Karl August Willibald Gebhardt
(
17. ledna
1861
Berlin
?
30. dubna
1921
Berlin) byl n?mecky p?irodov?dec, ktery se zabyval
fototerapii
. Byl take jednim ze zakladatel? olympijskeho hnuti v N?mecku, prvni n?mecky ?len
Mezinarodniho olympijskeho vyboru
a propagator modernich
olympijskych her
.
Willibald Gebhardt byl synem berlinskeho knihtiska?e. Vystudoval
Fridrichovo
realne gymnazium a pote vystudoval chemii, z?asti v
Marburgu
a v?t?inou v Berlin?, kde promoval v roce 1885. Po v?t?inu sveho ?ivota a dokonce i pote byl ?asto ozna?ovan za leka?e, p?i?em? proti tomuto nedorozum?ni sam obti?n? bojoval.
Od roku 1885 pracoval v rodinnem podniku, ktery p?evzal jeho bratr po otcov? smrti. V roce 1890 si vybral sv?j d?dicky podil a odcestoval do
USA
. Take tam se v?noval tehdy popularnimu oboru
hygien?
, ktery tehdy nezahrnoval jen otazky ?istoty, ale te? v?eobecneho zdravi. V Americe si take vybudoval vztah ke sportu jako prost?edku posilovani zdravi, sam byl aktivni
?ermi?
.
Proto?e se v Americe podnikatelsky neprosadil, v roce 1895 se vratil zp?t do N?mecka. Tam se zapojil do organizace sportovniho ?ivota. ?idil p?ipravy
u?asti N?mecka
na
prvnich olympijskych hrach 1896
v
Atenach
, ve stejnem roce se stal prvnim n?meckym ?lenem
Mezinarodniho olympijskeho vyboru
. Stal take v ?ele organizace n?mecke u?asti na olympijskych hrach v letech 1900 a 1904 a tehdy se take stal ?editelem a tajemnikem N?meckeho ?i?skeho vyboru pro olympijske hry (DRAfOS).
Navrhoval uspo?adani
Olympijskych her 1908
v Berlin?, ale neusp?l a kv?li spor?m se svymi oponenty, v?etn?
Pierra de Coubertin
, za?al od roku 1905 vyznamne posty opou?t?t. Nakonec ode?el z celeho DRAfOS a v roce
1909
rezignoval i na sv?j post v Mezinarodnim olympijskem vyboru.
Vedle sve ?innosti v olympijskem hnuti byl Gebhardt stale aktivni i v oblasti vyzkumu
fyziologicke
chemie. Byl n?meckym pr?kopnikem
fototerapie
. Jako prvni p?ivezl do Evropy elektricke ?arovkove lazn?, ktere objevil na
sv?tove vystav?
v roce 1893 v
Chicagu
a nechal je umistit v nov? otev?enych laznich na Postupimske ulici v Berlin?. Tam se pozd?ji v roce 1902 stal ?editelem. V roce 1898 vysledky svych vyzkum? publikoval v knize
Le?iva sila sv?tla.
Pokou?el se take o zalo?eni specialniho institutu sportovni v?dy, k ?emu? ale nena?el dostate?nou odezvu. Jinym sm?rem ho inspirovala v?dkyn? Katharina Zurkalowska, se kterou se o?enil v roce 1908. Na jeji popud vymyslel a nechal si patentovat vylep?eny automat na kavu.
Po roce 1909 u? Gebhardt nevykonaval ?adne funkce ve sportovnim sv?t?. Navic se potykal i s finan?nimi poti?emi. Jeho dal?i aktivity jsou pov?t?inou nezname. V roce 1917 napsal protestni dopis k p?ejmenovani DRAfOS na N?mecky ?i?sky vybor pro t?lesna cvi?eni (
n?mecky
Deutscher Reichsausschuss fur Leibesubungen
); s takovym odklonem od my?lenky olympismu rozhodn? nesouhlasil.
V letech 1918 a 1919 ?ili Gebhardtovi kratce v
Nizozemsku
, ale pak se vratili do Berlina. V roce 1920 se naposledy ze v?ech sil zapojil do olympijskeho hnuti, jeliko? nesouhlasil s vylou?enim stat?, ktere byly ozna?ene za viniky
prvni sv?tove valky
, z u?asti na
Letnich olympijskych hrach 1920
. Pro Gebhardta byly olympijske hry prost?edkem p?atelstvi narod?. Proto navrhoval zalo?eni Svazu narod? pro Olympijske hry (
n?mecky
Volkerbund fur Olympische Spiele
). K velkemu zklamani ale nena?el podporu ani doma v N?mecku.
Zem?el v roce
1921
p?i nevyjasn?ne dopravni nehod?.
Kratce po svem navratu z Ameriky se dov?d?l o zahajeni p?iprav
Letnich olympijskych her 1896
v
Atenach
a rozhodl se probudit dosud spici n?mecky zajem o u?ast. Rychle p?itom pochopil rivalitu mezi
turnerskym
a sportovnim prost?edim v N?mecku. Za jeji vy?e?eni pova?oval zalo?eni zast?e?ujici organizace. Prvnim krokem k jejimu vzniku bylo uspo?adani spole?ne p?ehlidky sport? a turnerske gymnastiky v let? 1895 v budov? stareho ?i?skeho sn?mu v Berlin?.
Jeliko? m?la p?ehlidka usp?ch, Gebhardt zalo?il v za?i 1895 N?mecky svaz pro spot, hry a turnerstvi a stal se jeho p?edsedou. Dal?im krokem, ktery planoval, bylo vyslat na olympijske hry do Aten pod hlavi?kou nov? vznikleho svazu n?meckou reprezentaci. Proti tomu se ale postavily
N?mecky turnersky svaz
(
n?mecky
Deutsche Turnerschaft
) a Ust?edniho vyboru pro podporu mlade?e a lidovych her. Po takovem neusp?chu ji? 18. listopadu odstoupil z funkce p?edsedy svazu, ktery nyni ovladal Turnerschaft.
P?ehlidka navic m?la pro Gebhardta i u?edni dohru. Kv?li nespokojenosti se stavem budovy horni parlamentni komory, tzv.
Pruskeho panskeho domu
(
n?mecky
Preußisches Herrenhaus
) se obratil p?imo na ministerstvo vnitra. Takovy v te dob? nezvykly krok vedl k tomu, ?e na n?j otev?ela svazek tajna policie, ktere byly podez?ele take jeho zajem o olympijske my?lenky a souvisejici styky. Svazek byl uzav?en a? v roce 1913.
Zalo?eni N?meckeho olympijskeho vyboru
[
editovat
|
editovat zdroj
]
B?hem n?kolika dni ale napsal navrh na zalo?eni Vyboru pro u?ast N?mecka na olympijskych hrach v Atenach. 13. prosince 1895 se v berlinskem hotelu U ?ty? ro?nich obdobi se?lo 40 osobnosti z Gebhardtova okoli. ?ecky velvyslanec Kleon Rangavis, rovn?? Gebhardt?v znamy, je tam p?esv?d?il, ?e prvni olympijske hry nemaji prob?hnout bez u?asti N?mecka.
N?mecko se tak zapojilo do olympijskeho hnuti, ve kterem nebylo dosud vitano. Kv?li
prusko-francouzske valce
v letech 1870 a 1871 byly toti? vztahy obou zemi naru?ene. I kdy? tv?rce ideje modernich olympijskych her Francouz
Pierre de Coubertin
usiloval o p?ekonani teto propasti, p?esto nakonec prob?hl mezinarodni sportovni kongres na
Sorbonn?
v
Pa?i?i
v ?ervenci 1894, kde bylo rozhodnuto o zalo?eni
Mezinarodniho olympijskeho vyboru
a obnoveni olympijskych her, bez n?mecke u?asti.
Zalo?eny Vybor pro u?ast N?mecka na olympijskych hrach v Atenach se stal prvnim n?meckym
narodnim olympijskym vyborem
. Jeho p?edsedou se stal korunni princ Philipp Ernst Hohenlohe-Schillingsfurst, syn byvaleho pruskeho ?i?skeho kancle?e, a mistop?edsedou princ Albert von Schleswig-Holstein. Gebhardt se stal tajemnikem vyboru.
N?mecka u?ast na Olympijskych hrach 1896
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Pam?tni deska na budov? Gebhardtova sportovniho st?ediska v Berlin?-Schonebergu
Pam?tni deska na
Olympijskem stadionu
v Berlin?
Jen o n?kolik dni pozd?ji ale n?mecky Ust?edni vybor pro podporu mlade?e a lidovych her zaslal organiza?nimu vyboru v Atenach dopis, ve kterem odhlasil svou ji? potvrzenou u?ast. D?vodem byly poznamky zve?ejn?ne ve francouzskem tisku a p?isuzovane Coubertinovi, stejn? jako fakt, ?e v Mezinarodnim olympijskem vyboru nebyl od zalo?eni v roce 1894 ?adny N?mec. Proti olympijskym hram se kv?li svemu p?irozenemu nacionalismu stav?li take turne?i, a tak vypadal konflikt mezi Gebhardtovym vyborem a ob?ma dal?imi institucemi nevyhnutelny.
Gebhardt se proto krom? p?sobeni doma v N?mecku rozhodl obratit na samotneho Coubertina. Na konci prosince 1895 mu v dopisu p?edstavil nov? zalo?eny vybor a po?adal ho o vyjad?eni k jeho udajnym poznamkam. Sou?asn? tim ale sledoval i zajem ziskat pro N?mecko misto v Mezinarodnim olympijskem vyboru. Zarove? se obratil dopisem na ?eka
Demetria Vikelase
, tehdej?iho p?edsedu Mezinarodniho olympijskeho vyboru. Vikelas se k jeho p?ipominkam postavil otev?en? a v lednu 1896 navrhl Gebhardtovo p?ijeti do Mezinarodniho olympijskeho vyboru.
Gebhardt vyu?il teto nabidky jako argumentu pro u?ast N?mecka na Hrach. Na konci unora dokonce vydal bro?urku s nazvem
M?lo by se N?mecko zu?astnit Olympijskych her? Napomenuti n?meckym turner?m a sportovc?m.
Ale N?mecky ust?edni vybor stale odmital. Gebhardt ale na nic ne?ekal. Za?al vyjednavat s jednotlivymi sportovnimi spolky a organizacemi, aby m?l p?imy kontakt na konkretni sportovce, a ziskaval u? i finan?ni prost?edky pro n?meckou u?ast.
Ani spor s Turnerschaftem neutichal. Gebhardt se tak obratil na turnerske sdru?eni p?imo v Atenach a tamni cvi?ence osobn? p?esv?d?il k u?asti na hrach. V polovin? b?ezna 1896, jen 24 dni p?ed zahajenim her, se konalo posledni zasedani Vyboru pro u?ast N?mecka na Olympijskych hrach v Atenach.
N?mecky tym
se skladal z 21 sportovc? a 8 ?len? doprovodu. Vedoucim vypravy se stal Gebhardt. Vysledkem jednani bylo take rozhodnuti, ?e Gebhardt p?ijme provizorni ?lenstvi v Mezinarodnim olympijskem vyboru.
?lenstvi v Mezinarodnim olympijskem vyboru
[
editovat
|
editovat zdroj
]
?lenove MOV v roce 1896 v Atenach (zleva Gebhardt, Guth-Jarkovsky, Kemeny, Balck; sedici Coubertin, Bikelas, Butovskij)
Oficialni p?ijeti Gebhardta do Mezinarodniho olympijskeho vyboru bylo tehdy v Coubertinov? pravomoci. Obti?nou situaci odporu v??i v?emu n?meckemu Coubertinovi usnadnilo Vikelasovo doporu?eni a Gebhardt byl tedy za?azen do seznamu ?len? MOV.
Jak se ale ukazalo, necht?l byt pasivnim ?lenem. Hned na prvni zasedani vyboru, ktereho se zu?astnil 6. dubna 1896 v Atenach, p?i?el s n?kolika navrhy. Navrhl svolani noveho olympijskeho kongresu, ktery by upravil n?ktera ustanoveni olympijske organizace. Po?adal o p?id?leni
Olympijskych her 1904
Berlinu a trval take na vypracovani oficialniho reportu z Her v Atenach. Gebhardt se zahy stal jednim z nejaktivn?j?ich ?len? MOV, ale zarove? jednim z nejkriti?t?j?ich.
Po
Letnich olympijskych hrach 1900
v Pa?i?i Gebhardt kritizoval jak jejich ?patnou organizaci obecn?, tak n?ktere incidenty mi?ene proti n?meckym u?astnik?m konkretn?. V roce 1901 na zasedani MOV oficialn? navrhl, aby se hry konaly pravideln? jednou za dva roky, v?dy na st?ida?ku v Atenach a jednom velkem m?st?. P?itom znovu navrhl, aby se po?adatelem stal i
Berlin
, tentokrat pro
Hry v roce 1908
.
Gebhardtova kritika se prohloubila po t?etich
olympijskych hrach
v
St. Louis
v roce
1904
. Coubertin tehdy ?elil i tlaku na sve odstoupeni. Za jeho nep?itomnosti pak zasedal MOV v roce 1906, p?i tzv.
mezihrach
v Atenach, kde Gebhardt spole?n? se svym p?itelem
Ferencem Kemenym
prosadil ?adu reforem. Gebhardt se tak stal v Coubertinovych o?ich definitivn? rebelem.
Z Mezinarodniho olympijskeho vyboru Gebhardt ode?el v roce
1909
. M?lo to vice d?vod? ? spory s Coubertinem, jeho odchod z N?meckeho ?i?skeho vyboru pro olympijske hry, ktery si pak narokoval sveho zastupce v MOV, deziluze z neschopnosti prosadit sve navrhy a v neposledni ?ad? i finan?ni tise?, kv?li ktere m?l problemy u?astnit se jednani vyboru. Za dobu, ve ktere p?sobil v MOV, byl Gebhardt jeho vyznamnym ?lenem, inspiratorem i Coubertinovym oponentem, pr?kopnikem my?lenek, z nich? n?ktere ? nap?iklad vznik narodnich olympijskych gremii nebo sportovniho soudniho tribunalu ? p?edb?hly svou dobu.
N?mecko na Olympijskych hrach 1900 a 1904 a na mezihrach 1906
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Po skon?eni Olympijskych her v Atenach byl vybor pro n?meckou u?ast rozpu?t?n a jeho obecna a zast?e?ujici nahrada stale nebyla p?edstavitelna. Gebhardt se mezitim u?astnil zalo?eni n?meckeho ?ermi?skeho svazu a byl od b?ezna 1897 do listopadu 1898 jeho p?edsedou.
P?ed
Olympijskymi hrami 1900
Gebhardt vyu?il svych zku?enosti z p?edchozi olympiady. V roce 1899 tak vznikl Vybor pro u?ast N?mecka na Olympijskych hrach v Pa?i?i. Navic se mu poda?ilo ziskat p?isp?vek 10 tisic marek z fondu ?i?skeho komisa?e pro
Sv?tovou vystavu
. Diky tomu Gebhardt vedl v Pa?i?i
t?eti nejv?t?i vypravu
ze v?ech zu?astn?nych zemi.
Take tento vybor byl po skon?eni Her v Pa?i?i rozpu?t?n. Gebhardt ale mezitim v roce
1901
podal ?adost o p?id?leni
Olympijskych her 1908
a v?d?l, ?e k usp?chu kandidatury pot?ebuje stalou organizaci. Cesta k ni vedla op?t p?es ad hoc N?mecky vybor pro Olympijske hry v St. Louis 1904. Gebhardt se sna?il ziskat u?ast turner? i Ust?edniho vyboru. Zatimco Turnerschaft setrvaval na svem odmitavem stanovisku, u Ust?edniho vyboru tentokrat i diky my?lence na uspo?adani Her v N?mecku usp?l. Vysledkem bylo zalo?eni N?meckeho ?i?skeho vyboru pro olympijske hry (
n?mecky
Deutscher Reichsausschuss fur Olympische Spiele, DRAfOS
), jeho? se Gebhardt stal ?editelem a prvnim tajemnikem.
Hry v St. Louis
, rovn?? rozptylene do programu Sv?tove vystavy, ale nebyly usp??ne, odmitnuta byla i kandidatura Berlina na po?adani her v roce 1908 a navic byl Gebhardt v ?ele DRAfOS nahrazen svym konkurentem hrab?tem Egbertem Hoyerem von der Asseburg. Ten pak u? dohli?el i na
u?ast
na tzv.
olympijskych mezihrach
v Atenach v roce 1906, i kdy? se jich spolu s Asseburgem zu?astnil ve vedeni vypravy i sam Gebhardt.
Nasledn? se ale spory mezi Gebhardtem a vojensky lad?nym p?edsedou Asseburgem, prohloubily. Gebhardt v ?ijnu 1906 ani nekandidoval na ?elni funkce v DRAfOS. Asseburg pote dokonce nalehal na Coubertina, aby Gebhardt ode?el z Mezinarodniho olympijskeho vyboru. Gebhardtovo znechuceni vyvrcholilo, kdy? 28. listopadu 1908 vystoupil z DRAfOS a nasledn? ode?el i z MOV.
Za sveho ?ivota byl Gebhardt vyznamenan ?eckym kralem
Ji?im I.
V roce 1908 obdr?el take prusky kralovsky Korunni ?ad IV. t?idy.
Dlouhou dobu po jeho smrti bylo jmeno Willibalda Gebhardta prakticky nezname. Jedinymi p?ipominkami byly pam?tni deska na
Olympijskem stadionu
v Berlin? a jeho jmeno neslo take jedno h?i?t? v berlinskem
olympijskem parku
. Od roku 1971 se ji?ni nab?e?i Olympijskeho jezera v
mnichovskem
olympijskem parku
jmenuje po Gebhardtovi Willi-Gebhardt-Ufer.
V roce 1992 byl v
Essenu
zalo?en Willibald-Gebhardt-Institut (WGI) zabyvajici se vztahem sportu a spole?nosti a v roce 2003 bylo sportovni st?edisko v Berlin?-Schonebergu p?ejmenovano Willibald-Gebhardt-Sportzentrum Schoneberg. V roce 2005 vznikla Nadace Willibalda Gebhardta pro podporu sportovani d?ti a mlade?e.
V roce 2014 byl uveden do Sin? slavy n?meckeho sportu.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Willibald Gebhardt
na n?mecke Wikipedii.
- Roland Naul, Manfred Lammer (Hrsg.):
Willibald Gebhardt. Pionier der olympischen Bewegung
. Meyer und Meyer, Aachen u. a. 1999,
ISBN
3-89124-261-1
, (
Schriftenreihe des Willibald-Gebhardt-Instituts
3).
- Arnd Kruger: Neo-Olympismus zwischen Nationalismus und Internationalismus. In: Horst Ueberhorst (Hrsg.): Geschichte der Leibesubungen. Band 3/1, Bartels & Wernitz, Berlin 1980, S. 522?568.