Australske antarkticke uzemi Australian Antarctic Territory
vlajka znak
Hymna Advance Australia Fair
Geografie
Poloha Australskeho antarktickeho uzemi
Hlavni m?sto	neobydleno
Rozloha	5 897 000 km²
Nejvy??i bod	Mount Menzies (3355 m n. m.)
?asove pasmo	+4,5 a? +10
Poloha	75° j. ?. , 102°30′ v. d.
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	neobydleno
Jazyk	angli?tina
Statni utvar
Statni z?izeni	Australske teritorium
Vznik	1962 (ustanoveni)
Kral	Karel III.
Generalni guverner	David Hurley
Premier federalni vlady	Tony Abbott
M?na	australsky dolar (AUD)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-1	036 AUS AU
MPZ	AUS
Telefonni p?edvolba	+672 1
Narodni TLD	.au

Australske antarkticke uzemi , take Australske antarkticke teritorium ( anglicky Australian Antarctic Territory), zkratka AAT, je vn?j?i, nesamospravne, trvale neobydlene uzemi Australskeho svazu . Je spravovano federalni vladou, kde ji ?idi Tony Burke , ministr pro udr?itelny rozvoj, ?ivotni prost?edi, vodni zdroje, obyvatelstvo a spole?nost ( Minister for Sustainability, Environment, Water, Population and Communities ) prost?ednictvim agentury Australska antarkticka divize ( Australian Antarctic Division ).

Situace [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi se sklada ze dvou ?asti, v?t?i zapadni a men?i vychodni. Hranice zapadni ?asti probihaji po 45. a 136.  polednicich a vychodni po 142. a 160. polednicich vychodni zem?pisne delky . Ob? ?asti maji tvar sferickych rovnoramennych trojuhelnik? od ji?niho polu po 60. ji?ni rovnob??ku . Mezi ob?ma ?astmi je sev?ena Adelina zem? , jeden z p?ti distrikt? Francouzskych ji?nich a antarktickych uzemi . AAA nejv?t?i teritorium Antarktidy , je rozd?leno na n?kolik historickych oblasti, zemi. Ve vychodni ?asti se nachazeji Oates Land a zem? Ji?iho V. , v zapadni zem? kralovny Marie , zem? cisa?e Vilema II. , zem? princezny Al?b?ty , Mac. Robertson Land , Kemp Land a Enderby Land .

N?kdy se do AAA zapo?itavaji take subantarkticke ostrovy Macquar?v ostrov (jinak dependence Tasmanie ) a Heard?v ostrov a McDonaldovy ostrovy (jinak zamo?ske uzemi).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

V 19. stoleti tyto nehostinne kraje nav?t?vovali z?idka jen lovci tule?? a velryb . Prve oficialni naroky na uzemi Antarktidy vzneslo Spojene kralovstvi Velke Britanie a Irska , dekrety kral? Eduarda VII. a Ji?iho V. ji? v letech 1908 a 1917. Na po?atku 20. stoleti se zapojili take pr?zkumnici z Australie do vyzkumu Antarktidy. Nejznam?j?i je, australsky narodni hrdina, Douglas Mawson ktery dosahl v lednu 1909 severniho magnetickeho polu a p?i dal?i vyprav? od ledna 1912 do prosince 1913 vykonal mnoho geologickych , biologickych i meteorologickych m??eni v rozsahlych oblastech vnit?ni Antarktidy. Za pov?imnuti stoji jeho pokus, by? neusp??ny, pou?it k pr?zkumu letadlo. Prozkoumana uzemi v?dy ozna?oval za sou?ast britske koruny .

Roku 1933 p?edalo Spojene kralovstvi Velke Britanie a Severniho Irska ?ast narokovanych uzemi svemu dominiu Australii ( Australian Antarctic territory Acceptance Act 1933 No. 8 ), ktera tato uzemi formaln? p?ijala v roce 1936 jako Australske antarkticke uzemi. Macquar?v ostrov a Heard?v ostrov a MacDonaldovy ostrovy p?edalo Spojene kralovstvi Australii v roce 1947.

Postupn? vznikaly mezi jednotlivymi staty spory o antarkticka uzemi, ktere na dobu 50 let do?asn? vy?e?ila Smlouva o Antarktid? z roku 1959, ke ktere ji? p?istoupilo 49 zemi. Smlouva mj. stanovi zachovani status quo ve vlastnickych pravech i narocich na uzemi s tim, ?e prava ani naroky nebudou zu?astn?nymi staty prozatim uplat?ovany.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Australske antarkticke uzemi, stejn? jako cela vychodni ?ast Antarktidy, obsahuje horniny stare tem?? 4 miliony let, jedny z nejstar?ich na Zemi. Antarktida tehdy byla sou?asti nezaledn?neho prakontinentu Gondwana . Tem?? 99,8 % uzemi AAA je v sou?asnosti pokryto sn?hem a ledem tlustym a? 4 km (pr?m?r je asi 2 km), ktery svou vahou zatla?il pevninu misty a? 1 km pod urove? mo?ske hladiny . Uzemi je hornate, na mnoha mistech hory "vy?nivaji" z ledoveho kruny?e. V zapadnim sektoru je nejvy??i Mount Menzies (3490 m) a ve vychodnim Mount McClintock (3355 m). Nachazi se zde take nejv?t?i ledovec, Lambert?v ledovec , dlouhy 402 a ?iroky 64 km.

?asto se hovo?i o  nerostnem bohatstvi tohoto uzemi, ale zasoby se pouze odhaduji, je slo?ite provad?t vyzkumy pod kilometrovymi vrstvami ledu. Navic ekonomicke vyu?ivani Antarktidy je Smlouvou o Antarktid? zakazano.

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

Pevninske po?asi je velmi krute, pr?m?rne ro?ni teploty na pob?e?i jsou okolo -10 °C a ve vnitrozemi -50 °C (extrem -89,2 °C), u pob?e?i je u?innost mraz? zvy?ovana silnymi studenymi p?izemnimi katabatickymi v?try vanoucimi s nahorni plo?iny sm?rem k pob?e?i. Dosahuji rychlosti 30 a? 70 km/h (extrem i 320 km/h), nejprud?i jsou v pob?e?nich oblastech. V ovzdu?i je minimum vlhkosti, v centru kontinentu pr?m?rn? ro?n? nasn??i, p?epo?teno na vodu, asi jen 60 mm.

Fauna a flora [ editovat | editovat zdroj ]

Jedinou oblasti AAA kde prosperuje ?ivot je Ji?ni ocean obklopujici zaledn?nou pevninu ze severu. P?esto?e je po ?ast roku pokryt ledem, jsou jeho vody a? o desitky stup?? teplej?i ne? ovzdu?i. Tajici ledovce stekajici z pevniny do oceanu sni?uji slanost vody a obohacuji vodu o  mineralni latky. Proto jsou vody okolo Antarktidy plne fytoplanktonu a zooplanktonu slou?ici jako ?iviny pro kril , (tvo?eny hlavn? kruny?ovkou krilovou ( Euphausia superba )), zakladni potravu pro dal?i vodni ?ivo?ichy. ?ije zde mnoho ryb , ptak? , velryb i ploutvono?c? .

Na pevnin? pravideln? hnizdi v rozsahlych koloniich tu??aci krou?kovi ( Pygoscelis adeliae ) a tu??aci cisa??ti ( Aptenodytes forsteri ), u pob?e?i bu??aci antarkti?ti ( Thalassoica antarctica ) a chaluhy antarkticke ( Catharacta maccormicki ). Vyvad?ji tam sva mla?ata tuleni Weddellovi ( Leptonychotes weddellii ) a tuleni krabo?ravi ( Lobodon carcinophagus ). Na chran?nych trvale odledn?nych mistech rostou jen ty nejvytrvalej?i mechy a li?ejniky .

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi trvale obydleno neni, ale je zde v sou?asnosti v provozu 9 polarnich stanic, 3 obhospoda?uje Australie, 3  Rusko , 1  ?ina , 1  Rumunsko a 1 spole?n? Italie s Francii. Nejstar?i je australska stanice nesouci jmeno australskeho polarnika Mawson Station , ta je v provozu nep?etr?it? od roku 1954.

Po?tovni znamky [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1957 za?ala australska po?tovni sprava tisknout definitivni po?tovni znamky ozna?ene napisem AUSTRALIAN ARTARTIC TERRITORY. Byly australskeho stylu, zpravidla v nam?tem vztahujicim se k Antarktid?. Nebyly ti?t?ny ka?dym rokem a platily i na uzemi Australie. V obdobi let 1964 - 1965 byly na celem tomto uzemi v provozu ?ty?i po?tovni stanice, ktere orazitkovaly 3385 po?tovnich zasilek. ^[1]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Polarni po?ta

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Australske antarkticke uzemi na Wikimedia Commons
• VICHA. ?eske pravo ?ivotniho prost?edi: 3/2003 [online]. ?eske spole?nost pro pravo ?ivotniho prost?edi, Narodni t?ida 18, Praha, rev. 2003 [cit. 2012-02-18]. Dostupne online .  
• Geoscience Australia, Australian Antarctic Territory [online]. Australian Government, Canberra, AU, rev. 18.11.2010 [cit. 2012-02-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 17-04-2011. (anglicky)  
• Antarctic territorial claims [online]. Australian Antarctic Division, Kingston, Tasmania, AU [cit. 2012-02-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-02-27. (anglicky)  
• Australian Antarctic Territory (AAT) [online]. Commonwealth Secretariat, Canberra, AU [cit. 2012-02-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 29-04-2010. (anglicky)  
• History [online]. Mawson's Huts Foundation, Sydney, AU [cit. 2012-02-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 06-07-2011. (anglicky)  
• Ledovce [online]. Zem?pis.eu. CS [cit. 2012-02-18]. Dostupne online .  

Staty a uzemi le?ici na b?ehu Indickeho oceanu
Afrika	D?ibutsko Egypt Eritrea Francie Mayotte Reunion Jihoafricka republika Ke?a Komory Madagaskar Mauricius Mosambik Seychely Somalsko Somaliland Sudan Tanzanie
Asie	Bahrajn Banglade? Britske indickooceanske uzemi Spojene kralovstvi Indie Indonesie Irak Izrael Iran Jemen Jordansko Katar Kokosove (Keelingovy) ostrovy (Australie) Kuvajt Malajsie Maledivy Myanmar Oman Pakistan Saudska Arabie Spojene arabske emiraty Sri Lanka Thajsko Timor Leste Vano?ni ostrov (Australie)
Dal?i	Antarktida Australske antarkticke uzemi Francouzska ji?ni a antarkticka uzemi Heard?v ostrov a McDonaldovy ostrovy Australie