Rodina gamb: 1?3 viola da gamba, 4 violone (kontrabasova gamba)
italsky viola da gamba n?mecky Viola da gamba anglicky viol francouzsky viole de gamba
Klasifikace
Podle orchestralni praxe : Smy?cove nastroje
Podle zp?sobu vzniku tonu : Chordofony
Tonovy rozsah
sopran, alt/tenor, bas
P?ibuzne nastroje
viola d'amore , viola da braccio , viola di bordoni , violon

Viola da gamba (nazev odvozeny z italskeho gamba ? noha) je historicky smy?covy nastroj , ktery se dr?i mezi koleny nebo na klin?, na rozdil od violy da braccio , ktera se dr?i na rameni. Viola da gamba ma 6 a? 7 strun a st?evove p?evazy, tzv. pra?ce na hmatniku. Nastroj se p?i h?e dr?i svisle, pou?iva se specialni smy?ec , ktery se dr?i jinak, ne? je zvykem u modernich nastroj?, a ma i jiny tvar a vlastnosti. Existuje vice variant gamb ? sopraninova, sopranova, altova, tenorova, basova a dal?i velikosti. Nastroje gamboveho typu v kontrabasove poloze se nazyvaji violon .

Viola da gamba umo??uje i akordickou hru a mnohem snaz?i hru harmonickych interval?, ktere jsou na nastrojich housloveho typu obti?ne.

Stavba [ editovat | editovat zdroj ]

Vrchni deska korpusu gambovych nastroj? je klenuta, zpravidla je slo?ena ze t?i kus?, z nich? prost?edni dil je ohybany, zatimco krajni dily jsou dlabane. Na svrchni desce jsou zpravidla dva ozvu?ne otvory ve tvaru pismene C. Nez?idka je gamba dopl?ovana t?etim ozvu?nym otvorem ovalneho nebo kruhoveho typu s rozetou . Zadni deska je rovna, ve svrchni ?asti je rovina lomena. Stejn? jako v?t?ina ostatnich smy?covych nastroj? je vrchni deska vyrab?na p?eva?n? ze smrku , spodni deska a luby z javoru . Viola da gamba ma takte? pod nejvy??i strunou umist?nu du?i a pod nejhlub?i strunou basovy tramec. Gambovy tvar si zachovava dne?ni kontrabas .

Lad?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Gamby maji struny lad?ne v kvartach, p?i?em? mezi prost?ednimi dv?ma strunami je tercie; podobne lad?ni ma take loutna .

Viola sopraninova ?pardessus de viole“: g"-d"-a'-f'-c'-(g)

Viola sopranova: d"-a'-e'-c'-g-d

Viola altova: c"-g'-d'-b-f-c

Viola tenorova: g'-d'-a-f-c-G

Viola basova: d'-a-e-c-G-D-(A ₁ )

Viola velka basova ? violon “: g-d-A-F-C-G ₁

Viola kontrabasova ? violon “: d-a-e-C-G ₁ -D ₁

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Viola da gamba pro?ivala sve zlate obdobi v dob? renesance a baroka , zejmena ve Francii ( Monsieur de Sainte-Colombe , Marin Marais , Christopher Simpson a dal?i). V te dob? take vznikalo pro tento nastroj mnoho hudebnich d?l (nap?. Bach?v 6. Braniborsky koncert ). Oblibene byly komorni soubory slo?ene z vice gamb, tzv. gambove consorty . Mnozi skladatele komponovali zvla?tni skladby pro tyto soubory. Velka obliba t?chto soubor? byla zejmena v Anglii (nap?. William Byrd , John Dowland , Henry Purcell ).

Od pozdniho baroka za?aly byt gamby vytla?ovany modern?j?imi nastroji houslove konstrukce, jako jsou viola nebo violoncello . Dnes violu da gamba pou?ivaji soubory hrajici na historicke nastroje.

Nejvyrazn?j?im gambistou sou?asnosti je Jordi Savall , z ?eskych gambist? to byl Petr Wagner (13. 6. 1969 ? 30. 12. 2019). ^[1]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• MODR, Antonin. Hudebni nastroje . 3. vyd. Praha: SNKLHU, 1954. 247 s.
• MODR, Antonin. Hudebni nastroje . 9. vyd. (1. vyd. v Editio Barenreiter ? dotisk). Praha: Editio Barenreiter Praha, 2010. 283 s. ISBN 978-80-86385-12-9 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Viola
• Viola di bordoni
• Violoncello
• Violon
• Kontrabas
• Viola d'amore

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Petr Wagner
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu viola da gamba na Wikimedia Commons