한국   대만   중국   일본 
Gent ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Gent

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Gent
Nábřeží Graslei
Nab?e?i Graslei
Gent – znak
znak
Gent – vlajka
vlajka
Poloha
Sou?adnice 51°3′13″ s. ?. , 3°43′31″ v. d.
Stat Belgie Belgie Belgie
Arrondissement Gent
Region Vlamsko
Provincie Vychodni Flandry
Gent na mapě
Poloha Gentu v provincii Vychodni Flandry
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 157,8 km²
Po?et obyvatel 265 086 (2022) [1]
Hustota zalidn?ni 1 680,2 obyv./km²
Sprava
Starosta Mathias De Clercq (od 2018)
Oficialni web stad .gent
E-mail gentinfo @stad .gent
Telefonni p?edvolba 09
PS? 9000, 9050, 9032, 9030, 9031, 9040, 9041, 9051, 9052, 9042, 9110, 9219 a 9002
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Gent ( nizozemsky a n?mecky Gent , francouzsky Gand ) je m?sto v Belgii . Le?i na soutoku ?eldy a Leie p?ibli?n? 55 km zapadn? od hlavniho m?sta Bruselu a je spravnim centrem vlamske provincie Vychodni Flandry . ?ije zde p?ibli?n? 265 tisic [1] obyvatel.

Ve st?edov?ku byl Gent vyznamnym a prosperujicim centrem. Co do po?tu obyvatel byl tehdy pouze nepatrn? men?i ne? Pa?i? a v?t?i ne? nap?iklad Londyn . Dnes je Gent univerzitnim a p?istavnim m?stem. Gentsky p?istav se rozklada na 36 km² a diky kanalu ma spojeni s mo?em .

Byvale obce [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1977 se obec Gent sklada ze 14 byvalych obci:

Byvale obce
  • I ? Gent
  • II ? Mariakerke
  • III ? Drongen
  • IV ? Wondelgem
  • V ? Sint-Amandsberg
  • VI ? Oostakker
  • VII ? Desteldonk
  • VIII ? Mendonk
  • IX ? Sint-Kruis-Winkel
  • X ? Ledeberg
  • XI ? Gentbrugge
  • XII ? Afsnee
  • XIII ? Sint-Denijs-Westrem
  • XIV ? Zwijnaarde

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i d?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Podle archeologickych vyzkum? bylo okoli soutoku ?ek ?eldy a Leie osidleno ji? v dob? kamenne a ?elezne. Nazev m?sta souvisi s jeho geografickou polohou. Pochazi toti? pravd?podobn? z keltskeho slova ?ganda“ , ktere se da p?elo?it jako ?soutok ?ek“ . N?kdy kolem za?atku letopo?tu se uzemi octlo pod kontrolou ?iman? a v te dob? na soutoku zmin?nych ?ek za?ala vznikat osada. ?imska nadvlada skon?ila na za?atku 5. stoleti , kdy do oblasti vpadli Frankove a osidlili ji.

7. ? 9. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

V 7. stoleti do Gentu p?i?el misiona? sv. Amandus , byvaly ?lechtic z Akvitanie , aby zde ?i?il k?es?anstvi . Zalo?il tam dv? opatstvi ? opatstvi sv. Bavona (Sint-Baafsabdij) a opatstvi sv. Petra (Sint-Pietersabdij) . Diky vytvo?eni novych cirkevnich instituci se okoli Gentu stalo bezpe?nou oblasti, ve ktere vladl po?adek. Po?et obyvatel v okoli obou opatstvi se zvy?oval a p?ichazeli rovn?? obchodnici z ciziny. Na po?atku 9. stoleti za vlady Karla Velikeho se ob? opatstvi rychle rozvijela a jejich vyznam stoupl zejmena pote, co byl jejich spole?nym p?edstavenym jmenovan Karl?v ?ivotopisec Einhard .

Slibny vyvoj v?ak nem?l dlouheho trvani. V letech 879 ? 883 do m?sta vtrhli Vikingove a vyplenili je. Ob? opatstvi byla srovnana se zemi.

Obdobi vlady flanderskych hrabat [ editovat | editovat zdroj ]

Po invazi Viking? se stal Gent sou?asti flanderskeho hrabstvi , ktere pat?ilo k francouzskemu kralovstvi . Na mist? dne?niho donjonu hradu Gravensteen na levem b?ehu ?eky Leie byla vybudovana d?ev?na pevnost . Diky tomu se oblast stala op?t bezpe?nou a za?ali se v ni usazovat obyvatele z okoli, kte?i se koncentrovali zejmena v prostoru mezi ?eldou a Leie. Kv?li nar?stu po?tu obyvatel bylo t?eba vybudovat nove cirkevni budovy. Nejvyznamn?j?i z nich byl kostel sv. Jana, dne?ni katedrala sv. Bavona .

B?hem 11. a? 13. stoleti se Gent stal d?le?itym obchodnim centrem.Jeho vyznam spo?ival zejmena v produkci kvalitniho sukna , na jeho? vyrob? se podilela zna?na ?ast pracujicich obyvatel.Sukno se vyva?elo do mnoha zemi, nap?. do N?mecka , do Francie , na Pyrenejsky poloostrov a dokonce i do oblasti severni Afriky . Naopak do Gentu se z ciziny dova?elo r?zne spot?ebni zbo?i; nejd?le?it?j?i dovozni surovinou v?ak byla anglicka vlna , ktere bylo zapot?ebi pro vyrobu sukna.

Spole?n? s rozvojem pr?myslu stoupal v Gentu po?et obyvatel.Odhaduje se, ?e ve 13. ? 15. stol. ?ilo ve m?st? p?ibli?n? 65 000 lidi a Gent byl po Pa?i?i druhym nejv?t?im m?stem Evropy na sever od Alp .

Hrad Gravensteen z roku 1180

Diky ekonomickemu vzestupu Gentu bohatla zejmena vrstva podnikatel? (p?vodnich majitel? p?dy). Tem?? vylu?nou ekonomickou moc v Gentu m?lo v rukou men? ne? padesat rodin. Flandersky hrab? Filip Alsasky m?l obavy, ?e se tyto rodiny budou vm??ovat do politickych zale?itosti a usilovat o osamostatn?ni Gentu na flanderskem hrabstvi, a aby posilil svoji kontrolu nad m?stem, nechal roku 1180 p?ebudovat d?ev?nou pevnost na levem b?ehu ?eky Leie na kamenny hrad zvany Gravensteen .

Majetkove rozdily mezi majetnou a pracujici vrstvou se postupn? zv?t?ovaly a na za?atku 14. stoleti se situace stala neunosnou, a to jak v Gentu, tak i v jinych flanderskych m?stech, nap?. v Bruggach . Krom? toho v te dob? do?lo ke zhor?eni vztah? s francouzskym kralem Filipem IV. Sli?nym , ktery se sna?il posilit svoji moc ve Flandrech na ukor flanderskeho hrab?te Vita z Dampierre . Dne 11. ?ervence 1302 do?lo k bitv? u Kortrijku , ktera byva ozna?ovana jako ?bitva zlatych ostruh“. V teto bitv? bojovali oby?ejni ob?ane flanderskych m?st spole?n? s flanderskym hrab?tem proti francouzske armad?, p?i?em? majetne vrstvy se p?idaly na stranu Francie. Oproti o?ekavani bitva skon?ila zdrcujicim vit?zstvim flanderskych ob?an?. Po teto udalosti se situace ?emeslnik? v Gentu zlep?ila. Od te doby byli toti? ?emeslnici sdru?eni v cechy , ktere m?ly mo?nost podilet se na politickem rozhodovani v m?stske rad?.

Socha Jacoba van Arteveldeho na Vrijdagmarktu (?Pate?ni nam?sti“)

K dal?i krizi do?lo b?hem stolete valky .Flandersky hrab? Ludvik I. Flandersky se tehdy p?idal na stranu Francie proti Anglii.Z toho d?vodu byl p?eru?en dovoz anglicke vlny do Flander, co? m?lo za nasledek obrovsky nar?st nezam?stnanosti v Gentu a dal?ich flanderskych m?stech, ktera byla jednostrann? ekonomicky zavisla na produkci sukna. V teto nep?iznive situaci se obyvatele Flander bou?ili a propuklo lidove povstani, v jeho? ?ele stal bohaty m???an z Gentu Jacob van Artevelde . Roku 1338 se Artevelde ujal vlady ve Flandrech a hrab? Ludvik I. Flandersky byl nucen uprchnout do Francie. Artevelde se rozhodl vy?e?it krizi diplomatickou cestou a navazal kontakt s anglickym kralem Edvardem III . Roku 1340 byl Edvard III. pozvan do Gentu, kde byl ve?ejn? prohla?en za krale Francie. Po teto udalosti byl obnoven dovoz anglicke vlny a Jacob van Artevelde z?stal ve Flandrech u moci do roku 1345 , kdy byl zavra?d?n.

Obdobi nadvlady Burgund? [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1369 se dcera posledniho flanderskeho hrab?te Ludvika II. Flanderskeho provdala za burgundskeho vevodu Filipa Sm?leho a v letech 1384 ? 1477 byly Flandry sou?asti burgundskeho vevodstvi. V obdobi burgundske nadvlady se v Gentu objevovaly snahy o osamostatn?ni m?sta, nicmen? byly potla?eny. Nakonec Gent utrp?l t??kou pora?ku od vojska burgundskeho vevody Filipa III. Dobreho v bitv? u Gavere roku 1453 .

Po ekonomicke strance se v?ak Gentu i nadale da?ilo, a to i p?esto, ?e produkce sukna ji? nebyla tak vynosna jako d?ive kv?li konkurenci vyrobc? v jinych m?stech v Brabantsku , Holandsku a Anglii. Hlavnim zdrojem p?ijm? byl nyni obchod s obilim a s vinem .

16. a 17. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1500 se v Gentu narodil Karel V. , ktery se pozd?ji stal cisa?em Svate ?i?e ?imske a kralem ?pan?lska . Roku 1506 zd?dil po svem otci Filipu Sli?nem uzemi Burgundska, ke kteremu pat?ila i oblast Nizozemi v?etn? Flander. Karel V. vedl ?etne valky, ktere bylo t?eba financovat, a proto roku 1537 zavedl v Nizozemi vysoke dan?. To v?ak pobou?ilo gentske obyvatele, a tak roku 1539 prob?hlo v Gentu povstani. Karel V. osobn? p?ijel do Gentu a povstani tvrd? potla?il. Krom? toho na m?sto uvalil p?isny trest v podob? omezeni jeho prav a v?dci povstani museli bosi a s opratkou kolem krku prosit Karla V. o milost. Od te doby jsou obyvatele Gentu ozna?ovani slovem ?stropdrager“ (nebo zkracen? ?stropke“ ), ktere se da do ?e?tiny p?elo?it jako ?ten, kdo nese opratku“ .

Plan Gentu z roku 1775

Ve druhe polovin? 16. stoleti dochazelo v Gentu k nabo?enskym konflikt?m mezi protestanty a katoliky . Protestanti ni?ili cirkevni budovy jako kostely a kla?tery . V letech 1577 ? 1584 byl Gent m?stskym statem, ve kterem vladli kalviniste , nicmen? roku 1584 ?pan?lska armada znovu nastolila katolicismus. Mnoho lidi, zvla?t? protestant?, v te dob? ode?lo do emigrace do severniho Nizozemi, N?mecka nebo Anglie. V prvni polovin? 17. stoleti byly opraveny nebo znovu postaveny cirkevni budovy, ktere byly po?kozeny nebo zni?eny v obdobi nabo?enskych nepokoj?.

18. a 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

V 18. a 19. stol. se v Gentu op?t rozvijel textilni pr?mysl a v letech 1824 ? 1827 byl zbudovan kanal spojujici Gent s m?stem Terneuzen na pob?e?i dne?niho Nizozemska . Roku 1814 byla v Gentu podepsana tzv. gentska smlouva mezi Anglii a USA , ve ktere se ob? strany dohodly na miru po anglicko-americke valce. Po belgicke revoluci roku 1830 vznikla v Gentu prvni odborova organizace v Belgii.

20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1913 se v Gentu konala sv?tova vystava EXPO a p?i te p?ile?itosti byly rekonstruovany n?ktere historicke budovy, nap?. hrad Gravensteen . B?hem prvni i druhe sv?tove valky bylo m?sto okupovano N?mci a v za?i 1944 byly n?ktere jeho ?asti bombardovany. Po 2. sv?tove valce se v Gentu rozvijeji r?zna pr?myslova odv?tvi.

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Z hlediska hospoda?stvi ma Gent dobrou polohu v jadrove oblasti Belgie ( vlamsky diamant ) i cele Evropy (evropsky, nebo te? modry banan ). V okruhu 300 km ?ije p?ibli?n? 70 milion? obyvatel a nachazeji se zde velka m?sta jako Londyn , Pa?i? , Amsterdam ?i Brusel , jako? i hust? osidlene a industrializovane oblasti jako Poru?i v N?mecku nebo Randstad v Nizozemsku . Gent ma rovn?? dobre silni?ni a ?elezni?ni spojeni a jeho p?istav, t?eti nejv?t?i v Belgii, ma diky kanalu spojeni s mo?em.

Gent byl vyznamnym hospoda?skym centrem ji? v obdobi st?edov?ku, kdy byla jeho prosperita zalo?ena na produkci sukna.

Ve druhe polovin? 20. stoleti zaznamenal Gent vyrazny r?st ekonomicke aktivity v okoli p?istavu. Hlavnim pr?myslovym odv?tvim v teto oblasti je ocela?stvi , ktere poskytuje p?ibli?n? 6000 pracovnich mist. Nejv?t?im producentem oceli v Gentu je Sidmar , dce?ina spole?nost Arceloru , ktera zde vybudovala ocelarnu v 60. letech. V gentskem p?istavu p?sobi rovn?? automobilove spole?nosti Honda a Volvo ; Honda vyu?iva p?istavu k dovozu aut ze Spojeneho kralovstvi , Japonska a USA , zatimco Volvo vyrabi osobni a nakladni automobily p?imo v p?istavu. Mezi dal?i pr?myslova odv?tvi v p?istavu pat?i nap?. chemie , petrochemie , gumarensky pr?mysl (spole?nost Gates), textilni pr?mysl (spole?nost Hanes) a potravina?stvi (mj. spole?nosti Citrosuco Paulista a Dreyfus, ktere se zam??uji na ovocne d?usy ).

V poslednich letech se v Gentu rozvijeji moderni pr?myslova odv?tvi zalo?ena na v?d? a vyzkumu , a to zejmena v oblasti biotechnologii (nap?. farmacie a bioenergie ). Gent ma dobre podminky k rozvoji t?chto odv?tvi, nebo? ma jednu z nejvyznamn?j?ich univerzit v Beneluxu a t?i dal?i vy??i ?koly a s vice ne? 50 000 studenty a 7500 pracovniky ve vyzkumu je nejv?t?im akademickym m?stem ve Vlamsku. [2]

Gent je d?le?itym vlamskym centrem zdravotnictvi a obchodu, jako? i turisticky vyhledavanou lokalitou.

Vlakove nadra?i Gent-Sint-Pieters

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Gent je vyznamnym dopravnim uzlem. Nachazeji se v n?m dv? ?elezni?ni nadra?i, Gent-Sint-Pieters a Gent-Dampoort , a prochazeji jim evropske silnice E40 (trasa Londyn ? Istanbul ) a E17 ( Lisabon ? Stockholm ).

Z hlediska lodni dopravy je velice d?le?ity kanal z Gentu do Tergeuzenu v Nizozemsku, diky kteremu ma gentsky p?istav spojeni se Severnim mo?em . Kanaly spojuji Gent rovn?? s Bruggami a Ostende .

M?stskou hromadnou dopravu v Gentu zaji??uje vlamska spole?nost De Lijn . Jeji si? zahrnuje t?i tramvajove linky a n?kolik autobusovych linek. V letech 1989 a? 2009 existovala jedna trolejbusova linka (v te dob? jedina v Belgii).

Roku 1996 byla v ?asti gentskeho centra vytvo?ena p??i zona a zakazan pr?jezd motorovych vozidel . Od te doby ma Gent nejv?t?i m?stske centrum bez automobiloveho provozu v Belgii. Do p??i zony maji neomezeny p?istup cykliste . Motorova vozidla se mohou po p??i zon? pohybovat se zvla?tnim povolenim ? to se tyka nap?. hromadne dopravy, zasobovani, zdravotni slu?by, taxislu?by a automobil? mistnich obyvatel.

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 1. ?ervence 2005 m?lo m?sto Gent 231 671 obyvatel a v okresu Gent ?ilo 506 596 obyvatel. Nezam?stnanost ?inila dne 1. ledna 1999 7,3 %, co? je men? ne? belgicky pr?m?r 9,5 %. 63 % zam?stnanych pracuje ve slu?bach , 25 % v pr?myslu a 12 % jsou soukromnici (udaje z roku 1995 ). Ka?dy den doji?di do Gentu za praci 35 000 lidi.

Vyvoj po?tu obyvatel [ editovat | editovat zdroj ]

  • Zdroj: NIS. Poznamka: udaje z let 1806 a? 1970 v?etn? jsou vysledky s?itani lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedeny po?et obyvatel vztahuje k 1. lednu
  • 1927: p?ipojeni ?asti uzemi obci Desteldonk, Ertvelde, Evergem, Kluizen, Mendonk, Oostakker, Sint-Kruis-Winkel a Zelzate (+ 8 km² a 1250 obyvatel)
  • 1965: p?ipojeni obci Desteldonk, Mendonk a Sint-Kruis-Winkel a ?asti uzemi obci Kluizen, Oostakker, Wachtebeke a Zaffelare. (+ 31,08 km² a 3200 obyvatel)
  • 1977: p?ipojeni obci Afsnee, Drongen, Gentbrugge, Ledeberg, Mariakerke, Oostakker, Sint-Amandsberg, Sint-Denijs-Westrem, Wondelgem, Zwijnaarde; uzemni zm?ny mezi obcemi Gent (Zwijnaarde) a Merelbeke (roz?i?eni Gentu: + 87,34 km² a 108 952 obyvatel)

?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Celkov? se v Gentu nachazi vice ne? 300 r?znych vzd?lavacich za?izeni, z toho 82 zakladnich a 61 st?ednich ?kol. Gentske ?koly nav?t?vuje celkem p?ibli?n? 80 tisic ?ak? a student?, z nich? 58 tisic ?ije p?imo v Gentu.

Gentska univerzita pat?i mezi nejvyznamn?j?i univerzity v Beneluxu . Zahrnuje 11 fakult a studuje na ni p?ibli?n? 27 tisic student?, z nich? 1900 jsou cizinci.

Cestovni ruch [ editovat | editovat zdroj ]

Gent je turisticky atraktivni diky vodnim kanal?m, muzeim a zejmena diky velkemu mno?stvi zachovalych st?edov?kych staveb v centru m?sta. P?esto jej v oblasti turistickeho ruchu zasti?uji nedaleke Bruggy. Je to zp?sobeno tim, ?e v 18. a 19. stoleti gentske pamatky trp?ly pr?myslovou ?innosti a do?lo ke zne?i?t?ni ovzdu?i . Od te doby se v?ak situace zlep?ila zejmena diky rekonstrukci historickych budov.

Zajimava mista v centru [ editovat | editovat zdroj ]

Panoramaticky pohled na nab?e?i Graslei
  • T?i gentske v??e
    • Katedrala sv. Bavona (St-Baafskathedraal), p?vodn? kostel sv. Jana (Sint-Janskerk)
    • Zvonice (Belfort)
    • Kostel sv. Mikula?e (St-Niklaaskerk)
  • Radnice (Stadhuis)
  • Hrad Gravensteen
  • Nab?e?i Graslei se zachovalymi cechovnimi domy, z nich? n?ktere pochazeji ji? z 12. stol.

Fotografie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Gentská radnice
    Gentska radnice
  • Gentská zvonice (Belfort); za ní je vidět kostel sv. Mikuláše (St-Niklaaskerk)
    Gentska zvonice (Belfort) ; za ni je vid?t kostel sv. Mikula?e (St-Niklaaskerk)
  • Oltář v kostele sv. Mikuláše
    Olta? v kostele sv. Mikula?e
  • Kostel sv. Mikuláše
    Kostel sv. Mikula?e
  • Pohled z nábřeží Kraanlei
    Pohled z nab?e?i Kraanlei
  • Katedrála sv. Bavona
    Katedrala sv. Bavona
  • Kostel sv. Anny
    Kostel sv. Anny
  • Družicový snímek Gentu
    Dru?icovy snimek Gentu
  • Lodní kanál
    Lodni kanal

Vyznamne osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Cisa? Karel V., narozeny v Gentu roku 1500
Socha Jacoba van Arteveldeho na Vrijdagmarktu

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b Bevolking per gemeente op 1 januari 2022 . Statbel . Dostupne online .
  2. ↑ ?University and City unite to strengthen the knowledge economy“ Archivovano 28. 6. 2007 na Wayback Machine . ? ?lanek o rozvoji odv?tvi zalo?enych na v?d? a vyzkumu v Gentu v angli?tin?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obce v belgicke provincii Vychodni Flandry
Vlajka Východních Flander Arrondissement Aalst Vlajka Belgie
Arrondissement Dendermonde
Arrondissement Eeklo
Arrondissement Gent
Arrondissement Oudenaarde
Arrondissement Sint-Niklaas
Belgie ? Koninkrijk Belgie ? Royaume de Belgique (B)
Jazykova spole?enstvi:
Provincie Vlamskeho regionu a jejich spravni centra:
Provincie Valonskeho regionu a jejich spravni centra:
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gent&oldid=23978754 “