Iracka vlajka
Pom?r stran: 2:3
Vlajka
Iraku
je tvo?ena listem o pom?ru stran 2:3 se t?emi vodorovnymi pruhy v barvach ?ervene, bile a ?erne. V prost?ednim, bilem pruhu je zeleny
arabsky
napis
Allahu akbar
(?
B?h
je veliky“).
[1]
Vlajka byla vytvo?ena podle vzoru
egyptske trikolory
. ?ervena barva symbolizuje state?nost v boji, bila ?lechetnost, ?erna
islamske
vit?ze v minulosti a zelena je barvou
islamu
.
[2]
Posledni zm?na vlajky se uskute?nila v roce 2008. Stejny vlajkovy vzor (a? na pom?r stran listu 1:2) m?la v letech 1963?1971 i
Syrie
. Krom? Iraku je pou?ita tato trikolora take na vlajkach
Egyptu
,
Jemenu
,
Sudanu
a
Syrie
(misto napisu dopln?na o znak, klin nebo hv?zdy).
Velka ?ast Iraku se nachazi mezi ?ekami
Eufrat
a
Tigris
. Toto uzemi je od starov?ku zname jako
Mezopotamie
. Od 6. stoleti p?. n. l. bylo sou?asti
Perske ?i?e
a po roce
633
bylo dobyto
Araby
. V roce
1534
bylo uzemi dne?niho Iraku p?ipojeni k
Osmanske ?i?i
. Prvnimi statnimi vlajkami vyv??ovanymi na uzemi dne?niho Iraku byly Osmanske vlajky. Do roku
1844
byly vlajky Osmanske ?i?e tvo?eny ?ervenym listem s bilym p?lm?sicem a bilou osmicipou hv?zdou. Znama je i varianta se t?emi p?lm?sici (nejsou obrazky). Roku 1844 byla hv?zda zm?n?na na p?ticipou.
[2]
Po za?atku
I. sv?tove valky
obsadila na konci roku
1914
britsko-indicka vojska
Basru
a postupn? dobyvala cely Irak. Toto dobyvani bylo dokon?eno
30. ?ijna
1918
a na celem uzemi se za?ala vyv??ovat
vlajka Spojeneho kralovstvi
.
[2]
Ji? v ?ervnu 1920 vypuklo protikolonialni povstani ale
11. listopadu
se stal Irak
mandatnim uzemim
Spole?nosti narod?
spravovanym
Spojenym kralovstvim
. Povstalci u?ivali vlaku, vychazejici z vlajky kralovstvi
Hid?az
z roku 1917, kterou tvo?ily t?i pruhy: ?erny, zeleny a bily. U
?erdi
byl pak ?erveny, pravouhly klin. Panarabske barvy p?edstavovaly arabske dynastie: ?erna
Abbasovce
, zelena
Fatimovce
, bila
Umajjovce
a ?ervena
Ha?imovce
. Neni obrazek.
[2]
23. srpna
1921
bylo pod britskym protektoratem vyhla?eno
Iracke kralovstvi
. Kralem se stal
Fajsal I.
(mimochodem bratr
jordanskeho
krale
Abdallaha I.
). V teto souvislosti byla zavedena prvni iracka statni vlajka o pom?ru stran 1:2. Ta byla stejna jako vlajka povstalc? z roku 1920, v ?ervenem klinu v?ak byly pod sebou umist?ny dv? bile sedmicipe hv?zdy. Dv? hv?zdy symbolizovaly to, ?e se Irak stal po
Syrii
(v?etn?
Zajordanska
) druhym statem v p?ipravovane
panarabske federaci
, v ktere m?l ka?dy ?len p?ipojit dal?i hv?zdu. (
Jordanska vlajka
ma jednu sedmicipou hv?zdu na sve stejne vlajce dodnes). Sedm cip? hv?zd symbolizuje sedm uvodnich ver??
koranu
.
[2]
Neni obrazek.
V kv?tnu roku
1922
bylo, pro lep?i rozeznatelnost vlajky, zm?n?no po?adi pruh?. Z vlajky ?erno-zeleno-bile se stala ?erno-bilo-zelena.
[2]
Neni obrazek.
V roce
1924
do?lo k dal?i zm?n? iracke vlajky. ?erveny trojuhelnik byl nahrazen lichob??nikem stejne barvy. Pom?r stran 1:2 z?stal zachovan. Vlajka z?stala zachovana i po nahrazeni mandatni smlouvy smlouvou spojeneckou v roce 1930, po ziskani formalni nezavislosti v roce 1932, po smrti krale Fajsala v roce 1933 i okupaci britskymi vojsky v letech 1941?1947.
[2]
14. ?ervence
1958
byla, po p?evratu d?stojnik? pod vedenim
Abdula Karima Kasima
a zavra?d?ni krale
Fajsala II.
, svr?ena monarchie a vyhla?ena
Iracka republika
. P?esn? po roce byla 14. ?ervence
1959
zavedena nova statni vlajka, kterou tvo?il list o pom?ru stran 1:2 se t?emi svislymi pruhy: ?ernym, bilym a zelenym. Uprost?ed bileho pruhu byla ?ervena osmicipa hv?zda se ?lutym st?edem a bilym lemem.
[2]
?ervena barva symbolizovala proroka
Muhameda
, bila a zelena byly barvy velkych dynastii a ?ervena barvou Arab? v
Andalusii
. Hv?zda, nazyvana te?
Slunce Mezopotamie
byla symbolem revoluce z roku 1958 a zarove? symbolizovala Araby a
Kurdy
.
[2]
V roce
1963
se p?edpokladalo spojeni Iraku s
Egyptem
a
Syrii
.
31. ?ervence
proto byla, podle egyptskeho vzoru, zavedena nova vlajka o pom?ru stran 2:3 se t?emi vodorovnymi pruhy: ?ervenym, bilym a ?ernym. V prost?ednim, bilem pruhu byly umist?ny t?i zelene, p?ticipe hv?zdy. Federace nebyla uskute?n?na, vlajku si v?ak Irak ponechal. ?ervena barva vlajky symbolizovala state?nost, bila ?lechetnost, ?erna muslimske vit?ze a zelena je barvou islamu. Hv?zdy symbolizovaly t?i staty federace.
[2]
Po n?kolika p?evratech se v roce
1979
dostal k moci
Saddam Husajn
, ktery postupn? nastolil diktaturu. Vlajku v?ak nechal zm?nit a schvalit parlamentem a?
14. ledna
1991
, t?sn? p?ed odvetnou operaci (
Pou?tni bou?e
) vojsk pod
vlajkou OSN
, ktera reagovala na
anexi Kuvajtu
Irakem 2. srpna 1990. Vlajka byla oproti p?edchozi dopln?na o zeleny napis
All?hu Akbar
, mezi hv?zdami (psany Husajnovym rukopisem). Husajn cht?l touto zm?nou ospravedlnit rozpoutanou valku nabo?enskou ideologii.
[2]
25. dubna
2004
byla po svr?eni Saddama Husajna, ve snaze o odstran?ni
baasisticke
symboliky a o demokraticky stat, schvalena Prozatimni vladni radou vlajka, ktera ji? teto charakteristice neodpovidala. Vlajku tvo?il bily list se sv?tle modrym p?lm?sicem a se t?emi uzkymi pruhy p?i dolnim okraji: tmav? modrym, ?lutym a tmav? modrym.
[2]
Ji?
29. dubna
byl sv?tle modry odstin p?lm?sice zm?n?n po p?ipominkach na tmav? modry, stejny jako na pruzich, proto?e odpovidal odstinu na
izraelske vlajce
.
[2]
(Neni obrazek)
Navrh vlajky vyvolal silny odpor a zakon nakonec nevstoupil v platnost. P?i oficialnich p?ile?itostech byla vyv??ovana modifikovana vlajka z roku 1991, s jinou grafickou upravou napisu (hranat?j?i pismo). Tato vlajka byla nakonec potvrzena
28. ?ervna
2004
.
[2]
-
Iracka vlajka (1924?1959)
Pom?r stran: 1:2
-
Iracka vlajka (1959?1963)
Pom?r stran: 1:2
-
Iracka vlajka (1963?1991)
Pom?r stran: 2:3
-
Iracka vlajka (1991?2004)
Pom?r stran: 2:3
-
Navrh iracke vlajky (2004)
Pom?r stran: 7:10
-
Iracka vlajka (2004?2008)
Pom?r stran: 2:3
V roce 2008 byly z vlajky odstran?ny zelene hv?zdy a zm?nilo se pismo
Takbiru
. Existovalo n?kolik navrh? nove vlajky.
-
Navrh iracke vlajky (2008)
Pom?r stran: 2:3
-
Navrh iracke vlajky (2008)
Pom?r stran: 2:3
| Vlajky
asijskych
stat?
|
|
| Nezavisle staty
| |
|
| Teritoria, kolonie a zamo?ska uzemi
| |
|
| Staty bez plneho uznani
| |