한국   대만   중국   일본 
Vlasta Koseova ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Vlasta Koseova

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Vlasta Koseova
Rodne jmeno Vlasta ?t?panova
Narozeni 21. kv?tna 1895
Sedlec
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 29. za?i 1973 (ve v?ku 78 let)
Praha
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Misto poh?beni Vy?ehradsky h?bitov
Povolani aktivistka a skautka
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Vlasta Koseova rozena ?t?panova ( 21. kv?tna 1895 Sedlec ? 29. za?i 1973 Praha ) byla spoluzakladatelkou ?eskeho div?iho skautingu .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodila se v Sedlci nad Vltavou v rodin? ?elezni?niho u?ednika. Z tohoto d?vodu uvad?la jako sve bydli?t? nadra?i v Sedlci, ktere bylo od roku 1942 p?ejmenovano na zastavku Praha-Sedlec . [1] Po slo?eni maturity na div?im lyceu v Praze-Hole?ovicich pokra?ovala ve studiu na vy??i socialni ?kole. Navic usp??n? slo?ila statnici z francouz?tiny . Pote se v?novala studiu socialnich v?d na Vassar College v New Yorku , kterou ukon?ila v roce 1922. [2]

Po prvni sv?tove valce a vzniku ?eskoslovenska se stala tajemnici ?eskoslovenskeho ?erveneho k?i?e , kdy? si ji sama vybrala p?edsedkyn? teto organizace Alice Masarykova . [3] V roce 1923 se vdala za skauta Jaroslava Koseho a spole?n? s nim stravila ?est let v ?enev? , kde pracoval pro Mezinarodni organizaci prace a zarove? zastaval funkci zastupce ?eskoslovenske republiky u teto organizace. V roce 1924 se jim narodila jedina dcera Eva, ktera byla od narozeni nesly?ici, co? p?im?lo Vlastu Koseovou k praci ve prosp?ch Spolku pro nesly?ici. Jeji man?el byl v roce 1942 za druhe sv?tove valky popraven, nebo? mimo jine v p?edvale?ne dob? ost?e kritizoval nacisticke N?mecko a Sudeton?meckou stranu . Po navratu ze ?vycarska pokra?ovala v praci pro ?eskoslovensky ?erveny k?i? . [4]

Zem?ela v rannich hodinach dne 29. za?i 1973. Poh?bena byla do rodinne hrobky na Vy?ehradskem h?bitov? , odd?leni 2, hrob 33. [5] Jeji hrob byl v ramci vyro?i 100 let ?eskeho div?iho skautingu v ?ervenci 2015 opraven. [6]

Div?i skauting [ editovat | editovat zdroj ]

Ke skautingu se pravd?podobn? dostala skrze sveho tehdej?iho p?itele Vaclava Jelena, ktery byl v?dcem 2. pra?skeho oddilu a podporoval ji ve snaze o zalo?eni plnohodnotneho div?iho skautingu v ?eskych zemich. V roce 1915 vedla sv?j prvni tabor dru?iny Sasanek a po n?m 1. oddil skautek. Pro div?i skauting nadchla take Annu Berkovcovou a dal?i studentky, u?itelky a vychovatelky. [7] B?hem sveho studia ve Spojenych statech americkych posilala do ?ech dopisy o americkem skautingu a jeden z nich byl za?azen do P?iru?ky div?iho skautingu, publikovala take v ?asopise Junak a V?dce. [8]

Po prvni sv?tove valce se nejprve stala pra?skou zpravodajkou a pozd?ji stoupala skautskymi strukturami postupn? vzh?ru. V roce 1930 se po svem navratu ze zahrani?i znovu aktivn? zapojila do skautske ?innosti. Postupn? se stala zahrani?ni zpravodajkou a v roce 1938 vyst?idala Emilii Mil?icovou ve funkci na?elni, ji? z?stala a? do roku 1968. Vyznamn? se take podilela na vychov? novych v?dky?, jak v kurzech, tak v lesnich ?kolach. Nejen skrze sve jazykove schopnosti (um?la francouzsky, anglicky, n?mecky) se prosadila v mezinarodni organizaci WAGGGS , kde p?sobila od roku 1934, posleze jako p?edsedkyn? evropskeho vyboru a od roku 1946 jako mistop?edsedkyn? sv?toveho vyboru. [4]

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Skautskou p?ezdivkou Velka Vlasta se za svou snahu o rozvoj div?iho skautingu a vychovy mladych d?v?at do?kala n?kolika ocen?ni. T?mi byla presti?ni skautska vyznamenani nap?. ?ad St?ibrneho trojlistku, Skautska lasku, St?ibrny syrinx, Junacky k?i? a dal?i zahrani?ni ocen?ni. [2] V roce 1969 dostala vyznamenani i od prezidenta Ludvika Svobody , ktery ji spole?n? s Rudolfem Plajnerem ocenil ?adem prace za zasluhy o vychovu mlade?e, zejmena v Junaku. V nove organiza?ni struktu?e Junaka v letech 1968?1970 ziskala titul ?estne na?elni. [1] O tom, ?e to s mlade?i, respektive s divkami doopravdy um?la, vzpomina jeji nastupkyn?, na?elni Vlasta Mackova, ktera uvadi, ?e ji nikdy nesly?ela velet, ale p?esto za ni v?echna d?v?ata ?la. [9]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

  • Politicky brevi? moderni ?eny
  • U?elne zasoby, zaklad dobreho hospoda?eni [10]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b www.skautskyinstitut.cz [online]. [cit. 2015-11-28]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2015-12-08.  
  2. ↑ a b Encyklopedie d?jin m?sta Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-03-29]. Dostupne online .  
  3. ↑ ?ANTORA, Roman; NOSEK, Vaclav; JANOV, Slavomil, DOSTAL, Vaclav. Skautske stoleti . 1. vyd. Praha: Junak - svaz skaut? a skautek ?R, Tiskove a distribu?ni centrum, 2012. ISBN   978-80-86825-72-4 .  
  4. ↑ a b http://stoleti-skautek.tumblr.com/search/koseov%C3%A1
  5. ↑ hrob Vlasty Koseove na Vy?ehradskem h?bitov? v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-07-30.  
  6. ↑ ?ABLOVA, Lenka. Oprava hrobu Vlasty Koseove na Vy?ehradskem h?bitov? je dokon?ena. Podivejte se na fotky a p?e?t?te si vice.. K?i?ovatka . Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-07-30.   Archivovano 30. 7. 2020 na Wayback Machine .
  7. ↑ Archivovana kopie. www.blovice-mesto.cz [online]. [cit. 2015-11-28]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-07-30.  
  8. ↑ Archivovana kopie. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2015-11-28]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-07-30.  
  9. ↑ HAVLOVA, Marketa. Z kroniky Sasanek . Praha: Junak - svaz skaut? a skautek ?R, 2001. 67 s. S. 54.  
  10. ↑ Seznam d?l v databazi Narodni knihovny ?R, jejich? autorem nebo tematem je Vlasta Koseova

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vlasta_Koseova&oldid=23878093 “