Bo?ena N?mcova
Bo?ena N?mcova, rytina od Jana Vilimka
Rodne jmeno	Barbora Novotna
Narozeni	4. unora 1820 [pozn. 1] Vide? ? Rakouske cisa?stvi Rakouske cisa?stvi
Umrti	21. ledna 1862 (ve v?ku 41 let) Praha ? Nove M?sto Rakouske cisa?stvi Rakouske cisa?stvi
Misto poh?beni	Vy?ehradsky h?bitov
Povolani	spisovatelka
Narodnost	?eska
Stat	Rakouske cisa?stvi Rakouske cisa?stvi
Vzd?lani	zakladni
Obdobi	romantismus , realismus , biedermeier
?anr	pohadka , povidka , ?rta , venkovska proza
Vyznamna dila	Diva Bara , Babi?ka , V zamku a v podzam?i , Chy?e pod horami
Man?el(ka)	Josef N?mec
D?ti	Hynek Karel Theodora Jaroslav
Rodi?e	Johann Pankl Terezie Panklova
P?ibuzni	Marie Magdalena Novotna (babi?ka) Ka?par Karel Novotny (stryc)
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
p?vodni texty na  Wikizdrojich
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bo?ena N?mcova , rodnym jmenem Barbora Novotna , ^{[pozn. 2]} pozd?ji Barbora Panklova ( 4. unora 1820 Vide? ? ^{[1] [pozn. 3]} ? 21. ledna 1862 Praha ? Nove M?sto ^[4] ) byla ?eska spisovatelka narodniho obrozeni . N?kdy byva ?azena k pozdnimu romantismu nebo ranemu realismu , v?t?inou je v?ak umis?ovana na rozhrani t?chto dvou sm?r?, p?ipadn? je ozna?ovana za autorku, ktera se t?mto za?azenim vymyka. ^[5] Lze te? uva?ovat o souvislostech se sentimentalni estetikou biedermeieru . ^[6] K jejim ?tena?i nejobliben?j?im a nej?ten?j?im dil?m pat?i prozy Babi?ka (1855) a Diva Bara (1856) i jeji pohadky . ^[7] Bo?ena N?mcova take napsala obrazy ze ?ivota.

Vzd?lani, zejmena n?mecke, ziskala v letech 1830?1833 ve Chvalkovicich, sv?j ?esky pravopis zdokonalovala a? v dosp?losti, b?hem prvniho pobytu v Praze. ^[8] Je spojovana s  emancipa?nimi snahami ?enskymi i narodnimi. Svym p?sobenim si vydobyla pozici ?eske narodni patronky a pomyslne stra?kyn? narodni identity. ^[9] Krom? literarniho dila Bo?eny N?mcove je p?edm?tem zajmu take jeji soukromi, zejmena ne??astne man?elstvi a vztahy s mu?i, ale take bida, politicka perzekuce a zdravotni obti?e, je? vedly k jeji p?ed?asne smrti. ^[10] Objevily se rovn?? hypotezy o neman?elskem p?vodu spisovatelky z milostneho vztahu ?lechtickych rodi??. ^[11]

Ve 20. stoleti si N?mcova udr?ovala stalou pozornost um?lc? i badatel?. Ve 30. a 40. letech 20. stoleti se stala muzou avantgardnich basnik?, mimo jine Vit?zslava Nezvala , Jaroslava Seiferta a Franti?ka Halase . ^[12] P?inos N?mcove pro ?eskou kulturu zd?raz?ovaly osobnosti jako Franti?ek Xaver ?alda nebo Vaclav ?erny . Take komunisti?ti auto?i jako Zden?k Nejedly (1927) a Julius Fu?ik (1940) ji ozna?ovali za kli?ovou autorku ?eskeho naroda v  19. stoleti . Fu?ik ji vnimal jako zakladatelku novodobe ?eske prozy . ^[13]

Od 50. let byla ov?em interpretace jeji tvorby zcela pod?izena vladnouci ideologii. Bo?ena N?mcova byla prezentovana jako p?edch?dkyn? socialistickych my?lenek. Jeji dila, podobn? jako spisy Aloise Jiraska a  Josefa Kajetana Tyla , byla opakovan? vydavana a propagovana prost?ednictvim ?kolni vyuky, vystav a adaptaci. ^[14] Pozici ve st?edu ?eskeho prozaickeho kanonu si N?mcova udr?ela i po roce 1989, a jeji kniha Babi?ka byla v ?esku i na za?atku t?etiho tisicileti vnimana jako povinna ?kolni ?etba. ^[15]

Martin C. Putna napsal, ?e se kolem N?mcove vytvo?il dvoji mytus: na jedne stran? obraz tem?? marianske ochranitelky naroda, na druhe stran? ?antimytus“ moraln? nekonven?ni spisovatelky, s bou?livym milostnym ?ivotem a touhou pat?it k vy??imu sv?tu. ^[16]

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod a d?tstvi [ editovat | editovat zdroj ]

P?esne datum a misto narozeni Bo?eny N?mcove dosud neni znamo. Existuje o nich n?kolik teorii. ^{[17] [18]} N?kte?i historici a badatele vychazeji z udaj? v matrice m?sta Vidn? , podle kterych se 4. unora 1820 na p?edm?sti Alservorstadt narodila Barbara Nowotny . Zprvu byla zanesena jako neman?elske dit? Terezie Novotne (Theresia Nowotny), ?ijici v letech 1797?1863. V osobni korespondenci Bo?eny N?mcove je 4. unor n?kolikrat zmin?n jako den jejich narozenin. ^[17] P?ijmeni Panklova (nebo n?mecky Pankl ) ziskala Barbora po svatb? jejiho oficialniho otce, ko?iho Johanna Pankla (1794?1850), s Terezii Novotnou. Tato svatba se konala 7. srpna 1820 v  kostele Nanebevzeti Panny Marie v  Male Skalici , v sou?asnosti ?asti m?sta ?eska Skalice . Johann Pankl byl p?vodem Raku?an z obce Gainfarn v  Dolnich Rakousich . Po svatb? legitimizoval Barboru jako man?elske dit?. Pozoruhodne je, ?e existuje druhopis vide?skeho matri?niho listu, ve kterem je Johann Pankl ji? uveden jako otec Barbory. To, ?e Barbora Panklova byla vlastnim dit?tem Johanna Pankla a Terezie Novotne, se domniva badatel Jan ?koda ? s tim, ?e se s?atkem musel Pankl ?ekat, a? mu bude 26 let. ^[19]

Druhou teorii, podporovanou nap?iklad historikem Jaroslavem ??lou, je v?ak, ?e se Bo?ena N?mcova narodila 2. kv?tna 1818 ve Slezsku . Hlavnim podkladem teto teorie jsou zaznamy ze ?kolni matriky v ?eske Skalici. Barbora nav?t?vovala tuto ?kolu v letech 1824?1830, co? ?ini rok narozeni 1820 nepravd?podobnym. Zaznam o narozeni z Vidn? z roku 1820 podle teto teorie pat?i jinemu neman?elskemu dit?ti Terezie Novotne. ^{[18] [17]} Existuji ov?em take spekulace o p?vodu Bo?eny N?mcove jako neman?elske dcery aristokratickych rodi??.

Je?t? p?ed svou svatbou se Pankl a Novotna s dcerou Barborou p?est?hovali do Ratibo?ic na panstvi vevodkyn? Kate?iny Zaha?ske , kde pak otec pracoval jako ?tolba, matka ziskala zam?stnani pradleny. Tam se za nimi pozd?ji na ?as p?ist?hovala i jeji tehdy 55leta matka a babi?ka Barbory ? Marie Magdalena Novotna , rozena ?udova (nar. 1770 v  Dobru?ce-K?ovicich , zem?ela v roce 1841 ve Vidni). Babi?ka malou Barunku velmi ovlivnila; v dosp?losti si ji Bo?ena N?mcova velmi zidealizovala.

Jak ji? bylo uvedeno, nav?t?vovala Barbora Panklova v letech 1824?1830 ?kolu v ?eske Skalici. Pote byla dana ?na vychovani“ do Chvalkovic do rodiny tam?j?iho spravce panstvi Augustina Hocha, aby se dale u?ila n?m?in? a ?panskym mrav?m“. Zde stravila t?i roky, ne? se op?t vratila do Ratibo?ic.

Obdobi 1837?1842 [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? v roce 1837 ji rodi?e na?li ?enicha Josefa N?mce (1805, Novy Byd?ov ? 1879, Tabor ^[20] ), podstatn? star?iho ne? ona sama. Svatba se uskute?nila 12. za?i 1837 v kostele Nanebevzeti Panny Marie v ?eske Skalici . ^[21] Nev?stu vedl k  olta?i Johann Pankl, matka Terezie Panklova, roz. Novotna, se svatby nezu?astnila. ^[22]

Josef N?mec, s kterym m?la t?i syny a dceru, ^[23] pracoval jako respicient finan?ni stra?e. N?mec byl ?esky vlastenec a publikoval pod pseudonymem Bo?ivoj N. Byd?ovsky. ^[22] Jeho nad?izeni s ostra?itosti sledovali jeho projevy ?e?stvi a n?kdy malou slu?ebni horlivost. V souvislosti s tim byl ?asto slu?ebn? p?ekladan, a s nim se musela st?hovat i jeho rodina. Man?elstvi nebylo od po?atku ??astne. Rok po svatb? byl Josef N?mec p?elo?en do Josefova , kde se man?el?m narodilo prvni dit? ? syn Hynek. Pote rodina ode?la do Litomy?le , kde se roku 1839 narodil druhy syn, Karel .

Od roku 1840 se N?mcova le?ila u doktora Josefa ?ejky , se kterym se sp?atelila, a ktery ji seznamil s tehdej?imi vlastenecky smy?lejicimi ?eskymi spisovateli. V roce 1840 se cela rodina p?est?hovala do Polne , 14 km severovychodn? od Jihlavy , kde byl N?mec jmenovan respicientem finan?ni expozitury. ^[23] Rodina se mu?ovym prost?ednictvim sbli?ila s mistnimi obrozenci, v ?ele s hostinskym a starostou m?sta Antoninem Pittnerem . Nav?t?vovali ochotnicke divadlo, ?etli ?eske noviny Kv?ty a  ?eskou v?elu . Podle dopisu, ktery Bo?ena N?mcova napsala Ludviku ryti?i z Rittersberka, v Polne poprve dostala do ruky ?eske knihy. Prvni z nich byla kniha p?elo?ena Jakubem Malym z  angli?tiny do ?e?tiny, pravd?podobn? dilo americkeho romantickeho spisovatele Washingtona Irvinga Tales of the Alhambra . ^[23] N?mcovym se v Polne narodila dcera Theodora , ktera byla pok?t?na 19. ?ervna 1841. ^{[24] [23]} V polovin? roku 1842 se p?est?hovali do Prahy , kam byl Josef N?mec p?elo?en a povy?en do vy??i funkce. V Praze se 2. ?ijna 1842 narodil t?eti syn Jaroslav. ^[23]

Prvni literarni aktivity [ editovat | editovat zdroj ]

V Praze za?ala Bo?ena N?mcova pod vlivem basnik? Vaclava Bolemira Nebeskeho a  Karla Jaromira Erbena psat ?esky. Jeji prvni base?, ?enam ?eskym, byla na p?imluvu Nebeskeho oti?t?na 5. dubna 1843 v  Kv?tech . Se vzd?lanym Vaclavem Bolemirem Nebeskym se N?mcova citov? sbli?ila, ^[25] ale Nebesky jejich milenecky vztah zahy ukon?il (jak o tom sv?d?i jeho korespondence) a ode?el do Vidn? dokon?it sva studia. N?mcova se po jeho odchodu t??ce roznemohla a trapily ji vysoke hore?ky. Roku 1843 se s man?elem odst?hovali do Doma?lic , kde N?mcova p?sobila jako prakticky prvni narodni buditel. Na fasad? domu na nam?sti Miru ?. 120 je pam?tni deska s textem Zde ?ila Bo?ena N?mcova, prvni spisovatelka ?eska, o Doma?licko nad jine zaslou?ila. Sestry sest?e. 1895 . Roku 1847 se N?mcovi z Doma?lic odst?hovali. Roku 1848 byl Josef N?mec obvin?n ze spiknuti proti statu, do?lo k nucenemu st?hovani z mista na misto a po?atkem roku 1850 byl na vlastni ?adost p?elo?en do Uher . N?mcova se spole?n? se ?ty?mi d?tmi p?est?hovala do Prahy, kde okam?it? navazala styky s literarn? ?innymi vlastenci.

V padesatych letech oslovil Bo?enu N?mcovou, s navrhem zalo?eni vlastniho vychovneho a vzd?lavaciho ustavu pro ?eske divky, Josef Wenzig . Kdy? ta pro jine um?lecke plany odmitla, ujala se my?lenky Honorata Zapova . ^{[pozn. 4] [26] [27] [28]}

?lenkou ?eskomoravskeho bratrstva [ editovat | editovat zdroj ]

Je?t? p?ed odchodem Josefa N?mce do Uher, po pobytu v  Doma?licich a  V?erubech , se rodina na ?as (od ?ervence 1848 do unora 1850) ocitla v  Nymburku , kde se Bo?en? N?mcove dostal do rukou ?asopis Tydennik s ?lankem Co jest komunismus? Jeho autorem byl katolicky kn?z a  utopicky socialista Franti?ek Matou? Klacel . Bo?enu N?mcovou ?lanek natolik zaujal, ?e spolu se svym man?elem projevila zajem vstoupit do Klacelova ?eskomoravskeho bratrstva , co? bylo rakouskym u?ad?m krajn? podez?ele ? utopicke spole?enstvi bratrske a sesterske lasky. ^[25] Klacel si potom s N?mcovou dopisoval a adresoval ji sedmat?icet dopis?, ktere v roce 1849 publikoval v  Moravskych novinach, a pozd?ji je vydal tiskem pod nazvem Listy p?itele k p?itelkyni o p?vodu socialismu a komunismu . ^[25] Prost?ednictvim ?eskomoravskeho bratrstva se Bo?ena N?mcova seznamila se svym dal?im milencem, MUDr. Janem Helceletem , jemu? ?ikala ?bratr Ivan“. ^[25]

V za?i 1851 pobyvala N?mcova s d?tmi v laznich Na Horach u  ?eske T?ebove , kam ji pozval Klacel. Zde se op?t setkala i s Helceletem, ale z?ejm? mezi nimi do?lo k rozpor?m, jeliko? od te chvile Helcelet ve sve korespondenci s p?ateli nazyval N?mcovou posm??n? ?slezinou“ (st??ovala si na chorobu tohoto organu). ^[25] ?eskomoravske bratrstvo, ktere m?lo p?stovat lasku, se nakonec rozpadlo; svou roli v tom z?ejm? hrala i Klacelova ?arlivost na vztah N?mcove s Helceletem. Roku 1851 se Bo?ena N?mcova zamilovala do leka?e Du?ana Lambla , ktery o?et?oval jejiho syna Hynka. Vztah rychle skon?il, kdy? Josef N?mec nalezl u man?elky Lambl?v milostny dopis. ^[25] Koncem srpna 1852 odjela N?mcova za man?elem do Bala?skych ?armot v Uhrach, p?i tom nav?tivila krom? Moravy take Banskou ?tiavnici a Slia? . ^[29] Na Slovensko, kde sbirala podklady o zvycich, kultu?e a jazyce tam?j?iho venkovskeho lidu, se v 50. letech opakovan? vracela. Tyto cesty a pobyt na Slovensku finan?n? podporoval hrab? Jan Nepomuk Karel (Hanu?) Kolowrat-Krakowsky . V nasledujicich letech podnikla n?kolik dal?ich cest take do Uher. Dne 19. ?ijna 1853 zem?el jeji syn Hynek na tuberkulozu. (O zava?nosti onemocn?ni se Bo?ena N?mcova poprve dozv?d?la a? v srpnu 1853, nebo? synove Hynek a Karel z?stali v Praze a ona pobyvala s man?elem od kv?tna do poloviny ?ijna 1853 v Bala?skych ?armotech. Proto?e jeji korespondence byla policii zdr?ovana, ?i nebyla doru?ena, sta?ila se vratit a? k umirajicimu. ^[29] )

Roku 1854 se N?mcova znovu zamilovala, a to do mladeho studenta leka?stvi Hanu?e Jurenky . ^[25] Jeho rodi?e tomuto vztahu samoz?ejm? nep?ali a Hanu? musel z Prahy odejit do Polska, aby na ni mohl zapomenout. Roku 1853 byl Josef N?mec odvolan ze sve funkce; nejprve mu byl plat sni?en na polovinu, pozd?ji byl zastaven upln?. Josef N?mec se ocitl bez prace, a jeho ?ena proto byla nucena hledat pomoc u znamych v Praze, av?ak ?asto neusp??n?. Prav? v teto dob? (po smrti Hynka) napsala povidku Babi?ka . Tehdy bydlela v  Je?ne ulici ?p. 516/28 a pozd?ji ve Vy?ehradske ulici ?p. 1378/45 (pod Emauzy ). Na obou domech byly pozd?ji umist?ny pam?tni desky . V teto dob? se sbli?ila s  majovci . Jinak se ale stahla do ustrani, objevila se pouze na poh?bu Karla Havli?ka Borovskeho roku 1856; udajn? navrhla Ferdinandovi Naprstkovi , aby na jeho rakev polo?il trnovou korunu jako symbol mu?ednictvi. ^[30]

Seznamila se se sestrami Rottovymi, spisovatelkami Karolinou Sv?tlou a  Sofii Podlipskou .

Neradostne man?elstvi, umrti [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1856 obdr?el N?mec misto u?etniho oficiala ve Villachu v Korutanech . Kdy? po ?ase po?adal o povy?eni, byl odmitnut, a navic obvin?n ze zpronev?ry. Nakonec byl penzionovan a vratil se do Prahy, kde ho ?ekal ostry spor s man?elkou. P?i?inou se tentokrat stala budoucnost d?ti, na kterou m?li man?ele rozdilne nazory. N?mec po t?chto rozporech sepsal koncept ?adosti o rozvod. ^[25]

D?ti nakonec spolu se svou matkou dosahly sveho a otce neposlechly ? syn Karel se ?el u?it zahradnikem do Rajce nad Svitavou a Jaroslav odjel studovat do Mnichova na vytvarnou akademii . Den p?ed jeho odjezdem zbil rozzu?eny Josef N?mec svoji man?elku tak, ?e musela hledat pomoc na policii. ^[25] Man?ele se pote opakovan? usmi?ovali a zase hadali. K dal?im hadkam do?lo ve chvili, kdy byl syn Jaroslav z  Mnichova vypov?zen, proto?e nem?l ?adne finan?ni prost?edky. V Praze si sehnal misto u fotografa, ale kdy? jednou nep?i?el ve?er v?as dom?, vypukla mezi jeho rodi?i dal?i dramaticka hadka a Bo?ena N?mcova musela p?ed svym man?elem op?t uteci. Od te chvile u? se Bo?ena N?mcova odmitala se svym man?elem znovu usmi?it a roku 1861 ode?la do Litomy?le , kde se pokou?ela ?ivit praci pro nakladatele Augustu , kdy? p?ipravovala vydani svych spis?. ^[23] V te dob? ale byla ji? va?n? nemocna (skute?na diagnoza neni jasna; pravd?podobn? gynekologicka rakovina , k ni? se p?idala tuberkuloza ) ^{[31] [32]} a finan?ni nouze a zdravotni stav ji donutily k navratu do Prahy k man?elovi. Prvni se?it II. vydani sveho nejslavn?j?iho dila ? Babi?ky (I. vydani vy?lo v roce 1855) ? dostala den p?ed svou smrti. Zem?ela 21. ledna 1862 po ?ty?ech dnech v bezv?domi v dom? U T?i lip (dne?ni ulice Na P?ikop? ?p. 854/14). ^[31] Doktor Josef Podlipsky uvedl jako p?i?inu smrti ?v?eobecnou vodnatelnost“ ^[31] (v n?mecky psane matrice zapsana jako ?Allgemeine Wassersucht“ ^[4] ).

?ivot v chudob? [ editovat | editovat zdroj ]

Bo?ena N?mcova pro?ila mnoho let sveho ?ivota, zvla?t? na jeho sklonku, v poni?ujici chudob?, ?asto i v hladu. Mnohokrat musela ?adat zname o vypomoc nebo ?ila na dluh. Man?elovy p?ijmy byly nedostate?ne, v dob? jeho pobytu v Uhrach zasilany nepravideln?. N?mcova se te? marn? sna?ila ziskat zam?stnani, vhodne pro jeji spole?enske postaveni man?elky statniho u?ednika (spole?nice apod.). P?ile?itostne p?ijmy m?la z literarni ?innosti. ^[33] Smutny je jeji povzdech: ?T??ko povznesti ducha, kdy? starost o chleb vezdej?i jej ti?i.“ Korespondence ukazuje, ?e byla nucena opakovan? ?adat o pomoc v ?eskych vlasteneckych kruzich. Neu?innost teto pomoci, jeliko? N?mcova nedovedla s pen?zi hospoda?it, kontrastuje s velkolepym poh?bem, ktery ji vlastenci uspo?adali, a s posmrtnou slavou, ktere se ji dostalo. Poh?bena je na Vy?ehrad? . Jeji hrob byl p?vodn? vedle hrobu Vaclava Hanky , ale po smrti jeho ?eny Barbory byly ostatky Bo?eny N?mcove udajn? p?eneseny na sou?asne misto (hrob 2B-12, reliefni plaketa od Toma?e Seidana ). Jeji mu? byl poh?ben v roce 1879 na dnes ji? zru?enem h?bitov? u kostela sv. Filipa a Jakuba v Tabo?e . Zem?el tam ve svych 74 letech na srde?ni zachvat u syna Karla a jeho rodiny, kte?i bydleli na K?i?ikov? nam?sti . Karel N?mec byl profesorem na mistni hospoda?ske ?kole ^[34] a pracoval i v tam?j?i botanicke zahrad?.

Dohady kolem data narozeni a p?vodu [ editovat | editovat zdroj ]

Star?i ?ivotopisna literatura o Bo?en? N?mcove nezpochyb?ovala Terezii a Johanna Panklovy jako rodi?e ani 4. unor 1820 jako datum jejiho narozeni. Za matku byla p?vodn? pova?ovana mlad?i dcera Marie Magdaleny Novotne , Johanna Barbara Terezie, ktere by v?ak bylo v dosud p?edpokladane dob? narozeni Barbory 14 let. ^{[35] [36] [37]}

V roce 1973 vy?la publikace Pravda o matce Bo?eny N?mcove , ve ktere auto?i dovozovali, ?e matkou (odpovidajici udaj?m v matrice) byla star?i dcera Marie Magdaleny Novotne, Marie Magdalena Terezie, ktere bylo v roce 1820 ji? 22 let. ^[38]

Podle udaj? ve ?kolnich matrikach i podle jeji vlastni korespondence je v?ak tem?? prokazano, ?e se Bo?ena N?mcova narodila d?ive ne? v roce 1820, a to n?kdy v letech 1816?1818. ^{[39] [40]} Badatel Jaroslav ??la vyslovuje hypotezu, ?e ve skute?nosti se Bo?ena N?mcova narodila na dosud neznamem mist?, podle n?j ve Slezsku dne 2. kv?tna 1818, p?i?em? Panklovi na ni z neznamych d?vod? p?evedli identitu jineho dit?te, k?t?neho ve Vidni 5. unora 1820. Rodi?ovstvi Panklovych je tedy sporne. ^[41]

Objevily se take teorie, ?e Bo?ena N?mcova byla ?lechtickeho p?vodu. Poprve tuto domn?nku vyslovil Karel Pleska? , ^[42] po n?m Jarmil Krecar . ^[43]

Hypoteza, ?e Bo?ena N?mcova byla neman?elskou dcerou vevodkyn? Kate?iny Zaha?ske , v?ak byla posleze odmitnuta zejmena proto, ?e vevodkyn? z?stala po t??kem porodu neman?elskeho dit?te trvale neplodna. ^{[39] [41]} N?kte?i badatele, zejmena Helena Sobkova , v?ak zastavali nazor, ?e se mohlo jednat o dceru mlad?i sestry Kate?iny Zaha?ske, Dorothey von Biron , pozd?ji hrab?nky de Talleyrand-Perigord . ^{[39] [pozn. 5]} Ze vztahu Dorothey von Biron s hrab?tem Karlem Janem Clam-Martinicem (1792?1840) se skute?n? narodila neman?elska dcera. Stalo se tak ve francouzskych laznich Bourbon-l'Archambault , kam hrab?nka Dorothea odjela na podzim roku 1816 po rozchodu s Martinicem, doprovazena strycem sveho man?ela, vevodou a statnikem Charlesem Mauricem de Talleyrand-Perigord . Tuto dceru v?ak Dorothea neuznala za vlastni a nechala ji do matriky m?sta zanest pod jmenem Marie-Henriette Dessalles . ^[44] O dal?ich osudech dit?te se Johannes Willms, autor knihy o vevodovi Talleyrandovi , nezmi?uje. Badatel Miroslav Ivanov ani tuto teorii nepova?oval za spravnou. Podle vlastniho vyzkumu se domnival, ?e Marie-Henriette Dessalles pro?ila cely ?ivot ve Francii a tam take zem?ela v roce 1905. ^[40]

Teorie o mo?ne p?ibuznosti Bo?eny N?mcove s rodem Zaha?skych v?ak byly vyvraceny roku 2022 odbornym vyzkumem v Kriminalistickem ustavu, kde byly srovnany vzorky DNA Bo?eny N?mcove (z vlas?) a princezny Charlotty Frederiky von Biron (z kosti), ktera byla sestrou Kate?iny i Dorothey. Kv?li rozdilnosti jednotlivych vzork? je mo?ne jakykoli p?ibuzensky vztah mezi Bo?enou N?mcovou a p?islu?niky rodu Zaha?skych (Biron?) s ur?itosti vylou?it. ^[45]

Adresy pobytu, pam?tni desky a pomniky [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1850 stravila N?mcova v Praze 12 let, ktere p?eru?ila jen kratkym pobytem v Dra??anech a t?emi cestami na Slovensko (oblasti Banske ?tiavnice, Slia?e, Brezna, Horni Lehoty, Velke Revuce, Chy?n?) a do Uher (1851, 1852, 1855).

V Praze je znamo jejich 14 adres. V?echna bydli?t? byla na pravem b?ehu Vltavy.

• Pra?ske adresy jsou o?islovany, ostatni udalosti jsou odra?eny.
  • 1820 (4. unora): Vide? , Alservorstadt 206 (dnes na tomto mist? usti Sensengasse do Spitalgasse) ? podle v?t?inove teorie se toho dne narodila Barbara Nowotny, neman?elska dcera slu?ebne Terezie Novotne (1797?1863). ^[46]
  • 1820 (5. unora): Vide?, Alserstraße 17 (kdysi Alser Grund), kostel Nejsv?t?j?i Trojice (Dreifaltigkeitskirche) ? v matrice zanesen jeji k?est. ^[46]
  • Rodina ? 1820 (7. srpna): ?eska Skalice ? svatba rodi?? resp. p?stoun?. Teprve po s?atku matky (resp. p?stounky) Terezie Novotne s panskym ko?im, rakouskym N?mcem Johannem Panklem (1794?1850), dne 7. srpna 1820 v ?eske Skalici dostala pozd?j?i spisovatelka jmeno Barbara Pankl (n?mecky) resp. Barbora Panklova (?esky).
  • Ratibo?ice ? man?ele Panklovi slou?ili na nachodskem panstvi Kate?iny Vileminy, vevodkyn? Zaha?ske . Babi?ka z mat?iny strany Magdalena Novotna , tkadlena z Nachodska, pobyvala u sve dcery v letech 1825?1830 a pomahala s vychovou d?ti.
  • ?kolni dochazka ? pravd?podobn? ji? mezi lety 1824 (nebo a? 1826) a 1830: Barun?ina ?kola , Bo?eny N?mcove 9, ?eska Skalice . Do ?koly pozd?ji chodili take jeji sourozenci. Na zdi ?koly je od roku 1919 bronzova pam?tni deska od akademickeho socha?e Quida Kociana , nazvana Hold d?ti Bo?en? N?mcove . V budov? je mj. expozice znazor?ujici ?kolni t?idu v 19. stoleti.
  • ?kolni dochazka ? 1830?1833: Chvalkovice , na zamku ? byla dana na vychovani do rodiny zameckeho u?ednika Augustina Hocha. U?ila se n?m?in?, hrat na klavir, panskym mrav?m a ?iti. Poprve zde p?i?la do styku s literaturou.
  • Svatba ? 1837 (12. za?i): ?eska Skalice ? v  kostele Nanebevzeti Panny Marie , ul. Maloskalicka v Male Skalici , se provdala za o cca 15 let star?iho ?lena finan?ni stra?e (pozd?ji komisa?e) Josefa N?mce , oslava se odehrala v hotelu U Bileho lva.
  • 1837 (za?i) ? 1838 (30. dubna): ?erveny Kostelec ? ulice Bo?eny N?mcove 127. Sem se po svatb? p?est?hovala. Ubytovali se v podkrovi domu kupce Augustina H?lka. V domku, ve kterem ?ila, je muzeum. Jedna se o nejstar?i ?eske literarni muzeum. Ve Smetanovych sadech byl roku 1961 vzty?en jako p?ipominka jejiho pobytu pomnik.
  • 1838?1839 Josefov ? hostinec Vesely, pozd?ji vlastni d?m. V Josefov? se 6. srpna 1838 narodil syn Hynek (1838?1853).
  • 1839 (za?i) ? 1840: Litomy?l , Smetanovo nam. ?p. 27 ? v dom?, ktery na tomto mist? staval, se narodil 18. ?ijna 1839 syn Karel (1839?1901), pozd?j?i zahradnicky odbornik a pedagog. Na fasad? byla u p?ile?itosti 150. vyro?i narozeni um?lkyn? umist?na pam?tni deska s bustou (1971, Ladislav Faltejsek) a textem Zde ?ila v letech 1839 a? 1840 spisovatelka Bo?ena N?mcova 1820 1970 . Toto obdobi jejiho ?ivota bylo klidne. Chodila na prochazky do Nedo?ina a do okoli, seznamila se s Magdalenou Dobromilou Rettigovou .
  • 1840?1842: Polna , Husovo nam. ?p. 47 ? p?izemi v prave ?asti domu. Zde se 19. ?ervna 1841 narodila jedina dcera Theodora (1841?1920), ktera pou?ivala jmeno Dora. Na dom? byla 1. ?ervence 1934 odhalena bronzova pam?tni deska (autor prof. Jaroslav Rerych ) s textem: V tomto dom? bydlela v kv?tu mladosti sve 1840 1842 Bo?ena N?mcova. Zde prosta kni?ka J. K. Tyla a styk s polenskymi vlastenci ziskaly ji ?eske literatu?e . Slavnostniho aktu se zu?astnila vnu?ka Bo?eny N?mcove.
  • Rodina ? 1841: Vide? ? umrti babi?ky Magdaleny Novotne.
• 1/ 1842?1845: ulice Na Po?i?i , d?m U Zeleneho stromu ?p. 1048/30 (na mist? tehdej?iho domu ?. 1050) ? maly byt na pavla?i. Zde se v roce 1842 narodil posledni syn Jaroslav.
  • 1845?1847: Doma?lice , nam?sti Miru 120 ? rohovy d?m proti kla?teru. Na fasad? je ?ulova pam?tni deska z roku 1895 s bronzovym reliefem ( ?en?k Vosmik ) a textem Zde ?ila a p?sobila Bo?ena N?mcova, prvni spisovatelka ?eska, o Doma?licko nad jine zaslou?ila. Sestry sest?e. 1895. V Doma?licich psala sve prvni pohadky.
  • 1846 (17. ?ervence) ? 1847: Franti?kovy Lazn? . V let? 1846 se zde ?ty?i tydny le?ila. V ulici Bo?eny N?mcove v par?iku je na kameni kovova pam?tni deska s napisem: V dom?, ktery stal na tomto mist?, bydlela jako vzacny host Bo?ena N?mcova v letech 1846?1847 . Zde psala sve Dopisy z Lazni Franti?kovych . Podle ni bylo take nazvano Divadlo Bo?eny N?mcove (ul. Ruska 102/16).
  • 1847?1848: V?eruby (n?mecky Neumark). V?t?ina obyvatel zde byli N?mci. Zde dopsala povidku Karla , kterou za?ala psat v Doma?licich.
  • 1848 (?ervenec) ? 1850 (unor): Nymburk , p?edm?stsky d?m ?p. 243 (byt v p?izemi) na rohu Boleslavske t?idy a Velkych Val?. Nebyla zde spokojena. Od roku 1920 stoji p?ed domem jeji pomnik, ktery nechal zbudovat ?ensky ?tena?sky spolek Lada.
  • 1850: Liberec ? dv? bydli?t?: a/ nezname, vyhnal je po?ar. b/ Kristianov, asi ulice Bo?eny N?mcove nebo nam?sti ?eskych brat?i. Ve m?st? tehdy nebyly ?eske ?koly, d?ti dochazel u?it ?esky u?itel. Pobyt spisovatelky p?ipomina pomnik (autor Franti?ek Stupecky) v parku na nam?sti ?eskych brat?i. Ma podobu kamene, na ktere je bronzovy relief s jeji podobiznou a pod nim napis Bo?ena N?mcova .
  • Rodina ? 1850: Zaha? ? umrti otce resp. p?stouna Johanna Pankla.
• 2/ 1850 (prosinec): ?t?panska ? u u?itele a spisovatel Josefa Franti?ka ?umavskeho (1796?1857)
• 3/ 1850?1853: Vaclavske nam?sti ?p. 838/9 (d?ive 15)
  • 1851 (za?i): ?eska T?ebova ? v laznich na Horach na pozvani Franti?ka Matou?e Klacela . Na restauraci u byvalych laznich je pam?tni deska s textem V za?i 1851 zde v laznich na Horach travila Bo?ena N?mcova radostne dny se svymi d?tmi a ?leny Bratrstva Klacelova. Litomy?l a ?eska T?ebova 1932 .
• 4/ 1853: Vaclavske nam?sti ?p. 791/32
  • pobyt na Slovensku
• 1853 (21. ?ijna v 16 hodin) Ol?anske h?bitovy : poh?eb p?ed?asn? zesnuleho patnactileteho syna Hynka, ktery podlehl tuberkuloze. Na poh?eb se slo?ili spolu?aci.
• 5/ 1853?1854 (?ijen): Je?na ?p. 516/28 ? zde za?ala psat Babi?ku . Na fasad? je bronzova pam?tni deska z roku 1957 (auto?i Eva Springerova a architekt Jan Zazvorka ) s reliefni podobiznou, kterou zleva lemuje vav?inova a zprava lipova ratolest, a zlacenym textem: V tomto dom? napsala roku 1854 Bo?ena N?mcova Babi?ku Desku dopl?uje drobna ?erna tabulka s textem D?m zrozeni Babi?ky Bo?eny N?mcove . ^[47]
• 6/ 1854 (?ijen) ? 1855 (?ijen): Vy?ehradska ?p. 1378/45 ? zde dokon?ila Babi?ku . Na fasad? je pam?tni deska z ?erneho mramoru s bilym textem: V tomto dom? ?ila do ?ijna 1855 Bo?ena N?mcova. Dokon?ila zde dilo >Babi?ka< . Tvar pam?tni desky ma p?ipominat stylizovanou otev?enou knihu. Poprve byla Babi?ka vydana v roce 1855 u Jaroslava Pospi?ila . ^[47]
• 7/ 1855 (?ijen) ? 1857 (podzim): ?t?panska ?p. 647/31 (d?ive 45)
• 8/ 1857 (podzim) ? 1860 (8. kv?tna): ?eznicka ?p. 1360/15 (d?ive 13) ? ve t?etim poschodi
• 9/ Pravd?podobn? Vodi?kova
• 10/ ?t?panska ?p. 544/1
  • 1861 (12. za?i) ? (28. listopadu): Litomy?l ? Smetanovo nam. d?m U Modre hv?zdy ?. 84. Nejd?ive se ubytovala v Pifflov? zajezdnim hostinci ( Smetanovo nam. 17), av?ak Antonin Augusta , majitel knihtiskarny a nakladatelstvi v Litomy?li, ktery vydaval jeji prace, ji zajistil ubytovani v hostinci U Modre hv?zdy. Svoje ubytovani popsala takto: Mam hezky pokoji?ek, divan, stolek, v??ak na ?aty a sk?i? a take postel . N?mcova p?ijela do Litomy?le, aby mohla sve texty sama redigovat a p?ivyd?lat si. Ubytovani i stravu platil Augusta . Ne v?ak dlouho. Kv?li sve nemoci nebyla schopna prace a Augusta dal?i platby odmitl. ^{[pozn. 6]} Man?el Josef ji nakonec t??ce nemocnou a vy?erpanou odvezl zp?t do sveho bytu v Praze. V sou?asnosti je v dom? hotel Zlata Hv?zda. Na fasad? vlevo je pam?tni deska s textem V tomto dom? naposled pracovala a dohasinala Bo?ena N?mcova 13. IX. ? 28. XI. 1861. , ktera byla odhalena v roce 1932 u p?ile?itosti vystavy v?novane Bo?en? N?mcove na litomy?lskem zamku.
• 11/ Na P?ikop? d?m U T?i lip ?p. 854/14 (d?ive 16) ? zde v man?elov? byt? si den p?ed svou smrti spisovatelka prolistovala prvni se?ity druheho vydani Babi?ky a v utery 21. ledna 1862 v 6 hodin rano vydechla naposled. Bylo ji 41 let. Na fasad? je v travertinovem vyklenku bronzova busta a pod ni pam?tni deska (1933, Bed?ich Neu?il) s textem: Zde v byvalem dom? ?U T?i lip”, dokonala sv?j ?ivot Bo?ena N?mcova, tv?rkyn? ?Babi?ky”. 4. unora 1820?21. ledna 1862. Z?izeno pe?i Ust?edniho spolku ?eskych ?en. Za okupace po?kozeno a Ust?. spol. ?es. ?en obnoveno 1946. ^{[48] [47]}
• Poh?eb 24. ledna 1862: Vy?ehradsky h?bitov ? hrob (2B-12) p?i vychodni zdi, jsou tam poh?beni i jeji syn Jaroslav (1898) a dcera Dora (1920). Nahrobek je z  nehvizdskeho piskovce. Reliefni plaketa od Toma?e Seidana . V dolni ?asti je relief zobrazujici babi?ku, ktera ukazuje vnou?at?m tolar od cisa?e Josefa II. Poh?bu se mimo jine zu?astnily i Marie Riegrova-Palacka a Karolina Sv?tla .

Sochy a pomniky [ editovat | editovat zdroj ]

• Praha : bronzovy pomnik Bo?eny N?mcove v severni ?asti Slovanskeho ostrova ? dilo socha?e Karla Pokorneho z let 1941?1952, podstavec od architekta Jaroslava Fragnera , instalovan 1955. ^[49] V roce 1843 se na ?ofin? Bo?ena N?mcova zu?astnila sveho prvniho velkeho plesu.
• ?eska Skalice - Zli? : pomnik Bo?eny N?mcove v par?iku u k?i?ovatky p?edstavuje sedici spisovatelku s knihou. V roce 1912 ho zhotovil ho?icky socha? Franti?ek Vejs (1871?1951). P?vodn? se nachazel v zahrad? tovarnika Moravka, pozd?ji stal p?ed byvalou zli?skou ?kolou, na sou?asne misto byl p?emist?n v roce 1975. Z boku a vzadu jsou majuskulni napisy: Ke? velka du?e tva zde v?ky p?etrva, a? bohda nep?ize? cizi z toho kraje zmizi , Zbudovano k uct?ni pamatky ?Bo?eny N?mcovy“ 1912?1913 v historicky pamatnych letech, kdy skv?le zvit?zili slovan?ti brat?i na Balkan? a spojenou valkou osvobodili narody sve od ja?ma tureckeho. a Pomnik z?izen nakladem man?. Moravkovych r. 1913, v?noval obci Jane?ek, p?emist?n pe?i sboru dobr. hasi?? za p?isp?ni obce r. 1927.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Nazory na realismus Bo?eny N?mcove [ editovat | editovat zdroj ]

Jednim z ?asto vracejicich se problem? je otazka, zda Bo?enu N?mcovou ?adit k autor?m literarniho realismu . Ji? v 70. a 80. letech 19. stoleti se v ?eske literatu?e vytvo?il kanon doboveho ?moderniho realismu“, ktery star?i dila p?ili? nebral v uvahu. Spisovatel a kritik Ferdinand Schulz v?ak tento p?istup kritizoval jako postoj ?modnich realist?“, kte?i nic netu?i o star?im um?leckem realismu. V ?lanku ?Literatura“ (1891) pak za vzor realismu ozna?il Povidky z kraje (1851) kn?ze Franti?ka Pravdy a Babi?ku (1855) Bo?eny N?mcove. ^[50] Take Eli?ka Krasnohorska ve stati ?Dv? basni?ky lidu“ z roku 1880 tvrdila, ?e N?mcova vynika nad ostatni ?svou realnou pravdivosti“ a ve svych popisnych povidkach zachycuje nejv?rn?j?i obraz prostonarodniho ?ivota. Podle Krasnohorske opou?t?la N?mcova nazornou pravdivost a pravd?podobnost pouze p?i li?eni idealizovanych panskych rodin. ^[51]

?eska literarni historie za?adila dilo Bo?eny N?mcove na rozhrani mezi romantismem a realismem. ^[52] K otazce, ke kteremu literarnimu sm?ru vlastn? N?mcovou p?i?azovat, se vyjad?ili mnozi vyznamni ?e?ti literarni v?dci a kritikove, nap?.:

• F. X. ?alda . ^[53] uvedl, ?e umist?ni jejiho dila na p?elom romantismu a realismu je spi?e jen oblibenou frazi, ktera nevystihuje jedine?nost dila le?iciho mimo proudy v?eobecnych literarnich ideji. Tvrdil, ?e od velikych realist? zapadnich i vychodnich (jako Balzaca , Flauberta nebo Dostojevskeho ) se odli?uje tim, ?e nep?epina skute?ny ?ivot v monumentalitu nebo hore?nou vyt?e?t?nost, misto toho je ve?kere jeji dilo snove a pohadkove. V jejim sv?t? vladnou mravn?j?i, voln?j?i a d?v?rn?j?i pom?ry mezi lidmi a ma blizko k rousseauovske utopii . Podle ?aldy proto neni N?mcova realistkou, m??ime-li realismus tim, jak vystihuje hluboke ko?eny zla, nebo? se autorka zam??ovala vice na dobro a p?irodu. ^[5]
• Vaclav ?erny rovn?? stav?l Bo?enu N?mcovou mimo tradi?n? udavane sm?ry. V p?edna?ce z roku 1940 p?ipomn?l nepravd?podobnou dobrotu postav a d?jovych zvrat?, a jeji prozy nazyva ?jednim dlouhym pasmem nemo?nosti, je? autorku vy?le?uji z realismu, ani? ji proto spinaly s romantismem“. Jadro jejiho venkovskeho optimismu dle ?erneho vyr?sta z viry v dobreho Boha, moudrou Proz?etelnost a o?ivujici du?i P?irody, nikoliv z fale?ne lidovosti a narodovosti ani z rousseauovskeho romantismu. ^[54]
• Arne Novak tvrdil, ?e Bo?enu N?mcovou nelze cele vystihnout heslem romantismu, proto?e na to je p?ili? moderni, a od typickych romantik? se li?i pozorovatelskym talentem a intenzivni hloubavosti. Jeji schopnost zachycovat post?ehy a skladat je v celistvy ?ivotni nazor nazyva pozorovatelskym realismem. V souvislosti se socialn? kritickymi a tenden?nimi dily hovo?il o ?romantickem naturalismu“, av?ak zd?raz?uje, ?e jejim pevn? zakotvenym postavam neubli?i za?azeni do toho ?i onoho programoveho planu, proto?e p?es n?j jednodu?e p?er?staji. ^[55]

Ve druhe polovin? 20. stoleti do?lo k siln?j?imu spojeni Bo?eny N?mcove s realismem na ideologickych zakladech. Proto?e byl realismus chapan jako historicky spravny sm?r a nutny p?edch?dce oficialn? podporovaneho socialistickeho realismu , zd?raz?ovala se realisti?nost zakladatelky moderni ?eske prozy. Zden?k Nejedly ozna?il Babi?ku za skv?ly p?iklad literarniho realismu, ^[56] a rovn?? uvedl, ?e N?mcova dala podn?t k ?eskemu zkoumani socialni otazky a k ?eske socialisticke literatu?e. ^[57]

V ?eskem literarnim badani ve 21. stoleti do?lo k navratu k men? ideologickemu a analyti?t?j?imu zkoumani. Martin Hrdina ve sve monografii Mezi idealem a nahou pravdou, o ?eskych diskusich o realismu, hovo?il o p?evladajicim p?esv?d?eni ?eskych badatel?, ?e realismus je nutne pojimat v souvislosti s dobovym stavem kritickych a estetickych nazor?, k ?emu? se p?idava je?t? p?esv?d?eni, ?e ?esky literarni realismus uzce souvisi s d?nim v ruske, francouzske ?i anglicke literatu?e. Za realismus byla proto v ?eskem prost?edi ?asto ozna?ovana teprve a? dila, ktera vznikla po p?ijeti realistickych teorii a cizich realistickych d?l. Ve?kera p?edchozi dila realistickeho charakteru (nap?iklad texty Borovskeho , Nerudy nebo prav? N?mcove) byla interpretovana jako texty soliter?, stojicich mimo proudy a obklopenych doznivajicim romantismem. Toto pojeti nalezneme, krom? ji? zmin?nych, u Toma?e Garrigua Masaryka , Jana Hanu?e Machala , Anny Solovjovove , v syntetizujicich D?jinach ?eske literatury , ale je?t? i v roce 2011 u Martina Ku?ery . ^[58] Martin Hrdina v?ak poukazal na to, ?e bychom N?mcovou nem?li chapat pouze jako p?edzv?st ?idealniho realismu“ 70. let 19. stoleti, nybr? jako sou?ast tohoto proudu. Argumentoval p?itom tim, ?e v n?meckem prost?edi, je? m?lo na N?mcovou zna?ny vliv, byl programovy realismus v 50. letech u? velmi roz?i?eny. ^[59]

Poezie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvnimi publikovanymi dily autorky byly basn?: ^[60]

• ??enam ?eskym“ (?asopis Kv?ty , 5. dubna 1843)
• ?Vodnik“ (?asopis ?eska v?ela , 26. ?ervence 1844)
• ?Moje vlast“ (?asopis Kv?ty , 17. srpna 1844)
• ?Touha“ (?asopis ?eska v?ela , 3. za?i 1844)
• ?Znameni“ (?asopis Kv?ty , 7. za?i 1844)
• ?Hv?zda ma“ (?asopis ?eska v?ela , 4. ?ijna 1844)
• ??e?ulka“ (almanach Hornik , 2. ro?nik, 1845)
• ?Zasnoubeni“ (?asopis Kv?ty , 26. ?ervence 1845)
• ?Slavne rano“ (?asopis ?eska v?ela , 6. listopadu 1846, p?vodn? m?la vyjit ji? 9. srpna 1843, opo?d?na v?ak vinou cenzury )

Povidky a dal?i krat?i prozy [ editovat | editovat zdroj ]

Vyznamnou ?ast dila Bo?eny N?mcove tvo?i povidky, ktere psala a vydavala pr?b??n? po celou dobu sveho literarniho p?sobeni. Za jejiho ?ivota v?ak ?adna z nich nevy?la kni?n?, byly publikovany v novinach, kalenda?ich, almana?ich a ?asopisech: ^{[61] [62]}

• ?Domaci nemoc“ (?asopis ?eska v?ela , 16. ?ervna 1846), podtitul ?Obrazky z nyn?j?iho ?eskeho ?ivota“ ? Vyprav?ni doma?licke divky Ani?ky o tom, jak pobyvala u stryce ve Vidni a u?ila se n?mecky, ale styskalo se ji po domov? a ?eske ?e?i. Italskou pani, ktera pova?ovala ?echy bezmala za divochy, uchvatila Ani?ka svym zp?vem. Babi?ku, pobyvajici ve Vidni u sveho syna, ktery nemluvil ji? ?esky, pak pot??ila rozhovorem v mate??tin?. ^[63]

• ?Dlouha noc“ (?asopis ?eska v?ela , 25.?29. za?i 1846) ? Narodopisna povidka o p?astevnicke masopustni slavnosti, zvane dlouha noc, p?i?em? jeji kralovnou je divka, ktera byla v p?edeni nejpiln?j?i. Kdy? je kralovnou v ?ernov? vybrana Madlenka, dcera sedlaka ?ihy, zvoli si za krale syna kova?e ? Ji?iho. Ve?er b?hem slavnosti si milenecka dvojice ur?i sve hv?zdy na nebi, pak tan?i a kova??v syn p?edava Madlence vrko? (sladke pe?ivo se su?enym ovocem a faborky-stuhami). ^[64]

• ?Obrazek vesnicky“ (?asopis ?eska v?ela , 23. unora ? 2. b?ezna 1847) ? Vyprav?ni o ne??astne lasce Hany a Tom?e. Maji se brat, vinou intrik jsou v?ak oba uvazani do dohodnutych man?elstvi a ?alem t??ce onemocni. ^[65]

• ??ertik“ ( Moravske noviny , 23.?25. b?ezna 1851, anonymn?) ? V zim? p?i p?edeni vypravi stara Berta pohadku o tom, jak ?ernokn??nik vyvolaval ?erta, p?itom se z navsi ozyvaji podivne zvuky a mlade? se t?ese strachy. Kdy? zahadne stvo?eni vtrhne do sv?tnice, ute?ou pov?r?ivi chlapci za hospoda?em, aby povolal kostelnika. Domn?le stra?idlo se v?ak uka?e byt n??im zcela p?irozenym.

• ?Baru?ka“ (kalenda? Koleda na rok 1853, vy?el 1852, anonymn?) ? Prvni rozsahlej?i povidka, vypravi o hezke a poctive divce Baru?ce, dce?i sedlaka Barto?e z m?ste?ka T. Otec po?le Baru?ku na zau?enou do m?sta, jako panskou ji vezme pon?m?ely p?ibuzny. Ve m?st? si Baru?ku za?ne namlouvat mali? Vojt?ch Lesensky, zarove? ji v?ak ?ikanuji ostatni slu?ky, nepoctive a zpustle. Ka?enka, divka pochazejici ze stejne vesnice, doporu?i Baru?ce, aby se nebranila lasce a zp?ijemnila si tak t??ky ?ivot. Baru?ku v?ak ne??astnou nahodou zatknou jako nev?stku. Po propu?t?ni se v zoufalstvi vrhne do ?eky, je zachran?na ryba?i, p?edana bohate vdov? a dostava druhou ?anci na ?t?sti. ^[66]

• ?Pomn?nka ?lechetne du?e“ ( Novy kalenda? katolicky ?ili Poutnik z Prahy na rok 1855, vy?el 1854), vydavano bylo take pod nazvem ?Rozarka“ ? Povidka o Rozarce Smilovic, chude, nemocne a hrbate pleta?ce pun?och. Rozarka nav?t?vuje vyprav??ku a vypravi pohadky jejim d?tem, pozd?ji se take uka?e, ?e je ?lechtickeho p?vodu, ale jeji otec se d?stojenstvi vzdal, nebo? byl chudy. P?ed?itanim knih napravi Rozarka ?evcova syna Antonina, ten se pak pusti na zku?enou do Amsterdamu . Kdy? se roz?i?i zprava, ?e Rozarka le?i na smrtelne posteli, pospicha za ni vyprav??ka i Antonin z ciziny. ^[67]

• ?Sestry“ (almanach Lada Niola na rok 1855, vy?el 1854) ? Povidka o sestrach Johan? a Hedvice je situovana do okoli Zahan? . Hedvika je zamilovana do myslivce Roberta a schazi se s nim, posleze se v?ak uka?e, ?e Robert je ?enatym kni?etem a divku oklamal. Hedvika z ne??astne lasky va?n? ocho?i. ^[68]

• ? Karla “ (sbornik Perly ?eske na rok 1855) ? Povidka odehravajici se v chodske vesnici Stra? , a vyprav?jici o divce Karle a jeji matce Markyt?. Po smrti otce se vraceji dom? a pracuji u stra?skeho rychta?e. Karla se p?ateli s Hanou, divkou ze sousedstvi, av?ak odmita v?echny chlapce a tan?i pouze s Hanou. Kdy? Hana prozradi, ?e se ji libi vojenske od?ni, rozhodne se Karla odhalit o sob? velke tajemstvi. ^[69]

• ? Diva Bara “ (kalenda? ?eska pokladnice na rok 1856, vydano 1855) ? Povidka zasazena do vychodo?eske vsi Vestec . Bara je jedinym dit?tem mistniho pasty?e Jakuba, jeho? man?elka zem?ela kratce po porodu. O Ba?e mistni v??i, ?e je dit?tem podvr?enym polednici . Bara je velke a silne d?v?e, s ?ernymi vlasy a velkyma o?ima a na rozdil od ostatnich se neboji umrlc?, had?, ?ert? ani ni?eho jineho. Neni p?ili? oblibena, krom? otce ji miluje pouze kostelnik?v syn Josifek a fara?ova nete? El?ka, rada proto pobyva na fa?e. El?ka se v Praze zamiluje do leka?e, ma si v?ak misto n?j brat sprav?iho Kiliana Slamu. Bara se p?evlekne za stra?idlo a spravce vyd?si, za co? je potrestana no?nim pobytem v marnici. Tento domn?ly trest se v?ak nakonec uka?e byt pro Baru po?ehnanim. ^[70]

• ? ?tyry doby “ (v rukopisnem almanachu k Novemu roku 1856, tiskem 1890), vydavano bylo take pod nazvem ?ty?i doby ? kratka basnicka proza s autobiografickymi prvky vyprav?jici o ?en? s mnoha sny a idealy, provdane za ?patneho mu?e.

• ? V zamku a v podzam?i “ (kalenda? Koleda na rok 1857, vydan 1856) ? Zbohatly pan Sko?dopole si zm?ni jmeno na von Springenfeld a koupi panstvi i se zamkem. Jeho pani Kate?ina dba v novem ?ivot? p?edev?im na anglickeho psi?ka Joliho. Mezi chudymi lidmi v podzam?i je v?ak ?ivot t??ky, obzvla?t? pro rodinu Karask?, pote, co vinou ne??astne nahody zahyne otec. Posleze umira na choleru take maly Josifek a jeho matka. Poz?staleho sirotka Vojt?cha se ujme rodina mistniho krej?iho, Vojt?ch posleze zachrani Joliho p?ed vzteklym psem a za odm?nu se stane gromem (lokajem). Pani Kate?ina zanedlouho take onemocni cholerou, dohli?i na ni v?ak laskavy pan doktor, pod jeho? vlivem se z pani stava dobroditelka chudych. ^[71]

• ? Chudi lide “ ( Novy kalenda? katolicky ?ili Poutnik z Prahy na rok 1857, vy?el 1856), podtitul ?Obraz ze ?ivota“, p?vodni nazev ?Alina“. Vyprav??ka p?iji?di do chudeho podkrkono?skeho m?ste?ka K. (min?n je ?erveny Kostelec , kde N?mcova ?ila v letech 1837?1838) ^[72] a zji??uje, ?e navzdory varovanim je to p?ijemne misto. Mistni vzpominaji na velky po?ar m?sta, zp?sobeny panskym myslivcem ? po?ar je realnou historickou udalosti z 11. srpna 1831. Vyprav??ka posleze pot?ebuje poslat dokumenty a domaci ji doporu?i poctiveho a pracoviteho Jakuba Halinu, pova?ovaneho za blazna. Pozd?ji se s Jakubem lepe seznami a on vypravi o svych za?itcich z vojny, zejmena z Italie, kde za?il lasku. Jakub se te? stava dobrodincem mistni milenecke dvojice, Manka a Florinky, a umo?ni jejich svatbu. ^[73]

• ?Dobry ?lov?k“ (?asopis Posel z Prahy , unorove a? dubnove ?islo, 1858) ? Povidka vypravi o vozkovi jmenem Ji?i Hajek, vozicim zbo?i mezi Nachodem a Vidni, a inspirovany rty?skym formanem Antoninem Hejnou (1795?1844). ^[74] A? dobra partie, dlouho se nechce o?enit. Kdy? ov?em d?v?e jmenem Madla ze vsi Jesenice (min?na asi Velka Jesenice ) ^[75] odji?di do Vidn?, cestou se s mladym Hajkem sbli?i. Hajek uplatni divku u znamych jako slu?ebnou. Madle se ov?em ve Vidni ?ije t??ko, by? se alespo? sna?i pomahat krajan?m, jak to jen jde, a nakonec se shleda i se svym dlouho ztracenym bratrem. Hajek si mezitim uv?domi, ?e Madlu chce za ?enu, musi se o ni ov?em utkat s mlyna?em, ktery se ji chce zmocnit nasilim. ^[76]

• ? Chy?e pod horami “ (almanach Maj , kv?ten 1858), podtitul ?Obrazek ze Slovenska“ ? Mlady Bohu? Sokol z Prahy se vraci od stryce z Mi?kovce a na cest? z Tisovce do Brezna zabloudi v lesich pod ?umbierem . Mistni rodina Medved? ho pohosti a nabidne mu, aby v kraji n?kolik dni pobyl. Bohu? ma s sebou kreslici na?adi a mj. zachyti na obrazku Medvedovu vnu?ku Katu?ku. Ve?er se tan?i kolem vatry, zpiva a ska?e p?es ohe?. Druheho dne ma Bohu? odcestovat, ale laska mezi nim a Katu?kou ji? vzplanula. ^[77]

• ? Pan u?itel “ ( Sbornik: kalenda? u?itelsky na rok 1860, vy?el 1859) ? Posledni dokon?ena povidka. Vyprav??ka B?tu?ka vzpomina, jak ?est let chodila do ?koly ve Chvalin? ? patrna je inspirace Chvalkovicemi , kde byla v letech 1830?1833 na vychovani sama N?mcova. ^[78] Chvalinskym u?itelem byl vlidny a zbo?ny stary mu?, schopny d?ti zaujmout, a B?tu?ka se proto mnohe nau?ila, i kdy? zaklady, nap?iklad ?teni, znala ji? z p?ed?kolniho v?ku od stry?ka. U?itel?v dobry p?iklad pozvedl cely kraj, nebo? z d?ti, ktere u?il, se stali ?adni hospoda?i. ^[79]

• ?Cesta z pouti“ (vydana posmrtn? v roce 1891 Janem Vaclavem Novakem podle nedochovaneho rukopisu) ? Verunka Bla?enovic se vraci od tety z Prahy a ma cestovat dom? s klatovskym vozkou, ne??astnou nahodou ji v?ak ujede. Lide ji poradi, aby ?la do Cerhovic a na vozku tam po?kala. V ?evnicich po?ada nezname d?v?e o vodu. Kdy? zjisti, ?e pochazi z velmi chude rodiny, s nemocnym otcem a nep?itomnou matkou, podaruje divku a jeji sourozence chlebem s maslem, pen?zi a obrazky svatych. Na cest? pak spat?i ?etnika, zpanika?i a ztrati se, dojde a? do Velkeho Vosova (dnes Osov ). U vesnice potka Toni?ku Brada?ovou a ta ji nabidne nocleh, proto?e ji? p?ichazi ve?er. V noci se ne?ekan? vraci Toni??in bratr, a kdy? vidi ve sve kom?rce neznamou divku, je okouzlen.

Krom? t?chto d?l jsou k povidkam Bo?eny N?mcove n?kdy ?azeny take ?Vyklad historie“, ?Kavova spole?nost“ a ??alamon Her?l“, vydane v roce 1855 v ?asopise Rachejtle , jejich autorstvi je v?ak sporne. ^[80]

Pohadky [ editovat | editovat zdroj ]

N?mcova byla schopnou vyprav??kou, a tak ji p?atele vybizeli, aby sve pohadky sepsala a vydala. Nabadali ji, aby to, co bylo z ?eskeho pohadkoveho bohatstvi ulo?eno v jeji pam?ti, dokumentarn? zaznamenala. Znala mnoho pohadek, hodn? si jich zapamatovala z d?tstvi. ?etla take n?mecke sbirky pohadek, legend a pov?sti. ?eske pohadky byly jeji prvni samostatn? vydane literarni dilo. Ziskavala zku?enosti, rozvijela svoje tv?r?i a vyprav??ske schopnosti. ^[81]

Narodni bachorky a pov?sti (1845?1848) [ editovat | editovat zdroj ]

^{[82] [83]} Na vydavani pohadek se dohodla s nakladatelem Jaroslavem Pospi?ilem , vydavala je po se?itech. Prvni se?it vy?el 1. ?ervence 1845, druhy na podzim 1845, t?eti a ?tvrty dil byl psan v zim? 1845?1846, kdy nejvice sbirala material z okoli Doma?lic. Paty svazek vy?el v za?i 1846, ?esty pak na podzim 1847. Sedmy svazek vy?el a? v listopadu 1848. Druhe, roz?i?ene vydani, vy?lo v letech 1854?1855. ^[84]

Tematicky se skladby opiraji o podani ze severovychodu ?ech a oblasti Chodska (t?eti a? sedmy se?it). Dvanact pohadek z prvnich dvou se?it? nejsou vznikle zapsanim lidovych motiv?, ale jsou um?le. ^[85]

Nejznam?j?i pohadky [ editovat | editovat zdroj ]

• Neohro?eny Mike? ? zfilmovano jako O state?nem kova?i
• O Popelce
• ?ert?v ?vagr ? zfilmovana jako S ?erty nejsou ?erty
• Sedmero krkavc?
• Princ Bajaja ? zfilmovali Trnka , Kachlik
• ?ert a Ka?a ? zfilmovano jako Hratky s ?ertem
• O Pernikove chaloupce
• O princezn? se zlatou hv?zdou
• ?ternberk ? zfilmovano jako Jak si zaslou?it princeznu
• Potrestana pycha ? zfilmovano jako Py?na princezna
• O Slune?niku, M?si?niku a V?trniku ? zfilmovano jako Princ a Ve?ernice
• O chytre princezn? a Spravedlivy Bohumil ? zfilmovano jako ?ertova nev?sta
• Chytra horakyn?
• O Smoli?kovi
• O kohoutkovi a slepi?ce
• O zlatem kolovratku
• O hloupem Honzovi
• Alabastrova ru?i?ka
• O mluvicim ptaku, ?ive vod? a t?ech zlatych jablonich
• O Nesytovi
• Pohadka bez konce
• Jak se Honzik u?il latinsky (te? Jak se Honza u?il latinsky ^[86] )
• O labuti
• Divotvorna harfa
• O zakletem hadovi ? zfilmovano pod stejnym nazvem
• Jak Jaromil ke ?t?sti p?i?el ? novelisticky po?atek vypravuje o synovi uhli?e, ktereho tyra macecha. Popisuje jeho zalibu v zahradnictvi, zimni ?ivot oby?ejnych lidi, kdy si p?edli, tkali a ?ili, a take rozhovor Jaromila s otcem o povolani. Jaromil cht?l byt jedin? zahradnikem, to se otci nelibilo. Jednou, kdy? byl na pastv?, zavedl pta?ek Jaromila ke skale, kde byl vstup do tajne ?i?e. Byla to pestrobarevna ?i?e, s pidmimu?iky a d?v?aty, ktera se starala o zahradu a zamek. Po ?i?i Jaromila provedla kralova dcera Narciska. Zanedlouho musel Jaromil ?i?i opustit, p?ed odchodem dostal od vodni vily ?kebli s perlou, od ohnive divky lahvi?ku s ohn?m a od Narcisky zlatou pecku a r??ove listi, ktere se zm?ni ve zlato. Jakmile vy?el ven, zjistil, ?e ub?hlo deset let. V zamku na?el praci jako zahradnik a t?mi t?emi dary uzdravil nemocnou princeznu, kterou si pak vzal za ?enu. Li?eni podzemni ?i?e a zjevovani vil je velmi vroucne a libezne, d?j je ?ivy a sv??e psany stylem kouzelnych povidek. N?mcova vlo?ila do pohadky svoje d?tske sny o kouzelne idealni ?i?i, a dodala jim zvla?tniho p?vabu obrazem idealni rovnosti lidi a podzemniho raje, jen? je pramenem ?ivota zem?. ^[84]

Vyznam Narodnich bachorek a pov?sti pro rozvoj ?eske literarni tradice vyzdvihovali ji? J. K. Tyl, K. Havli?ek a K. Sabina. ^[87]

Slovenske pohadky a pov?sti (1857?1858) [ editovat | editovat zdroj ]

^{[88] [89]} Se slovenskym folklorem se seznamila p?i nav?t?vach man?ela na Slovensku. Adaptovala zapisy slovenskych p?ekladatel?. P?i p?ekladu do ?e?tiny ponechavala dialogy ve sloven?tin?. P?evaha kouzelnych pohadek, ustni vyprav?ni bylo uchovano v?rn?ji ne? v ?eskych pohadkach. ^[87]

Nejznam?j?i pohadky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?O dvanacti m?si?kach“
• ?S?l nad zlato“
• ?O ba?ovi a ?arkanu“

Zajem o lidovy ?ivot p?enesla N?mcova v poslednim desetileti ?ivota i na ?ir?i slovanskou oblast. P?ekladala ukazky lidove slovesnosti, hlavn? slovinske, srbske a bulharske. My?lenka sestavit soubor slovanskych pohadek z?stala neuskute?n?na. ^[85]

V?t?i prozy [ editovat | editovat zdroj ]

• Babi?ka (1855) ? sv?tov? proslule dilo, napsane po smrti syna Hynka. Podle n?kterych badatel? N?mcovou k sepsani Babi?ky inspirovalo dilo P?stounka, ?ili, Vychovavani malych ditek mimo ?kolu (1851) Franti?ka Jana Mo?nera . N?mcova popisuje vzpominky na ??astne d?tstvi pro?ite v  ratibo?ickem udoli . Ust?edni postavou dila je babi?ka ( Marie Magdalena Novotna ) ? siln? zidealizovana, stala se symbolem dobra a lasky. Kniha za?ina p?ijezdem babi?ky na Stare B?lidlo ; dal?i kapitoly popisuji ?ivot na samot? a obyvatele ratibo?ickeho udoli. Babi?ka svoji moralni hodnotou vyrazn? p?evy?uje ostatni lidi, a to ze v?ech vrstev. V?t?ina postav v?etn? kn??ny (vevodkyn?) ze Zahan?, ktera je take vyrazn? zidealizovana, je historicky dolo?ena. Objevuje se tu i postava, ktera do kompozice dila vicemen? nezapada ? ?ilena Viktorka. Dal?i postavou je mlada komtesa Hortenzie, ktera jako by zaji??ovala ur?itou realitu sv?ta v tomto dile. Dilo vyzniva optimisticky, a to i p?es babi??inu smrt. N?mcova dala tomuto svemu nejslavn?j?imu dilu, p?elo?enemu do mnoha jazyk?, podtitul Obrazy venkovskeho ?ivota . ^{[90] [91]}

• Pohorska vesnice ( 1855 ) ? povidka ze ?ivota lidu venkovskeko ^[92]

Narodopisne a cestopisne obrazy ze Slovenska a Ma?arska [ editovat | editovat zdroj ]

Texty vznikle na zaklad? cest Bo?eny N?mcove na Slovensko, ?aste?n? je popisovano take Ma?arsko: ^[93]

• ?Vzpominky z cesty po Uh?ich“ (?asopis Lumir , 1854) ? Cestopis napsany podle prvni cesty (24. dubna ? 14. kv?tna 1851) za?ina popisem setkani N?mcove s n?meckym basnikem a dramatikem Christianem Friedrichem Hebbelem ve vlaku. Nasleduje cesta vlakem p?es Ganserndorf do Pre?burku ( Bratislavy ), pak p?es Galantu , Ost?ihom , Nanu , Vac (Vacov) a Pe?? (sou?ast pozd?j?i Budape?ti ). Popsana je Pe?? a Budin , kde se v te dob? je?t? nachazely znamky boj? a st?elby (z revoluce a ma?arskeho povstani v letech 1848?1849 ). Pote cesta ko?arem p?es Kerepes , Godoll? , Hatvan , kde je vyli?ena pou?, tradi?ni od?ni a cikanske kapely. Pote popsan Gyongyos , cestou chvala zem?d?lske p?dy, dale m?ste?ka Kovesd , Harsany a Mi?kovec ( Miskolc ). V Miskolci si N?mcova v?imla nepo?adku, dom? z blata, zdechlin zvi?at v ulicich a vzteklych ps?. Chvalila v?ak ma?arskou kuchyni, zejmena mno?stvi ?erstveho ovoce. Text se zabyva take horkymi koupelemi v Tapolce , vinicemi a vinnymi sklepy u Jagru ( Egeru ) a nav?t?vou hospodskeho koncertu slavneho cikanskeho hudebnika Bunka. N?mcova se take pokusila o charakterizaci narodnich zvyk? a povah: Ma?arky m?ly podle jejiho popsani rady pestre ?aty a ?perky a najimani velkeho mno?stvi ne?inneho slu?ebnictva, Ma?arove byli prchlivi, hrdi a va?nivi, s neoby?ejn? velkym po?et rachotivych nadavek a hrubych slov a pohrdanim v??i Slovak?m. Vzhledov? byli podle N?mcove mali, silni, s ?irokymi tva?emi a nizkymi ?ely. Ma?arskou spole?nost popsala jako patriarchalni, ale s volnymi man?elstvimi, ktera se ?asto nakonec poklidn? rozpadnou. Cestopis kon?i cestou do Tiszakeszi a pak lodi po ?ece Tise do Szolnoku .

• ?Z Uher“ (napsano 1852, tiskem 1863 v sebranych spisech z rukopisu) ? Popis ?asti cesty, kterou N?mcova podnikla v ramci druheho pobytu v Uhrach (20. srpna ? 18. ?ijna 1852), z ?armot do Banske Bystrice . Text za?ina uvahou nad lazn?mi na Slovensku a Ma?arsku, sice men? znamych ne? nap?iklad Karlovy Vary , ale podle N?mcove o nic men? le?ivych. Nejnav?t?vovan?j?i byly turecke lazn? ve Starem Budin?. Cestopis dale obsahuje popis cesty do Slia?e , p?ep?ahani v Balogu (pozd?j?im ?iernem Balogu ) a tam?j?i p?irody a vyhledu na hory. N?mcova uvedla, jak se po cest? dale vyptavala na hrady na kopcich, ale spolucestujici v ko?a?e nic nev?d?li, nebo? vy??i t?idy se v te dob? o minulost p?ili? nezajimaly. Li?eno je p?enocovani ve m?st? ?ahy (Ipolysag), kde spole?nost nespala v hostinci, nybr? ve dvo?e a spisovatelka se stala sv?dkem toho, jak se v noci zastavil za slovenskou d?ve?kou Markou jeji mily Lazar. Pak nasledovala jizda do Moravc? (Kostolne Moravce, sou?ast Hontianskych Moravc? ), kde ?ili luteran?ti Slovaci. B?hem poho?t?ni u rychta?e se hovo?ilo o dvousetlete nadvlad? Turk?, N?mcova si poznamenala, ?e divky se zde vdavaji mlade (12?16 let), mu?i maji byt nejlepe o 2?3 roky star?i. V textu pak nasleduje d?kladny popis kroj?, p?ijezd do Batovc? a rychla jizda do Banske ?tiavnice , kde cestopisny uryvek kon?i.

• ?Uherske m?sto (?armoty)“ ( ?asopis Musea kralovstvi ?eskeho , 1858), podtitul ?Narodopisny obrazek“ ? Text, vychazejici z t?etiho pobytu (9. kv?tna ? 17. ?ijna 1853), popisuje m?sto Bala?ske ?armoty (od roku 1920 rozd?leno na ?armoty a Slovenske ?armoty ), stoli?ni m?sto Novohradske stolice a jeho okoli. Po?ina se slo?enim etnickym (podle udaj? N?mcove z 8000 tehdej?ich obyvatel p?eva?ovali Slovaci, dale ?ide, cikani [min?ni Romove ] a Srbove) a nabo?enskym (katolicismus a luteranstvi). Pozornost je v?novana uspo?adani m?sta, vn?j?ku a vnit?ku dom?, p?eva?n? cihlovych, a jejich za?izeni. V ulicich zaznamenala Bo?ena N?mcova mnoho blata a smeti, ?e na hroudach rostla i zelenina, smeti v?ak roztahavali divoci psi, za?lapavaly volske povozy a odna?el vitr, proto byly ulice alespo? ?aste?n? pr?jezdne. H?bitovy byly popsany jako neudr?ovane, p?ipominajici spi?e haje. N?mcova podala take popis hospoda?stvi: neoby?ejn? urodna p?da, ale neambiciozni obyvatelstvo ? vinopalny a kramky dr?i ?ide, pivovary ?e?i a Slovaci, hostince N?mci a Slovaci, mlyny Slovaci, drata?stvi Rus?aci ( Rusini ), holi?stvi (kde se vykonavaly take leka?ske operace) a honosn?j?i obchody Srbove (Raci). Ma?a?i vykonavali pouze ?eznicke ?emeslo. O hudbu, zejmena hru na housle, se starali cikani (je zmi?ovana Czinka Panna jako obdivovana osobnost minulosti), s vyjimkou gajdo?? (dudak?), co? byli Slovaci. Dale je v textu p?itomen popis les?, vyu?ivanych rostlin a bylin, sazeni a sklizeni r?znych plodin (p?edev?im kuku?ice, tykvi, cibule, papriky, raj?at, konopi, r?zneho ovoce a vina). D?kladn? je popsan rovn?? dobovy chov koni, v po?etnych stadech na pustach , krav v?ak bylo malo, nebo? mle?ne vyrobky nedosahovaly na jihu takove popularity jako v hornim Slovensku. Pozornost je v textu v?novana take ?eledinstvi, obecnimu z?izeni, soudnictvi a ?kolstvi ? v katolickych ?kolach se podle N?mcove vyu?ovala ma?ar?tina, v evangelickych p?eva?n? sloven?tina.

• ?Obrazy ze ?ivota slovenskeho“ ( ?asopis Musea kralovstvi ?eskeho , 1859) ? Zachyceni tradi?ni slovenske rodiny, ktera v polovin? 19. stoleti za?inala pomalu mizet: d?sledne dodr?ovani v?ech svatk?, p?isn? patriarchalni system, vnimani ?eledi jako sou?asti rodiny, povinnost vdanych ?en nosit ?epec. Na rozdil od Ma?arska a Srbska, kde v?t?inu prace obstaraval mu?, byly tradi?ni slovenske ?eny siln? zapojeny do hospoda?ske ?innosti. Zmi?ovana je take vychova d?ti, namluvy a vstup do man?elstvi, ktere byvalo b??n? domlouvano rodi?i proti v?li snoubenc?. Popisovany jsou zde svatebni zvyky, aby bylo man?elstvi vyda?ene a aby se narodil chlapec, svatebni hostina a p?islu?ne svatebni pisn?; dale pak pe?e o t?hotnou ?enu a organizace k?tin. Text pokra?uje zaznamem zvyklosti, spojenych s umrtim: polo?eni umirajiciho na zem, otev?eni okna, na?ikani nad rakvi. Nakonec jsou uvedeny svatky, p?i?em? nejvice se slavi kra?un (Vanoce), spojeny s ?adou p?edvad?nych scen.

• ?Kraje a lesy ve Zvolensku“ (?asopis ?iva , 1859) ? Popis Zvolenske stolice za?ina morfologickym rozd?lenim a zachycenim hor a vrch?, s d?razem na druhy strom? na nich rostoucich. Nasleduje vy?et ?ek a jejich p?itok? a teplych z?idel. Dale vyli?ila N?mcova dobyvani ?elezne rudy, t??bu d?eva a paleni mili?? . Chudoba kraje je vysv?tlovana pov?sti o Run? , kterou mistni banici nepoznali a hodili do Hronu . Slovenske hospoda?stvi N?mcova ozna?ila za evropske (na rozdil od asiatickeho u Ma?ar?). Uvedla zde, ?e ze 100 330 obyvatel jsou v?ichni katoli?ti nebo evangeli?ti Slovaci, s vyjimkou potulnych cikan?. Obdivn? popsala urostlost zdej?ich mu??, jejich vlasy, zuby a od?ni. Text zevrubn? podava take historii hornictvi a postupne slovakizace n?meckych a ma?arskych obyvatel, dale pak zhodnoceni kvality a mno?stvi d?eva a divoke zv??e, ktera lesy obyvala (mnoho medv?d?, divokych prasat, vlk?, li?ek, rozli?neho ptactva a ryb a te? had?, spojenych s lidovymi pov?stmi). N?mcova zachytila take rozd?leni d?evorubc? na osm t?id, podle schopnosti a povinnosti. Na zav?r je pak podan detailn?j?i rozbor stravy, oble?eni a lidovych pov?r a p?edstav, ktere se va?i k jednotlivym p?irodnim jev?m; zachyceny jsou take p?vodni slovenske dialogy, po lovu na medv?da a p?i t??b? a plaveni d?ivi.

• ?Posledni medv?d na ?erchov? u Chodova nedaleko Doma?lic a honba na medv?da na Polho?e v Gajdo?ov? potoku na Slovensku“ (?asopis Zabavy myslivecke , 1859) ? kratke srovnani situace na Chodsku, kde si na st?etnuti s medv?dem vzpomina jen sta?i?ky sedlak, a na Slovensku (Zvolenska a Gemerska stolice ), kde bylo medv?d? mnoho a pravideln? se na n? po?adaly nebezpe?ne hony. N?mcova popsala hon na zaklad? osobniho sv?dectvi Gustava Zechentera , leka?e z Brezna , uvedla p?itom, jak post?eleny medv?d napadl lovce a pokousal ho.

• ?Slovenske staro?itnosti“ (?asopis Pamatky archeologicke a mistopisne , 1859), podtitul ?ze zapisk? dra Gust. Reusza sd?luje Bo?ena N?mcova“ ? popis archeologickych nalez?, p?eva?n? bronzovych nastroj?, drat?, minci a popelnic , v t?chto oblastech: Gemerska stolice (zde Gemer , Dra?ice , ?ivetice , Ple?ivec , Drien?any , ?panie Pole , Pokoradza a kamenny olta? u vrchu Vepor u vsi Klenovec ), Malohontska stolice (zde Vy?ny Skalnik , Ni?ny Skalnik , Maginhrad ), Zvolenska stolice (zde Bala?e ), Bor?odska stolice (pozd?j?i Ma?arsko, zde Stara Huta, pozd?j?i ma?arska Ohuta , okoli Maleho ?uru, tedy pozd?j?iho ma?arskoh Kisgy?ru , a dolnozemske chotarske, stra?ni a h?bitovni chlumy mezi ?ekami Dunaj , Tisa a Kri? ). U n?kterych mist spojeno s etymologickym vykladem nazvu.

• Hry:
  • ?T?locvi?ne hry slovenskych chlapc? ( Sbornik: kalenda? u?itelsky , 1858) ? kotrmelce, hra s mi?em, hon?ni, pasovani, p?stni souboj, lezeni na strom, stoj na hlav? (i na strom?), vyhazovani a chytani vala?ek , p?eskakovani ?ibeni?ek, vzajemne zvedani a p?eva?ovani, hra na bi?, hra na koridona
  • ?Hra na pannu“ a ?Propletani (previjania) v?nc?“ (?asopis ?t?pnice , 1858, anonymn?)
  • ?Hra na nev?stu“ a ?Hra na ku?atko a jest?aba“ (?asopis ?t?pnice , 1858)
  • ?Hra na svinku“ a ?Hra na pukanku“ (?asopis ?t?pnice , 1859, anonymn?)
  • ?Vano?ni hra slovenskych chlapc?“ (?asopis ?t?pnice , 1859)

• Hadanky:
  • ?Hadanky 1“ (?asopis ?t?pnice , 1856, anonymn?)
  • ?Hadanky 2?17“ (?asopis ?t?pnice , 1857, anonymn?)
  • ?Hadanky 18?25“ (?asopis ?t?pnice , 1858, anonymn?)
  • ?Hadanky 26?35“ (?asopis ?t?pnice , 1859, anonymn?)
  • ?Hadanky 36“ (?asopis ?t?pnice , 1860, anonymn?)

• Pisn?, pop?vky, ?ikanky:
  • 1. ?Z vano?ni pisn? pasty?? slovenskych“ (?asopis ?t?pnice , 1857, anonymn?)
  • 2.?6. ?Slovenske pisn? (Pro dosp?lej?i)“ (?asopis ?t?pnice , 1857, anonymn?)
  • 7. (bez nazvu) (?asopis ?t?pnice , 1861, anonymn?)
  • 8. ?Slovacka: Straka a sykorka“ (?asopis ?t?pnice , 1855)
  • 9.?10. ?Napodobeni zp?vu pta?iho“ (?asopis ?t?pnice , 1859)
  • 11. ?Napodobeni ?abich hlas?“ (?asopis ?t?pnice , 1859)
  • 12.?18. ?Kratke pop?vky. Slovenske: a) D?v?enske, b) Chlapecke“ (?asopis ?t?pnice , 1857, anonymn?)
  • 19.?22. ?Pop?vky d?tske (Ze Slovenska)“ (?asopis ?t?pnice , 1857, anonymn?)
  • 23.?31. ?Slovenske pop?vky“ (?asopis ?t?pnice , 1858)
  • 32.?33. ?Slovenske pop?vky“ (?asopis ?t?pnice , 1858, anonymn?)
  • 34.?38. ?Zp?vanky“ (?asopis ?t?pnice , 1859)
  • 39.?40. ?Pop?vky slovenske“ (?asopis ?t?pnice , 1860)
  • 41. ?Zp?vanka slovenska“ (?asopis ?t?pnice , 1861, anonymn?)
  • 42. ?Slovensky pop?vek“ (?asopis ?t?pnice , 1861, anonymn?)
  • 43. ?Maly koledni?ek“ (?asopis ?t?pnice , 1858, anonymn?)
  • 44.?46. ?Ukolebavky“ (?asopis ?t?pnice , 1857)
  • 47. ?Slovenska matka aneb ch?va hraje si s ditkem takto“ (?asopis ?t?pnice , 1859)
  • 48. ?Slovenske dit? mluvi k ?panbo?kove kravi?ce‘ takto“ (?asopis ?t?pnice , 1857, anonymn?)
  • 49. ?D?ti slovacke vidi-li lesniho holub (hrivnak), takto mu zpivaji“ (?asopis ?t?pnice , 1859)
  • 50. ?Na kavku (ve Slovensku) volaji“ (?asopis ?t?pnice , 1860)
  • 51. ?Kdy? kravy jdou, zpivaji d?ti aneb matky malym d?tem na Slovensku“ (?asopis ?t?pnice , 1860)
  • 52. ?Na Slovensku p?imlouvaji slimaku (hlem??di), kdy? ho d?ti chyti a ruce dr?i“ (?asopis ?t?pnice , 1860, anonymn?)
  • 53.?56. ?Jine pisn? a ?ikani“ (?asopis ?t?pnice , 1857)
  • 57. ?Volani slovenske ?ne?ky na slunce“ (?asopis ?t?pnice , 1859)
  • 58. ?Slovensky pop?vek“ (?asopis ?t?pnice , 1858)

N?mcove byl d?ive p?isuzovan take text ?Obrazy ze ?ivota Slovak?“ (?asopis Posel z Prahy , 1858), jde v?ak pravd?podobn? o dilo n?ktereho zapadoslovenskeho kn?ze.

Narodopisne a cestopisne obrazky z ?ech [ editovat | editovat zdroj ]

Texty popisujici zvyky na Chodsku a v men?i mi?e i jinde v ?echach: ^[94]

• ?Obrazy z okoli Doma?lickeho“ (?asopis Kv?ty , 1. ?ada: 29. listopadu ? 16. prosince 1845, 2. ?ada: 27. b?ezna ? 11. srpna 1846), podtitul ?Z p?atelskych dopis? Bo?eny N?mcove“ ? publicisticka proza, snaha o zachyceni folkloru , oby?ej?, zvyk?, na?e?i, stravy a kroj? , zejmena ve vsich Milav?e a Chrastavice . ^[95]
• ?Selska svatba v okoli doma?lickem“ (?asopis ?eska v?ela , 2.?6. ledna 1846) ? proza popisujici venkovskou svatbu ve vesnici T?ebnice (v textu St?emnice) a s ni spojene zvyky a pisn?
• ?Dopisy z Lazni Franti?kovych“ (?asopis ?eska v?ela , 20. listopadu ? 4. prosince 1846) ? reporta?n? lad?ny popis Franti?kovych Lazni ve t?ech dopisech, pozornost je v?novana m?stu samotnemu a mo?nostem vylet? do okoli (zejmena do Chebu ), te? i laze?skych z?idel a le?ebnych procedur; b?hem pobytu si N?mcova pov?imla, ?e se do ?eskych lazni sji?d?ji nav?t?vnici z cele Evropy (popisovana je velkovevodkyn? vymarska , sestra ruskeho cara, arcivevoda ?t?pan Habsbursko-Lotrinsky nebo basnik Anton von Klesheim ), ?e?tina zde v?ak sly?et neni, co? N?mcova napravovala vyhledavanim ?ech? a dru?enim se s nimi
• ?Koncert v Doma?licich dne 6. ledna“ (?asopis ?eska v?ela , 12. ledna 1847) ? kratky popis koncertu v hostinci, vystupoval klavirista Ji?i Florian (syn doma?lickeho m???ana), houslista Jind?ich Deahna a dirigent pan Sartor
• ?Z Doma?lic“ (?asopis ?eska v?ela , 1. ?ast: 9.?29. ledna 1847, 2. ?ast: 27. ?ervence 1847) ? v prvni ?asti popis doma?lickeho kulturniho ?ivota, svato?t?panska hudebno-deklamatorni akademie, zalo?eni nove knihovny, uvahy o z?izeni opatrovny pro d?ti, ?tena?ska a hudebni ?innost v Medakov? (tehdej?im Mrdakov?, dne?nim Mrakov? ), druha ?ast zachycuje dobro?inne akce k nakrmeni doma?licke chudiny
• ?Obrazek z okoli doma?lickeho“ (?asopis ?eska v?ela , 5.?9. b?ezna 1847) ? vyprav?ni o cest? na vrch ?echov, N?mcova zde potkala ?enu, ktera sbirala jahody na prodej a vyprav?la o lidovych pov?rach (matka neji jahody po smrti dit?te, pra?nec zanechava na polich brazdu), na cest? zpatky do vsi take potkaly babu le?itelku
• ?Selska politika“ (?asopis ?eska v?ela , 8.?15. dubna 1848) ? popis udalosti spojenych s p?ijetim dubnove ustavy , chudi d?lnici byli nuceni kupovat svi?ky, aby je mohli zapalit za oknem na oslavu, sedlaci se sna?ili zjistit, co vlastn? konstituce znamena, a jeden stary soused vzpominal, ?e byla p?islibena ji? po napoleonskych valkach ; posleze byla ustava vylo?ena v kostele a debatovalo se o zru?eni roboty a cenzury
• ?Ze V?erub“ (p?vodn? bez titulu, Narodni noviny , 27. kv?tna 1848) ? zprava o tom, jak se ve V?erubech mezi ?eskymi chodskymi sedlaky rozhodlo nevolit do Frankfurtskeho sn?mu , proto?e cht?li z?stat pod Prahou, volby v?ak odmitli take n?me?ti sedlaci, preferovali Rakouske cisa?stvi , i kdy? ctili stare p?atelstvi s N?meckem; nakonec v?ak kantor z ?erveneho D?eva p?esv?d?il t?i vesnice, aby vybraly volitele, zvoleny ?lov?k v?ak stejn? odmitl; volby se neu?astnili ani v dal?ich obcich jako Kout na ?umav? nebo Kdyn?
• ?Z Neumarku“ (?asopis Kv?ty , 27. kv?tna ? 1. ?ervna 1848) ? text zachycujici povida?ky o tom, ?e se bli?i ruske ?i francouzske vojsko, p?ipadn?, ?e se vraci Metternich , aby se pomstil na cisa?i, sedlaci ukryvali cennosti a obili a spekulovali, jak se budou branit, ?adny nep?itel se v?ak neobjevil; nasleduje pojednani o zlo?innosti (ktera byla nizka), o ?ebracich (kterych bylo mnoho), o rozdilu mezi ubytovanim podruh? na vesnici (kde se tradi?n? platilo ubytovani praci) a ve m?st? (kde museli platit pen?zi) a o bu?i?skych a antisemitskych letacich, ktere ov?em popsany sedlak zahodil, nebo? na Chodsku byli ?ide vnimani pozitivn? a mnozi z nich sami hospoda?ili; kone?n? je ?e? take o ?i?itelich protin?meckych nalad (u ?ech?) a proti?eskych nalad (u N?mc?)
• ?Od Doma?lic“ ( Narodni noviny , 7. za?i 1848) ? o zat?eni vlasteneckeho politika Petra Fastra v m?ste?ku Stod pote, co na n?j byla vypsana odm?na 400 zlatych
• ?Hospodyn?, na slovi?ko!“ ( Moravske noviny , 29. listopadu 1848) ? vyzva ?enam, za?inajici anekdotou o Themistoklovi , ktery udajn? ?ekl, ?e on sice vladne sv?tovladnym athenam, sam v?ak podleha sve ?en? a ona op?t svemu malemu synovi; N?mcova tvrdila, ?e ?eny, a? neviditelnym zp?sobem mocne, nejsou svobodne, proto?e ?iji v podru?i marnosti, vrtkavosti, paradivosti a zpozdilosti a svou moc u?ivaji jen ke klevetam a pleticham; text nabada ?eny, aby se staraly o vzd?lani mladych, nezakladaly si na titulech jako ?milostpani“, chovaly se slu?n? k selkam a slu?kam a zasazovaly se prost?ednictvim spolk? o mravnost ?eledi
• ?Kralovske hrani?ni m?sto Brod v lese v Bavo?ich“ (?asopis Lumir , 22. ?ervence 1852) ? pojednani o bavorske ?asti ?umavy, ktera byla d?ive osidlena Slovany, pozd?ji dochazelo k ustavovani hranice a spor?m mezi ?eskymi a n?meckymi obcemi, proto je take v oblasti z obou stran mnoho hrad? a tradice p?ihrani?ni stra?e; posleze se text zam??uje na m?sto Furth im Wald a zejmena ka?doro?ni slavnost zabiti zle san?, p?i ni? probiha divadelni p?edstaveni a ryti? osvobozuje princeznu a zabiji nestv?ru kopim a pistoli
• ?D?tske hry“ ( Sbornik: kalenda? u?itelsky na rok 1858, vydan 1857), podtitul ?Obrazy d?tskeho ?ivota na venkov?“ ? popis u?ivanych hra?ek a r?znych typ? d?tskych her, vyprav?ni pohadek babi?kou a hadanek otcem ?i stry?kem a take zp?sob?, jak pomahaji d?ti v hospoda?stvi

Narodopisne drobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Drobn?j?i etnograficke texty z r?znych oblasti ?ech: ^[96]

• ?R?zno?e?i z okoli doma?lickeho“ (4 stati, prvni z dopisu ?elakovskemu z 27. ?ervence 1848, druha z dopisu ?emberovi z 5. listopadu 1851, t?eti dochovana v rukopise, ?tvrta z dopisu ?emberovi z 11. prosince 1857) ? o chodskem na?e?i : prvni sta? popisuje u?ivanou slovni zasobu , ozna?eni etnika (Bulaci, Chodovaci), pr?pov?di a po?ekadla, nazvy pohadek, popis t?lesnych typ? (mu?i jsou krasni, ?eny p?ijemne a dobre hospodyn?, man?elky a matky), druha sta? je tvo?ena slovnikem a pasa?emi o sklo?ovani p?idavnych jmen a zdvojovani p?edlo?ek, stup?ovani a nej?ast?j?ich k?estnich jmenech, t?eti sta? obsahuje slovnik a popis sklo?ovani p?idavnych jmen, stup?ovani, u?ivani p?edlo?ek, hlaskove odli?nosti a vyslovnost, ve ?tvrte stati se hovo?i o hlaskovych zvla?tnostech, vyslovnosti, stup?ovani a oslovovani star?ich ve t?eti osob?
• ?Z pod?e?i podkrkono?skeho“ (z dopisu ?emberovi z 3. unora 1858) ? stru?ne shrnuti specifik podkrkono?skeho na?e?i : zm?k?ena forma v 1. pad? pluralu, infinitiv s -ti, ?aste vokalizovani
• ?Za?ikaci formule mezi lidem ?eskym, a jak se od nemoci pomaha“ (?asopis Kv?ty , 27.?30. b?ezna 1848) ? pov?re?ne praktiky proti zimnici, proti psotniku , proti uroku ( uhranuti ), proti nat?e ( jednoduchy opar ), proti ohniparu ( impetigo ), proti ?loutence , proti bradavicim , proti lamani v udech, proti spale , proti souchotinam , proti boleni zub?, proti boulim a proti otev?enym ranam, take jsou citovana r?zna za?ikavani
• ?Z lidoveho leka?stvi“ (?aste?n? ve Sv?tozoru, 1900, pozd?ji dopln?no z poz?stalosti leka?e Jana ?potta ) ? le?eni nadni kosti ( exostozy ), volete , pr?tr?e ( kyly ), psotniku, u?knuti (ouroku), ?loutenky, lamani v udech, souchotin a bradavic
• ?Narodni pisn? z okoli doma?lickeho“ (z rukopisu, poprve vydano 1929) ? n?kolik lidovych pisni, p?eva?n? o lasce a vojn?
• ??eska p?islovi a uslovi“ (podle p?ipis? v ?elakovskeho Mudroslovi naroda slovanskeho v p?islovich a v zapisniku, poprve vydano 1929) ? ?ty?i r?eni
• ?Narodni hadanky“ (?asopis Kv?ty , 15. dubna ? 4. listopadu 1847, zav?re?na ?ast dilem N?mcove jen pravd?podobn?) ? n?kolik desitek tradi?nich hadanek a jejich rozlu?t?ni
• ?D?tske pop?vky a ?ikanky“ (?aste?n? ?asopis ?t?pnice , 1857?1860, ?aste?n? z rukopisu, poprve 1929) ? d?tske ver?e k r?znym p?ile?itostem (posmivani vran?, vyroba pi??alek, vano?ni a velikono?ni koleda), jazykolamy, ?ikanky pro nemluv?ata a ukolebavky
• ?Hry“ (?asopis ?t?pnice , 1855?1858, ?aste?n? anonymn?) ? hra na uboheho voja?ka, hra na vodnika, na vl?ka, na pasa?ku, na Marii neboli ?imbabu, na zlaty prsten, na barvy
• ?Pov?ry a zvyky“ (?asopis ?esky lid , 1895) ? ?ty?i lidove p?edstava: ko?ky p?eva?eji du?e na onen sv?t, ve ?ty?i hodiny odpoledne se zvoni ??ty?mecitma“, p?ed svateb?any se nese vino, kdo si opira rukama hlavu, je Bavorak
• ?Mikula?, Lucie, Krempera, Toma?“ (?asopis ?t?pnice , kv?ten 1857) ? prosincove zvyky, folklorni postavy nav?t?vujici d?ti

Recepce ?ivota a dila [ editovat | editovat zdroj ]

Um?lecka recepce [ editovat | editovat zdroj ]

Konec 19. a za?atek 20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Bo?ena N?mcova nalezla obdivovatele a pokra?ovatele ji? v prvnich letech po sve smrti. Arne Novak napsal, ?e Vit?zslav Halek a Karolina Sv?tla , a?koliv p?edstavovali v mnoha ohledech naprosto opa?ne typy spisovatel?, ve svych nejd?le?it?j?ich dilech oba navazovali na N?mcovou. ^[97] Julia Zeyera zaujala N?mcova svym zajmem o slovenske prost?edi a z jeji pohadky ?Pecko spros?a?ek“ vy?el p?i psani sveho dila ?Samko Ptak“, jedne ze T?i legend o krucifixu (1892). ^[98] P?imo ve slovenske literatu?e navazovala na Bo?enu N?mcovou Terezia Vansova a k jejimu dilu se p?ihlasila nap?iklad romanem Sirota Podhradskych (1889). ^[99]

Jakub Deml ve ?lep?jich XXV (1940) popisuje vylet do Ratibo?ickeho udoli , ktery on i jeho druhove poci?ovali jako zbo?nou pou? a vroucn? p?itom pro?ivali celou Babi?ku . ^[100] Dilo Bo?eny N?mcove znal take Franz Kafka . V obzvla?tni oblib? m?l jeji korespondenci, a zejmena roman Zamek (1926) je ovlivn?n jeji obraznosti: Max Brod to doklada p?edstavou zamku, ktery z vy?e ovlada vesnici, u?ednik? a komornik?, kte?i stoji mezi ?lechtou a poddanymi, nebo konkretni epizodou s Amalii a u?ednikem Sortinim, v ni? se zrcadli v Babi?ce popsany za?itek divky Kristly s vlezlym Italem ze zamku. ^[101]

Avantgardni basnici [ editovat | editovat zdroj ]

Vztah k dilu Bo?eny N?mcove ovlivnil take mnohe ?eske basniky, zejmena autory spojene s avantgardou . Jaroslav Seifert napsal v roce 1940 base? ?V?ji? Bo?eny N?mcove“ a umistil ji do stejnojmenne sbirky. Base? je inspirovana romantickymi a pohadkovymi motivy ze spisovatel?ina dila, jeji slovo je p?irovnavano k divotvorne harf? a ona sama vystupuje v roli p?vabne, p?eludne bytosti z minulosti. ^[102] V tem?e roce vydal Franti?ek Halas sbirku Na?e pani Bo?ena N?mcova , v ni? se soust?edil naopak na tragicke a dramaticke prvky jejiho ?ivota. Vychazi p?itom z jejich dopis? a uryvky z nich cituje jako motta. N?mcovou sakralizuje u?itim biblickych a homiletickych motiv?, obraci se k ni modlitbou, jako ke sv?tici a patronce , a u?itim prvk? lidove pisn? ji propojuje s ideou ?eskeho naroda. ^[103] V roce 1950 navazal je?t? Seifert sbirkou Pise? o Viktorce , v ni? se spisovatel?iny osudy prolinaji s obrazem tragicke postavy z prozy Babi?ka . ^[104] Vit?zslav Nezval sice Bo?enu N?mcovou netematizoval v ?adne ze svych basni, ?asto ji v?ak p?ipominal v p?edna?kach a esejich: chvalil jeji prostinky a sli?ny jazyk, a velke dilo sv?tovych parametr?, zejmena Babi?ku , ktera v n?m probouzela ?mysteriozni lasku“. ^[105]

Povale?ne parodie [ editovat | editovat zdroj ]

Proto?e byla dila Bo?eny N?mcove, a zejmena pak Babi?ka , vnimana jako posvatne texty ?eskeho naroda, objevovaly se jako reakce na toto zbo??t?ni rovn?? blasfemicke parodie . K nejznam?j?im pat?i Babi?ka po pitv? (1946) Karla Hynka a anonymni, ustn? tradovana Babi?ka vulgaris . Babi?ka po pitv? je surrealisticka a dekadentni proza, deformujici Babi?ku prvky ?erneho humoru , absurdity a sadomasochismu . ^[106] Babi?ka vulgaris , n?kdy take publikovana pod nazvem Senecta vulgaris aneb Sprosta babi?ka, redukuje d?j nejslavn?j?iho dila Bo?eny N?mcove na dv? stranky textu a jedine odpoledne, v n?m? jsou v?echny postavy prozy zachyceny ve sledu rychlych erotickych a skatologickych scen. ^[107]

Konec 20. a za?atek 21. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Na p?elomu 20. a 21. stoleti se objevila dal?i vlna um?leckeho zajmu o osobnost Bo?eny N?mcove a jeji dilo. Daniela Hodrova publikovala v roce 1997 roman Ztracene d?ti, obsahujici ?etne intertextove vazby na Babi?ku . ^[108] Milo? Urban vyu?il postavu N?mcove ve svem ?konspira?nim“ romanu Posledni te?ka za rukopisy (1998). Ivona B?ezinova vydala div?i roman Baro, nebre?! (2007), vyprav?jici o tom, jak ?ivotni osudy Bo?eny N?mcove objevuji t?i kamaradky. Franti?ek Novotny jeji ?ivot beletristicky, a se zna?nou mirou romantizace, zpracoval v romanu Prsten od vevodkyn? (2011), v n?m? vychazi z hypotezy o N?mcove jako neman?elske dce?i Dorothei Zaha?ske. Jaroslav ??la toto zpracovani zkritizoval jako matouci, nezalo?ene na faktech a p?ili? sexualizovane. ^[18] Ve slovenske literatu?e vyu?ila Alta Va?ova postavu ?eske spisovatelky jako hlavni hrdinku povidky ?S Bo?enou“, za?azene do sbirky Osudia (1995). Povidka je napsana minimalistickym stylem, jako intimni kola?, prokladana uryvky z dopis? N?mcove a dialogy se spisovatelkou, a scenami z filmu Ako listy jedneho stromu (1979), pro n?j? Va?ova p?ipravovala scena?. ^[109]

Akademicka recepce [ editovat | editovat zdroj ]

Do roku 1939 [ editovat | editovat zdroj ]

Je?t? v 19. stoleti se pokusili o spisovatel?inu biografii Josef Hanu? dilem Bo?ena N?mcova v ?ivot? i spisech (1889) a Vincenc Vavra textem Bo?ena N?mcova, pokus ?ivotopisny a literarni (1895), oba v?ak vychazeli p?eva?n? z ustniho podani a ?asto mylnych p?edstav o jejim ?ivot?. Prvni uznavane dilo o N?mcove, monografii Bo?ena N?mcova (1911), napsal folklorista a pohadka? Vaclav Tille . ^[110] Dilo bylo po prvnim vydani je?t? roz?i?eno v roce 1914, a podruhe v roce 1920. ^[111]

V dob? prvni republiky za?ala byt Bo?en? N?mcove v?novana velka pozornost, mj. i v souvislosti s jeji korespondenci, kterou v ramci vydavani jejich sebranych spis? ut?idila a vydala Marie Gebauerova . Arne Novak ozna?il N?mcovou za pr?kopnickou osobnost lidsky i um?lecky. Uvedl, ?e byla prvni vyznamnou ?enou ?eske literatury a symbolem odvraceni se od p?edb?eznoveho ?eskeho chapani ?enstvi jako sentimentalniho, pokorneho a v man?elstvi pod?izeneho ?ivlu. Zarove?, spole?n? s Machou a Tylem , byla N?mcova podle Novaka zakladatelkou ?eske povidkove prozy, p?i?em? obzvla?t? velky byl jeji iniciatorsky vyznam v oblasti venkovske povidky. ^[112] Franti?ek Xaver ?alda napsal, ?e N?mcova sice nebyla dramatickym geniem, ale jeji um?ni je srde?ne, p?ime a ?iste; pro jeji prostou dobrotu ji srovnaval s Tolstym . Nejsiln?ji oce?oval idealni basnicky protest proti zlu a sobeckosti sv?ta. Jeji dila popisuji podle jeho interpretace v?e, co autorka ve svem ?ivot? marn? hledala: svobodu, bratrstvi, humanitu, krasu, harmonii, spravedlnost, soucit, lasku i Boha. ^[113] Pozornost v?noval N?mcove take Jan Muka?ovsky a ve sve studii Pokus o slohovy rozbor Babi?ky Bo?eny N?mcove (1925) vyzdvihoval p?edev?im ?ivost stylu, neustale dynamicke prom?ny a p?irozene ?azeni detail?. ^[114]

Zden?k Nejedly se Bo?enou N?mcovou zabyval dlouhodob?, v roce 1922 vy?la jeho Bo?ena N?mcova a Ratibo?icke udoli , v roce 1927 zve?ejnil svou monografii Bo?ena N?mcova . Autory ?eskeho narodniho obrozeni , k nim? se N?mcova ?adi, pova?oval za p?edch?dce socialisticke kultury. Pozd?ji, v 50. letech, se jeho nazory staly vychodiskem oficialni interpretace d?jin. ^[115]

Po roce 1939 [ editovat | editovat zdroj ]

Mimo?adna pozornost byla Bo?en? N?mcove v?novana v roce 1940, tedy v roce p?edpokladaneho sto dvacateho vyro?i autor?ina narozeni. Krom? basnickych sbirek Josefa Seiferta a Franti?ka Halase vy?ly take literarn?historicke texty Vaclava ?erneho a Julia Fu?ika . Fu?ik ozna?il ve sve studii Bo?ena N?mcova bojujici Bo?enu N?mcovou za zakladatelku novodobe ?eske prozy a v souladu se svym komunistickym p?esv?d?enim take za ?enu, ktera do ?eske literatury vnesla po?atky socialismu . Zarove? polo?il d?raz na jeji neochotu podrobovat se konvencim, kdy? napsal, ?e byla nejen sladkou, okouzlenou du?i, ale take bu?i?kou a bojovnici. ^[116]

Felix Vodi?ka napsal kapitolu o Bo?en? N?mcove ve druhem dile D?jin ?eske literatury (1960) a jmenoval ji v n?m nejvyznamn?j?i osobnosti obrozenecke literatury. P?itom zd?raz?oval nejen jeji literarni kvality, ale take odkaz jejiho ?ivota, ktery podle n?j pomahal b?hem nacisticke okupace udr?ovat narodni hrdost a v?li k odporu. ^[117] V roce 1962 vydal Mojmir Otruba studii Bo?ena N?mcova . Po sametove revoluci se k p?ednim znalc?m dila Bo?eny N?mcove za?adila Jaroslava Jana?kova , mj. autorka publikace Bo?ena N?mcova. P?ib?hy ? situace ? obrazy (2008). ?ivotopisnymi problemy Bo?eny N?mcove a jeji rodiny se zabyval Jaroslav ??la .

Narodni pov?domi [ editovat | editovat zdroj ]

Kanonizace Bo?eny N?mcove a jeji p?erod v ?narodni“ spisovatelku zapo?al ji? jejim poh?bem v roce 1862, dobovym tiskem hodnocenym jako velkolepy. Proti slavnostnimu ukladani Vaclava Hanky , vedle n?j? autorka spo?inula, byl v?ak ob?ad tem?? polove?ejny, sice v p?itomnosti ?en ze v?ech vzd?lanych vrstev spole?nosti, ale bez u?asti velkych mu?skych osobnosti. N?mcovou pak vnimalo ve?ejne pov?domi jako mu?ednici a ?eskou Ma?i Magdalenu , av?ak na rozdil od Hanky pro ni nebyly po?adany ?etne zadu?ni m?e a neprob?hla sbirka na pomnik. Jeji nahrobek byl vytvo?en a odhalen a? pe?i Americkeho klubu dam v roce 1869, sedm let po poh?bu. ^[118] V konzervativn?j?im prost?edi navic dlouho p?etrvaval obraz N?mcove jako ne?estne osoby. Kdy? byl autorce v roce 1889 stav?n pomnik v Lomnici u Ji?ina , bou?il se tam?j?i lid proti pamatniku pro ??patnou a nekalou ?enskou“ a Vaclav Vladivoj Tomek musel vysv?tlovat, ?e velka spisovatelka by takto hodnocena byt nem?la. ^[119]

Od za?atku 20. stoleti v?ak za?ala take ?iroka ve?ejnost p?ijimat N?mcovou jako ikonu. Do Ratibo?ickeho udoli mi?ila slavnostni procesi a diky financim ze sbirek a p?isp?vku ze Svatoboru bylo v roce 1922 mo?ne u p?ile?itosti ?edesateho vyro?i umrti ?ne??astne trpitelky“ slavnostn? odhalit pamate?ni souso?i babi?ky a d?ti, dilo socha?e Otta Gutfreunda . ^[40] Za?aly se take objevovat filmove adaptace, z nich? prvni, kratke zpracovani Babi?ky z roku 1921, re?irovala Thea ?ervenkova . ^[120]

Po roce 1948 pozice Bo?eny N?mcove v ?eskem kanonu je?t? posilila, nebo? byla autorka v souladu s tezemi Nejedleho vzhledem ke svemu d?razu na proste obyvatelstvo chapana jako p?edch?dkyn? socialistickych my?lenek. To vedlo k ?etnym dal?im vydanim jejich d?l, intenzivni vyuce na zakladni i st?ednich ?kolach a nejr?zn?j?im vystavam a adaptacim, nejen filmovym. ^[14] Ziskane pozice neopustila Bo?ena N?mcova ani po roce 1989. V roce 2006 Veronika Hee uvedla, ?e spisovatelka ma v ?eskem pov?domi vyjime?ne misto, je vystavovana idealizaci a sou?asn? kritickemu rozbijeni idealu a pro svou um?leckou urove? bude je?t? dlouho lakat ?tena?e. V anket? Nejv?t?i ?ech , kterou v roce 2005 uspo?adala ?eska televize , se N?mcova umistila na 10. pozici jako nejusp??n?j?i ?ena ?eb?i?ku. ^[121] V sociologickem pr?zkumu v roce 2014 zvolilo prozu Babi?ka jako typicky prototyp povinne ?etby zdaleka nejvice respondent?, 45 %, p?i?em? na druhem mist? se umistila Honzikova cesta s 8 %. Take studenti oboru ?esky jazyk a literatura na Pedagogicke fakult? Univerzity Karlovy volili zdaleka nej?ast?ji Babi?ku (26 hlas?), na druhem mist? Erbenovu Kytici (5 hlas?). ^[122] V anket? ?eske televize Kniha meho srdce z roku 2009, ji? se zu?astnilo p?es 320 000 ?tena?? a kde hlasujici volili nejobliben?j?i knihu bez ohledu na p?vod autora, skon?ila Babi?ka na celkovem druhem mist?. ^[123]

?ivotopisne filmy, v nich? vystupuje postava N?mcove [ editovat | editovat zdroj ]

• Josef Kajetan Tyl ? hrany film re?isera Svatopluka Innemanna z roku 1925. V roli N?mcove Marta Majova .
• Karel Havli?ek Borovsky ? hrany film re?isera Svatopluka Innemanna z roku 1931. V roli N?mcove Bo?ena Svobodova .
• Revolu?ni rok 1848 ? hrany film re?isera Vaclava Kr?ky z roku 1949. V roli N?mcove Vlasta Fabianova .
• Bo?ena N?mcova ? televizni film re?iserky Evy Marie Bergerove z roku 1961. V hlavni roli Dana Med?icka .
• Bo?ena N?mcova ? dokument o ?ivot? Bo?eny N?mcove z roku 1962.
• Horouci srdce ? hrany film re?isera Otakara Vavry z roku 1962. V hlavni roli Ji?ina ?vorcova .
• Vl?i hali? ? televizni film re?isera Jaroslava Novotneho z roku 1975. V hlavni roli Jana B?ezinova .
• Ako listy jedneho stromu ? televizni film re?isera Vladimira Kav?iaka z roku 1979. V hlavni roli Dana Syslova .
• Veronika ? hrany film re?isera Otakara Vavry z roku 1985. V roli N?mcove Jana Hlava?ova .
• Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern (A tou noci nevidim ani jedinou hv?zdu) ? ?esko-n?mecky film z roku 2004, scena? a re?ie: Dagmar Knopfel, premiera 17. listopadu 2005. V hlavnich rolich Corinna Harfouch jako Bo?ena N?mcova a  Bolek Polivka jako Josef N?mec.
• Obrazy ze ?ivota Bo?eny N?mcove ? televizni dokument re?iserek Ljuby Vaclavove a Martiny Komarkove z roku 2011. V hlavni roli Lenka Vlasakova .
• Bo?ena ? televizni miniserie z roku 2020 , re?ie: Lenka Wimmerova , v hlavni roli Anna Geislerova a Anna Kamenikova .

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• Fotografie a pomniky Bo?eny N?mcove
• 
  Daguerrotypie Bo?eny N?mcove (asi 1854), pozd?ji mnohokrat reprodukovana a p?ekreslovana
• 
  Portret (asi 1853)
• 
  Fotografie z roku 1852 s d?tmi
• 
  Jedna z poslednich fotografii Bo?eny N?mcove asi z roku 1860
• 
  Socha Bo?eny N?mcove v  ?echovych sadech v  Olomouci
• 
  Pam?tni deska na dom? v ulici Na P?ikop? v  Praze , kde N?mcova zem?ela

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ?e?ti spisovatele 19. a po?atku 20. stoleti . Praha: ?eskoslovensky spisovatel, 1982. S. 186?190.   Dostupne online
• ?e?ti spisovatele literatury pro d?ti a mlade? / redakce Otakar Chaloupka . Praha: Albatros, 1985. S. 269?275.  
• D?jiny ?eske literatury. 2., Literatura narodniho obrozeni / Redaktor svazku Felix Vodi?ka . 1. vyd. Praha: ?eskoslovenska akademie v?d, 1960. 684 s. S. 567?598.   Dostupne online
• Kdo byl kdo v na?ich d?jinach do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.) . 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN   80-85983-94-X . S. 282?283.  
• KUBKA, Franti?ek ; NOVOTNY, Miloslav. Bo?ena N?mcova . Praha: V. Neubert a synove, 1940. 304 s.
• Lidova kultura: narodopisna encyklopedie ?ech, Moravy a Slezska . 1. sv. Praha: Mlada fronta, 2007. 284 s. ISBN   978-80-204-1711-4 . S. 157?158.
• NOVAK, Arne . Zvony domova a My?lenky a spisovatele . Praha: Novina, 1940. Dostupne online . Kapitola Basnicka osobnost Bo?eny N?mcove , s. 301?306.  
• OPELIK, Ji?i , a kol. Lexikon ?eske literatury: osobnosti, dila, instituce. 3/I. M?O . Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN   80-200-0708-3 . S. 474?484.  
• SR?E?, Lubomir . Nev?edni p?ib?hy portret?: Puchmajer, Sedla?ek, Hanka, Rajska, N?mcova . Praha: Vy?ehrad, 2011. 144 s. ISBN   978-80-7429-230-9 .  
• VAVRA, Vincenc. Bo?ena N?mcova: pokus ?ivotopisny a literarni . Praha: Otto, 1895. Dostupne online .  
• VO?AHLIKOVA, Pavla ; MARTINEK, Ji?i, a kol. Cesty k samostatnosti: Portrety ?en v e?e modernizace . Praha: Historicky ustav, 2010. 239 s. ISBN   978-80-7286-164-4 . S. 14?26.  
• N?MCOVA, Bo?ena. Babi?ka: obrazy venkovskeho ?ivota . Ilustrace Adolf Ka?par. Praha: ?eska graficka Unie, 1924.  

Online dostupna dila

• N?MCOVA, Bo?ena. Narodni bachorky a pov?sti. Se?it I., II. a III. . V Litomy?li a Praze: Antonin Augusta, 1862. 328 s. (Sebrane spisy Bo?eny N?mcove, dil 6). Dostupne online . Se?it I. II. a III. na titulnim listu je dal?im ?len?nim 6. dilu edice..  
• N?MCOVA, Bo?ena. Alabastrova ru?i?ka; O princezn? se zlatou hv?zdou na ?ele; Dobre kmot?inky; Vd??ne zvi?atka; Potrestana pycha . V Praze: Jan Laichter, 1907. 63 s. (?e? z literatur, sv. XVII.). Dostupne online .  
• N?MCOVA, Bo?ena. ?ert?v ?vagr; Neohro?eny Mike?; O Nesytovi; Silny Ctibor . 2. vyd. V Praze: Jan Laichter, 1912. 63 s. (?e? z literatur, sv. XV.). Dostupne online .  

Audio [ editovat | editovat zdroj ]

• KR?MOVA, Michaela. Historie Plus. Epizoda: Romanticky mytus Bo?eny N?mcove vytvo?ili buditele. Jaky byl jeji osud? In: ?esky rozhlas [online]. 24. za?i 2023 9.33?9.58 [cit. 24. 9. 2023]. V po?adu u?inkuji ?ty?i hoste: publicistka a spisovatelka Milena ?trafeldova, profeso?i Martin C. Putna a Josef Vojvodik z Karlovy univerzity a docentka Magdalena Pokorna z Historickeho ustavu Akademie v?d. Dostupne take z: https://plus.rozhlas.cz/romanticky-mytus-bozeny-nemcove-vytvorili-buditele-jaky-byl-jeji-osud-8142475

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?eska literatura v letech 1815?1918
• Seznam ?eskych spisovatel?
• Syn Karel N?mec
• Zaha?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Bo?ena N?mcova na Wikimedia Commons
• Autor Bo?ena N?mcova ve Wikizdrojich
• Osoba Bo?ena N?mcova ve Wikicitatech
• Galerie Bo?ena N?mcova na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Bo?ena N?mcova
• Digitalizovana dila Bo?eny N?mcove v Narodni digitalni knihovn?.
• Bo?ena N?mcova v Lexikonu ?eske literatury v Digitalni knihovn? Akademie v?d ?R
• 1820?2020: odkaz dila Bo?eny N?mcove v kni?nich sbirkach Pedagogicke knihovny J. A. Komenskeho
• Ve?ejn? dostupna dila Bo?eny N?mcove v Digitalni knihovn?
• Bo?ena N?mcova v soubornem katalogu Akademie v?d ?R
• Bo?ena N?mcova on-line ? stranky projektu M?stske knihovny v Praze
• ?T: Bo?ena (?ty?dilny serial)
• ?T edu: Nejv?t?i ?eska spisovatelka jako ?ena dvou myt?
• ?T: ?Tak ty jsi Barunka.“ Historie.cs. (Premiera 26. 9. 2020 na ?T24)
• Muzeum Bo?eny N?mcove v ?eske Skalici
• Spole?nost Bo?eny N?mcove ? novy web
• Spole?nost Bo?eny N?mcove ? archiv p?vodniho webu
• O ?e?i Bo?eny N?mcove v ?Babi?ce“
• K stylu Narodnich bachorek a pov?sti Bo?eny N?mcove
• Zakladni typ epicke v?ty u B. N?mcove a M. Pujmanove
• Bo?ena N?mcova v databazi Archivu Narodniho divadla
• Bo?ena N?mcova v ?esko-Slovenske filmove databazi
• Bo?ena N?mcova ve Filmove databazi
• Bo?ena N?mcova na Kinoboxu
• Bo?ena N?mcova v Internet Movie Database (anglicky)