George Smith Patton
George Patton jako generalporu?ik
Narozeni	11. listopadu 1885 San Gabriel nebo San Gabriel Valley
Umrti	21. prosince 1945 (ve v?ku 60 let) Heidelberg
Misto poh?beni	Luxembourg American Cemetery and Memorial
Cho?	Beatrice Banning Ayer (1910?1945)
D?ti	George Patton Beatrice Waters Ruth Ellen Totten
Rodi?e	George S. Patton a Ruth Wilson
P?ibuzni	Louis DuBois ( p?edek )
Vojenska kariera
Hodnost	Armadni general
Doba slu?by	1909?1945
Slou?il	USA
Slo?ka	Armada Spojenych stat?
Velel	II. armadni sbor I. obrn?ny sbor 7. armada (1943?1944) 3. armada (1944?1945) 15. armada (1945)
Valky	Mexicka ob?anska valka , Prvni sv?tova valka , Druha sv?tova valka
Bitvy	Africke ta?eni , Italske ta?eni , Zapadni fronta (druha sv?tova valka) , Bitva v Ardenach
Vyznamenani	Bronzova hv?zda ryti? komander ?adu britskeho imperia velkok?i? ?adu Ouissam Alaouite legiona? Zaslu?ne legie Purpurove srdce ?ad bileho lva IV. t?idy St?ibrna hv?zda ryti? velkok?i?e Oran?sko-nasavskeho ?adu spole?nik ?adu lazn? Vale?ny k?i? 1914?1918 Vale?ny k?i? 1940?1945 komander ?adu ?estne legie
Podpis
multimedialni obsah na  Commons

George Smith Patton ml. ( 11. listopadu 1885 San Gabriel ? 21. prosince 1945 Heidelberg ) byl vojev?dce a ?ty?hv?zdi?kovy general armady Spojenych stat? americkych . Jeho 3. americka armada , ktere za druhe sv?tove valky velel, osvobodila mj. zapad a jihozapad ?ech , v?etn? m?st Plzn? , P?e?tic , Rokycan , Strakonic , Doma?lic a Chebu .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku neni dostate?n? ozdrojovana , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Vyrostl v rodin? s bohatou vojenskou historii. Jeho d?de?ek a prastryc bojovali v Americke ob?anske valce na stran? Konfederace . General George Smith Patton, se stal generalem v jedenadvaceti letech a padl v ?ele 22. virginskeho pluku. Prastryc, plukovnik Waller Patton, padl v bitv? u Gettysburgu .

V d?tstvi trp?l dyslexii , ale vyrovnaval se s ni tvrdou disciplinou, p?i?em? na presti?ni americke vojenske akademii ve West Pointu dosahl brilantnich usp?ch?. V p?edposlednim ro?niku byl jmenovan velitelem kadet?, p?itom na konci prvniho ro?niku mu hrozilo vylou?eni. ^{[ zdroj? ]}

V roce 1912 se zu?astnil olympijskych her ve Stockholmu a v premie?e moderniho p?tiboje skon?il paty. ^{[1] [2]}

Byl jednim z prvnich zastanc? tankove valky. Jako u?astnik prvni sv?tove valky na evropskem kontinentu (byl na?elnikem ?tabu generala Johna Pershinga ) zahy pochopil d?le?itost tank? a v mezivale?nem obdobi pracoval na jejich prosazeni a zapracovani do americke armadni vyzbroje. Ve druhe sv?tove valce zastaval vyznamne funkce b?hem americkych kampani v Severni Africe , invaze na Sicilii a na zapadni front? .

Byl pova?ovan za jednoho z nejlep?ich polnich velitel? zapadnich spojenc? a taktika mobilni valky. ^{[ zdroj? ]} M?l pov?st ryziho a urputneho vale?nika, p?i?em? byl p?ezdivan Stara krev a odvaha , Krev a blato nebo te? Tankovy rozra?e? . ^[3] Byl prudke povahy, p?i?em? m?l n?kolik incident? p?i nav?t?vach polnich nemocnic , kdy napadal ?simulanty“, co? byl pro n?j ka?dy, kdo nevykazoval zran?ni. N?kolikrat fyzicky i verbaln? napadl vojaky, kte?i se psychicky zhroutili nebo trp?li nap?iklad uplavici . Jeho vojenskou karieru ohrozil incident z 3. srpna 1943, kdy ve vojenske nemocnici verbaln? napadl vojina Ch. H. Kuhla za zbab?lost, nebo? vojin tvrdil, ?e se boji d?lost?elby. Vrchni nad?izeny Dwight Eisenhower na?idil Pattonovi, aby se vojinovi omluvil, p?i?em? media ?adala pro Pattona vojensky soud. Ten se v?ak nekonal, ale Patton byl zbaven veleni armady a na deset m?sic? mu bylo znemo?n?no vykonavat aktivni slu?bu. Dal?i jeho negativni strankou byla p?ehnana sout??ivost, nap?iklad kdy? b?hem boj? na Sicilii sve d?stojniky vyslovn? instruoval, ?e maji dobyt Messinu d?ive ne? britsky polni mar?al Bernard Montgomery . Pro sve vybuchy vzteku m?l n?kolikrat va?ne poti?e se svymi nad?izenymi, kdy museli u?init takova opat?eni, kdy jeho pod?izeni byli jmenovani do pozic, kde se stali jeho nad?izenymi. Takova situace nastala p?i invazi na Sicilii , kde jemu p?vodn? pod?izeny general Omar Bradley se stal jeho nad?izenym po zbytek valky. ^[2]

Ve m?st? Acate na Sicilii vojaci pod Pattonovym velenim zmasakrovali 72 italskych zajatc?. Patton se kv?li tomu dostal do sporu s Bradleym, proto?e Bradley cht?l cely incident vy?et?it, zatimco Patton cht?l masakr zatajit p?ed ve?ejnosti a dale se jim nezabyvat. ^[4]

Operace Fortitude [ editovat | editovat zdroj ]

Prost?ednictvim tajnych slu?eb (zejmena MI6 ), byl Patton ur?en jako hlavni velitel fiktivni invaze do Francie v ramci rozsahle dezinforma?ni operace Fortitude . B?hem jara 1944 vystupoval jako vrchni velitel neexistujici armady FUSAG, ktera se m?la vylodit v Pas-de-Calais . Pattonova neu?ast na vylod?ni v Normandii 6. ?ervna 1944 byla na n?mecke stran? prezentovana jako jeden z d?kaz? pro v?dcovo p?esv?d?eni, ?e se jedna jen o kryci manevr a hlavni vylod?ni je?t? neprob?hlo. ^{[ zdroj? ]}

Navrat do armady [ editovat | editovat zdroj ]

Od 28. ?ervence 1944 byla aktivovana 3. armada a Patton se stal jejim vrchnim velitelem. Zde take posleze vyvrcholila jeho vojenska kariera. Postupn? obe?el Pa?i? a osvobodil severni Francii, zejmena rychlym a agresivnim postupem tankovych vojsk. Kde to bylo mo?ne, obchazel hlavni ohniska odporu, a minimalizoval tak nezbytne ?elni st?ety a ztraty svych vojak?. Jeho velmi usp??na ofenziva byla zastavena 31. srpna, kdy u m?sta Mety do?ly jeho 3. armad? pohonne hmoty. Z tohoto d?vodu musel Patton dobyvat Mety a? do 23. listopadu. P?i postupu z Francie k Rynu v prosinci 1944 pohotov? sto?il sve sily na sever do Belgie, kde zma?il n?meckou ofenzivu v Ardenach . Tento slo?ity takticko-logisticky manevr, ktery uvolnil obkli?enou elitni 101. vysadkovou divizi u Bastogne , je podle vojenskych historik? jeho nejvyznamn?j?im usp?chem. ^{[ zdroj? ]} V unoru 1945 se jeho vojska p?esunula do Sarske panve, ale ?eku Ryn se jim poda?ilo p?ekro?it a? 22. b?ezna (most u Remagenu ziskala 1. armada 7. b?ezna). V Poryni a Falcku zajaly Pattonovy jednotky n?kolik set tisic n?meckych vojak?.

Osvobozeni zapadnich ?ech [ editovat | editovat zdroj ]

Od 1. dubna sm??oval Patton do zapadnich ?ech. Druhy den byl jeho sm?r velenim zm?n?n na Rakousko, av?ak k dosa?eni Vidn? veleni rozkaz nevydalo. Dne 18. dubna p?eko?ila jeho armada hranici ?eskoslovenska u A?e a 25. dubna osvobodila Cheb. ^[5] Teho? dne dostal Patton od Bradleyho rozkaz zabezpe?it v?echny p?echody do ?eske kotliny a? po hranice s Rakouskem. ^[6] Americke sily se p?i postupu misty st?etavaly s a? fanatickym odporem n?meckych sil, v?etn? jednotek Hitlerjugend . Jini N?mci se ochotn? vzdavali, proto?e se bali sov?tskeho zajeti. ^[6] Dne 4. kv?tna obdr?el rozkaz k p?ekonani ?umavy a postupu do ?eskoslovenska. ^[6] Do 6. kv?tna osvobodila 3. americka armada zapadni ?echy a jejich metropoli Plze?. Kdy? se Patton dozv?d?l o vypuknuti Pra?skeho povstani , byl p?ipraven a rozhodnut osvobodit take Prahu. ^[6] Av?ak vrchni velitel Dwight D. Eisenhower nedostal pro tuto operaci z Washingtonu politickou podporu. Proti byli take Sov?ti. ^[6] 3. armada tak musela dodr?et tzv. demarka?ni linii st?etu osvobozeneckych vojsk, dohodnutou koncem dubna v linii Kraslice ? Karlovy Vary ? Plze? ? Rokycany ? Pisek ? Netolice ? ?eske Bud?jovice ? Linec.

Konec valky v Evrop? [ editovat | editovat zdroj ]

Po pora?ce nacistickeho N?mecka se stal vojenskym guvernerem Bavorska a v ?ervnu 1945 se s usp?chem vratil do Spojenych stat? americkych. Jeho vojenska kariera se zdala byt u konce, co? sebev?domy a ambiciozni velitel velmi t??ce nesl. Za?al se v?novat politice, p?edev?im potla?ovani komunismu a vlivu Sov?tskeho svazu ve st?edni a vychodni Evrop?. Byl si v?dom situace a svoji vizi svobodne Evropy cht?l prosadit i za cenu valky a vojenske dohody s N?meckem. Brzy nato jej Eisenhower odvolal od 3. armady a p?elo?il jej k 15. armad?, ktera fakticky neexistovala a byla vedena pouze formaln?.

Smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Patton zem?el na nasledky automobilove nehody , kdy? se jeho ?tabni Cadillac 9. prosince 1945 na k?i?ovatce, na p?edm?sti Mannheimu srazil s nakladnim autem. Nehoda nevypadala nijak dramaticky a ostatni vyvazli nezran?ni, ^[2] ale Pattona naraz vymr?til vzh?ru, p?i?em? hlavou narazil do st?echy vozu tak ne??astn?, ?e si zlomil dva kr?ni obratle a va?n? si poranil michu . Zcela ochrnul od krku dol? a ?asem za?al mit poti?e s dychanim. Zem?el 21. prosince v nemocnici v Heidelbergu na plicni embolii . Poh?ben byl dle vlastniho p?ani na americkem vojenskem h?bitov? v Hamme v Lucembursku vedle dal?ich p?islu?nik? 3. armady. Stalo se tak 23. prosince 1945. ^[7] Jeho symbolicky hrob se nachazi u episkopalniho chramu Spasitele v m?ste?ku San Gabriel v Kalifornii (San Marino). Zde byl pok?t?n, svat? p?ijiman a take bi?movan, spole?n? se ?leny sve rodiny.

Osobnost [ editovat | editovat zdroj ]

General Patton byl duchovn? zalo?eny ?lov?k, ktery v??il v reinkarnaci . Podle vojenskych historik? se jednalo o velmi nadaneho, v?estranneho, arogantniho, av?ak velmi schopneho a jedine?neho velitele i ?lov?ka. ^{[ zdroj? ]} Diky sve mentalit? a impulsivnimu temperamentu byl rozporupln? vniman a hodnocen nejen armadnimi slo?kami spojenc?. K jeho charakteristickemu image pat?ily dv? zbran?, ktere nosil tem?? neustale za pasem ^[2] : Colt 45 a Smith & Wesson 357 Magnum , oba s rukoje?mi ze slonoviny . Podle v?t?iny osob, ktere generala osobn? potkaly, se jednalo o charismatickou osobnost. Byl to udajn? jediny spojenecky general, ktereho se N?mci skute?n? va?n? obavali, za sv?j zp?sob a p?istup v taktice a zp?sobu vedeni boje. ^{[ zdroj? ]}

Hodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

1916 23. kv?tna ? nadporu?ik (First Lieutenant)		Pravidelne vojsko (Regular Army USA)
1917 15. kv?tna ? kapitan (Captain)		Pravidelne vojsko
1918 26. ledna ? major (Major); prop?j?ena hodnost po dobu trvani valky		National Army (USA)
1918 30. b?ezna ? podplukovnik (Lieutenant Colonel); prop?j?ena hodnost po dobu trvani valky		National Army (USA)
1918 17. prosince ? plukovnik (Colonel); prop?j?ena hodnost po dobu trvani valky		National Army (USA)
1920 30. ?ervna ? kapitan (Captain); navrat na p?vodni hodnost p?ed valkou		Pravidelne vojsko USA
1920 1. ?ervence ? major (Major)		Pravidelne vojsko USA
1934 1. b?ezna ? podplukovnik (Lieutenant Colonel)		Pravidelne vojsko USA
1938 1. ?ervence ? plukovnik (Colonel)		Pravidelne vojsko USA
1940 2. ?ijna ? brigadni general (Brigadier General)		Army of the United States
1941 4. dubna ? generalmajor (Major General)		Army of the United States
1943 12. b?ezna ? generalporu?ik (Lieutenant General)		Army of the United States
1944 16. srpna; oficialni datum povy?eni 1943 1. za?i		Pravidelne vojsko USA
1944 16. srpna; oficialni datum povy?eni 1943 2. za?i		Pravidelne vojsko USA
1945 14. dubna ? general (General, Army of the United States)		Army of the United States

Vojenska vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Odrazy v kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

• V roce 1970 byl do kin uveden dvoudilny ?ivotopisny hrany film s ?eskym nazvem General Patton , ktery re?iroval Franklin J. Schaffner . Snimek byl nato?en podle scena?e Francise Forda Coppoly , hlavni ulohu zde ztvarnil George C. Scott , jen? za tuto roli obdr?el Oscara .
• V roce 2004 byl nato?en americky televizni hrany snimek General Eisenhower: Velitel invaze , ve kterem se take epizodn? vyskytuje jeho postava.

Proslule vyroky [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku neni dostate?n? ozdrojovana , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

• Moji vojaci mohou jist sve opasky, ale moje tanky pot?ebuji benzin.
• Ve?te m?, nasledujte m?, nebo mi jd?te z cesty.
• Nech? ma B?h slitovani s mymi nep?ateli, nebo? ja je mit nebudu.
• ?adnej bastard je?t? nevyhral valku tim, ?e by zem?el pro svoji zemi. Vyhral ji tak, ?e donutil jinyho pitomce, aby on zem?el pro tu svou.
• Pochodujte proti zvuku palby, to je zvuk, ktery obvykle najdete p?ed nep?itelem.
• Bojovat za n?co je lep?i, ne? ?it pro nic.
• Je lep?i mit n?meckou divizi p?ed sebou ne? francouzskou divizi za sebou.
• Dobry plan provedeny dnes je lep?i ne? dokonaly plan provedeny zitra.
• Porazili jsme ?patneho nep?itele. (1945)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Ladislas Farago: The last days of Patton , Berkley Books, New York 1982 , ISBN   0-425-05388-1
• George Forty: The armies of George S. Patton , Arms & Armour, Londyn 1996 , ISBN   1-85409-295-2
• Stanley P. Hirshson: General Patton , Harper Collins, New York 2002 , ISBN   0-06-000982-9
• Earle Rice: George Patton , Chelsea House Publ., Philadelphia , 2004, ISBN   0-7910-7403-X
• Trevor Royle: Patton: Old Blood and Guts. ? Londyn: Weidenfeld & Nicolson, 2005, ISBN   0-297-84676-0
• Patton, George Smith: Valka myma o?ima , Svoboda, 1992, ISBN   80-205-0236-X
• Linda, Petr: Patton byl va? nejlep?i , AB, Praha 1991
• Forty, George: Velitele tankovych vojsk Ryti?i moderni doby , Na?e vojsko, 1994
• Bro?, Ivan : Mana?e?i valky , Svoboda, 1994
• Josef Orel : Nejv?t?i vojev?dci 2. sv. valky, Alpress Frydek-Mistek 2010

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu George S. Patton na Wikimedia Commons
• Galerie George S. Patton na Wikimedia Commons
• Osoba George S. Patton ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je George S. Patton
• Oficialni stranky Archivovano 29. 9. 2009 na Wayback Machine .
• American Battle Monuments Commission - Luxemburg American Cemetery and Memorial. web.archive.org [online]. 2013-11-13 [cit. 2024-01-30]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .