| STS-61
|
|---|
 |
| Udaje o expedici
|
|---|
| Lo?
| Endeavour
|
|---|
| COSPAR
| 1993-075A
|
|---|
| ?len? expedice
| 7
|
|---|
| Trvani
| 10 dni 19 hodin, 58 minut, 37 sekund
|
|---|
|
| Datum startu
| 2. prosince
1993
|
|---|
| Kosmodrom
| Kennedyho vesmirne st?edisko
, Florida (USA)
|
|---|
| Vzletova rampa
| 39B
|
|---|
| Datum p?istani
| 13. prosince
1993
|
|---|
| Misto p?istani
| Kennedyho vesmirne st?edisko
|
|---|
|
|
| Parametry drahy
|
|---|
|
| Sklon drahy
| 28,45°
|
|---|
|
|
| Fotografie posadky
|
|---|
 |
| Zleva stoji Covey, Hoffman, Akers, sedi Bowersox, Thorntonova, Musgrave, Nicollier
|
| Navigace
|
|---|
|
STS-61
byla mise
americkeho
raketoplanu
Endeavour
, ktera probihala od
2.
do
13. prosince
1993
. Cilem mise bylo opravit
Hubble?v vesmirny dalekohled
. Jednalo se zatim o nejslo?it?j?i opravu ve
vesmiru
, na kterou ?ekali
astronomove
z celeho sv?ta.
V zavorkach je uvedeny dosavadni po?et let? do vesmiru v?etn? teto mise.
Hubble?v vesmirny dalekohled je kosmicky
dalekohled
vyneseny na ob??nou drahu p?i misi
STS-31
. 51 dni po jeho vyneseni,
20. kv?tna
1990
se za?alo prvni zku?ebni pozorovani. Tento den m?l vstoupit do d?jin jako za?atek ery kosmicke astronomie. Cilem prvniho pozorovani se stala
otev?ena hv?zdokupa
NGC 3532
. Kdy? se v?ak na
monitorech
vykreslil prvni obraz objektu, byl dost neostry. Operato?i se sna?ili obraz zaost?it posouvanim sekundarniho
zrcadla
podel
opticke osy
. Obraz v?ak z?staval i nadale neostry. P?esto?e byl snimek lep?i, ne? jaky by tehdy dokazaly vytvo?it pozemske dalekohledy, prvni pozorovani p?ineslo velke zklamani.
Na p?i?inu neostrosti obrazu se p?i?lo p?i zkou?kach opticke soustavy. Dalekohled trp?l
sferickou aberaci
, b??nou vadou kulovych zrcadel. Hlavni zrcadlo m?lo odchylku od planovaneho tvaru 2 mikrometry. Chybu zp?sobila firma
Hughes Danbury Optical Systems, Inc
, ktera testovala primarni a sekundarni zrcadlo pouze odd?len? a ka?de s trochu jinymi parametry.
V?decka komise dalekohledu m?la n?kolik navrh?, jak postupovat dal. Jednim z ?e?eni by bylo s dalekohledem nic ned?lat, proto?e se ?ast jeho pozorovaciho programu dala realizovat i s chybou. Dal?i mo?nosti bylo zachyceni dalekohledu raketoplanem a jeho doprava na
Zemi
, kde by se dobrousila opticka plocha. Naklady na takoveto ?e?eni by v?ak byly p?ili? vysoke. Nakonec vyhrala varianta opravy dalekohledu p?imo na ob??ne draze a to umist?nim korektoru COSTAR, ktery se na dalekohled namontuje. Funguje na principu jakychsi ?bryli“, ktere pomahaji obraz z dalekohledu zaost?ovat. Dal?imi ukoly mise byla instalace nove kamery WFPC2 a vym?na panel? slune?nich baterii, proto?e ty p?vodni kmitaly p?i ka?dem vstupu teleskopu do zemskeho stinu a vystupu z n?j.
Mise STS-61 nesla take ozna?eni HST SM-01 (Hubble Space Telescope Servicing Mission One), proto?e se jednalo o prvni servisni misi k Hubbleovu vesmirnemu dalekohledu.
Astronaute
vybrani pro monta?ni praci na HST nacvi?ovali v?echny pot?ebne operace ve velkem vodnim bazenu. Celkov? v n?m stravili vice ne? 700 hodin. Raketoplan Endeavour byl zatim po p?edchazejici misi
STS-57
p?epraven do hangaru OPF. Odtud byl v ?ijnu p?esunut do haly
Vehicle Assembly Building
. Potom nasledovala p?eprava na rampu
LC-39A
. Tam prob?hlo v dnech
4.
a
5. listopadu
zku?ebni odpo?itavani. Mezitim v?ak technici zjistili, ?e tzv. ?bily pokoj“, neboli hangar, kde je ukladan u?ite?ny naklad p?ed startem neni steriln? ?isty. Z tohoto d?vodu byl raketoplan p?epraven rad?ji na rampu
LC-39B
. Takovy p?evoz nastal poprve v historii kosmonautiky.
Do raketoplanu byla vsunuta monta?ni plo?ina, ktera m?la zachytit teleskop po dobu opravy. Dal?im nakladem byl SAT (Solar Array Transporter), dvojice novych slune?nich baterii. Pracovni na?adi, nahradni dily a kamera byly ulo?eny ve schrance ORUC (Orbital Replacement Unit Carrier).
Nove datum startu bylo stanoveno na
1. prosince
. Odpo?itavani za?alo
27. listopadu
ve 14.00 UT v ?ase T-43
hodin
. Kv?li nep?iznivemu
po?asi
se v?ak odpo?itavani v ?ase T-9 minut p?eru?ilo a pokra?ovalo a? za n?kolik hodin. Raketoplan odstartoval v 09.27.00 UT.
Endeavour se bez problem? dostal na
ob??nou drahu
. V T +126 sekund byly odhozeny startovaci motory
SRB
a v ?ase T +8 minut 49 sekund i palivova nadr?
ET
. Po prvnim manevru motor? OMS se raketoplan dostal na ob??nou drahu 550-574 km a po dal?i korekci na drahu 559-574 km. Tim se skon?ila prace pro prvni den letu.
Druhy den byl v?novan p?edev?im p?ipravam pro
vystup do otev?eneho prostoru
. V ramci teto p?ipravy do?lo take k sni?eni
tlaku
na palub? z 1014 hPa na 704 hPa. Prob?hla te? kontrola vybaveni, jestli nedo?lo k jeho po?kozeni p?i startu. Potom nasledovalo kratke interview s velitelem lod?.
V noci po druhem dni letu do?lo k ukon?eni v?ech pozorovani dalekohledu a jeho ?idici st?edisko STOCC (
Space Telescope Operations Control Center
) v
Goddard Space Flight Center
v Greenbeltu uzav?elo kryt
tubusu
a navedlo
dalekohled
do vhodne polohy na setkani s raketoplanem. K tomu do?lo t?eti den letu. Endeavour se p?ibli?oval k dalekohledu rychlosti 100 km za ob?h. Nasledovaly dal?i korek?ni manevry. Teleskop zachytil v 08.48 UT Nicollier manipulatorem za kotvi?ku umist?nou na boku HST. Nasledovala prohlidka dalekohledu kamerou a potvrdilo se po?kozeni solarnich panel?.
Prace p?i servisni misi na HST
?tvrty den letu vystoupili do vesmiru Hoffman a Musgrave. Jejich ukolem bylo vym?nit t?i vadne
gyroskopy
. Vym?na gyroskop? ?la pom?rn? hladce ale na zav?r do?lo k problemu s uzav?enim dvi?ek krytu, ktere byly zdeformovane teplem. Cely vystup trval 7 hodin 54 minut.
Druhy vystup absolvovali Thorntonova a Akers. ?lo o vym?nu solarnich panel?. Prvni solarni plachta byla po?kozena a ne?la ulo?it do pouzdra, byla odhozena do prostoru. Druhou se v?ak poda?ilo bez problem? srolovat. Upevn?ni novych panel? prob?hlo bez problem?. Astronaute se vratili po 6 hodinach a 36 minutach.
T?eti vystup absolvovali Musgrave a Hoffman. M?li vym?nit starou ?irokouhlou planetarni kameru WF/PC za modern?j?i model WF/PC-2. Kameru na spravne misto nasm?roval Hoffman za pomoci Musgravea. Stara kamera byla ulo?ena do nakladoveho prostoru raketoplanu. Dal?im ukolem byla instalace dvou
magnetometr?
. Tento vystup trval 6 hodin 48 minut.
?tvrty vystup absolvovali Thorntonova a Akers. Vymontovali
fotometr
HSP, opravili palubni
po?ita?
DF-224 a nasadili korektor COSTAR. Vystup prob?hl bez problem? a trval 6 hodin 51 minut. Tom Akers p?ekonal rekord v delce celkoveho ?asu straveneho v otev?enem prostoru. Tento rekord dosud dr?el
Eugene Cernan
svym pobytem na
M?sici
.
Paty vystup absolvovali op?t Musgrave a Hoffman. M?li za ukol vym?nit elektroniku slune?nich panel?. Vystup trval 7 hodin 21 minut.
Devaty den letu STOCC p?ipravovalo dalekohled na odpojeni tim, ?e palubnim po?ita??m zadalo naviga?ni udaje, aktivovalo samostatne stabiliza?ni gyroskopy a magneticke civky. Potom Nicollier uchopil teleskop manipulatorem a ostatni ?lenove posadky odpojili dalekohled od kabel?, ktere ho spojovaly s raketoplanem. Potom do?lo k uvoln?ni zamk? mezi dalekohledem a monta?ni plo?inou a pak Nicollier zvedl teleskop nad trup nakladoveho prostoru. Po otev?eni krytu tubusu se dalekohled vydal na vlastni ob??nou drahu. Desaty a jedenacty den letu znamenal odpo?inek p?edev?im pro letove specialisty.
Snimek spiralni galaxie M100 z HST p?ed a po servisni misi
Velitel a pilot provedli b??nou kontrolu v?ech system? dru?icoveho stupn? jako p?ipravu na p?istani. K tomu do?lo
13. prosince
1993
. Manevr motor? OMS nastal ve 04.15 UT nad
Indickym oceanem
. V 05.25.33 UT se kola jeho podvozku dotkly drahy 33 na leti?ti SLF na
Kennedyho kosmickem st?edisku
na
Florid?
. Raketoplan se zastavil v 05.26.26 UT po dojezdu dlouhem 2 400 metr?.