Vlasta Burian

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Vlasta Burian
Vlasta Burian (foto Pestrý týden 1942)
Vlasta Burian (foto Pestry tyden 1942)
Rodne jmeno Josef Vlastimil Burian
Narozeni 9. dubna 1891
Rakousko-Uhersko Liberec
Umrti 31. ledna 1962 (ve v?ku 70 let)
Česko Praha
Misto poh?beni Vy?ehradsky h?bitov
Cho? Nina Burianova
D?ti 1
P?ibuzni Vlastimil Kristl (vnuk)
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Vlasta Burian - podpis na nahrobku

Vlasta Burian , vlastnim jmenem Josef Vlastimil Burian (podle matriky Josephus Wlastimil Burian ; 9. dubna 1891 Liberec [1] ? 31. ledna 1962 Praha ), p?ezdivany Kral komik? , byl ?esky divadelni herec , re?iser , zp?vak , divadelni ?editel , sportovec , majitel dostihove staje a jezdec na konich, podnikatel , filmovy herec n?me i zvukove ery filmu, mecena? , spisovatel , mim a imitator , ktery se diky mimo?adne kombinaci talentu, ambici a ?ivelnosti vypracoval na hv?zdu ?eskeho filmu , divadla i rozhlasu . [2] Byl jednim z nejpopularn?j?ich herc? a v?bec celebrit prvni republiky , po valce byl v?ak nepravem na??en z kolaborace , co? fataln? poznamenalo jeho postaveni i karieru. Jeho obliba v?ak utrp?la jen do?asn? a trva dodnes, o ?em? sv?d?i vit?zstvi v anket? ?eske televize o ?Krale komik?“ a ?aste televizni reprizy jeho film?.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se libereckemu krej?imu, vlastenci a ochotnikovi Antoninu Burianovi (*1863) a jeho o p?t let star?i man?elce Marii Burianove, rozene ?kaloudove (*1858), ktera m?la z p?edchoziho man?elstvi dceru ?ofii Pickovou (*1884). V Liberci pro?il prvnich deset let sveho ?ivota. 5. kv?tna 1901 se jeho rodina p?est?hovala na pra?ske p?edm?sti ?i?kov , [3] proto?e jeho otec nem?l v Liberci, kde byla v?t?ina obyvatel n?mecka , vhodne prost?edi k vlasteneckym aktivitam. Ziskal v Praze misto u?ednika vybirajiciho potravinove dan? a sveho maleho syna vodil pravideln? do Narodniho divadla . Josef Vlastimil se pozd?ji vyu?il obchodnim p?iru?im na obchodni ?kole. Jako syn krej?iho se od d?tstvi setkaval s lidmi, kte?i m?li zajem o divadlo , a m?l mo?nost slychat p?ib?hy z tohoto prost?edi. Sam u? jako dit? zpival na k?ru a m?l rad operu . Mlady Vlasta Burian m?l take velkou zalibu ve sportu. Vynikal zejmena ve fotbale , byl branka?em . Hral za Union ?i?kov , pozd?ji za Viktorii ?i?kov . Nejznam?j?i je v?ak jeho kariera ve Spart? . V?noval se take cyklistice a zavodn? hral tenis . Pravideln? se zu?ast?oval zavod? a turnaj?, ktere ?asto vyhraval (existuje mala ?ast jeho dosud dochovanych trofeji, ktere zabiraji jednu velkou vitrinu ). ?asem v?ak v?t?ina jeho sportovnich aktivit ustoupila divadlu . Sve bavi?ske nadani zpo?atku uplat?oval p?eva?n? soukromi na ve?ircich svych p?atel. Jeho nadani mu v?ak postupn? otev?elo cestu i k ve?ejnemu vystupovani (v n?m? mu otec nejd?iv branil, ale kdy? vid?l syna na jednom p?edstaveni v hospod?, usoudil, ?e je vyborny komik a nadale jej od um?lecke ?innosti neodrazoval).

Milniky v ?ivot? Vlasty Buriana
9. duben 1891 Narozen v Liberci krej?imu, vlastenci a ochotnikovi Antoninu Burianovi, pochazejicimu ze vsi Tuchom , rodi?t? jeho matky Kate?iny Burianove, jejim? byl neman?elskym synem. Jeho otcem byl Jan Brzak. P?ijmeni nosil po matce.
5. kv?ten 1901 Jeho rodina se p?est?hovala k blizkosti Prahy na ?i?kov kv?li n?meckemu utlaku.
kolem 1909 Prvni vystoupeni p?ed divaky v jednom fotbalovem klubu, ktere m?lo velky usp?ch.
8. duben 1912 Z pom?ru s tane?nici An?i Pirkovou narozena jeho jedina dcera Emilie Burianova - Kristlova.
1919 S?atek s Ninou ?ervenkovou - Burianovou.
1923 Prvni film Tu ten kamen aneb Kterak laskou mo?no v m?iku vzplanout t?eba k nebo?tiku .
1. za?i 1925 Zalo?eni vlastniho divadla ? Divadlo Vlasty Buriana v divadelku Adrie.
1930 Prvni role ve zvukovem filmu ( C. a k. polni mar?alek ) a prvni velky usp?ch.
1933 Prvni (a jedine) va?ne role ve filmu ? fale?ny revizor Chlestakov ( Revizor ) a rytmistr Kilian ( U sn?deneho kramu ), za ktereho ziskal Bilou stuhu.
1942 Ziskani Statni ceny.
1. za?i 1944 Zav?eni v?ech divadel N?mci , to se nevyhyba ani Divadlu Vlasty Buriana.
1945 ? 1950 Odsouzeni z kolaborace, herecky distanc a znarodn?ni jeho divadla.
1950 Zru?eni hereckeho distancu a anga?ovani do Karlinskeho divadla.
1951 Prvni povale?na role ve filmu ( Slepice a kostelnik ).
1953 ? 1962 Konec u?inkovani v Karlin? a vystupovani na zajezdovych estradach.
1956 Posledni role ve filmu ( Zaost?it, prosim! ).
31. leden 1962 Umira v Praze na plicni embolii.
1994 Soudni rehabilitace.
8. unor 2002 P?eneseni jeho ostatk? a ostatk? jeho ?eny z Vinohradskeho h?bitova na Vy?ehrad .

V soukromi [ editovat | editovat zdroj ]

Rodokmen Vlasty Buriana

Z pom?ru s tane?nici Annou Emilii Pirkovou m?l za svobodna dceru Emilii Burianovou ( 8. duben 1912 ? 25. kv?ten 1996 ) [4] . Roku 1919 se o?enil s Ninou ?ervenkovou-Burianovou . Ta mu byla nejv?t?i oporou v t?ch nejt???ich dobach, m?la ho velmi rada a byla jeho nejv?t?i obdivovatelkou. Musela byt na ka?dem Burianov? p?edstaveni, kdy? se zpozdila, Vlasta nechal pozdr?et p?edstaveni, dokud Nina nebyla ve sve lo?i. Nebo kdy? byla Nina nemocna, nechal zavest mikrofon na jevi?t? a Nina pote jeho vykon poslouchala telefonem . V roce 1944 se jeho dce?i narodil syn Vlastimil Kristl.

Spole?nost jej znala jako zabavneho spole?nika, v soukromi byl v?ak melancholicky , naladovy, vyhybavy a m?l deprese ? trp?l z?ejm? maniodepresivnimi stavy, spekuluje se i o Aspergerov? syndromu ?i ADHD , je? nebyly v danou dobu je?t? definovany a ktere by spi?e mohly vysv?tlovat jeho talent a stavy jeho du?e. I proto se ?asto uzaviral ve sve vile Dejvicich , kterou m?l elegantn? a luxusn? za?izenou. Ka?dodenn? sportoval, proto m?l ve sve vile velkou t?locvi?nu a u vily postaven bazen, tenisovy kurt a bohat? vybavenou kuchyni, kde m?l nejlep?iho ?eskeho kucha?e sve doby, Jaromira Trejbala . V?dy rano se proji?d?l na kole a po?adal p?atelske tenisove zapasy i mimo Prahu (na pra?ske Klamovce si nap?iklad zahral n?kolik tenisovych zapas? s dvojnasobnym mistrem sv?ta Karlem Ko?eluhem). Byl take velkym mecena?em sportovc?, jak profesionalnich ( sponzoroval take narodni cyklisticke mu?stvo), tak amaterskych. Dnes u? tem?? neznama je vzpominka jedne pam?tnice, ktera jej vid?la, jak hazi nezam?stnanym d?lnik?m , kte?i hrali fotbal se starym roztrhanym mi?em, novy mi? , aby mohli lepe sportovat. V letech 1914 a? 1920 aktivn? hral za AC Sparta jako prvoligovy fotbalovy branka? [5] .

Zlom a do?asne p?eru?eni kariery [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1944 do?lo v jeho ?ivot? a v popularit? k prudkemu zlomu. Nejd?ive jeho divadlo zav?eli N?mci, po valce byl zat?en ?echy (a jeho divadlo bylo znarodn?no). Nejd?ive byl uv?zn?n do spole?ne cely s esesaky a kriminalniky , kde byl velmi poni?ovan. Pote byl na intervenci Jana Masaryka propu?t?n, vy?et?ovan na svobod?, nakonec jej soud osvobodil. [ zdroj? ] Po negativnim ohlasu v tisku i na zasah politik? (kte?i ho cht?li exemplarn? potrestat) byl op?t uv?zn?n a na zaklad? vykonstruovanych obvin?ni (p?edev?im na zaklad? pod trestem smrti vymamene vypov?di Lidy Baarove ) odsouzen za kolaboraci s n?meckymi okupanty na n?kolik m?sic? k t??kemu ?ala?i a pokut? p?l milionu korun. Zakladem odsouzeni byly tyto body:

  1. obvin?ni: V rozhlasovem ske?i Hv?zdy nad Baltimorem zesm???oval exilovou vladu v Londyn? , konkretn? Jana Masaryka . Obhajoba: K tomu byl donucen nacisty. A sv?dci, kte?i ske? v rozhlase sly?eli, se divili, ?e Burian nebyl N?mci za toto vystoupeni na??en ze sabota?e, proto?e pry stra?n?j?i vykon nesly?eli… A dal?im vystoupenim se vyhybal p?edstiranim r?znych nemoci.
  2. obvin?ni: Ve sve vile hostil n?mecke okupanty v?etn? K. H. Franka . Obhajoba: Ve skute?nosti byli u Buriana ve vile N?mci jen jednou, a to kdy? na udani soused? hledali na zahrad? udajn? zakopane zbran?. A s K. H. Frankem se vid?l Burian pouze jednou, a to v restauraci.
  3. obvin?ni: Uplatil magistratni u?edniky, aby ziskal m?stsky pozemek k roz?i?eni tenisoveho kurtu , a kdy? za Protektoratu byl benzin na p?id?l, ziskal ho nepoctivym zp?sobem, i to, ?e jako jeden z mala mohl v?bec s autem jezdit. Obhajoba: S autem jezdil na fingovane smlouvy s Lucernafilmem a ne z dovoleni N?mc?.
  4. obvin?ni: Vyu?itim n?mecke protekce mohl vystoupit v Narodnim divadle jako principal ve Smetanov? Prodane nev?st?. Obhajoba: ?adost, aby mohl pohostinsky vystupovat, si v?ak Burian v divadle podal sam, aby demonstroval sve up?imne ??e?stvi“, a vedeni ho ochotn?, bez natlaku kladn? vy?idilo. U soudu se take obhajoval, ?e schvaln? nep?ijal role v n?meckych filmech v dobach okupace.
  5. obvin?ni: Zdravil nacistickym pozdravem ? hajlovanim “ (zdvi?enou pravici). Obhajoba: Zde Burian vypov?d?l, ?e takto nezdravil a pokud v?bec zdravil na jevi?ti se zdvi?enou pravici, ?e to byla ruka se za?atou p?sti, nebo ?e tento ukon doprovazel slovy: ?Takhle vysoko ska?e m?j pes, kdy? p?ijdu dom?“ , co? m?lo velky ohlas u divak? doprovazeny salvami smichu. Podle pam?tnik? dokonce vystoupil za okupace na jevi?ti s bi?em a na n?m bylo p?ipevn?no velke tiskaci C. Kdy? se ho pote ptali, co to znamena, tak odpov?d?l: ?To je bi?, na n?m ce.“ Za takove provokace mohl za protektoratu hrozit trest v?zeni nebo dokonce smrti (podle knihy Vlasta Burian na cest? do 21. stoleti , ve ktere Ond?ej Suchy zpracoval obvin?ni a naslednou Burianovu obhajobu podle dobovych material?).
Trestni nalez Trestni nalezaci komise Ust?edniho narodniho vyboru m?sta Prahy.

Po propu?t?ni u? divadlo nesm?l obnovit, byl mu zabaven prakticky ve?kery majetek (take vila v Dejvicich ) a nasledujicich p?t let nesm?l vystupovat. V jeho vile byla z?izena ?kolka . Traduje se, ?e kdy? ?el Burian nav?tivit d?ti, ktere pobyvaly v jeho byvale vile, nep?i?el nikdy s prazdnou. Ze za?atku musel pracovat tvrdou manualni praci, byl va?nym v severo?eskych dolech, pak jako posli?ek pracoval na horskych chatach, kde jezdil s autem pro rekreanty ROH a v kuchyni pak ?krabal brambory. Zde u? za?al ilegaln? vystupovat.

Smutny navrat a konec [ editovat | editovat zdroj ]

Za t?ch p?t let, kdy nesm?l hrat, se zm?nil: byl skromn?j?i, ze sportovce s vybornou fyzickou kondici se stal sta?ik ? viditeln? se?el, v?zeni a pronasledovani mu podkopalo zdravi a do toho se p?idalo piti. Teprve v roce 1950 mu byl herecky distanc zru?en. Po zku?ebnim p?edstaveni v M?stskem divadle v Kladn? za?al hrat v divadle v Karlin? na p?imluvu Ji?iho Frejky a Jana Wericha (Werich se tim mo?na pokusil od?init, kdy? v roce 1941 v USA s Voskovcem nazpivali pise? nazvanou Kolaborant Burian , co? byla reakce na jeho u?ast v Hv?zdach nad Baltimore . Dal?i pokus o od?in?ni bylo obsazeni do role radce Atakdale v pohadce Byl jednou jeden kral... ). Byl nucen krotit svou improvizaci a hrat ver?ovana dramata nap?. Nezvalovy T?i mu?ketyry , kde hral s Vladimirem Ra?em . Ra? pozd?ji vzpominal, kdy? b?hem jednoho tohoto p?edstaveni na konci d?kova?ky u? to udajn? nevydr?el a zarymoval si: ?Kluci, my jsme reci, jdeme na dv? deci“, po odchodu za oponu k n?mu re?iser Nezval p?i?el a ?ekl mu: ?Vlastiku, tohle u? mi nikdy ned?lej.“ Od sveho vyhozeni v roce 1953 za?al vystupovat na r?znych estradach, ktere mu upln? zni?ily zdravi ? m?l problemy se ?ilami a velmi mu otekaly nohy, proto nemohl chodit a musel p?i p?edstaveni sed?t, ale p?esto se bavil. Jeho humor i komika byly je?t? stale na dobre urovni, ale u? ztratily podstatnou ?ast one vybu?nosti a osobitosti, ktere jim d?iv dodavaly sv?tovou urove?, co? nevahal p?iznat i Burian sam. N?ktere po?ady nato?ene pro rozhlas ( ?Pravni poradna“ aj.) jsou p?esto vrcholem realizovaneho humoru v teto oblasti. Znama je v?ak jeho smutna poznamka ur?ena fanou?kovi, ktery cht?l, aby se mu podepsal na fotografii jako Vlasta Burian, Kral komik? : ?Kral? Kdepak kral! Te? u? jenom krali?ek…“ Tehdy mu bylo take povoleno nata?et filmy.

Aby se u?ivil, musel vystupovat na estradach, i kdy? byl nemocny. Posledni p?edstaveni sveho ?ivota odehral s t??kym zapalem plic . Nakonec zem?el na plicni embolii , doma, v blizkosti sve v?rne dru?ky Niny Burianove. Nina pak zem?ela o dev?t tydn? pozd?ji, podle pam?tnik? na man?elov? hrob?.

Vlasta Burian byl poh?ben na Vinohradskem h?bitov? [6] v Praze, v roce 2002 p?eneseny ostatky na Vy?ehradsky h?bitov. Na nahrobku byla v roce 2002 umist?na i bronzova bysta Vlasty Buriana, ktera v?ak byla pozd?ji odcizena. A? v unoru 2007 byla na jejim mist? umist?na plastika znazor?ujici dv? ruce s nazvem Ruce komika , od akad. socha?e Toma?e Vejdovskeho. [7]

Burianova rehabilitace [ editovat | editovat zdroj ]

Rok po jeho smrti byl nato?en st?ihovy dokument Kral komik? (o Burianovi byly nato?eny celkem ?ty?i st?ihove filmy) a za?ala reedice jeho gramofonovych desek . V roce 1994 byl rehabilitovan pote, co divadelni historik Vladimir Just prosadil znovuprojednani jeho p?ipadu.

Dokonce jsem se zprvu domnival, ?e je vinen (mravn?, nikoliv kriminaln?), ?e um?lec takoveho formatu je pod zv?t?ovacim sklem a nem?l by si zadat ani v nejmen?im s okupanty (nacisty jako komunisty, ja mezi tim ned?lam v podstat? ?adny rozdil). Teprve, kdy? jsem se pustil do ? tem?? desetileteho ? studia pramen?, archivnich material? atd., prostudoval jsem dokonce kompletn? v?echny protektoratni Vlajky a Arijske boje, nena?el jsem s Burianem ?adny rozhovor, ?adnou ?kolaborantskou“ zminku, na rozdil od dlouhe ?ady ?eskych herc? a re?iser?.

Vladimir Just, Causa Vlasta Burian [8]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Dilo Vlasty Buriana .

Divadelni za?atky v kabaretech [ editovat | editovat zdroj ]

Nejprve za?al vystupovat ve vedlej?ich rolich velkych divadel Na Vinohradech a ve ?vandov? divadle , ale na doporu?eni Karla Ha?lera , ktery si pov?iml jeho osobnosti, za?al p?sobit v r?znych kabaretech ( Rokoko , ?ervena sedma , Bum , Revolu?ni scena , U Deutsch?, Montmartre), v nich? se pak ji? p?ed valkou stal mila?kem mistniho publika. Pravideln? na jevi?ti soupe?il se stejn? popularnim hercem Ferencem Futuristou . Kdy? vypukla prvni sv?tova valka , sna?il se ji vyhnout, po zb?hnuti putoval s p?itelem a klaviristou Daliborem Ptakem , ktery ho v jeho kabaretnich vystupech doprovazel na piano, po ?eskem venkov?. Byl v?ak chycen a uv?zn?n. Po amnestii si konec valky odbyl ve vojenske kapele a op?t p?ile?itostn? vystupoval v pra?skych kabaretech. Po valce p?evzal komicke role v n?kolika serioznich divadlech ( Narodni divadlo , Vinohradske divadlo a dal?i). Nej?ast?ji v?ak stale hral v kabaretech. Od 1. ledna 1923 byl ?editelem divadla Rokoko. [9]

Ve svem divadle [ editovat | editovat zdroj ]

N?kolik p?edstaveni denn? na r?znych mistech v?ak nestihal, proto se divadelni ?editele dohodli, ?e u? ho nikdo nezam?stna. Posleze, kdy? u? se stal slavn?j?im, si zalo?il vlastni divadlo ? Divadlo Vlasty Buriana (dnes Divadlo Komedie ), ktere m?lo prvni p?edstaveni ? ve?er drobnych fra?ek ? dne 1. za?i 1925 v sale hotelu Adria na Vaclavskem nam?sti ?. 26. Divadlo navazalo dramaturgicky i inscena?n? na divadlo Rokoko [9] . Od 17. srpna 1928 se DVB p?est?hovalo do ?vandova divadla na Smichov? (v Adrii za?alo p?sobit Osvobozene divadlo V + W). A 19. prosince roku 1930 DVB p?e?lo do nov? vybudovaneho palace Ba?ske a hutni spole?nosti v Lazarske ulici ?. 7. Zde bylo Burianovo divadlo a? do kv?tna 1945 (nehralo se v n?m u? od 1. za?i 1944 , kdy Joseph Goebbels nechal uzav?it v?echna divadla v  ?i?i ), kdy bylo obsazeno ozbrojenou revolu?ni zavodni gardou a V. Burian byl zat?en 24. kv?tna 1945 pro udajnou kolaboraci s nacisty [10] . "Znarodn?ne" divadlo bylo ty? den p?ejmenovano na Divadlo kolektivni tvorby, um?leckym ?efem se stal Zden?k Podlipny . [11] Burian v palaci Ba?ske a hutni spole?nosti vybudoval nejen prosperujici divadlo, ale takte? dilny, foyer, atelier, modni salon a dokonce vlastni kino Vlasta (pozd?ji "Cinema", v kin? se promitaly Burianovy star?i i nov?j?i filmy, pak take n?me i zvukove grotesky, kreslene filmy apod.). Divadlo take vydavalo vlastni ?asopis. Jeho divadlem pro?lo mnoho skv?lych herc? (nap?. Jaroslav Marvan , ?en?k ?legl , Karel Noll , Jind?ich Plachta , Vaclav Tregl a dal?i). P?ile?itostn? zde vystupovaly take nap?. Lida Baarova , Meda Valentova , Andula Sedla?kova a dal?i.

Ve filmu [ editovat | editovat zdroj ]

Vlasta Burian a ?en?k ?legl ve filmu Baron Pra?il (1940)

To?il take filmy , v letech 1923 ? 1956 u?inkoval ve ?ty?ech n?mych a 36 zvukovych filmech, v?t?inou to byly komedie . Nejd?ive to?il filmy s  re?iserem Karlem Lama?em : C. a k. polni mar?alek , To neznate Hadimr?ku , Leli?ek ve slu?bach Sherlocka Holmese , Ducha?ek to za?idi , U pokladny stal.. . Kdy? Lama? emigroval p?ed hrozicim nacistickym nebezpe?im, stal se jeho ?dvornim“ re?iserem Martin Fri? : Anton ?pelec, ostrost?elec , T?i vejce do skla , Katakomby , …. To?il i s jinymi p?ednimi ?eskymi re?isery: s  Miroslavem Cikanem ( Hrdinny kapitan Korkoran , …), s  Vladimirem Slavinskym ( Zlate dno , …), s  Janem Svitakem ( P?ednosta stanice ). Nebo spole?n? s  ?e?kem ?leglem a Ladislavem Bromem re?iroval komedii Ulice zpiva . Mezi filmy, v nich? p?eva?n? mival spi?e nenaro?ne komedialni role, se vymykaji filmy U sn?deneho kramu (podle romanu Ignata Herrmanna ), Revizor (podle N. V. Gogola ), v nich? se usp??n? uplatnil jako charakterni herec. K p?ti ze svych film? nato?il n?mecke verze, ktere byly s usp?chem promitany v n?mecky mluvicich zemich, a jeden jeho film vznikl v ?esko-polske koprodukci ( Dvanact k?esel ). Za film U sn?deneho kramu obdr?el od ?eskeho filmoveho zpravodaje Bilou stuhu a v roce 1942 ziskal za sve herectvi Statni cenu . Ve filmovych atelierech byl ve svem ?ivlu, neuznaval autoritu re?isera, sam si ?ikal po ka?dem zab?ru ?stop“ a libovoln? si improvizoval. Jediny, kdo ho dokazal trochu zkrotit, byl jeho p?itel a re?iser Fri?. Zajimave take je, ?e za ka?dou roli dostaval honora? p?esahujici sto tisic korun, zatimco velke filmove damske hv?zdy ( Lida Baarova , Adina Mandlova , Nata?a Gollova ?i V?ra Ferbasova ) dostavaly za roli pouze deset tisic.

Jeho n?ktere filmy p?imo vychazely z jeho divadelnich p?edstaveni. Mnoha film?m bylo kritikou vytykano, ?e jde o filmy jednoho mu?e, kde ostatni herci jsou jen stiny, ktere Burianovi nemohou konkurovat (nap?. Ducha?ek to za?idi ).

Prvni povale?nou roli byl kostelnik Kodytek ve filmu Slepice a kostelnik . Pak p?i?ly t?i role, ve kterych se je?t? misty p?ibli?il svym d?iv?j?im vykon?m: po?tmistr Pli?ek v komedii Nejlep?i ?lov?k , radce Atakdale v pohadce Byl jednou jeden kral… (svym hlasem u?inkoval je?t? spolu s  Janem Werichem v animovanem filmu Dva mrazici ) a Sylvestr ?ap v komedii Mu? v pov?t?i . Posledni roli byl u?etni Du?ek v satirickem filmu Zaost?it, prosim! .

Filmografie (vyb?r) [ editovat | editovat zdroj ]

Charakteristika Burianova herectvi (nejen divadelniho) [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho herectvi stalo na improvizaci, ?ernem i laskavem humoru a sati?e . Dokazal ztvarnit nejr?zn?j?i role v?emo?nych zam?stnani a charakter?. Burian byl vynikajici komik, lidovy svou um?leckou i lidskou mentalitou, svym bezprost?ednim, spontann? nekomplikovanym humorem i mimo?adnym darem okam?it? parodovat v?echno pateticke, vzne?ene, ?aristokraticke“ i snobske. Jeho pohled na sv?t byl blizky plebejskemu pohledu nej?ir?ich lidovych vrstev. Jeho tane?ni, akrobaticko-klaunske pohybove schopnosti a tvrdym treninkem ziskane dovednosti i neoby?ejne hlasove rozp?ti tvo?ily zaklad jeho klaunskych ?isel. ?ive, dynamicke a? nespoutane herectvi hrani?i s neustalou improvizaci . Hereckou postavu chapal jako monta? prom?n, etud a ?isel. Nerespektoval text dany autorem a svym improviza?nim um?nim vytva?el na jevi?ti ka?dy ve?er dilo zcela nove, neopakovatelne a neustale p?ekvapoval i sve kolegy. Spole?nost udivoval takte? svou imita?ni schopnosti, dokazal imitovat ptaky, zvi?ata, hudebni nastroje, gramofon i v?trak. Jaroslav Marvan jednou vzpominal, ?e dokazal imitovat zvi?ata a zvuky tak, ?e by mu mohl zavid?t i ? stry?ek Jedli?ka “. [ zdroj? ]

Popularita [ editovat | editovat zdroj ]

Byl velmi popularni, jeho tva? a jmeno byly ?asto vyu?ivany reklamou . Obchodnici po n?m pojmenovali i bonbony s nazvem ?Burianky“ a take nov? vy?lecht?na r??e ? ?R??e Vlasty Buriana“ po n?m nesla jmeno. Kamkoli p?ijel, budil rozruch ? byl oblibeny a slavny. Miloval rychla auta, armadu a uniformy. Uniformy pak take na ve?ejnosti sam nosil. Byl takte? p?islu?nikem ?eskoslovenske armady. Dokonce si za prvni republiky vyb?hal a uplatil hodnost nadporu?ika a podle vzpominek pam?tnik? te? uva?oval o prezidentske kandidatu?e. V dob? sve slavy m?l pronajaty zame?ek, kam o vikendech jezdil lovit. On sam v?ak bydlel v p?ilehlem dom? spravce. Nedaleko Prahy m?l statek, kde choval kravy . Ka?dou m?l pojmenovanou podle postav ze znamych oper ( Carmen , Libu?e , Ma?enka, …). Jmena byla napsana na cedulich, ktere m?ly kravy p?ipevn?ne nad hlavou. Svym bohatstvim se rad chlubil na ve?ejnosti, co? vyvolavalo velkou zavist, ktera byla jednou z p?i?in jeho povale?neho padu. [ zdroj? ]

Posmrtne uznani [ editovat | editovat zdroj ]

26. listopadu 2023 p?i p?ile?itosti oslav 130 let od zalo?eni klubu AC Sparta Praha byla severni tribuna za brankou na stadionu Sparty pojmenovana podle Vlasty Buriana.

Na jeho po?est je ka?doro?n? ud?lovana Cena Vlasty Buriana , ktera se ud?luje nejlep?im branka??m Fortuna ligy ale take nejlep?im komik?m.

O Burianov? popularit? sv?d?i i to, ?e tem?? v?echny jeho filmy postupn? vy?ly na VHS kazetach a DVD nosi?ich a jsou stale reprizovany v televizich; n?ktere snimky byly zrestaurovany do vysokeho rozli?eni.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Vlasta Burian (karikatura Jiří Srna)
    Vlasta Burian (karikatura Ji?i Srna)
  • Hrob na Vyšehradském hřbitově
    Hrob na Vy?ehradskem h?bitov?
Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Dilo Vlasty Buriana .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Matri?ni zaznam o narozeni a k?tu
  2. ↑ JE?EK, Michal. Vlasta Burian miloval rozhlas, a ten mu rozp?lil ?ivot. Osobnosti za mikrofonem [online]. Archiv ?Ro [cit. 3.3.2017]. Dostupne online .  
  3. ↑ Pra?ske policejni p?ihla?ky, rodina Antona Buriana
  4. ↑ Milan Wolf: Vlasta Burian v obrazech , Levne knihy KMa, Praha, 2006 , str.182, ISBN   80-7309-351-0
  5. ↑ a b Pam?tni desky v Praze: Vlasta Burian na Letne. www.pametni-desky-v-praze.cz [online]. [cit. 2017-01-23]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2017-02-02.  
  6. ↑ hrob herce Vlasty Buriana na vy?ehradskem h?bitov? v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-23]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-07-30.  
  7. ↑ M?stska ?ast Praha 2: Ruce Vlasty Buriana . www.praha2.cz [online]. [cit. 2017-01-23]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2017-02-02.  
  8. ↑ Rozhovor s dr. Vladimirem Justem o rehabilitaci Krale komiku, vlasta-burian.sweb.cz. vlasta-burian.sweb.cz [online]. [cit. 2009-07-29]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-07-30.  
  9. ↑ a b KOLEKTIV autor?: ?eska divadla. Encyklopedie divadelnich soubor? . Praha: Divadelni ustav, 2000 , str. 151, ISBN   80-7008-107-4
  10. ↑ KOLEKTIV autor?: ?eska divadla. Encyklopedie divadelnich soubor? . Praha: Divadelni ustav, 2000 , str. 153, ISBN   80-7008-107-4
  11. ↑ KOLEKTIV autor?: ?eska divadla. Encyklopedie divadelnich soubor? . Praha: Divadelni ustav, 2000 , str. 95, ISBN   80-7008-107-4
  12. ↑ Pam?tni desky v Praze: Deska Vlasty Buriana. www.pametni-desky-v-praze.cz [online]. [cit. 2017-01-23]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2017-02-02.  
  13. ↑ Pam?tni desky v Praze: Vlasta Burian na Viktorii ?i?kov
  14. ↑ sport.idnes.cz 2009: Klusacky mitink v Praze-Chuchli
  15. ↑ Slavin.cz: ?esky pr?vodce h?bitovem . www.slavin.cz [online]. [cit. 2017-01-23]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2015-02-23.  
  16. ↑ ?eska televize: vysledky ankety Nejv?t?i ?ech
  17. ↑ DIGITAL, Apploud. T?i novi ?lenove v Dvoran? slavy | sparta.cz. AC Sparta Praha [online]. [cit. 2023-12-18]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Vice informaci o ?ivot? Vlasty Buriana lze nalezt v t?chto encyklopediich a ?ivotopisnych knihach:

  • ?ASLAVSKY, Karel : Filmovy Vlasta Burian , vydalo nakl. Fragment v roce 1997 a 2000, ISBN   80-7200-159-0 informace od nakladatele [ nedostupny zdroj ]
  • ?ERNY, Ivan R.: Byl jednou jeden Vlasta... aneb o krali ?eskych komik? , vydalo nakladatelstvi Magnet v roce 1991, ISBN   80-85110-60-1
  • KOLEKTIV autor?: ?eska divadla : encyklopedie divadelnich soubor?. Praha : Divadelni ustav, 2000. 615 s. ISBN   80-7008-107-4 . S. 3, 20, 28, 29, 53, 85, 95, 151?154, 176, 186, 199, 201, 205, 300, 369, 380, 381, 414?417, 428, 492, 518, 519.
  • FIKEJZ, Milo? . ?esky film : herci a here?ky. I. dil : A?K . 1. vydani (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN   978-80-7277-332-9 . S. 134?137.
  • FRAIS, Josef a FRAIS, Pavel: Vlasta Burian ? Obrazovy ?ivotopis , vydalo nakladatelstvi Prah v roce 2001, Burian ve fotografiich, zejmena ze sportu a soukromi, ISBN   80-86155-65-X
  • GOTZOVA, Jo?a: Profily ?eskych herc? . Praha: vyd. S. V. U. Manes, nedat. (okolo 1931 ), str. 80, obraz. ?ast str. 159?161
  • JUST, Vladimir : Vlasta Burian : paradoxy krale komik? . Liberec : ?eska beseda, 1986. 23 s.
  • JUST, Vladimir: V?c: Vlasta Burian . Praha : Rozmluvy, 1991. 142 s. ISBN   80-85336-04-9
  • JUST, Vladimir: Vlasta Burian : mysterium smichu , vydalo nakladatelstvi AV?R v roce 1993 a 2002, ISBN   80-200-0861-6
  • KA?PAR, Luka?: ?esky hrany film a filma?i za protektoratu. Propaganda, kolaborace, rezistence , Libri, Praha, 2007, ISBN   978-80-7277-347-3
  • KRAL, Antonin a Petr: Vlasta Burian , vydalo nakladatelstvi Orbis v roce 1969
  • KUD?LKA, Viktor: Hv?zdy nad Barrandovem : pr?vodce po star?ich ?eskych filmech . Brno : Knihkupectvi Michala ?eni?ka, 1999. 289 s. ISBN   80-901887-6-1
  • LONGEN, Emil Artur : Kral komik? , vydalo nakladatelstvi Melantrich v Praze v roce 1979 (2. vydani)
  • Osobnosti ? ?esko : Ott?v slovnik . Praha: Ottovo nakladatelstvi, 2008. 823 s. ISBN   978-80-7360-796-8 . S. 85.  
  • PELC, Jaromir : Osvobozene divadlo , nakladatelstvi Mlada fronta v Praze v roce 1990, ISBN   80-204-0165-2 . Oddil ? Osvobozene divadlo nezname “ obsahuje na s. 378?387 spole?ny silvestrovsky (1933) ske? Vlasty Buriana a V+W Sanatorium doktora Hormona , oti?t?ny z rukopisu Jana Wericha. Bli?e in: [1]
  • SUCHY, Ond?ej : Vlasta Burian ? Na cest? do 21. stoleti , vydalo nakladatelstvi Brana v roce 2004, ISBN   80-7243-218-4 informace od nakladatele
  • SUCHY, Ond?ej; FARNIK, Jaromir: Album Vlasty Buriana , vydalo nakladatelstvi Ametyst v roce 2004, Burian ve fotografiich ze soukromi i z jeho dila, sou?asti je take CD ?Vlasta s kytkou“, ISBN   80-85837-68-4
  • TOME?, Josef , a kol. ?esky biograficky slovnik XX. stoleti : I. dil : A?J . Praha ; Litomy?l: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN   80-7185-245-7 . S. 162?163.  
  • TUNYS, Ladislav: Hodn? si pamatuju- Perli?ky v du?i Raoula Schranila. Raoula Schranila , Ametyst, Praha, 1998 , str. 37, 49?53, 62, 75, 95, 100, 104?5, 109, 112?5, 125, 139, 140, ISBN   80-85837-35-8
  • TUNYS, Ladislav: Otomar Korbela? , nakl. XYZ, Praha, 2011 , str. 83, 148, 184, 244, ISBN   978-80-7388-552-6
  • VO?AHLIKOVA, Pavla, a kol. Biograficky slovnik ?eskych zemi : 8. se?it : Brun?By . Praha: Libri, 2007. 225?368 s. ISBN   978-80-7277-257-5 . S. 346?348.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

?editele DVB , pozd?ji Divadlo kolektivni tvorby a dnes Divadlo Komedie
P?edch?dce:
? 		1925 ? 1945
Vlasta Burian 		Nastupce:
Zden?k Podlipny
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vlasta_Burian&oldid=23894635 “