Princezna
Luisa Pruska
, plnym jmenem
n?mecky
Prinzessin Luise Marie Elisabeth von Preußen
(
3. prosince
1838
,
Berlin
?
23. dubna
1923
,
Baden-Baden
), byla rodem
pruska princezna
, ?lenka
dynastie Hohenzollern?
, a s?atkem s
badenskym velkovevodou
Fridrichem I.
badenska velkovevodkyn?
.
Princezna Luisa se narodila jako jedina dcera prince Vilema Pruskeho, pozd?j?iho
n?meckeho cisa?e
Vilema I.
(1797?1888), a jeho man?elky, princezny
Augusty Sasko-Vymarske
(1811?1890), druhe dcery saskeho velkovevody
Karla Fridricha Sasko-Vymarskeho
a jeho man?elky,
ruske
velkokn??ny
Marie Pavlovny
, dcery
ruskeho cara
Pavla I.
Jejimi prarodi?i z mat?iny strany tak byli
rusky car
Pavel I.
a jeho man?elka
Marie Fjodorovna
, p?vodem wurttemberska princezna, prarodi?e z otcovy strany pak byli
prusky kral
Fridrich Vilem III.
a jeho man?elka
Luisa Meklenbursko-St?elicka
.
Spolu se svym star?im bratrem Fridrichem Vilemem, pozd?j?im n?meckym cisa?em
Fridrichem III.
(1831?1888), vyr?stala Luisa v
Berlin?
, kde jako devitilete d?v?e za?ila vybuch
revoluce
roku
1848
. Jeji otec Vilem tvrd? povstani potla?il ost?elovanim Berlina; diky tomu si vyslou?il p?ezdivku
Kartatschenprinz
(
Karta?ovy princ
). V d?sledku toho se stal v Prusku velmi nepopularnim a na radu bratra odjel do
Londyna
, v roce 1849 pak byl jmenovan generalnim guvernerem provincii
Poryni
a
Vestfalsko
a v unoru nasledujiciho roku 1850 ho do noveho sidla v byvalem
kurfi?tskem
palaci v
Koblenzi
nasledovala cela rodina.
Luisa byla vzd?lavana vyznamnymi u?enci, ktere pro ni vybrala matka, ve v?deckem duchu a ke "kni?ecim ctnostem"; k tomu krom? jineho nale?ely jak nav?t?vy
sirot?inc?
a nemocnic, tak u?ast na
dobro?innych akcich
. To se vyrazn? odrazilo v jejich pozd?j?ich aktivitach. Od roku 1850 jezdila princezna ka?doro?n? na letni pobyt do
Baden-Badenu
. Jen n?kolik tydn? po
konfirmaci
, kterou slavila v kv?tnu roku
1855
v zamecke kapli
zamku Charlottenburg
, byla seznamena s tehdej?im
badenskym princem
regentem
Fridrichem
(1826?1907). Je?t? v za?i teho? roku bylo v Koblenzi oficialn? oznameno jejich zasnoubeni.
20. za?i roku 1856, n?kolik tydn? po Fridrichov? prohla?eni badenskym velkovevodou, se konala v berlinskem m?stskem zamku jejich svatba. Velkovevoda Fridrich byl a? druhym synem velkovevody
Leopolda I. Badenskeho
a princezny
Sofie ?vedske
, jeho star?i bratr v?ak byl du?evn? nemocen a po dvou letech regentstvi nastoupil na badensky tr?n Fridrich. Z man?elstvi Luisy a Fridricha se narodily t?i d?ti, dva synove a dcera:
- Fridrich II. Badensky
(9. ?ervence 1857 ? 8. srpna 1928), zvany
Fritz,
posledni badensky velkovevoda, ? 1885
Hilda Nasavska
(5. listopadu 1864 ? 8. unora 1952)
- Viktorie Badenska
(7. srpna 1862 ? 4. dubna 1930), zvana
Vicky,
? 1881 ?vedsky princ Gustav, budouci
?vedsky kral
Gustav V.
(16. ?ervna 1858 ? 29. ?ijna 1950)
- Ludvik Badensky (12. ?ervna 1865 ? 23. unora 1888), zem?el v t?iadvaceti letech svobodny a bezd?tny (oficialn? na zapal plic, neoficialni prameny v?ak uvad?ji jako p?i?inu smrti zran?ni utr?ena v
souboji
)
Luisa, stejn? jako jeji ?vagrova,
britska
princezna a n?mecka cisa?ovna
Viktorie
, byly v opozici v??i kancle?i
Bismarckovi
.
V roce 1859 zalo?ila velkovevodkyn? v
Karlsruhe
prvni Badensky ?ensky spolek, p?edch?dce sesterstva
?erveneho k?i?e
[1]
Roku 1871 byla vyznamenana
wurttemberskym
?adem Olgy
[2]
.
20. za?i roku 1881 (v den
st?ibrne svatby
velkovevodskeho paru), se konala svatba dcery Viktorie se
?vedskym
korunnim princem
Gustavem, pozd?j?im
?vedskym kralem
Gustavem V.
Roku 1885 se o?enil naslednik tr?nu princ Fridrich s princeznou
Hildou von Nassau
, nejmlad?i dcerou
lucemburskeho a nasavskeho vevody
Adolfa
.
Kdy? se roku 1888 vekovevodsky par vracel z pobytu v
San Remu
, zastihla je v
Basileji
ne?ekana, ?okujici tragicka zprava o smrti jejich druhorozeneho syna Ludvika Vilema, ktery zem?el 23. unora ve v?ku 23 let na
zapal plic
. To alespo? byla oficialni p?i?ina umrti; proslychalo se v?ak, ?e ve skute?nosti zem?el na nasledky zran?ni utr?enych v
souboji
. Bezprost?edn? pote, 9. b?ezna, zem?el Luisin otec, cisa? Vilem I., jen t?i m?sice pote jej nasledoval jeji ji? del?i dobu t??ce nemocny bratr, cisa? Fridrich III. O dva roky pozd?ji (7. ledna 1890) ztratila Luisa i svou matku, cisa?ovnu Augustu. Nepochybn? i v souvislosti s t?mito ranami postihly Luisu zdravotni problemy. Dlouhodobe poti?e se zrakem zmirnila operace v roce 1897.
Velkovevodkyni ?ekaly je?t? dv? velke oslavy: 9. za?i roku 1906 to byly osmdesatiny jejiho man?ela a jen n?kolik tydn? pote oslava jejich
zlate svatby
. O rok pozd?ji, 28. za?i roku 1907, Luisin man?el zem?el
V listopadu roku 1918 vedla vojenska pora?ka N?mecka i k padu
monarchie
v N?mecku. Po ut?ku ze sveho sidla a po kratkem mezipobytu na zamku Zwingerburg na
Neckaru
a na zamku Langenstein v Hegau ?ila Luisa kratce na ostrov?
Mainau
, dokud nemohla p?esidlit do zamku Baden-Baden. Zde zem?ela 23. dubna roku 1924 ve v?ku 84 let. K poslednimu odpo?inku byla ulo?ena po boku sveho man?ela a syna Ludvika Vilema ve velkovevodske poh?ebni kapli v Karlsruhe.
K jejim 58. narozeninam v?novali Luise
mannheim?ti
nov? vznikly velky
park
a nazvali ho jejim jmenem. Dnes se o n?m hovo?i jako o nejkrasn?j?im parku Evropy. V roce 1917 ji leka?ska fakulta v Karlsruhe ud?lila
?estny doktorat
.
- ↑
Badische Zeitung, 18. November 2012, S. 30,
Regio-Medien
,
ko
:
Großherzogin Luise von Baden - Die Mutter des Roten Kreuzes
; Hinweis auf: Kurt Bickel:
Luise von Baden - Die vergessene Mutter des Roten Kreuzes.
DRK-Kreisverband Karlsruhe (Hrsg.). Karlsruhe 2011
- ↑
Hof- und Staatshandbuch des Konigreichs Wurttemberg 1901, S. 160
- Hans v. Pezold: Großherzogin Luise von Baden. In: Deutsches Adelsblatt. 1933.
- Leonhard Muller: Uber die Reform der Tochtererziehung. Eine Denkschrift der Großherzogin Luise von Baden. In: Zeitschrift fur die Geschichte des Oberrheins. Nr. 153, 2005, S. 531?543.
- Ilona Scheidle: Queering biography. Methodologische Uberlegungen am Beispiel der Biografie von Großherzogin Luise von Baden (1838-1923). In: Susanne Blumesberger, Ilse Korotin, (Hrsg.): Biografieforschung. Theoretische Diskurse und methodologische Konzepte. Wien 2012, S. 488-513.
- Ilona Scheidle: Emanzipation zu Pflicht ? Großherzogin Luise von Baden. In: Zeitschrift fur die Geschichte des Oberrheins, 152 Jahrgang, 2004, S. 371 ? 395.
- Clemens Siebler: Baden-Wurttembergische Portraits, herausgegeben von Elisabeth Noelle-Neumann. Deutsche Verlags-Anstalt Stuttgart, Stuttgart 1999,
ISBN
3-421-05271-9
, S. 137-144.