Britske antarkticke uzemi British Antarctic Territory
vlajka znak
Hymna God Save the King (Bo?e, chra? krale)
Geografie
Poloha Britskeho antarktickeho uzemi
Hlavni m?sto	Rothera
Rozloha	1 709 400 km²
Nejvy??i bod	Mont Jackson (3184 m n. m.)
?asove pasmo	?3
Poloha	75° j. ?. , 50° z. d.
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	neobydleno
Jazyk	angli?tina
Statni utvar
Statni z?izeni	Britske zamo?ske uzemi
Vznik	1962 (ustanoveni)
Kral	Karel III.
Komisa? (Commissioner)	Paul Candler (od roku 2021)
M?na	libra ?terlink? (GBP)

Britske antarkticke uzemi ( anglicky British Antarctic Territory ), zkratka BAT, je u?edni nazev pro britske zamo?ske uzemi nachazejici se v Antarktid? .

Spravni ?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Sklada se ze t?i region? : dva jsou tvo?eny skupinami ostrov? Ji?ni Shetlandy a Ji?ni Orkneje a t?etim je uzemi v Antarktid? Grahamova zem? . Spole?nym znakem v?ech t?i je skute?nost, ?e nejsou trvale osidlene a jsou z 80 a? 90 % zaledn?ne.

Britske antarkticke uzemi, ktere vzniklo 3. b?ezna 1962, je p?imo spravovane britskym Ministerstvem zahrani?i ( Foreign and Commonwealth Of?ce ). ?idi je v  Londyn? sidlici komisa? ( Commissioner ), od roku 2021 to je Paul Candler .

• Poznamka: Grahamova zem? je v tomto ?lanku jmeno regionu, tj. celeho kontinentalniho uzemi britskeho sektoru (mezi 20° a 80° zapadni zem?pisne delky ) v?etn? Antarktickeho poloostrova a p?ilehlych ostrov?. Region dostal jmeno po sve ?asti, po uzemi Grahamova zem? , ktera se nachazi v severni ?asti Antarktickeho poloostrova.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Historie vzniku tohoto uzemi saha a? do rok? 1908 a 1917, kdy vzneslo Spojene kralovstvi Velke Britanie a Irska , na zaklad? dekret? kral? Eduarda VII. a Ji?iho V. , sve naroky na rozsahla antarkticka uzemi. Roku 1908 se staly Ji?ni Shetlandy , Ji?ni Orkneje , Ji?ni Georgie , Ji?ni Sandwichovy ostrovy a Grahamova zem? dependancemi britskych Falklandskych ostrov? .

V roce 1962 bylo vytvo?eno z Ji?nich Shetland, Ji?nich Orkneji a Grahamovy zem? Britske antarkticke uzemi, ?izeno nejprve vysokym komisa?em sidlicim na Falklandach. Teprve roku 1989 p?e?la sprava uzemi p?imo pod Ministerstvo zahrani?i.

Naroky druhych zemi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1940 vznesly Argentina a Chile naroky na ?asti britskeho sektoru, ktere se dokonce p?ekryvaji i mezi sebou navzajem o 21°.

• Argentina po?aduje uzemi mezi 25° a 74° zapadni delky, tzv. ? Argentinska Antarktida “, kterou poklada za sou?ast sve provincie Tierra del Fuego, Antartida e Islas del Atlantico Sur .
• Chile naopak ?ada uzemi mezi 53° a 90° zapadni delky, tzv. ? Chilske antarkticke uzemi “, ktere poklada za ?ast sveho regionu Magellanes y Antartica Chilena .

Zd?vodn?ni narok? [ editovat | editovat zdroj ]

Spojene kralovstvi opira sv?j narok na nabyti sporneho uzemi na zaklad? teorie okupace . Podle ni vznikne pravo na uzemi, ktere nepodleha vykonne moci ?adneho statu, jeho pouhym obsazenim a dlouhodobym vladnutim nad nim.

Argentina a Chile vyhla?uji sva prava na zaklad? teorie geologicke kontinuity ktera se opira o skute?nost, ?e Antarktida je sou?asti p?vodniho prakontinentu Gondwany , jen? zahrnoval take Ji?ni Ameriku a Antarkticky poloostrov je vlastn? pokra?ovanim andskeho poho?i .

Antarkticka smlouva [ editovat | editovat zdroj ]

Teprve podepsani smlouvy na zav?r Washingtonske konference dne 1. prosince 1959 zklidnilo napjatou situaci mezi Spojenym kralovstvim, Argentinou a Chile sva?icimi se o Britske antarkticke uzemi. Byla tehdy podepsana tzv. Antarkticka smlouva (v ?R zakon ?. 276/2003 Sb. o Antarktid? …) ve ktere se mj. staty majici uzemi v Antarktid? zavazaly po dobu 50 let zachovat status quo a neuplat?ovat prava vlastnik?. Tato a navazujici smlouvy, jako nap?. Protokol o ochran? ?ivotniho prost?edi ke Smlouv? o Antarktid? , stanovily prava, povinnosti a zakazy p?i vyu?ivani Antarktidy. Smlouvy pokryvaji uzemi od Ji?niho polu a? k 60.  rovnob??ce .

Obyvatele [ editovat | editovat zdroj ]

Na Britskem antarktickem uzemi ne?ije ?adne stale obyvatelstvo a neni tam vykonavana ?adna hospoda?ska ?innost . V pr?b?hu mistniho leta se na polarnich stanicich zdr?uje okolo 400 v?dc?, p?es zimni obdobi jejich po?et klesa na 50. Ka?doro?n? do t?chto oblasti p?iplouvaji na lodich tisicovky vyletnik? a mnozi i vystupuji na pevninu.

Tem?? u severniho konce Antarktickeho poloostrova, ve Weddellov? mo?i , je na Ostrov? Jamese Rosse od roku 2006 ?eska antarkticka vyzkumna zakladna s letnim provozem Mendelova polarni stanice .

Po?tovni znamky [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni znamky pro toto uzemi nechala britska po?tovni sprava vytisknout v roce 1963 a byly opat?eny napisem BRITISH ANTARCTIC TERRITORY. Vyzna?ovaly se stylem britskych znamek, nam?ty se vztahovaly k Antarktid?. Byly zde pou?ivany i znamky ti?t?ne pro cele britske Spole?enstvi. Od roku 1879 je uzemi nep?imo ?lenem UPU ( Sv?tova po?tovni unie ). ^[1]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Polarni po?ta

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Britske antarkticke uzemi na Wikimedia Commons
• United Kingdom - British Antarctic Territory [online]. Commonwealth Secretariat, London, UK, rev. 11.01.2002 [cit. 2012-01-27]. Dostupne v archivu po?izenem dne 15-08-2007. (anglicky)  
• British Antarctic Territory: Research and Discovery [online]. British Antarctic Territory, Polar Regions Unit, London, UK [cit. 2012-01-27]. Dostupne online . (anglicky)  
• Antarctica [online]. Foreign & Commonweralth Office, London, UK, rev. 06.12.2012 [cit. 2012-01-27]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-03-09. (anglicky)  
• ?eske pravo ?ivotniho prost?edi: 3/2003 [online]. ?eske spole?nost pro pravo ?ivotniho prost?edi, Narodni t?ida 18, Praha, rev. 2003 [cit. 2012-01-27]. Dostupne online .  
• Zpravy ALFA9: P?idru?ena uzemi Evropske unie - Britske antarkticke uzemi [online]. Soft Books, s.r.o., Na okraji 42, Praha 6, rev. 24.09.2010 [cit. 2012-01-27]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-05.  
• Polarni vyzkum na MU [online]. Masarykova Univerzita, Brno [cit. 2012-01-27]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-03-15.