Tento ?lanek pot?ebuje aktualizaci, nebo? obsahuje zastarale informace.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite , aby odra?el aktualni stav a nedavne udalosti. Historicke informace nema?te, rad?ji je p?eve?te do minuleho ?asu a p?ipadn? p?esu?te do ?asti ?lanku v?novane d?jinam.

D?jiny Egypta jsou d?jinami statu Egypt nachazejiciho se v severovychodni ?asti Afriky podel ?eky Nil . Historie Egypta je pova?ovana za nejdel?i souvislou historii jednotneho statu na sv?t?. Egyp?ane se obvykle pova?uji za prvni lidskou civilizaci, i p?esto, ?e n?ktera z mezopotamskych m?st v Sumeru vznikla je?t? p?ed prvnimi z egyptskych m?st. Historicke uzemi Egypta sahalo od nilske delty na severu a? k druhemu nilskemu kataraktu na jihu. Po?atky prvni statniho celku na uzemi Egypta sahaji a? p?ibli?n? k roku 3100 p?. n. l., kdy byly sjednoceny p?vodn? samostatne m?stske staty pod vladu jednoho faraona Meniho .

Chronologie starov?keho Egypta byla p?vodn? zalo?ena na po?adi panovnik? a delce jejich panovani. Proto?e nezname v?echny panovniky a v ur?itych obdobich dochazelo ke spoluvladam, nem??eme, zvla?t? v rane historii, n?ktere udalosti p?esn? datovat. D?sledkem je, ?e archeologove v mnoha p?ipadech nabizeji n?kolik mo?nych dat nebo dokonce celych chronologii. Nasledkem toho mohou byt odchylky mezi p?edkladanymi daty a daty v jednotlivych ?lancich o starov?kem Egypt?.

Prav?k [ editovat | editovat zdroj ]

Obdobi paleolitu (700 000?7000 p?. n. l.) [ editovat | editovat zdroj ]

Zalo?eni Egypta p?edchazelo dlouhe obdobi, kdy se sice je?t? nepou?ivalo pismo, ale byly polo?eny zaklady egyptske civilizace. V obdobi paleolitu do?lo k osidleni udoli Nilu a prehistoricke Nubie. ^[1] V dob? st?edniho paleolitu byla osidlena i oblast Zapadni pou?t? , co? dokladaji nalezy u byvalych jezer. Ta byla v dob? extremniho sucha opou?t?na. Obyvatele se ?ivili lovem zv??e, kterou lovili kamennymi nastroji.

Na konci obdobi st?edniho paleolitu do?lo ke zm?n? podnebi na velmi suche a oblast Zapadni pou?t? byla opu?t?na. D?sledkem bylo zvy?eni hustoty obyvatel ?ijicich v oblasti nilskeho udoli.

Obdobi neolitu (7000?5300 p?. n. l.) [ editovat | editovat zdroj ]

Kolem roku 9300 p?. n. l. se vlivem vlh?iho klimatu lide vratili zp?t do oblasti Zapadni pou?t? a vytvo?ili zde ?keramickou“ kulturu. Z oblasti nilskeho udoli nejsou z teto doby ?adne nalezy, proto?e mistni sidli?t? jsou pravd?podobn? pokryta n?kolikametrovymi nanosy nilskeho bahna .

V oblasti Zapadni pou?t? ?ili lide ko?ovnym zp?sobem ?ivota v oblastech vysychajicich jezer. Kolem roku 7500 p?. n. l. se objevuje hloubeni studni a chov domacich zvi?at. Krom? chovu dobytka se stale lovi divoka zv??, hlavn? zajici a gazely .

Kolem roku 4900 p?. n. l. se objevuje palena hlazena keramika, n?kdy s ?ernym okrajem, ktera pravd?podobn? pozd?ji ovlivnila keramiku Badarske kultury , roz?i?enou v oblasti Horniho Egypta .

Od roku 5400 p?. n. l. se za?ina rozvijet chov domestikovanych zvi?at, hlavn? ovci , ktere byly ziskany z Levanty . Proto?e v?ak po roce 4400 p?. n. l. do?lo v Zapadni pou?ti ke zm?n? podnebi na suche, za?ala byt op?t svymi obyvateli opou?t?na.

Starov?k [ editovat | editovat zdroj ]

P?eddynasticka doba (5300?3000 p?. n. l.) [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi roky 5450 a? 4400 p?. n. l. se objevuje v oblasti Fajjumske oazy fajjumska kultura a v oblasti nilske delty kultura Maadi . Ob? kultury se odli?uji povrchem a tvarem vyrab?ne keramiky. N?ktere nadoby byly take dova?eny z oblasti Horniho Egypta, kde se roz?i?ila Badarska kultura , a z oblasti Palestiny , co? sv?d?i o obchodnich kontaktech s t?mito oblastmi.

Na vyrobu nastroj? se za?alo pou?ivat m?di .

Kultura Maadi byla ji? kulturou usedlych pastevc? a zem?d?lc?. Chovala se prasata, skot, kozy , ovce , osli , psi a p?stoval se je?men , p?enice , hrach , ?o?ka .

Badarska kultura voln? p?echazi v Nakadskou kulturu . V tomto obdobi byla spole?nost pravd?podobn? ji? socialn? rozvrstvena a nalezy v hrobech nazna?uji tendenci k hierarchicke organizaci.

Archaicka doba (3000?2700 p?. n. l.) [ editovat | editovat zdroj ]

Na konci obdobi kultury Nakada III. byly p?vodn? samostatne ?m?stske staty“ sjednoceny pod vladu jednoho panovnika. Podle legendy byl sjednotitelem faraon Meni , ktereho n?kte?i archeologove ztoto??uji s faraonem Narmerem nebo s panovnikem Hor-Aha . ^[2] Podn?tem ke sjednoceni byla pravd?podobn? pot?eba efektivniho vyu?iti vlahy a ka?doro?nich nilskych zaplav. Centrem ?i?e se stalo m?sto Cenej , ktere se nachazelo pobli? Abydu .

Pot?eby jednotne administrace vedly velmi rychle k vynalezu pisma a k zavedeni jednotneho kalenda?e , v n?m? jeden rok tvo?ilo 365 dn?. ^[3]

B?hem vlady prvnich dvou dynastii se ?i?e stabilizovala a Egypt tak byl p?ipraven pro prvni velkou epochu kulturniho rozkv?tu ? Starou ?i?i.

Stara ?i?e (2700?2181 p?. n. l. (2160 p?. n. l.)) [ editovat | editovat zdroj ]

Za?atek doby Stare ?i?e je spojen se zakladatelem t?eti dynastie faraonem D?oserem , ktery si nechal postavit prvni pyramidu a to stup?ovitou pyramidu v Sakka?e. Za vlady faraona D?osera a panovnik? ?tvrte a pate dynastie se rozloha Egypta roz?i?ila na jihu a? k Asuanu . Faraonove byli v teto dob? uctivani jako synove slune?niho boha Re a m?li neomezenou moc. Centrem ?i?e bylo m?sto Memfis , ktere le?elo na rozhrani Nilske delty a Nilskeho udoli.

Vlastni doba stavitel? pyramid za?ina 4. dynastii, faraonem Snofrevem . Nejznam?j?imi vladci teto dynastie jsou Chufev (Cheops), Rachef (Chefren) a Menkaure , kte?i si nechali postavit pyramidy v Gize .

Uctivan je b?h slunce Re , jeho? kult dosahl vrcholu v 5. dynastii. Nedaleko kralovskych pyramid se v teto dob? stav?ji chramy pro boha Slunce.

Koncem tohoto obdobi v?ak do?lo k politickemu upadku. Moc spravc? jednotlivych ?asti Egypta (nom?) vzrostla natolik, ?e za?ala velmi oslabovat centralni spravu. Kdy? celou zemi kratce po dlouhe vlad? faraona Pepiho II. postihl dlouhotrvajici hladomor, rozpadl se Egypt na jednotliva uzemi mistnich vladc?.

Prvni p?echodna doba (p?ibli?n? 2160?2055 p?. n. l.) [ editovat | editovat zdroj ]

Egypt v teto dob? spravovali mistni vladci, z nich? nejsiln?j?i byli panovnici v Herakleopolis Magna , kte?i se sna?ili navazat na faraony Stare ?i?e. Na jihu v Thebach postupn? vzniklo druhe mocenske centrum.

V druhe ?asti tohoto obdobi spolu tyto dv? centra bojovaly o vladu nad celym Egyptem. Na konci tohoto obdobi thebsky kral Nebhepetre Mentuhotep II. zvit?zil nad herakleopolskym panovnikem a znovu sjednotil Egypt.

St?edni ?i?e (2055/2040?1650 p?. n. l.) [ editovat | editovat zdroj ]

Po sjednoceni Egypta zakladatelem 11. dynastie Mentuhotepem II. nastal op?tovny rozvoj Egyptske ?i?e. Mentuhotep II. vybudoval novou rezidenci v oblasti dne?niho Luxoru pobli? Theb. V Karnaku byl zalo?en chram boha Amona , ktery se stal zakladem mohutne svatyn? staroegyptske ?i?e.

Faraonove nasledujici 12. dynastie p?esunuli hlavni m?sto do Ictaueje , ktere se nachazelo nedaleko vstupu do fajjumske oazy pobli? Memfidy . P?esto Z?staly Theby i nadale vyznamnym nabo?enskym st?ediskem. Take roz?i?ili uzemi Egypta na jihu, znovu dobyli Nubii a podnikli n?kolik vyprav do Palestiny , odkud za?aly Egypt ohro?ovat Asijci, Egyp?any nazyvani Hyksosove .

Za vlady 13. dynastie prob?hlo v Nubii povstani a Egypt se znovu rozd?lil na n?kolik ?asti. Za?alo obdobi Druhe p?echodne doby .

V architektu?e poh?ebnich staveb nastaly b?hem St?edni ?i?e zm?ny. Mentuhotep II. si nechal postavit kralovskou hrobku, kterou tvo?il terasovity chram, ktery jako nastavba p?ekryval hrob vytesany hluboko ve skale. Pozd?j?i panovnici se op?t vratili ke stavb? pyramid, ale rozm?rov? men?ich, ne? jake byly budovany ve Stare ?i?i, a stav?nych z hlin?nych cihel a ne z kamene. Jejich vnit?ni uspo?adani bylo take jine.

Hlavnim thebskym bohem byl Amon , jeho? kult za?al v te dob? splyvat s kultem slune?niho boha Rea. Nad?je na posmrtny ?ivot za?ala byt spojovana s bohem Usirem, jeho? hlavni svatyn? se nachazela na poh?ebi?ti v Abydu .

Druha p?echodna doba (p?ibli?n? 1650?1550 p?. n. l.) [ editovat | editovat zdroj ]

Kolem roku 1650 p?. n. l. vpadly do oslabeneho Egypta asijske oddily Hyksos? , ktere m?ly nove typy zbrani a pro p?esuny pou?ivaly kon?. Jejich rychlym p?esun?m na konich a bojovych vozech nemohlo egyptske vojsko ?elit. Hyksosove nakonec ovladli uzemi sahajici od Palestiny a? do Nubie.

Egypt ovladali z m?sta Avaris (Hatvoret), nachazejici se ve vychodni ?asti Nilske delty. V egyptskych nomech dosazovali sve vazaly, kte?i jim platili poplatky. Kolem roku 1550 v?ak thebsky vladce, pozd?j?i faraon Ahmose I. Hyksose ze zem? vyhnal a poda?ilo se mu Egypt znovu sjednotit. Zalo?il tak 18. dynastii.

Nova ?i?e (p?ibli?n? 1550?1069 p?. n. l.) [ editovat | editovat zdroj ]

Za vlady panovnik? 18. dynastie se dosahla Egyptska ?i?e nejv?t?iho uzemniho rozsahu. Na jihu se rozkladala a? k Nubii a na vychod? dosahovala a? k udoli Eufratu .

Do zem? te? proudilo nesmirne bohatstvi z vale?ne ko?isti, povinnych odvod? (tribut?) a z obchodu. Z Nubie p?ichazely p?edlouhe karavany nalo?ene zlatem, slonovinou a vzacnym d?evem, doprovazene exotickymi zvi?aty.

Hlavnim m?stem byly Theby a ust?edni chram Amona-Rea se nachazel v Karnaku . Faraonove si stav?li zadu?ni chramy a hrobky v Udoli kral? nachazejiciho se naproti Theb, ktere z?staly i nadale centrem kultu boha Amona. Amonovi byl nyni take v?novan cely kult posmrtneho ?ivota.

Ve spole?nosti nastaly zm?ny ? nesmirn? vzrostla vojenska moc, proto?e vojsko bylo p?i?inou vyhnani Hyksos? a vlivem uctivani boha Amona za?ala r?st take moc jeho kn??i.

Mezi nejznam?j?i panovniky teto doby pat?i Hat?epsovet , jedna z nejvyznamn?j?ich kraloven Egypta, ktera byla p?vodn? regentkou faraona Thutmose III. , Achnaton , ktery je znam svou nabo?enskou reformou, ji? se sna?il omezit moc kn??i Amonova kultu, a Tutanchamon , ktery se proslavil svou nevyloupenou hrobkou nalezenou v roce 1922 archeologem Howardem Carterem .

Poslednim silnym panovnikem teto doby byl Ramesse II. Za vlady panovnik? 20. dynastie , znovu vzrostla moc amonovych kn??i a na zapad? za?al byt Egypt napadan libyjskymi kmeny. Kralovskou moc oslabila take vlekla hospoda?ska krize a boje o nastupnictvi. To vedlo k op?tovnemu rozpadu Egypta a za?atku T?eti p?echodne doby .

T?eti p?echodna doba (p?ibli?n? 1069?664 p?. n. l.) [ editovat | editovat zdroj ]

Egypt byl v teto dob? rozd?len na ji?ni ?ast ovladanou mocnymi kn??imi z Theb a nilskou deltu spravovanou faraony 21. dynastie z m?sta Tanis . Severni ?ast si pozd?ji podmanili libyj?ti najezdnici, zakladatelem 22. dynastie byl Libyjec jmenem ?e?onk I. .

?i?e byla sjednocena op?t z jihu, ale nyni z Nubie , odkud z m?sta Napata ovladala Egypt 25. dynastie . Ta se sna?ila napodobit um?lecky styl Nove ?i?e a p?iklonit se ke starym tradicim. Vyvoj v?ak na?as p?eru?il vpad Asyrske ?i?e .

Pozdni doba (715?332 p?. n. l.) [ editovat | editovat zdroj ]

Pozdni doba za?ala op?tovnym ziskem moci do egyptskych rukou faraonem Psammetikem I. 26. dynastie , kterou zalo?il, vladla z m?sta Sais . Jeji vladnuti bylo p?eru?eno dobytim Egypta perskym kralem Kambysem a Egypt se stal perskou satrapii .

Posledni vzepnuti ke stare slav? znamenala kratka nezavislost v obdobi 28. a? 30. dynastie , kdy Egypt spravovali domaci panovnici. Pak byl Egypt Per?any op?t dobyt a po pora?ce Dareia III. Alexandrem Makedonskym p?ipadl k jeho ?i?i.

Ptolemaiovska doba (332 p?. n. l. ? 30 n. l.) [ editovat | editovat zdroj ]

Egypt uvital Alexandra Velikeho jako sveho osvoboditele. V Egypt? pobyl sice kratce, ale sta?il zde ustavit novy zp?sob statni spravy a zalo?it Alexandrii. Po jeho smrti po n?kolika sporech o nastupnictvi p?ipadl Egypt Alexandrovu pobo?nikovi Ptolemaiovi I.

Nejvyznamn?j?imi panovniky Ptolemaiovske dynastie byli prvni t?i panovnici. Za jejich vlady se stal Egypt op?t sv?tovou ?i?i. Jeho uzemi sahalo od na zapad? Libye a? do Male Asie na vychod? a od na jihu Etiopie a? k Egejskym ostrov?m na severu. Hlavnim m?stem byla Alexandrie a stala se take se svou alexandrijskou knihovnou vzd?lanostnim centrem celeho vychodniho St?edomo?i. Velky kulturni vliv v teto dob? m?l helenismus .

Spole?nost v?ak byla rozd?lena na vladnouci ?eckou vrstvu a domaci obyvatelstvo, ktere trp?lo vysokymi dan?mi. Tyto rozpory vyvrcholily v dob? vlady Ptolemaia IV. ( 221 ? 205 p?. n. l. ) v opakovanych povstanich na celem uzemi Egypta.

Od Ptolemaia IV. take dochazelo ke spor?m o nastupnictvi. Do t?chto spor? se postupn? za?ala vm??ovat ?imska ?i?e a Egypt se dostal do jejiho podru?i. Posledni z panovnik? dynastie Ptolemaiovc? Kleopatra VII. ( 51 ? 30 p?. n. l. ) se pokusila vytvo?it z Egypta znovu mocnou ?i?i. Pot?ebovala v?ak se svymi zam?ry souhlas ?ima, ktery si zajistila milostnym pom?rem s Juliem Caesarem a po jeho smrti s nejsiln?j?im mu?em ?imskeho imperia, Marcem Antoniem . Toho si v roce 36 p?. n. l. vzala za man?ela.

V ?im? si v?ak uv?domili, ?e hrozi ztrata Egypta, a proto Oktavian , Caesar?v adoptivni syn, vytahl do valky proti Antoniovi a Kleopat?e. Antonius byl v bitv? u Actia roku 31 p?. n. l. pora?en a Kleopatra a Antonius o rok pozd?ji spachali sebevra?du. Egypt se tak stal definitivn? ?imskou provincii nazyvanou Aegyptus .

?imska doba (30?395 n. l.) [ editovat | editovat zdroj ]

?im?ti cisa?i vyu?ivali Egypt hlavn? jako zdroj obili pro ?im a zdroj exotickeho zbo?i, dova?eneho z Orientu.

Egyptske obyvatelstvo bylo utla?ovano a zemi spravovaly hlavn? jine narody ? ?ekove, ?imane. To vedlo k opakovanym povstanim, ktere v?ak bylo v?dy potla?eno. Take se zde rychle za?alo ?i?it k?es?anstvi a vznikla koptska cirkev .

V roce 250 zahajil cisa? Decius rozsahle pronasledovani k?es?an?, p?esto se jejich vliv ?i?il dale ?i?il. Pronasledovani k?es?an? ukon?il a? v roce 313 Konstantin Veliky vydanim ediktu milanskeho .

Byzantska doba (395?642) [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 395 byla ?imska ?i?e rozd?lena na zapadni a vychodni ?ast. Egypt p?ipadl k vychodni ?asti pozd?ji nazyvane Byzantska ?i?e . Ta Egypt vyu?ivala i nadale jako zdroj hospoda?skych p?ijm?.

V teto dob? byl Egypt upln? pok?es?an?t?n a pohanske kulty byly zapomenuty, v?etn? znalosti hieroglyfickeho pisma .

V roce 622 se za?al na Arabskem poloostrov? ?i?it islam a Mohamedovi nastupci, chalifove , vytvo?ili novou sv?tovou ?i?i, ktera za?ala expandovat. Byzantsky Egypt padl ji? roku 641 do rukou arabskym oddil?m, vedenym vojev?dcem Amr ibn al-Asem . Z jeho vojenskeho tabora vznikl Fustat , prvni arabske m?sto v Egypt?, zaklad pozd?j?i Kahiry .

Obyvatelstvo nekladlo dobyvatel?m tem?? ?adny odpor, proto?e v nich vid?li sve osvoboditele od nenavid?ne Byzantske ?i?e.

St?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Doba vlady Umajjovc? (661?750) [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti proroka Mohameda se chalify (nabo?enskymi i sv?tskymi vladci ?i?e) stali postupn? ?ty?i voleni chalifove a po smrti posledniho z nich Aliho ibn Abi Taliba se k moci dostal Mu‘avija I. , zakladatel dynastie Umajjovc? . Hlavnim m?stem se stal Dama?ek .

Egypt byl v te dob? provincii chalifatu . V Egypt? do?lo k ?i?eni islamu a arabske kultury, i kdy? zde koptska cirkev a kopt?tina jako narodni jazyk je?t? n?kolik staleti v krajin? faraon? p?e?ivala. Koptove v?ak tvo?ili jenom malou narodnostni men?inu.

V roce 750 byli Umajjovci svr?eni a chalifou se stal Abu al-Abbas , zakladatel dynastie Abbasovc? .

Doba vlady Abbasovc? (750?1250) [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem panovani prvnich Abbasovc? vzkvetala islamska kultura a v?da. Nejznam?j?im z nich je Harun ar-Ra?id ( 763 ? 809 ), ktery v Bagdadu zalo?il knihovnu D?m moudrosti .

Dan? pro obyvatelstvo ?ijici na venkov? v?ak byly i nadale zvy?ovany, co? vedlo opakovan? k povstanim Kopt?. Posledni povstani roku 830 krvav? potla?il chalifa al-Ma'mun (syn Haruna ar-Ra?ida).

Za jeho nastupce chalify al-Mu'tasima do?lo k reform? armady, kdy si chalifa vytvo?il sob? oddanou t?lesnou stra?, nikoliv ze ?oldne?? jako d?ive, ale z tureckych otrok?. Ti pozd?ji vyu?ili p?ile?itosti, ktera se jim naskytla po p?esunu panovnickeho dvora do Samary, a postupn? a neoficialn? ziskali moc ve vlad?.

Roku 868 p?i?el do Egypta jako vojensky guverner Turek Ahmad Ibn Tulun . V oslabenem chalifatu vyhlasil nezavislost Egypta a zalo?il zde dynastii Tulunovc? . Abbasovske oddily v?ak roku 905 dobyly Egypt zp?t.

Doba vlady Fatimovc? (969?1171) [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku 10. stoleti vznikla na uzemi Tunisu nova politicka sila a moc, ktera usilovala nejenom o vladu v bohate provincii Egypt, ale v celem chalifatu, Fatimovci. Neuznavali autoritu bagdadskeho chalify a vyznavali ?iitskou viru . Sve uzemi za?ali roz?i?ovat sm?rem na vychod. Roku 969 dobyli Egypt a v mist? dne?ni Kahiry zalo?ili nove hlavni m?sto Misr al-Qahira.

Za vlady Fatimovc? do?lo v Egypt? k hospoda?skemu a kulturnimu vzestupu. V Kahi?e byla postavena me?ita al-Azhar , vysoka ?kola islamu , kde se brzy take vyu?ovala matematika , astronomie a medicina .

Na za?atku 11. stoleti se za?al projevovat upadek fatimovske ?i?e. Egypt postihlo n?kolik morovych epidemii a take se n?kolikrat nedostavily d?le?ite nilske zaplavy . V sousedstvi Egypta se usadili dva obavani nep?atele ? Turci a k?i?aci .

Turci vyhlasili jako ortodoxni sunnite svatou valku proti ?iitskym Fatimovc?m. K?i?aci se zase sna?ili ziskat svatou zemi a roku 1099 dobyli Jeruzalem a roku 1168 pronikli a? ke Kahi?e. Fatimovci ze zoufalstvi po?adali Turky o pomoc. Ti p?i?li do Egypta se svou armadou a ji? zde z?stali. Jeden z jejich general?, Saladin , se roku 1171 prohlasil za sultana a zalo?il vlastni dynastii Ajjubovc? .

Doba vlady Ajjubovc? (1171?1250) [ editovat | editovat zdroj ]

Saladin soust?edil v?echnu svou moc na boj s k?i?aky. V roce 1187 se mu poda?ilo dobyt zp?t Jeruzalem a Palestinu. V roce 1192 uzav?el s u?astniky t?eti k?i?ove vypravy p?im??i a umo?nil volny p?istup k?es?anskym poutnik?m do Jeruzalema.

Jeho nastupci se sna?ili ukon?it boj s k?i?aky, ale dohody nebyly nikdy dodr?ovany. Egypt se stal boji?t?m pate a ?este k?i?acke vypravy . Nakonec byl posledni ajjubovsky sultan zavra?d?n vlastni palacovou gardou tvo?enou Mamluky (vojenskymi otroky tureckeho p?vodu), kte?i se po kratkem mezidobi ujali v Egypt? vlady.

Doba vlady Mamluk? (1250?1517) [ editovat | editovat zdroj ]

Po ziskani moci v Egypt? zde vladly nejd?ive bahrij?ti Mamluci (1250?1382) a potom ?erke?ti (1382?1517). Nejslavn?j?imi sultany Mamluk? byli Bajbars I. (1260?1277) a Kala'un (1279?1290). Za jejich panovani se stal Egypt vojenskou silou, ktere se poda?ilo odvratit utok Mongol? a vyhnat k?i?aky z Palestiny. Obdobi vlady Mamluk? bylo dobou boj? o tr?n. Zemi ?idila diktatorsky armada, ktera ?asto vojensky potla?ovala nepokoje.

Zem? v?ak za vlady mamluku bohatla, hlavn? z odvod? poplatk? z kontroly namo?nich cest do Orientu. Po zni?eni Bagdadu p?i mohutnem mongolskem najezdu, se stala Kahira sidlem chalifa a hlavnim duchovnim centrem islamu.

Po?atkem upadu tohoto obdobi byl rok 1498 , kdy Vasco da Gama objevil novou namo?ni cestu do Indie a naru?il tak kontrolu Mamluk? nad obchodem s Indii. Nebezpe?im pro jejich vladu v?ak byl hlavn? vzr?st moci Osmanske ?i?e.

Novov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Doba Osmanske ?i?e (1517?1801) [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1517 dobyl Egypt turecky sultan Selim I. a ten se tak stal provincii Osmanske ?i?e. Osmanska provincie Egypt potom existovala, alespo? formaln?, a? do 1. sv?tove valky .

Egypt za?al hospoda?sky upadat, sultanovi mistodr?ici se o Egypt p?ili? nezajimali. Mamlukove zastavali i nadale ?adu vyznamnych mocenskych a spravnich funkci, proto?e jeden z jejich vojenskych klan? vyznamn? podporoval turecke uchvatitele. Proto?e se v?ak sultani obavali rostouciho vlivu Mamluk?, rozmistili po cele zemi oddily jani?a?? . Ty se pozd?ji podilely na neustavajicich mocenskych bojich.

V 18. stoleti vyu?ili Mamlukove chaosu v Kahi?e, ktery zde vznikl pote, co p?ed jeji brany pronikly loupe?ive beduinske kmeny, a znovu uchvatili moc. Nep?ehledne mocenske situace vyu?ila namo?ni flotila Napoleona Bonaparta , ktera k pob?e?im Egypta dorazila 2. ?ervence 1798 .

D?vodem vylod?ni Napoleona Bonaparte bylo mocenske soupe?eni Francie a Anglie o kontrolu nad obchodem s Indii na tzv. egyptske cest?. Dne 21. ?ervence 1798 porazil Napoleon mamlucke jezdectvo, ale ji? 1. srpna potopil britsky admiral Nelson francouzskou flotilu v zalivu u Abu Kiru , vychodn? od Alexandrie .

Francouzska expedice se tak nemohla vratit a byla odsouzena k nezdaru. Pozitivnim vysledkem nav?t?vy Francouz? v Egypt? bylo znovuobjeveni stareho Egypta. Z popudu Napoleona dorazila do Egypta s vojaky i velka skupina u?enc?, kte?i m?li popsat a nakreslit pamatky starov?keho Egypta . Svou praci zve?ejnili v dile La Description de l‘Egypte (Popis Egypta), ktere vedlo k vzniku vlny zajmu o egyptskou historii. Take nalezli tzv. Rosettskou desku , ktera se stala zakladem pro rozlu?t?ni hieroglyfickeho pisma .

Francouzske panstvi v Egypt? ukon?ily anglicko-osmanske vojenske oddily, ktere p?istaly v Egypt? roku 1801 . Jako zastupujici velitel tureckych oddil? p?i?el do Kahiry Muhammad Ali , ktery ovlivnil dal?i d?jiny Egypta.

Doba vlady dynastie Muhammada Aliho (1805?1952) [ editovat | editovat zdroj ]

Po odchodu Francouz? pokra?ovaly boje mezi Mamluky a tureckymi oddily. Take spojenectvi Anglie a Osmanske ?i?e se brzy rozpadlo a mezi t?mito staty nastaly boje o nadvladu nad Egyptem.

Nakonec islam?ti duchovni dosadili noveho mistodr?iciho. Byl jim Muhammad Ali. Vyhovoval nejen duchovnim v?dc?m, ale zanedlouho ho v jeho novem u?adu potvrdil i istanbulsky sultan. Ali porazil v bitv? u Rosette roku 1807 Brity a o ?ty?i roky pozd?ji se zbavil vzbou?enych Mamluk?, ktere nechal povra?dit na slavnostni hostin? v kahirske citadele.

Pote za?al budovat modern? vyzbrojenou armadu, co? vedlo k celkove modernizaci a industrializaci Egypta. Za?al zakladat ?koly a vojenske akademie. Na rozlehlych planta?ich zavedl p?stovani bavlny, co? m?lo zajistit statnimu rozpo?tu dostate?ne zdroje p?ijm?.

Militarizace Egypta ale vyvolavala mezi evropskymi mocnostmi stale v?t?i obavy. Nakonec musel roku 1841 Muhammad Ali radikaln? sni?it stav armady. Jako nahradu za tento ustup mu turecky sultan ud?lil titul mistokrale, ktery z?stal v jeho dynastii do zru?eni monarchie v roce 1953 .

D?le?itou udalosti b?hem vlady dynastie Muhammada Aliho bylo otev?eni Suezskeho pr?plavu 17. listopadu 1869 . Suezsky pr?plav v?ak uvedl Egypt do p?ime zavislosti na cizich zemich. Aliho vnuk Isma'il , se sna?il zvy?it konkuren?ni schopnost sve zem? na mezinarodnich trzich s bavlnou a investoval do rozvoje infrastruktury. Rozsahle investice v?ak nemohl zaplatit z vlastnich zdroj? a zahrani?ni v??itele nalehali na rychle splaceni uv?r?.

Egypt musel prodat rozhodujici ?ast akcii egyptskeho Suezskeho pr?plavu Anglii a od roku 1876 musel souhlasit s britsko-francouzskou finan?ni kontrolou tohoto dila. O t?i roky pozd?ji byl Isma'il p?inucen odstoupit ve prosp?ch sveho syna Taufika . V zemi se za?alo zmahat narodnostni hnuti a lide stale h??e sna?eli vm??ovani cizich zemi do politiky Egypta a rozma?ily ?ivot vlada?skeho dvora. Nespokojenost vedla v roce 1882 ve vojenskou vzpouru plukovnika Urabiho .

Taufik po?adal Brity o vojenskou pomoc. Britske jednotky p?istaly u Alexandrie v roce 1882 a v zemi z?staly a? do revoluce ?Svobodnych d?stojnik?“ v roce 1952 . V roce 1888 Konstantinopolska konvence prohlasila Suezsky kanal za neutralni uzemi pod spravou Velke Britanie. Britanie tak ziskala Egypt do sveho podru?i. Brit?ti generalni konzulove ?idili egyptskou vladu, slo?enou ze stinoveho kabinetu a ze slabeho mistokrale, a hospoda?ske zisky plynuly do jejich rukou.

Egypt britskym protektoratem (1914?1922) [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku prvni sv?tove valky prohlasila Velka Britanie 18. prosince 1914 prohlasila Egypt svym protektoratem . Tim byly zru?eny i ty nejposledn?j?i formalni vazby Egyptu na Osmanskou ?i?i . Dosavadni chediv Abbas II. Hilmi byl sesazen a nahrazen sultanem Husajnem Kamilem . Po jeho smrti roku 1917 se sultanem stal Ismaila Ahmad Fu´ad . Britove zati?ili egyptske obyvatelstvo nucenymi pracemi pro budovani komunikaci a vodovod? s velkymi ztratami na lidskych ?ivotech. ^[4] Omezeni dovozu zbo?i podnitilo rozvoj egyptskeho lehkeho pr?myslu.

Nezavisle Egyptske kralovstvi (1922?1953) [ editovat | editovat zdroj ]

Zm?n po prvni sv?tove valce se pokusili vyu?it nacionaliste a v roce 1919 vyslali delegaci, ktera dostala nazev Wafd , na Pa?i?skou mirovou konferenci , kde po?adali o uznani nezavislosti Egypta. Velka Britanie s timto krokem nesouhlasila, ale o t?i roky pozd?ji tlaku nacionalist? ustoupila.

28. unora 1922 vyhlasil Egypt pod vladou pravnuka Muhammada Aliho Fuada I. samostatnost jako Egyptske kralovstvi . Ustava, ktera byla p?ijata o rok pozd?ji, vytva?ela z Egypta konstitu?ni monarchii , dala v?ak panovnikovi moc libovoln? rozpou?t?t parlament, co? vedlo k nestabilit? nasledujicich vlad.

Z delegace Wafd se mezitim stala nejvyznamn?j?i strana v zemi, ktera p?sobila v parlamentu jako hlavni kralova opozice. Saad Zaghloul , ktery ji v roce 1919 v Pa?i?i vedl, se v roce 1924 stal prvnim ministerskym p?edsedou Egypta.

Dal?ich t?icet let se o moc v Egypt? p?etahoval kralovsky dv?r, strana Wafd a britsky generalni konzulat. ?adna vlada nebyla dlouho u moci a rostla korupce. Nic se nezm?nilo, ani kdy? Fuada I. vyst?idal na egyptskem tr?nu v roce 1936 jeho syn Faruk .

Za druhe sv?tove valky se stal boji?t?m n?meckych a italskych vojsk pod velenim Erwina Rommela a britske armady pod velenim Bernarda Montgomeryho .

Po roce 1945 Egypt upadl do t??ke hospoda?ske krize. Problemy v zemi vyvrcholily v roce 1948 , kdy vypukla arabsko-izraelska valka . Egypt se ji zu?astnil na stran? arabske koalice proti Izraeli. Egyptska armada ale byla pora?ena kv?li po?etni slabosti a zastarale vybav?, co? zap?i?inilo nespokojenost obyvatelstva. V roce 1951 Egypt vypov?d?l Konstantinopolskou smlouvu a Velka Britanie slibila, ?e sva vojska stahne (1954).

V lednu 1952 vypukly v Kahi?e nepokoje proti britske vojenske p?itomnosti. Dne 23. ?ervence 1952 do?lo k p?evratu, kdy p?evzali moc ?Svobodni d?stojnici“. V?d?imi postavami p?evratu byl general Muhammad Nad?ib a plukovnik Gamal Abd an-Nasir . Kral Faruk 26. ?ervence 1952 odstoupil ve prosp?ch sveho syna Fuada II. a o rok pozd?ji byla vyhla?ena Egyptska arabska republika .

Republika (1953 do sou?asnosti) [ editovat | editovat zdroj ]

Po vyhla?eni republiky se na kratkou dobu stal prvnim prezidentem Muhammad Nad?ib (1901?1984), ktereho v roce 1954 po p?evratu svrhl plukovnik Gamal Nasir a je?t? teho? roku v listopadu 1954 ^[5] nahradil. Nad?ib nasledn? z?stava jenom symbolickou hlavou statu. Nasir se stava vojenskym guvernerem Egypta s neomezenou moci. V zahrani?ni politice uplat?uje politiku nezu?astn?nosti, kterou uplatnili i indicky premier D?avaharlal Nehru , ?insky premier ?ou En-laj , a jugoslavsky prezident Josip Tito .

Pro rozvoj zem? pot?eboval dostatek financi, ale necht?l Egypt dostat op?t pod vliv cizich zemi. Problem financi vy?e?il zestatn?nim Suezskeho pr?plavu, v n?m? je?t? rozhodujici podil akcii vlastnili Velka Britanie a Francie. Tyto zem? a Izrael odpov?d?ly na tento krok vojenskym obsazenim pr?plavu, nasledkem ?eho? za?ala jeden rok trvajici Suezska krize .

Spojene staty a Sov?tsky svaz s vojenskym obsazenim pr?plavu nesouhlasily a donutily okupanty ke stahnuti vojsk. Tento triumf posilil narodni moc Egypta celeho arabskeho sv?ta, ale zvy?il i vliv Sov?tskeho svazu na Blizkem vychod?.

Nasir se take pokusil vytvo?it se Syrii a Jemenem ( 1958 ? 1961 ) Sjednocenou arabskou republiku . Jemen se v?ak nikdy nep?ipojil a Syrie v roce 1961 ze svazku s Egyptem vystoupila. Egypt si alespo? a? do roku 1971 ponechal nazev Sjednocena arabska republika. Tento rok se p?ejmenoval na Egyptskou arabskou republiku . ^[6]

Po po?ate?nich hospoda?skych usp??ich do?lo k finan?nim problem?m, ktere narostly po dal?i pora?ce na stejne front? v ?estidenni arabsko-izraelske valce v ?ervnu 1967 , ?im? op?t za?ala nar?stat nespokojenost obyvatelstva. Svr?eni Nasira zabranil infarkt, jemu? podlehl 28. za?i 1970 . T?i m?sice po jeho smrti bylo dokon?eno jeho ?ivotni dilo, p?ehrada v Asuanu , ktera zajistila zvy?eni rozlohy obd?lavane p?dy a? o 15%. ^[7]

Prezidentsky u?ad p?evzal Anvar as-Sadat , ktery byl take v roce 1952 ?lenem revolu?nich ?Svobodnych d?stojnik?“. O?ekavalo se, ?e bude pokra?ovat v Nasirov? politice, ale u? v kv?tnu 1971 nechal zatknout nejvyznamn?j?i p?edstavitele Nasirovy vlady. Vykazal sov?tske poradce, kte?i zde byli od dob za?atku stavby Asuanske p?ehrady a svou zahrani?ni politiku orientoval na Zapad. Nadm?rny dovoz v?ak vedl ke stale stoupajici inflaci.

S Izraelem vedl v roce 1973 Jomkipurskou valku , kdy Egypt ziskal zp?t b?hem ?estidenni valky ztracena uzemi a dosahl po slo?itych jednanich v Camp Davidu v roce 1979 podpisu mirove smlouvy s Izraelem. Smlouva u?inila z Egypta prvni arabskou zemi, ktera oficialn? uznala autonomii Izrael. S podepsanim smlouvy ov?em v?t?ina arabskeho sv?ta nesouhlasila. Egyptu bylo pozastaveno ?lenstvi v Lize arabskych stat? a bylo obnoveno a? v roce 1989 . Sadat za mirovou smlouvu z Camp Davidu dostal v roce 1978 Nobelovu cenu , ale t?i roky nato byl 6. ?ijna 1981 b?hem vojenske p?ehlidky k vyro?i Jomkipurske valky zavra?d?n

Jeho nastupce Husni Mubarak usiloval od sameho po?atku o politiku nezu?astn?nosti, jako jeho p?edch?dce Nasir, a hospoda?skou stabilizace. Poda?ilo se mu vyvest Egypt z politicke izolace. Arabska liga se za jeho vlady znovu vratila do Kahiry, kde obnovila sidlo sveho vedeni, ani? by musel Egypt ustoupit od mirovych dohod z Camp Davidu.

Tim ziskal Egypt op?t svou vedouci roli, kterou prokazal v protiiracke koalici za valky v Perskem zalivu roku 1991 . Jako jeden z nejsiln?j?ich spojenc? George Bushe v oblasti se mohl t??it z ekonomicke podpory Spojenych stat?. ^[8]

V roce 2011 vyvrcholila nevole obyvatel k dlouhodobe vlad? prezidenta Mubaraka. V ramci tzv. arabskeho jara se na nam?sti Tahrir v Kahi?e uskute?nily mnohatisicove protesty a mnoho lidi v boji se statnimi slo?kami padlo. Nakonec ze zem? uprchl i prezident Husni Mubarak a kdy? v kv?tnu 2012 se konaly demokraticke volby, vyhral kandidat strany spadajici pod Muslimske bratrstvo Muhammad Mursi . Po roce jeho vlady, 3. ?ervence 2013 byl sesazen vojenskym pu?em . Prezidentem se stal mar?al Abd al-Fattah as-Sisi , ve volbach v ?ervnu 2014 byl zvolen s 96,1% hlas?. ^[9]

Pod vladou prezidenta Sisiho byla zavedena tvrda politika p?i kontrole hranice pasma Gazy , v?etn? ni?eni tunel? spojujicich Gazu a Sinaj.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• GOMBAR, Eduard; BARE?, Ladislav; VESELY, Rudolf. D?jiny Egypta . 2., upravene a roz?i?ene. vyd. Praha: NLN, 2021. 848 s. (D?jiny stat?). ISBN   978-80-7422-798-1 .  
• VACHALA, B?etislav. Egypt . Praha: Libri, 2003. 176 s. (Stru?na historie stat?). ISBN   80-7277-138-8 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Chronologie starov?keho Egypta
• Starov?ky Egypt
• Aegyptus
• Egyptsky sultanat
• Egyptske kralovstvi
• Egyptska arabska republika

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu D?jiny Egypta na Wikimedia Commons
• Historie starov?keho Egypta na strankach staroveky-egypt.wz.cz

D?jiny Afriky
	Al?irsko ? Angola ? Benin ? Botswana ? Burundi ? Burkina Faso ? ?ad ? D?ibutsko ? Egypt ? Eritrea ? Etiopie ? Gabon ? Gambie ? Ghana ? Guinea ? Guinea-Bissau ? Jihoafricka republika ? Ji?ni Sudan ? Kamerun ? Kapverdy ? Ke?a ? Komory ? Kon?ska demokraticka republika ? Kon?ska republika ? Lesotho ? Liberie ? Libye ? Madagaskar ? Malawi ? Mali ? Maroko ? Mauritanie ? Mauricius ? Mosambik ? Namibie ? Niger ? Nigerie ? Pob?e?i slonoviny ? Rovnikova Guinea ? Rwanda ? Senegal ? Seychely ? Sierra Leone ? Somalsko ? St?edoafricka republika ? Sudan ? Svaty Toma? a Princ?v ostrov ? Svazijsko ? Tanzanie ? Togo ? Tunisko ? Uganda ? Zambie ? Zapadni Sahara ? Zimbabwe
	externi teritoria:	Francie ? Italie ? Jemen ? Portugalsko ? Spojene kralovstvi ? ?pan?lsko

D?jiny Asie
Zem?	Afghanistan ? Armenie ? Azerbajd?an ? Bahrajn ? Banglade? ? Bhutan ? Brunej ? ?ina ? Egypt ? Filipiny ? Gruzie ? Indie ? Indonesie ? Irak ? Iran ? Izrael ? Japonsko ? Jemen ? Ji?ni Korea ? Jordansko ? Kambod?a ? Katar ? Kazachstan ? Kuvajt ? Kypr ? Kyrgyzstan ? Laos ? Libanon ? Malajsie ? Maledivy ? Mongolsko ? Myanmar (Barma) ? Nepal ? Oman ? Pakistan ? Palestinska autonomie ? Rusko ? Saudska Arabie ? Severni Korea ? Singapur ? Spojene arabske emiraty ? Syrie ? Sri Lanka ? Tad?ikistan ? Thajsko ? Tchaj-wan ? Turecko ? Turkmenistan ? Uzbekistan ? Vietnam ? Vychodni Timor
Teritoria, kolonie a zamo?ska uzemi	Britske indickooceanske uzemi ( GB ) ? Kokosove ostrovy ( AUS ) ? Vano?ni ostrov ( AUS )