Luisa Pruska
badenska velkovevodkyn?
Doba vlady	20. za?i 1856 ? 28. za?i 1907
Uplne jmeno	Luisa Marie Al?b?ta
Narozeni	3. prosince 1838 Berlin , Pruske kralovstvi
Umrti	23. dubna 1923 (84 let) Baden-Baden , Vymarska republika
Poh?bena	Karlsruhe
S?atek	20. za?i 1856
Man?el	Fridrich I. Badensky
Potomci	Fridrich II. Badensky Viktorie Badenska Ludvik Badensky
Dynastie	Hohenzollernove
Otec	Vilem I. Prusky
Matka	Augusta Sasko-Vymarska
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Princezna Luisa Pruska , plnym jmenem n?mecky Prinzessin Luise Marie Elisabeth von Preußen ( 3. prosince 1838 , Berlin ? 23. dubna 1923 , Baden-Baden ), byla rodem pruska princezna , ?lenka dynastie Hohenzollern? , a s?atkem s badenskym velkovevodou Fridrichem I. badenska velkovevodkyn? .

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod, mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Princezna Luisa se narodila jako jedina dcera prince Vilema Pruskeho, pozd?j?iho n?meckeho cisa?e Vilema I. (1797?1888), a jeho man?elky, princezny Augusty Sasko-Vymarske (1811?1890), druhe dcery saskeho velkovevody Karla Fridricha Sasko-Vymarskeho a jeho man?elky, ruske velkokn??ny Marie Pavlovny , dcery ruskeho cara Pavla I. Jejimi prarodi?i z mat?iny strany tak byli rusky car Pavel I. a jeho man?elka Marie Fjodorovna , p?vodem wurttemberska princezna, prarodi?e z otcovy strany pak byli prusky kral Fridrich Vilem III. a jeho man?elka Luisa Meklenbursko-St?elicka .

Spolu se svym star?im bratrem Fridrichem Vilemem, pozd?j?im n?meckym cisa?em Fridrichem III. (1831?1888), vyr?stala Luisa v Berlin? , kde jako devitilete d?v?e za?ila vybuch revoluce roku 1848 . Jeji otec Vilem tvrd? povstani potla?il ost?elovanim Berlina; diky tomu si vyslou?il p?ezdivku Kartatschenprinz ( Karta?ovy princ ). V d?sledku toho se stal v Prusku velmi nepopularnim a na radu bratra odjel do Londyna , v roce 1849 pak byl jmenovan generalnim guvernerem provincii Poryni a Vestfalsko a v unoru nasledujiciho roku 1850 ho do noveho sidla v byvalem kurfi?tskem palaci v Koblenzi nasledovala cela rodina.

Luisa byla vzd?lavana vyznamnymi u?enci, ktere pro ni vybrala matka, ve v?deckem duchu a ke "kni?ecim ctnostem"; k tomu krom? jineho nale?ely jak nav?t?vy sirot?inc? a nemocnic, tak u?ast na dobro?innych akcich . To se vyrazn? odrazilo v jejich pozd?j?ich aktivitach. Od roku 1850 jezdila princezna ka?doro?n? na letni pobyt do Baden-Badenu . Jen n?kolik tydn? po konfirmaci , kterou slavila v kv?tnu roku 1855 v zamecke kapli zamku Charlottenburg , byla seznamena s tehdej?im badenskym princem regentem Fridrichem (1826?1907). Je?t? v za?i teho? roku bylo v Koblenzi oficialn? oznameno jejich zasnoubeni.

Man?elstvi a potomci [ editovat | editovat zdroj ]

20. za?i roku 1856, n?kolik tydn? po Fridrichov? prohla?eni badenskym velkovevodou, se konala v berlinskem m?stskem zamku jejich svatba. Velkovevoda Fridrich byl a? druhym synem velkovevody Leopolda I. Badenskeho a princezny Sofie ?vedske , jeho star?i bratr v?ak byl du?evn? nemocen a po dvou letech regentstvi nastoupil na badensky tr?n Fridrich. Z man?elstvi Luisy a Fridricha se narodily t?i d?ti, dva synove a dcera:

• Fridrich II. Badensky (9. ?ervence 1857 ? 8. srpna 1928), zvany Fritz, posledni badensky velkovevoda, ? 1885 Hilda Nasavska (5. listopadu 1864 ? 8. unora 1952)
• Viktorie Badenska (7. srpna 1862 ? 4. dubna 1930), zvana Vicky, ? 1881 ?vedsky princ Gustav, budouci ?vedsky kral Gustav V. (16. ?ervna 1858 ? 29. ?ijna 1950)
• Ludvik Badensky (12. ?ervna 1865 ? 23. unora 1888), zem?el v t?iadvaceti letech svobodny a bezd?tny (oficialn? na zapal plic, neoficialni prameny v?ak uvad?ji jako p?i?inu smrti zran?ni utr?ena v souboji )

Pozdni leta [ editovat | editovat zdroj ]

Luisa, stejn? jako jeji ?vagrova, britska princezna a n?mecka cisa?ovna Viktorie , byly v opozici v??i kancle?i Bismarckovi .

V roce 1859 zalo?ila velkovevodkyn? v Karlsruhe prvni Badensky ?ensky spolek, p?edch?dce sesterstva ?erveneho k?i?e ^[1] Roku 1871 byla vyznamenana wurttemberskym ?adem Olgy ^[2] .

20. za?i roku 1881 (v den st?ibrne svatby velkovevodskeho paru), se konala svatba dcery Viktorie se ?vedskym korunnim princem Gustavem, pozd?j?im ?vedskym kralem Gustavem V. Roku 1885 se o?enil naslednik tr?nu princ Fridrich s princeznou Hildou von Nassau , nejmlad?i dcerou lucemburskeho a nasavskeho vevody Adolfa .

Kdy? se roku 1888 vekovevodsky par vracel z pobytu v San Remu , zastihla je v Basileji ne?ekana, ?okujici tragicka zprava o smrti jejich druhorozeneho syna Ludvika Vilema, ktery zem?el 23. unora ve v?ku 23 let na zapal plic . To alespo? byla oficialni p?i?ina umrti; proslychalo se v?ak, ?e ve skute?nosti zem?el na nasledky zran?ni utr?enych v souboji . Bezprost?edn? pote, 9. b?ezna, zem?el Luisin otec, cisa? Vilem I., jen t?i m?sice pote jej nasledoval jeji ji? del?i dobu t??ce nemocny bratr, cisa? Fridrich III. O dva roky pozd?ji (7. ledna 1890) ztratila Luisa i svou matku, cisa?ovnu Augustu. Nepochybn? i v souvislosti s t?mito ranami postihly Luisu zdravotni problemy. Dlouhodobe poti?e se zrakem zmirnila operace v roce 1897.

Velkovevodkyni ?ekaly je?t? dv? velke oslavy: 9. za?i roku 1906 to byly osmdesatiny jejiho man?ela a jen n?kolik tydn? pote oslava jejich zlate svatby . O rok pozd?ji, 28. za?i roku 1907, Luisin man?el zem?el

V listopadu roku 1918 vedla vojenska pora?ka N?mecka i k padu monarchie v N?mecku. Po ut?ku ze sveho sidla a po kratkem mezipobytu na zamku Zwingerburg na Neckaru a na zamku Langenstein v Hegau ?ila Luisa kratce na ostrov? Mainau , dokud nemohla p?esidlit do zamku Baden-Baden. Zde zem?ela 23. dubna roku 1924 ve v?ku 84 let. K poslednimu odpo?inku byla ulo?ena po boku sveho man?ela a syna Ludvika Vilema ve velkovevodske poh?ebni kapli v Karlsruhe.

Pamatka [ editovat | editovat zdroj ]

K jejim 58. narozeninam v?novali Luise mannheim?ti nov? vznikly velky park a nazvali ho jejim jmenem. Dnes se o n?m hovo?i jako o nejkrasn?j?im parku Evropy. V roce 1917 ji leka?ska fakulta v Karlsruhe ud?lila ?estny doktorat .

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Hans v. Pezold: Großherzogin Luise von Baden. In: Deutsches Adelsblatt. 1933.
• Leonhard Muller: Uber die Reform der Tochtererziehung. Eine Denkschrift der Großherzogin Luise von Baden. In: Zeitschrift fur die Geschichte des Oberrheins. Nr. 153, 2005, S. 531?543.
• Ilona Scheidle: Queering biography. Methodologische Uberlegungen am Beispiel der Biografie von Großherzogin Luise von Baden (1838-1923). In: Susanne Blumesberger, Ilse Korotin, (Hrsg.): Biografieforschung. Theoretische Diskurse und methodologische Konzepte. Wien 2012, S. 488-513.
• Ilona Scheidle: Emanzipation zu Pflicht ? Großherzogin Luise von Baden. In: Zeitschrift fur die Geschichte des Oberrheins, 152 Jahrgang, 2004, S. 371 ? 395.
• Clemens Siebler: Baden-Wurttembergische Portraits, herausgegeben von Elisabeth Noelle-Neumann. Deutsche Verlags-Anstalt Stuttgart, Stuttgart 1999, ISBN   3-421-05271-9 , S. 137-144.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Luisa Pruska na Wikimedia Commons