Exocet

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
MBDA Exocet
Exocet AM.39
Exocet AM.39
Typ protilodni st?ela
Misto p?vodu Francie Francie Francie
Historie vyroby
Vyrobce MBDA
Zakladni udaje
Hmotnost 870 kg (MM.40)
Delka 5,8 m (MM.40)
Rychlost 0,93 M
U?inny dost?el 65 km

Exocet je rodina francouzskych t??kych podzvukovych protilodnich st?el , ktere lze nasadit z hladinovych lodi (verze MM ? zkratka z mer-mer ), ponorek ( SM ), letadel a vrtulnik? ( AM ? air-mer ) i z pob?e?nich baterii ( BC ). Pro let k cili pou?ivaji inercialni naviga?ni system s aktivnim navad?nim v terminalni fazi letu.

Prvni st?elu MM.38 navrhla francouzska spole?nost Nord Aviation (pozd?ji Aerospatiale ) a st?ela byla do slu?by zavedena roku 1975. [1] Vyrobcem Exocet? od roku 2021 je evropsky koncern MBDA . Exocet pat?i mezi nejroz?i?en?j?i protilodni st?ely, nebo? krom? Francie je zakoupilo dal?ich 38 stat?. [2] Prodano bylo okolo 3500 st?el Exocet do 35 zemi. [3] Server Missile Threat uvadi dodani 1260 MM.38, 800 MM.40, 1100 AM.39 a 140 SM.39, p?i?em? na stovky dal?ich ma vyrobce objednavky. [2] N?kolik st?el roku 1982 nasadila Argentina ve valce o Falklandy , p?i?em? jimi byla potopena britska nakladni lo? SS Atlantic Conveyor a moderni torpedoborec HMS Sheffield . [2]

Rodina st?el je pojmenovana podle Exocoetus volitans (letoun m?kkoploutvy) [1] ? ?letajici ryby“ z ?eledi letounovitych .

Vyvoj a popis [ editovat | editovat zdroj ]

Vypu?t?ni st?ely Exocet z brazilske fregaty Liberal (F43)

Prvnim ?lenem rodiny Exocet se stala namo?ni protilodni st?ela MM.38 s dosahem 40 km, ktera byla vyvinuta v letech 1967?1975. Jeji vyroba skon?ila roku 2002. Jako druha byla v letech 1974?1979 vyvinuta letecka verze AM.39, kterou je mo?ne vybavit bojove letouny, hlidkove letouny, ale i vrtulniky. Tyto prvni Exocety se k cili p?ibli?ovaly rychlosti p?ibli?n? Mach 0,93 (cca 1139 km/h) ve vy?ce p?ibli?n? 15 metr? po p?edem naprogramovane draze s vyu?itim inercialniho naviga?niho systemu . [1] P?i p?ibli?eni se k cilove oblasti se zapnul radar ADAC Mk.1 ( Auto Directeur ACtif ) pro koncove navedeni. [1] Ten pracoval v pasmu I (vlnova delka 3?3,75 cm) a bylo mo?ne jej nastavit, aby se zapnul 12,8 nebo 5 km p?ed cilem. [1] ?i?ka zleva doprava prohledavaneho sektoru p?ed raketou se dala nastavit na 2,5 °, 6,25 ° a nebo 10 °. [1] Hloubka prohledavaneho prostoru se dala nastavit na 500, 1200, nebo 2500 metr?. [1] V terminalni fazi letu st?ela p?e?la do ni??i letove hladiny (tzv. ? sea skimming “) a to podle p?ednastavene vy?ky 7 m, 4,2 m, nebo 2,2 m (v zavislosti na stavu mo?e ) a zami?ila na st?ed prvniho cile, ktery na?la (to jest ten, ktery byl vice vlevo). [1] V p?ipad?, ?e byl ADAC ru?en, st?ela zami?ila ke zdroji signalu ru?i?ky . [4] Tyto prvni verze (k nim? pat?ily i v?echny st?ely MM.38 a AM.39 pou?ite Argentinci u Falkland ? co? Britove velmi dob?e v?d?li [5] ) se daly pom?rn? jednodu?e zmast a odklonit od skute?neho cile vypu?t?nim klamnych radarovych cil? ( chaff ? oblak uzkych hlinikovych pask?). [5] Chovani st?ely p?i aktivnim ru?eni pasma I ?lo vyu?it k odklon?ni rakety od cile umist?nim ru?i?ky na vrtulniku, ktery let?l nad letovou hladinou rakety, tak?e st?ela ne?kodn? prolet?la pod nim. [6] V roce 1982 byl zaveden novy ADAC 16, ktery dokazal rozli?it mezi klamnym a skute?nym cilem. [5]

V p?ipad?, ?e z n?jakeho d?vodu st?ela sv?j cil mine, pokra?uje v hledani dal?iho cile. [1] P?ed vypu?t?nim st?ely take lze nastavit (vypnout/zapnout) ?p?ibli?ovaci zapalova? “ ? pokud st?ela na zaklad? informaci z radiovy?kom?ru dojde k zav?ru, ?e prav? p?eleta nad cilem, dojde k odpaleni 165kg hlavice, ktera zasype cil st?epinami seshora. [1]

Nakonec byla v letech 1979?1984 vyvinuta verze SM.39, ktera je vypou?t?na z ponorek. Ulo?ena je ve vodot?snem kontejneru. Od te doby probihaji pr?b??ne modernizace Exocet?. Od roku 1976 byla vyvijena vylep?ena druha generace namo?ni st?ely MM.40, ktera m?la dosah prodlou?eny na 70 km. Roku 1992 nasledovala druha generace leteckych a namo?nich st?el MM.40/AM.39 Block 2. [2]

Roku 2004 byl zahajen vyvoj t?eti generace namo?nich st?el MM.40 Block 3, ktere jsou vybaveny proudovym motorem, ktery zv?t?il jejich dosah a? na 200 km a GPS navad?nim, ktere umo?nilo nasazeni proti pozemnim cil?m. [7]

Verze [ editovat | editovat zdroj ]

Rodina st?el Exocet. Shora: namo?ni MM.40 Block 3 se startovacim boosterem, ponorkova SM.39 a letecka AM.39
  • MM.38 ? Namo?ni protilodni st?ela zavedena roku 1975. [2]
  • MM.40 ? Namo?ni protilodni st?ela. [2]
  • MM.40 Block 2 ? Upgrade namo?ni st?ely zavedeny roku 1992. [2]
  • MM.40 Block 3 ? Proudovy motor, dosah a? 200 km.
  • MM.40 Block 3C (Coherent) ? Hlavnim vylep?enim je novy digitalni zam??ova?, ktery zvy?i odolnost st?ely proti ru?eni. Dodavky francouzskemu namo?nictvu za?nou roku 2021. Planovan je nakup 35 st?el. [7]
  • AM.38 ? Prvni verze namo?ni letecke protilodni st?ely pro vrtulniky SA 321 Super Frelon . [5]
  • AM.39 ? Letecka protilodni st?ela zavedena roku 1979. [2]
  • AM.39 Block 2 ? Upgrade letecke st?ely zavedeny roku 1992. [2]
  • AM.39 Block 2 Mod.2 ? Digitalni upgrade letecke st?ely ur?ene pro letouny Dassault Rafale . Dodano 40 moderniza?nich sad.
  • SM.39 ? Ponorkova verze st?ely zavedena roku 1984. [2]
  • SM.39 Block 2 Mod.2 ? Digitalni upgrade ponorkove st?ely ur?ene pro jaderne ponorky t?idy Suffren . Dodano 40 moderniza?nich sad.
  • BC.38 ? Pozemni verze st?ely MM.38.
  • BC.40 ? Pozemni verze st?ely MM.40.

Slu?ba [ editovat | editovat zdroj ]

Argentina sve st?ely Exocet nasadila roku 1982 ve valce o Falklandy/Malviny proti Velke Britanii. AM.39 vypu?t?ne z argentinskych letoun? Super Etendard [8] zasahly a nasledn? potopily raketovy torpedoborec typu 42 HMS Sheffield (D80) a kontejnerovou lo? SS Atlantic Conveyor . [2] Dal?i MM.38 Exocet (sejmuty z torpedoborce ARA Segui a pou?ity v pozemni baterii [5] ) po?kodil torpedoborec t?idy County HMS Glamorgan (D19) . [2]

Exocety byly nasazeny rovn?? Irakem za iracko-iranske valky v letech 1980?1988. Za valky ob? strany napadaly tankery neutralnich stat? (tzv. valka tanker?). Dne 18. prosince 1982 Exocet po?kodil ?ecky tanker Scapmount . V unoru 1985 se Exocetem zasa?ene liberijske plavidlo Neptunia stalo historicky prvnim tankerem potopenym ?izenou st?elou. [9] Dne 17. kv?tna 1987 iracky bojovy letoun Dassault Mirage F1 dv?ma st?elami AM.39 omylem napadl americkou fregatu USS Stark (FFG-31) . [2] P?i incidentu zem?elo 37 namo?nik? a 21 jich bylo zran?no. Fregatu se poda?ilo zachranit.

U?ivatele [ editovat | editovat zdroj ]

Po?kozeni zp?sobene argentinskym Exocetem na britskem torpedoborci HMS Glamorgan
Irackou st?elou Exocet po?kozena americka fregata USS Stark
Exocet neseny letounem Dassault Rafale

Citovano dle: [2]

Hlavni technicke udaje [ editovat | editovat zdroj ]

Odpalovaci kontejnery st?el namo?ni verze MM.38 instalovane na palub? n?meckeho raketoveho ?lunu t?idy Gepard
Odpalovaci kontejnery st?el namo?ni verze MM.40 instalovane na palub? malajske fregaty Jebat (F29)

Citovano dle: [2]

Verze Nosi? Delka Pr?m?r Dosah Hmotnost Hmotnost hlavice
MM.38 hladinove plavidlo 5,21 m 0,35 m 40 km 735 kg 165 kg t?i?tivotrhava
MM.40 hladinove plavidlo 5,8 m 0,35 m 70 km 870 kg
MM.40 Block 3 hladinove plavidlo 180 km
SM.39 ponorka 4,69 m 0,35 m 50 km 655 kg
AM.39 letadlo, vrtulnik 4,69 m 0,35 m 70 km 670 kg

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c d e f g h i j SCIARONI, Mariano; AMENDOLARA, Alejandro. Handbrake!: Dassault Super Etandard Fighter-bombers In The Falklands-Malvinas War 1982 . Warwick: Helion & Company, 2022. (Latin America @ War; sv. 28). ISBN   978-1-915070-72-2 . Kapitola 2-4 May: The Sinking of HMS Sheffield, s. 7. (anglicky)  
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o Exocet [online]. Missile Threat [cit. 2020-02-15]. Dostupne online . (anglicky)  
  3. ↑ EXOCET [online]. MBDA [cit. 2011-01-25]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-11-22. (anglicky)  
  4. ↑ Sciaroni & Amendolara, str. 9 a 58
  5. ↑ a b c d e Sciaroni & Amendolara, str. 9
  6. ↑ Sciaroni & Amendolara, str. 58
  7. ↑ a b Russia returns seized gunboats to Ukraine [online]. Navytimes.com, rev. 2019-11-19 [cit. 2020-02-15]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. ↑ Type 42 [online]. Globalsecurity.org, rev. 2013-06-07 [cit. 2020-02-15]. Dostupne online . (anglicky)  
  9. ↑ Tanker War [online]. Robert Strauss Center, rev. 2008 [cit. 2020-02-15]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-01-07. (anglicky)  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • POPELINSKY, Lubomir; KODE?, Vladimir. St?elecka a raketova vyzbroj letadel . Praha: Na?e vojsko, 1997. 288 s. ISBN   80-206-0531-2 . Kapitola 4.3.2 ?izene rakety, s. 260. (?esky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Exocet&oldid=23668502 “