Boris Berezovskij
Narozeni	23. ledna 1946 Moskva
Umrti	23. b?ezna 2013 (ve v?ku 67 let) Ascot (Berkshire)
P?i?ina umrti	ob??eni
Misto poh?beni	Brookwoodsky h?bitov
Alma mater	Lomonosovova univerzita Institut problem? ?izeni V. A. Trapeznikova Fakulta mechaniky a matematiky Lomonosovovy univerzity Myti??ska pobo?ka Moskevske statni technicke univerzity N. E. Baumana academic aspirant
Povolani	podnikatel , matematik , politik , ekonom , poslanec Statni dumy a rusky oligarcha
Zam?stnavatel	Institut problem? ?izeni V. A. Trapeznikova (1970?1973)
Ocen?ni	Cena leninskeho komsomolu (1978) Uznani prezidenta Ruske federace (1996)
Politicke strany	Komunisticka strana Sov?tskeho svazu Liberal Russia
Nabo?. vyznani	judaismus
D?ti	Jelizaveta Borisovna Berezovskaja
Funkce	poslanec Statni dumy (2000?2003)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Boris Abramovi? Berezovskij , rusky Борис Абрамович Березовский ( 23. ledna 1946 Moskva , Sov?tsky svaz ? 23. b?ezna 2013 Ascot , Spojene kralovstvi ) ^[1] byl rusky matematik a podnikatel ?idovskeho p?vodu. V 90. letech 20. st. se stal miliarda?em, jednim z nejbohat?ich Rus?. Berezovskij, ktery m?l rovn?? vazby na p?edstavitele politickych elit, tak byl v teto dob? jednou z nejvlivn?j?ich osob ve?ejneho ?ivota v Rusku. ^[2]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Vzd?lani [ editovat | editovat zdroj ]

Vystudoval elektroniku a vypo?etni techniku na Lesnickem institutu v Moskv? a pote mechaniku a matematiku. Stal se ?lenem Akademie v?d Sov?tskeho svazu.

Podnikani [ editovat | editovat zdroj ]

Pozd?ji podnikal v oblasti automobiloveho pr?myslu , televizniho vysilani a ropneho pr?myslu. B?hem privatizace na p?elomu 80. a 90. let 20. stoleti ovladal podily v n?kolika bankach, ropnych a leteckych spole?nostech a p?edev?im v mediich (televize ORT a TV6 ). Byl p?itelem tehdej?iho ruskeho prezidenta Borise Jelcina ^[2] a roce 1996 p?esv?d?il i dal?i ruske oligarchy, aby sponzorovali znovuzvoleni Jelcina. ^[3]

Anga?ma v politice [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? Jelcinova ?rodina“ hledala jeho nastupce, prav? Berezovskij doporu?il byvaleho d?stojnika KGB Vladimira Putina , se kterym ob?as ly?oval ve ?vycarsku. Berezovskij se dokonce stal poslancem ruske Dumy za Putinovu stranu, ale pozd?ji rezignoval a Putinovy navrhy na zm?nu ustavy ozna?il za "restauraci autorita?skeho systemu". Berezovskij byl nasledn? zbaven podilu v televizi ORT a kdy? dostal p?edvolani na prokuraturu, rozhodl se pro exil v Londyn?. ^[3]

V roce 2003 ziskal ve Velke Britanii politicky azyl . V Rusku byl stihan za vytunelovani automobilky AvtoVAZ , za co? byl v nep?itomnosti odsouzen k 13 let?m v?zeni.

Smrt [ editovat | editovat zdroj ]

P?i?ina jeho smrti dosud neni znama, jednou z variant je sebevra?da. ^[2] Podle n?kolika znamych byl v zav?ru sveho ?ivota ve ?patnem psychickem stavu, zvla?t? kv?li prohranym soudnim bitvam. Podle BBC v roce 2011 p?i?el o vice ne? 100 milion? liber (p?es 3 miliardy korun) p?i rozvodovem ?izeni, v roce 2012 zase soud nevyhov?l jeho ?alob? o 3 miliardy liber (p?es 90 miliard korun) proti ruskemu majiteli fotbaloveho klubu Chelsea Romanu Abramovi?ovi , ktereho na?kl z vydirani p?i sporu o prodej akcii ruske ropne spole?nosti Sibn?f? . ^[2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• CHLEBNIKOV, Pavel . Kmotr z Moskvy. Boris Berezovskij. Z ruskeho originalu p?el. Milan Dvo?ak . Praha : BB/art, 2004. 350 S. ISBN   80-7341-056-7

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Boris Berezovskij na Wikimedia Commons
• Osoba Boris Berezovskij ve Wikicitatech

Generalni tajemnici   Spole?enstvi nezavislych stat?
Ivan Karat?enja (1994?1998) ?   Boris Berezovskij (1998?1999) ?   Ivan Karat?enja (1999) ?   Jurij Jarov (1999?2004) ?   Vladimir Ru?ajlo (2004?2007) ?   Sergej Lebed?v (2007?)