Svaty
Antonin Veliky
?ββ?? ?ντ?νιο?, Antonin z Egypta, Antonin Eremita, Antonin Opat
|
---|
poustevnik
|
|
Osobni udaje
|
---|
Datum narozeni
| 251
|
---|
Misto narozeni
| Coma, Egypt
|
---|
Datum umrti
| 357
(ve v?ku 105?106 let)
|
---|
Misto umrti
| Veset
|
---|
Narodnost
| koptska
|
---|
Povolani
| k?es?ansky mnich, anchorite a
spisovatel
|
---|
Svato?e?eni
|
---|
Svatek
| 17. ledna
|
---|
Uctivan cirkvemi
| v?echny k?es?anske cirkve s kultem svatych
|
---|
Atributy
| mni?sky od?v
|
---|
Patron
| ?eznik?, tkalc?, cukra??, hrobnik?, ochrance domacich zvi?at, proti nemocem, ohni
|
---|
multimedialni obsah
na
Commons
|
N?ktera data mohou pochazet z
datove polo?ky
.
|
Svaty
Antonin Veliky
(take
Svaty Antonin Veliky, Antonin z Egypta, Antonin Eremita, Antonin Opat, ?ββ?? ?ντ?νιο?
) (
251
?
?
356
) byl jednim ze zakladatel?
mni?stvi
. Byl prvni z
Otc? pou?t?
. Roku 269 opustil v?echen sv?j majetek a stal se
poustevnikem
v thebske pou?ti ve st?ednim
Egypt?
. Usiloval o jednotu s
Kristem
. P?itahovani jeho naro?nym a zarove? radostnym zp?sobem ?ivota, nasledovali jej ?etni u?ednici. Okolo roku 305 z nich svaty Antonin zorganizoval obec anachoret?, mnich? ?ijicich podle spole?ne
?ehole
.
Kolem roku 310 se op?t stahl do samoty, opustil ji v?ak, aby mohl p?isp?t na pomoc
pronasledovanym k?es?an?m
(311), podpo?it doktrinu
prvniho nikajskeho koncilu
proti
Areiovi
a
arianstvi
a i nadale pomahat
alexandrijskemu
biskupovi sv.
Atana?i
, svemu pozd?j?imu ?ivotopisci.
[1]
Mni?stvi
ma sve ko?eny v biblicke tradici, p?i?em? je kladen d?raz na radikalni vzdani se v?eho pro
Hospodina
, na ?ivot pln? zasv?ceny jeho slu?b? a slu?b? ?lov?ku.
[2]
Odchod na pou?? byl nejen viditelnym znamenim zp?etrhani vazeb se sv?tem a po?atkem nove existence, ale take intenzivni ofenzivou proti moci zla, ktere m?lo podle biblicke tradice sve centrum prav? v pou?ti.
[3]
Hlavnim zdrojem o Antoninov? ?ivot? je ?ivot sv. Antonina Poustevnika, jeho? autorstvi se p?isuzuje Atana?i.
Narodil se v Egypt?. Jeho rodi?e byli urozeni a bohati a jeliko? byli k?es?ane, byl i on vychovan jako k?es?an. Rodi?e mu zem?eli, kdy? mu bylo okolo 20 let. P?i jedne cest? do kostela p?emy?lel nad tim, jak apo?tolove v?echno opustili a nasledovali
Je?i?e
, vstoupil pry dovnit? a sly?el ?teni z
evangelia
o tom, jak Pan ?ika boha?i: ?Chce?-li byt dokonaly, jdi, prodej sv?j majetek a rozdej chudym a bude? mit poklad v nebi. Pak p?ij? a nasleduj m?!“ Proto se rozhodl sv?j majetek rozdat, svou sestru sv??it pannam na vychovani do
parthenonu
a za?it ?it
asketickym
?ivotem.
Kratce p?ed rokem 270 za?al ?ivot poustevnika. Je patrne, ?e m?l sve p?edch?dce. Jeho ?ivot ukazuje, ?e nebyl prvnim poustevnikem. Atana? napsal, ?e kdy? Antonin pocitil povolani k duchovnimu ?ivotu, z?ekl se zd?d?neho majetku, vyhledal v?koviteho svateho mu?e, ktery ?il jako poustevnik na okraji vesnice, a sv??il se do jeho vedeni; v tomto obdobi jeho ?koleni v askezi mu pomahali jini vyznava?i samota?skeho ?ivota, kte?i ?ili v jeho kraji. Byl d?dicem ji? zavedene asketicke tradice. T?eba?e nebyl p?vodcem egyptskeho monasticismu, byl to prav? jeho ?ivotni p?ib?h, jak nam je vypravi Atana?, ktery se stal prvnim a zarove? nej?ten?j?im manifestem poustevnickeho ?ivota a ktery p?ivabil velke mno?stvi napodobitel?.
[4]
Podle tohoto dila se odebral do pou?t?, kde byl n?kolikrat pokou?en ?ablem. Ten na n?j seslal ducha
smilstva
, demony, kte?i na sebe brali podobu zvi?at nebo se ho sna?ili svest z cesty iluzemi bohatstvi. On stale pokra?oval v asketickem ?ivotu a ve?kere ?ablovy snahy p?ekonal svou virou v Boha a modlitbami. Kapitoly 16-46 jsou instrukcemi, v nich? formoval prvni generaci svych nasledovnik?. P?edev?im jde o r?zna varovani p?ed ?ablem a li?eni jakymi zp?soby m??e ?lov?ka pokou?et. P?i
pronasledovani k?es?an?
za Maxima Daia opustil samotu a anga?oval se v
Alexandrii
pro nespravedliv? pronasledovane. Sam tou?il byt
mu?ednikem
, ale Pan ho pry chranil, aby se stal u?itelem mnohych v asketickem ?ivot?. Po navratu na pou?? zintenzivnil sv?j asketicky ?ivot, slou?il p?ichozim radou i konkretnimi zdravenimi a anga?oval se i v zapase s ariany. Na jedne cest? potkal i svou sestru, ktera se mezitim stala abaty?i: kapitoly 44-71.
Kapitoly 72-80 ukazuji, jak svou moudrosti dokazal p?ekonat i
?ecke filosofy
, dopisoval si s politiky (kapitola 81). Posledni jeho aktivity a jeho smrt (kapitoly 82-93) zavr?uji ?ivotni p?ib?h. Zem?el v p?itomnosti svych dvou u?ednik?, kte?i ho m?li ihned poh?bit do zem?, jeliko? m?l strach, aby ho nepochovali tak, jak to maji Egyp?ane ve zvyku: zem?ele ovijeli plachtami, nedavali je do zem?, nybr? pokladali na l??ko a chranili ve svych domech. V zav?re?nem epilogu (kapitola 94) je jeho ?ivot ukazan jako vyzva k nasledovani a sv?dectvi
nek?es?an?m
.
[5]
Souvisejici informace naleznete take v ?lanku
Atana?
.
Podle nejstar?i tradice, kterou nikdo a? do
reformace
nezpochyb?oval, byl autorem ?ivota Antoninova alexandrijsky biskup Atana?.
?eho? z Nazianzu
ve svem dile
Oratione
napsal, ?e Atana? ?napsal ?ivot bo?skeho Antonina jako mni?skou ?eholi ve form? vyprav?ni“. Podobn? dosv?d?il autorstvi i
Jeronym
v dile
Der viris illustribus
. P?esto se na?li odp?rci Atana?ova autorstvi. H. Weingarten pova?oval mnichy za pokra?ovatele egyptskych
katochoi
, zasv?cenc? boha
Serepise
. Z ?eho? podle n?j plyne, ?e Atana? jako teolog by se n??im takovym v?bec nezabyval. Take v 80. letech 20. stoleti n?kte?i specialiste p?edpokladali, ?e p?vodni text je ovlivn?n
koptskymi
vlivy a z toho d?vodu Atana?ovo autorstvi odmitli. Roku 1983 M. Tetz p?i?el s teorii, podle ni? byl Atana? pouze redaktorem text? biskupa
Serapia
z Thmuis.
V uvodu k nove edici ?ivota Antoninova profesor G. J. M. Bartelink odkazal p?esv?d?iv? na lingvisticke shody mezi ?ivotem a ostatnimi dily Atana?ovymi. ?Tyto shody jsou tak z?ejme, ?e nem??e byt pochyb, ?e maji stejneho autora.“
[6]
Atana? vysv?tlil, ?e sepsal ?ivotopis proto, aby povzbudil bratry za mo?em. Neoby?ejny rozruch, ktery vyvolal, jeho o?ekavani ur?it? dokonale naplnil. V let? roku 386 se o dile doslechl
Augustin
a byl to prav? p?ib?h poustevnik? z pou?t?, ktery zburcoval jeho sv?domi a p?ivodil okam?ik jeho obraceni k vi?e. Augustin byl jen jednim z prvnich z dlouhe ?ady zapadnich k?es?an?, kte?i m?li podlehnout kouzlu Antoninovy pustiny.
[7]
Sv. Antonin byva vyobrazen jako asketicky sta?ec s plnovousem, v rozedranem od?vu poustevnika nebo v mni?ske kutn? s kapi, p?epasane provazem s uzly. V ruce dr?iva jako berlu h?l s rukojeti ve tvaru T/tau. Zvonek ma slou?it k zahan?ni zlych duch?. Je-li v doprovodu dal?ich sv?tc?, byvaji to eremite, nej?ast?ji sv. Pavel poustevnik, m??e byt take vyobrazen s poustevnici Marii Egyptskou (ktera miva misto od?vu nahe t?lo zakryte svymi vlasy), nebo s Pannou Marii s dit?tem Je?i?em.
[8]
. Je-li patronem morovym, stoji vedle sv. ?ebestiana a sv. Rocha.
- ?abel - ?asto zobrazovan i jako
drak
?i
had
, jinak v nejr?zn?j?ich
fantastickych
podobach; vedle
symbolu
zla v?eobecn? m??e znamenat i
pohanstvi
;
[9]
?abel Antonina pokou?i nebo ru?i (n?kdy v podob? ?eny).
- h?l (berla) ve tvaru T, n?kdy opat?ena dv?ma zvone?ky
[10]
- jeskyn? - p?ed jeskyni je pokou?en ?enou nebo ?ablem
[11]
- opat - dr?i bu? rovnou (vychodni) opatskou berlu s knoflikem naho?e, nebo berlu zato?enou (pedum, zapadni styl); influovani opati maji stejn? jako biskupove mitru
[12]
- poku?eni - ?abel mu ukazuje obrazy ?en a
fantastickych
oblud
[13]
- poustevnik - zobrazovan obvykle v puste krajin?, v jeskyni nebo p?ed ni
[14]
- prase - prase u nohou ; patron domacich zvi?at a ochrance p?ed morem a r??i
[15]
- zvonek - zvonek na holi, v ruce nebo na krku prasete
[16]
- ?ena - ?ena jako sv?dnice s r??ky ?abla
[17]
- dva lvi - pomahaji sv. Antoninovi vykopat hrob pro sv. Pavla poustevnika
[18]
- patron chudych
- patron lidi bez domova
- patron nemocnych - zejmena proti moru a proti
erysipelu
, (lidov?
r??e
); v Evrop? p?i epidemii v 11. stoleti byla tato choroba nazvana
Ohe? svateho Antonina
[18]
.
- patron domaciho zvi?ectva
- patron mni?skych ?ad? a poustevnik?: kartuzian?, kalmadul?, minorit?, franti?kan? a kapucin?.
Sceny ze ?ivota sv. Antonina poustevnika
Sv. Antonin Poustevnik, antependium, 18. stoleti, ?erveny kla?tor
- ↑
Nicole Lemaitrova, ?Antonin (svaty) poustevnik“, in: Nicole Lemaitrova a kol.,
Slovnik k?es?anske kultury
, Praha: Garamond 2002.
- ↑
Athanasius,
?ivot sv. Antonina Poustevnika: ?ivot a p?sobeni na?eho svateho otce Antonina, jak ho napsal a mnich?m v cizin? poslal na? svaty otec Atana?, biskup alexandrijsky
, Olomouc: Refugium Velehrad-Roma 2010, str. 5.
- ↑
Athanasius,
?ivot sv. Antonina Poustevnika...
, str. 6.
- ↑
Hugh Lawrence,
D?jiny st?edov?keho mni?stvi
, Praha: Vy?ehrad 2001, str. 9-10.
- ↑
Athanasius,
?ivot sv. Antonina Poustevnika
..., str. 13-14.
- ↑
Athanasius,
?ivot sv. Antonina Poustevnika...
, str. 6-9.
- ↑
H. Lawrence, D?jiny..., str. 15-16.
- ↑
James Hall,
Slovnik nam?t? a symbol? ve vytvarnem um?ni
. Praha 1991, heslo Antonin Veliky, s. 52
- ↑
Rudolf Pfleiderer,
Atributy sv?tc?
, Praha: Unicornis 1998, str. 23.
- ↑
R. Pfleiderer,
Atributy sv?tc?
, str. 30.
- ↑
R. Pfleiderer,
Atributy sv?tc?
, str. 36.
- ↑
R. Pfleiderer,
Atributy sv?tc?
, str. 70.
- ↑
R. Pfleiderer,
Atributy sv?tc?
, str. 77.
- ↑
R. Pfleiderer,
Atributy sv?tc?
, str. 78.
- ↑
R. Pfleiderer,
Atributy sv?tc?
, str. 80.
- ↑
R. Pfleiderer,
Atributy sv?tc?
, str. 99.
- ↑
R. Pfleiderer,
Atributy sv?tc?
, str. 100.
- ↑
a
b
James Hall,
Slovnik nam?t? a symbol? ve vytvarnem um?ni
. Praha 1991, heslo Antonin Veliky, s. 53
- ATHANASIUS,
?ivot sv. Antonina Poustevnika: ?ivot a p?sobeni na?eho svateho otce Antonina, jak ho napsal a mnich?m v cizin? poslal na? svaty otec Atana?, biskup alexandrijsky
, Olomouc: Refugium Velehrad-Roma 2010, 102 s.
ISBN
978-80-7412-041-1
- HALL, James:
Slovnik nam?t? a symbol? ve vytvarnem um?ni
.
Mlada fronta
: Praha 1991
- LAWRENCE, Hugh Clifford,
D?jiny st?edov?keho mni?stvi
, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2001, 328 s.
ISBN
80-85959-88-7
.
- LEMAITROVA, Nicole, ?Antonin (svaty) poustevnik“, in: Lemaitrova Nicole a kol.,
Slovnik k?es?anske kultury
, Praha: Garamond 2002,
ISBN
80-86379-41-8
.
- LCI =
Lexikon der christlichen Ikonographie
, Band V., Basel-Freyburg am Breisgau-Rom-Wien 1992
- PFLEIDERER Rudolf,
Atributy sv?tc?
, Praha: Unicornis 1998, 125 s.
ISBN
80-901587-5-7
.