Du?anbe Душанбe
znak
Poloha
Sou?adnice	38°34′23″ s. ?. , 68°47′11″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	706 m n. m.
Stat	Tad?ikistan Tad?ikistan
Du?anbe
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	124,6 km²
Po?et obyvatel	1 201 800 [1]  (2022)
Sprava
Starosta	Rustam Emomali
Oficialni web	www .dushanbe .tj
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Du?anbe ( tad?icky Душанбе ; co? v per?tin? znamena pond?li ^{[2] [3] [4]} ) je hlavni a nejv?t?i m?sto Tad?ikistanu . Bydli v n?m asi 863 400 obyvatel. Do roku 1929 bylo m?sto v ru?tin? zname jako Dju?ambe ( rusky Дюшамбе ) a od roku 1929 do roku 1961 jako Stalinabad ( tad?icky Сталинобод ) po Stalinovi . Du?anbe se nachazi v Hissarskem udoli , ohrani?ene Hissarskym h?betem na severu a vychod? a h?bety Babatag, Aktau, Rangontau a Karatau na jihu. Le?i v nadmo?ske vy?ce 750?900 m.

Ve starov?ku misto, kde le?i moderni Du?anbe nebo pobli?, bylo osidleno r?znymi ?i?emi a narody, v?etn? lidi mousterienskych nastroj?, r?znych neolitickych kultur, Achaimenovske ?i?e , ?ecko-baktrijskeho kralovstvi , Ku?anske ?i?e a Hefalit?. Ve st?edov?ku se objevily dal?i sidla pobli? sou?asneho Du?anbe, jako byl Hulbuk a jeho slavny palac. Od 17. stoleti do po?atku 20. stoleti rostlo Du?anbe v tr?ni vesnici, kterou ob?as ovladali bejove z Hisoru, Balchu a nakonec Bucharsky emirat . Brzy po ruske invazi v roce 1922 se m?sto v roce 1924 stalo hlavnim m?stem Tad?icke autonomni sov?tske socialisticke republiky , co? zahajilo rozvoj Du?anbe a take rychly popula?ni r?st, ktery pokra?oval a? do tad?icke ob?anske valky na za?atku 90. let 20. stoleti. Po valce se m?sto stalo hlavnim m?stem nezavisleho Tad?ikistanu a pokra?ovalo ve svem r?stu a rozvoji v moderni m?sto.

Moderni kultura Du?anbe ma sve po?atky ve 20. letech 20. stoleti s nastupem sov?tske hudby , opery , divadla, socha?stvi, filmu a sportu. Hudba, p?edev?im p?ed sov?tskou invazi provozovany ?a?makam , ve m?st? zmizel kv?li ruskemu vlivu a mistnim opernim dom?m a orchestr?m. Tad?icke osobnosti, jako byl Sadriddin Ayni, vyznamn? p?isp?ly k rozvoji literatury v Du?anbe, ktera b?hem a po sov?tskem obdobi pro?la mnoha zm?nami. Po?atek divadla a filmu byl ve 30. letech 20. stoleti a byl siln? ovlivn?n sov?tskymi trendy. Architektura Du?anbe, kdysi neoklasicistni , p?e?la do minimalismu a nakonec do moderniho stylu.

Hodn? ze vzd?lavaciho systemu m?sta pochazi z dob Sov?t? a ma d?dictvi statni kontroly; i dnes je nejv?t?i univerzita v Du?anbe, Tad?icka narodni univerzita, financovana vladou. Du?anbejske mezinarodni leti?t? je hlavni leti?t? slou?ici m?stu. Mezi dal?i formy dopravy pat?i si? trolejbus? rozvijena od roku 1955, mala si? ?eleznic a dale silnice, ktere prochazeji m?stem. Elekt?ina ve m?st? je primarn? vodni, vyrab?na v Nureske p?ehrad? ; starnouci system zasobovani vodou pochazi z roku 1932. Tad?ikistansky system zdravotni pe?e je soust?ed?n v Du?anbe, co? znamena, ?e ve m?st? jsou hlavni nemocnice v zemi.

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Dne?ni jmeno m?sta vzniklo velmi jednodu?e, prost? se upravil p?vodni nazev vesnice, ktera stala na uzemi dne?niho m?sta, ktera se jmenovala ?iu?ambe. V letech 1929 ? 1961 se m?sto jmenovalo Stalinabad (?esky: Stalinovo m?sto). Od roku 1961 nese m?sto tedy upraveny nazev p?vodni osady, zm?na prob?hla v souladu se soudobou tad?ickou vyslovnosti, ?ast ?iu? se zm?nila na Du?, co? znamena v tad?i?tin? pond?li.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

V 7. stoleti byla na mist? dne?niho m?sta postavena osada ?u?ambe, nem?la v?ak v?t?i vyznam, ovladali ji Arabove vyznavajici islam . Od 9. stoleti byla osada postupn? sou?asti ?i?i Samanovc?, Karachanovc? a Chorezmu. Ve 13. stoleti se zde objevili Mongolove, ve 14 . a 15. stoleti bylo ?u?ambe sou?asti ?i?e Timurovc? , od 16. stoleti se ocitalo v dr?eni bucharskeho chanatu . Zna?ne ztraty na kulturnich mistech, pamatkach a obytnych ?astech m?sto utrp?lo v bojich, ktere za?aly v roce 1920 , kdy byl svr?en emir. Kdy? v roce 1923 skon?ila ob?anska valka, chopili se moci sov?ti a zahajili vystavbu m?sta na mist? p?vodnich t?i osad, z nich? nejv?t?i bylo Du?ambe. O rok pozd?ji ziskalo roli centra Tad?icke autonomni republiky a v roce 1929 status hlavniho m?sta Tad?icke SSR. Dal?i rozvoj m?sta umo?nila Transkavkazska ?eleznice, ktera sem byla v te dob? zavedena. V roce 1948 do?lo k zalo?eni univerzity a v roce 1951 Tad?icka akademie v?d. 9. za?i 1991 byla vyhla?ena nezavisla Republika Tad?ikistan s hlavnim m?stem Du?anbe.

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

Du?anbe je moderni m?sto. S vyjimkou sve centralni ?asti jsou budovy ve m?st? p?eva?n? nizke, v oblasti toti? hrozi zem?t?eseni . Hlavni t?ida nese nazev Prospekt Rudaki a spojuje nadra?i v ji?ni a severni ?asti m?sta. Ve m?st? p?eva?uji ?iroke rovne ulice, ktere lemuji aleje strom?. Mezi nejzajimav?j?i mista pat?i hlavni me?ita , vedle ni? stoji synagoga postavena v 19. stoleti , pravoslavny kostel a opera, k dal?im pam?tihodnostem pat?i ostatni me?ity, ruiny citadely , dv? islamske ?koly nazyvane medresy , karavanseraj . Tradi?nimi dopl?ky m?sta jsou "?ajchany", za?izene pro ob?erstveni pitim ?aje. V blizkosti hotelu Tad?ikistan stoji budova Ku?ai Ismoili Somoni, ve ktere sidli etnograficke muzeum. M?stskou dopravu zaji??uji zejmena trolejbusy, metro je ve vystavb?.

P?irodni podminky [ editovat | editovat zdroj ]

Du?anbe le?i v Gissarskem udoli na upati Pamiru . M?stem proteka ?eka Varzob . Pr?m?rna nadmo?ska vy?ka m?sta ?ini 850 m, nejni??i bod le?i ve vy?ce 790 m, nejvy??i 881 m. Pr?m?rna teplota se v lednu pohybuje okolo -13 °C, v ?ervenci okolo 23 °C. V lednu pr?m?rn? spadne 30 mm sra?ek, v ?ervenci nespadnou sra?ky ?adne. V Pamiru nad m?stem le?i nejvy?e polo?eny horsky pr?smyk na sv?t?, dosa?itelny po uzke silnici. T?sn? pod nim le?i oblibene vyletni misto s pr?zra?n? ?istou divokou horskou ?i?kou, lakajici v horkych dnech k (nebezpe?nemu-metrove vlny vodni p?ny) osv??eni.

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Viktor But (* 1967), obchodnik
• Dil?od Nazarov (* 1982), tad?icky atlet, reprezentant v hodu kladivem , zlaty olympijsky medailista z LOH 2016
• Fatchullo Fatchullojev (* 1990), tad?icky fotbalovy zalo?nik a reprezentant
• Machmud Muradov (* 1990), uzbecky profesionalni bojovnik ve smi?enych bojovych um?nich (MMA) , p?vodn? sambista a kickboxer

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Museum
• 
  Presidentsky palac
• 
  prospekt
• 
  Palac
• 
  Budova ?ajchany "Navruzgoch"
• 
  Narodni knihovna
• 
  centrum Ismaili
• 
  Zem?d?lska universita
• 
  Leka?ska fakulta
• 
  Pomnik basnika Rudakiho
• 
  Byvala knihovna

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Dushanbe na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Du?anbe na Wikimedia Commons
• Galerie Du?anbe na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Du?anbe ve Wikislovniku