Menorca

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Menorca
Lokalizace St?edozemni mo?e
Souostrovi Baleary
Stat ?pan?lsko Španělsko ?pan?lsko
Autonomni spole?enstvi Baleary
Provincie Baleary
Topografie
Rozloha 668 km²
Zem?pisne sou?adnice
Delka 50 km
?i?ka 16 km
Nejvy??i vrchol Monte Toro (358 m n. m.)
Osidleni
Po?et obyvatel 91 170  (2017)
Hustota zalidn?ni 136,5 obyv./km²
Nejv?t?i sidlo Mao-Mahon
Pou?ivane jazyky katalan?tina
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Menorca je ?pan?lsky ostrov v zapadnim St?edomo?i , po Mallorce druhy nejv?t?i ostrov souostrovi Baleary a 12. nejv?t?i ve St?edozemnim mo?i. Je asi 50 km dlouhy a asi 16 km ?iroky. Ma rozlohu 668 km². V roce 2017 zde ?ilo p?es 91 000 obyvatel. Hlavnim m?stem je Mao-Mahon .

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Menorca, ostrov o rozloze 688 km², se nachazi v samem srdci zapadniho St?edomo?i, tem?? ve stejne vzdalenosti od africke, italske a iberske p?dy a je nejsevern?j?i z Balearskych ostrov?. Je tu zastoupena v?t?ina ekosystem? typickych pro tento region, s vyjimkou ?ek a hor. ?ije tu mnoho endemickych druh? .

Klima na Menorce je typicky st?edomo?ske , s pr?m?rnymi ro?nimi teplotami 16,7 °C. Pr?m?rny ro?ni uhrn sra?ek je 600 mm; pr?i p?edev?im na podzim a de?t? maji p?ivalovy charakter.

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev ostrova pochazi z latinskeho vyrazu Insula minor (Men?i ostrov), ktery se pou?ival pro odli?eni od sousedni Mallorky ( Insula maior , tedy V?t?i ostrov). [1]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem doby bronzove a doby ?elezne na ostrovech Menorca a Mallorca existovala Talajoticka kultura , po ktere zde z?staly kamenne megality .

Ve starov?ku ostrov pat?il nejprve Kartagu a potom ?imu . V 5. stoleti byl dobyt Vandaly a na konci 8. stoleti Araby . Od 13. stoleti byl pod vladou Aragonie , je? se pozd?ji stala ?asti ?pan?lska . V roce 1708 byl osazen Brity , kte?i ho udr?eli 70 let, s vyjimkou let 1756 ? 1763 , kdy byl obsazen Francii . V roce 1782 byl obsazen ?pan?lskem a v roce 1798 op?t Brity. Od roku 1803 je sou?asti ?pan?lska.

Za ?pan?lske ob?anske valky z?stala jako jediny ostrov Balear v?rna republikan?m , kte?i se z ni nasledn? pokusili vest kampa? za dobyti celeho souostrovi . V srpnu 1936 zahajili z Menorcy ofenzivu: vylodili se Mallorce a do?asn? dobyli Ibizu , nicmen? navzdory vyrazne po?etni p?evaze v lidech utrp?li zdrcujici pora?ku od spojenych frankisticko-italskych sil, ktere m?ly drtivou p?evahu na mo?i a postupn? diky italskemu letectvu anihilovaly republikanske letectvo v oblasti a ovladly i vzduch. Pote z?stavala Menorca v izolaci jako jediny republikansky ostrov Balear ? frankiste o ni s vyjimkou ob?asneho bombardovani nejevili zajem a? do unora 1939, kdy ji bez boje obsadili (?emu? podobn? jako v Madridu p?edchazely krvave boje uvnit? republikanske posadky o to, zda bude o ostrov bojovat, ?i zda kapituluje).

Obce na Menorce [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev obce Rozloha (km²)
Alaior 109,76
Ciutadella 186,03
Es Castell 11,61
Es Mercadal 136,93
Es Migjorn Gran 32,41
Ferreries 66,00
Mao 117,05
Sant Lluis 34,62
Celkem 694,41

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Na rozdil od ostatnich ostrov? souostrovi, cestovni ruch na Menorce se za?al vyvijet pozd?ji, proto?e mistni ekonomika byla v te dob? tak rozvinuta (obuv, zem?d?lstvi), ?e mohla udr?et ostrov bez cestovniho ruchu. To ma za nasledek, ?e pla?e a krajina jsou velmi dob?e zachovale. V sou?asne dob? je ostrov cilem turist? hlavn? ze zapadni Evropy.

Hospoda?stvi ostrova se orientuje na chov zvi?at a vyrobu syr? s ozna?enim p?vodu ?Mao / Menorca“, ko?ed?lny a dal?i drobny pr?mysl. Tvo?i druhy pili? ekonomiky, co? je mnohem vyrazn?j?i ne? na jinych ostrovech.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Minorka na polske Wikipedii a Menorca na katalanske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]