Valletta il-Belt Valletta
Historicke jadro Valletty, zapsane do seznamu UNESCO , s dominantni kopuli baziliky Panny Marie Karmelske
znak vlajka
Poloha
Sou?adnice	35°54′ s. ?. , 14°31′ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	56 m n. m.
?asove pasmo	GMT +1
Stat	Malta Malta
ostrov	Malta
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	0,8 km²
Po?et obyvatel	6 444 (2014)
Hustota zalidn?ni	8 055 obyv./km²
Sv?tove d?dictvi UNESCO
Typ	kulturni d?dictvi
Kriterium	i, vi
Odkaz	131 (anglicky)
Za?azeni	1980 (4.  zasedani )
Sprava
Status	Hlavni m?sto
Starosta	Alfred Zammit [1]
Vznik	28. b?ezna 1566
Zakladatel	Jean de la Valette
Oficialni web	www .cityofvalletta .org
Adresa obecniho u?adu	31 South Street VLT11 Malta
Telefonni p?edvolba	+356
PS?	VLT
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Valletta , ?asto nespravn? La Valletta ( maltsky : il-Belt Valletta ), je hlavni m?sto ostrovniho statu Malta le?ici na vychodnim pob?e?i mezi zalivy Grand Harbour na jihu a Marsamxett Harbour v Jihovychodnim regionu . Po?et obyvatel je 6 444 (udaj z b?ezna roku 2014 ) ^[2] . Sou?asnym starostou m?sta je od roku 2019 Alfred Zammit. Roku 1980 byla Valletta zapsana na seznam sv?toveho d?dictvi UNESCO .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Na vyb??ku hory Sciberras kratce po velkem oble?eni Malty osmanskymi Turky a rozbiti dosavadni pevnosti Fort St. Elmo (z roku 1530) m?sto zalo?ili 28. b?ezna 1566 johanite v ?ele s velmistrem Jeanem de la Valette . Urbanisticky koncept m?sta s geometricky uspo?adanou uli?ni siti navrhl architekt Francesco Lapparelli , pokra?oval v n?m jeho asistent Gerolamo Cassar , ktery take b?hem nasledujicich 20 let postavil mnoho d?le?itych budov, pod vedenim nasledujiciho velmistra Pierra de Monte. Mohutnou fortifikaci a novou p?tibokou pevnost s bastiony, zvanou Floriani Lines navrhl Pietro Paolo Floriani de Macerata. Roku 1571 sem johanite p?enesli z Birgu sve hlavni sidlo. Vystavbu roku 1676 p?eru?ila morova epidemie, p?i ktere zem?elo na deset tisic obyvatel. Do konce 18. stoleti zde vyrostlo 320 staveb.

12. listopadu 1592 zde byla otev?ena jezuitska kolej (?kola) Collegium melitenses . Po vyhnani jezuit? z ostrova roku 1768 byla ?kola uzav?ena. 22. listopadu 1769 byla ve m?st? zalo?ena Maltska univerzita , ktera v sou?asnosti sidli v m?stske ?tvrti Tal-Qroqq a ma p?es 10 000 student?. V letech 1798-1800 Valettu okupovalo francouzske vojsko, ktere vyst?idala armada britska.

B?hem britske nadvlady nad Maltou byla Valletta (i se zbytkem zem?) zna?n? industrializovana. V?t?i ?ast opevn?ni a n?ktere stare budovy byly zbo?eny a nahradily je nove moderni stavby. M?sto je vystav?no p?eva?n? z kamene, co? ho zachranilo za 2. sv?tove valky , ?e nelehlo popelem jako mnoha jina evropska m?sta. I tak bylo ale m?sto zna?n? po?kozeno bombardovanim (zni?ena byla t?eba budova kralovske opery z roku 1800 ). V?t?ina d?le?itych historickych pamatek ale p?e?ila.

Pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

• Dominantou m?sta je kupole kostela Panny Marie z hory Karmel, zalo?ena v 16. stoleti, kostel byl p?estav?n v letech 1958-1981
• ?imskokatolicka katedrala sv. Jana K?titele , trojlodni bazilika s kryptou velmistr? maltezskeho ?adu; zalo?ena rovn?? v 16. stoleti, ktera je vybavena drahocennymi um?leckymi dily barokniho slohu, olta?e financovali ?adovi ryti?i, kte?i jsou zde take v mnoha mramorovych hrobkach poh?beni. P?i chramu je muzeum.
• Anglikansky chram sv. Pavla je neoklasicistni stavba z 19. stoleti, kterou vybudovali Britove b?hem sve spravy.
• Palac velmistr? - reprezenta?ni barokni rezidence se zbrojnici slou?i jako prohlidkovy objekt,
• Cassa Rocca Piccola
• barokni stavby osmi palac? ( Auberge ) byly rozd?leny jednotlivym narod?m maltezskych ryti??
• spousta starych kavaren, obchod?, uli?ek, nam?sti, palac?, take budovy a moderni stavby.
• Pevnost sv. Elma

K dal?im pat?i nap?. Tritonova ka?na s fontanou, Narodni archeologicke muzeum, ale take zahrady Argoti a Upper Barracca atd. Hlavni m?stskou ulici je T?ida Republiky , ktere dominuji fontany, muzea a kostely. V teto ulici se nachazi v?t?ina velvyslanectvi a konzulat? a take prodejny nejznam?j?ich sv?tovych a domacich firem ( H&M , Benetton , Adidas a dal?i).

Demografie [ editovat | editovat zdroj ]

Populace m?sta v pr?b?hu let poklesla na t?etinu p?vodniho po?tu obyvatel. Tato situace se je?t? zhor?ila po druhe sv?tove valce, kdy byly postaveny nove m?stske aglomerace a obyvatele se za?ali st?hovat do nov? vzniklych p?edm?stskych ?tvrti. P?vodni Valletta je ale stale d?le?itym obchodnim a administrativnim m?stem.

M?sto bylo postaveno jako pevnost s navzajem kolmymi ulicemi. Le?i na poloostrov? mezi dv?ma p?irodnimi p?istavy Marsamxett a Grand Harbour . P?esto?e neni Valletta nejv?t?im m?stem Malty, je jeho hlavnim m?stem. P?ilehle oblasti Floriana , Birkirkara , Qormi , ?abbar a dal?i maji dohromady vice ne? 100 000 obyvatel.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

M?stska ve?ejna doprava se sklada p?edev?im z autobus?, ktere jezdi po Vallett? a po p?edm?stich z hlavniho autobusoveho nadra?i. Doprava v centru m?sta je n?kdy omezena pouze na taxi slu?by, v?t?ina ulic v historickem jadru je p?estav?na na p??i zony.

Ve vzdalenosti 5 km ji?n? od Valletty se v m?ste?ku Luqa nachazi Maltske mezinarodni leti?t? , ktere spojuje Maltu s Amsterdamem , Atenami , Barcelonou , B?lehradem , Berlinem , Bruselem , Bolognou , Budape?ti , Catanii, Kodani , ?enevou , Prahou , Londynem , Moskvou , Pa?i?i , New Yorkem , Oslem nebo Tunisem .

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Historicka malba m?sta; pohled na zatoku Grand Harbour
• 
  Ruiny budovy kralovske opery
• 
  Valletske zahrady Lower Barraka
• 
  M?stske hradby
• 
  Pohled z mo?e
• 
  Autobusove nadra?i
• 
  Mezinarodni leti?t? Malta ? hlavni terminal

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Valleta na danske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Valletta na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Valletta ve Wikislovniku