Pape?ska kurie

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Mo?na hledate: Uspo?adani Pape?ske kurie od roku 2022 podle apo?tolske konstituce Praedicate Evangelium .
Znak Vatikánu
Pape?ska kurie
od 19. b?ezna 2022
podle apo?tolske konstituce
Praedicate Evangelium
  • Soudni dvory
  • Ekonomicke utvary
  • U?ady ?imske kurie
  • U?ady
  • Pape?ske akademie
  • Ostatni utvary

Pape?ska kurie ?i ?imska kurie je komplex organ? a u?ad? tvo?icich spravni aparat Svateho stolce , ktery koordinuje a zaji??uje organizaci nezbytnou pro ?adne fungovani katolicke cirkve a dosa?eni jejich cil?. Obecn? se pova?uje za ?vladu cirkve“. Curia ve st?edov?ke a pozd?j?i latin? znamenala ?soud“, spi?e ve smyslu ?kralovsky soud“ ne? ?zakonodarny soud“ (a?koli oba vyznamy spolu historicky souviseji).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvnim sidlem ?imske kurie byl Lateransky palac , budova darovana ve 4. stoleti cisa?em Konstantinem pape?i Milziadovi . Byla pape?skou rezidenci a zarove? ust?ednim sidlem cirkevni spravy. Byl to kolegialni organ slo?eny z ?eholnik? a laik? , kte?i pomahali pape?i p?i ?izeni ?imske cirkve a p?i sprav? ?etnych statk?, ktere ji byly darovany.

?imska kurie za?ala nabyvat zna?ne vahy v byzantskem obdobi (6.?8. stoleti) definovanim u?ad? a institucionalnich osobnosti. Od te doby ?idilo spravu Apo?tolskeho stolce sedm palatin? ( iudices ) neboli velkych u?ednik?. Byly v tomto po?adi: [1]

  • Primicerius notariorum ;
  • Secundicerio (nota?sky prod?kan);
  • Protoscrinario (prvni z kopist?);
  • Arcarius (p?edch?dce pokladnika);
  • Sacellarius (u?ednik pro platby);
  • Primus defensor ;
  • Nomenclator (ten, kdo m?l za ukol pojmenovat osobnosti pozvane k pape?skemu stolu). [2]

Tyto funkce byly vyhrazeny pro p?islu?niky ?lechty. [3] Zastavali take funkce nad?izene hierarchicky ni??im funkcim superisty (velitele vojenske posadky chranici Lateransky palac ), [4] vestararia (odpov?dneho za posvatna roucha), apocrisaria a dal?ich. Hlavni odd?leni Lateranu v te dob? lze tedy rozd?lit na: kancle?stvi ( notarii a scriniarii ), pravni odd?leni ( defensores ), odd?leni finan?ni spravy ( arcario a sacellario ), odd?leni pape?skeho soudu ( vestariarius a nomenclator ). [5] Tyto u?ady fungovaly a? do 12. stoleti, kdy byly reformovany a p?em?n?ny na nove u?ady, z nich? n?ktere p?etrvaly a? do 20. stoleti. [6]

Na konci 7. stoleti ziskala pape?ska kancela? Liber Diurnus , sbirku formula?? pro psani u?ednich dopis?. Vyznam ?imske kurie dale vzrostl, kdy? pape? za?al fakticky vykonavat svrchovane funkce nad lokalitami Orte , Sutri , Nepi , Bomarzo a dal?imi castra , ktere tvo?ily Patrimonium Sancti Petri , pro jejich? vykon a obranu bylo nutne zorganizovat vojenske sily. V tomto smyslu se ?imska kurie vyvijela soub??n? s vyvojem pape?skeho statu , ktery se zpo?atku rozkladal na uzemi jedineho regionu ( Latia ) a v pr?b?hu pozdniho st?edov?ku se rozrostl v druhy nejv?t?i stat na Apeninskem poloostrov? a v entitu s mezinarodni vahou a stabilnimi diplomatickymi vztahy se v?emi k?es?anskymi staty. Od 8. stoleti a? do doby po roce 1000 byli nejd?le?it?j?imi postavami vestararius a superista . Jeho kompetence se zna?n? roz?i?ily: ze spravce posvatnych rouch se stal spravce pontifikova osobniho majetku (v?etn? oble?eni). Tyto dva posty mohli zastavat pouze nejvyznamn?j?i ?lenove m?stskych ?lechtickych rod?. [3] Nap?iklad Theofylakt , ktery dominoval ?imske politice v prvni polovin? 9. stoleti, zastaval ob? funkce. [3]

Do roku 1000 se sv?tske zale?itosti Svateho stolce tykaly p?edev?im uzemi Latium. Od 13. stoleti se jejich po?et neustale zvy?oval. V te dob? byla hlavnim organem kurie Apo?tolska kancela? , ktera byla zodpov?dna za p?ipravu a odesilani ve?kere oficialni cirkevni korespondence. Ve 14. stoleti se vyvinula nova institucionalni postava ? sekreta?. B?hem avignonskeho obdobi se objevila pot?eba pov??it jednoho prelata p?ipravou nejchoulostiv?j?i a nejd?v?rn?j?i korespondence. [7]

Na po?atku 15. stoleti, po navratu Svateho stolce do ?ima, vedly nove vladni pot?eby k vytvo?eni novych organ? a k redukci starych magistrat?. Martin V. (1417?1431) zalo?il Camera secreta , ktera se zabyvala diplomatickymi vztahy. Jeho nastupce Ev?en IV. z?idil u?ad ?imskeho guvernera pro politickou a soudni spravu m?sta. Stavajici organy byly posileny. V ramci Apo?tolske komory se objevily tyto postavy: a) generalni pokladnik (ma finan?ni kontrolu nad ve?kerymi p?ijmy, ktere p?ina?i sv?tsky majetek cirkve); b) Auditor Camerae (nejvy??i soudce ve v?cech finan?ni spravy kurie); c) Kolegium klerik? (ma na starosti spravu majetku a p?ijm? Svateho stolce).

V roce 1487 pape? Inocenc VIII. z?idil Secreterii Apostolica , komisi 24 prelat?, kte?i p?sobili jako apo?tol?ti sekreta?i, jim? p?edsedal Secretarius domesticus s koordina?ni ulohou. [8] Za pape?? Sixta IV. , Alexandra VI. a Julia II. byla soudni sprava rozd?lena do n?kolika odv?tvi. Byly z?izeny nasledujici tribunaly: Sacra Rota , vy??i tribunal ve v?cech kanonickeho prava , ? ≪Segnatura di Grazia≫ “ pro p?ipady ve spravnich zale?itostech a ? Segnatura di Giustizia “, p?islu?ny pro soudni zale?itosti. ≪Segnatura di Giustizia≫ se stala nejvy??im soudem ?imske kurie s jurisdikci nad celymi pape?skymi staty , a to jak v cirkevnich, tak v ob?anskopravnich v?cech. [9] S rozmachem nepotismu p?e?ly funkce apo?tolskeho sekretariatu na kardinala-synovce , pape?ova p?ibuzneho, jemu? pomahal sekreta? intimus , ktery m?l na starosti i jejich vzd?lavani. Jeho role neustale rostla, a? v roce 1566 Pius V. kardinala-synovce pov??il funkci ?generalniho inspektora cirkevniho statu“. [10]

Na konci 16. stoleti spravovalo cirkevni zale?itosti n?kolik magistrat?, konkretn?: [7]

Monokraticke organy [ editovat | editovat zdroj ]

  • Kardinal komo?i ( camerlengo ) ? nejvy??i autorita odpov?dna za politicke a ekonomicke zale?itosti tykajici se sv?tske vlady cirkve;
  • Kardinal-synovec ? zodpov?dny za vedeni politickych zale?itosti a ?izeni vztah? se staty (byl mu vyhrazen u?ad ?generalniho superintendenta cirkevniho statu“);
  • ?Kardinal kancle?“ nebo vicekancle? ? koadjutor p?edchoziho kancle?e. Jako prelat s bohatymi zku?enostmi ve statnich zale?itostech radil svemu kardinalskemu synovci p?i provad?ni jeho rozhodnuti (zastaval funkci sekreta?e ).

Kolegialni organy [ editovat | editovat zdroj ]

  • Apo?tolska kancela? ? institucionalni u?ad, ktery se zabyva p?ipravou oficialni korespondence Svateho stolce;
  • Apo?tolska komora ? struktura odpov?dna za hospoda?skou spravu. V jejim ?ele stoji kardinal Camerlengo;
  • Apo?tolsky sekretariat ? zvla?tni sekretariat pape?e, odd?leny od Kancela?e. V jejim ?ele stoji Secretarius domesticus .

?imska kurie dosahla sve dne?ni struktury z?izenim kongregaci. Byly vytvo?eny jako poradni komise [10] a pape? je z?izoval za u?elem ziskani rad ke konkretnim problem?m. Prvni stalou kongregaci vytvo?il pape? Pavel III. , kdy? v roce 1542 zalo?il Kongregaci pro nauku viry . Kongregace institucionalizoval pape? Sixtus V. , ktery v roce 1588 reorganizoval ?imskou kurii a stanovil po?et stalych kardinalskych kongregaci na 15, z nich? dev?t odpovidalo za spravu cirkve a zbyvajicich ?est za spravu pape?skeho statu. Prost?ednikem mezi pontifikem a kongregacemi byl kardinal-synovec, ktery dohli?el na v?echna jednani t?chto organ? a dohli?el na vykon rozhodnuti ?esti dikasterii pov??enych sv?tskou vladou. [7]

Na konci 17. stoleti zru?ila reforma pape?e Inocence XII. (1691?1700) u?ad kardinala-synovce a v?echny jeho pravomoci p?enesla na sekreta?e, ktereho povy?ila do kardinalske hodnosti. ?imska kurie p?e?ila konec sv?tske moci pape?stvi, ktera de facto zanikla v roce 1870 dobytim ?ima .

Reformy 20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1908 se pape? Pius X. rozhodl tuto instituci reorganizovat a dat ji novou podobu, aby mohla slou?it nejvy??imu pasty?i cirkve, a ne jedne hlav? statu. Apo?tolska konstituce Sapienti consilio zru?ila v?echny necirkevni organy a reorganizovala 19 dikasterii kurie na 11 kongregaci, 3 tribunaly a 5 u?ad?.

Po teto nove reform? nasledovaly dal?i zm?ny. V roce 1917 pape? Benedikt XV. z?idil Kongregaci pro vychodni cirkve , kterou p?evzal ze sekce Kongregace Propaganda Fide , aby vyjad?il zajem Svateho stolce o katolicke komunity pat?ici k r?znym vychodnim rit?m.

?imska kurie ziskala modern?j?i podobu a? po Druhem vatikanskem koncilu . Byla z?izena nova dikasteria: Pape?ska rada pro laiky , t?i sekretariaty ( pro podporu jednoty k?es?an? , pro nek?es?any a pro nev??ici ) a Ust?edni statisticky u?ad katolicke cirkve .

P?elomovou roli v reform? ?imske kurie sehrala apo?tolska konstituce Regimini Ecclesiae universae , kterou vyhlasil Pavel VI. v roce 1967. Timto dokumentem byly zm?n?ny nazvy jednotlivych dikasterii, ale take jejich po?ty, kompetence, koordinace a metody prace, aby v?e bylo jasn?j?i a modern?j?i, podle pokyn? koncilni deklarace Christus Dominus . Navzdory r?znym inovacim v Regimini Ecclesiae universae se ?estny titul ?posvatna“ pro r?zna dikasteria stale pou?ival a byl definitivn? zru?en a? v roce 1985. Stejna apo?tolska konstituce zachovala take Posvatnou kongregaci pro ob?ady . V roce 1969 byla rozd?lena na Kongregaci pro bohoslu?bu a Kongregaci pro kauzy svatych .

P?ed koncem 20. stoleti podobu ?imske kurie upravila apo?tolska konstituce Pastor Bonus , kterou vyhlasil pape? Jan Pavel II. v roce 1988. Pastor Bonus nazyva hlavni odd?leni pape?ske kurie dikasterii . ?Pod slovem dikasteria se rozumi statni sekretariat , kongregace , tribunaly, rady a u?ady.“ [11] T?chto p?t hlavnich kategorii utvar? z?stava i nadale, p?i?em? pozoruhodnou zm?nou je, ?e za?al existovat vice ne? jeden sekretariat. Jan Pavel II. (1978?2005) v?ak zarove? po apo?tolske konstituci Pastor Bonus opakovan? uznal, naposledy ve svem listu Novo millennio ineunte (2001), pot?ebu reformy slovy: ?Pokud jde o reformu ?imske kurie [...] [...], zbyva jist? je?t? mnoho prace.“

Kurie ve 21. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Pote, co pape? Benedikt XVI. (2005?2013) 11. b?ezna 2006 slou?il vedeni Pape?ske rady pro pastoraci migrant? a lidi mimo domov a Pape?ske rady pro spravedlnost a mir , jako? i vedeni Pape?ske rady pro mezinabo?ensky dialog a Pape?ske rady pro kulturu , spat?ovali v tom vatikan?ti pozorovatele prvni po?atky za?inajici reformy kurie. V oficialnich prohla?enich Svateho stolce se v?ak uvadi, ?e tato spojeni jsou ?prozatimni“. Pape? toti? 25. ?ervna 2007 zru?il slou?eni vedeni Pape?ske rady pro mezinabo?ensky dialog a Pape?ske rady pro kulturu. Ob? rady jsou nyni op?t nezavisle.

16. b?ezna 2013 pape? Franti?ek , zvoleny 13. b?ezna 2013, potvrdil ve funkcich na p?echodnou dobu vedouci a ?leny dikasterii ?imske kurie, jako? i tajemniky a p?edsedu Pape?ske komise pro Vatikansky m?stsky stat. [12] 13. dubna 2013 bylo oznameno, ?e pape? Franti?ek ustavil p?i Rad? kardinal? komisi osmi kardinal?, ktera ma p?ipravit zasadni strukturalni reformu kurie. 13. dubna 2014 pape? Franti?ek jmenoval Pape?skou radu pro mezinabo?ensky dialog a Pape?skou radu pro kulturu. [13]

V kv?tnu 2014 pape? Franti?ek rozhodl, ?e v?ichni kardinalove, kte?i stoji v ?ele dikasteria nebo pape?ske rady nebo zastavaji jinou funkci ud?lenou pape?em, budou nyni muset po dosa?eni v?ku 75 let podat rezignaci. U?ady ostatnich p?edstavenych dikasterii, u?ady sekreta?? a u?ady, ktere pape? sv??il biskup?m, kon?i automaticky dosa?enim teto v?kove hranice. ?Za zvla?tnich okolnosti“ m??e pape? po?adat biskupa o rezignaci i p?ed dosa?enim v?kove hranice. [14]

Ve svem vano?nim projevu ke kurii v roce 2014 pape? Franti?ek zminil ?nemoci a poku?eni“, ktere oslabuji oddanost slu?b? Bohu, jako je poku?eni myslet si, ?e je ?lov?k nenahraditelny, ?existencialni schizofrenie“ nebo ?duchovni Alzheimer“. [15] [16] Neobvykle ostra ve?ejna kritika ?imske kurie ze strany pape?e Franti?ka je podle pozorovatel? znamenim, ?e ve Vatikanu existuje zna?ny odpor v??i reformnim plan?m, a to jak uvnit? kurie, tak i pro zasadni postoje katolicke cirkve. [17]

23. prosince 2016 pape? Franti?ek ve svem vano?nim projevu vyjmenoval dvanact kriterii pro dal?i restrukturalizaci kurie: individualita, pastora?ni pe?e, misiona?sky duch, racionalita, funk?nost, modernost, jednoduchost, subsidiarita, synodalita, katolicita, profesionalita a gradualita. [18] Pape? si posteskl, ?e krom? konstruktivni kritiky panuje v kurii strach, setrva?nost a ?zlovolny odpor“ ze strany ?zvraceneho ducha“. Tento druh odmitani reforem p?ichazi ... ??asto v rou?e beran?im“, skryva se ?za ospravedl?ujici a v mnoha p?ipadech obvi?ujici slova“ a utika se ?k tradicim, zdani, formalitam, ke znamemu“. [19]

Podle listu La Croix m?l pape? Franti?ek p?vodn? podepsat novou konstituci Praedicate Evangelium ji? v ?ervenci 2020. [20] Nakonec ji v?ak podepsal a? 19. b?ezna 2022, o svatku sv. Josefa a ve vyro?ni den sveho zvoleni. [21] Tato nova konstituce vstoupila v platnost 5. ?ervna 2022, o slavnosti Letnic . Nahradila p?edchozi apo?tolskou konstituci Jana Pavla II. Pastor Bonus . [22] [23]

Vazby na Vatikansky m?stsky stat [ editovat | editovat zdroj ]

Vladni palac ve Vatikanu

Od kurie, ktera je zodpov?dna za ?izeni a spravu univerzalni cirkve, je t?eba podle mezinarodniho prava p?isn? odli?ovat vladu M?stskeho statu Vatikan . To v?ak neni v?dy snadne a jednozna?ne, proto?e existuji ur?ite institucionalni vazby. U? jen to, ?e pape? ma ?est r?znych rozpo?t?, jasn? ukazuje, jak se n?kdy povinnosti prolinaji.

Vatikansky m?stsky stat je uzemnim zakladem svrchovanosti Svateho stolce podle mezinarodniho prava. Vatikansky m?stsky stat nevystupuje na mezinarodni urovni, ale ponechava diplomaticke zastoupeni Svatemu stolci jako subjektu mezinarodniho prava . Institucionalni provazanost kurie (Svateho stolce) a vlady Vatikanu vyplyva ze skute?nosti, ?e pape? je zarove? panovnikem m?stskeho statu Vatikan.

Od roku 1984 je kardinal statni sekreta? stalym zastupcem pape?e ve sv?tske vlad? Vatikanskeho m?stskeho statu. Vlada je v?ak de facto v rukou Pape?ske komise pro m?stsky stat Vatikan , kterou tvo?i sedm kardinal? kurie. Je jmenovan pape?em v?dy na p?t let a je zodpov?dny p?edev?im za ur?ovani finan?ni a rozpo?tove politiky Vatikanu. P?edsedu Komise (v sou?asnosti arcibiskup Fernando Vergez Alzaga LC ) lze pova?ovat za jakousi hlavu vlady . Komisi je pod?izen generalni sekreta? Governatoratu m?sta Vatikanu , ktery je zodpov?dny za ust?edni spravu.

Mala ?ast u?ad? kurie se nachazi na uzemi Vatikanu, ostatni spravni utvary se nachazeji na jinych mistech ?ima, v?t?inou na exteritorialnich uzemich , ale ?aste?n? i na b??nem uzemi m?sta ?im.

?imska dieceze [ editovat | editovat zdroj ]

Ka?da katolicka dieceze ma ve sve sprav? kurii. V ?imske diecezi tyto funkce nevykonava ?imska kurie v u??im slova smyslu, ale dva vikariaty :

Pape?ska kurie podle Pastor Bonus (1988) [ editovat | editovat zdroj ]

Znak Vatikánu
Pape?ska kurie
v letech 1988?2022
podle apo?tolske konstituce
Pastor Bonus
  • U?ady
  • Ostatni slo?ky ?imske kurie
  • Pape?ske vybory
  • Ostatni
  • Pape?ske baziliky
  • Pape?ske akademie

?P?i vykonu sve nejvy??i, plne a bezprost?edni moci nad celou cirkvi vyu?iva ?imsky pape? dikasterii ?imske kurie, ktere proto vykonavaji svou ?innost jeho jmenem a z jeho pov??eni ve prosp?ch cirkvi a ve slu?bach posv?cenych pasty??“ ( Christus Dominus , 9). Dikasteria zahrnuji ji? zmi?ovane sekretariaty, kongregace, tribunaly, pape?ske rady a kurialni u?ady, jako? i dal?i organy, ktere nemaji status dikasterii. [24]

Svaty stolec a Vatikan m?ly v roce 2019 dohromady 4 618 zam?stnanc?, z toho 1 016 ?en. Podle Vatican News se po?et zam?stnanky? ?imske kurie zvy?il pouze mezi lety 2010 a 2019 z 385 na 649, ?im? se jejich podil na celkovem po?tu zam?stnanc? Svateho stolce zvy?il ze 17,6 na n?co malo p?es 24 procent. [25]

Sekretariaty [ editovat | editovat zdroj ]

Statni sekretariat [ editovat | editovat zdroj ]

Pietro Parolin , u?adujici kardinal statni sekreta? (2014)

Nejd?le?it?j?i politickou instituci je Statni sekretariat, v jeho? ?ele stoji kardinal statni sekreta? . Kardinala statniho sekreta?e lze jako pape?ova prvniho spolupracovnika p?i ?izeni univerzalni cirkve pova?ovat za nejvy??iho p?edstavitele diplomatickych a politickych aktivit Svateho stolce, ktery za ur?itych okolnosti zastupuje osobu samotneho pape?e.

Statni sekretariat se d?li na sekci pro obecne zale?itosti, nazyvanou take prvni sekce ; sekci pro vztahy se staty, nazyvanou take druha sekce a t?eti sekci pro diplomaticka zastoupeni.

Prvni sekce je zodpov?dna za kone?nou upravu a doru?eni v?ech dopis? kurie, dohli?i na ?innost ostatnich dikasterii a pape?skych u?ad? a koordinuje ji, zpracovava statistiky a je zodpov?dna za vztahy Svateho stolce s medii. Prvni sekce ?idi take pape?ska zastoupeni v zahrani?i, zejmena pokud jde o jejich styk s mistnimi cirkvemi. Krom? toho vede jednani s diplomatem akreditovanym ve Vatikanu. P?ichozi a odchozi po?tu vy?izuje osm odd?leni, ktera jsou p?i?azena k r?znym jazyk?m.
Druha sekce je zodpov?dna za v?echny zale?itosti tykajici se vztah? s jinymi zem?mi a mezinarodnimi institucemi, ktere nejsou ?e?eny samostatn? p?islu?nymi zastoupenimi Svateho stolce v danych zemich. Zastupuje take zajmy pape?e na mezinarodnich kongresech a jednanich. V zemich, kde existuji konkordaty , vede jednani o jmenovani biskup? druha sekce. V teto sekci pracuje v?t?ina pape?skeho diplomatickeho sboru, i kdy? se jeji zam?stnanci ?asto st?huji na zastoupeni po celem sv?t?.
T?eti sekce byla z?izena pape?em Franti?kem v roce 2017 a v?nuje se vyhradn? zale?itostem osob pracujicich v diplomatickych slu?bach Svateho Stolce.

Statni sekretariat spravuje mj. sbirku Svatopetrsky hale? . Jedna se o sbirku dar?, ktera je pova?ovana za vyraz naklonnosti v??icich k pape?i. Ve Statnim sekretariatu sidli take Komise pro advokaty ?imske kurie .

Ve 2. dekad? 21. stoleti dob? ma statni sekretariat necelych 150 zam?stnanc?, v?etn? laik? na ni??ich pozicich, a ?adu externich poradc?.

Ekonomicky sekretariat [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 24. unora 2014 bylo na?izeno z?izeni ekonomicke rady a sekretariatu , [26] do jejich? kompetence pat?i finan?ni dohled nad kurii, dikasterii, Svatym stolcem a M?stskym statem Vatikan, jako? i sprava vatikanskeho majetku. [27]

Pape? Franti?ek jmenoval 15 ?len? tohoto organu 9. b?ezna 2014 a nahradil tak p?edchozi Radu kardinal? pro hospoda?ske a finan?ni zale?itosti. V nove rad? zaseda osm kardinal? a sedm ekonom?. ?est kardinal? nove rady bylo ?leny p?edchoziho patnacti?lenneho sboru.

Audit hospoda?eni Svateho stolce a M?stskeho statu Vatikan provadi generalni revizor .

Kongregace [ editovat | editovat zdroj ]

Kongregace jsou spravni organy kurie, rozd?lene podle v?cnych oblasti, vzdalen? srovnatelne s ministerstvy sv?tske vlady. V pape?ske kurii je dev?t ?imskych kongregaci, [28] ktere jsou druhym nejvy?e postavenym utvarem [29] a p?edstavuji typ dikasteria (odd?leni s pravomoci). Maji kolegialni strukturu a v jejich ?ele stoji kardinal prefekt a dva sekreta?i.

Kongregace pro nauku viry [ editovat | editovat zdroj ]

D?ive byla znama jako ?Nejvy??i posvatna kongregace ?imske a v?eobecne inkvizice “ ( Congregatio Romanae et Universalis Inquisitionis ), n?kdy nazyvana prost? ? Svate oficium “ ( Sanctum Officium ), zkracen? Kongregace pro nauku viry. Je nejstar?i z deviti kongregaci ?imske kurie. Zalo?ena byla pape?em Pavlem III. v roce 1542. Pat?i mezi nejaktivn?j?i z t?chto hlavnich kurialnich utvar? a dohli?i na katolickou nauku . [30] Od 1. ?ervence 2017 je jejim prefektem kardinal Luis Ladaria Ferrer .

Kongregace pro vychodni cirkve [ editovat | editovat zdroj ]

Nazaretska bazilika Zv?stovani Panny Marie je nejv?t?i k?es?anskou cirkevni stavbou na Blizkem vychod? , ktera je pod dohledem Kongregace pro vychodni cirkve .
Byla z?izena pape?em Benediktem XV. 1. kv?tna 1917. Je zodpov?dna za kontakty s vychodnimi katolickymi cirkvemi , aby napomahala jejich rozvoji, chranila jejich prava a take aby vedle liturgickeho, disciplinarniho a duchovniho d?dictvi latinske cirkve zachovala vcelku a v jednom celku d?dictvi r?znych vychodnich k?es?anskych tradic. Ma vylu?nou pravomoc nad nasledujicimi regiony: Egypt a Sinajsky poloostrov , Eritrea a severni Etiopie , ji?ni Albanie a Bulharsko , Kypr , ?ecko , Izrael , Iran , Irak , Libanon , Palestina , Syrie , Jordansko , Turecko a Ukrajina . [31] Jejimi ?leny jsou v?ichni vychodni katoli?ti patriarchove a vrchni arcibiskupove , jako? i p?edseda Pape?ske rady pro podporu jednoty k?es?an? . [32] Kardinal Leonardo Sandri je jejim prefektem od sveho jmenovani 9. ?ervna 2007.

Kongregace pro bohoslu?bu a svatosti [ editovat | editovat zdroj ]

Zabyva se v?t?inou zale?itosti tykajicich se liturgicke praxe latinske katolicke cirkve [33] na rozdil od vychodnich katolickych cirkvi a take n?kterymi technickymi zale?itostmi tykajicimi se svatosti . Od 27. kv?tna 2021 je prefektem arcibiskup Arthur Roche .

Kongregace pro blaho?e?eni a svato?e?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Dohli?i na proces vedouci ke kanonizaci svatych, ktery prochazi etapami prohla?eni ? heroickych ctnosti “ a blaho?e?eni . Po p?iprav? p?ipadu, v?etn? schvaleni zazrak?, je p?ipad p?edlo?en pape?i, ktery rozhoduje o tom, zda p?istoupit k beatifikaci nebo kanonizaci. [34] Od 15. ?ijna 2020 je prefektem kardinal Marcello Semeraro .

Kongregace pro evangelizaci narod? [ editovat | editovat zdroj ]

Sidlo Propagandy fide v ?im? se severni fasadou na Piazza di Spagna od architekta Berniniho . Zde je vid?t jihozapadni fasada od Borrominiho . Lept Giuseppe Vasi , 1761. [35]
Je zodpov?dna za misijni ?innost a souvisejici aktivity. Je mo?na znam?j?i pod svym d?iv?j?im nazvem Kongregace pro ?i?eni viry ( lat. Sacra Congregatio de Propaganda Fide ). Pape? Jan Pavel II. ji v roce 1982 p?ejmenoval, ani? by zm?nil jeji poslani. V roce 2014 byla ?lenkou Kongregace pro evangelizaci narod? jmenovana generalni p?edstavena sester misiona?ek kombonianek Luzia Premoliova , ktera se tak stala prvni ?enou jmenovanou ?lenkou vatikanske kongregace. [36] Od 8. prosince 2019 je prefektem kardinal Luis Antonio Tagle . [37]

Kongregace pro klerus [ editovat | editovat zdroj ]

Je kongregaci ?imske kurie, ktera ma na starosti dohled nad zale?itostmi tykajicimi se kn??i a jahn? , [38] kte?i nepat?i k institut?m zasv?ceneho ?ivota nebo spole?nostem apo?tolskeho ?ivota , a take nad semina?i (s vyjimkou t?ch, ktere jsou ?izeny Kongregaci pro evangelizaci narod? a vychodnich cirkvi ) a domy formace ?eholnich a sekularnich institut?. Kongregace pro klerus se zabyva ?adostmi o dispenz od aktivni kn??ske slu?by a take legislativou upravujici kn??ske rady a dal?i organizace kn??i na celem sv?t?. Kongregace se nezabyva p?ipady sexualniho zneu?ivani ze strany duchovnich , proto?e ty ?e?i vyhradn? Kongregace pro nauku viry .
Od 11. ?ervna 2021 je prefektem arcibiskup Lazar Jou Heung-sik .

Kongregace pro spole?nosti zasv?ceneho ?ivota a spole?nosti apo?tolskeho ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

Je kongregaci ?imske kurie, ktera je zodpov?dna za v?e, co se tyka institut? zasv?ceneho ?ivota (?eholnich institut? a sekularnich institut?) a spole?nosti apo?tolskeho ?ivota, a to jak mu?skych, tak ?enskych, pokud jde o jejich ?izeni, disciplinu, studium, statky, prava a vysady. Od roku 2011 je jejim prefektem Joao Braz de Aviz z Brazilie.

Kongregace pro katolickou vychovu [ editovat | editovat zdroj ]

Je zodpov?dna za:
  • univerzity, fakulty, instituty a katolicke vysoko?kolske instituce, a to bu?
    • cirkevni , ktere se ?idi apo?tolskou konstituci Veritatis gaudium (29. ledna 2018) a jejich? ukolem je ?hloub?ji zkoumat r?zne oblasti posvatnych disciplin“ (nap?. teologie cirkevni filozofie, kanonicke pravo); nebo
    • necirkevni (nabizejici sv?tske v?dy) zavisle na cirkevnich osobach, ktere se ?idi apo?tolskou konstituci Ex corde Ecclesiae, jako? i stavajicimi relevantnimi ob?anskymi zakony zemi, v nich? jsou kolokovany, a
  • ?koly a vzd?lavaci ustavy zavisle na cirkevnich autoritach.
Giuseppe Versaldi stoji v jejim ?ele od roku 2015.

Kongregace pro biskupy [ editovat | editovat zdroj ]

Dohli?i na vyb?r novych biskup?, kte?i se nenachazeji na misijnich uzemich nebo v oblastech spadajicich pod jurisdikci Kongregace pro vychodni cirkve, ktera se zabyva vychodnimi katoliky, a to a? do pape?ova schvaleni. V d?sledku toho ma zna?ny vliv na vyvoj cirkve. Planuje take pape?ske audience, ktere jsou pro biskupy nutne ka?dych p?t let, a za?izuje vznik novych diecezi. V ?ele tohoto u?adu stoji kardinal Marc Ouellet , PSS.

Tribunaly [ editovat | editovat zdroj ]

Dikasteria [ editovat | editovat zdroj ]

Dikasterium pro komunikaci : [ editovat | editovat zdroj ]

Pape?ske rady [ editovat | editovat zdroj ]

Pape?ska rada pro jednotu k?es?an? [ editovat | editovat zdroj ]

Pape?ska rada pro podporu nove evangelizace [39] [ editovat | editovat zdroj ]

Pape?ska rada pro kulturu [ editovat | editovat zdroj ]

U?ady [ editovat | editovat zdroj ]

2. Ostatni slo?ky ?imske kurie [ editovat | editovat zdroj ]

Instituce spojene se Svatym Stolcem (nejsou sou?asti ?imske kurie) [ editovat | editovat zdroj ]

Pape?ska kurie podle Praedicate Evangelium (2022) [ editovat | editovat zdroj ]

19. b?ezna 2022 pape? Franti?ek promulgoval apo?tolskou konstituci Praedicate Evangelium , ktera reformuje kurii, ru?i kongregace a pape?ske rady a reorganizuje kompetence jednotlivych u?ad?. Novy ?ad kurie vstoupil v platnost 5. ?ervna 2022, na slavnost Seslani Ducha svateho . Tato konstituce nahradila konstituci Jana Pavla II. Pastor Bonus z 28. ?ervna 1988 .

Nova struktura pape?ske kurie [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni ?lanek: Praedicate Evangelium

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Curia romana na italske Wikipedii, Romische Kurie na n?mecke Wikipedii a Roman Curia na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ giudici palatini In: Dizionario di storia, Istituto dell'Enciclopedia Italiana [online]. Istituto della Enciclopedia Italiana fondata da Giovanni Treccani S.p.A., 2010, rev. 2016-12-05 [cit. 2022-03-07]. Dostupne online . (ital?tina)  
  2. ↑ GALLETTI, Pierluigi. Del Primicero della Santa Sede Apostolica e di altri uffiziali maggiori del Sacro Palagio Lateranese . [s.l.]: Salomoni, 1776. S. 162. (ital?tina)  
  3. ↑ a b c WEST-HARLING, Veronica. Rome, Ravenna, and Venice, 750-1000: Byzantine Heritage, Imperial Present, and the Construction of City Identity . Oxford: Oxford University Press, 2020. 653 s. Dostupne online . ISBN   978-0-19-875420-6 . S. 116. (angli?tina)  
  4. ↑ Postava superisty byla vytvo?ena podle vzoru magister militum , jak si ji ?imane pamatovali.
  5. ↑ STAFFA, Giuseppe. Le guerre dei papi. Storia, personaggi, battaglie e antichi segreti . [s.l.]: Newton Compton Editori, 2016. 717 s. ISBN   978-8854194885 . (ital?tina)  
  6. ↑ GALLETTI, Pierluigi. Del Primicero... cit.
  7. ↑ a b c LONDEI, Luigi. L'organisation de la Secretairerie d'Etat entre l'Ancien Regime et la Restauration . In: Melanges de l'Ecole francaise de Rome. Italie et Mediterranee . 2. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1998. Svazek 110. S. 461?473. (francouz?tina)
  8. ↑ CAPRIOLI, Adriano; RIMOLDI, Antonio; VACCARO, Luciano. Chiesa e societa: appunti per una storia delle diocesi lombarde . [s.l.]: Editrice La Scuola, 1986. S. 385. (ital?tina)  
  9. ↑ V nasledujicich letech Signatura di grazia postupn? ztracela sve funkce ve prosp?ch Sacra Rota a kardinalskych kongregaci .
  10. ↑ a b BRUNELLI, Giampiero. Le istituzioni temporali dello Stato della Chiesa . [s.l.]: Universita La Sapienza, 2007/2008. S. 38?39. (ital?tina)  
  11. ↑ JAN PAVEL II. Ap. Const. Pastor Bonus, ?Dicasteries“ [online]. Svaty stolec [cit. 2022-03-13]. Dostupne online . (angli?tina)  
  12. ↑ Dikasterien der romische Kurie ubergangsweise bestatigt [online]. Radio Vaticana , 2013-03-16 [cit. 2022-03-13]. (n?m?ina)  
  13. ↑ Papst startet Neuorganisation der romischen Kurie [online]. kath.net, 2013-04-13 [cit. 2022-03-13]. Dostupne online . (n?m?ina)  
  14. ↑ Kurienreform: Neuregelung von Kardinalsrucktritten [online]. Radio Vaticana, 2014-11-05 [cit. 2022-03-13]. Dostupne online . (n?m?ina)  
  15. ↑ Udienza del Santo Padre alla Curia Romana in occasione della presentazione degli auguri natalizi [online]. Svaty stolec, 2014-12-22 [cit. 2022-03-13]. Dostupne online . (ital?tina)  
  16. ↑ Die Papstansprache an die Kurie [online]. Radio Vaticana, 2014-12-23 [cit. 2022-03-13]. Dostupne online . (n?m?ina)  
  17. ↑ KLEINJUNG, Timan. Kann der Papst die Kurie andern? [online]. ARD , 2014-12-23 [cit. 2022-03-13]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-12-28. (n?m?ina)  
  18. ↑ Das sind die 12 Kriterien des Papstes fur die Kurienreform - und sein Weihnachtsgeschenk [online]. CNADeutsch, 2018-01-01 [cit. 2022-03-13]. Dostupne online . (n?m?ina)  
  19. ↑ Papst berat mit Kardinalen uber Kurienreform [online]. KNA ? Katholische Nachrichten Agentur GmbH, 2017-02-13 [cit. 2022-03-13]. Dostupne online . (n?m?ina)  
  20. ↑ MICKENS, Robert. A reformed Roman Curia and a new batch of cardinals [online]. La Croix international, 2020-07-10 [cit. 2022-03-13]. Dostupne online . (angli?tina)  
  21. ↑ Comunicato della Sala Stampa della Santa Sede , 19.03.2022
  22. ↑ VACIK, Petr. Byla promulgovana apo?tolska konstituce o ?imske kurii. Vatican News [online]. 2022-03-19 [cit. 2022-03-19]. Dostupne online .  
  23. ↑ LU?TINEC, Vit. Pape? vyhlasil novou konstituci, otev?el laik?m, v?etn? ?en, cestu do ?ela vatikanskych organ?. Christnet.eu [online]. 2022-03-19 [cit. 2022-03-19]. Dostupne online .  
  24. ↑ La Curia Romana [online]. Svaty stolec [cit. 2022-03-11]. Dostupne online . (ital?tina)  
  25. ↑ Zahl der Frauen im Vatikan steigt bestandig [online]. Vatican News, 2020-04-26 [cit. 2022-03-13]. Dostupne online . (n?m?ina)  
  26. ↑ FRANTI?EK . Apo?tolska exhortace ve form? Motu proprio Fidelis dispensator et prudens o z?izeni noveho kontrolniho organu pro hospoda?ske a spravni zale?itosti Svateho stolce a M?stskeho statu Vatikan [online]. Svata stolec, 2014-02-24, rev. 2014-11-22 [cit. 2022-03-13]. Dostupne online . (n?m?ina)  
  27. ↑ Motu proprio “Fidelis Et Dispensator Prudens” For The Management Of The Economic Assets Of The Holy See [online]. VIS news, 2014-02-14 [cit. 2022-03-13]. Dostupne online . (angli?tina)  
  28. ↑ Congregations ? Index [online]. Svaty stolec, 2013-07-26 [cit. 2022-03-13]. Dostupne online . (angli?tina)  
  29. ↑ WOODEN, Cindy. Changing needs, changing names: Reform of Curia is Vatican tradition. www.catholicsun.org [online]. The Catholic Sun, 2014-07-31 [cit. 2022-03-13]. Dostupne online .  
  30. ↑ Congregation for the Doctrine of the Faith [online]. Svaty stolec, 2013-07-26 [cit. 2022-03-17]. Dostupne online . (angli?tina)  
  31. ↑ Congregation for the Eastern Churches [online]. Svaty stolec, 2013-07-26 [cit. 2022-03-17]. Dostupne online . (angli?tina)  
  32. ↑ JAN PAVEL II. Apo?tolska konstituce Pastor Bonus [online]. Svaty stolec, 1988-06-28 [cit. 2022-03-17]. Dostupne online . (angli?tina)  
  33. ↑ Congregation for Divine Worship and the Discipline of the Sacraments [online]. Svaty stolec, 2013-07-26 [cit. 2022-03-17]. Dostupne online . (angli?tina)  
  34. ↑ Congregation for the Causes of Saints [online]. Svaty stolec, 2013-07-26 [cit. 2022-03-17]. Dostupne online . (angli?tina)  
  35. ↑ Collegio di Propaganda Fide [online]. romeartlover.it, rev. 2013-07-26 [cit. 2022-03-17]. Dostupne online . (angli?tina)  
  36. ↑ GAGLIARDUCCI, Andrea. First woman appointed to a Vatican congregation joyful [online]. Catholic News Agency, 2014-09-30, rev. 2016-08-29 [cit. 2022-03-17]. Dostupne online . (angli?tina)  
  37. ↑ PATINIO, Ferdinand. Manila archdiocese 'sede vacante' as Tagle leaves for the Vatican [online]. Philippine News Agency, 2020-02-10 [cit. 2022-03-17]. Dostupne online . (angli?tina)  
  38. ↑ Congregation for the Clergy [online]. Svaty stolec, rev. 2013-07-26 [cit. 2022-03-19]. Dostupne online . (angli?tina)  
  39. ↑ Novy p?edseda Pape?ske rady pro podporu nove evangelizace. tisk.cirkev.cz [online]. [cit. 2012-08-05]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-07-26.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

?imska kurie
(podle apo?tolske konstituce Praedicate Evangelium z 19. b?ezna 2022)
Statni sekretariat
Dikasteria
Soudni dvory
Ekonomicke utvary
U?ady ?imske kurie
U?ady
Pape?ske komise
a vybory
Pape?ske akademie
Instituce spojene
se Svatym Stolcem
Ostatni utvary
M?stsky stat Vatikan
(neni sou?asti kurie)
Dieceze ?im
(neni sou?asti kurie)
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pape?ska_kurie&oldid=23820153 “