Breta?
Skalnaty mys Frehel s majaky
znak vlajka
Geografie
Sou?adnice	48° s. ?. , 3° z. d.
Rozloha	34 022 km²
?asove pasmo	+1
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	4 687 381 (2016)
Hustota zalidn?ni	137,8 obyv./km²
Jazyk	francouz?tina , breton?tina
Narodnostni slo?eni	Francouzi , Bretonci
Nabo?enstvi	?imskokatolicke k?es?anstvi , judaismus , islam
Sprava regionu
Stat	Francie Francie
Nad?azeny celek	Francie Francie
Druh celku	region
Pod?izene celky	4 departementy - Cotes-d'Armor - Finistere - Ille-et-Vilaine - Morbihan 15 arrondisement? 201 kanton? 1270 obci
Regionalni prezident	Loig Chesnais-Girard
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Breta? ( francouzsky Bretagne , bretonsky Breizh , v jazyce gallo Bertaeyn ) je historicke uzemi a jeden z 13 metropolitnich francouzskych region? na Breta?skem poloostrov? v severozapadni Francii . Jeho rozloha ?ini 27 208 km² a ma 3,1 milionu obyvatel (2008). Je roz?len?n na 4 departementy : Cotes-d'Armor , Finistere , Ille-et-Vilaine a Morbihan . Hlavni a nejv?t?i m?sto regionu je Rennes .

Starov?kymi ?imany byla zem? zvana Aremorica a byla sou?asti Keltske Galie . Na sklonku starov?ku Breta? osidlili migranti z  Britanie , rovn?? keltskeho p?vodu, a podle nich ziskala nove jmeno. Zem? si b?hem st?edov?ku uchovala relativni samostatnost, kratce zde existovalo kralovstvi a pote breta?ske vevodstvi . Teprve v 16. stoleti bylo vevodstvi p?ipojeno k francouzskemu kralovstvi jako jedna z  jeho provincii . Historickou sou?asti Bretan? bylo m?sto Nantes a oblast Loire-Atlantique , paty z jejich department? z?izenych za francouzske revoluce, ktery byl ve 20. stoleti p?ipojen k sousednimu regionu Pays de la Loire .

Pro Breta? je charakteristicke uzke spojeni s mo?em (historicke p?istavy Brest , Saint-Malo ), drsn?j?i p?ioceanske podnebi, p?islu?nost Bretonc? ke keltskym narod?m : nap?. v?t?ina mistnich nazv? pochazi z breton?tiny nebo megaliticke stavby: menhiry ( Carnac ), dolmeny ? ob? tato slova take pochazeji z breton?tiny. Ke specialitam brata?ske kuchyn? pat?i pala?inka crepe nebo brata?sky cidre .

P?vod nazvu [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev Bretagne (anglicky Britanny ) znamena ?Britanie“ a pro odli?eni p?vodni ostrovni zem? je tato nazyvana Velka Britanie (francouzsky Grande Bretagne ). Jmeno pochazi z nazvu ?imske provincie Britannia . Nazev z?ejm? keltskeho p?vodu pro ostrovy na severozapad? Evropy poprve zaznamenal cestovatel Pytheas z Massalie na konci 4. stoleti p?. n. l. a v ?e?tin? byl zapsan v podob? Prettanike, Brettaniai apod. Migrace obyvatel Britanie ?  Brit? b?hem st?hovani narod? do dne?ni Bretan?, tehdej?i Armoriky , provazela i p?eneseni jmena vlasti t?chto obyvatel na nove uzemi.

Politicky vyznam nazvu byvale ?imske provincie se vytratil v obdobi raneho st?edov?ku, kdy bylo jeji uzemi rozdrobeno na men?i kralovstvi a pak sjednoceno jako anglicke kralovstvi . Tedy spi?e geograficky nazev byl pro rozli?eni dopln?n o p?ivlastek na ?Velka Britanie“. Naopak nova Britannia Minor , ?Mala Britanie“, nebo take Britannia Cismarina , ?Zamo?ska Britanie“ si pod nazvem Britannia a jeho jazykovymi variantami ve st?edov?ku uchovavala jednotu a jistou nezavislost.

Bretonsky nazev Bretan? Breizh je kombinaci dvou pravopis? Breiz a Breih , ktere odpovidaji dv?ma vyslovnostem [brejs] a [brech] dvou dialekt? breton?tiny . Oilsky jazyk Gallo nema jednotny pravopis a existuji varianty Bertegn, Bertaeyn a B·rtingn .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prav?k [ editovat | editovat zdroj ]

P?itomnost Homo erectus v Bretani byla potvrzena nalezy nastroj? (seka?ky a sekyrky) v oblasti Quimperu , Treguennecu a L´Hopital-Camfroutu . Poz?statky osidleni Homo neanderthalensis ze st?edniho paleolitu lze nalezt u Brehatu , na ostrov? Jersey a u Mont-Dolu . Sidli?t? u Amon-ar-Rossu , Kerlouanu a Beg-ar-C´hastelu pat?ily Homo sapiens .

V lese u Le Meneku je paleoliticka hrobka cairn de Kerkado . Postavena byla roku 4700 p?. n. l. Jde o nejstar?i dochovanou stavbu v Evrop?.

V obdobi mezolitu se obyvatele Bretan? ?ivili sb?rem kory?? a mu?li a chovem koz (nalezy v oblasti Teviac ). V Teviacu byly nalezeny hroby s bohatou vybavou.

Z obdobi neolitu se zachovaly v okoli Carnacu kamenne ?ady dolmen? a menhir? . Nejv?t?i seskupeni se nachazi u vesnice Le Menec. Jde o sv?tovy unikat.

?imske obdobi a st?hovani narod? [ editovat | editovat zdroj ]

Breta? pat?ila pod jmenem Armorica do ?imske provincie Gallia Lugdunensis.

B?hem st?hovani narod? ?elila byvala ?imska provincie Britanie od vychodu invazi zejmena germanskych kmen? ( Jutove , Anglove a Sasove ), kte?i vytla?ovali p?vodni keltske Brity sm?rem na zapad. ?ast obyvatelstva pod timto tlakem migrovala p?es mo?e sm?rem na jih, zejmena do nejbli??i oblasti zapadni Armoriky. Tito obyvatele ?  Bretonci ? tak p?enesli nazev sve zem? do nove domoviny, ?Male Britanie“.

St?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

P?esto?e bylo kralovstvi Armorika v roce 497 dobyto Chlodvikem , jim zalo?ena franska ?i?e si nedokazala Breta? trvale podmanit. Na jejim vychod? proto byla z?izena franska Bretonska marka jako naraznikove uzemi. Jednim z markrabich teto marky byl ryti? Roland , hrdina Pisn? o Rolandovi . Od 9. stoleti byla Breta?, stejn? jako sousedni Normandie, cilem normanskych ( vikinskych ) najezd?. V te dob? zarove? do?lo k vzestupu moci Bretan?, podman?ni uzemi Bretonske marky a v polovin? stoleti se dokonce Erispoe dal korunovat a vzniklo tak breta?ske kralovstvi , ktere zaniklo smrti Alana I. Breta?skeho roku 907 .

V roce 936 se Alan II. Breta?sky, vnuk Alana I., stal prvnim vevodou breta?skeho vevodstvi . Roku 1166 p?ipadlo vevodstvi s?atkem Anglii, roku 1213 kapetovskym hrabat?m z Dreux . V roce 1379 ziskali vladu Montfortove , d?di?ka Bretan? Anna z Montfortu nucena po vpadu francouzskych vojsk zru?it s?atek z roku 1490 s Maxmilianem I. Habsburskym ; jeji s?atky s Karlem VIII. ( 1491 ), s Ludvikem XII. ( 1499 ) a s?atek dcery Claudie s francouzskym kralem Franti?kem I. roku 1514 fakticky p?ipojily Breta? k Francii. V roce 1532 byla vyhla?ena trvala unie Bretan? a francouzske koruny.

Novov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Po Velke francouzske revoluci byla Breta? rozd?lena do p?ti departement? , ke kterym pat?il i Loire-Inferieure s hlavnim m?stem Nantes , ktere se na sklonku vevodstvi stalo jeho hlavnim m?stem. V dob? Revoluce pat?ila Breta? k oblastem kontrarevolu?niho odporu, byla sou?asti povstani ?uan? a Nantes pak op?rnym bodem republikan? proti roajalistickemu povstani v sousednim Vendee .

Jihovychodni ?ast Bretan? Loire-Inferieure (?Dolni Loira “) byla odd?lena francouzskou vladou mezi lety 1941-46 a znovu v roce 1956, ?aste?n? kv?li rivalit? Nantes a Rennes a pro ka?de z obou m?st tak byl vytvo?en samostatny region ? Rennes se stalo novym hlavnim m?stem regionu Bretagne , Nantes se stalo hlavnim m?stem noveho regionu Pays de la Loire . Teprve po odd?leni byl departement p?ejmenovan na Loire-Atlantique. V roce 1980 bylo zalo?eno hnuti Bretagne Reunie , ktere usiluje o znovup?i?len?ni Nantes a departementu Loire-Atlantique k regionu Breta?.

Symboly Bretan? [ editovat | editovat zdroj ]

• breta?ska vlajka zvana Gwenn ha du
• narodni hymna : Bro gozh ma zadou ( Zem mych otc? )
• deviza breta?skych kni?at : Kentoc'h mervel eget bezan saotret v breton?tin? nebo Potius mori quam fœdari v latin? , ?esky Rad?ji smrt ne? hanbu
• narodni svatek: 19. kv?ten , den svateho Iva Breta?skeho
• hranostaj
• vyznamenani Ordre de l'Hermine (?ad hranostaje)

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Geologicky nejstar?i uzemi Francie (tvrde piskovce, granity, p?em?n?ne horniny), skalnate pob?e?i.

Ostrovy [ editovat | editovat zdroj ]

• Arz  ? Batz  ? Belle-Ile  ? Brehat  ? Glenan  ? Groix  ? Hoedic  ? Houat  ? Ile-aux-Moines  ? Keller  ? Molene  ? Ouessant  ? Sein  ? Sept Iles  ? Ile Tristan

Klima [ editovat | editovat zdroj ]

Mirn? teple podnebi oceanskeho charakteru se silnymi zapadnimi v?try. Charakteristicke jsou mirne zimy a relativn? chladna leta.

Demografie [ editovat | editovat zdroj ]

Narodnostni slo?eni obyvatelstva (udaje z roku 2004)

Jazyk [ editovat | editovat zdroj ]

V regionu (zejmena v zapadni ?asti zem?) se je?t? mluvi mistnim keltskym jazykem - breton?tinou (blizka korn?tin? ).

V posledni dob? nar?staji snahy o o?iveni mistniho tradi?niho romanskeho jazyka gallo (jim? mluvi asi 28 000 mluv?ich ^[1] ).

Sou?asna francouzska administrativa umo??uje u?ivani mistnich jazyk? v ur?itych regionech a obcich, na silni?nich zna?kach a jmenech m?st a obci sou?asn? s francouzskou verzi. Jazyky se take vyu?uji na ?kolach a mnoho folklornich sdru?eni se sna?i o jejich o?iveni a posileni.

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Breta? ma dlouho tradici keltske a ?amanske kultury. Breta? byla v d?jinach tradi?ni ba?tou katolicke cirkve, nav?t?vnost bohoslu?eb zde byvala tradi?n? vy??i ne? byl narodni pr?m?r. Vliv cirkve v poslednich letech klesa.

Osidleni [ editovat | editovat zdroj ]

Tradi?ni venkovske osidleni, obyvatelstvo keltskeho p?vodu. Charakteristicke uspo?adani pozemk? typu bocage (geometricky vym??ene pole, louky obklopene naspy se stromy a ke?i). Mo?ske lazn? ( Saint-Malo , Morlaix , Roscoff , Douarnenez ), m?sta a p?istavy ( Brest , Rennes ).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Symbole de la Bretagne na francouzske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Brekilien, Yann : Histoire de la Bretagne, France-Empire 1993, ISBN   2-7048-0947-X
• Galliou, Patrick a Jones, Michael: Bretonci, Nakladatelstvi LN 1998, ISBN   80-7106-202-2
• Sucha, Marian S.: Francie zapad, Freytag a Berndt 2004, ISBN   80-7316-082-X

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam obci v departementu Cotes-d'Armor
• Seznam obci v departementu Finistere
• Seznam obci v departementu Ille-et-Vilaine
• Seznam obci v departementu Morbihan
• Seznam vodnich tok? v Bretani
• Farni dvorce
• Breta?sky poloostrov
• Bretonske tance
• Fronta osvobozeni Bretan?

Men?inove jazyky:

• Breton?tina
• Keltske jazyky

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Breta? na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Breta? ve Wikislovniku

Arrondissementy v regionu Breta?
Brest ? Chateaulin ? Dinan ? Fougeres-Vitre ? Guingamp ? Lorient ? Lannion ? Morlaix ? Pontivy ? Quimper ? Redon ? Rennes ? Saint-Brieuc ? Saint-Malo ? Vannes

Historicke provincie Francie
Alsasko Angoumois Anjou Artois Aunis Auvergne Basse-Navarre Bearn Beaujolais Berry Bourbonnais Breta? Burgundsko Dauphine Flandry Foix Forez Franche-Comte Gasko?sko Guyenne Henegavsko Champagne Ile-de-France Korsika Languedoc Limousin Lotrinsko a Barrois Lyonnais Maine La Marche Montbeliard Mylhuzy Nicejske hrabstvi Nivernais Normandie Orleanais Perche Pikardie Poitou Provence Roussillon Saintonge Savojsko Touraine Trois-Eveches Venaissinske hrabstvi
Kurzivou jsou vyzna?ena uzemi, ktera jsou sou?asti Francie , av?ak nebyla sou?asti Francouzskeho kralovstvi p?ed rokem 1790.