?eleznice (p?v. ?elezna draha , ?elezna cesta ) je kolejovy dopravni system pro p?epravu osob a zbo?i . N?ktere kolejove drahy (nap?iklad tramvajove , pozemni lanove , pr?myslove nebo zabavni) jsou svym technickym principem ?eleznice, ale zpravidla maji odli?ne stavebni a provozni p?edpisy a za ?eleznice se zpravidla, v zavislosti na legislativ? konkretniho statu, nepova?uji. Dil?i principy kolejove dopravy byly vyu?ivany nejmen? od st?edov?ku, moderni ?eleznice vznikla za?atkem 19. stoleti.

Prvni kolejova vozidla byla pou?ivana v  dolech a byla ta?ena lany za pomoci navijak? , co? se je?t? dnes pou?iva u  pozemni lanove drahy ?i u  kabelove tramvaje . Pro pohon vp?ed na velke vzdalenosti se dnes pou?iva motor , ktery je bu? umist?n p?imo ve vozidle p?epravujicim u?ite?nou zat?? ( motorovem voze ), nebo ve vozidle k tomu vyhrazenem ( lokomotiv? ). Experimentalni vyvoj ?eleznice sm??uje nap?iklad k monorailu na principu magneticke levitace .

Pojem draha ozna?uje zprvu cestu nebo trasu (?i linii), na ktere se pohybuje objekt (viz jizdni draha, dalnice , leti?tni draha, vzletova a p?istavaci draha); pojem ?eleznice tedy precizn? ozna?uje druh jizdni drahy. Teprve z n?j vychazi pou?ivani slova ??eleznice“ pro dopravni prost?edek (jizdni draha a vozidla), ktere je dale zkracovano na drahy.

I v jinych jazycich slovo p?vodn? ozna?ovalo drahy a teprve pozd?ji dopravni prost?edek: kolejova cesta ( anglicky railway ) ?i ?elezna cesta ( n?mecky Eisenbahn , francouzsky chemin de fer , nizozemsky spoorweg , ?pan?lsky ferrocarril , rusky железная дорога [?eleznaja daroga] , ma?arsky vasut , italsky ferrovia , ?vedsky Jarnvag , turecky demiryolu ).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Vyvoj principu ?eleznice [ editovat | editovat zdroj ]

Vyjete koleje , ktere vedly povozy po obchodnich cestach , existovaly odedavna. Ostatn? normalni rozchod ?elezni?nich koleji vychazi ze standardizovaneho rozchodu kol anglickych dostavnik?.

V  dolech dolo?iteln? p?inejmen?im od roku 1530 existovaly kolejove d?lni voziky ?i kary. V anglickem hornictvi se vyvinul do konce 18. stoleti system, ve kterem se vozidla pohybovala na kolech s  okolky na (zpo?atku d?ev?nych) kolejnicich. ^[1]

Vedeni po kolejich bylo u ko?skych drah Wagonway p?elomu 18. a 19. stoleti zaji?t?no hranou na vn?j?i stran? kolejnic. ^[2] Geometricky princip Wagonway byl pozd?ji p?ekonan, u autobusovych drah byl ale pozd?ji dale rozvijen. ^[3]

Po?adavek hladke dopravni cesty a hmotnost strojniho pohonu vedly zprvu k  oceli pobitym fo?nam, pozd?ji k monta?i ocelovych kolejnic na kamennych blocich, ktere byly pozd?ji z d?vodu dodr?eni rozchodu koleji montovany na p?i?n? polo?enych d?ev?nych ?elezni?nich pra?cich . Dne?ni ?elezni?ni vozidla jezdi v?t?inou koly z  oceli na ocelovych kolejnicich , a na jizdni draze jsou dr?eny diky specialnimu profilu kol a okolku .

Po?atkem strojniho pohonu v kolejove doprav? byl rok 1804, kdy? Richard Trevithick uvedl do provozu prvni parni lokomotivu . ^[4] Lokomotiva tehdy m?la je?t? kola bez okolk?.

Rozvoj ?elezni?ni sit? [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni ve?ejna ?eleznice zahajila provoz v roce 1825 z Stocktonu do Darlingtonu v Anglii a mimo zbo?i take poprve v historii p?epravovala i osoby. Kola ?elezni?nich voz? ji? m?la stejne okolky, jako maji dne?ni vozy, a m?la dne?ni normalni rozchod 1435 mm. ^[5]

?eleznice v 19. stoleti b?hem n?kolika desetileti vytvo?ila hustou dopravni si?, ktera vyznamn? zkratila dobu cestovani v Evrop? a v Severni Americe. P?sobila jako katalyzator pr?myslove revoluce , vytvo?ila pot?ebu vzniku t??keho pr?myslu a diky svemu rozvoji vytvo?ila p?edpoklad velke poptavky po ?eleze , oceli a strojich . Modernizovala se technologie stavby most? a tunel? , aby bylo mo?no stav?t ?elezni?ni trat?. Moderni akciova spole?nost je reakci na pot?ebu kapitalu pro ?elezni?ni projekty, ktere ji? nemohl ?adny soukromy investor sam financovat.

Ve valkach v 19. stoleti se ukazala obrovska strategicka vyhoda dob?e vybudovane ?elezni?ni sit?. P?edev?im v  prusko-francouzske valce byla velkou vyhodou doprava vojenskych oddil?, jejich zasobovani po ?eleznici a tim ziskani rozhodujiciho vlivu ve valce. ^[6] Proto vlady evropskych zemi s velkou pozornosti a rychlosti podporovaly a ?idily vystavbu narodnich ?elezni?nich siti. Vojensky vyznam ?eleznice byl nejv?t?i v  prvni sv?tove valce . ^[7] Nezastupitelnou ulohu hrala ?eleznice i za druhe sv?tove valky , kdy mj. umo?nila po n?mecke invazi do SSSR zachranu sov?tskeho t??keho pr?myslu pro vale?nou vyrobu p?esunem obrovskeho mno?stvi strojniho vybaveni tovaren do bezpe?i na vychod, ale take nechvaln? proslule deportace milion? ob?ti do nacistickych koncentra?nich a vyhlazovacich tabor?.

Mezi sv?tovymi valkami za?al masivni rozvoj silni?niho motorismu , ktery m?l v nasledujicich desetiletich ve v?ech zapadnich zemich za nasledek pozastaveni rozvoje ?elezni?ni sit? a mnohde i jeji omezeni. Dopravni vykonnost ?eleznice sice rostla, ale ne v tak velke mi?e jako v silni?ni doprav?. ^[8] Nakladni ?elezni?ni doprava v  Severni Americe si dodnes udr?ela silnou pozici. V  Evrop? a v  Japonsku si ?elezni?ni doprava dokazala obhajit sve pozice v osobni doprav?, mimo jine take diky vystavb? vysokorychlostnich trati .

Dle udaj? CIA ma celosv?tova ?elezni?ni si? delku celkem 1,37 milion? kilometr?. V Severni Americe je 275 000 km ?eleznic, ?lenske staty EU maji 236 000 km, Rusko 87 000 km, ^[9] ?ina p?es 155 000 km (2023) ^[10] a Indie ma p?es 63 000 km ?elezni?nich trati. Dohromady maji vy?e jmenovane zem? polovinu celosv?tove ?elezni?ni sit?. Z dal?ich zemi sv?ta s nejrozsahlej?imi ?elezni?nimi sit?mi ma Australie 38 550 km, Argentina 32 000 km, Ji?ni Afrika 21 000 km a Mexiko 18 000 km. ?esko je s delkou 9 632 km ?elezni?ni sit? na 22. mist? na sv?t?. ^[9]

Vyznam a hodnoceni [ editovat | editovat zdroj ]

Vyhody ?elezni?ni dopravy [ editovat | editovat zdroj ]

?eleznice ma mnohem ni??i externi naklady ne? silni?ni nebo letecka doprava. U osobni dopravy jsou p?epo?tu na osobokilometr asi ?tvrtinove, u nakladni dopravy jsou dokonce ?estinove. Externi naklady vznikaji zejmena v souvislosti se zne?i?t?nim ?ivotniho prost?edi, hlukem a nehodami. U silni?ni dopravy pochazi vice ne? polovina externich naklad? z nehod. ^[11]

Zabor mista a rozd?leni krajiny [ editovat | editovat zdroj ]

Pro vysokou kapacitu ?elezni?nich trati (?ty?kolejna ?elezni?ni tra? doka?e za hodinu p?epravit a? 50 000 cestujicich v obou sm?rech) a te? proto, ?e ?eleznice je centraln? ?izena, je relativni zabor mista ?eleznici mnohem men?i ne? u silni?ni dopravy. ?elezni?ni trat? relativn? uzke, trasy se ?ty?mi kolejemi a velke ?elezni?ni k?i?ovatky jsou mnohem men? ?etne ne? ?ty?proudove silnice a dalni?ni sjezdy. ^[12]

Problemem je ov?em rozd?leni krajiny i sidelnich celk? ?elezni?nimi trat?mi. ?elezni?ni trat?, p?edev?im novostavby pro vysokorychlostni ?eleznici, zasahuji do krajiny vice ne? dalnice, pot?ebuji vice prostoru pro p?emost?ni udoli a pro za?ezy do krajiny i vice tunel?. Ka?da elektrizovana tra? pot?ebuje i novostavby elektrickeho vedeni. ^{[ zdroj? ]}

Hlu?nost [ editovat | editovat zdroj ]

Velkym problemem je i hlu?nost ?elezni?ni dopravy. ?elezni?ni trasy a k?i?ovatky se ?asto nachazeji v obydlenych oblastech. Hluk proji?d?jicich vlak?, p?edev?im no?nich nakladnich, m??e byt velkou zat??i pro mnoho obyvatel. Sni?eni hlu?nosti ?elezni?ni dopravy se v n?kterych zemich v?nuje zna?na pozornost. Opat?eni proti vznikani hluku se provad?ji na stran? infrastruktury ( bezstykova kolej , pravidelne brou?eni kolejnic, spolehlive upevn?ni kolejnic, oblo?eni kolejnic), vozidel (tlumeni agregat? vozidel, kotou?ove brzdy nebo nekovove ?paliky, tlumi?e hluku nebo nast?iky na kolech) a odstin?nim zdroj? hluku ( protihlukove st?ny ). ^[13] V ?esku se ochrana proti hlu?nosti ?e?i stavbami protihlukovych zdi. Tyto stavby v?ak necitliv? zasahuji do krajiny, ^[14] sni?uji atraktivitu osobni ?elezni?ni dopravy (zamezeni vyhledu z okna) atd.

?elezni?ni infrastruktura [ editovat | editovat zdroj ]

?elezni?ni drahy [ editovat | editovat zdroj ]

?elezni?ni infrastruktura zahrnuje kolejovou si?, budovy a dal?i technicka za?izeni, jako nap?iklad zabezpe?ovaci za?izeni , ktere jsou nutne k provozu ?eleznice.

Zakladni provozni celek ?elezni?ni infrastruktury se nazyva ?elezni?ni draha , ?emu? zhruba odpovida nyni neoficialni pojem ?elezni?ni tra? . ?esky zakon o drahach obecn? stanovi, ktere typy objekt? jsou sou?astmi drahy , ktere jsou p?islu?enstvim drahy a ktere nejsou ani sou?asti, ani p?islu?enstvim drahy. Toto vymezeni ma vyznam nejen ve vztahu k souvisejicim stavbam a za?izenim, ale take vzhledem ke styku drah s jinymi infrastrukturnimi prvky (mosty, p?ejezdy, propustky, vedeni drahy po pozemni komunikaci atd.).

V ?eske republice z legislativniho hlediska existuje mnoho regionalnich drah , ur?enych vladnim na?izenim (mnohdy jde o historicke mistni drahy ), p?i?em? regionalni draha z hlediska zakona m??e byt privatizovana, p?ipadn? p?evedena na jiny ve?ejnopravni subjekt ne? stat (nap?. obec, svazek obci, kraj atd.). Pate?ni ?elezni?ni si? tvo?i z hlediska zakona jednu celostatni drahu , tj. jednotlive trat? sit? nejsou samostatnymi drahami, ale useky celostatni drahy. Odbo?ne drahy privatniho charakteru maji status vle?ek , vle?kou byl do roku 2017 oficialn? i ?elezni?ni zku?ebni okruh Cerhenice .

?eskym zakonem ?. 319/2016 Sb. byl s u?innosti od 1. dubna 2017 novelizovan ?esky zakon o drahach a zavedeny nove kategorie drah:

• Mistni draha ? draha mistniho vyznamu odd?lena od celostatni nebo regionalni drahy. Draha je odd?lena, umo??uje-li p?esun dra?niho vozidla na jinou drahu jen s pou?itim zvla?tniho technickeho za?izeni nebo slou?i-li vyhradn? provozovani neve?ejne osobni dra?ni dopravy, osobni dra?ni dopravy pro pot?eby cestovniho ruchu nebo provozovane historickymi vlaky.
• Zku?ebni draha ? draha, ktera slou?i zejmena k provad?ni zku?ebniho provozu dra?nich vozidel nebo zkou?ek pro schvaleni typu nebo zm?ny typu dra?nich vozidel a dra?ni infrastruktury.

Vle?ky byly k temu? datu u?innosti nov? rozli?eny na ve?ejn? p?istupne a ve?ejn? nep?istupne. Povinnosti provozovatele ve?ejn? p?istupne vle?ky p?itom byly stanoveny obdobn? jako povinnosti provozovatel? celostatni drahy a regionalnich drah. Defaultn? je vle?ka ve?ejn? p?istupna, ve?ejn? p?istupnou se stane vyslovnym prohla?enim sveho provozovatele, p?i?em? U?ad pro p?istup k dopravni infrastruktu?e m??e na?idit ve?ejnou p?istupnost vle?ky, pokud usoudi, ?e nejsou napln?ny zakonne podminky pro jeji ve?ejnou nep?istupnost. Vzhledem k nejasnemu a problematickemu stanoveni zakonnych podminek se vladni navrh i poslanecke pozm??ovaci navrhy v roce 2019 pokou?eji tato kriteria upravit. ^[15]

Od aktualniho pravniho vymezeni jednotlivych drah se li?i vymezeni stani?enim (kilometra?i), ktere mnohdy souvisi s vlastnickou a stavebni historii trati a pochopiteln? musi byt provad?no linearn?, tedy pro ka?dou odbo?ku ?i v?tev drahy.

Je?t? jinym zp?sobem vymezeni trati je ?islovani tra?ovych oddil? v jizdnich ?adech pro ve?ejnou osobni dopravu. Tyto useky jsou v n?kterych p?ipadech navzajem v soub?hu a useky jsou do oddil? u?elov? pospojovany v zavislosti na vedeni vlakovych linek a spoj? a ?islovani a vymezeni usek? neni p?ili? stabilni, p?esto toto ?islovani trati je v ?esku nej?ast?ji pou?ivano v mapach (mapy ?elezni?ni sit?, turisticke mapy, mapa integrovaneho zachranneho systemu atd.), co? ma ov?em nevyhodu, ?e trat? a useky, ktere jsou aktualn? bez pravidelne osobni dopravy, nejsou do tohoto ?islovani zahrnuty. V n?kterych zemich (N?mecko) se stavebn?-provozni ?islovani trati li?i od ?islovani trati pro osobni dopravu.

Od roku 1994 se v ?eske republice mezi ?elezni?ni drahy ?adi i metro , ktere spada do kategorie ?elezni?nich drah specialnich (p?edtim tvo?ilo v ramci drah samostatnou kategorii m?stskych rychlodrah ).

Pr?myslove drahy , typicky d?lni drahy , polni drahy , lesni draha , r?zne je?above a jine pojezdy apod., v ?eske republice v?bec do p?sobnosti dra?niho zakona nespadaji, a to dokonce ani tehdy, je-li na nich normalni ?elezni?ni rozchod koleji , jako je tomu na n?kterych d?lnich drahach v povrchovych dolech Severnich ?ech, pokud nejsou formaln? vle?kami.

Lanove , tramvajove , trolejbusove a d?lni drahy nejsou podle ?eske legislativy ?elezni?nimi drahami, a to ani kdy? je provozuje ?elezni?ni spole?nost . ^[16] V n?kterych zemich se v?ak na pozemni lanove drahy ?i tramvajove drahy ?elezni?ni legislativa vice ?i men? vztahuje.

Koleje a podlo?i [ editovat | editovat zdroj ]

Obvykle se koleje skladaji ze dvou kolejnic, podelnych ocelovych profil?, ktere jsou od sebe vzdaleny o stanoveny rozchod a jsou upevn?ny na pra?cich nebo na podkladovem panelu ?i desce. Kolejnice se upev?uji r?znymi zp?soby, nap?. h?eby nebo svorami. Upevn?nim koleji se jisti rozchod koleji a znemo??uje rozji?d?ni kolejnic v p?i?nem sm?ru. Pra?ce jsou v?t?inou z impregnovaneho d?eva, ?i nov?ji z  p?edpjateho betonu .

Kolejovy ro?t z kolejnic a pra?c? je ulo?en na kolejovem lo?i (v?t?inou ze ?t?rku ), ktere zachycuje staticke a dynamicke sily a p?edava dal ?elezni?nimu spodku. ?elezni?ni svr?ek se sklada z kolejnic a jejich lo?e. ^[17] P?edev?im u vysokorychlostnich ?eleznic se u?iva kolejovy svr?ek z betonu, na ktery jsou montovany kolejnice s tlumicimi prvky, tzv. pevna jizdni draha . ^[18]

?eleznice neumo??uje velka stoupani a vy?aduje velke polom?ry oblouk?. Proto jsou p?edev?im v poho?ich nutne slo?ite konstrukce um?lych staveb. Mnoho ?elezni?nich tras p?es poho?i je znamo svymi slo?itymi mosty a tunely . P?ikladem je nap?. Semmeringbahn v Rakousku ?i Albulabahn a Berninabahn ve ?vycarsku.

D?le?ite ?elezni?ni trasy (hlavni tahy) a dal?i trasy s vysokou hustotou provozu se buduji v?t?inou dvoukolejne . Na vicekolejovych trasach se mohou vlaky bez omezeni k?i?ovat a p?edji?d?t, co? je na jednokolejnych trasach mo?ne jen na nadra?ich.

Elektrifikace [ editovat | editovat zdroj ]

Elektricke pohonne vozy vy?aduji dodavku elektricke energie za jizdy. Proud je v?t?inou dodavan z  trolejoveho vedeni , ktere je umist?no nad kolejemi, men? ?asto ? hlavn? u podzemnich drah a metra ? je umist?na napajeci kolejnice bo?n? od kolejnic nebo je umist?na mezi kolejnicemi. K systemu zasobovani elektrickou energii pat?i i trak?ni stanice, p?es ktere probiha napajeni elektrickym proudem. N?ktere ?elezni?ni spole?nosti provozovaly/provozuji vlastni elektrarny a p?enosova vedeni pro p?enosovou napajeci soustavu . ^[19]

?elezni?ni stanice a zastavky [ editovat | editovat zdroj ]

Existuje vice typ? ?elezni?nich stanic . Existuji hlavove ?elezni?ni stanice (koncove ?elezni?ni stanice), kde ?elezni?ni trat? kon?i nebo maji uvra?, dale mezilehle ?elezni?ni stanice, kterymi trat? probihaji, p?ipadn? kombinovane. Dle funkce existuji ?elezni?ni stanice pro osobni dopravu, ktere slou?i k nastupovani, vystupovani a k p?estupovani cestujicich , a nakladni ?elezni?ni stanice, kde se naklada, vyklada a p?eklada zbo?i, se?a?ovaci nadra?i , ktera slou?i k p?echodu jednotlivych voz? nebo skupin voz? mezi jednotlivymi nakladnimi vlaky, a provozni nadra?i, ktera slou?i k odstaveni a udr?b? kolejovych vozidel. ^[20] V obecne mluv? i v oficialnich nazvech se ?elezni?ni stanice v ?esku ozna?uji slovem nadra?i. Existuji te? dopravny , ktere nejsou ?elezni?nimi stanicemi, nap?iklad nakladi?t? , vyhybna nebo odbo?ka.

K nastupu a vystupu cestujicich slou?i te? ?elezni?ni zastavky , ktere nejsou dopravnami . V mistnim nazvoslovi i v oficialnich p?epravn?-tarifnich p?edpisech jsou zpravidla ?elezni?ni zastavky zahrnuty pod pojem ?elezni?ni stanice ?i nadra?i.

Obvod ?elezni?ni stanice se z provozniho hlediska mnohdy li?i od ?elezni?ni stanice z hlediska p?epravniho. V n?kterych p?ipadech m??e byt v obvodu jedne ?elezni?ni stanice vice dil?ich nadra?i ?i ?elezni?nich zastavek, nebo naopak jeden p?epravni uzel m??e byt tvo?en n?kolika sdru?enymi ?elezni?nimi stanicemi na r?znych drahach, co? bylo obvykle zejmena v po?atcich vyvoje ?eleznice nebo pokud jde o drahy r?zneho technickeho ?e?eni (rozchod, napajeni atd.).

?elezni?ni doprava [ editovat | editovat zdroj ]

?elezni?ni vozidla a vlaky [ editovat | editovat zdroj ]

Kolejova vozidla ?eleznic jsou sestavovana do vlak? (pop?. tzv. posunujicich dil?), ktere se skladaji z jednoho nebo vice za sebou ?azenych ?elezni?nich voz? (vyraz ?vagon“ se v odbornych textech nepou?iva). Vlak (resp. posunujici dil) je ta?en nebo posunovan jednou nebo vice lokomotivami nebo motorovymi vozy; tato hnaci vozidla jsou umist?na obvykle na ?ele, men? ?asto na konci vlaku nebo mezi ?elezni?nimi vozy. Vlak je v oficialni ?elezni?ni terminologii zarove? ozna?enim dopravniho spoje , a zarove? ozna?enim ?elezni?ni soupravy nebo ?elezni?niho vozidla, kterymi je dany spoj momentaln? vykonavan (v ?elezni?nim polooficialnim slangu se ?ika, ?e vlak ?je veden“ ur?itou lokomotivou nebo ur?itou soupravou).

V obecnem jazyce i nap?iklad v terminologii silni?niho provozu se slovem ?vlak“ nazyva fyzicky souprava ?elezni?nich vozidel nebo samostatn? jedouci ?elezni?ni vozidlo i v p?ipad?, kdy z hlediska ?elezni?nich provoznich p?edpis? jimi momentaln? neni ?adny vlakovy spoj vykonavan (jde o posunujici dil nebo o momentaln? odstavenou soupravu).

Lokomotivy, motorove vozy a jine pohonne vozidlove jednotky se ozna?uji pojmem hnaci vozidlo . ?elezni?ni zam?stnanec, ktery ovlada hnaci vozidlo (n?kdy prost?ednictvim ?idiciho vozu ), je strojvedouci ; obecn? v dra?ni doprav? se pou?iva ozna?eni ?idi? dra?niho vozidla, strojvedouci je tedy specifickym typem ?idi?e.

Pohon [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku ?eleznic obstaravala pohon ta?na zvi?ata ( kon?sp?e?na draha ), pozd?ji byla nahrazena lokomotivami s parnim pohonem , po roce 1879 s elektrickym pohonem (vynalezen toho roku Wernerem von Siemens ). ^[21] Od roku 1900 se pou?iva take za?ehovy ?i vzn?tovy (dieselovy) motor, v nedavne dob? byly vlaky pohan?ny i turbinami . Motory p?es p?evody uvad?ji do pohybu kola, pomoci kterych se vlak pohybuje po kolejnicich. N?kdy se pou?ivaji pomocne prost?edky, nap?. ozubene h?ebeny mezi kolejnicemi ozubnicove drahy ?i t?eci disky. Pokusn? byly pou?ity i vrtulove a reaktivni motory , ktere se ale neosv?d?ily. D?ive pou?ivane navijaky ?i kladky, ktere vlaky pou?ivaly na mistech s velkym stoupanim, byly technickym vyvojem pohonnych jednotek lokomotiv p?ekonany.

Na hlavnim trasach v hust? zalidn?nych oblastech je up?ednost?ovan elektricky pohon, jinde dieselovy pohon. Vyjimkou je Severni Amerika , kde diky levne rop? neexistuje ?adna elektrizovana dalkova tra?. ^{[22] [23]}

?elezni?ni spole?nosti [ editovat | editovat zdroj ]

?eleznice byly zpo?atku v?t?inou budovany komer?n? privatnimi subjekty, by? za silne regulace statem (na zaklad? koncesi) a mnohdy i za ve?ejne, zpravidla statni podpory. Kolem p?elomu 19. a 20. stoleti v?ak byly v Evrop? v?t?inou (s vyjimkou vle?ek) vykoupeny statem a centralizovany ve statni re?ii. N?kde jsou tak provozovany statem (statni drahy), ale mohou byt i v soukromem vlastnictvi (soukrome drahy).

Ve?ejnymi drahami se rozumi takove, ktere, bez ohledu na to, kdo je vlastnikem, mohou byt za danych regula?nich podminek za p?islu?nou uplatu pou?ity k provozovani ?elezni?ni dopravy ka?dou osobou. Zpo?atku bylo obvykle, ?e ?elezni?ni spole?nost provozujici drahu na ni provozovala i dra?ni dopravu, tedy provozovani ?eleznice bylo dohromady jednou ?innosti. Pouze v mistech zaust?ni ?i jineho styku drah vlaky ze zaus?ujici ?eleznice pea?ovaly po hostujici ?eleznici.

Od konce 20. stoleti se v  Evropske unii organiza?n? odd?luje infrastruktura od dopravy z d?vodu zaji?t?ni p?istupu bez diskriminace k ?elezni?ni siti. ^[24]

Bezpe?nost ?elezni?niho provozu [ editovat | editovat zdroj ]

Kolejova doprava ma mnohe p?ednosti, ma ale i sva nebezpe?i. Vlaky maji kv?li velke hmotnosti a malemu t?eni mezi kolem a kolejnici dlouhou brzdnou drahu. ^[25] Kv?li pohybu po trati je nemo?ne bezprost?edn? ovlivnit sm?r jizdy kolejoveho vozidla a vyhnout se tak p?eka?ce. Krom? ?elnich a bo?nich sra?ek zap?i?i?uji ?kody i vykolejeni vlak?. Take ve?ejnosti men? zname, vzacn? se vyskytujici udalosti, jako je p?evraceni p?i velkem bo?nim v?tru, mohou zp?sobit t??ka ne?t?sti a jsou zohledn?ny v p?edpisech.

?eleznice p?esto pat?i k bezpe?nym dopravnim prost?edk?m a k nehodam dochazi pom?rn? z?idka. ^{[ zdroj?? ]} Vd??i za to r?znym provoznim opat?enim, jako? i p?isnym kontrolam odpov?dnych u?ad?, ktere byly zavedeny prav? proto, ?e ?elezni?ni doprava je z principu pom?rn? nebezpe?na, nap?iklad proto, ?e na rozdil od silni?ni dopravy se jezdi naslepo, zatimco v silni?ni doprav? musi rychlost odpovidat zabrzdne a rozhledove vzdalenosti. Podobn? jako v  letecke doprav? jsou nejen nehody, ale i jine mimo?adn? udalosti systematicky pro?et?ovany a jsou z nich vyvozovany zav?ry, tedy zvy?ovany po?adavky na spolehlivost a bezpe?nost pou?ite techniky i proces?.

?elezni?ni vozidla i za?izeni pro ?izeni ?elezni?niho provozu maji bezpe?nostni prvky pro zaji?t?ni co nejbezpe?n?j?iho provozu. Jsou to nav?stidla , stav?dla a ?elezni?ni zabezpe?ovaci za?izeni , ^[26] na vozidlech pak samo?inne brzdy a vlakove zabezpe?ova?e , ktere maji zabranit lidskemu selhani strojv?dce. ^[27] Bezpe?nosti systemy jsou zalo?eny na osv?d?enych technologiich, a p?edev?im na poznatcich z chyb, ktere se vyskytly v ?elezni?nim provozu. Jsou zohledn?ny p?i?iny ?elezni?nich nehod a bezpe?nostni za?izeni jsou neustale zdokonalovana.

Stav?dla zaji??uji mechanickymi, elektrickymi a elektronickymi prost?edky, ?e vyhybky , nav?stidla a jina technicka za?izeni jsou nastavena tak, aby vlak?m nehrozila vzajemna sra?ka, nebo vykolejeni v d?sledku nep?im??ene rychlosti.

Kdy? po prvnich letech provozu drahy skon?ily s jizdou na rozhled jako v?eobecn? uplat?ovanym pravidlem, byly trat? rozd?leny na useky, ktere odd?lovala tra?ova hradla . Tra?ova zabezpe?ovaci za?izeni dnes zaji??uji, ?e se na uvedenem useku nachazi pouze jeden vlak a vlaky jezdi v pevn? ur?enych vzdalenostech. Ji? v po?atcich vyvoje ?eleznice probihalo postupne p?edavani odpov?dnosti za bezpe?ny provoz na trati technice. Zprvu byla obsluha tra?oveho hradla zcela na zam?stnanci ?eleznice, ktery rozpoznal, ?e se vlak pohybuje v uvedenem tra?ovem useku. Po ?etnych nehodach bylo ji? na po?atku 20. stoleti technicky zaji?t?no, ?e vlak (?i ?ast vlaku) obsluhu skute?n? minul. Budouci bezpe?nostni systemy maji zajistit, ?e vlaky budou jezdit v relativni vzdalenosti sve brzdne drahy a tim se zvy?i kapacita a energeticka hospodarnost ?elezni?nich trati bez omezeni bezpe?nosti v p?esnych ?asovych intervalech v jednotlivych tra?ovych usecich. ?eleznice, p?edev?im v Severni Americe jezdi v ?asovych intervalech. P?edev?im systematicke a zaji?t?ne komunika?ni protokoly mezi zam?stnanci ve vozidlech a na trati, jako? i p?esna evidence p?ispivaji k bezpe?nosti; tak je zp?sob, jak umo?nit vozidlu dal?i jizdu p?i poru?e signalizace, p?esn? ur?en a mo?ne nebezpe?ne manipulace se stav?dlech musi byt pisemn? dokumentovany. Bezpe?nost ?eleznice je stale vice zaji??ovana zp?tnou vazbou mezi organizovanim a jednanim. Velkou zodpov?dnost stale maji lide p?i zaji??ovani vlakoveho provozu na vedlej?ich tratich. ^[28]

Na rychlostnich tratich p?i rychlostech vy??ich ne? 160 km/h bylo v N?mecku pro vlaky s pr?m?rnou rychlosti 160 km/h zaveden tzn. Linienzugbeeinflussung . Zde se souhlas k jizd? a udaje pro ?izeni vlaku p?edavaji na stanovi?t? strojvedouciho. Strojvedouci sleduje parametry jizdy vlaku, zejmena maximalni rychlost a brzdnou k?ivku, a v p?ipad? p?ekro?eni rychlosti je zavedeno rychlo?inne brzd?ni. S  ETCS , ERTMS a GSM-R maji byt zavedeny celoevropske standardy bezpe?nosti ?elezni?ni dopravy, ?izeni a komunikace. ^{[29] [30]}

D?le?itym p?isp?vkem k bezpe?nosti provozu je p?esna poloha kolejnic a stala kontrola. Poloha koleji se nasledkem ?elezni?niho provozu a pov?trnostnimi vlivy m?ni, probiha v p?esn? ur?enych ?asovych intervalech prom??ovani geometrie kolejnic, a kdy? je nutne, i jejich oprava. K m??eni existuji specialni ?elezni?ni vozidla.

?elezni?ni p?ejezdy [ editovat | editovat zdroj ]

?elezni?ni p?ejezdy , kde se pozemni komunikace urov?ov? k?i?i se ?eleznici, jsou ji?t?ny zavorami, sv?telnym signaliza?nim za?izenim a nebo osazeny pouze dopravnimi zna?kami. Zabezpe?ene ?elezni?ni p?ejezdy jsou za?len?ny do systemu stav?del. Na ?elezni?nich p?ejezdech je ohro?ena bezpe?nost provozu, a proto jsou na hlavnich tratich postupn? nahrazovany mimourov?ovymi k?i?enimi a jen vyjime?n? schvalovany p?i stavbach novych tras. ?elezni?ni p?ejezdy omezuji pr?jezd vozidel slo?ek integrovaneho zachranneho systemu . ^[31]

?elezni?ni p?ejezd v?etn? vybaveni (zavory, signaliza?ni za?izeni, ?ast dopravniho zna?eni) je podle ?eske legislativy sou?asti drahy, nikoliv sou?asti pozemni komunikace, ktera v danem mist? drahu k?i?i.

Jizdni ?ad [ editovat | editovat zdroj ]

Nastrojem pro ?izeni ?elezni?ni dopravy je grafikon ?elezni?ni dopravy . P?i planovani musi byt zohledn?ny r?zne okolnosti: mo?nosti k?i?ovani na ?elezni?nich stanicich le?icich na trati, mo?na nejvy??i rychlost vlaku, minimalni odstup nasledujicich vlak? (dany blokovymi signaly trati), navaznost na jine vlaky i dal?i podminky ( hmotnost vlaku, sklon trati, oblouky, brzdne mo?nosti atd.). D?le?ite pro hospodarny provoz je optimalni nasazeni vozidel a personalu: mohou byt pouze na jednom mist?, ale nemaji nap?. zbyte?n? stat ve stanici. Dobry jizdni ?ad ma dostatek rezerv, ale ne jejich nadbytek, aby se drobna zpo?d?ni nep?ena?ela na jine ?elezni?ni spoje. ^[32]

Taktovy jizdni ?ad je svou pravidelnou skladbou snadno zapamatovatelny. Pro planova?e jsou jeho p?ednosti v jednoduchosti, v symetrii. Taktove jizdni ?ady se konstruuji jako si?ove dopravni plany. ^[33]

V jizdnim ?adu je rozli?ovano mnoho druh? vlak?, nap?iklad dalkove vlaky InterCity ?i p?im?stska doprava. V internim jizdnim ?adu jsou zohledn?ny i nakladni vlaky, ?i jizdy prazdnych vlak?.

Jednotlive vlakove spoje osobni i nakladni p?epravy jsou ?islovany, p?i?em? na za?atku ?isla vlaku je pismenna zkratka ozna?ujici druh vlaku. Vyznamn?j?i dalkove vlaky pro p?epravu cestujicich jsou v ?elezni?nim jizdnim ?adu v Evrop? tradi?n? pojmenovavany. Vzhledem k zavad?ni intervalove taktove dopravy a take vzhledem k vytva?eni konkuren?niho prost?edi v ?elezni?ni doprav? a odpovidajicimu zp?sobu objednavani a dotovani ?elezni?ni dopravy se stale vice prosazuje linkova organizace dopravy, kde ozna?eni linky nabyva ve vztahu k cestujicim v?t?iho vyznamu ne? ?islo vlakoveho spoje.

Provoz a automatizace [ editovat | editovat zdroj ]

Provoz ?elezni?nich trati je stale vice automatizovan a centralizovan. Stav?dla p?evzala nastavovani vyhybek a nav?stidel. S nasazenim techniky ?izeni ?elezni?niho provozu mohou byt dalkov? ?izena nav?stidla v celych regionech. Automaticke ?izeni vlak? nastavuje ?elezni?ni trasy na zaklad? elektronicky ulo?enych jizdnich ?ad?. ^[34]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Eisenbahn na n?mecke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BASS, Eduard . Ze za?atku na?ich ?eleznic. Praha : Statni nakladatelstvi, 1948.
• ?eleznice ? historie a sou?asnost. ?estlice : Rebo, 2009. ISBN   978-80-255-0287-7 .
• TANEL, Franco . ?eleznice ? od parnich lokomotiv k vysokorychlostnim vlak?m. Praha : Slovart, 2013. ISBN   978-80-7391-782-1 .
• KOLA?, Josef. Uloha moderni ?eleznice v 21. stoleti: Stroja?, ?asopis Masarykovy akademie prace, strojni spole?nosti na ?VUT v Praze, ?erven 2023, ro?. XXXII., dvoj?islo 1?2/2023. ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ?R E13559, str. 1-20.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam ?elezni?nich trati v ?esku
• Historie ?elezni?ni dopravy v ?esku
• Seznam ?elezni?nich trati na Slovensku
• Tra?
• Mezinarodni ?elezni?ni unie
• Modelova ?eleznice

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?eleznice na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo ?eleznice v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Slovnikove heslo ?eleznice ve Wikislovniku
• Zelpage.cz ? Stranka ?eskych p?iznivc? ?eleznice
• Vlaky.net ? Stranka slovenskych p?iznivc? ?eleznice
• zeleznice.biz ? velmi rozsahla galerie lokomotiv
• Atlas lokomotiv
• K-REPORT ?esky dopravni server
• Heslo ?eleznice na Open directory project
• Babitron - aktualni poloha vlak?
• Zakon o drahach - zn?ni platne od 1. ledna 2012, zve?ejn?ne Ministerstvem dopravy ?R ^{[ nedostupny zdroj ]}
• Knihy na tema Vlaky a ?eleznice v Narodni digitalni knihovn? ?R