Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Utah
P?ezdivka : Beehive State
Vlajka Pe?e?
Geografie
Utah na map? USA
Hlavni m?sto	Salt Lake City
Nejv?t?i m?sto	Salt Lake City
Poloha	39°24′ s. ?. , 112° z. d.
?asove pasmo	UTC ?7/?6 ( letni ?as )
Po?et okres?	29
Rozloha ( 13. v USA )
Celkem	219 653 km²
? z toho sou?	212 404 km²
? z toho vodstvo	7 249 km² (3,3 %)
Obyvatelstvo ( 31. v USA )
Po?et obyvatel	cca 3 miliony 3 051 217 (odhad 2016 [1] )
Hustota zalidn?ni	14 obyv./km² ( 41. v USA )
U?edni jazyky	angli?tina
Nadmo?ska vy?ka
Nejvy??i bod	4120 m n. m.
Pr?m?rna vy?ka	1860 m n. m.
Nejni??i bod	664 m n. m.
Sprava statu
Guverner	Spencer Cox ( R )
Senato?i	Mitt Romney (R) Mike Lee (R)
P?istoupeni do Unie	4. ledna 1896 (45. stat)
Oficialni zkratky
Po?tovni zkratka	UT
Tradi?ni zkratka	Ut.
ISO 3166-2	US-UT
utah .gov

Utah (anglicka vyslovnost [?juːt?ː] IPA nebo [ ?juːt?ː ] IPA , oficialn? State of Utah ) je stat nachazejici se na zapad? Spojenych stat? americkych , v oblasti horskych stat? v zapadnim regionu USA . Utah, jeden ze stat? ?ty? roh? , hrani?i na severu s Idahem , na severovychod? s Wyomingem , na vychod? s Coloradem , na jihu s Arizonou a na zapad? s Nevadou .

Se svou rozlohou 219 653 km² je Utah t?inactym nejv?t?im statem USA , v po?tu obyvatel (3,1 milion?) je 31. nejlidnat?j?im statem a s hodnotou hustoty zalidn?ni 14 obyvatel na km² je na 41. mist? . Hlavnim a nejv?t?im m?stem je Salt Lake City se 190 tisici obyvateli. Dal?imi nejv?t?imi m?sty jsou West Valley City (130 tisic obyv.), Provo (120 tisic obyv.), West Jordan (110 tisic obyv.), Orem (90 tisic obyv.) a Sandy City (90 tisic obyv.). Nejvy??im bodem statu je vrchol Kings Peak s nadmo?skou vy?kou 4120 m v poho?i Uinta Mountains . Nejv?t?imi toky Medv?di ?eka a ?eky Green a Colorado , nejv?t?i vodni plochou Velke Solne jezero .

Prvni Evropan se mohl do oblasti dne?niho ji?niho Utahu dostat roku 1540, n?kolik pr?zkumnych expedici do tohoto regionu uspo?adali ?pan?le ve t?eti ?tvrtin? 18. stoleti. Vzhledem k pou?tnimu a horskemu charakteru ale nem?li zajem uzemi kolonizovat, i kdy? si jej narokovali jako sou?ast Horni Kalifornie v ramci mistokralovstvi Nove ?pan?lsko . Na za?atku 19. stoleti prozkoumali n?ktere oblasti Utahu obchodnici a lovci evropskeho p?vodu. V roce 1821 se Horni Kalifornie stala ?asti nezavisleho Mexika a v roce 1848 ji na zaklad? vysledku mexicko-americke valky ziskaly Spojene staty. Ji? o rok d?ive se do Utahu za?ali hromadn? st?hovat mormoni , ?lenove Cirkve Je?i?e Krista Svatych poslednich dn? , kte?i se v teto nehostinne oblasti usadili. Roku 1850 bylo v ramci USA z?izeno uta?ske teritorium , ktere sv?j nazev ziskalo od jmena indianskeho kmene Utah? [jutah?] ( Ut? [jut?]) , co? v jejich vlastni jazyce znamenalo ?lide z hor“. Utah se 4. ledna 1896 stal 45. statem USA .

Utah je jednim z nabo?ensky nejhomogenn?j?ich stat?m USA, asi 62 % jeho obyvatel se hlasi k mormonismu, ktery stal u zalo?eni statu a dodnes ma velky vliv na uta?skou kulturu a ka?dodenni ?ivot. Asi 88 % obyvatel ?ije v aglomeraci Wasatch Front , jejim? centrem je Salt Lake City. V?t?ina zbyleho uzemi statu je tem?? neobydlena a zahrnuje velmi rozli?ne utvary od pom?rn? vysokych hor s v??n? zasn??enymi vrcholy, p?es udoli s velkymi vodnimi toky a? ke kamenitym a solnym pou?tim.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Utah je p?eva?n? skalnatou zemi rozd?lenou na t?i hlavni geologicke oblasti: Skalnate hory (sever, st?ed a vychod zem?), Koloradskou plo?inu (vychod zem?) a Velkou panev (zapad zem?). Volna p?iroda zde nabira mnoho podob ? od skalnatych, solnych a pise?nych pou?ti , p?es zasn??ene horske vrcholy a? po jehli?nate lesy v horskych udolich. Utah je jednim z tzv. stat? ?ty? roh? ( Four Cornes states ), nachazi se v levem hornim rohu jejich ?tverce. Na severu hrani?i se staty Idaho a Wyoming , na vychod? se statem Colorado , na jihovychod? v jedinem bod? se statem Nove Mexiko (v tomto bod? se stykaji hranice 4 stat?, odtud pochazi nazev Four Cornes . Nachazi se zde Four Corners Monument .) Na jihu hrani?i s Arizonou a na zapad? s Nevadou . Celkem ma Utah rozlohu 219 653 km².

Teren je velmi rozmanity. St?edem statu prochazi od severu k jihu poho?i Wasatch Range , jeho? h?ebeny dosahuji vy?ky a? 3650 m n. m. Z geologickeho hlediska je pova?ovan za sou?ast Skalnatych hor. Pro bohate p?id?ly sn?hu, ktere na n?kterych mistech vydr?i i cely rok, je centrem ly?a?skych sport?. Ze zapadu se p?i upati tohoto poho?i tahne Wasatch Front - pas m?stskeho osidleni, v n?m? ?ije 88 % obyvatel Utahu. Na severovychod? statu se tahne dal?i poho?i, Uinta Mountains , ktere je v?ak orientovano p?ibli?n? z vychodu na zapad. Takte? je sou?asti Skalnatych hor a jejich nejvy??i hora, Kings Peak (Kralovsky vrchol), je zarove? nejvy??i horou Utahu.

Vychodni Utah je vysokopolo?enou oblasti, jeho? krajina ma nej?ast?ji charakter nahornich plo?in a panvi. Ekonomice dominuje t??ba nerost? a rud, ropy a zemniho plynu, zem?d?lstvi a rekreace. Velka ?ast vychodniho Utahu je sou?asti Uintah and Ouray Indian Reservation , sidli zde i Navahove . Velice popularnim mistem p?itahujicim turisty je Dinosaur National Monument na severovychod? zem?.

V ji?nich oblastech, pokrytych mohutnymi vrstvami usazenin, lze nalezt ?adu pozoruhodnych piskovcovych utvar?, v tomto ohledu vynikaji zejmena Navajo Sandstone , Kayenta Sandstone a oblast okolo ?eky Colorado a jejich p?itok?, ktere se b?hem staleti zaryly hluboko do piskovcoveho podlo?i a vytvo?ily divokou krajinu plnou ka?on? a dal?ich roztodivnych utvar?. V oblasti je vyty?ena cela ?ada chran?nych uzemi, nap?. Narodni park Arches , Narodni park Canyonlands , Narodni park Zion , Narodni park Capitol Reef , Cedar Breaks National Monument atd.

Jihozapadni Utah je nejni??i a nejteplej?i oblasti Utahu. Je mu p?ezdivano Dixie, nebo? prvni osadnici zde (podobn? jako v ji?anskych statech nesoucich tute? p?ezdivku) p?stovali bavlnu. U hranice s Nevadou se zde nachazi Beaver Dam Wash , nejni??i misto statu (664 m n. m.) Zasahuje sem Mohavska pou?? . Oblast se stala oblibenou rekrea?ni destinaci a mistem oblibenym d?chodci a po?et obyvatel v ni pom?rn? rychle roste.

Krajinu zapadniho Utahu reprezentuji p?eva?n? h?ebeny a panve pou?tniho charakteru. V ni se nachazeji slana jezera , ktera jsou poz?statkem starov?keho sladkovodniho jezera Bonneville , ktere kdysi pokryvalo v?t?inu vychodni ?asti Velke panve : Velke Solne jezero ( Great Salt Lake ), Uta?ske jezero ( Utah Lake ), Sevir ( Sevier Lake ), Ra? ( Rush Lake ) a Male Solne jezero ( Small Salt Lake ). Zapadn? od Velkeho solneho jezera se nachazi solna pou?? Great Salt Lake Desert , ktera spolu s jezerem ohrani?uje nejlidnat?j?i ?ast Wasatch Front ze zapadu.

Stejn? jako v ?ad? dal?ich zapadnich a jihozapadnich statech, vlastni federalni vlada velkou ?ast uta?skeho uzemi: BLM land , Utah State Trustland , U.S. National Forest, U.S. National Monument, National Recreation Area a U.S. Wilderness Area tvo?i n?co p?es 70 % uzemi Utahu.

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?ina uzemi Utahu je sucha a vysoko polo?ena. Nejsu??i jsou nejvychodn?j?i a ji?ni Utah, ktery obdr?i ro?n? do 300 mm sra?ek, a velka ?ast zapadniho a severozapadniho Utahu (pod 250 mm ro?n?), v oblasti Velke solne pou?t? dokonce pod 130 mm ro?n?. Sn?hove sra?ky jsou v zim? (tj. ?ijen a? kv?ten na horach a listopad a? b?ezen v ni??ich oblastech) b??ne v?ude, krom? ji?nich oblasti a Velke solne pou?t?. Nejbohat?i na snih je Wasatchsky h?eben , n?ktere jeho ?asti dostavaji v pr?m?ru p?id?l nad 12,5 m ro?n?.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

?asne d?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Podle archeologickych nalez? bylo uzemi Utahu osidleno indiany ji? dlouho p?ed na?im letopo?tem, n?ktere archeologicke nalezy (v?etn? kreseb na st?nach jeskyni) dokladaji indianske osidleni stare cca 10-12 tisic let.

Prvnim znamym b?lochem , ktery mohl nav?tivit uzemi Utahu, by podle n?kterych mohl byt ?pan?lsky conquistador Francisco Vasquez de Coronado , neni to v?ak p?ili? pravd?podobne, tak daleko se z?ejm? nedostal. Prvnimi znamymi b?lochy, kte?i prokazateln? vstoupili do Utahu, tak jsou franti?kan?ti misiona?i ?pan?lskeho p?vodu, Silvestre Velez de Escalante a Francisco Atanasio Dominguez , jejich? expedice z roku 1776 do?la a? k Uta?skemu jezeru . Jimi nav?tivene uzemi si narokovalo ?pan?lsko , pota?mo pozd?ji Mexiko . Na po?atku 19. stoleti za?ali n?ktere oblasti Utahu prozkoumavat bili lovci, mezi nimi i slavny Jim Bridger ?i Francouz Etienne Provost , po n?m? je pojmenovano m?sto Provo . Od poloviny 19. stoleti se zde za?ali usidlovat mormoni .

Mormonske osidleni [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni mormoni dorazili do Salt Lake Valley 24. ?ervence 1847 . Navzdory zna?nemu nedostatku vhodnych mist k zalo?eni osidleni (zejmena pro nedostatek pitne vody ) se sem st?hovaly dal?i a dal?i mormonske rodiny, jejich? cilem bylo najit zemi, kde by mohla jejich cirkev v klidu ?it, daleko od pronasledovani, ktereho se ji dostavalo ve statech Unie. V roce 1848 skon?ila mexicko-americka valka pora?kou Mexika a podle mirove smlouvy p?ipadla rozsahla uzemi Horni Kalifornie , d?ive narokovana Mexikem, Spojenym stat?m. Mezi nimi bylo i uzemi Utahu. Mistni usedlici, z nich? v?t?inu tvo?ili mormoni, se pokou?eli v roce 1849 vytvo?it vlastni stat, ktery by se zapojil do Unie ? nazvali jej Deseret , jeho? struktury u? za?ala neoficialn? vytva?et. Jeho hranice m?ly byt mnohem ?ir?i ne? hranice dne?niho Utahu. Navrh ov?em narazil na odpor americke vlady, ktera odmitala stat vytvo?it, aby mormoni neziskali v?t?i samostatnost a nedostali se tak mimo v?t?inu jejich pravomoci. Proto nakonec vzniklo pouze podstatn? men?i uta?ske teritorium (schvaleno 1850, vytvo?eno v roce 1851). Zahrnovalo dne?ni Utah, v?t?inu Nevady a men?i ?asti Colorada a Nebrasky . Postupem ?asu pak bylo okrajovano, hranice stavajiciho statu ziskalo v roce 1868 . Jeho prvnim guvernerem se stal prorok a prezident Cirkve Je?i?e Krista Svatych poslednich dn? Brigham Young . Prvnim hlavnim m?stem se stalo Fillmore , v roce 1856 jej pak nahradilo Salt Lake City . Teritorium p?evzalo provizorni legislativu statu Deseret.

Uta?ske teritorium [ editovat | editovat zdroj ]

Cirkev Je?i?e Krista Svatych poslednich dn? m?la zprvu situaci v teritoriu pevn? v rukou ? organizovala osidlovani uzemi a m?la kli?ove slovo ve v?ech rozhodovacich organech. Jeji nadvlada nad velkymi oblastmi mimo dne?ni Utah, ktere byly osidleny skupinami obyvatel s jinym vyznanim, v?ak byla vnimana velice kontroverzn?. Vlada USA odpor nemormonskych obyvatel chapala a vychazela mu vst?ic, co? vedlo k vy?e zmin?nemu okrajovani teritoria.

Rozsahle spory mezi vladou USA a mormony za?aly kratce po zalo?eni teritoria r?st, nebo? mormoni byli vnimani jako nespolehliva a neamericka komunita, velkou roli p?itom hralo nejen jejich praktikovani polygamie , ale i uzav?enost jejich komunity, ?aste?n? uniformni vzhled a n?ktera dal?i nabo?enska pravidla, brana ostatni spole?nosti jako p?ehnan? p?isna. Spory navic ?ivilo i to, ?e mormonska vlada teritoria se jen t??ko smi?ovala s faktem, ?e nema statni status, a pokud jen mohla, sna?ila se maximaln? umen?it vliv centralni vlady ve sve oblasti.

Vzajemna ned?v?ra vyvrcholila tim, ?e v roce 1857 , pote, co dostala nepravdive zpravy o mormonskem povstani , vyslala vlada USA Expedici Utah , ktera m?la teritorium zpacifikovat. Zarove? te? sesadila Younga z postu guvernera. Mormoni chapali celou akci jako vojensky utok a Young organizoval jejich ozbrojeny odpor. Zarove? do?lo k ?ad? centraln? neorganizovanych st?et? s nemormonskym obyvatelstvem, z nich? nejznam?j?i vyustil v masakr v Meadows Mountains , kde mormon?ti osidlenci povra?dili p?es 120 imigrant? z Arkansasu . Vojenske st?ety mezi mormonskymi ozbrojenci a vladnimi vojsky (tzv. Uta?ska valka ) ukon?ila kapitulace mormon? v roce 1858 . Young odevzdal u?ad guvernera Alfredu Cummingovi , realn? mu v?ak jako?to hlav? Cirkve Je?i?e Krista Svatych poslednich dn? z?stala velka ?ast vlivu na d?ni v teritoriu.

Demografie [ editovat | editovat zdroj ]

Tempo r?stu populace v Utahu je nejrychlej?i ve Spojenych statech (+17.6 %). Tomuto napomaha jak vysoka porodnost (?tvrta nejvy??i ve Spojenych statech), tak take imigrace, do Utahu se v roce 2019 nast?hovalo 24 978 lidi. Podle s?itani lidu z roku 2020 zde ?ilo 3 284 388 obyvatel.

Rasove slo?eni [ editovat | editovat zdroj ]

• 86,1 % Bili Ameri?ane (nehispan?ti b?lo?i 80,4 % + b?lo?i hispanskeho p?vodu 5,7 %)
• 1,1 % Afroameri?ane
• 1,2 % Ameri?ti indiani
• 2,0 % Asij?ti Ameri?ane
• 0,9 % Pacifi?ti ostrovane
• 6,0 % Jina rasa
• 2,7 % Dv? nebo vice ras

Obyvatele hispanskeho nebo latinskoamerickeho p?vodu, bez ohledu na rasu, tvo?ili 13,0 % populace. ^[2]

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

Mottem statu je ?Industry“, kv?tinou lilie Calochortus nuttallii , stromem smrk pichlavy , ptakem racek a pisni Utah, We Love Thee .

• Vyznamnou vzd?lavaci instituci v Utahu je Univerzita Brighama Younga .
• Na?li bychom zde i znamou indianskou rezervaci Navajo Nation .
• Za zminku stoji i Bingham Canyon Copper Mine m?d?ny d?l, ozna?ovan jako ?Nejbohat?i dira na Sv?t?“.
• Guverner Gary Herbert podepsal 25. 3. 2012 zakon p?ijimajici zlato a st?ibro jako oficialni m?nu k americkemu dolaru. Tim se stat Utah stal prvnim statem Unie, ktery toto umo?nil. Rozhodnuti bylo p?ijato pozitivn? v okruhu zastanc? navratu ke zlatemu standardu .
• Moki Dugway je ?ast statni silnice (Utah State Route 261), ktera se nachazi v jihovychodnim Utahu, v jihovychodni ?asti okresu San Juan. Vede 55 kilometr? severn?, od k?i?ovatky se statni silnici 163 (4,8 km severn? od m?ste?ka Mexican Hut) a? ke k?i?ovatce se statni statni silnici 95. Moki Dugway byla postavena v roce 1958. Je znama prudkym stoupanim s mnoha serpentinami.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Utah na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Utah ve Wikislovniku
• Encyklopedicke heslo Utah v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• (anglicky) Oficialni stranky statu Utah