Avetik Isahakjan
Narozeni	18. jul. / 30. ?ijna 1875 greg. Gjumri
Umrti	17. ?ijna 1957 (ve v?ku 81 let) Jerevan
Misto poh?beni	Pantheon Komitas ( 40°9′43″ s. ?. , 44°30′7″ v. d. )
Povolani	basnik , prozaik, ve?ejna postava a spisovatel
Narodnost	Armeni
Alma mater	Kn??sky semina? Gevorkian (1889?1892) Lipska univerzita (1893?1895) Cury?ska univerzita
?anr	ver? a epicka poezie
Ocen?ni	Lenin?v ?ad (1945) Stalinova cena 1. t?idy (1946) Lenin?v ?ad (1955) medaile Za udatnou praci za velke vlastenecke valky 1941?1945 medaile Za obranu Kavkazu
Politicka p?islu?nost	Armenska revolu?ni federace (od 1895)
D?ti	Vigen Isahakyan [1]
P?ibuzni	Avetik Isahakyan (vnuk ze synovy strany)
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Avetik Isahakjan , armensky ?????? ????????? ( 19. ?ijen 1875 , Gjumri ? 17. ?ijen 1957 , Jerevan ) byl armensky basnik . Pro vlastenecky obsah ?ady jeho ver?? je v Armenii pova?ovan za narodniho basnika. Mnoho jeho ver?? bylo zhudebn?no a tyto pisn? nez?idka zlidov?ly.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1889-1892 studoval na Kevorkianov? semina?i v E?miadzinu . Poprve publikoval v roce 1892. O ?ty?i roky pozd?ji byl zat?en za proticarskou aktivitu a poslan do vyhnanstvi do Od?sy . V roce 1897 vydal prvni sbirku ver??, ktere charakterizoval lyrismus, emocionalita, muzikalnost, smutek a vlastenectvi.

Znovu byl zat?en v roce 1908. B?hem let 1909-1911 napsal dlouhou filozofickou base? Abul-Ala-Mahari popisujici st?et silneho jedince s "krve?iznivou silou" zakona, soud? a moralky. Base? byla cenzurou zakazana. Proto?e se tlak carskeho re?imu na n?j stup?oval, roku 1911 emigroval . V exilu se jeho poezie epizovala , napsal te? sbirku orientalnich legend, pracoval i na romanu Usta Karo , ktery v?ak nikdy nedokon?il.

B?hem prvni sv?tove valky napsal historickou baladu Na?i p?edkove (1917), oslavu nesmrtelnosti armenskeho naroda. Roku 1926 se rozhodl vratit se Armenie, tehdy ji? sou?asti Sov?tskeho svazu . Roku 1930 znovu ode?el do zahrani?i, p?sobil v Pa?i?i . V roce 1936 se nadobro vratil do Armenie.

B?hem Velke vlastenecke valky (1941-1945) skladal vlastenecke a burcujici ver?e, za n?? roku 1946 obdr?el Statni cenu SSSR. Od roku 1943 byl akademikem Akademie v?d armenske SSR. V letech 1946-1957 pak p?sobil jako p?edseda armenskeho Svazu spisovatel?. ^[2]

Jeho portret dnes zdobi armenskou bankovku v hodnot? 10 000 dram? .

Jeho dilu se v ?eskych zemich v?novala armenolo?ka Ludmila Motalova . ^[3]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Avetik Isahakjan
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Avetik Isahakjan na Wikimedia Commons