva z n?j, ?e spat?uje vztah mezi ni a kapitalismem. Dochazi k valce mezi bur?oazii a proletariatem, ktera je d?sledkem svobodne konkurence. V bezt?idni spole?nosti by podle nich kriminalita v?bec nem?la existovat.
Zastavaji nazor, ?e za vznikem kriminalniho chovani stoji vice p?i?in zarove?.
Byla provad?na v
USA
od 30. let 20. stoleti. Rozsahly tym pravnik?, psycholog?, psychiatr?, sociolog? a dal?ich provad?l vyzkum 500 recidivujicich pachatel? mlad?ich 18 let. Spolu s nimi bylo zkoumano 500 nedelikvent?, kte?i ale take pochazeli z "neprivilegovanych ?tvrti".
U delikvent? byly zji?t?ny vyrazn? poruchov?j?i vztahy s rodi?i a sourozenci. Nedochazelo u nich tak ?asto k identifikaci se svymi otci (kte?i ale byli v?t?inou take delikventi a pou?ivali ?asto fyzicke tresty). Bylo pro n? typicke nekontrolovane traveni volneho ?asu (u?ast na kriminalnich aktivitach gang?).
Tento soubor lidi byl zkouman postupem ?asu je?t? n?kolikrat. Zjistilo se, ?e jejich vztahy k vlastnim rodinam take nebyl nejlep?i. Ve v?ku p?ibli?n? 25-30 let se zm?nila skladba jejich kriminalnich ?in? ze zava?n?j?ich na men? zava?ne, co? je nejspi?e zp?sobeno pozd?j?im vyzranim osobnosti.
- Novotny, O., Zapletal, J, a kol. Kriminologie. Praha: ASPI Publishing, 2004
- ?irtkova, Ludmila:
Viktimologie pro forenzni praxi
. Praha:
Portal
, 2014.
ISBN
978-80-262-0582-1