Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Vira baha’i (n?kdy te? ozna?ovana jako ? bahaismus “) je abrahamovske monoteisticke nabo?enstvi vychazejici ze v?ech star?ich abrahamovskych nabo?enstvi a hlasajici jednotu v?ech lidi. Jejim zakladatelem je Baha'u'llah ( 1817 ? 1892 ), ktery je baha’i v??icimi pova?ovan za posledniho z ?ady Bo?ich posl?, jako byli Abraham , Moj?i? , Buddha , Kr?na , Zarathu?tra , Je?i? , Mohamed .

Historie viry Baha’i [ editovat | editovat zdroj ]

Bab [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atky viry baha’i jsou spojeny s rokem 1844 , kdy mlady kupec z perskeho m?sta ?irazu za?al lidstvo p?ipravovat na p?ichod Bo?iho projevu, ktereho m?la udajn? o?ekavat v?echna sv?tova nabo?enstvi a jeho? zjeveni m?lo byt p?islibeno ve v?ech svatych textech minulosti. Tento mlady Per?an se symbolicky nazval titulem Bab, zna?icim branu, kterou pomysln? vstoupi ten, jeho? p?ichod ohla?oval. Tim polo?il zaklady zbrusu noveho nabo?enstvi babismu . Za svoje u?eni byl Bab nejprve v?zn?n a pak popraven perskymi u?ady v roce 1850 v Tabrizu . ^[1]

Baha'u'llah [ editovat | editovat zdroj ]

Timto p?islibenym m?l byt Mirza Husajn 'Ali (dle vlastni interpretace) zvany Baha'u'llah , ktery je take zakladatelem viry baha’i. V roce 1863 v irackem Bagdadu , kde pobyval ve vyhnanstvi, ve?ejn? oznamil, ?e jeho p?ichod p?edstavuje napln?ni proroctvi v?ech p?edchozich nabo?enstvi a ?e jeho poslani jako celosv?toveho Bo?iho projevu spo?iva p?edev?im v tom, ?e lidstvo p?ivede na dal?i urove? jeho postupneho vyvoje, kterym bude jednota v?ech ras, narod? a etnik na zemi. Nutno v?ak poznamenat, ?e nebyl p?ijat v?emi babisty .

Baha'u'llah, ktery byl za sve u?eni pronasledovan po celou dobu sveho tem?? ?ty?icetileteho p?sobeni, zem?el v roce 1892 ve vyhnanstvi. Jeho svatyn? v izraelske usedlosti Bahd?i je cilem pouti v?ech baha'ist? sv?ta a mistem, kam se obraceji p?i vykonavani svych dennich modliteb. ^[2]

'Abdu'l-Baha [ editovat | editovat zdroj ]

Po jeho odchodu Baha'u'llah?v nejstar?i syn, 'Abdu'l-Baha (1844?1921), jmenovany svym otcem hlavou spole?enstvi baha’i, roz?i?il u?eni baha’i a my?lenky do zapadniho sv?ta b?hem svych cest po Evrop? a Severni Americe. 'Abdu'l-Baha mimo jine proslul svou dobro?innosti, kterou prokazoval stradajicim a pot?ebnym, a p?edstavuje pro v??ici vzor ctnosti baha’i.

Shoghi Effendi [ editovat | editovat zdroj ]

V 'Abdu'l-Bahaov? dile pokra?oval Shoghi Effendi , jeho vnuk a pravnuk Baha'u'llaha, ktery se zejmena zaslou?il o vybudovani jedine?neho systemu baha’i spravy, ktera spo?iva v demokraticky volenych a pravideln? obnovovanych instituci, ktere z nabo?enskeho ?ivota minulosti odstranily dv? nejv?t?i p?eka?ky branici zdravemu duchovnimu vyvoji jedince i spole?enstvi, tj. svevolnou interpretaci Pisma a v?d?i roli jakehokoli jednotlivce (nap?. profesionalnich kn??i, kazatel?, nabo?enskych vyklada?? prava apod.)

?ivot Baha’u’llaha [ editovat | editovat zdroj ]

Baha’u’llah, vlastnim jmenem Mirza Hosejn-‘Ali, se narodil v roce 1817 v perskem hlavnim m?st? Teheranu do rodiny ministra (vazira) na ?ahov? dvo?e. Od mladi byl p?es vysoke postaveni sve rodiny znam svou filantropickou a charitativni ?innosti, jako? i rozsahlymi duchovnimi v?domostmi a schopnostmi, ani? by se mu kdy dostalo formalniho teologickeho vzd?lani. V roce 1863 v irackem Bagdadu , kam byl poslan do vyhnanstvi jako v?d?i osobnost hnuti Babi, u?inil v zahrad? Rezvanu ve?ejne prohla?eni o tom, ?e je onim ?P?islibenym“ minulych v?k? a nabo?enstvi, jeho? p?ichod p?edpovidal Bab.

V?t?inu sveho ?ty?icetileteho p?sobeni Baha’u’llah stravil ve vyhnanstvi, ?ala?i a v domacim v?zeni. Z Bagdadu byl vypov?zen za svoje u?eni sv?tskou i duchovni moci osmanske ?i?e do Istanbulu a posleze do Edirne (Drinopol), kde stravil celych ?est let. Odsud byl osmanskym sultanem 'Abdu'l-'Azizem poslan do trestanecke kolonie v Palestin?, kde m?l byt jeho ?ivot vlivem podminek ?ala?e p?vodniho k?i?ackeho pevnostniho m?sta ‘Akka (Akra) ukon?en. Baha’u’llah v?ak tem?? dvoulete ?ala?ovani p?estal a nakonec mu bylo umo?n?no do?it v domacim v?zeni v usedlosti Bahd?i, nedaleko ‘Akka.

Z v?zeni a vyhnanstvi Baha’u’llah posilal dopisy v?em hlavam tehdej?ich velmoci, kde je vyzyval, aby v duchu noveho nabo?enstvi p?ehodnotili zp?sob sveho vladnuti a ve prosp?ch v?eobecneho blaha se navzajem dohodli na celosv?tovem miru. ^[3] Baha’u’llah p?es p?iko?i a protivenstvi, ktere ho stihaly ze strany sv?tske i cirkevni moci, p?es rodinne tragedie a p?es utok na sv?j ?ivot z rukou nevlastniho bratra, zjevoval sve spisy, nazyvane v Baha’i terminologii s odkazem na Stary zakon Deskami. Posledni dny ?ivota Baha’u’llah stravil v domacim v?zeni na usedlosti Bahd?i, nedaleko ‘Akka, kde byly po jeho smrti v roce 1892 ulo?eny jeho t?lesne ostatky. Baha’u’llahova Svatyn? v Bahd?i dnes slou?i jako poutni misto a zarove? sm?r uctivani p?i denni modlitb? pro v?echny Baha’i v??ici sv?ta.

Zakladni principy u?eni Baha’i [ editovat | editovat zdroj ]

B?h [ editovat | editovat zdroj ]

Baha’i v??i, ?e tento sv?t byl stvo?en v?domou a myslici P?i?inou, ktera se v nabo?enske tradici zpravidla nazyva Bohem. Tato Bo?ska podstata je pro lidskou mysl zcela nepoznatelna a nepopsatelna, tak?e ji m??eme nazyvat nejr?zn?j?imi jmeny, p?esto v?ak na t?chto jmenech a p?idomcich z?stava nezavisla. Jmena jako B?h , Pan, Hospodin apod. jsou pouze pomocnymi nastroji vyjad?ovani, jejich? prost?ednictvim odkazujeme k one v??ne P?i?in?. Jeliko? tato P?i?ina stvo?ila sv?t v?dom? a zarove? p?edstavuje inteligentni entitu, toto stvo?eni bylo provedeno se specifickym u?elem a zam?rem. Aby lidstvo mohlo tento smysl stvo?eni pochopit, jsou v pr?b?hu v?k? sesilani bo??ti u?itele, ktere terminologie baha’i nazyva Bo?imi projevy. Diky t?mto dokonalym projev?m Boha, ktere lze p?ipodobnit k ?istemu zrcadlu, v?rn? odra?ejicimu p?esnou podobu, my?lenky a zam?ry Stvo?itele, a prost?ednictvim jejich u?eni jsou lide schopni pochopit Bo?i plan a uskute??ovat jeho v?li na Zemi. Nabo?enskou zv?st, kterou tyto Bo?i projevy pravideln? p?ina?eji, lze tedy pova?ovat za p?ime Bo?i poselstvi vyjad?ene jazykem a stylem srozumitelnym pro lidstvo v dane fazi sveho pozemskeho vyvoje.

Bo?i projevy [ editovat | editovat zdroj ]

Baha’i v??i, ?e Bo?i projevy p?edstavuji jedine pojitko mezi nepoznatelnou podstatou a lidstvem. P?edstavuji dokonaly projev ?i odraz pomyslneho slunce Bo?i podstaty, z n?ho? lidstvo ?erpa sv?j duchovni ?ivot. Bo?i projevy lidstvu zprost?edkovavaji Bo?i v?li pomoci sveho u?eni, ktere zjevuji od samotneho po?atku stvo?eni. Tento proces dle baha’i u?eni bude nav?dy pokra?ovat, nebo? lidstvo bude v ka?de dob? a fazi sveho vyvoje pot?ebovat duchovni vedeni a inspiraci. Z dochovanych zdroj? jsou nam znama jmena projev?, kte?i jsou sou?asti tzv. Adamova cyklu, jen? za?ina Adamem, pokra?uje p?es Abrahama , Moj?i?e , Je?i?e a Mohameda a? po Baba, ktery cyklus zavr?il a svym ohla?enim p?ichodu Baha’u’llaha zarove? zahajil novy cyklus. Vedle vy?e jmenovane ?semitske“ rodiny projev? baha’i rozeznavaji projevy ?arijske“ linie, jako Kr?nu, Zoroastra (Zarathu?tra) a Buddhu. Baha’i ne?ini jediny rozdil v podstat? t?chto projev? ? jedine, ?im se Bo?i poslove dle baha’i u?eni li?i, je mira zjeveni, kterou v danem okam?iku historie lidstvu zprost?edkovali.

Jednota lidstva [ editovat | editovat zdroj ]

Baha’i v??i, ?e jedno z hlavnich poslani Bo?ich projev? bylo ustanoveni v?dy vy??i formy integrace lidske spole?nosti. Od kmenovych svazk? a spole?enstvi m?stskych stat? lidstvo p?es urove? narodnich stat? dosp?lo k novemu stupni sve existence, ktery ohlasil a svymi principy zast?e?il Baha’u’llah.

Tato etapa vyvoje lidstva p?edpoklada spojeni narod? na celosv?tove urovni a vznik spole?nych mezinarodnich instituci (legislativnich, soudnich i exekutivnich) p?i dodr?eni zakladniho principu jednoty v r?znosti, tj. zachovani svebytnosti kultur jednotlivych narod? a etnickych skupin.

Principy u?eni baha’i [ editovat | editovat zdroj ]

• Jednota Boha
• Jednota nabo?enstvi
• Jednota lidstva
• Odstran?ni v?ech forem p?edsudk?
• Odstran?ni extrem? bohatstvi a chudoby
• Rovnost mu?? a ?en
• Harmonie v?dy a nabo?enstvi
• Nezavisle hledani pravdy
• Sv?tovy mir
• Pot?eba sv?toveho pomocneho jazyka
• Pot?eba v?eobecneho povinneho vzd?lani

Svate Pismo baha’i [ editovat | editovat zdroj ]

Citat z Pisma Baha'u'llaha:

Baha’i v??i, ?e existuje tzv. postupne zjevovani Pisma. Zakladem Pisma baha’i jsou spisy zjevene Babem a Baha’u’llahem. Jsou v?emi v??icimi pova?ovany za Bo?i slovo zjevene lidstvu pro tento v?k. Na po?atku samotnych baha’i spis? bylo oznameno sedmnact tzv. Pismen ?ivouciho, tedy p?islibenych prorok?, kte?i p?ijmou zjeveni.

Bab zjevil svatou knihu s nazvem Bajan.

Baha’u’llah za vice ne? ?ty?icetiletou dobu sveho p?sobeni zjevil kolem stovky spis?, mezi nimi? hraje ust?edni roli kniha zvana Kitab-i-Aqdas (Nejsv?t?j?i kniha), v ni? jsou formulovany zaklady prava a teologie baha’i. Druhou nejd?le?it?j?i knihou viry Baha’i je Kitab-i-Iqan , v ni? Baha’u’llah objas?uje vyznam a roli Bo?ich projev?, kte?i byli seslani p?ed nim. Neodmyslitelnou roli hraji take spisy Baha’u’llahova nejstar?iho syna ‘Adbu’l-Bahaa , ktere maji mimo jine roli interpreta?ni a didaktickou. Nejsou v?ak sou?asti Pisma Baha’i ve smyslu zjeveneho Bo?iho slova.

Pismo baha’i bylo zjeveno v arabskem a perskem jazyce, v sou?asne dob? je p?elo?eno do v?ech hlavnich sv?tovych jazyk? a mnoha jazyk? narodnich a etnickych, v?etn? ?e?tiny. Baha’u’llahovo specificke ustanoveni v  Kitab-i-Aqdas zapovidajici komukoli interpretovat explicitni vyznam jeho Pisma bylo hlavnim d?vodem, pro? spole?enstvi baha’i z?stava i po vice ne? 150 letech sve existence jednotne.

Denni ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Baha’i v??i, ?e ?lov?k ma dvoji p?irozenost ? hmotnou a duchovni. Jeho duchovni stranka p?edstavuje jeho skute?nou podstatu, hmotna p?irozenost jeho byti p?edstavuje nastroj k dosahovani duchovniho pokroku v tomto materialnim sv?t?. U?elem lidskeho ?ivota je vytvo?it harmonii mezi t?mito strankami byti, ?eho? leze docilit zavad?nim Bo?iho u?eni do na?eho denniho ?ivota. Stejn? jako na?e t?lo pot?ebuje spravnou a zdravou potravu, i na?e duchovni p?irozenost musi byt pravideln? vy?ivovana duchovni potravou. K tomu slou?i r?zne duchovni prost?edky, ktere Baha’u’llah ve Svem Pismu stanovil a z nich? nejd?le?it?j?i jsou modlitba a p?st .

Modlitba [ editovat | editovat zdroj ]

Baha’i rozeznavaji dva druhy modliteb ? b??nou a denni.

B??ne modlitby baha’i prona?eji p?i nejr?zn?j?ich p?ile?itostech, individualn? i ve spole?nosti spoluv??icich, za r?znym u?elem (duchovni posila, odpu?t?ni, Bo?i chvala, uzdraveni z nemoci, pomoc v protivenstvi apod.).

Denni modlitba, ktera je trojiho druhu (kratka, st?edni a dlouha), ma v?ak na rozdil od b??ne modlitby sv?j pevny ?ad ? specificky zp?sob, frekvenci i p?esny ?as provad?ni. Je pova?ovana za analogii ka?dodenni audience u Stvo?itele, p?i ni? se v??ici naleza v p?ime Bo?i p?itomnosti. Proto je nutne se chovat dle ur?itych stanovenych pravidel, jako bychom se nap?iklad chovali na pomyslne audienci u hlavy statu.

Kratka denni modlitba se prona?i jednou denn? (jednou za 24 hodin) od poledne do 2 hodin po zapadu Slunce.

St?edni modlitba se prona?i t?ikrat denn? ? rano, v poledne a ve?er.

Dlouha denni modlitba se provadi jednou za 24 hodin od poledne jednoho dne do poledne dne nasledujiciho.

V??ici si mohou vybrat kteroukoli z t?chto modliteb dle sveho uva?eni, podminek a mo?nosti.

P?ed vykonanim modlitby si v??ici omyje tva? a ruce a zaujme modlitebni postoj tva?i k jihovychodu (tzv. sm?r uctivani ), kde se ve Svate zemi nachazi Baha’u’llahova svatyn?.

P?st [ editovat | editovat zdroj ]

Baha’i se posti jednou ro?n? b?hem postniho m?sice ‘Ala‘ Baha’i kalenda?e (od 2. do 21. b?ezna). Baha’i se po toto obdobi zdr?uji jidla a piti od vychodu do zapadu slunce ka?deho z t?chto jednotlivych 19 dni. Cilem a zam?rem p?stu je fyzicka o?ista na?i hmotne schranky, ktera symbolizuje podstatn?j?i o?istu duchovni, ale v neposledni ?ad? take p?edstavuje praktickou zkou?ku ochoty v??icich ob?tovat Bohu n?co z mnoha sv?tskych p?ichylnosti, by? jen b?hem velmi kratkeho obdobi.

Nepo?ivani omamnych latek [ editovat | editovat zdroj ]

Baha’i se zdr?uji po?ivani alkoholu ?i jinych omamnych latek v jakekoli podob?. Vyjimkou jsou p?ipady, kdy odborny leka? vyslovn? p?edepi?e danou latku jako nezbytny lek nebo jeho sou?ast k le?b? daneho onemocn?ni.

Kalenda? [ editovat | editovat zdroj ]

Baha’i vira, stejn? jako p?edchozi nabo?enstvi, ma sv?j vlastni kalenda? sestavajici z 19 m?sic? o 19 dnech. Zbyvajici dny jsou nazyvany Ajjam-i-Ha (Dny Bo?i podstaty) a jsou zpravidla zasv?ceny oslavam a charitativni ?innosti. M?sice Baha’i kalenda?e jsou nazvany dle r?znych jmen a p?idomk? Boha. Novy rok Baha’i oslavuji 21. b?ezen (1. jarni den) a v pr?b?hu roku sv?ti 9 svatk? svazanych s r?znymi udalostmi baha’i historie, b?hem nich? se zdr?uji prace.

Na za?atku ka?deho m?sice se baha’i setkavaji na tzv. Slavnostech 19. dne, ktere spole?n? oslavuji ?tenim modliteb a uryvk? z Baha’i Pisma. Zde take probiraji formou konzultace v?echny prakticke zale?itosti souvisejici s chodem mistniho spole?enstvi.

Prakticky ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

P?esto?e se baha’i sna?i d?sledn? ?it podle Baha’u’llahem zjevenych zasad a princip?, zarove? cht?ji byt nedilnou sou?asti spole?nosti, v ni? ?iji. Baha’u’llah odsuzuje ve?kere formy fanatickeho a extremniho praktikovani viry, za n?? pova?uje nap?. asketismus , mni?ske ?ady a jine formy vyd?lovani se ze spole?nosti.

Baha’i citi povinnost p?ispivat svym dilem ke spole?enskemu ?ivotu sve zem? a svou slu?bu spat?uji nejen v p?ile?itosti obohatit my?lenkovou kulturu ob?anske spole?nosti o baha’i nazory, ale i v praktickych projektech slu?by, ktere se ve v?t?in? p?ipad? odehravaji v rozvojovych zemich t?etiho sv?ta (vzd?lavani d?ti i dosp?lych, zdravotnictvi, zem?d?lstvi apod.).

Prost?ednictvim aktivit v ramci mezinarodniho spole?enstvi se baha’i zasazuji o vnimani sv?ta jako spole?neho domova v?ech ras, kultur a narod? v duchu Baha’u’llahova znameho citatu: ?Zem? je jedinym domovem a lidstvo jeho obyvateli.“ ^[6]

Mezinarodni spole?enstvi baha’i a OSN [ editovat | editovat zdroj ]

Mezinarodni spole?enstvi baha’i je nevladni organizace registrovana u OSN od roku 1948, je? reprezentuje vice ne? 5 milion? stoupenc? Baha’i viry na celem sv?t?. ^[7]

Baha’i se kolektivn? u?astni ?irokeho spektra aktivit mezinarodniho spole?enstvi ? p?edev?im v oblasti miroveho usili, lidskych prav, postaveni ?en, vzd?lavani, zdravotnictvi, ?ivotniho prost?edi a potravinovych program?.

V ramci Organizaci spojenych narod? je mezinarodnimu spole?enstvi Baha’i p?iznan zvla?tni konzultativni statut u Ekonomicke a socialni rad? Spojenych narod? (United Nations Ecomomic and Social Council ECOSOC) od roku 1970 a u d?tskeho fondu OSN (UNICEF) od roku 1976. Baha’i mezinarodni spole?enstvi te? uzce spolupracuje se Sv?tovou zdravotnickou organizaci (World Health Organization WHO), U?adem vysokeho komisa?e OSN pro lidska prava, u?astni se program? ?ivotniho prost?edi (United Nations Environment Programme ? UNEP) a rozvoje (United Nations Development Programme ? UNDP).

Sprava baha’i [ editovat | editovat zdroj ]

Sprava spole?enstvi baha’i na mistni, narodni a celosv?tove urovni se uskute??uje prost?ednictvim demokratickych a pravideln? volenych instituci, jejich? zakladni principy fungovani stanovil Baha’u’llah, podrobn?ji rozpracoval ‘Abdu’l-Baha a do sou?asne podoby rozvinul a dovedl Shoghi Effendi .

Na mistni a narodni urovni jsou ka?doro?n? voleni z ?ad v?ech v??icich zastupci do tzv. duchovnich rad, ktere spravuji administrativni zale?itosti daneho spole?enstvi. Na mezinarodni urovni stejnym zp?sobem probiha volba ka?dych p?t let ? ze v?ech baha’i v??icich sv?ta je volen Sv?tovy d?m spravedlnosti se sidlem v Haif?, Izraeli.

Baha’u’llah zavedenim tohoto jedine?neho systemu nabo?enske spravy s kone?nou platnosti zru?il instituci profesionalnich duchovnich , tak?e v Baha’i vi?e byl p?ipadny vliv jednotlivce na chod spole?enstvi prakticky usm?rn?n v ramci demokraticke volby a svobodneho rozhodovani o zale?itostech spole?enstvi formou konzultace, zarove? se v?ak take znemo?nilo komukoli po?ivat jakekoli individualni autority jak p?i ?izeni spole?enstvi, tak nap?. p?i vykladu Pisma.

Instituce baha’i se staraji a dbaji pouze o prakticke a administrativni zale?itosti mistnich a narodnich spole?enstvi (svatby, poh?by, oslavy svatk?, representace ve vn?j?ich vztazich apod.), tj. nemaji pravo zasahovat do duchovniho ?ivota nikoho z v??icich, pokud ov?em jeho p?ipadne chovani nepo?kozuje dobre jmeno viry na ve?ejnosti.

Sv?tove centrum Baha’i je administrativni centrum baha’i.

Baha’i v ?eskych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1911?1913 nav?tivil Evropu v?etn? tehdej?iho Rakouska-Uherska. Jeho nav?t?vy zde (ve Vidni a Budape?ti) iniciovaly mistni teosoficke spolky i s ?eskou u?asti (nap?iklad prvni nositelka Nobelovy ceny za mir, baronka Berta Kinska-Suttnerova). Prvni spolek viry baha’i vznikl v ?atci. ^[8] V obdobi prvni republiky(1918-1938) se o rozvoj viry baha’i zaslou?ila americka novina?ka a esperantistka Martha Rootova (1872?1939) prost?ednictvim kontakt? s pacifistickymi intelektualy a i dal?i p?sobeni tohoto nabo?enstvi je spjato s mirovym hnutim. Po roce 1948 v?ak bylo mnoho p?edstavitel? zatykano a pronasledovano. Spole?enstvi pak bylo obnoveno a? ve svobodnych pom?rech roku 1990. ^[9]

Demografie [ editovat | editovat zdroj ]

V 2018 je vira baha’i roz?i?ena do 247 zemi a teritorii sv?ta, spole?enstvi existuji ve vice ne? 13 000 lokalitach. Mezi vice ne? 5 milion? baha´i v??icich je zastoupeno tem?? 2 100 r?znych narod? a etnickych skupin. ^{[10] [11]}

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KROPA?EK, Lubo? . Duchovni cesty islamu . 5. vyd. Praha: Vy?ehrad, 2011. 292 s. ISBN   978-80-7021-925-6 . Kapitola ?i ^c a, s. 201.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Galerie Baha'i na Wikimedia Commons
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Baha'i na Wikimedia Commons
• Dilo Co je Baha’i vira? ve Wikizdrojich
• oficialni stranky Baha´i spole?enstvi ?R
• Baha´i spole?enstvi v Praze
• e-Knihovna Baha’i Pisem s vyhledavanim
• P?ib?h Bahai viry na ?eskem rozhlase, po?ad Hovory o vi?e
• Persekuce Baha’i v??icich v Iranu
• Projekt BBC ? p?edstaveni Baha’i viry Archivovano 24. 10. 2014 na Wayback Machine .