Svaty Antonin Veliky ?ββ?? ?ντ?νιο?, Antonin z Egypta, Antonin Eremita, Antonin Opat
poustevnik
Osobni udaje
Datum narozeni	251
Misto narozeni	Coma, Egypt
Datum umrti	357 (ve v?ku 105?106 let)
Misto umrti	Veset
Narodnost	koptska
Povolani	k?es?ansky mnich, anchorite a spisovatel
Svato?e?eni
Svatek	17. ledna
Uctivan cirkvemi	v?echny k?es?anske cirkve s kultem svatych
Atributy	mni?sky od?v
Patron	?eznik?, tkalc?, cukra??, hrobnik?, ochrance domacich zvi?at, proti nemocem, ohni
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Svaty Antonin Veliky (take Svaty Antonin Veliky, Antonin z Egypta, Antonin Eremita, Antonin Opat, ?ββ?? ?ντ?νιο? ) ( 251 ^? ? 356 ) byl jednim ze zakladatel? mni?stvi . Byl prvni z Otc? pou?t? . Roku 269 opustil v?echen sv?j majetek a stal se poustevnikem v thebske pou?ti ve st?ednim Egypt? . Usiloval o jednotu s Kristem . P?itahovani jeho naro?nym a zarove? radostnym zp?sobem ?ivota, nasledovali jej ?etni u?ednici. Okolo roku 305 z nich svaty Antonin zorganizoval obec anachoret?, mnich? ?ijicich podle spole?ne ?ehole .

Kolem roku 310 se op?t stahl do samoty, opustil ji v?ak, aby mohl p?isp?t na pomoc pronasledovanym k?es?an?m (311), podpo?it doktrinu prvniho nikajskeho koncilu proti Areiovi a arianstvi a i nadale pomahat alexandrijskemu biskupovi sv. Atana?i , svemu pozd?j?imu ?ivotopisci. ^[1]

Mni?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Mni?stvi ma sve ko?eny v biblicke tradici, p?i?em? je kladen d?raz na radikalni vzdani se v?eho pro Hospodina , na ?ivot pln? zasv?ceny jeho slu?b? a slu?b? ?lov?ku. ^[2] Odchod na pou?? byl nejen viditelnym znamenim zp?etrhani vazeb se sv?tem a po?atkem nove existence, ale take intenzivni ofenzivou proti moci zla, ktere m?lo podle biblicke tradice sve centrum prav? v pou?ti. ^[3]

?ivot sv. Antonina Poustevnika [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavnim zdrojem o Antoninov? ?ivot? je ?ivot sv. Antonina Poustevnika, jeho? autorstvi se p?isuzuje Atana?i.

Obsah dila [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Egypt?. Jeho rodi?e byli urozeni a bohati a jeliko? byli k?es?ane, byl i on vychovan jako k?es?an. Rodi?e mu zem?eli, kdy? mu bylo okolo 20 let. P?i jedne cest? do kostela p?emy?lel nad tim, jak apo?tolove v?echno opustili a nasledovali Je?i?e , vstoupil pry dovnit? a sly?el ?teni z evangelia o tom, jak Pan ?ika boha?i: ?Chce?-li byt dokonaly, jdi, prodej sv?j majetek a rozdej chudym a bude? mit poklad v nebi. Pak p?ij? a nasleduj m?!“ Proto se rozhodl sv?j majetek rozdat, svou sestru sv??it pannam na vychovani do parthenonu a za?it ?it asketickym ?ivotem.

Kratce p?ed rokem 270 za?al ?ivot poustevnika. Je patrne, ?e m?l sve p?edch?dce. Jeho ?ivot ukazuje, ?e nebyl prvnim poustevnikem. Atana? napsal, ?e kdy? Antonin pocitil povolani k duchovnimu ?ivotu, z?ekl se zd?d?neho majetku, vyhledal v?koviteho svateho mu?e, ktery ?il jako poustevnik na okraji vesnice, a sv??il se do jeho vedeni; v tomto obdobi jeho ?koleni v askezi mu pomahali jini vyznava?i samota?skeho ?ivota, kte?i ?ili v jeho kraji. Byl d?dicem ji? zavedene asketicke tradice. T?eba?e nebyl p?vodcem egyptskeho monasticismu, byl to prav? jeho ?ivotni p?ib?h, jak nam je vypravi Atana?, ktery se stal prvnim a zarove? nej?ten?j?im manifestem poustevnickeho ?ivota a ktery p?ivabil velke mno?stvi napodobitel?. ^[4]

Podle tohoto dila se odebral do pou?t?, kde byl n?kolikrat pokou?en ?ablem. Ten na n?j seslal ducha smilstva , demony, kte?i na sebe brali podobu zvi?at nebo se ho sna?ili svest z cesty iluzemi bohatstvi. On stale pokra?oval v asketickem ?ivotu a ve?kere ?ablovy snahy p?ekonal svou virou v Boha a modlitbami. Kapitoly 16-46 jsou instrukcemi, v nich? formoval prvni generaci svych nasledovnik?. P?edev?im jde o r?zna varovani p?ed ?ablem a li?eni jakymi zp?soby m??e ?lov?ka pokou?et. P?i pronasledovani k?es?an? za Maxima Daia opustil samotu a anga?oval se v Alexandrii pro nespravedliv? pronasledovane. Sam tou?il byt mu?ednikem , ale Pan ho pry chranil, aby se stal u?itelem mnohych v asketickem ?ivot?. Po navratu na pou?? zintenzivnil sv?j asketicky ?ivot, slou?il p?ichozim radou i konkretnimi zdravenimi a anga?oval se i v zapase s ariany. Na jedne cest? potkal i svou sestru, ktera se mezitim stala abaty?i: kapitoly 44-71. Kapitoly 72-80 ukazuji, jak svou moudrosti dokazal p?ekonat i ?ecke filosofy , dopisoval si s politiky (kapitola 81). Posledni jeho aktivity a jeho smrt (kapitoly 82-93) zavr?uji ?ivotni p?ib?h. Zem?el v p?itomnosti svych dvou u?ednik?, kte?i ho m?li ihned poh?bit do zem?, jeliko? m?l strach, aby ho nepochovali tak, jak to maji Egyp?ane ve zvyku: zem?ele ovijeli plachtami, nedavali je do zem?, nybr? pokladali na l??ko a chranili ve svych domech. V zav?re?nem epilogu (kapitola 94) je jeho ?ivot ukazan jako vyzva k nasledovani a sv?dectvi nek?es?an?m . ^[5]

Autor [ editovat | editovat zdroj ]

Podle nejstar?i tradice, kterou nikdo a? do reformace nezpochyb?oval, byl autorem ?ivota Antoninova alexandrijsky biskup Atana?. ?eho? z Nazianzu ve svem dile Oratione napsal, ?e Atana? ?napsal ?ivot bo?skeho Antonina jako mni?skou ?eholi ve form? vyprav?ni“. Podobn? dosv?d?il autorstvi i Jeronym v dile Der viris illustribus . P?esto se na?li odp?rci Atana?ova autorstvi. H. Weingarten pova?oval mnichy za pokra?ovatele egyptskych katochoi , zasv?cenc? boha Serepise . Z ?eho? podle n?j plyne, ?e Atana? jako teolog by se n??im takovym v?bec nezabyval. Take v 80. letech 20. stoleti n?kte?i specialiste p?edpokladali, ?e p?vodni text je ovlivn?n koptskymi vlivy a z toho d?vodu Atana?ovo autorstvi odmitli. Roku 1983 M. Tetz p?i?el s teorii, podle ni? byl Atana? pouze redaktorem text? biskupa Serapia z Thmuis. V uvodu k nove edici ?ivota Antoninova profesor G. J. M. Bartelink odkazal p?esv?d?iv? na lingvisticke shody mezi ?ivotem a ostatnimi dily Atana?ovymi. ?Tyto shody jsou tak z?ejme, ?e nem??e byt pochyb, ?e maji stejneho autora.“ ^[6]

Atana? vysv?tlil, ?e sepsal ?ivotopis proto, aby povzbudil bratry za mo?em. Neoby?ejny rozruch, ktery vyvolal, jeho o?ekavani ur?it? dokonale naplnil. V let? roku 386 se o dile doslechl Augustin a byl to prav? p?ib?h poustevnik? z pou?t?, ktery zburcoval jeho sv?domi a p?ivodil okam?ik jeho obraceni k vi?e. Augustin byl jen jednim z prvnich z dlouhe ?ady zapadnich k?es?an?, kte?i m?li podlehnout kouzlu Antoninovy pustiny. ^[7]

Vyobrazeni a atributy [ editovat | editovat zdroj ]

Sv. Antonin byva vyobrazen jako asketicky sta?ec s plnovousem, v rozedranem od?vu poustevnika nebo v mni?ske kutn? s kapi, p?epasane provazem s uzly. V ruce dr?iva jako berlu h?l s rukojeti ve tvaru T/tau. Zvonek ma slou?it k zahan?ni zlych duch?. Je-li v doprovodu dal?ich sv?tc?, byvaji to eremite, nej?ast?ji sv. Pavel poustevnik, m??e byt take vyobrazen s poustevnici Marii Egyptskou (ktera miva misto od?vu nahe t?lo zakryte svymi vlasy), nebo s Pannou Marii s dit?tem Je?i?em. ^[8] . Je-li patronem morovym, stoji vedle sv. ?ebestiana a sv. Rocha.

• ?abel - ?asto zobrazovan i jako drak ?i had , jinak v nejr?zn?j?ich fantastickych podobach; vedle symbolu zla v?eobecn? m??e znamenat i pohanstvi ; ^[9] ?abel Antonina pokou?i nebo ru?i (n?kdy v podob? ?eny).
• h?l (berla) ve tvaru T, n?kdy opat?ena dv?ma zvone?ky ^[10]
• jeskyn? - p?ed jeskyni je pokou?en ?enou nebo ?ablem ^[11]
• opat - dr?i bu? rovnou (vychodni) opatskou berlu s knoflikem naho?e, nebo berlu zato?enou (pedum, zapadni styl); influovani opati maji stejn? jako biskupove mitru ^[12]
• poku?eni - ?abel mu ukazuje obrazy ?en a fantastickych oblud ^[13]
• poustevnik - zobrazovan obvykle v puste krajin?, v jeskyni nebo p?ed ni ^[14]
• prase - prase u nohou ; patron domacich zvi?at a ochrance p?ed morem a r??i ^[15]
• zvonek - zvonek na holi, v ruce nebo na krku prasete ^[16]
• ?ena - ?ena jako sv?dnice s r??ky ?abla ^[17]
• dva lvi - pomahaji sv. Antoninovi vykopat hrob pro sv. Pavla poustevnika ^[18]

Patrocinia [ editovat | editovat zdroj ]

• patron chudych
• patron lidi bez domova
• patron nemocnych - zejmena proti moru a proti erysipelu , (lidov? r??e ); v Evrop? p?i epidemii v 11. stoleti byla tato choroba nazvana Ohe? svateho Antonina ^[18] .
• patron domaciho zvi?ectva
• patron mni?skych ?ad? a poustevnik?: kartuzian?, kalmadul?, minorit?, franti?kan? a kapucin?.

Sceny ze ?ivota sv. Antonina poustevnika

Sv. Antonin Poustevnik, antependium, 18. stoleti, ?erveny kla?tor

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ATHANASIUS, ?ivot sv. Antonina Poustevnika: ?ivot a p?sobeni na?eho svateho otce Antonina, jak ho napsal a mnich?m v cizin? poslal na? svaty otec Atana?, biskup alexandrijsky , Olomouc: Refugium Velehrad-Roma 2010, 102 s. ISBN   978-80-7412-041-1
• HALL, James: Slovnik nam?t? a symbol? ve vytvarnem um?ni . Mlada fronta  : Praha 1991
• LAWRENCE, Hugh Clifford, D?jiny st?edov?keho mni?stvi , Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2001, 328 s. ISBN   80-85959-88-7 .
• LEMAITROVA, Nicole, ?Antonin (svaty) poustevnik“, in: Lemaitrova Nicole a kol., Slovnik k?es?anske kultury , Praha: Garamond 2002, ISBN   80-86379-41-8 .
• LCI = Lexikon der christlichen Ikonographie , Band V., Basel-Freyburg am Breisgau-Rom-Wien 1992
• PFLEIDERER Rudolf, Atributy sv?tc? , Praha: Unicornis 1998, 125 s. ISBN   80-901587-5-7 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Kostel svateho Antonina Velikeho
• Poustevnik
• K?es?anske mni?stvi
• Hilarion z Gazy

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Galerie Antonin Veliky na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Antonin Veliky
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Antonin Veliky na Wikimedia Commons
• Saint Anthony of Egypt. In: Britannica.com
• Saint Anthony of Egypt. In: Stanthonysparish.com
• Medailon na Catholica.cz