Grigorij Konstantinovi? Ord?onikidze
Narozeni	12. jul. / 24. ?ijna 1886 greg. Ghoresha
Umrti	18. unora 1937 (ve v?ku 50 let) Moskva
Misto poh?beni	H?bitov u Kremelske zdi
Povolani	politik , metalurg a revoluciona?
Ocen?ni	?ad rudeho praporu Lenin?v ?ad ?ad rudeho praporu prace
Politicke strany	Ruska socialn? demokraticka d?lnicka strana (od 1903) Ruska socialn?demokraticka d?lnicka strana (bol?evicka) Komunisticka strana Sov?tskeho svazu
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Grigorij Konstantinovi? Ord?onikidze ( gruzinsky ?????? (?????) ?????????? ? Grigol (Sergo) Ord?onikidze , rusky Григорий Константинович (Серго) Орджоникидзе , znam take pod jmenem Sergo Ord?onikidze ; 24. ?ijna 1886 , Ghore?a , Charagauli ? 18. unora 1937 , Moskva ) byl gruzinsky a sov?tsky politik, ?len sov?tskeho politbyra a blizky Stalin?v p?itel. Spole?n? se Stalinem a armenskym politikem Anastasem Mikojanem tvo?il tzv. ?Kavkazskou kliku“ . N?kolik m?st v Sov?tskem svazu bylo po n?m pojmenovano: ^[1] Synem jeho adoptovane dcery Eteri je Sergej Alexandrovi? Ord?onikidze, rusky diplomat a byvaly (2002?2011) generalni ?editel U?adu OSN v ?enev?.

• Ord?onikidze ? Vladikavkaz ( Severni Osetie ? 1931?1944, 1957?1991)
• Ord?onikidze ? Charagauli ( Gruzie ? 1949?1989)
• Ord?onikidze ? Jenakijevo ( Ukrajina ? 1937?1971)
• Ord?onikidze ( Krym , zalo?eno 1937)
• Ord?onikidzeabad ? Kofarnikon ( Tad?ikistan ? 1936?1992)
• Sergo ? Kadijivka ( Ukrajina ? 1937?1943)

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Ord?onikidze se narodil v dne?nim Charagauli v Imeretii . Nejprve studoval medicinu na Charagauliske zdravotnicke ?kole, potom ve studiich pokra?oval na zdravotnicke ?kole Michailov Hospital v Tbilisi . U? b?hem studii, v roce 1903 , se za?al podilet na r?znych politickych aktivitach revolu?niho charakteru, p?edev?im se stal zastancem marxismu . Kratce po ukon?eni studii v roce 1905 , kdy? vypukla revoluce , za?al pracovat pro bol?eviky jako agitator a tv?rce propagandy . B?hem te doby se seznamil se Stalinem , dal?im bol?evickym revoluciona?em. V prosinci 1905 byl ale zat?en za pa?ovani a nedovolene dr?eni zbrani. Propu?t?n z v?zeni byl v kv?tnu 1906 a emigroval do N?mecka .

Po roce vyhnanstvi v N?mecku se vratil do Zakavkazska a usadil se v Baku , kde se vratil k praci v bol?evicke stran? a znovu spolupracoval se Stalinem a dal?imi bol?eviky. Stal se tak ?lenem mistniho vyboru Ruske SDDS . Je?t? teho? roku byl ale op?t zat?en a vypov?zen na Sibi? . Dva roky nato v roce 1909 utekl ze sibi?ske kaznice a byl bol?evickou stranou poslan do Teheranu , aby tak unikl ruske policii a aby podpo?il zdej?i revolu?ni hnuti a pomohl udr?et jejich styky a vztahy se zakavkazskymi bol?eviky. V Iranu toti? tou dobou probihala Iranska konstitu?ni revoluce , jeji? u?elem bylo omezit moc panovnika. Na po?atku dvacatych let se tam je?t? jednou vratil, aby podpo?il revolu?ni hnuti za vytvo?eni tzv. Sov?tske republiky Gilan , ktere vedl Mirza Ku?ak Chan .

Ord?onikidze nastoupil v roce 1911 po ukon?eni sve iranske mise na studium bol?evicke politicke ?koly, kterou Vladimir Ilji? Lenin z?idil n?kde v okoli Pa?i?e , a v roce 1912 pomahal zorganizovat ?esty sjezd Ruske SDDS, b?hem n?j? byl zvolen do p?edstavenstva jejiho Ust?edniho vyboru. Po navratu do Ruska hned v dubnu po sjezdu strany byl v Petrohrad? op?t zat?en a pro svou stranickou p?islu?nost odsouzen nejprve k nucenym pracim na t?i roky a k naslednemu do?ivotnimu vyhnanstvi v Jakutsku .

Ruska revoluce a ob?anska valka [ editovat | editovat zdroj ]

Po vypuknuti Unorove revoluce v roce 1917 byl Ord?onikidzemu povolen navrat z vyhnanstvi v Jakutsku a p?esidlil do Petrohradu , kde vstoupil do mistniho vyboru bol?evicke strany a stal se ?lenem Vykonneho vyboru petrohradskeho sov?tu . Ord?onikidze se pote aktivn? podilel na udalostech ?ijnove revoluce teho? roku a m?l jistou zasluhu na p?evzeti moci bol?eviky. V prosinci byl jmenovan mimo?adnym komisa?em pro Ukrajinu . Tuto funkci si pak v dubnu 1918 p?enesl i do oblasti sm?rem na Kavkaz .

Po vypuknuti ob?anske valky v Rusku v roce 1918 za?al Ord?onikidze slou?it u Rude armady a vstoupil do Ust?edniho vykonneho vyboru Donske republiky a stal se p?edsedou a severokavkazskeho obranneho vyboru. Od roku 1919 byl take ?lenem revolu?ni vojenske rady v 12. a 14. armad? . V Rude armad? zaznamenal mnoho vale?nych usp?chu a poda?ilo se mu porazit b?logvard?jce pod vedenim generala Antona Ivanovi?e D?nikina a obsadit d?le?ite oblasti na Ukrajin? ( Charkov , Donbas a dal?i). V lednu 1920 se stal ?lenem kavkazskeho revolu?niho vojenskeho vyboru a v kv?tnu 1920 obsadil se svymi vojsky Baku , odkud pak za?ala Ruda armada upev?ovat moc bol?evik?. Je?t? teho? roku padla do bol?evickych rukou i Armenie a zbyvala u? jen Gruzie . Hned brzy v lednu 1921 se pustil do p?iprav invaze do Gruzie , sve domoviny, aby mohl svrhnout men?evickou vladu Noeho ?ordaniji . I p?es mirovou dohodu , kterou Gruzie m?la s bol?eviky uzav?enou, za?al Ord?onikidze v unoru 1921 invazi a v b?eznu ustanovil Gruzinskou SSR .

Kariera v Sov?tskem svazu [ editovat | editovat zdroj ]

Sergo Ord?onikidze se po usp??nem provedeni obsazeni Gruzie stal tajemnikem Kavkazske u?adovny ust?edniho vyboru (Kavbyro) a za?al pracovat na okle?t?ni gruzinske autonomie ve prosp?ch nejprve Ruske SFSR a pozd?ji nov? vznikle Zakavkazske SFSR . Proslul i svou nekompromisni politikou potla?ovani nacionalismu a tuhym zavad?nim sov?tske moci v Gruzii. Jeho ?iny vyvolaly odpor umirn?n?j?ich bol?evik?, kte?i se proti jeho Stalinem podporovanym metodam za?ali vzpouzet. To dalo vzniknout Gruzinskemu p?ipadu , ktery naplno propukl v listopadu 1922 , kdy? Ord?onikidze nejprve slovn?, a potom i fyzicky napadl sve odp?rce. Cely p?ipad ale nakonec vyhral a sve odp?rce odstranil z jejich funkci. Sam se potom o t?i roky pozd?ji, konkretn? 26. b?ezna 1925 , stal Prvnim tajemnikem Zakavkazske komunisticke strany. Tuto funkci vykonaval do za?i 1926 , kdy? dostal p?ile?itost stat se ?lenem sov?tskeho politbyra (ziskal pozici kandidata bez hlasovaciho prava). V roce 1930 se stal u? plnohodnotnym ?lenem politbyra a postavil se do ?ela Sovnarchozu . Od roku 1932 p?sobil ve funkci lidoveho komisa?e pro t??ky pr?mysl . Krom? t?chto vysokych funkci p?sobil je?t? v mnoha jinych stranickych funkcich, v?t?inou regionalniho charakteru.

Umrti [ editovat | editovat zdroj ]

A?koliv byl Ord?onikidze Stalin?v p?itel a loajalni nasledovnik, Stalin za?al od roku 1936 jeho loajalitu zpochyb?ovat, zejmena od doby, kdy? zjistil, ?e Ord?onikidze zneu?iva sv?j vliv ke kryti svych p?atel, kte?i byli vy?et?ovani NKVD b?hem za?atk? velke ?istky . Navic m?l spory s Lavrentijem Berijou , o jeho? praktikach odstra?ovani politickych nep?atel a osob p?eka?ejicich jeho cil?m dob?e v?d?l a dokonce p?ed nim varoval i samotneho Stalina. Stalin, sam pod vlivem Beriji, misto razneho zakro?eni nechal volny pr?b?h likvidaci Ord?onikidzeho bratra a Serga tak dohnal ke spachani sebevra?dy. ^[2] 18. unora 1937 byl Sergo Ord?onikidze nalezen mrtev p?ed tim, ne? m?l mit projev na stranicke sch?zi. Podle pam?ti Nikity Chru??ova se den p?ed svou smrti sv??il svemu kolegovi Anastasu Mikojanovi , ?e ji? nesnese to, co se d?je ve stran?, nejvice byl ne??astny prav? z probihajicich ?istek.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Grigorij Konstantinovi? Ord?onikidze na Wikimedia Commons
• Ordzhonikidze, Sergo (Grigory) ? na www.georgianbiography.com
• www.worldstatesmen.org ? doby vykonu funkce
• Mo?na jsme to trochu p?ehnali Po?ad ?eskeho rozhlasu Plus, detailni a malo zname informace o zakulisi vztahu se Stalinem, o kariernim vzestupu a o mo?nych p?i?inach smrti.