Jind?ich VIII. Tudor
(
28. ?ervna
1491
?
28. ledna
1547
) byl kral
Anglie
,
Irska
a uchaze? o tr?n
Francie
od
22. dubna
1509
a? do sve
smrti
. Byl naslednikem
Jind?icha VII.
a druhy anglicky
panovnik
z rodu
Tudorovc?
.
Jind?ich VIII. byl vyznamnou postavou
anglicke historie
. I kdy? v?t?i ?ast sveho vladnuti stravil surovym potla?ovanim
protestantske reformace
, je znam?j?i pro politicke spory s
?imskokatolickou cirkvi
. Tyto rozpory nakonec vedly k odlou?eni
anglikanske cirkve
,
ru?eni kla?ter?
, brutalnim represim proti katolik?m a ustanoveni anglickeho panovnika jako nejvy??iho p?edstaveneho cirkve v
Anglii
. Podporu panovnika ziskala reformace v Anglii za kratke vlady jeho syna
Eduarda VI.
a pak a? za dlouhe vlady
Al?b?ty I.
, kdy? po smrti Eduarda VI. Jind?ichova dcera z prvniho man?elstvi
Marie I. Tudorovna
p?echodn? v zemi obnovila vliv ?imskokatolicke cirkve a
pape?e
. Jind?ich zajistil statopravni spojeni Anglie a
Walesu
. Je znamy tim, ?e m?l postupn? ?est ?en a dv? z nich byly jeho p?i?in?nim
popraveny
.
Byl t?etim potomkem a druhym nejstar?im synem Jind?icha VII. a
Al?b?ty z Yorku
. Roku
1494
byl jmenovan vevodou z Yorku. Jako mlad?i syn byl vychovavan pro
cirkevni
karieru
, bylo mu poskytnuto prvot?idni
vzd?lani
, a tak ovladal
latinu
,
francouz?tinu
i
?pan?l?tinu
.
Portret
Kate?iny Aragonske
od Michaela Sittowa cca
1502
Roku
1502
v 15 letech nahle zem?el jeho star?i bratr Artur, ktery se m?l stat
naslednikem
sveho otce, a tak jeho misto zaujal mlady Jind?ich, ktery byl jmenovan
princem z Walesu
. Otec Jind?ich VII. cht?l udr?et dobre vztahy se
?pan?lskem
, a tak navrhl, aby se Jind?ich o?enil s vdovou po Arturovi
Kate?inou Aragonskou
, nejmlad?i dcerou
Ferdinanda II. Aragonskeho
a
Isabely Kastilske
. Bylo obvykle, ?e takovy s?atek musel povolit pape?. Na natlak Isabely byla pape?em
Juliem II.
vydana
bula
schvalujici tento svazek, a tak 14 m?sic? po smrti bratra byli Jind?ich a Kate?ina zasnoubeni.
Od roku
1509
ztratil Jind?ich VIII. zajem na spojenectvi se ?pan?lskem a sam tehdy prohlasil, ?e
zasnoubeni
s Kate?inou Aragonskou bylo vyhla?eno bez jeho souhlasu. Diplomaticka jednani o p?islibu s?atku pokra?ovala a? do smrti Jind?icha VII. roku
1509
. Mlady kral Jind?ich VIII. si pote sam za?al hledat nev?stu. Jeho volba v?ak padla prav? na Kate?inu Aragonskou, ktera byla star?i ne? on sam. Jednak z d?vodu, ?e v cele Evrop? nebyla pro n?j vhodn?j?i princezna a Anglie si opakovan? ?adala spojenectvi s mocnym ?pan?lskem. Navic se tvrdi, ?e Jind?ich Kate?inu ji? od d?tstvi platonicky miloval a diky sve ctnosti a skromnosti pro n?j byla zt?lesn?nim idealni man?elky. S Kate?inou se o?enil
11. ?ervna
1509
a 24. ?ervna teho? roku byli ve
Westminsterskem opatstvi
korunovani. Dva dny nato nechal Jind?ich dva nepopularni
ministry
sveho otce, a to Richarda Empsona a Edmunda Dudleyho, uv?znit. Byli bezd?vodn? obvin?ni ze zrady a popraveni. Tento postup pak Jind?ich pou?ival ?asto v??i t?m, kte?i mu stali v cest?.
Jind?ich byl
renesan?ni
osobnost a jeho dv?r byl centrem v?deckych a um?leckych inovaci a p?epychu. Byl dobrym
hudebnikem
,
skladatelem
a
basnikem
. Take byl znam jako dychtivy hra?
karet
a hry v kostky. Byl znamenitym
sportovcem
a vynikal ve
veslovani
, v lovu a
tenisu
v jeho tehdej?i podob?. Poskytoval i ?t?dre dary cirkvi. Na rozdil od obecn? tradovaneho nazoru z?ejm? nem?l mnoho mimoman?elskych pletek (s vyjimkou ?en, ktere si pozd?ji vzal). S jistotou se daji uvest pouze vztahy s Bessie Blountovou a sestrou jeho pozd?j?i man?elky Mary Boleynovou.
Vit?zstvi vojsk Jind?icha VIII. a cisa?e
Maxmiliana I. Habsburskeho
nad Francii u Guinegate roku 1513
Francouzi p?edstavovali nebezpe?i s jejich silici moci. Roku
1511
proto pape?
Julius II.
vyhlasil Svate spojenectvi proti
Francii
. Tato aliance se skladala ze
?pan?lska
,
Svate ?i?e ?imske
a Anglie. Jind?ich VIII. se rozhodl vyu?it teto p?ile?itosti k tomu, aby roz?i?il anglicka teritoria na kontinentu. Se ?pan?lskem uzav?el dohodu z Westminsteru proti Francii. Roku
1513
se Jind?ich vylodil ve Francii a v
bitv? u Guinegate
francouzske vojsko porazil. Jeho ?vagr
Jakub IV. Skotsky
mezitim napadl na podn?t francouzskeho krale
Ludvika XII.
Anglii. Skotsky utok v?ak neodvratil Jind?ichovu pozornost od boje o Francouzske uzemi. Pozd?ji byli
Skotove
pora?eni v bitv? u Floddenu, skotsky kral byl zabit a tim skon?ila u?ast
Skotska
v teto valce. Skotske kralovstvi, tento odv?ky soupe? Anglie na
Britskych ostrovech
, bylo mocensky zna?n? oslabeno.
Jind?ich za?al byt netrp?livy, ?e se kralovn? Kate?in? a jemu neda?i mit potomka mu?skeho rodu. V?echny jejich d?ti, s vyjimkou dcery
Marie
, zem?ely je?t? jako male. Obaval se, ?e pokud nebude mit mu?skeho potomka, mohou po jeho smrti vypuknout spory o
naslednictvi
. Roku
1525
se zahled?l do mlade
dvorni damy
Anny Boleynove
. Ta odolavala jeho svad?ni a odmitla byt jeho milenkou, jako byla p?ed ni jeji sestra Mary.
Portret
Anny Boleynove
z doby, kdy ji bylo asi 25 let
Anna nakonec vyu?ila jeho poblouzn?ni a nalehala na n?ho, aby se s ni o?enil. To Jind?icha p?ivedlo k my?lence zru?eni s?atku s Kate?inou. Je ale mo?ne, ?e my?lenka na zneplatn?ni
man?elstvi
s Kate?inou napadla Jind?icha ji? d?ive a hlavnim motivem byla z?ejm? touha mit mu?skeho potomka. Proto se obratil p?imo na
Svaty stolec
, ani? uv?domil
kardinala
Thomase Wolseyho
. Poslal sveho tajemnika Williama Knighta s ?adosti o zru?eni man?elstvi p?imo za pape?em
Klementem VII.
Zakladem jeho argumentace bylo to, ?e bula vydana Juliem II. byla vydana na zaklad? mylnych p?edpoklad?, proto?e man?elstvi Artura a Kate?iny bylo napln?no. Jind?ich take ?adal o povoleni s?atku s dal?i ?enou bez ohledu na p?ibuzensky pom?r.
Jind?ichova t?eti ?ena
Jana Seymourova
Pape? byl ale v te dob? zajatcem cisa?e
Karla V.
, a tak m?l Knight problem se k n?mu dostat a obdr?el pouze p?islib podmin?neho souhlasu s dal?im
s?atkem
. Jind?ich tak byl nucen sv??it tuto v?c Wolseymu, ktery se sna?il uplatnit ve?kere sve schopnosti, aby dosahl ?e?eni ve prosp?ch
krale
. Karel V. se sna?il zabranit zru?eni s?atku sve tety, ale neni jiste, jak velky vliv m?l jeho natlak na pape?e. Jind?ich poznal, ?e zru?eni s?atku s cisa?ovou tetou je malo pravd?podobne a pape? nesvolil k novemu s?atku, dokud nebyla prozkoumana platnost p?ede?leho.
Wolsey byl obvin?n z nespolehlivosti a Anna Boleynova dosahla toho, aby byl odvolan roku
1529
z ve?ejnych funkci.
Kardinal
ji sice po?adal o pomoc s navratem k moci, ale to ona odmitla. Wolsey pote zahajil tajne spiknuti s umyslem vyhnat Annu do
exilu
a za?al o tom vyjednavat s kralovnou Kate?inou a pape?em. Pote, co toto spiknuti bylo odhaleno, na?idil Jind?ich, aby byl uv?zn?n, a kdyby nepodlehl nemoci, byl by z?ejm? obvin?n ze zrady a popraven. Na jeho pozici nastoupil Sir
Thomas More
, ktery zpo?atku krale podporoval a p?ipojil se k nazoru teolog? z
Oxfordu
a
Cambridge
, ?e s?atek Jind?icha a Kate?iny je neplatny. Pote, co Jind?ich za?al zpochyb?ovat autoritu pape?e, Moreovy pochybnosti za?aly nar?stat.
O rok pozd?ji byla Kate?ina vypov?zena ode dvora a jeji komnaty byly p?id?leny Ann?. Pote, co se zbavila Wolseyho, ziskala Anna obrovsky vliv na
politiku
. Kdy? zem?el William Warham,
arcibiskup canterbursky
, prosadila, aby jeho misto zaujal kaplan rodiny Boleyn?
Thomas Cranmer
. Ke sni?ovani vlivu ?ima v Anglii dochazelo postupn?. Roku
1532
p?ednesl
Thomas Cromwell
, Annin spojenec, v
parlamentu
n?kolik navrh?, ktere vyhla?ovaly kralovskou svrchovanost nad cirkvi. Po teto akci Sir
Thomas More
abdikoval na svou funkci kancle?e, a Cromwell se tak stal nejvlivn?j?im mu?em.
Jind?ich si v zim? na setkani s francouzskym kralem
Franti?kem
v
Calais
zajistil jeho podporu s uzav?enim noveho s?atku. Okam?it? po navratu do
Doveru
se Jind?ich a Anna Boleynova tajn? vzali. Kratce nato Anna
ot?hotn?la
, a jak bylo tehdy
zvykem
, uskute?nil se
25. ledna
v Londyn? oficialni
s?atek
.
23. kv?tna
1533
Cranmer prohlasil na jednani specialni rady svolane v Duntableskem p?evorstvi man?elstvi Jind?icha a Kate?iny za neplatne. O p?t dni pozd?ji prohlasil Cranmer s?atek Jind?icha a Anny Boleynove za platny a legitimni.
Kate?ina byla formaln? zbavena titulu kralovny a nasledn? byla Anna
korunovana
. 7. za?i 1533 se ji narodila dcera a byla pojmenovana
Al?b?ta
po Jind?ichov? matce Al?b?t? z Yorku. Parlament odmitl stanovisko pape?e a zakonem o naslednictvi prohlasil s?atek Jind?icha a Anny za platny. Kate?inina dcera Marie byla prohla?ena za nelegitimni a potomci Anny ziskali narok na nastupnictvi na tr?n. Nejd?le?it?j?im odstavcem byl text odmitajici
jakoukoli cizi autoritu, prince nebo hodnosta?e
. Od v?ech dosp?lych obyvatel kralovstvi bylo po?adovano, aby tento zakon pod
p?isahou
p?ijali a ti, kte?i to odmitli, byli uv?zn?ni na
do?ivoti
. Pokud by n?kdo prohlasil s?atek Jind?icha a Anny za neplatny, byl by automaticky obvin?n ze zrady a popraven.
Sv.
Toma? More
(popraven 1535)
Mezitim
Dolni sn?movna
zakazala jakekoli ?adosti v??i pape?i a vyhlasila tresty za realizaci opat?eni
pape?skych bul
v Anglii. Zarove? byla
cirkev
varovana, aby neu?inila ?adna omezeni poskytovanych slu?eb kralova souhlasu. A? tehdy pape? exkomunikoval krale a Cranmera z cirkve, prohlasil arcibiskupsky dekret tykajici se s?atku za zmate?ny a man?elstvi Jind?icha a Anny za neplatne.
Pape?sky legat
byl vyho?t?n z Anglie a diplomaticke styky s ?imem p?eru?eny. Nasledovalo vydani n?kolika dal?ich zakon?:
Ecclesiastical Appointments Act
po?adoval, aby kn??i volili biskupa navr?eneho kralem,
Act of Supremacy
deklaroval krale jako nejvy??i autoritu cirkve v Anglii a
Treasons Act
ur?oval, ?e odmitnuti uznani krale jako nejvy??i cirkevni autority, bude pova?ovano za zradu a jako takove i
trestano
.
Anglikanska cirkev
se tak dostala pod kontrolu panovnika.
Protestanti
ale byli, hlavn? kv?li protest?m proti Jind?ichovu
rozvodu
, pronasledovani. Mnoho z nich uteklo ze zem? a to v?etn?
Vilema Tyndala
, ktery byl na Jind?ich?v popud v zahrani?i
upalen
. Odpor proti Jind?ichov? cirkevni politice byl rychle a brutaln? potla?en. Mnoho jeho
kritik?
, v?etn?
kardinala Fishera
a sira
Toma?e Morea
(n?kdej?iho Jind?ichova kancle?e), kte?i odmitli p?isahat
v?rnost
krali jako nejvy??imu p?edstaviteli cirkve, bylo popraveno.
Portret
Anny Klevske
cca
1539
Man?elstvi
Jind?icha a Anny nebylo ??astne. Anna nebyla ochotna p?ijmout pod?izenou roli a Jind?icha roz?ilovala jeji popudliva a prudka povaha. Po fale?nem
t?hotenstvi
nebo
potratu
roku
1534
za?al Jind?ich pova?ovat jeji neschopnost dat mu mu?skeho potomka za zradu a jednal s Cranmerem a Cromwellem o mo?nosti opustit Annu, ani? by se musel vratit ke Kate?in?.
8. ledna
1536
se kral dov?d?l, ?e jeho prvni man?elka Kate?ina
zem?ela
. Anna byla znovu
t?hotna
a obavala se nasledk? toho, ?e by se ji znovu nenarodil syn. Jeji ?ivot by se ocitl v ohro?eni, proto?e pokud by se ji Jind?ich zbavil, mohl by se znovu o?enit a nikdo by jeho s?atek nemohl zpochybnit. O n?co pozd?ji byl p?i turnaji Jind?ich zran?n a kratkou dobu se zdalo, ?e je
zran?nim
jeho ?ivot ohro?en. Kdy? tuto zpravu oznamili Ann?, utrp?la ?ok a potratila. Pozd?ji se zjistilo, ?e Anna potratila syna. Zda se, ?e tato p?ihoda byla po?atkem konce jejich man?elstvi.
Pote, co se Anna i on zotavili, prohlasil Jind?ich, ?e jejich
s?atek
byl dilem ?arod?jnic. Do jeho p?izn? se dostala kralovnina
dvorni dama
Jana Seymourova
. Bratrovi Anny, Georgeovi Boleynovi, bylo odmitnuto ud?leni
podvazkoveho ?adu
, ktery byl misto n?ho ud?len bratru Jany Seymourove. P?t mu??, v?etn? Annina bratra, bylo pote uv?zn?no a obvin?no ze zlo?in? jako krvesmilstvi,
zrady
a
sexualnich
styk? s kralovnou. 2. kv?tna 1536 byla Anna uv?zn?na v
Toweru
. Byla obvin?na z
cizolo?stvi
, krvesmilstva a odsouzena k
trestu smrti
. George Boleyn a ostatni mu?i byli popraveni 17. kv?tna a Anna Boleynova byla s?ata me?em dne
19. kv?tna
1536
.
Kat
byl pro tento zp?sob popravy, ktery nebyl v Anglii b??ny (pou?ivala se mj. sekyra), povolan z posledni anglicke dr?avy na francouzske p?d?, p?istavu
Calais
.
Den po poprav? Anny Boleynove se Jind?ich zasnoubil s
Janou Seymourovou
, kterou si o deset dni pozd?ji vzal. Jind?ich vydal souhlas s anexi Walesu a tim do?lo k sjednoceni obou zemi v jednu. Tento zakon byl nasledovan vydanim
zakona o nastupnictvi
z roku
1536
, ktery deklaroval jako Jind?ichovy nasledniky jeho potomky s Janou Seymourovou, d?ti Kate?iny a Anny byly prohla?eny za nelegitimni a vylou?eny z mo?nosti nastupu na anglicky tr?n. Krali byla dana mo?nost zm?nit po?adi v
nastupnictvi
na tr?nu v jeho zav?ti. Roku 1537 se Jan? narodil syn Eduard, pozd?j?i kral
Eduard VI.
Porod byl velmi t??ky a kralovna kratce po n?m 24. ?ijna 1537 zem?ela.
Roku
1540
se Jind?ich rozhodl znovu o?enit, aby zabezpe?il sve nastupnictvi.
Thomas Cromwell
, v te dob? ji? hrab? z Essexu, navrhl
Annu Klevskou
, dceru vevody z Kleve, ktery byl pova?ovan za d?le?iteho spojence pro p?ipad utoku katolicke aliance na Anglii.
Hans Holbein mlad?i
byl vyslan, aby namaloval jeji
portret
. Jind?ich tento portret zhledl a s podporou p?imluvy jeho
dvo?an?
se s?atkem souhlasil. Kdy? v?ak Anna dorazila k anglickemu dvoru, Jind?ich ji shledal naprosto nep?ita?livou.
Jind?ich se sna?il man?elstvi zru?it a o?enit se s jinou ?enou. Vevoda z Kleve se dostal do sporu s cisa?em Svate ?i?e ?imske a Jind?ich se do tohoto sporu necht?l zapojit. Kralovna Anna byla dostate?n?
inteligentni
na to, aby neodporovala Jind?ichov? snaze o zru?eni s?atku, a sama prohlasila jejich man?elstvi za ?nenapln?ne“. Jejich man?elstvi tak bylo zru?eno a Anna obdr?ela titul
kralovy sestry
a dostala darem
hrad Hever
, p?edchozi sidlo rodiny Boleyn?. Cromwell v souvislosti s dojednanim neusp??neho s?atku upadl v nemilost a byl popraven.
28. ?ervence
1540
se Jind?ich popate o?enil s mladou
Kate?inou Howardovou
, sest?enici Anny Boleynove. Jind?ich byl mladou choti nad?en, ale ona sama m?la pom?r s dvo?anem Thomasem Culpeperem a se svym p?edchozim neoficialnim snoubencem
Francisem Derehamem
. Thomas Cranmer tuto informaci p?edal krali Jind?ichovi, ktery tomu zpo?atku necht?l uv??it. Jind?ich ale povolil Cranmerovi vy?et?ovani tohoto obvin?ni. I kdy? Kate?ina mohla p?iznat p?edchozi p?islib s?atku se svym snoubencem a tim by s?atek s Jind?ichem byl neplatny, prohlasila, ?e ji Culpeper p?inutil k cizolo?stvi. A?koli jeji man?elstvi s Jind?ichem bylo neplatne, byla Kate?ina 13. unora 1542 popravena.
Miniatura Anny Klevske, myln? pova?ovanou za Kate?inu Howardovou, od
Hanse Holbeina mlad?iho
V tomte? roce byly v?echny zbyle kla?tery zru?eny a jejich majetek propadl krali.
Opati
a
p?evorove
ztratili sva k?esla ve
Sn?movn? lord?
a jejimi ?leny z?stali pouze
arcibiskupove
a
biskupove
.
?esta a posledni Jind?ichova man?elka
Kate?ina Parrova
Roku
1543
se o?enil se svou posledni man?elkou, bohatou vdovou
Kate?inou Parrovou
. Ta byla svym p?esv?d?enim, na rozdil od Jind?icha, ktery byl
konzervativec
,
protestantka
. Tento rozpor pro ni mohl byt nebezpe?ny a roku 1545 se dokonce octla v nebezpe?i, ?e bude vy?et?ovana pro kaci?stvi, ale byla moudra a p?ijala pod?izene postaveni. Pomohla Jind?ichovi usmi?it se s jeho prvnimi dv?ma dcerami Marii a Al?b?tou. Roku
1544
jim zakon p?ijaty
parlamentem
vratil nastupnicke pravo na anglicky tr?n (v po?adi po princi Eduardovi), i kdy? na n? bylo stale pohli?eno jako na Jind?ichovy nelegitimni potomky.
Jind?ichova naladovost a podeziravost se s jeho starnutim a zhor?ujicim zdravim stale vice stup?ovala. Kral si po?inal stale bezohledn?ji a z malichernych p?i?in daval popravovat sve domn?le odp?rce, spolupracovniky a n?kdej?i p?atele. Politicke
popravy
provazely cele obdobi Jind?ichovy vlady, jejich prvni ob?ti se stal
Edmund de la Pole
, vevoda ze Suffolku roku
1513
, a tou posledni
Henry Howard, hrab? ze Surrey
roku
1547
, pouhy tyden p?ed Jind?ichovou smrti. Podle Holinsheda bylo za Jind?ichovy vlady v Anglii popraveno asi 72 000 osob, mo?na i vice, toto ?islo v?ak zahrnuje nejen politicke popravy na?izene kralem, ale i popravy odsouzenych kriminalnik?.
Zarove? se siln? zhor?ovalo jeho
zdravi
. Starnouci, siln?
obezni
kral trp?l v d?sledku ?patne ?ivotospravy
diabetem 2. typu
a
dnou
, su?ovaly ho
migreny
a postupn? se zhor?ujicim v?edovym onemocn?nim nohou. V poslednich letech ?ivota m?l kral obti?e s ch?zi a p?i usedani a vstavani ho museli podpirat jeho dvo?ane. V poslednich dvou letech ?ivota byl Jind?ich ?im dal tim vice odkazan na
kole?kove k?eslo
.
[1]
Jind?ich VIII. zem?el
28. ledna
1547
, p?i?inou smrti byla bu?to
embolie
, nebo
sepse
zp?sobena v?edovym onemocn?nim nohou. O t?i dny pozd?ji byl poh?ben v kapli svateho Ji?i na hrad?
Windsor
. Jeho nastupcem se stal jeho devitilety syn
Eduard VI.
, za jeho? protektora byl prohla?en
Edward Seymour
, 1. vevoda ze Sommersetu, bratr Jany Seymourove.
Po svem otci, ktery byl na rozdil od sveho syna spo?ivy, zd?dil obrovsky
majetek
, jeho? hodnota je odhadovana na 1 250 000 liber. V?t?inu z tohoto
bohatstvi
utratil Jind?ich na provoz sveho dvora, v?etn? financovani stavebnich uprav kralovskych
palac?
. Dal?i velky p?ijem p?edstavoval prodej cennosti zru?enych
kla?ter?
a p?ijem z p?dy zabavene kla?ter?m s ro?nim vynosem asi 120 000 liber. Aby vy?e?il sve finan?ni problemy, musel nechat razit nove
mince
v letech
1526
a
1539
, ale p?es snahu svych
ministr?
omezit plytvani u dvora Jind?ich zem?el jako
dlu?nik
.
I kdy? hlavni motivaci bylo vy?e?eni osobnich
problem?
, je jeho nejv?t?im po?inem odluka
anglikanske cirkve
od ?ima. Rozpu?t?ni kla?ter? znamenalo velky p?esun majetku a vlivu od cirkevnich hodnosta?? na
?lechtu
. Jind?ichovo rozhodnuti ustanovit
regentskou
radu sveho syna, jeji? ?lenove byli naklon?ni reformaci, pod vedenim Edvarda Seymoura znamenalo konsolidaci a prohloubeni
reformace
.
Spolu s
Alfredem Velikym
a
Karlem II.
je Jind?ich tradi?n? pova?ovan za zakladatele
Royal Navy
. V dob? sve vlady investoval velke prost?edky do stavby lodi, dok? (
Portsmouth
) a inovaci vyzbroje (pou?iti d?l ve vyzbroji lodi). Faktem je, ?e v te dob? se stale je?t? nejednalo o pravidelnou flotilu lodi, ale
panovnik
po?adoval u?ast soukrom? vlastn?nych
plavidel
. S ohledem na nebezpe?i invaze ze strany
Francie
a
?pan?lska
nechal Jind?ich posilit obranu
pob?e?i
, p?edev?im
Doversky hrad
a nova opevn?ni od vychodni Anglie a? po
Cornwall
, na jejich? stavbu byl pou?it v?t?inou material ze zru?enych kla?ter?.
- Jeho osobni
leka?
byl
William Butts
.
- Jind?ich se nechal poh?bit vedle sve man?elky Jany, jeliko? jako jedina mu porodila syna.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Henry VIII of England
na anglicke Wikipedii.
- ↑
Norwich, John, J.:
?ty?i vlada?i
. Praha: Vy?ehrad, 2019
- CHLUBNA, Jan. "Z milosti Bo?i synove budou nasledovat": Jind?ich VIII. v zapase o zaji?t?ni dynastie Tudor?.
Historicky obzor: ?asopis pro vyuku d?jepisu a popularizaci historie
. 2012, ro?. 23, ?is. 9?10, s. 194?198.
ISSN
1210-6097
.