Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Korida , nebo te? by?i zapasy ( ?pan?lsky Corrida de toros , nebo toreo ), je tradi?ni p?edstaveni provozovane zvla?t? ve ?pan?lsku , v Portugalsku a v n?kterych zemich St?edni a Latinske Ameriky . Akte?i teto podivane, nazyvani jako toreado?i , pro pot??eni publika zabodavaji do byka kopi a pote ho usmrti me?em . Jenom ve ?pan?lsku je p?i zhruba 1700 zapasech ro?n? usmrceno asi deset tisic byk?. ^[1] Stale vice lidi ale tuto tradi?ni podivanou pova?uje za formu tyrani zvi?at , proto je postupn? zakazovana, nap?. ve ?pan?lskem Katalansku nebo v n?kterych zemich Latinske Ameriky, jako je Uruguay , Ekvador a Kostarika . ^[2]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?im dokladem by?ich zapas? nebo spi?e her, cilem nebylo byka zranit ?i zabit, jsou vyobrazeni z palace v Knossu . V obdobi minojske kultury zde mladi mu?i, snad kn??i, p?edvad?li ritual znamy jako taurokathapsina , p?i n?m? p?eskakovali p?es h?bet b??icich byk?. Podobne ritualy jsou dolo?eny i z ?i?e Chetit? , starov?ke Baktrie , Kanaanu a z?ejm? i Harappske civilizace v Indii. Na uzemi ?pan?lska se by?i zapasy poprve objevily v 1. stoleti za vlady ?imskeho cisa?e Claudia , udajn? ?lo p?vodn? o zvyk z ?ecke Thesalie . V 6. stoleti v?ak bylo p?edvad?ni zvi?ecich zapas? zakazano k?es?anskou cirkvi. Ze st?edov?ku nejsou o by?ich zapasech ?adne zpravy. Za renesance (z?ejm? v d?sledku obnovy zajmu o antiku a ?imskou kulturu) se by?i zapasy po?adaly na n?kterych mistech ?pan?lska i v Italii . S byky rad zapasil nap?. Cesare Borgia . Prvni moderni korida se konala v Madridu roku 1726.

By?i zapasy ve sv?t? [ editovat | editovat zdroj ]

Existuje n?kolik typ? by?ich zapas?. Pat?i k nim jednak klasicka korida, p?i ni? je byk zpravidla usmrcen, dale korida v portugalskem stylu, p?i ni? zapasi s bykem pouze jizdni toreador a byka na konci zapasu nezabiji. Od koridy se odli?uje francouzsky by?i zapas course libre, indicky by?i zapas d?allikattu a jemu p?ibuzne formy z arabskych zemi a vychodni Afriky. Dale existuji i zapasy, p?i nich? byci zapasi s byky nebo s jinymi zvi?aty.

Korida ?pan?lskeho typu [ editovat | editovat zdroj ]

Nejznam?j?im typem zapasu je klasicka korida, roz?i?ena ve ?pan?lsku a n?kterych zemich Latinske Ameriky, v?etn? Mexika , Guatemaly , Venezuely , Paraguaye , Bolivie a Peru . P?i zapase s jednim bykem je p?itomno ?est torer? : dva pikado?i na konich ozbrojeni pikami , t?i bandarilleros s opentlenymi vrhacimi o?t?py a jeden matador vybaveny muletou a kordem . Byk je p?ed zapasem d?kladn? vydra?d?n ve zvla?tni kleci v zazemi areny, odkud jej na dany signal vypusti. Nejprve proti bykovi nastoupi pikado?i. Jejich kon? jsou od 30. let 20. stoleti chran?ni vycpanym od?nim, ale i tak nejsou vyjimkou jejich va?na zran?ni. P?vodn? kon? chran?ni nebyli (jako to popisuje nap?. Hemingway ve sve Fiest? ) a byk jich v ka?dem zapase zpravidla n?kolik usmrtil. Alfred Brehm vid?l v polovin? 19. stoleti zapas, p?i n?m? bylo ?esti byky postupn? usmrceno dvacet koni! Ukolem pikadora je pobodat byka dlouhou, velmi ostrou pikou, zejmena do oblasti ?ije a pleci. Pote nasleduje druhe kolo, kdy nastoupi bandarilleros a zabodaji bykovi do t?la sve bandarilly, asi 80 cm dlouhe opentlene o?t?py, jejich? hroty maji zp?tne ha?ky. Jde o velmi rafinovane tyrani, majici zvy?it bykovu zu?ivost, ale p?itom jej pon?kud oslabit p?ed vystoupenim matadora. Bandarilly bykovi p?sobi bolest a neni mo?no je set?ast. Zu?ici byk se jich sna?i zbavit a bandarilly p?i tom do sebe s t?eskem nara?i, co? byka je?t? vice stresuje. Nakonec vystupuje matador, majici mezi torery vysadni postaveni, je vedle byka hlavnim akterem koridy. Matador je vybaveny muletou, ji? odvadi bykovy utoky od sveho t?la a jeho zbrani je kord. Zpravidla necha byka n?kolikrat naprazdno zauto?it do mulety a nakonec, kdy? byka dostal do vhodneho postaveni, jej probodne kordem. N?kdy neni bodnuti smrtelne a nasleduji dal?i rany kordem. Vyjime?n? se stava, ?e si publikum pro byka je?t? p?ed probodnutim vyprosi milost, co? se d?je mavanim bilymi ?atky nebo kapesniky. V p?ipad?, ?e byk matadora vy?adi z boje, je proti n?mu nasazen dal?i matador, byk tedy zapas nem??e "vyhrat". Probodnuty byk obvykle neni ihned mrtvy, matador?v kord zpravidla projde jeho plicemi a jen z?idkakdy zasahne srdce . Jeden z pomocnik? proto dava bykovi ?eznickym no?em ranu z milosti, v minulosti usmrcoval i va?n? zran?ne pikadorske kon?. Byka potom pomocny personal p?iva?e za rohy na dv? lana a sp?e?eni mul ?i mezk? jej vytahne z areny- Usmrceny byk se v zazemi areny nebo na blizkych jatkach rozboura. O maso je zna?ny zajem. V jednom zapase obvykle bojuje ?est byk? se t?emi matadory. Ve ?pan?lsku existuji i jine formy by?ich zapas?. Jednim z nich je v okoli Valencie toro embolado , p?i n?m? se bykovi upevni na rohy koule ze slamy, hadr? namo?enych v oleji ?i jiny ho?lavy material a p?i vypu?t?ni byka se zapali. Vyd??eny byk s ho?icimi rohy se vypusti do ulic, lide ho dra?di, utikaji p?ed nim, cilem neni byka usmrtit. Ve m?st? Tordesillas se zase kona 8. za?i fiesta zvana toro de la vega , p?i ni? je na vyty?ene draze m?stskymi ulicemi byk pronasledovan jezdci na konich, vyzbrojenymi pikami. Jezdci se sna?i byka probodnout, oce?uje jak prvni rana, tak smrtelne bodnuti. Pokud byk prob?hne trasu rychleji ne? jezdci, dostava milost.

Korida portugalskeho typu [ editovat | editovat zdroj ]

R?zne formy by?ich zapas? jsou roz?i?eny i jinde ve sv?t?, na rozdil od ?pan?lske koridy p?i nich ale byci vesm?s nejsou zabijeni. P?i portugalske korid? neni byk usmrcovan, jizdni toreador zvany cavaleiros do n?j musi zabodnout ?ty?i bandarilly (opentlene vrhaci o?t?py). Pote nastoupi neozbrojeni p??i zapasnici forcados , kte?i se sna?i byka dra?d?nim unavit. Vy?erpany byk je po zapase odveden do zazemi areny a podle va?nosti zran?ni bu? o?et?en nebo utracen. Na Azorskych ostrovech je znam zapas tourada a corda , kdy se skupina mladych mu?? sna?i p?emoci byka uvazaneho na lan?, unavit ho a povalit na zem. Zapas se provozuje v ulicich.

Dal?i typy zapas? s byky [ editovat | editovat zdroj ]

V severnim ?pan?lsku, hlavn? v Nava?e a v kraji La Rioja se provozuje recortes , forma by?ich zapas?, p?i nich? byci nejsou zabijeni, cilem je dra?d?ni byka, obratne uskakovani nebo p?eskoky p?es jeho h?bet. Podobny zvyk je znam i z baskicke ?asti Francie. Podobnou povahu m?la take kapea , neprofesionalni by?i zapas p?edvad?ny na nam?sti ?i navsi v prostoru obehnanem barikadou. Do teto provizorni areny se ?asto vypou?t?lo vice byk? (obvykle mladych) najednou, divaci se bavili jejich dra?d?nim a p?edvad?nem vlastni odvahy. Ve ?pan?lsku byla kapea pro svou mimo?adnou nebezpe?nost zakazana ji? roku 1931, ilegaln? se v?ak konala je?t? kolem roku 1970. Do sou?asnosti p?e?iva pod nazvem correlajas ve venkovskych oblastech Kolumbie .

V ji?ni Francii , zvla?t? ve m?stech Nimes a Arles , se po?adaji by?i zapasy ?i spi?e vystoupeni zvane Course libre . Zapasnici zvani razatuerove se p?i zapase sna?i strhnout ?ervenou kokardu , kterou ma byk p?ivazanou k roh?m. Jedinou zbrani zapasnika je rukavice s ha?ky, jimi? je kokarda zachycovana. Pokud se zapasnikovi nepoda?i bykovi kokardu strhnout b?hem 20 minut, vit?zi byk. P?i t?chto zapasech jsou pou?ivani voln? ?ijici byci z oblasti Camargue a po zapase jsou byci vraceni na pastviny.

By?i zapasy zvane d?allikattu se po?adaji v ji?ni Indii , p?edev?im ve vnitrozemi statu Tamilnadu , a p?ipominaji spi?e americke rodeo . Byk?m je p?ed zapasem na krk nebo na rohy uvazan ?atek ?i kv?tinovy v?nec, cilem je ?atek ?i v?nec bykovi sejmout, v n?kterych p?ipadech je cilem byka povalit doslova "na lopatky". Zapasnici nejsou ozbrojeni a se zapasy byvaji spojeny sazky . Podobne zapasy, jejich? cilem neni usmrceni byka, se konaji i na n?kterych mistech v Africe, p?edev?im na ostrov? Pemba ), a v ji?ni Arabii, u?iva se p?i nich i jakasi muleta, obvykle vyrobena z roho?i.

Jednou z disciplin tradi?niho americkeho rodea je i steer wrestling , p?i n?m? kovboj na koni pronasleduje mladeho byka nebo vola, musi ho p?i seskoku z kon? uchopit za rohy a povalit na h?bet tak, aby se zvi?e ?adnou nohou nedotykalo zem?. N?kdy se zapasu u?astni dvojice kovboj?. Riziko zran?ni u?astnik? je zna?ne, naopak byci a kon? byvaji zran?ni jen z?idka. P?i chilskem rodeu spolupracuje dvojice jezdc?, jejich? cilem je zastavit mladeho byka s pomoci koni, bu?to m??e byt byk sev?en mezi dvojici koni nebo mezi kon?m a ohradou areny, ktera je vylo?ena rozho?emi nebo proutim.

Zapasy byk? s byky [ editovat | editovat zdroj ]

Dal?im typem zapas? jsou souboje dvou byk? proti sob?, zname z Vietnamu , Thajska , Omanu nebo japonskeho ostrova Okinawa a dokonce i z Bosny a ?asti Chorvatska . V Chorvatsku se tyto zapasy. zname jako borba bikova nebo bikijada , konaji nap?. ve m?stech ?estanovac , Dicmo , Imotski nebo Vrbovec . Zapasy zpravidla nekon?i zabitim ani va?nym zran?nim u?inkujicich byk?. N?kdy proti sob? misto byk? zapasi kravy, co? je znamo z n?kterych ?asti ?vycarska , p?edev?im kantonu Valais , kde se na ja?e konaji zapasy krav mistniho plemene eringer .

Zapasy byk? s jinymi zvi?aty [ editovat | editovat zdroj ]

By?i zapasy byly v minulosti znamy i v Anglii , jednalo se o souboje byk? se psy, p?edky dne?niho anglickeho buldoka . Tato p?edstaveni organizovali ?eznici , zapas kon?il ve chvili, kdy se psu poda?ilo zakousnout bykovi do ?enichu a pevn? jej dr?et. Byly v?ak zakazany zakonem na ochranu zvi?at proti tyrani ji? roku 1835.Ve m?st? Stamford se konal b?h s byky v ulicich, zanikl v?ak ji? na po?atku 19. stoleti. Do ulic p?i n?m byl vypu?t?n rozdra?d?ny byk, ktereho lide se psy nahan?li, a nakonec zahnali na louku p?ed m?stem, kde ho ?eznik porazil. maso z byka bylo rozdano chudym. Z Mexika se dochovaly take zpravy o zapasech byk? s medv?dy.

Kontroverze [ editovat | editovat zdroj ]

Obhajci by?ich zapas? ?asto zd?raz?uji, ?e si byci, ur?eni ke korid? p?ed svym "vystoupenim" u?iji 3-4 roky luxusniho ?ivota, nesrovnatelneho s ?ivotnimi podminkami byk? chovanych v zem?d?lstvi . Tvrdi se take, ?e p?i samotnem zapase je byk tak vydra?d?n, ?e kv?li vysoke hladin? adrenalinu tem?? neciti bolest . Samotne usmrceni byka matadorem je srovnateln? rychle jako obvykla pora?ka. Navic existuje teoreticka mo?nost, ?e byk svou state?nosti vzbudi obdiv divak? a ti si pro n?j vy?adaji milost. Takove p?ipady v?ak obvykle kon?i utracenim byka v zazemi areny, nebo? zran?ni jsou obvykle p?ili? va?na, ne? aby mohl byt vyle?en.

Odp?rci zd?raz?uji krutost a rafinovanost tyrani byka pomoci bodc?, kopi a bandarillas (opentlenych vrhacich o?t?p?), ktere maji za ukol postupn? zvy?ovat bolest a tim i zu?ivost zvi?ete. Je mo?ne, ?e p?i zav?re?nem souboji s matadorem byk bolest neciti, ale p?edtim jist? ano. Kritizovano je i "nesportovni" chovani matadora, ktery ?asto p?ed uto?icim bykem poklekne, ?im? vyjad?uje pod?izenost, ale vzap?ti op?t zauto?i. Ter?em kritiky je i chovani divak?, ktere krvava podivana ?asto uvede do stavu nad?eni a extaze.

Nehody p?i korid? [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2011 do?lo p?i korid? ke tragicke udalosti, byk jmenem Marques vypichl toreadoru Juanu Josemu Padillovi rohem oko . ^{[3] [4] [5]} V roce 2016 do?lo p?i korid?, poprve v 21. stoleti , k umrti toreadora Victora Barrii. ^{[6] [7]} V roce 2017 byl jednomu toreadoru propichnut krk a ?elist.

Inspirace pro literaturu a um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

By?i zapasy jsou kontroverzni tema. Mezi slavnymi osobnostmi se najde mnoho jejich odp?rc? i obdivovatel?. Mezi odp?rci p?eva?uji ochranci zvi?at a zoologove, jako byl u? v 19. stol. Alfred Brehm a pozd?ji nap?. Konrad Lorenz . Z na?ich autor? by?i zapasy odmital nap?. Karel ?apek .

Korida se ale take stala inspiraci mnoha um?lc?, zejmena, ale nejen, ?pan?lskeho p?vodu. Pat?i k nim mali?i Francisco Goya , Edouard Manet , Vasilij Surikov , Pablo Picasso ?i Joan Miro . V literatu?e inspirovala nap?. Ernesta Hemingwaye , Federica Garciu Lorcu nebo Raye Bradburyho , ve va?ne hudb? ji ztvarnil zejmena Georges Bizet ve sve ope?e Carmen . Koridou je inspirovan take znamy spole?ensky tanec passo doble .

Italska automobilka Lamborghini tradi?n? dava svym model?m nazvy, inspirovane jmeny slavnych arennich byk? nebo jejich plemen (nap?. Miura , Urraco , Diablo , Gallardo , Murcielago , Reventon , Aventador a dal?i).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Recortes
• Kapea

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu korida na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo korida ve Wikislovniku

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.