Arizona
P?ezdivka : Grand Canyon State
Vlajka Pe?e?
Geografie
Arizona na map? USA
Hlavni m?sto	Phoenix
Nejv?t?i m?sto	Phoenix
Poloha	34°48′ s. ?. , 111°48′ z. d.
?asove pasmo	v?t?ina statu: UTC ?7 (letni ?as se nepou?iva) Navajo Nation : UTC?7/?6 ( letni ?as )
Po?et okres?	15
Rozloha ( 6. v USA )
Celkem	295 234 km²
? z toho sou?	294 053 km²
? z toho vodstvo	1 181 km² (0,4 %)
Obyvatelstvo ( 14. v USA )
Po?et obyvatel	6 931 071 (odhad 2016 [1] )
Hustota zalidn?ni	22 obyv./km² ( 33. v USA )
U?edni jazyky	angli?tina
Nadmo?ska vy?ka
Nejvy??i bod	3852 m n. m.
Pr?m?rna vy?ka	1250 m n. m.
Nejni??i bod	22 m n. m.
Sprava statu
Guverner	Katie Hobbsova ( D )
Senato?i	Mark Kelly (D) Kyrsten Sinemova (nez.)
P?istoupeni do Unie	14. unora 1912 (48. stat)
Oficialni zkratky
Po?tovni zkratka	AZ
Tradi?ni zkratka	Ariz.
ISO 3166-2	US-AZ
az .gov

Arizona (anglicka vyslovnost [ ??r??zo?n? ] IPA nebo [ær??zo?n?] IPA , oficialn? State of Arizona ) je stat nachazejici se na jihozapad? Spojenych stat? americkych , v oblasti horskych stat? v zapadnim regionu USA . Arizona, jeden ze stat? ?ty? roh? , hrani?i na vychod? s Novym Mexikem , na severu s Utahem , na zapad? s Nevadou a Kalifornii a na jihu s mexickymi staty Baja California a Sonora .

Se svou rozlohou 295 234 km² je Arizona ?estym nejv?t?im statem USA , v po?tu obyvatel (6,9 milion?) je 14. nejlidnat?j?im statem a s hodnotou hustoty zalidn?ni 24 obyvatel na km² je na 33. mist? . Hlavnim a nejv?t?im m?stem je Phoenix se 1,5 milionem obyvatel. Dal?imi nejv?t?imi m?sty jsou Tucson (530 tisic obyv.), Mesa (470 tisic obyv.), Chandler (260 tisic obyv.), Gilbert (250 tisic obyv.), Glendale (240 tisic obyv.) a Scottsdale (240 tisic obyv.). Nejvy??im bodem statu je vrchol Humphreys Peak s nadmo?skou vy?kou 3852 m v poho?i San Francisco Peaks . Nejv?t?imi toky ?eky Colorado , je? tvo?i hranici s Kalifornii a ?ast hranice s Nevadou, a Gila .

V oblasti dne?ni Arizony se prvni ?pan?l?ti pr?zkumnici objevili na p?elomu 30. a 40. let 16. stoleti. Jezuit?ti misiona?i dorazili do regionu ve druhe polovin? 18. stoleti. Uzemi bylo sou?asti mistokralovstvi Nove ?pan?lsko , od za?atku 19. stoleti v ramci provincie Horni Kalifornie . Ta se roku 1821 stala ?asti samostatneho Mexika a od n?j ziskaly region v roce 1848, na zaklad? vysledku mexicko-americke valky , Spojene staty. Roku 1850 se oblast stala sou?asti nov? zalo?eneho novomexickeho teritoria , nejji?n?j?i ?ast regionu po?idily USA o t?i roky pozd?ji tzv. Gadsdenovou koupi . V roce 1863 bylo z?izeno vlastni arizonske teritorium , ktere pravd?podobn? ziskalo sv?j nazev ze stareho ?pan?lskeho jmena Arizonac (odvozeno z o'odhamskeho vyrazu ?al? ?onak“, tj. ?maly pramen“), jim? byla p?vodn? ozna?ena oblast v Sono?e. Arizona se 14. unora 1912, jako posledni uzemi kontinentalnich Spojenych stat? , stala 48. statem USA .

Arizona je znama svym pou?tnim klimatem, vyjime?n? horkymi lety a mirnymi zimami, ale ve vy??ich polohach jsou borovicove lesy a horske louky, ktere kontrastuji s pou?t?mi v ni?inach. Ve stat? se nachazi mnoho narodnich park? (v?etn? Grand Canyonu ), les?, monument? a indianskych rezervaci.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Arizona je ?esty nejv?t?i stat Spojenych stat? . P?ibli?n? 15 % z celkove rozlohy (306 000 km²) je v soukromem vlastnictvi. Zbytek pokryvaji ve?ejne lesy a parky, rekrea?ni zony a americke p?irodni rezervace.

Arizona je znama pro sve pou?t? , kde je mnoho suchomilnych rostlin jako jsou nap?iklad kaktusy . Take je znama svym klimatem, a to horkymi lety a mirnymi zimami. Men? zname jsou u? borove lesy v severni ?asti statu v oblasti zname jako Koloradska plo?ina , ktere ost?e kontrastuji s pou?t?mi na jihu statu. Nejznam?j?i atrakci statu Arizona je Grand Canyon . Byl vytvo?en ?ekou Colorado , je asi 446 km dlouhy, v neju??i ?asti 6 km a v nej?ir?i ?asti 29 km ?iroky a tem?? 2 km hluboky.

V Arizon? se naleza jeden z nejzachovalej?ich krater? vzniklych dopadem meteoritu . Meteor Crater (te? Barringer?v krater) se nachazi uprost?ed Koloradske plo?iny , asi 40 km zapadn? od m?sta Winslow . Jeho vyvy?eny okraj vystupuje do vy?ky 46 metr?, samotny krater je asi 174 metr? hluboky a ma asi 1200 metr? v pr?m?ru.

Klimaticke podminky [ editovat | editovat zdroj ]

Kv?li tomu, ?e Arizona je velky stat a ma velke rozdily v nadmo?skych vy?kach, jsou na r?znych mistech rozdilne klimaticke podminky. V ni??ich nadmo?skych vy?kach jsou v?t?inou pou?t? s horkymi lety a mirnymi zimami. Od pozdniho podzimu do za?atku jara tam byva mirne podnebi s pr?m?rnym minimalnimi teplotami kolem 15 °C. Od listopadu do unora mohou byt a? 4 °C, ale ob?asne mrazy nejsou neobvykle. Koncem unora za?nou teploty stoupat a ve dne je teplo a v noci velmi chladno. Od kv?tna do srpna se teploty pohybuji od 32 °C do 48 °C, s tim, ?e teploty ob?as vystoupi nad 50 °C. Diky velmi suchemu klimatu jsou velke rozdily mez dennimi a no?nimi teplotami a to kolem 28 °C v letnich m?sicich.

V severni ?asti statu jsou plo?iny s chladn?j?im podnebim s chladnymi zimami a mirnymi lety. Ob?as v zim? diky chladnemu v?tru ze severu klesaji teploty a? na -20 °C.

Sra?ky v Arizon? se pohybuji kolem 322 mm a p?ichazi ve dvou obdobich de???. Studena fronta p?ichazi od Ticheho oceanu v pr?b?hu zimy a v let? jsou monzunove de?t?. Obdobi monzunovych de???, ktere probiha v ?ervenci a srpnu, p?ina?i bou?ky a vitr, ale tornada jsou v Arizon? pom?rn? vzacna.

V hlavnim m?st? statu Phoenixu se po v?t?inu roku pohybuji teploty kolem 35 °C.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Na uzemi dne?ni Arizony jako prvni Evropan pronikl v letech 1540?1542 ?pan?lsky conquistador Coronado . V roce 1821 se ?idce osidlena ?pan?lska provincie Horni Kalifornie stala sou?asti Mexika , ktere se zbavilo ?pan?lske nadvlady. Mexicka provincie p?e?la pod svrchovanost Spojenych stat? roku 1848 po americko?mexicke valce , ve ktere Mexiko p?i?lo o polovinu sveho uzemi.

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Podle s?itani lidu z roku 2018 zde ?ilo 7,172 milion? obyvatel. Tento p?ir?stek zahrnuje jak p?irozeny p?ir?stek, tak imigranty. Tem?? t?i ?tvrtiny obyvatel star?ich p?ti let mluvi doma pouze anglicky a asi 20 % ?pan?lsky. Nava??tina je t?eti nejpou?ivan?j?i jazyk s necelymi dv?ma procenty.

Obyvatele Arizony jsou v?t?inou konzervativni, v politice se kloni k republikanske stran?, velky vliv ma zde k?es?anska tradice.

Rasove slo?eni [ editovat | editovat zdroj ]

• 73,0 % Bili Ameri?ane (nehispan?ti b?lo?i 57,8 % + b?lo?i hispanskeho p?vodu 15,2 %)
• 4,1 % Afroameri?ane
• 4,6 % Ameri?ti indiani
• 2,8 % Asij?ti Ameri?ane
• 0,2 % Pacifi?ti ostrovane
• 11,9 % Jina rasa
• 3,4 % Dv? nebo vice ras

Obyvatele hispanskeho nebo latinskoamerickeho p?vodu, bez ohledu na rasu, tvo?ili 29,6 % populace. ^[2]

Nejpo?etn?j?i men?inou ve stat? Arizona jsou Mexi?ane (asi 21 %), dale N?mci, Britove a Irove. N?ktera uzemi pobli? mexickych hranic, jako nap?iklad okres Santa Cruz County , jsou osidlena p?eva?n? p?ist?hovalci z Mexika. V severovychodni ?asti statu ?ije mnoho indian?. Afroameri?an? je v Arizon? pom?rn? malo a v?t?ina z nich ?ije ve Phoenixu, kde se jejich po?et od roku 2000 zdvojnasobil.

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Cirkevni p?islu?nost obyvatel Arizony je nasledujici:

• k?es?ane 80 %
  • protestanti 42 %
    • baptiste 9 %
    • metodiste 5 %
    • luterani 4 %
    • ostatni protestanti 24 %
  • ?im?ti katolici 31 %
  • mormoni 6 %
  • ostatni k?es?ane 1 %
• jina nabo?enstvi 2 %
• bez vyznani 18 %

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

Mottem statu je ?Ditat Deus“, kv?tinou kv?t kaktusu saguaro , stromem parkinsonie pichlava , ptakem st?izlik kaktusovy a pisni Arizona . ^[3]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Arizona na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Arizona ve Wikislovniku
• (anglicky) Oficialni stranky statu Arizona