Savojsko Savoue ( frp ) Savoia ( it ) Savoie ( fr ) Sovoyen (de) ←   1003 ? 1860   →   → vlajka znak
Hymna Le Chant des Allobroges
Geografie Poloha Savojska na map? dne?ni Evropy
Hlavni m?sto	Chambery , pozd?ji Turin
Obyvatelstvo
Narodnostni slo?eni	Francouzi , Italove
Jazyky	arpitan?tina , francouz?tina , ital?tina , piemont?tina , okcitan?tina , latina
Nabo?enstvi	?imskokatolicke  ( statni ), valdenske , judaisticke
Statni utvar
Statni z?izeni	monarchie
Mate?ska zem?	Savojsko-Piemont Savojsko-Piemont Sardinske kralovstvi Sardinske kralovstvi
Vznik	1003 ? zalo?eni hrabstvi 1416 ? povy?eno na vevodstvi
Zanik	1714 ? sou?ast Sicilskeho resp. Sardinskeho kralovstvi 1860 ? anektovano Francii
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici Druhe Burgundske kralovstvi Nasledujici Savojsko (departement) Horni Savojsko

Savojsko ( arpitansky Savoue , italsky Savoia , francouzsky Savoie ) je historicky region, ktery se nachazi na uzemi nejzapadn?j?i ?asti Alp . V sou?asnosti je rozd?leny mezi Francii (v?t?ina uzemi) a Italii (vychodni mala ?ast), mala ?ast je te? sou?asti ?vycarska . Savojsko bylo hrabstvi v letech 1003 ? 1416 a vevodstvi v letech 1416 ? 1714 . V roce 1714 se stalo sou?asti Sicilskeho kralovstvi resp. v roce 1720 Sardinskeho kralovstvi , to ho v roce 1860 muselo (spole?n? s Nice ) postoupit Francii .

Historickym hlavnim m?stem bylo Chambery , roku 1563 bylo sidlo vladnouciho savojskeho rodu p?eneseno do Turina .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

P?ibli?n? v 5. stoleti p?. n. l. bylo uzemi Savojska obydleno keltskym kmenem Allobrog? . V roce 121 p?. n. l. se stalo sou?asti ?imske ?i?e . V 5. stoleti ho obsadili Burgundove , kte?i ho p?ipojili ke svemu kralovstvi. Spolu s kralovstvim Burgund? se Savojsko v roce 534 stalo sou?asti Franske ?i?e .

Savojske hrabstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Posledni samostatny burgundsky kral Rudolf III. Burgundsky v roce 1003 zalo?il Savojsko jako hrabstvi. Po jeho smrti se spolu s burgundskym kralovstvim stalo v roce 1033 sou?asti Svate ?i?e ?imske . V Savojskem hrabstvi a v sousednich hrabstvich (Belly, Maurienne a Aosta) vladl tehdy prvni savojsky hrab? Humbert I. Savojsky (1003?1056), ktery byl nejspi?e p?ibuzny ?eny posledniho burgundskeho krale Rudolfa III. Jeho syn Ota I. ziskal s?atkem s dcerou markrab?te Manfreda z Turina ji?ni ?asti Piemontu . V roce 1101 ziskala savojska hrabata titul ?i?skych hrabat.

Uzemi se v ramci rodu n?kolikrat rozd?lilo, ale vymiranim v?tvi bylo pov?t?inou znovu spojeno. Pouze Piemont jako Piemontske kni?ectvi z?stal odd?leny do roku 1418 .

Savojsko bylo do roku 1388 vnitrozemskym statem, ale v tomto roce ziskalo spolu s Nice uzkou ?ast st?edomo?skeho pob?e?i. Nov? ziskane uzemi obklopovalo miniaturni Monacke kni?ectvi . ^[1]

Vlajka Savojskeho hrabstvi byla v letech 1200 ? 1350 take vlajkou Svate ?i?e ?imske .

Savojske vevodstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Savojske hrabstvi bylo v roce 1416 cisa?em Zikmundem Lucemburskym povy?eno na vevodstvi a ji? nezahrnovalo pouze p?vodni Savojsko, ale i velkou ?ast dne?niho Piemontu . Krom? vlastniho Savojska pat?ilo k vevodstvi take uzemi Valle d'Aosta a Piemont . V polovin? 15. stoleti tak nale?elo Savojske vevodstvi k nejd?le?it?j?im zemim na map? Evropy.

Francouzske kralovstvi a rakouska ?i?e v?ak rozmach maleho vevodstvi nesly velmi nelib?. Sama usilovala o p?ipojeni alpske oblasti mezi St?edozemnim mo?em a Lombardii. Mezi lety 1536 a 1749, v dob?, kdy nasledovnici vevody Amedee VIII. nedokazali udr?et hospoda?sky a politicky rozkv?t Savojska, bylo uzemi n?kolikrat obsazeno, nej?ast?ji francouzskou armadou. Celkem ?lo o 6 invazi, z nich? n?ktere trvaly i 10 let. P?es to v?echno rozmach Savojska od 17. stoleti a zejmena 18. stoleti dale pokra?oval. ^[2]

Roku 1563 bylo sidlo vladnouciho savojskeho rodu p?eneseno z tradi?niho Chambery do Turina .

Sou?ast Sardinskeho kralovstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? v roce 1714 ziskal vevoda Viktor Amadeus II. Sicilske kralovstvi , stal se titul a s nim i uzemi Savojskeho vevodstvi de facto druho?ady. V roce 1720 vym?nilo Rakousko (pod dohledem Francie a Anglie) se savojskym vevodou Sardinske kralovstvi za Sicilske kralovstvi . I kdy? tim savojsky vevoda ziskal uzemi s kralovskym titulem bli?e k samotnemu Savojsku, ztratil nad?ji na mo?nou italskou kralovskou korunu, ktera byla o poznani bli?e spi? prav? diky Sicilskemu kralovstvi, ne? zrovna diky okrajovemu Sardinskemu kralovstvi. Uzemi dostalo (znovu) nazev Sardinske kralovstvi , i kdy? mu vladla savojska dynastie a jeho centrem byl Piemont a hlavni m?sto Turin .

V letech 1792 ? 1814 bylo Savojsko a pozd?ji od roku 1802 i Piemont okupovano vojsky revolu?ni Francie. Tato okupace trvala celkem 23 let a zahynulo p?i ni 18% savojskych obyvatel. V roce 1815 bylo obnoveno p?vodni uzemi a p?ipadla mu i byvala Janovska republika .

V roce 1860 bylo p?vodni uzemi Savojska odstoupeno spolu s Nice Francii za zaruku bezpe?nosti a uznani sjednocene Italie. Obyvatele Savojska nasledn? potvrdili 99,8%, ?e jim nevadi p?ipojeni k Francii.

Savojsko jako sou?ast Francie [ editovat | editovat zdroj ]

V sou?asnosti je ?ast pat?ici Francii rozd?lena na 2 departementy, a to Savojsko a Horni Savojsko (oba pat?i do regionu Rhone-Alpes ).

Na uzemi Savojska dnes existuje separatisticke hnuti usilujici o odtr?eni od Francie .

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Savojske vevodstvi v roce 1494
• 
  Savojsko okolo roku 1700

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Savoy na anglicke Wikipedii a Duchy of Savoy na anglicke Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Savoj?ti
• Savojske hrabstvi
• Savojske vevodstvi
• Sardinsko-piemontske kralovstvi
• Savojsko (departement)
• Horni Savojsko
• D?jiny Italie
• D?jiny Francie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Savojsko na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.