Akademie v?d ?eske republiky

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Akademie v?d ?eske republiky
Ústředí Akademie věd na Národní třídě v Praze
Ust?edi Akademie v?d na Narodni t?id? v  Praze
Sidlo Akademie v?d ?R
Narodni 1009/3
Praha 1 , Stare M?sto
117 20 Praha 1
Sou?adnice 50°4′53,78″ s. ?. , 14°24′52,72″ v. d.
Funk?ni obdobi 2021?2025
P?edsedkyn? prof. RNDr. Eva Za?imalova , CSc.
Mistop?edsedkyn? Ing. Ilona Mullerova , DrSc.
Mistop?edseda RNDr. Zden?k Havlas , DrSc.
Mistop?edseda Mgr. Ond?ej Beranek , Ph.D.
Mistop?edseda prof. RNDr. Jan ?idky , DrSc.
Oficialni web www .avcr .cz
Datova schranka fr6adt5
I?O 60165171 ( VR )
Map
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Akademie v?d ?eske republiky (zkratka AV ?R ) je organiza?ni slo?kou statu , jeji ?innost je financovana ze statniho rozpo?tu ?eske republiky . Akademie v?d z?izuje jmenem ?eske republiky pracovi?t? jako ve?ejne vyzkumne instituce . Hlavnim poslanim Akademie v?d ?R a jejich pracovi?? je uskute??ovat kvalitni v?decky vyzkum.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Akademie v?d ?eske republiky byla ustanovena v roce 1992 rozhodnutim ?eske narodni rady jako nastupnicka organizace ?eskoslovenske akademie v?d (?SAV). V sou?asnosti p?edstavuje hlavni ve?ejnopravni instituci zabyvajici se zakladnim vyzkumem v ?esku a pracuje v ni asi 12 tisic zam?stnanc?, z nich? p?es 7 tisic ma univerzitni vzd?lani.

AV ?R ideov? navazuje na ?innost t?chto instituci:

Nejstar?i p?edch?dkyni Akademie v?d ?R byla Kralovska ?eska spole?nost nauk (1784?1952). Mezi jeji zakladatele pat?ili filolog Josef Dobrovsky , historik Gelasius Dobner ?i matematik a zakladatel pra?ske univerzitni hv?zdarny Joseph Stepling . V ?ele pozd?ji stal nap?iklad historik Franti?ek Palacky . V 19. stoleti si udr?ovala dvojjazy?ny charakter (oficialn? se u?ivaly n?m?ina i ?e?tina ). Vlastenecky nalad?ne ?eske kruhy proto usilovaly, aby vznikla jazykov? ?eska akademie, co? se jim nakonec poda?ilo prosadit. Jednani inicioval stavitel Josef Hlavka (1831?1908), ktery budouci akademii v?noval 200 tisic zlatych .

Zalo?eni ?eske akademie cisa?e Franti?ka Josefa pro v?dy, slovesnost a um?ni schvalil 9. ?ijna 1888 zemsky sn?m Kralovstvi ?eskeho . Jeho usneseni v?ak vstoupilo v platnost a? pote, co z?izeni akademie povolil a jeji stanovy schvalil cisa? Franti?ek Josef I . 23. ledna 1890. Instituce sidlila v nov? postavene budov? Narodniho muzea v ?ele Vaclavskeho nam?sti , ?innost zahajila 18. kv?tna 1891.

Vyrazne zm?ny ?ekaly akademii po vzniku ?eskoslovenske republiky . Dne 10. listopadu 1918 se p?ejmenovala na ?eskou akademii v?d a um?ni (?AVU). Od roku 1923 se ?adne ?lenstvi otev?elo i pro ?eny (prvni ?lenkou byla zvolena spisovatelka Eli?ka Krasnohorska ).

N?ktere odborne utvary ?AVU za?aly p?er?stat ve v?decke ustavy ( Ustav pro jazyk ?esky , Ustav pro nuklearni fyziku, Badatelsky ustav matematicky, Ustav pro ?eskou literaturu aj.). Dal?ich sedm tzv. ust?ednich v?deckych ustav? (biologicky, chemicky, fyzikalni, geologicky, matematicky, astronomicky a polarograficky) postupn? vznikalo pod hlavi?kou Ust?edi v?deckeho vyzkumu , zalo?eneho v roce 1949. Ob? struktury byly spole?n? s vyzkumnym zazemim Kralovske ?eske spole?nosti nauk , Masarykovy akademie prace a ?eskoslovenske narodni rady badatelske p?evedeny v roce 1952 do nov? zalo?ene ?eskoslovenske akademie v?d (?SAV). Do ni p?e?la i za?izeni dosud p?sobici pod ministerstvem ?kolstvi ? nap?. Statni ustav archeologicky, Statni historicky ustav vydavatelsky, Orientalni ustav , Slovansky ustav .

P?esto?e v?da a? do padu komunistickeho re?imu v roce 1989 ?elila silnemu ideologickemu tlaku, udr?ovala si tv?r?i potenci. Nalezala tak (i kdy? v jednotlivych oborech a obdobich r?zn?) cestu ke sv?tove v?decke komunit?. Sv?d?i o tom nap?iklad ud?leni Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskemu v roce 1959 nebo sv?tove uznani, ktereho se dostalo Ottu Wichterlovi za vynalez kontaktnich ?o?ek .

?SAV vznikla 17. listopadu 1952 jako vrcholna v?decka instituce spojujici v sob? u?enou spole?nost a soustavu vyzkumnych pracovi?? soust?ed?nych v?t?inou na uzemi ?eskych zemi (na Slovensku p?sobily ustavy Slovenske akademie v?d , ktera byla autonomni sou?asti ?SAV). ?SAV zanikla k 31. prosinci 1992. K temu? dni vznikla Akademie v?d ?R , ktera se v sou?asnosti hlasi nejen k v?deckemu odkazu ?AVU, ale i dal?ich p?edch?dky?.

Sidlem ust?edi Akademie je budova Akademie v?d ?eske republiky v Praze na Starem M?st? , Narodni ?.p. 1009/3. Nachazi se v ni i Galerie V?da a um?ni , kde pracovi?t? p?ipravuji vystavy pro ve?ejnost.

Instituce pravideln? po?ada populariza?ni akce, kde p?ibli?uje v?du a vyzkumy ve?ejnosti: v?decky festival Tyden Akademie v?d ?R , Tyden mozku , ktery p?edstavuje objevy a trendy v neurov?dach, a Veletrh v?dy , nejv?t?i v?decky veletrh v ?esku.

Organiza?ni struktura [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ele Akademie v?d stoji p?edseda ?i p?edsedkyn? jmenovani prezidentem republiky na navrh Sn?mu. Nejvy??im samospravnym organem Akademie v?d je Sn?m, jeho? funk?ni obdobi je ?ty?i roky a ktery se schazi dvakrat ro?n?. ?leny jsou krom? ?editel? pracovi?? AV ?R a jejich volenych zastupc? take p?edstavitele vysokych ?kol, statni spravy, pr?myslu, obchodnich kruh?, bank a vyznamni domaci a zahrani?ni v?dci.

Vykonnym organem je Akademicka rada, kterou tvo?i p?edseda, mistop?edsedove, p?edseda V?decke rady a dal?i ?lenove voleni ze ?len? Sn?mu na zaklad? navrh? pracovi??. Funk?ni obdobi Akademicke rady je ?ty?i roky.

P?edsedove Akademie v?d [ editovat | editovat zdroj ]

Prof. RNDr. Eva Za?imalova , CSc., p?edsedkyn? Akademie v?d ?R

Ustavy Akademie v?d [ editovat | editovat zdroj ]

Prof. Ing. Ji?i Draho? , DrSc., byvaly p?edseda Akademie v?d ?R
prof. RNDr. Vaclav Pa?es , DrSc., byvaly p?edseda Akademie v?d ?R
Interier budovy Akademie v?d na Narodni ulici

Z 54 ve?ejnych vyzkumnych instituci z?izenych Akademii v?d dv? take zaji??uji infrastrukturu pro vyzkum. Jednotliva v?decka pracovi?t? se podle sveho zam??eni d?li do t?i v?dnich oblasti: oblast v?d o ne?ive p?irod?, oblast v?d o ?ive p?irod? a chemickych v?d a oblast humanitnich a spole?enskych v?d. Vyzkum pokryva ?iroke spektrum v?dnich obor? a ma charakter od vysoce specializovaneho a? po multidisciplinarni, p?esahujici hranice jednotlivych oblasti v?d. Cilem je rozvoj na mezinarodni urovni, ktery respektuje aktualni pot?eby ?eske spole?nosti a domaci kultury.

R?zna pracovi?t? Akademie v?d ?R se nachazeji ve v?ech regionech republiky ? a? u? jsou to samotne ustavy, laborato?e, vyzkumne stanice, muzea, ?i observato?e. Jejich lokace jsou uvedeny na map? pracovi?? .

Oblast v?d o ne?ive p?irod? [ editovat | editovat zdroj ]

Sekce matematiky, fyziky a informatiky [ editovat | editovat zdroj ]

Vyzkumna ?innost saha od obor? ?ist? teoretickych a? po aplikovane discipliny, od mikrosv?ta elementarnich ?astic a? po kosmicke za?eni, od interakci slo?itych pochod? v mozku ?i klimatickych d?j? a? po um?lou inteligenci.

Sekce aplikovane fyziky [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladni fyzikalni zakony jsou v ustavech teto sekce vychodiskem pro ?pi?kovy interdisciplinarni vyzkum novych struktur a makroskopickych vlastnosti pevnych latek, tekutin a plazmatu. Badani ma ?iroky potencial vyu?iti v nejr?zn?j?ich oblastech v?dy, techniky i b??neho ?ivota.

Sekce v?d o Zemi [ editovat | editovat zdroj ]

Vyzkum se soust?edi na globaln? kontinentalni fyzikalni a geologicke problemy slo?eni, struktury a vyvoje zemskeho t?lesa v?etn? jeho plynneho obalu a lokaln? regionalni vlastnosti vnit?ni struktury uzemi ?eske republiky, je? v evropskem kontextu p?edstavuje unikatni geologickou formaci.

Oblast v?d o ?ive p?irod? a chemickych v?d [ editovat | editovat zdroj ]

Sekce chemickych v?d [ editovat | editovat zdroj ]

Chemicky vyzkum navazuje na tradici, o kterou se zaslou?ili vyznamni ?e?ti chemici, nap?iklad Rudolf Brdi?ka, Jaroslav Heyrovsky, Franti?ek ?orm ?i Otto Wichterle. Zast?e?uje experimentalni i teoreticke vyzkumy jak v oborech fyzikalni, organicke, makromolekularni a analyticke chemie, tak v biochemii a v oblasti chemicko-in?enyrskeho vyzkumu.

Sekce biologickych a leka?skych v?d [ editovat | editovat zdroj ]

Cilem vyzkum? badatel? teto sekce je poznavani proces? probihajicich v ?ivych systemech ? od urovn? molekul p?es bu?ky a? k celym organism?m, tedy vir?m, bakteriim, houbam, rostlinam a ?ivo?ich?m.

Sekce biologicko-ekologickych v?d [ editovat | editovat zdroj ]

Pracovi?t? ziskavaji nove poznatky o vztazich mezi jednotlivymi organismy navzajem, v?etn? parazit? a jejich hostitel?, mezi organismy a jejich ?ivotnim prost?edim, o vlivu ?lov?ka na fungovani ekosystem? a na jeho zm?ny.

Oblast humanitnich a spole?enskych v?d [ editovat | editovat zdroj ]

Sekce socialn?-ekonomickych v?d [ editovat | editovat zdroj ]

P?edm?tem badani je komplexni problematika spole?nosti a jejich transformaci ve v?ech oblastech ?ivota: ekonomikou po?inaje p?es zm?ny v socialni struktu?e a? po prom?nu pravniho systemu, co? se odra?i i ve sferach, je? studuji psychologie a sociologie.

Sekce historickych v?d [ editovat | editovat zdroj ]

Historicke v?dy se zam??uji p?edev?im na vyzkum d?jin v ?ir?im mezinarodnim kontextu a vyvoj od prav?ku a? po zcela nedavnou minulost s d?razem na otazky, ktere spoluvytva?eji narodni a kulturni identitu.

Sekce humanitnich a filologickych v?d [ editovat | editovat zdroj ]

Badani vyznamna pro celonarodni kulturu a vzd?lanost, pokryvajici dlouhe ?asove obdobi od po?atk? filozofie a pisemnictvi a? po dne?ek, ma na starosti ?estice ustav?, jejich? vyzkumy p?ispivaji k poznani a ochran? kulturniho d?dictvi na?eho i jinych narod?.

Ostatni [ editovat | editovat zdroj ]

Zru?ene ustavy AV ?R [ editovat | editovat zdroj ]

Kontroverze a spory [ editovat | editovat zdroj ]

Ji?i ?oler (poslanec za VRS ) v interpelaci Poslanecke sn?movn? Parlamentu ?R uvedl, ?e Rudolf Zahradnik se podilel na perzekucich [1] Du?ana Papou?ka , Zde?ka Slaniny a Ji?iho Panci?e , [2] p?i?em? zvla?t? Panci?i, ktery jej odbornymi dispozicemi p?evy?oval, byl zavazan za pomoc v karie?e. [3] V p?ipad? Ji?iho Panci?e Rudolf Zahradnik podal v roce 1991 na sveho dlouholeteho kolegu trestni oznameni pro hanobeni republiky a jejiho p?edstavitele za zapis v evidenci dochazky, u Panci?ovy man?elky ozna?ujici nav?t?vu policejni slu?ebny v pracovni dob? jako "Havlovo gestapo (vyslech)". Informace o teto totalitni a post-totalitni perzekuci zve?ejnil denik ?pigl , ktery se stal ?alovanym vedle Ji?iho Panci?e ve sporu s Rudolfem Zahradnikem. V trestni v?ci byl Ji?i Panci? uznan nevinnym a civilni spor vyhral. [4] Podobn? zcela nesmyslne a pro Akademii ?kodlive byly i postihy [5] talentovanych badatel? jako Michala Svr?ka, [6] Ji?iho [7] Mlikovskeho, [8] Richarda Ticheho, [9] Marka Fra?ka, [10] a dal?ich, ktere take m?ly negativni odezvy ve ve?ejnosti. Kdy? se po t?chto prohrach dostavaly na sv?tlo informace o jeho vlastnich odbornych [11] i lidskych [12] pochybenich, Zahradnik ozna?il v rozhovoru s LN Ji?iho Panci?e, vedle Richarda Ticheho, Zde?ka Slaniny a poslance Petra Mat?j? , za poklesleho a neusp??neho ?lov?ka. [13] Nasledn? se ohradila ?ada ?tena?? i sami napadeni, [14] kte?i rozhovor ozna?ili za tenden?ni zastupny atak ad hominem , ?ist? jen u?elov? zaml?ujici merit v?ci. K dal?im zava?nym etickym kauzam do?lo i na Ustavu experimentalni mediciny, [15] Ustavu chemickych proces?, [16] Ustavu pro soudobe d?jiny. [17]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Totalitni perzekuce ?idila StB a odd. ?kolstvi a v?dy UV KS? ( http://www.szcpv.org/04/kol17.html ), postotalitni organizoval byvaly vedouci odd?leni studujici mlade?e UV ?SM, znamy jako ?eda eminence Prezidia akademie: http://abicko.avcr.cz/2012/07/15/ & https://app.box.com/file/30405969333?s=kmco8v8gftjye0x8vdzdf3x35gmivr77 & https://app.box.com/s/kmco8v8gftjye0x8vdzdf3x35gmivr77 ; ukazka dodaneho kompra (spis UDV-11/Vt-2006): https://app.box.com/s/bsdqke5n7amsxbwfzzvacoh92iadqqhs & https://app.box.com/file/6050307761?s=vyfqj47yyqp004b8q05i
  2. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t2133_00.htm & https://app.box.com/s/dl91tf930uuwmw5i1zuw1jpast6uh7dq & http://fragmenty.cz/index.php/spolecnost/soudcokracie/item/4224-docent-pancir-prvni-polistopadovy-disident-souzeny-na-103
  3. ↑ http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Zdenek-Slanina-Kterak-se-treba-taky-ziskavaji-lukrativni-akademicke-granty-362873
  4. ↑ http://members.tripod.com/gamma_photon/jp2.html
  5. ↑ http://members.tripod.com/gamma_photon/
  6. ↑ http://link.springer.com/book/10.1007%2F978-3-319-01529-3#page-1
  7. ↑ https://de.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Ml%C3%ADkovsk%C3%BD
  8. ↑ Archivovana kopie. www.cibulka.com [online]. [cit. 2023-02-01]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2002-09-28.  
  9. ↑ https://groups.yahoo.com/neo/groups/czechsci/conversations/topics/934 http://members.tripod.com/gamma_photon/rt2.html http://www.zpravodaj.krumlov.cz/index.php3?page=showdetail&cid=web_406b0427d0bab
  10. ↑ https://groups.yahoo.com/neo/groups/czechsci/conversations/topics/1776
  11. ↑ https://app.box.com/s/rxtd1rkea1vur25j2hhuvr6qpzgohplr https://app.box.com/s/n0t2ax1inxae2gg32p0qq7jeoy8ny8sf
  12. ↑ http://members.tripod.com/gamma_photon/jp2.html http://members.tripod.com/gamma_photon/ih.html https://app.box.com/s/cym43xl5ioqa8d7qwdft https://app.box.com/s/xro2m91yq1q9mox4fdi2 https://app.box.com/s/aw8sqzad7fjz1x3niszu
  13. ↑ Lidove Noviny, 2001, 11. kv?tna, str.6
  14. ↑ http://www.britskelisty.cz/0105/20010514j.html
  15. ↑ https://reportermagazin.cz/a/pLZG6/nehrajte-si-na-hrdinkukralici-valka-mezi-vedci
  16. ↑ https://reportermagazin.cz/a/iytw6/tajemstvi-jiriho-drahose-patenty-vyplacene-dotace-a-sporne-vysledky
  17. ↑ https://www.lidovky.cz/domov/sexualni-obtezovani-univerzita-karlova-fakulta-humanitnich-studii-vysoke-skoly.A230207_133624_ln_domov_atv https://denikn.cz/1082575/historici-celi-obvineni-ze-sexualniho-obtezovani-prinasime-svedectvi-jejich-studentek/

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Akademie v?d ?eske republiky (AV ?R)
Vedeni AV ?R
Oblast v?d o ne?ive p?irod?
Sekce matematiky, fyziky a informatiky
Sekce aplikovane fyziky
Sekce v?d o Zemi
Oblast v?d o ?ive
p?irod? a chemickych v?d
Sekce chemickych v?d
Sekce biologickych a leka?skych v?d
Sekce biologicko-ekologickych v?d
Oblast humanitnich
a spole?enskych v?d
Sekce socialn?-ekonomickych v?d
Sekce historickych v?d
Sekce humanitnich a filologickych v?d
Zanikle ustavy
Dal?i
P?edch?dce: ?eskoslovenska akademie v?d (1953?1992)
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Akademie_v?d_?eske_republiky&oldid=23867008 “