Buster Keaton
Buster Keaton
Rodne jmeno	Joseph Francis Keaton
Narozeni	4. ?ijna 1895 Piqua
Umrti	1. unora 1966 (ve v?ku 70 let) Woodland Hills
Misto poh?beni	Forest Lawn Memorial Park
Alias	Frigo , The Great Stone Face , Malec …
Aktivni roky	1917 ? 1966
Cho?	Natalie Talmadge (1921?1932) Mae Scriven (1933?1936) Eleanor Norris (1940?1966)
D?ti	Joseph Talmadge Keaton a Robert Talmadge Keaton
Rodi?e	Joe Keaton a Myra Keaton
Oficialni web	www.busterkeaton.com
Oscar
Academy Honorary Award 1960 za celo?ivotni dilo
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Buster Keaton , vlastnim jmenem Joseph Frank Keaton ( 4. ?ijna 1895 Piqua , Kansas ? 1. unora 1966 Woodland Hills , Kalifornie ) byl americky filmovy komik, scenarista a re?iser , hv?zda n?meho filmu. Charakteristickym znakem jeho filmove postavy byl strnuly, kamenny vyraz tva?e, ktery se stal jeho ?firemni zna?kou“ a za ktery si vyslou?il p?ezdivku ?The Great Stone Face“ (Kamenna tva?).

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

D?tstvi a mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Buster Keaton se narodil v malem m?ste?ku Piqua ve stat? Kansas do rodiny varietnich um?lc? jako Joseph Francis Keaton. Kratce nato bylo Piqua smeteno v?trnou smr?ti. Jeho otec Joseph Keaton se ?ivil jako varietni komik a tane?nik a v pozd?j?ich letech se jako Joe Keaton objevil v n?kolika filmech sveho syna. Jeho matka Myra Keatonova , rozena Cutlerova, byla dcerou znameho varietniho podnikatele F.L. Cutlera a na jevi?ti vystupovala ji? od svych jedenacti let.

Jeslemi, mate?skou ?kolkou, ?kolami i univerzitou se tak pro Bustera Keatona stalo variete, kde se s rodi?i na jevi?ti objevoval ji? od nejmen?ich let. Svou p?ezdivku Buster dostal od Harryho Houdiniho kdy? mu bylo asi ?est m?sic?. Jeho otec prav? vystupoval s timto slavnym iluzionistou a ten se stal sv?dkem Keatonova padu ze schod?. A jak pravi legenda, dole maleho Keatona zdvihl a pravil: ?My, what a buster!“ (?Pani, jaky nezmar“). P?ezdivka mu ji? z?stala nav?ky, dokonce i jeho man?elky jej tak oslovovaly a jeho sedm vnuk? mu ne?eklo jinak ne? d?do Bustere ^[1] . Od roku 1899, tedy od svych ?ty? let, byl plnohodnotnym ?lenem ?isla Keaton?, kte?i se nazyvali ?The Three Keatons“. ^[2] Pozd?ji se k rodinnemu ?islu p?idavali i Keatonovi sourozenci, o dev?t let mlad?i bratr Harry Stanley zvany Jingles a o 11 let mlad?i sestra Louise. Stali se z nich ?The Four Keatons“ (a?koliv jich bylo p?t). Spole?n? vystupovali na men?ich ?i v?t?ich jevi?tich variete po cele zemi, dokonce podnikli i turne po Anglii . Vzhledem k charakteru p?edvad?nych ?isel, kdy se na jevi?ti s Busterem hazelo jako s mi?em, a s rostoucim usp?chem, dostali se Keatonovi do hleda?ku nejr?zn?j?ich spolk? pro ochranu mlade?e. N?kterym m?st?m se museli vyhybat, zejmena New Yorku , kde byl Joe Keaton obvin?n z tyrani dit?te.

K problem?m v?ak dochazelo i uvnit? rodiny a to v okam?iku, kdy Joe Keaton za?al holdovat tvrdemu alkoholu. V letech 1916?1917 vyvrcholil Keaton?v spor s otcem, jeho? piti p?erostlo mez, kdy ji? znemo??ovalo vystupovani a ohro?ovalo bezpe?nost jeho i ostatnich vystupujicich. A tak se Buster Keaton rozhodl, ?e se osamostatni a skupina Three Keatons se rozpadla. ^[3]

Filmove za?atky [ editovat | editovat zdroj ]

V unoru 1917, ve v?ku dvaceti dvou let, opustil Buster Keaton skupinu a vypravil se do New Yorku, kde ziskal smlouvu na broadwayskou revue ?The Passing Show of 1917“. Osud tomu v?ak cht?l jinak a tak den p?ed zahajenim zkou?ek potkal stareho p?itele z vaudevillu Lou Angera , ktereho doprovazel filmovy komik Fatty Roscoe Arbuckle . Ten Keatona pozval do filmoveho atelieru, kde prav? za?al nata?et grotesky pro producenta Josepha M. Schencka . Prvnim filmem, ve kterem se Buster Keaton objevil, se jmenoval ?eznicky u?e? ( The Butcher Boy ; 1917). I kdy? cht?l Arbuckle Keatona obsadit pouze do jedine sceny, ten se v ni tak osv?d?il, ?e ho zapojil do celeho filmu. A tak se z vaudevilloveho komika stal p?es noc filmovy herec. Schenck mu platil 40 dolar? tydn?. ^[4] V letech 1917 ? 1920 vytvo?il spole?n? s Alem St. Johnem hereckeho partnera Arbuckla , s nim? nato?il serii kratkometra?nich film?. Keaton velmi rychle pronikal do taj? filmove prace a ji? u sveho ?tvrteho filmu Fatty se ?eni ( His Wedding Night ; 1917) byl asistentem re?ie. Ve stejnem studiu vedle Arbuckla nata?ela dramaticke a romanticke filmy Natalie Talmadgeova , budouci Keatonova ?ena, a jeji sestra Constance .

V New Yorku nato?il Keaton s Arbucklem jen ?est dvoucivkovych film? a pak se v ?ijnu roku 1917 s celou spole?nosti p?est?hoval do Hollywoodu . Ji? v t?chto prvnich kratkych Arbucklovych filmech se za?inaly rysovat budouci typicke vn?j?i prvky jeho filmove postavy ? splacnuty klobouk a p?edev?im jeho kamenna tva?. Sam Buster Keaton vysv?tluje p?vod sve kamenne tva?e nasledovn?: " U? jako dit? jsem se pou?il, ?e s tim u obecenstva nejlip pochodim. Filmovi fanou?ci take zahy objevili v me praci n?co, ?eho jsem si v?bec nebyl v?dom. Par fanou?k? se ptalo, pro? se ten maly mu? ve filmu nikdy neusm?je. Toho jsme si dosud nev?imli. Prohledli jsme si t?i kratke filmy, ktere jsme spole?n? ud?lali, a zjistili, ?e maji pravdu. Nebyl to umysl. Soust?e?oval jsem se na to, co jsem prav? d?lal, a sv?j vyraz jsem si uv?domil, a? m? na n?j upozornili i jini a a? jsem uvid?l ty filmy p?i p?edvad?ni . ^[5] "

V ?ervnu roku 1918 byl Buster Keaton povolan do armady a jako ?len p?choty se dostal do Evropy. Zde stravil sedm m?sic? ve Francii . Po navratu do Ameriky dostal dv? lakave nabidky ? od Jacka Warnera a od spole?nosti Williama Foxe . Ob? nabidky odmitl a vratil se k Roscoovi Arbucklovi . S nim v?ak nato?il u? jen dva filmy. Arbuckle ode?el od Schencka ke spole?nosti Adolfa Zukora Paramont , kde nato?il sve prvni celove?erni filmy. Buster Keaton z?stal u Schencka , ktery mu nabidl vlastni serii kratkych dvoucivkovych grotesek s nazvem Buster Keaton Comedies. Cesty Arbuckla a Bustera Keatona se tak rozd?lily.

1920?1928: Na vrcholu [ editovat | editovat zdroj ]

Ne? za?al pracovat ve vlastnim studiu na prvnich filmech serie Buster Keaton Comedies, p?ijal hlavni roli v celove?ernim hranem filmu Hlupa?ek ( The Saphead ; 1920), filmovem zpracovani popularni broadwayske hry ?The New Henrietta“, ve kterem zt?lesnil znud?neho d?dice, ktereho r?zne okolnosti vytrhuji z letargie a nuti ho pro?ivat spousty dobrodru?stvi. Sna?il se Schencka p?esv?d?it, aby mohl nata?et celove?erni filmy, ale marn?. V roce 1920 ziskal sv?j vlastni atelier, kde soust?edil velkou ?ast personalu byvale skupiny Roscoa Arbuckla . V letech 1920?1923, do doby ne? p?e?el k nata?eni celove?ernich film?, nato?il Buster Keaton 19 dvoucivkovych komedii. Na v?ech t?chto filmech se podilel jako scenarista a jako spolure?iser spole?n? s Eddiem Clinem . Za v?echny p?ipome?me alespo? filmy Frigo stavi d?m ( One Week ; 1920), Frigo na namluvach ( The Scarecrow ; 1920), Frigo na divadle ( The Playhouse ; 1921), Frigo mezi Indiany ( The Paleface ; 1921) nebo Frigo a stra?nici ( Cops ; 1922).

V roce 1923 p?e?el Buster Keaton plynule k nata?eni celove?ernich film?. Mezi lety 1923-1928 nato?il Buster Keaton deset svych nejlep?ich celove?ernich grotesek , mezi nimi i filmy Frigo, ob?? krevni msty ( Our Hospitality ; 1923), Frigo jako Sherlock Holmes ( Sherlock Jr. ; 1924), Frigo jako mo?eplavec ( The Navigator ; 1924), Frigo a krava ( Go West ; 1925) nebo Frigo na ma?in? ( The General ; 1927). Jeho prvnim vyznamnym dlouhometra?nim filmem byla parodie na historicke filmy, p?edev?im Griffithovu Intoleranci , Laska kvete v ka?de dob? ( Three Ages ; 1923), ve kterem musel Buster Keaton bojovat o svou lasku se zlym padouchem v podani Wallace Beeryho ve t?ech historickych etapach (v dob? kamenne, v dob? ?imske a v moderni sou?asnosti).

Pad [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1928 ode?el Joseph M. Schenck , producent Keatonova studia, od United Artists ke spole?nosti Metro-Goldwyn-Mayer . I p?es varovani svych koleg? Chaplina a Lloyda jej Keaton nasledoval a opustil tak malou, nezavislou spole?nost, ktera mu pat?ila a kde m?l absolutni tv?r?i svobodu a vstoupil do slu?eb filmove spole?nosti MGM. Tento krok se stal pro Keatona po?atkem jeho tv?r?i krize, jeliko? za?al byt p?ili? omezovan p?isnymi pravidly mamutiho studia. Keaton, doposud zvykly nata?et sve filmy bez scena?e, byl ?efem vyroby MGM Irvingem Thalbergem nucen to?it podle scena?e. Prvnim filmem pro MGM se stal Kameraman ( The Cameraman ; 1928). Ji? p?i jeho nata?eni naplno poci?oval novou situaci a dostal se do sporu s Thalbergem . Vzhledem k tomu, ?e film se nata?el v New Yorku a Thalberg se nachazel v Kalifornii , rozhodl se jednoho dne scena?, ktery mimochodem napsalo 22 lidi, zahodit a nato?it film bez n?j. Mo?na proto se stal Kameraman poslednim opravdovym ?keatonovskym" filmem.

Problemy, ktere za?ival Keaton u spole?nosti MGM, se p?enesly i do jeho osobniho ?ivota. Za?al mit problemy s alkoholem a jeho doposud ??astne man?elstvi s Talmadgeovou se v roce 1932 rozpadlo. V rozvodovem ?izeni bylo tem?? v?echno, co Keatonovym pat?ilo, p?i??eno man?elce. Keaton se ocitl na ?ulici“. K tomu v?emu se p?idalo take zji?t?ni, ?e prava na sve vlastni stare filmy mu ji? take nepat?i, jeliko? p?e?la na MGM. Na filmovem platn? se objevil po boku Jimmiho Duranta , ktery se m?l v MGM stat jeho nastupcem. Spole?n? se objevili ve filmech Frigo na Broadwayi ( Speak Easily ; 1931), Va?nivy instalater ( The Passionate Plumber ; 1932) nebo Frigo va?i pivo ( What! No Beer?; 1933). Posledn? jmenovany se stal jeho poslednim filmem u MGM. Jeden jeho nata?eci den kv?li jeho opilosti dokonce odpadl. Posledni kapkou bylo, kdy? Louis B. Mayer cht?l svou hv?zdu p?edstavit skupince svych p?atel, ale Keaton, namisto aby byl ve studiu, dal p?ednost vykopu znameho fotbaloveho mu?stva. Po navratu ?ekal na n?j v ?atn? Mayer?v dopis, ?e studio MGM ji? jeho slu?eb nebude nadale pot?ebovat.

V roce 1934 opustil Ameriku a vydal se do Evropy , kde nejprve ve Francii a pozd?ji v Anglii nato?il n?kolik film? . Ani jeden z nich v?ak nedosahl ky?eneho usp?chu a Keaton se vratil zpatky do Ameriky, kde pro spole?nost Educational Picture nato?il 16 dvoucivkovych komedii. Tyto kratke veselohry s nazvy jako Zlate stra?idlo ( The Gold Ghost ; 1934), Jeden b?h s Elmerem ( One Run Elmer ; 1935), Namo?nici a pruhy ( Tars and Stripes ; 1935), Ostychavy mlady mu? ( The Timid Zouny Man ; 1935), T?i na v?tvi ( Three on a Limb ; 1936), Modre plameny ( Blue Blaze ; 1936) nebo Hnizde?ko lasky na kolech ( Love Nest on Wheel ; 1937) a dal?i jsou dnes prakticky nezname. Jednu z nich dokonce re?iroval n?kdej?i kral grotesky Mack Sennett . Stale vice propadal demonu alkoholu. V roce 1937 se dokonce na rok ocitl v psychiatricke le?ebn? s neurastenii .

Na konci t?icatych let p?ijal znovu praci u spole?nosti MGM, kde pracoval jako gagman, mj. pro bratry Marxovy nebo Reda Skeltona , a v letech 1939 a? 1941 nato?il pro spole?nost Columbia Pictures dal?i serii kratkych dvoucivkovych komedii. V kv?tnu roku 1940 se Keaton pot?eti o?enil. Vzal si o 23 let mlad?i tane?nici Eleanor Norrisovou a jejich man?elstvi vydr?elo a? do jeho smrti. V dal?ich letech vystupoval Keaton jako herec sporadicky v n?kolika nevyznamnych filmech p?edev?im jako statista. Ve filmu To je ten Duch ( That’s the Spirit ; 1945) ztvarnil ducha, jemu? je dovoleno se vratit na zem, ve filmu Noc s tebou ( That Night with you ; 1945) zase do?asneho kucha?e, milovnikem zvi?at byl ve filmu Bo?i zem? ( God’s Country ; 1946) a v mexickem filmu Moderni Modrovous ( El Moderno Barba Azul ; 1946) ztvarnil ulohu v?zn?, ktery je poslan a? na M?sic. Modrovous byl jeho poslednim filmem a? do roku 1949, kdy se objevil jako statista ve filmu Roztomily podvodnik ( The Lovable Cheat ; 1949).

50. leta a televize [ editovat | editovat zdroj ]

Na konci 40. let se Buster Keaton jako jeden z prvnich americkych herc? dal do slu?eb noveho media ? televize . V prosinci roku 1949 za?al nata?et svou vlastni televizni revuei v Los Angeles . Prvnich 26 epizod po?adu Show Bustera Keatona ( The Buster Keaton Show ; 1950) se na televizni obrazovce objevilo v nasledujicim roce. Show Bustera Keatona m?la usp?ch a vzbudila zajem producent? i z jinych oblasti. V roce 1951 p?idal Buster Keaton dal?ich sedmnact epizod po?adu ?iv? s Busterem Keatonem ( Live with Buster Keaton ; 1951).

Po cela padesata a ?edesata leta se pravideln? objevoval v nejr?zn?j?ich televiznich serialech a zabavnych po?adech, mj. v televizni adaptaci Gogolovy povidky Pla?? ( Douglas Fairbanks, Jr., Presents: The Awakening ; 1954), adaptaci hry P?i?el na ve?e?i ( The Best of Broadway: The Man Who Came to Dinner ; 1954), v b?eznu 1956 vystoupil v po?adu Show Marty Rayove ( The Martha Raye Show ; 1955 ? 1956) s parodii na film Sv?tla ramp , s Louisem Armstrongem si zahral v televiznim filmu Lord nehraje favority ( Producers' Showcase: The Lord Don't Play Favorites ; 1956), v epizod? televizniho serialu The Twilight Zone (1959 ? 1964) Jednou za ?as o cestovani ?asem z roku 1890 a? do roku 1962 si zahral domovnika, v televiznim snimku Po pracovni dob? ( Sunday Showcase: After Hours ; 1960) zase svateho Mikula?e, n?kolikrat vystoupil i ve slavne Show Eda Sullivana ( The Ed Sullivan Show ; 1948 ? 1971). Mezitim se dal objevoval v epizodnich rolich na filmovem platn?.

V padesatych letech vytvo?il ?estne role v n?kolika proslulych filmech. V roce 1952 se objevil jako Buster Keaton v karetni scen? po boku starnouci filmove divy v podani Glorie Swansonove ve filmu re?isera Billyho Wildera Sunset Boulevard ( Sunset Boulevard ; 1950). O dva roky pozd?ji mu Charles Chaplin nabidl malou roli tem?? slepeho klaviristy ve svem poslednim americkem filmu Sv?tla ramp ( Limelight ; 1952). Bylo to jejich prvni a zarove? posledni setkani na filmovem platn?. Ve filmove ferii plne hv?zd re?isera Michaela Andersona Cesta kolem sv?ta za 80 dni ( Around the World in Eighty Days , 1956) si Buster Keaton st?ihl roli pr?vod?iho ve vlaku p?epadenem indiany. V roce 1957 se jako poradce u?astnil nata?eni filmu o jeho ?ivot? s nazvem P?ib?h Bustera Keatona ( The Buster Keaton Story ; 1957). Bustera Keatona v n?m vytvo?il Donald O'Connor .
^[6]

Znovuobjeveni [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1960 p?i?el do kin st?ihovy film Kdy? komedie byla kralem ( When Comedy Was King ; 1960). Film, jen? byl sestaven z nejlep?ich okam?ik? z d?l velikan? n?me filmove grotesky , byl publikem p?ijat s nad?enim. Na usp?ch filmu vzap?ti navazaly i dal?i st?ihove filmy . Filmovemu publiku v?ak brzy ji? nesta?ily pouze kratke vy?atky z t?chto film? a filmove grotesky z doby n?meho filmu zahajily svou druhou karieru a jejich p?edstavitele se dostavali op?t do pop?edi zajmu. Buster Keaton byl jednim z t?ch, kte?i m?li mo?nost pocitit tento novy zajem na vlastni k??i. V tem?e roce obdr?el Buster Keaton od Americke filmove akademie Oscara za celo?ivotni dilo.

V nasledujicich letech do sve smrti se Buster Keaton objevoval v pohostinskych rolich ve vice ?i men? usp??nych filmech . Vytvo?il v?ak i n?kolik pozoruhodnych film? , ktere zaujimaji vyznamne misto v jeho filmografii . Jde p?edev?im o dvacetiminutovy snimek podle p?edlohy Samuela Becketta v re?ii Burra Smitha Film ( Film ; 1965), vale?nou grotesku re?isera Luigiho Seatiiniho Dva namo?nici a general ( Due marines e un generale ; 1966) a v?bec posledni film , ve kterem se Keaton objevil ? filmovy muzikal Richarda Lestera Cestou na forum se stala podivna v?c ( A Funny Thing Happened on the Way to the Forum ; 1966).

V roce 1965 byla v ramci festivalu v Benatkach uspo?adana filmova retrospektiva Keatovych d?l a samotny Buster Keaton byl zdej?imi nav?t?vniky, filma?i, novina?i i kritiky p?ijat s nad?enim. O rok pozd?ji 1. unora 1966 Buster Keaton zem?el na karcinom plic ve v?ku 70 let ve sve vile ve Woodland Hills v Kalifornii .

Filmografie [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• HANISCH, Michael: Dodnes rozesmavaji miliony... Buster Keaton, Harold Lloyd, Laurel & Hardy . 1. vyd. Praha: Panorama, 1982. 192 s.
• KEATON, Buster ? SAMUELS, Charles: Buster Keaton: M?j nadherny sv?t grotesky . 1. vyd. Praha: ?ulc a spol., 1993. 288 s. ISBN   80-85636-06-9

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Buster Keaton na Wikimedia Commons
• (anglicky) The International Buster Keaton Society Archivovano 30. 3. 2018 na Wayback Machine .
• Buster Keaton v Internet Movie Database (anglicky)
• (?esky) Buster Keaton v ?esko-Slovenske filmove databazi
• (anglicky) From Butcher Boy to Scribe
• (anglicky) Buster Keaton na www.archive.org