Antropologie (z ?eckeho ανθρωπο? anthropos ?lov?k) je v?da o ?lov?ku v nej?ir?im slova smyslu. ^[1] Fyzicka antropologie studuje lidske t?lo, od anatomie se li?i hlavn? zajmem o vznik a vyvoj ?lov?ka. Kulturni a socialni antropologie se zabyva ?lov?kem jako spole?enskou a kulturni bytosti. Pat?i mezi v?dy holisticke ? sna?i se vytvo?it celkovy obraz ?lov?ka, zabyva se v?emi lidmi ve v?ech dobach a zarove? take v?emi rozm?ry lidstvi. Od sociologie se li?i d?razem na jednotliveho ?lov?ka a snahou porozum?t jeho nahled?m, od etnografie snahou o zobecn?ni a posti?eni spole?neho. ^[2]

Rozd?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Antropologie se tradi?n? d?li na dv? zakladni oblasti badani se stejnym p?edm?tem, ale odli?nymi metodami:

• Fyzicka antropologie, souvisejici s anatomii a genetikou ?lov?ka, ale take s archeologii a paleontologii.
• Kulturni a socialni antropologie souvisi s etnografii, etnologii, sociologii, ale take s lingvistikou a filosofii.

Podle jineho rozd?leni, ktere vzniklo pod vlivem Franze Boase ve 20. stoleti v USA, tvo?i obecnou ?i integralni antropologii:

• Fyzicka ?i biologicka antropologie, je? studuje lidske t?lo, jeho vyvoj a genetiku;
• Kulturni a socialni antropologie , je? zkouma lidske spole?nosti a kultury a jejich rozmanite projevy s d?razem na p?ime pozorovani a terenni vyzkumy;
• Lingvisticka antropologie ?i sociolingvistika , ?ili studium vyvoje jazyka a jeho spole?enskych roli;
• Archeologie , ktera zkouma hmotne poz?statky starych kultur. ^[3]

D?jiny antropologie [ editovat | editovat zdroj ]

Fyzickou antropologii jako srovnavaci studium lidskych ras zalo?il n?mecky anatom Blumenbach roku 1775 praci De generis humani varietate nativa (O vrozene rozmanitosti lidskeho rodu). Na n?j navazal n?mecky filosof Immanuel Kant , ktery svou praci Anthropologie in pragmatischer Hinsicht (Antropologie z pragmatickeho hlediska, 1798) zalo?il antropologii jako celkove studium charakteristickych rys? lidskych schopnosti, jednani a ?lov?ka v?bec. V pr?b?hu 19. stoleti postupn? p?eva?ila p?irodov?decka a evolucionisticka stranka antropologie, z ni? vze?ly i neblaze proslule rasove teorie.

Zaklady antropologie v?ak byly polo?eny ji? mnohem d?ive. U? v antice se setkavame se snahou pochopit ?ty druhe“. Za prvniho antropologa v?bec m??eme pova?ovat ?eckeho historika Herodota z Halikarnassu , ktery ve svych D?jinach popsal ?barbarske“ narody zp?sobem, ktery se bli?i antropologicke monografii. V?ima si nabo?enstvi, zvyk?, jidla a podobn?. Konec antiky de facto znamenal pro Evropu na dlouhou dobu zu?eni kontakt? se vzdalenymi a exotickymi kulturami. Rozpad ?imske ?i?e a celkovy kulturni upadek odd?lil Evropany od vychodnich kultur, a to a? do K?i?ovych vyprav v 11. a 12. stoleti. Zamo?ske objevy o n?kolik stoleti pozd?ji roz?i?ily evropsky socialni prostor o ?divochy“ a iniciovaly nutnost vyrovnat se se zku?enosti jineho a neznameho. D?kladnym studiem vzdalenych kultur a jazyk? se za?ali zabyvat misiona?i. Rozmanite kultury Noveho sv?ta vyvolaly usili zapadnich intelektual?, kte?i byli paradigmaticky zakotveni v konceptualnim ramci biblicke antropologie, jak toto paradigma nazval americky historik antropologie Georg Ward Stocking , o vysv?tleni kulturni diverzity a markantni rozdil v dosa?enem civiliza?nim vyvoji. ^[4]

V 18. stoleti se Evropane za?inaji siln? zajimat o vysp?le kultury Egypta a Dalneho vychodu, zejmena ?inskou a indickou, a od poloviny stoleti za?ina i srovnavaci studium lidskych ras. Immanuel Kant zaklada antropologii jako studium sou?asneho evropskeho ?lov?ka a v 19. stoleti zahajuje Wilhelm von Humboldt soustavne studium mimoevropskych jazyk?. V pr?b?hu 19. stoleti p?evlada srovnavaci studium lidskych ras a evoluce ?lov?ka, zarove? se v?ak prudce rozviji i etnografie, zejmena v zamo?skych koloniich.

O obnovu studia rozmanitych lidskych spole?nosti a kultur se zaslou?ili zejmena etnologove a lingviste v prvni polovin? 20. stoleti, kte?i si v?imali jednak kulturni rozmanitosti a jeji evoluce , jednak funk?nich souvislosti r?znych stranek archaickych (?promitivnich“ ?i p?ed-d?jinnych) spole?nosti. Vn?j?kovy popis t?chto pro Evropany t??ko srozumitelnych kulturnich celk? nahradila snaha o porozum?ni, nikoli z hlediska ciziho pozorovatele, nybr? o?ima samych u?astnik?, ?domorodc?“ ( etnometodologie ). V polovin? 20. stoleti vstoupil do antropologickeho studia strukturalismus ( Claude Levi-Strauss ) jako jista reakce na zjednodu?ujici evolucionismus p?edchozi doby.

Od ?edesatych let 20. stoleti se antropologie prudce rozviji a v?tvi do mno?stvi dil?ich disciplin a proud?. S kritikou rasismu , kolonialismu , eurocentrismu a v?bec p?eziraveho postoje b?loch? k jinym kulturam, k men?inam a diskriminovanym skupinam se antropologie stava kritickou disciplinou s velkym politickym nabojem. V poslednich letech sili snahy o t?sn?j?i spolupraci p?irodnich, socialnich a humanitnich obor?, zejmena p?i studiu evoluce spole?nosti, kultury a jazyka a hledani odpov?di na kriticke problemy sou?asneho lidstva. ^[5]

Hlavni antropologicke tradice [ editovat | editovat zdroj ]

V r?znych zemich se rozvijeji rozdilne antropologicke tradice, a to pod r?znym ozna?enim a s orientaci na rozdilne lokality vyzkumu. M??eme rozli?it ?ty?i hlavni antropologicke tradice: severoamerickou, britskou, n?meckou a francouzskou. ^[6] Brit?ti a ameri?ti antropologove, kte?i zkoumali p?edev?im ?domorodce“, kladou silny d?raz na dlouhodobe terenni vyzkumy. Ve Francii se badatele d?li na teoreticke antropology , kte?i hledaji ?ir?i syntezy ( Emile Durkheim , Marcel Mauss ), a etnografy , kte?i sbiraji data v terenu. N?mecka antropologie nepracuje v koloniich, vychazi z ideje obecneho humanismu a kulturniho pluralismu ( Johann Gottfried Herder , Wilhelm von Humboldt ). Na jejich my?lenku specifickeho ?narodniho ducha“ ( Volksgeist ), ktery se projevuje v narodnich jazycich a lidove kultu?e, nava?e i ?eske narodni obrozeni . U? jen z letmeho pohledu na ?ty?i hlavni antropologicke tradice je z?ejme, ?e jejich rozmanitost neumo??uje napsat jedine a uplne d?jiny antropologickeho my?leni. Ka?dy pokus o d?jiny antropologickeho my?leni bude jen svebytnym a limitovanym vyb?rem posloupnosti ideji a postav, ktere ovlivnily antropologicke my?leni. ^[4]

Sou?asna antropologie je pod silnym vlivem anglo-americke antropologie. Siln?j?i je americka antropologie, ktera p?itahuje antropologicke mozky z celeho sv?ta a sou?asn? emituje nove ideje. Ve Velke Britanii se formovala socialni antropologie a ve Spojenych statech kulturni antropologie. Socialni antropologove kladou d?raz na studium socialni struktury, v jejim? ramci v?nuji pozornost socialni organizaci, p?ibuzenskemu a ekonomickemu systemu, politickemu uspo?adani, pravnimu systemu, nabo?enskym p?edstavam a podobn?. Z pohledu kulturni antropologie p?edstavuje orientace na spole?nost a socialni strukturu zu?eny pohled na sociokulturni realitu. Pojeti americke kulturni antropologie v sob? toti? zahrnuje i oblasti, ktere jsou v centru zajmu socialnich antropolog?. P?es zasadni rozdily mezi socialni a kulturni antropologii z?stavaji ob? spojeny tradi?nim objektem vyzkumu, tedy preliterarnimi spole?nostmi. I proto antropologove stale ?ast?ji pou?ivaji pro ozna?eni sveho oboru, a tim i vymezeni sveho p?edm?tu, hybridni ozna?eni sociokulturni antropologie.

Americka kulturni antropologie klade d?raz na kulturni relativismus , holismus a vyu?iti poznatk? v ramci kulturni kritiky. To ma ko?eny ji? v 19. stoleti, kdy ?idovsky otec americke antropologie Franz Boas pova?oval koncept rasy za socialni konstrukt a jeho ?aci, nap?. Margaret Meadova , propagovali genderovou rovnost a sexualni osvobozeni. Sou?asna americka antropologie se soust?edi na kritiku postkolonialniho vyvoje a propagaci multikulturalismu .

^[4]

Fyzicka antropologie [ editovat | editovat zdroj ]

Studuje hmotnou, fyzickou stranku ?lov?ka, ov?em s d?razem na celek lidskeho t?la, na jeho funk?ni souvislosti a na jeho vyvoj ontogeneticky i fylogeneticky . Mezi dil?i discipliny fyzicke antropologie pat?i:

• auxologie studuje ontogeneticky r?st ?lov?ka
• forenzni antropologie soudni a kriminologicka aplikace antropologie
• genetika zkouma d?di?ny material ( genom ) ?lov?ka
• osteologie studuje lidskou kostru a kosti
  • kraniologie studuje lebky
• paleoantropologie studuje hmotne poz?statky prav?kych lidi.

P?edm?t studia i metody fyzicke antropologie uzce souviseji s anatomii a dal?imi leka?skymi disciplinami, s archeologii a v sou?asne dob? zejmena s genetikou , ktera otev?ela nove mo?nosti studia a identifikace ?ivych tkani.

Antropologie a lidske rasy [ editovat | editovat zdroj ]

Do fyzicke antropologie pat?ilo od po?atku i studium lidskych ras , je? tvo?ilo v 19. stoleti dokonce jeji hlavni napl?. Vzhledem ke zneu?iti rasovych teorii, ktere vyvrcholilo v eugenice a v rasismu , panuje dnes k pojmu rasy zna?na ned?v?ra. Jakkoli jsou ur?ite napadne t?lesne znaky nepochybn? d?di?ne (barva pleti, tvar nosu, vlas? apod.), podle antropolog? p?edstavuji rozdily spi?e povrchni, ktere nic ne?ikaji o intelektu a dal?ich schopnostech svych nositel?. ^[7]

Maloktery pojem dnes vzbuzuje v antropologii v?t?i emoce, ne? prav? lidska rasa. ?astym d?vodem k odmitani tohoto pojmu jako n?co nepat?i?neho jsou nejen d?jiny p?istup? k pojmu rasa, ale p?edev?im je?t? stale ?iva vzpominka, kam a? m??e dojit k p?ece?ovani tohoto pojmu. Ukazuje se, ?e je v souvislosti s rasami nutne odli?ovat rovnost a stejnost. Variabilita lidskych populaci je neoddiskutovatelna a je v mnohych p?ipadech patrna na prvni pohled. Rasy (jako jednotky vy?le?ujici se na zaklad? odli?nosti) tedy nemohou byt ze sve podstaty stejne. Podobn? jako dva lide (i v ramci jedne rasy) mohou byt v mnoha ohledech odli?ni s velice odli?nymi p?edpoklady pro r?zne ?innosti, jejich rovnost spo?iva v naprosto stejne lidske d?stojnosti. Rovnost ras je tedy nutne chapat jako rovnost lidske d?stojnosti, ne ?rovnost“ stejnych vlastnosti.

Rasisticke teorie maji spole?neho jmenovatele ? p?edstavu o p?irozene nerovnosti lidi a nep?iznavani stejne lidske d?stojnosti v?em lidem bez rozdilu (v otroka?stvi byla snaha ospravedlnit nadvladu nad otroky, pozd?ji byly zd?raz?ovany rozdily ve ?lechticke a ne?lechticke krvi, kolonialni mocnosti m?ly pot?ebu ospravedl?ovat svou imperialni politiku na zaklad? rozd?leni lidstva na ni??i a vy??i rasy).

Podivame-li se do d?jin rasistickych projev?, sni?ujicich lidskou d?stojnost vybranych skupin, pak je t?eba si v?imat, ?e ?v?decke“ ospravedl?ovani byvalo tem?? pravideln? a? druhotne. S rasisty je prav? z tohoto d?vodu nemo?ne vest argumentaci na zaklad? v?deckych metod, proto?e se jedna p?edev?im o vytvo?enou ideologii. ^[8]

I diskuse o rasach opustila mantinely v?deckeho poznavani a vstoupila do roviny ideologicke ? u? zde nehraji roli fakta a skute?nosti, ale dojmy a postoje.

• Podle jednoho p?istupu (v antropologii dnes velmi roz?i?eneho) geneticke studium ?lov?ka spolehliv? ukazalo, ?e mira p?ibuznosti mezi v?emi lidmi nedovoluje d?lit lidstvo na ?poddruhy“ ?i ?rasy“, ^[9] podle p?vodni studie Richadra Lewontina (1972) dokonce podle genetickych znak? rasy neni mo?ne od sebe v?bec rozli?it. To bylo pozd?ji vyvraceno (nap?iklad A. W. F. Edwards p?vodni studii dokonce nazyva Lewontin's fallacy , tedy ?Lewontin?v klam“). Sou?asny p?istup antropolog? shrnuje nap?iklad Dawkins , ^[10] podle ktereho skute?n? plati Lewontinovo tvrzeni, ?e lide se vice li?i v ramci dane skupiny ne? se skupiny li?i mezi sebou, ale odmita radikalni tvrzeni, ?e rasy v?bec neexistuji. Dawkins ale dale shrnuje, ?e informace o ?rase“ nedavaji ?adne dal?i informace, ne? kriteria, podle kterych byla rasa definovana (barva k??e, tvar o?i,…). Sou?asna antropologie upou?ti od vyrazu ?rasa“ pro jeho nep?esnost a pro popis genetickych vztah? pou?iva vyraz populace a pro zkoumani sociologickych, kulturnich a lingvistickych vyraz etnicka skupina . ^[11] Nap?iklad ?rasy“ rasistickych teorii je velmi obti?ne (podle n?kterych nemo?ne) biologicky definovat, ale davaji smysl p?i p?ihlednuti k sociolingvistickym a kulturnim znak?m a popula?ni genetice. Nap?iklad ?cikany“ neni mo?ne vnimat jako samostatnou ?rasu“, ale jako populaci lidi, jeji? v?t?inu p?edk? tvo?i indoarijci (asi 75 %) a ?Indove ji?niho p?vodu“ (asi 20 %), jejich? nejbli??i p?ibuzni podle genetickych analyz pochazi z indicke oblasti Pa?d?ab , ^{[12] [13]} na jejich? jazyk a kulturu navazali a p?etvo?ili do vlastni podoby, podle ktere je mo?ne je definovat jako etnickou skupinu .

• Podle jineho p?istupu neni ?adny d?vod zavirat o?i p?ed rozdily vyplyvajicimi z rasovych odli?nosti, pokud budeme v?em lidem p?iznavat stejnou lidskou d?stojnost. Strach z pou?ivani pojmu rasa vedl nap?iklad i k tomu, ?e objev noveho leku, ktery vykazoval p?i testech odli?nou u?innost mezi b?lochy a ?ernochy, vzbudil naprostou senzaci. N?kte?i leka?i se ov?em pojmu rasa nijak nebrani a poukazuji na vyskyt n?kterych chorob v zavislosti na rase. (Srv. Kokaisl 2007 ^[8] ).

N?kte?i auto?i nicmen? k problematice lidskych ras tvrdi: Ukazuje se, ?e ne? by samotna lidska rasa byla ?socialnim konstruktem“, je pravdive mnohem vice to, ?e ?socialnim konstruktem“ je popirani existence lidskych ras. (cit. Kokaisl 2007 ^[8] ).

Kulturni a socialni antropologie [ editovat | editovat zdroj ]

Generace misiona??, cestovatel? a etnograf? za vice ne? ?ty?i staleti nashroma?dily nesmirne bohatstvi etnologickeho a lingvistickeho materialu, ktery udivuje p?edev?im rozmanitosti mo?nych uspo?adani lidskych vztah? a spole?enstvi. Zatim co etnologie 19. a 20. stoleti zd?raz?ovala tyto nep?ekonatelne rozdily, kulturni a socialni antropologie se sna?i tento material uspo?adat a pochopit. Sna?i se pronikat ke smyslu ritual? , vyprav?ni a myt?, spole?enskych zvyk? a instituci, ktere ciziho pozorovatele zara?eji svoji a? bizarni pestrosti.

Jakmile si v?ak antropologove uv?domili, ?e jejich smysl nemohou odhalit ze svych hledisek, nybr? museji se na n?j ptat svych ?domorodych“ informator? ( etnometodologie ), za?aly se pod zdanlivou absurdnosti jednotlivych jev? objevovat stopy spole?ne lidske zku?enosti. Proto?e zkoumane ?primitivni“ spole?nosti byly v?t?inou daleko jednodu??i ne? spole?nosti moderni, daji se z teto zku?enosti vyt??it velmi cenne kli?e k pochopeni zakladnich kulturnich rys? a instituci na?ich spole?nosti. Studium starych a ?primitivnich“ spole?nosti tak neni jen studiem minulosti, ale snahou o hlub?i pochopeni sou?asnosti z jejich davnych ko?en?.

Od poloviny 20. stoleti archaicke spole?nosti velmi rychle mizi a ty zbyvajici se pravem brani byt zkoumany jako n?jake kuriozity. Pozornost sou?asnych antropolog? se tak obraci ke zkoumani okrajovych skupin, men?in a subkultur uvnit? modernich spole?nosti. Vybaveni znalosti a chapanim archaickych spole?nosti mohou lepe identifikovat skute?ne problemy ve st?etech v?t?inovych spole?nosti s jejich men?inami a imigranty, navrhovat a monitorovat strategie jejich za?le?ovani do spole?enskeho provozu a p?itom podle mo?nosti chranit jejich vlastni kultury p?ed uplnou asimilaci.

Po nedobrych zku?enostech nap?. s indianskymi rezervacemi v USA dnes vime, ?e p?i stale masivn?j?im setkavani lidi r?znych kultur nezbyva ne? hledat choulostivou rovnovahu, st?edni cestu akulturace mezi segregaci a asimilaci , ktera by men?iny ze spole?nosti nevy?azovala, a p?itom jim pomohla zachovat jejich vlastni identitu a kulturni bohatstvi. ^[14]

Archeologicka antropologie [ editovat | editovat zdroj ]

Ma stejny zajem jako sociokulturni antropologie, nebo? se zabyva studiem spole?nosti a kultur, s tim rozdilem, ?e studuje zanikle spole?nosti a kultury. Rozdil mezi ob?ma subdisciplinami tedy spo?iva v povaze ?asu. Archeologove studuji zanikle spole?nosti a kultury zatimco sociokulturni antropologove prom?ny sou?asnych spole?nosti a kultur v ?ase. Archeologicka antropologie rekonstruuje a interpretuje zanikle spole?nosti a kultury pomoci hmotnych pramen?, ktere archeologove ziskavaji p?i archeologickem terennim vyzkumu. Cilem archeologie je detailni popis minulosti lidstva. Plati, ?e ?im hloub?ji se do minulosti lidstva no?ime, tim chud?i znalosti detail? o minulosti lidstva disponujeme.

Archeologicke metody v?ak mohou slou?it i p?i vyzkumu sou?asnych spole?nosti a kultur, jak prokazal americky antropolog William Rathje v odpadkovem projektu (angl. Garbage project ). S tymem student? studoval skute?ne vzorce spot?ebniho chovani obyvatel Tucsonu prost?ednictvim analyzy odpadk? z reprezentativniho vzorku rezident?. ^[4]

Dil?i obory a ?koly [ editovat | editovat zdroj ]

• Antropologie m?sta studium m?stskych populaci a subkultur
• Antropologie prava pravni instituce archaickych spole?nosti
• Antropologie cestovniho ruchu turismus jako kulturni proces
• Antropologie nabo?enstvi studium nabo?enstvi z hlediska jeho role pro ?lov?ka a spole?nost
• Antropogeografie studium aktivit lidske spole?nosti v uzemnim pr?m?tu a jejich vzajemne interakce s p?irodnim prost?edim
• Demografie studium procesu reprodukce lidskych populaci
• Divadelni antropologie ?lov?k jako herec, prezentace
• Ekonomicka antropologie hospoda?eni archaickych spole?nosti
• Etnografie studium jednotlivych kultur a subkultur
• Etnologie srovnavaci studium kultur
• Etologie ?lov?ka lidske chovani, mimika, gesta
• Feministicka antropologie ?lov?k z hlediska genderu
• Filosoficka antropologie propojuje vlastni zku?enost s tim, co o ?lov?ku vi v?da
• Folkloristika narodopis, starobyle zvyky v modernich spole?nostech
• Kognitivni antropologie
• Lingvisticka antropologie , sociolingvistika, jazyk a spole?nost
• Politicka antropologie vznik a vyvoj moci, vladnich system?
• Psychologicka antropologie
• Teologicka antropologie teologicky pohled na ?lov?ka
• Vizualni antropologie
• Evolucionisticka antropologie sna?i se vystopovat vyvojove linie kultur
• Difuzionisticka antropologie ?i?eni kulturnich prvk? jako hybna sila kulturniho vyvoje
• Funkcionalisticka antropologie v?ima si fungovani a u?elu instituci a zvyklosti
• Strukturalni antropologie studuje strukturni podobnosti r?znych spole?nosti
• Symbolicka antropologie zkouma vznik, vyznam a funkce symbol?

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Bene?, J. ?lov?k . Praha, 1994.
• Budil, I. T. Mytus, jazyk a kulturni antropologie . Praha: Triton 1995.
• Budil, I. T. Za obzor Zapadu: prom?ny antropologickeho my?leni . Praha, 2001.
• Gould, S. J. Jak nem??it ?lov?ka . Praha, 1997.
• Hrdy ? Soukup ? Vodakova. Socialni a kulturni antropologie . Praha, 2000.
• Kokaisl, P. Zaklady antropologie . Praha, 2007. Dal?i dostupnost online .
• Levi-Strauss, C. My?leni p?irodnich narod? . Praha, 1971.
• Levi-Strauss, C. Mytus a vyznam . Bratislava, 1993.
• Murphy, R. F. Uvod do socialni a kulturni antropologie . Praha, 1999.
• Sokol, J. ?lov?k jako osoba . Praha: Vy?ehrad 2016.
• Soukup, V. D?jiny antropologie . Praha, 2004.
• Wolf, J. Integralni antropologie na prahu 21. stoleti . Praha, 2002.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Archeologie
• Ekologicka antropologie
• Etnografie
• Etnologie
• Kulturni a socialni antropologie
• Filosoficka antropologie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu antropologie na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo antropologie ve Wikislovniku
• Tema Antropologie v  Polytematickem strukturovanem hesla?i Narodni technicke knihovny
• (anglicky) Anthropology.net Portal antropologie s blogy atd.
• (anglicky) Portal a adresa? text? a blog?
• (?esky) J. Malina a kol., Antropologicky slovnik

Organizace [ editovat | editovat zdroj ]

• ?eska spole?nost antropologicka
• Katedra antropologie a genetiky ?lov?ka UK v Praze
• Katedra sociologie, andragogiky a kulturni antropologie UP v Olomouci
• Labrys o.p.s. (?eska nestatni neziskova organizace) Labrys o.p.s.
• Ustav antropologie P?F MU v Brn?
• Odd?leni biologicke antropologie, KSA, FF, Z?U v Plzni Archivovano 22. 12. 2008 na Wayback Machine .
• ?eska asociace pro socialni antropologii
• (anglicky) American Anthropological Association Homepage
• (anglicky) The Royal Anthropological Institute Homepage
• (anglicky) National Association for the Practice of Anthropology Archivovano 5. 1. 2021 na Wayback Machine .
• (anglicky) The Society for Applied Anthropology Archivovano 8. 5. 2019 na Wayback Machine .

Zdroje [ editovat | editovat zdroj ]

• Division of Anthropology, American Museum of Natural History Databaze s popisy a obrazky vice ne? 160.000 etnografickych p?edm?t?.
• The Anthropological Index Online Online biblografie.
• National Anthropological Archives, Smithsonian Institution Sbirky etnografickych a antropologickych p?edm?t?
• Online Dictionary of Anthropology
• Anthropology departments around the world

Texty a tutorialy [ editovat | editovat zdroj ]

• Anthrobase.com Sbirka antropologickych text?
• Palomar College Anthropology Tutorials Archivovano 8. 9. 2008 na Wayback Machine .?Tutorialy na antropologicka temata (p?ibuzenstvi, hospoda?eni, nabo?enstvi, evoluce apod.)
• Tema Antropologie ve Wikicitatech