V??eskem jazykovem prost?edi odkazuje pojem ??in?tina“ nej?ast?ji na sou?asnou standardni ?in?tinu ( TZ : 現代標準漢語 ZZ : ?代?准?? pinyin : Xiandai bi?ozh?n Hany? , ?esky p?epis: Sien-taj piao-?un Chan-ju ), ktera je z?lexikaln?-gramatickeho hlediska zalo?ena na vzorovych dilech napsanych jazykem paj-chua , z?hlediska fonetickeho zalo?ena na pekingskem dialektu a jejim? zakladem je severni dialekticka skupina (n?kdy nazyvana jako mandarin?tina ). Dle nazoru n?kterych badatel? neni ?in?tina jednotnym jazykem, ale sestava z?n?kolika men?ich jazyk?. ?asto je uvad?n po?et 7 podle sedmi velkych skupin dialekt? (viz dale). Vzhledem k?tomu, ?e tyto dialekty se v?mnoha zasadnich charakteristikach shoduji, je tento nazor p?es svou roz?i?enost sporny, zvla?t? p?ipo?teme-li skute?nost, ?e jazyky jsou definovany i mimojazykovymi skute?nostmi, nap?. kulturnimi a politickymi. U?edni forma (norma) tohoto jazyka se v??inske lidove republice nazyva p?t?nghua, obecn? srozumitelny jazyk ( TZ : 普通話 ZZ : 普通?, ?esky p?epis: pchu-tchung-chua ), v??inske republice na Tchaj-wanu guoy?, narodni jazyk ( TZ : 國語 ZZ : ??, ?esky p?epis: kuo-ju ) a v?Singapuru huay?, tj. ??insky jazyk“ ( TZ : 華語 ZZ : ??, ?esky p?epis: chua-ju ). Krom? vy?e uvedene moderni standardni ?in?tiny u?ivaji rodili mluv?i celou ?adu vice ?i men? p?ibuznych dialekt?, ktere lze dle r?znych kriterii d?lit do n?kolika skupin, nicmen? plati, ?e moderni standardni ?in?tina v?sou?asne dob? funguje jako dorozumivaci prost?edek mezi mluv?imi odli?nych na?e?nich skupin bez ohledu na to, ?e vyslovnost jednotlivych slabik je do ur?ite miry ovlivn?na rodnym na?e?im mluv?iho a s?vyslovnosti p?esn? podle stanovene normy se lze setkat pouze v?omezene mi?e, nap?. ve sd?lovacich prost?edcich nebo ve ?kolach u pedagog? specialn? cvi?enych pro vyuku ?inskeho jazyka. ?insky ekvivalent pro ?in?tinu Hany? odkazuje obecn? k?jazyku naroda Han? a je neutralni z?hlediska psanosti ?i mluvenosti. P?edev?im k?psane ?in?tin? odkazuje pojem Zh?ngwen, k??in?tin? mluvene pak Zh?ngguohua ( TZ : 中國話 ZZ : 中??, ?esky p?epis: ?ung-kuo-chua ). Srovnej vyznamy morfem?, ktere jsou v?pojmech obsa?eny: y? ? 'jazyk coby system', wen 文 'text, psany jazyk', hua ? '?e?').

?in?tina se zapisuje ?inskymi znaky, ktere mohou byt p?e?teny v?jakekoli vyslovnosti, tj. v?kteremkoli dialektu. Bez ohledu na jednotlive ?inske dialekty se valna v?t?ina text? pi?e sou?asnym spisovnym jazykem ( TZ : 現代書面語 ZZ : ?代?面? pinyin : xiandai sh?miany? , ?esky p?epis: sien-taj ?u-mien-ju), vychazejicim z?jazyka paj-chua , jeho? zakladem je severni dialekticka skupina. K?zapisu se na pevninske ?in? u?iva zjednodu?enych ?inskych znak? nebo ?inske hlaskove abecedy nazyvane pchin-jin , na Tchaj-wanu se u?iva tradi?nich (nezjednodu?enych) ?inskych znak?. Pro severni dialektickou skupinu se n?kdy nespravn? u?iva anglicismus mandarin?tina. Nejedna se tak o sou?asnou standardni ?in?tinu. I v?anglicky mluvicich zemich se pomalu upou?ti od zavad?jiciho pojmu Mandarin Chinese, ktery je v?akademickych kruzich nahrazovan pojmem Modern Standard Chinese.

?in?tina se z?typologickeho pohledu definuje pomoci t?i charakteristik:

Analyticky jazyk

?in?tina coby analyticky jazyk vyu?iva k?vyjad?eni vztah? mezi slovy ve v?t? p?edev?im dva prost?edky: (1) slovosled a (2) gramaticka slova. Jednotliva slova nem?ni sv?j tvar jako ve flektivnich jazycich (nap?. v??e?tin?).

Slabi?ny jazyk

V??in?tin? se kryje hranice morfemu s?hranici slabiky . Pojmem morfem, ?insky ?素 (y?su), se zde ozna?uje nejmen?i jazykova jednotka, ktera spojuje rovinu vyznamovou a rovinu vyrazovou a je ned?litelna na dal?i jednotky, ktere by m?ly vyznam a vyslovnost. A? na par vyjimek si nelze p?edstavit hlasku, ktera by byla realizovatelna mimo slabiku.

Tonovy jazyk

Ka?da slabika je realizovana v?ur?item tonu (= hlasova melodie, doprovazejici vyslovnost cele slabiky). Ton nese vyznam a je neodd?litelnou sou?asti slabiky.

Existuje vice klasifikaci ?in?tiny na zaklad? jejich genealogickych (p?ibuzenskych) vztah? s?jinymi jazyky.

Do sou?asnosti velmi roz?i?ena i mezi ?inskymi badateli je tzv. francouzska klasifikace, jejim? autorem je Henri Maspero . Za zaklad sve klasifikace si Maspero vzal vn?j?i podobu sinickych jazyk?, tj. jazyk?, ktere se po vn?j?i strance podobaji ?in?tin?. Nejprve v?echny sinicke jazyky rozd?lil na monotonicke (sem pat?i jazyky austroneske a jazyky mon-khmerske) a polytonicke. Polytonicke jazyky dale rozd?lil podle slovosledu ve v?t? na SVO (subject?verb?object = podm?t?sloveso?p?edm?t, do teto skupiny pat?i sino-thajske jazyky) a SOV (subject?object?verb = podm?t?p?edm?t?sloveso, do teto skupiny pat?i tibetobarmske jazyky). Jazyky typu SVO nakonec je?t? rozd?lil podle po?adi p?ivlastku a slova ur?ovaneho na HA (head?attribute = slovo ur?ovane ? p?ivlastek, pat?i sem jazyky thaj-annamske) a AH (attribute?head = p?ivlastek ? slovo ur?ovane, pat?i sem ?in?tina). Tato klasifikace je diskutabilni. Typologicka kriteria se toti? mohou v?pr?b?hu historie m?nit. Z?monotonickych jazyk? se mohou stat polytonicke: P?edpoklada se, ?e v??in?tin? se tony vyvinuly a? pozd?ji, z?p?vodnich sufix?. Stejn? tak slovosled neni nem?nny: Zatimco klasicka ?in?tina m?la slovosled SVO, moderni ?in?tina pou?iva i slovosled SOV.

Jina klasifikace ?in?tiny pochazi od Paula Benedikta ze 70. let 20. stoleti. Vychazi ze zakladniho d?leni sinickych jazyk? do t?i skupin: (1) austroasijska rodina zahrnuje jazyky mon-khmerske, vietnam?tinu, miao, yao a jazyk munda. Mezi (2) austroneske a thajske jazyky pat?i jazyky Polynesie , Indonesie , malaj?tina a thaj?tina . (3) sinotibetske jazyky se d?li na ?in?tinu a jazyky tibetobarmske , ktere zahrnuji tibet?tinu a jazyky lolobarmske , co? jsou jazyk lolo (n?kdy ozna?ovany yi ) a barm?tina .

Teto Benediktov? klasifikaci odpovidaji i glotochronologicke vyzkumy, ktere provad?l v? Petrohrad? profesor Jachontov. Ty jsou zalo?ene na p?edpokladu, ?e zm?ny ve slovni zasob? probihaji konstantni rychlosti u v?ech jazyk?. Zkouma se v?dy procento shody ve slovni zasob? ur?itych jazyk?.

?inske jazyky (dialekty) se v?psane form? mohou li?it odli?nou preferenci n?kterych znak? (to plati v?men?i mi?e i o podobnosti ?in?tiny se zcela odli?nym jazykem ? japon?tinou ), ale te? je v n?kterych dialektech u?ivano mnoho znak? unikatnich, ktere se ve standardni ?in?tin? neobjevuji. Tyto znaky v?ak mohou mit v?ka?dem ?inskem dialektu odli?nou vyslovnost. Mluvene formy dialekt? jsou si mnohdy nesrozumitelne a to i ve stejnych skupinach. Jihozapadni ?in?tina vs. pekingska ?in?tina, pop?. ?anghaj?tina a ningpo?tina (oba spadaji pod dialekty Wu).

?in?tina se obvykle d?li na 7 jazykovych skupin, co? je p?eva?n? zalo?eno na odli?nem vyvoji zn?lych inicial ze stare ?in?tiny:

1. Severo?inske dialekty ? 960 milion? mluv?ich (tj. p?eva?na v?t?ina mluv?ich i uzemi mimo jihovychodni oblast), pro mnohe mluv?i jinych dialekt? je to spole?ny dorozumivaci jazyk; na t?chto na?e?ich je zalo?ena standardni ?in?tina , u?edni jazyk ?LR, Tchaj-wanu i Singapuru
2. Wu (nejznam?j?im dialektem wu je ?anghaj?tina ? cca 10 milion? mluv?ich) ? 80 milion? mluv?ich v? ?anghaji a okoli
3. Min (te? znamy jako fu?iensky dialekt) ? 70 milion? mluv?ich zejmena v?jihovychodni provincii Fu-?ien a na Tchaj-wanu
4. Jue ? 60 milion? mluv?ich v?jihovychodni provincii Kuang-tung . Zahrnuje kanton?tinu , co? je nejobvyklej?i jazyk zamo?skych ?inskych komunit a u?edni jazyk Hongkongu
5. Siang ? 40 milion? mluv?ich
6. Hakka ? 35 milion? mluv?ich roztrou?enych po ?in?, Tchaj-wanu i celem sv?t?
7. Kan ? 25 milion? mluv?ich

Jazykovy atlas ?iny z roku 1987 rozeznava je?t? tyto skupiny: ^[1]

1. ?in ? 45 milion? mluv?ich (?asto se spojuje se severo?inskymi dialekty)
2. Chuej ? 4,6 milionu mluv?ich (?asto se spojuje s wu)
3. Pching-chua ? 2 miliony mluv?ich (?asto se spojuje s jue)

Krom? dialekt? ?in?tiny se na uzemi ?iny pou?iva ?ada dal?ich jazyk?, o jejich? odli?nosti od ?in?tiny se nepochybuje. ?ty?i z?nich maji oficialni status men?inoveho jazyka: tibet?tina , mongol?tina , ujgur?tina a ?uang?tina .

Periodizace d?jin ?inskeho jazyka podle profesora Wang Liho:

1. stara ?in?tina (polovina 2. tisicileti?p?.?n.?l.?? 3./4. stol.?n.?l.). Starou ?in?tinu je zahodno rozd?lit na:
   • ?in?tina napis? na v??tebnych kostech (1200? 1000?p?.?n.?l. ),
   • p?edklasicka ?in?tina (1000? 500?p?.?n.?l. ), *
   • klasickou ?in?tinu (500? 200?p?.?n.?l. ) a
   • poklasickou ?in?tinu ( 200?p?.?n.?l. ?? 200?n.?l. ),
2. st?edni ?in?tina (4. stol.?? 12./13. stol.), kterou je mo?no roz?lenit na dv? p?ibli?n? stejn? dlouha obdobi,
3. nova ?in?tina (13. stol.?? 19. stol.)
4. sou?asna ?in?tina (od r. 1919).

Toto d?leni je v?ak jen ramcove a existuje ?ada jinych periodizaci, zalo?enych na jinych kriteriich a vykazujicich v?t?i ?i men?i p?esnost.

Zakladni fonologickou jednotkou je v??in?tin? slabika. T?i zakladni ?asti ?inske slabiky jsou: (1) iniciala (2) finala (3) ton. Inicial je v?sou?asne standardni ?in?tin? 21, s?nulovou inicialou 22 (v?pinyinu: b, p, m, f, d, t, n, l, g, k, h, z, c, s, zh, ch, sh, r, j, q, x). Final je 36 (v?pinyinu: a, o, e, ai, ei, ao, ou, an, en, ang, eng, i , ia, ie, iao, iu, ian, in, iang, ing, u, ua, uo, uai, ui, uan, un, uang, ueng, ong, u, ue, uan, un, iong + i, er). (Finalu lze je?t? dale d?lit na medialu a subfinalu neboli rym, ktery se je?t? d?li na centralu a terminalu). Tony jsou 4 (vysoky/rovny, stoupavy, hluboky, klesavy), s?nulovym 5. Z?toho vyplyva, ?e v??in?tin? je pom?rn? omezeny po?et slabik.

?in?tina, podobn? jako dal?i jazyky vychodni a jihovychodni Asie (thaj?tina, vietnam?tina, tibet?tina, barm?tina atd.), pat?i mezi tzv. tonove jazyky . Znamena to, ?e ka?da slabika se vyslovuje s?ur?itou intonaci, ktera m??e m?nit vyznam. Tonovy system je velmi odli?ny u severnich dialektu v?etn? oficialniho pekingskeho ( p?t?nghua ) a u dialekt? ji?ni a st?edni ?asti ?iny jako nap?iklad Hongkong.

V?pekingskem dialektu existuji 4 intonace, ozna?ovane ?islem nebo diakritikou nad samohlaskou:

1. rovna, vysoka, zna?i se rovnou ?arou, v jedne tonin?
2. stoupava ze st?ednich do vysokych poloh (podobn? jako intonace otazky v??e?tin?), zna?i se ?arkou stoupajici doprava, otazkova
3. stoupava z?hlubokych do st?ednich poloh se silnym d?razem na hluboke (p?ipomina p?ekvapive p?eptavani se v??e?tin? typu ?Co?e?!!!“), zna?i se ha?kem
4. klesavy z?vysokych do hlubokych poloh (p?ipomina ostry rozkaz v??e?tin?), zna?i se ?arkou klesajici doprava

Klasickym p?ikladem je slabika ?ma“ ?

• ?ma1“ znamena matka, ?,
• ?ma2“ konopi, 麻,
• ?ma3“ ? k??, ?,
• ?ma4“ ? nadavat, spilat, hubovat, ?.

V?ta ?matka nadava koni“ by se tedy ?ekla ?ma1 ma4 ma3“, pomoci jedne slabiky s?r?znymi intonacemi. Dal?im p?ikladem je nap?iklad slabika ?yi“:

• yi1 ? jedna (?islovka), 一,
• yi2 ? ob?ad, ?,
• yi3 ? myslet (v?moderni ?in?tin? velmi pou?ivane slovo, sou?ast mnoha slo?enych slov a frekventovane pomocne sloveso), 以,
• yi4 ? sto milion? (?islovka a synonymum pro ?hodn?“), ?.

D?le?ite je, ?e v?pekingske ?in?tin? neni tonovani zalo?ene na r?znych vy?kovych urovnich, nejde o absolutni tony, ale relativni, nebo? vy?ka hlasu je u lidi relativni a vysoky ton v?podani urostleho hornika se zakou?enymi plicemi bude v?ka?dem p?ipad? mnohem ni?, ne? nizky ton v?podani ?estnactilete divky. Spi?e jde o relativni vztahy ? prvni ton je rovny a vy??i, ne? t?eti, ?tvrty za?ina vysoko a kon?i nizko atd. Proto je p?i u?eni se ?in?tin? d?le?ite nejen nau?it se rozpoznat ton v?izolovanem slov? (nap?iklad na nahravkach se slovy ve ?ty?ech tonech za sebou), ale co nejd?ive nau?it se rozli?ovat je v?b??nem rychlem hovoru. V?mnoha ?inskych dialektech je tomu jinak, nap?iklad v??anghajskem existuje ?absolutn? vysoky“ x ?absolutn? nizky“ ton.

Tonovani neni nem?nne, frekventovana slova jako nap?iklad ?islovka ?yi1“ (jeden) nebo zaporka ?bu4“ se mohou vyslovovat v?jinem tonu podle toho, jake slovo nasleduje, aby se cele spojeni vyslovovalo snaze ? nap?. p?ed slovem ve 4. tonu se yi1 m?ni na yi2 (zkuste vyslovit oboje a ucitite, ?e 2. a 4. ton po sob? se vyslovuji mnohem lepe a snaze). P?i rychle mluv? se n?kdy tony u nep?izvu?nych slov zcela ztraceji, co? rodilym mluv?im nevadi, jeliko? jejich vyznam pochopi z?kontextu.

Krom? slovni intonace existuje v??in?tin? i v?tna intonace, jak ji zname z?evropskych jazyk? ? celkova stoupava intonace p?i otazce atd. Skloubit tyto dva prvky ?ini cizinc?m, kte?i se u?i ?insky, velke poti?e, proto?e se ?asto nau?i velmi obstojn? rozpoznat tony v?hovoru a pou?ivat ?ty?i zakladni intonace, ale nedoka?ou si je natolik ?zp?irozenit“, ?e zvladnou i v?tne intonace. Podle toho take ?i?ane doka?ou podle sluchu velmi dob?e poznat cizince.

I p?es system intonaci existuje v??in?tin? velke mno?stvi slov, ktera se vyslovuji stejn? v?etn? intonace, ale zapisuji se jinym znakem s?odli?nym vyznamem, tzv. homonym. Nap?iklad ji1 m??e byt ?slepice“, ?, ale take nap?iklad ?zaklad“, 基. V?mluv? se tento problem ?e?i pou?ivanim v?t?inou jednozna?nych slo?enych slov (i kdy? i tady existuji uplna homonyma). Ale student?m ?in?tiny to m??e ?init problemy ve chvili, kdy? u? maji n?jaky komunika?ni zaklad, ale chybi jim dostate?n? velka slovni zasoba na to, aby si z?kontextu mohli v?dy domyslet ten spravny vyznam.

Co se ty?e u?eni se ton?m, spi?e ne? otazka sluchu nebo schopnosti je to otazka vytrvalosti a zvyku, p?i pravidelnem treninku to zvlada ka?dy, kdo ma o ?in?tinu zajem.

Zajimave je, ?e diky pou?ivani vyznamotvornych intonaci maji ?i?ane pr?m?rn? vyt?iben?j?i hudebni sluch ne? Evropane, a je mezi nimi i vy??i procento lidi s?tzv. absolutnim sluchem (schopnosti napevno si zapamatovat vy?ku ur?iteho tonu).

Nejstar?i doklady ?inskych znak? pochazeji u? z?2. tisicileti p?. n. l., p?esn?ji od roku cca 1200 p?. n. l. Od te doby samoz?ejm? ?inske pismo doznalo ?adu vyraznych zm?n.

?insky znak se v?t?inou vztahuje k?jedne jazykove jednotce, ktera je v?dy sep?tim zvukove formy a vyznamu. V?drtive v?t?in? p?ipad? odpovida jeden znak jedne slabice na urovni foneticke, a zpravidla i morfemu na urovni jazykove. Vzhledem k?tomu, ?e stara ?in?tina byla jazyk, v?n?m? v?t?ina slov ?itala jeden morfem, lze ?ici, ?e jeden znak odpovidal jednomu slovu. Tato situace je dnes v?ak diametraln? odli?na. Stava se pom?rn? ?asto, ?e jeden znak ma vice ?teni a naopak pro jednu slabiku s?jednim vyznamem m??e byt vice mo?nosti zapisu znakem. Vyslovnost jedineho znaku se m??e v?r?znych dialektech li?it, av?ak vyznam, ktery je konven?n? k?znaku vazan, z?stava stale stejny, proto se ?i?ane znali pisma pochazejici z?r?znych oblasti mezi sebou pisemnou formou dorozum?ji, p?esto?e v?mluvenem projevu mohou nastat poti?e.

Znak se tem?? v?dy sklada z?vice sou?astek a zpravidla (v?90% p?ipad?) se znaky skladaji z?dvou zakladnich sou?asti:

• fonetikum nazna?uje vyslovnost a
• radikal nazna?uje vyznamovou kategorii).

Nejstar?i, piktograficky typ znak? stylizovan? zobrazuje v?c, kterou ozna?uje (nap?. slunce, m?sic, strom apod.). Tento druh je v?ak od nejstar?i doby v?naproste men?in? a dnes je jeho zastoupeni tem?? nulove. Existuji dv? varianty ?inskych znak?:

• nove (zjednodu?ene), zavedene reformou ve 20. stoleti, ktere se pou?ivaji v?pevninske ?in? a v?Singapuru a
• tradi?ni (slo?ite), ktere se pou?ivaji na Tchaj-wanu, v?Hongkongu a v?zahrani?nich ?inskych komunitach.

Transkripce je zp?sob, jak jednim pismem, zpravidla abecedou, nap?. latinkou, zapsat znaky jineho pisma, zde ?inskych znak?. Transkripci ?in?tiny se od doby, kdy se prvni Evropane za?ali u?it ?insky, vyvinulo zna?ne mno?stvi. Pro ?eskeho ?tena?e ?i pisatele jsou dnes aktualni zejmena dv?, co? ma za nasledek r?zne zmatky a nep?esnosti.

• V??eske literatu?e, um?leckych textech i ?asti medii se ?asto setkame se standardnim ?eskym p?episem z?r. 1951 , jeho? autorem je Old?ich ?varny. Pom?rn? p?esn? vystihuje vyslovnost ?in?tiny a proto?e je zalo?en na ?eske vyslovnosti pismen (nap?. ?ch“ se v?n?m ?te jako ?ch“, a ne jako anglicke ??“), jeho ?teni ned?la ?eskemu ?tena?i problem, pro cizince v?etn? ?i?an? v?ak neni pou?itelny.
• Ve sfe?e medii, hospoda?stvi a politice p?i mezinarodnim styku je prakticke nasledovat p?ikladu zahrani?i, kde se ji? dlouha leta pou?iva oficialni ?inska transkripce pchin-jin , kterou pro p?epis ?in?tiny do latinky vyvinuli v??LR. N?ktera slova psana v?pinyinu se ?tou jinak, ne? bychom ?ekali na zaklad? zvyklosti z??e?tiny a evropskych jazyk?: nap?. qin p?e?teme ne jako ?kvin“, ale jako ?chin, xie jako sie, jia jako ?ia.
• V?anglickych textech se je?t? m??eme setkat s? Wade-Gilesovou transkripci , ktera se pou?ivala jako nej?ast?j?i p?epis v?anglofonnich zemich do doby, ne? se jako mezinarodni standard prosadil pinyin.

Uve?me jeden p?iklad. Hlavni m?sto ?LR ?Peking“ se pi?e znaky 北 a 京, jejich? vyznam je ?sever“ a ?hlavni m?sto“. Ve standardni ?in?tin? zapsane

• ?eskou transkripci dostaneme tvar ?Pej-?ing“ a
• v?pchinjinu to same slovo vypada jako ?Beijing“.

Stoji za zminku, ?e sv?tovymi medii pomalu opou?t?ny ?Peking“ je poz?statkem star?ich transkripci z?18. stoleti, kdy se tento nazev skute?n? vyslovoval zhruba jako ?Pak-king“ i v?severnich dialektech (dnes se tak vyslovuje pouze v?ji?nich, v?severnich do?lo k?tzv. posunu, nap?. ki → ?i atd.)

• Jaroslav Pr??ek : U?ebnice mluvene ?in?tiny. Vy??i lidova ?kola Toma?e Bati, Zlin 1938, 153 pp.
• O. ?varny , J. Bart??ek, J. Kalouskova a ?ing-ju Rotterova: Uvod do hovorove ?in?tiny. SPN, Praha 1967, sv. I., 458 pp., sv. II., 606 pp.
• O. ?varny, O. Lomova a Tchang Jun-ling Ruskova: Gramatika hovorove ?in?tiny v?p?ikladech [skriptum], Vydavate?stvo Univerzity Komenskeho, Bratislava, dil I., 1991, 307 pp., dil II., 1993, 567 pp.
• Old?ich ?varny: U?ebni slovnik jazyka ?inskeho I., Univerzita Palackeho, Olomouc 1998, 289 pp.
• Vladimir Li??ak (ed.): Transkripce ?in?tiny (I. Sbornik p?isp?vk?; II. Tabulky a navody). ?esko-?inska spole?nost, Praha 1999, 260 pp.
• Daniel Kane: Kni?ka o ?in?tin? , DesertRose s.r.o., 2009, 207 pp.
• Hana T?iskova. Mluvte ?insky hezky. Prozodie hovorove ?in?tiny . Academia, Praha 2022. ISBN 978-80-200-3228-7

• Konfuci?v institut

•   Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?in?tina na Wikimedia Commons

•   Tema ?in?tina ve Wikicitatech
•   Slovnikove heslo ?in?tina ve Wikislovniku
•   Kategorie ?in?tina ve Wikislovniku
•   Ulo?i?t? vzd?lavacich material? ?in?tina ve Wikiverzit?
•   Kategorie ?in?tina ve Wikiknihach

• www.cinsky.cz ? stranky se slovnikem a automatickou tabulkou pro p?evod mezi ?eskou a ?inskou transkripci ( pchin-jinem )
• www.cinstina.cz ? stranky s?podrobnym popisem ?in?tiny a ?inskych znak?
• www.hua2.cz ? stranky s informacemi o ?in?tin? a jazykovymi nastroji
• ?insko-?esky slovnik online

• Stru?na ?inska konverzace voln? k tisku ? znaky i transkripci pchin-jin ? take online
• Videolekce ?in?tiny na rtbot.net (n?ktere se znamymi osobnostmi) Archivovano 13. 8. 2014 na Wayback Machine .