Tuzla

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o m?st? v Bosn? a Hercegovin?. O ukrajinskem ostrov? pojednava ?lanek Tuzla (ostrov) .
Tuzla
Tuzla – znak
znak
Tuzla – vlajka
vlajka
Poloha
Sou?adnice 44°32′17″ s. ?. , 18°40′34″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka 245  m n. m.
Stat Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Entita Federace Bosny a Hercegoviny
Kanton Tuzlansky
Tuzla
Tuzla
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 302,4 km²
Po?et obyvatel 110 979 (2013)
Hustota zalidn?ni 367,1 obyv./km²
Sprava
Oficialni web grad .tuzla .ba
Telefonni p?edvolba 035
PS? 75000
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Tuzla (v srbske cyrilici Тузла ) je m?sto v severovychodni ?asti Bosny a Hercegoviny , spravni centrum Tuzlanskeho kantonu Federace Bosny a Hercegoviny . Le?i 80 km severovychodn? od Sarajeva na soutoku ?ek Jala a Solina. V roce 2013 zde ?ilo 80 570 obyvatel a bylo tak po Sarajevu a Banja Luce t?etim nejv?t?im m?stem v zemi . Je dopravni k?i?ovatkou teto ?asti zem? a pr?myslovym centrem, ktere se specializuje na vyrobu soli [1] , chemicky pr?mysl a vyrobu energie.

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev Tuzla je tureckeho p?vodu a ozna?uje s?l , resp. solny d?l . [2] P?vod nazvu odkazuje nejen na minulost z hlediska t??by soli, ale take i na dlouhe obdobi turecke nadvlady. Slovansky star?i nazev m?sta, resp. p?vodni osady, zn?l Soli . V nejstar?ich dobach byl tento nazev p?ebiran do dal?ich jazyk?, nap?. Castron de Salenes v latin? . [3] Obec stejneho nazvu se vyskytuje take v blizkosti tureckeho m?sta Istanbulu; ob? Tuzly jsou spolu partnerskymi m?sty.

Umist?ni a klimaticke pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Tuzla se nachazi v kopcovite oblasti jihovychodn? od poho?i Majevica . Rozvinula se v ?irokem udoli ?i?ky Jala , ktera usti do ?eky Spre?i nedaleko jezera Modrac , zapadn? od Tuzly.

Klima v Tuzle je mirne, ale spi?e kontinentalni s chladnymi zimami a horkymi lety. Pr?m?rna ro?ni teplota dosahuje 10 °C; pr?m?rny uhrn sra?ek ?ini 895 mm.

Nejni??i nam??ena teplota v Tuzle ?inila ?25,8 °C, a to dne 24. ledna 1963, nejvy??i byla zaznamenana dne 6. ?ervence 1988, a to 39,5 °C.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Na mist? sou?asneho m?sta Tuzla se dle archeologickych pr?zkum?, ktere byly provedeny v jeho okoli, nachazely osady ji? v dob? neolitu . Ovlivn?ny byly Vin?anskou kulturou . [4] P?ed p?ichodem ?imske ?i?e bylo uzemi dne?niho m?sta pod nadvladou ilyrskeho kmene Breuci . ?imane jej pozd?ji za?lenili do sve provincie Dalmacie . ?imska osada byla zni?ena po St?hovani narod? .

Prvni zminka o sidle na sou?asnem mist? pochazi z roku 950 z dokumentu De Administrando Imperio byzantskeho cisa?e a historika Konstantina VII. Porfyrogenneta . Uzemi sou?asne severovychodni Bosny bylo v teto dob? mistem boj? mezi Byzantinci a Uherskem . Dolo?eny nazev v ?e?tin? zn?l Salines ( Σαλ?νε? ), ktery byl v mistnim slovanskem jazyce upraven do podoby Soli . Do p?ichodu Turk? byla Tuzla sou?asti st?edov?keho Bosenskeho kralovstvi . Roku 1447 byl poprve zmin?n kla?ter sv. Marie v Horni Tuzle.

V roce 1473 se dostala do rukou rodu Berislavi??, kte?i osadu spolu s okolim spravovali do roku 1512 , kdy spolu s regionem Usora celou oblast ziskali Turci . V ramci Osmanske ?i?e byla Tuzla sou?asti Zvornickeho sand?aku . Diky t??b? soli se Tuzla rozvinula do podoby maleho m?sta je?t? za turecke nadvlady. M?sto bylo opevn?no (existovaly ?ty?i brany ? Atik, D?indijska, Jalska a Poljska). V 17. stoleti zde rovn?? p?sobila i ?ada um?lc?, jako nap?. Muhamed Hevaji Uskufi , ktery byl autorem prvniho slovniku z ture?tiny do mistniho slovanskeho jazyka. V tem?e stoleti byla mistni pevnost nad m?stem p?estav?na na pracharnu. [5]

V letech 1730 a? 1835 byla oficialn? centrem tzv. kapetanie.

Turecka nadvlada trvala do roku 1878 , kdy bylo na Berlinskem kongresu rozhodnuto o p?edani spravy nad Bosnou Rakousko-Uhersku .

P?ichod rakouske armady v polovin? roku 1878 nez?stal bez odpov?di. V Tuzle byla zorganizovana obrana ?itajici tisic mu?? a Raku?an?m trvalo zhruba m?sic, ne? do m?sta vstoupili. Raku?ane z Tuzly u?inili regionalni spravni centrum. V Tuzle take slou?ili i ?e?ti vojaci, kte?i p?sobili v armad? Rakousko-Uherska . Vzhledem k blizkosti hranice se Srbskem , se kterym po roce 1908 m?lo Rakousko komplikovane vztahy, ziskala Tuzla zna?ny vyznam i z vojenskeho hlediska. V roce 1913 byl v P?edlitavsku schvalen zakon, ktery p?edpokladal vystavbu ?elezni?nich trati z Tuzly do Doboje a do Br?ka . [6] B?hem n?kolika desitek let rakouske vlady m?sto ziskavalo stale vice evropsky raz, ktery postupn? vytla?oval orientalni charakter. Pat?ilo k prvnim p?ti m?st?m v Bosn? co do po?tu obyvatel.

Pohled na m?sto v roce 1897

V zav?ru 19. stoleti byla v Tuzle zalo?ena moderni tovarna na vyrobu soli, ktera se rychle stala jednou z nejznam?j?ich v celem Rakousko-Uhersku. Zatimco na po?atku turecke okupace bylo z Tuzly vyva?eno jen n?kolik set tun soli ro?n?, za prvni sv?tove valky to bylo ji? ?ty?icet ?ty?i tisic. [7] V roce 1895 byl v blizke obci Kreka otev?en take uhelny d?l, ktery byl nejv?t?i ve sve dob? v cele Bosn? a Hercegovin?; teho? roku otev?ela sve brany i tuzlanska cihelna, ktera p?ed vypuknutim prvni sv?tove valky vyprodukovala 3,5 milionu cihel. Diky tomu se z maleho m?sta za?ala Tuzla rozvijet jako m?sto na svoji dobu moderni. P?ichazeli lide z celeho regionu a rostly nove domy. V roce 1895 ?ilo v Tuzle celkem 11 034 obyvatel, jen o dvacet let d?ive to p?itom byla polovina. V tem?e roce bylo take zbourano stare turecke opevn?ni. Tuzla ziskala roku 1886 take uzkorozchodne ?elezni?ni spojeni. [8] To bylo naprosto kli?ove pro dal?i intenzifikaci hlavn? v oblasti t??by a take pr?myslu.

Liberalizovany byly i nabo?enske pom?ry; postaveny byly nove kostely, katolicke i pravoslavne. Bylo zde sidlo pravoslavne eparchie. V roce 1898 zde bylo otev?eno prvni moderni evropske divadlo v cele Bosn? a Hercegovin?. Krom? toho vznikly nove u?edni budovy, ?koly, po?ty, hotely, stanice, nemocnice a kasarny, z nich? n?ktere (zejmena v historickem centru m?sta) byly dochovany do sou?asnosti. Postaveny byly take lazn? pro le?bu revmatickych chorob. [ zdroj? ] Zasobovani vodou bylo zmodernizovano, postavena byla kanalizace a take ve?ejne osv?tleni. Mistni ?idovskou komunitu ?italo zhruba okolo ?ty? set lidi, celkovy po?et obyvatel Tuzly se pohyboval n?kde okolo dvanacti tisic.

Od roku 1918 se stala Tuzla spolu s celou Bosnou sou?asti uzemi Kralovstvi Srb?, Chorvat? a Slovinc? a pozd?ji Jugoslavie . Obdobi chabeho ekonomickeho rozvoje mezi valkami charakterizovaly v Tuzle take d?lnicke stavky. V roce 1920 nap?iklad protestovali hornici z blizke vesnice Husino , kte?i po?adovali zvy?eni mezd na kompenzaci inflace , zp?sobujici r?st cen. Protest se roz?i?il do ozbrojeneho povstani . Od roku 1929 bylo m?sto sou?asti Drinske banoviny (p?edtim bylo sidlo oblasti ).

Mezi jedny z mala pamatek mezivale?ne doby pat?i modernisticky most se ?ty?mi sochami a atypickym osv?tlenim.

B?hem druhe sv?tove valky p?ipadlo m?sto nezavislemu statu Chorvatsko . V ramci n?j se nachazelo v n?mecke okupa?ni zon?. [9] Ve m?st? p?sobily mistni muslimske milice, ktere vedl Muhamed Had?iefendi? , a ktere svedly boj s partyzanskou armadou. [10] Dne 2. ?ijna 1943 byla Tuzla osvobozena jednotkami jugoslavskych partyzan? . [11] V roce 1944 na m?sto neusp??n? zauto?ili ?etnici Dragoljuba Mihailovi?e . [12]

V obdobi existence socialisticke Jugoslavie , tj. po roce 1945 , byla Tuzla rozsahlym zp?sobem industrializovana. Byla modernizovana a roz?i?ena ?eleznice, p?vodni uzkorozchodna tra? byla do roku 1951 p?estav?na na standardni rozchod koleje . V blizkosti m?sta byla vybudovana tepelna elektrarna, ktere vyu?ivala uhli z nedalekych povrchovych dol?. V Tuzle byl take soust?ed?n potravina?sky pr?mysl a vyroba spot?ebniho zbo?i v ramci Jugoslavie. Vyrobni podniky v Tuzle byly organizovany do t?ech kombinat? ? Titovi rudnici uglja , Sodaso a Igmin . Chemicke zavody byly vybudovany po valce jako zcela nove. Josip Broz Tito nav?tivil Tuzlu v roce 1966 . [13]

Centrum m?sta bylo zcela p?estav?no, p?vodni nizke domy na mnoha mistech nahradily vy?kove budovy a ?ty?proude silnice. V lokalit? Slatina bylo zbudovano panelove sidli?t?. Dal?i panelove domy vyrostly i v okoli ?eky Jala , ktera tvo?i zakladni osu Tuzly a na vychodnim okraji m?sta v lokalit? Br?anska malta .

Vrcholu rovn?? dosahl i pr?mysl t??by a zpracovani soli. V roce 1991 ji bylo jen v Tuzle vyt??eno 205 005 tun. Rozvoj pr?myslu p?ilakal do Tuzly dal?i obyvatelstvo, co? podstatnym zp?sobem ovlivnilo ji? do te miry vysoky stupe? multietni?nosti demograficke struktury Tuzly. V roce 1961 ?ilo v Tuzle 37 760 osob, roku 1971 to bylo 53 926 lidi a v roce 1981 , deset let p?ed rozpadem SFRJ , potom 65 091 obyvatel.

Tuzla ziskala take svoji univerzitu [14] a otev?ena zde byla i hudebni ?kola. [15]

Panelove sidli?t? Br?anska malta
Slane jezero v centru m?sta

I v Tuzle, ktera byla vysoce industralizovanym m?stem, byla patrna nespokojenost s ekonomickymi pom?ry v zemi vzhledem k krizi socialistickeho z?izeni a ekonomiky. Problem stavek a nespokojenosti d?lnik? v Tuzle se odehraval permanentn? od roku 1988 , d?lnici v?t?inou protestovali p?ed budovami mistni samospravy a ?adali zm?nu p?edpis?, ktere branily v rychlej?im zvy?ovani plat?. V roce 1989 do?lo k radikalizaci protest?, st?et?m s bezpe?nostnimi slo?kami apod. V roce 1990 mistni hornici uskute?nili demonstraci v Sarajevu , kde ?adali zvy?ovani plat?, aby jim byla kompenzovana stale klesajici hodnota jejich mzdy vzhledem k inflaci jugoslavskeho dinaru . [16] V uhelnych dolech byla odsouhlasena generalni stavka . V roce 1991 byla dal?im ?okem pro mistni tovarny valka v Chorvatsku , nebo? do?lo k p?eru?eni vnitrostatnich obchodnich tok?, problem?m s dodavkami zbo?i i jeho odb?rem.

B?hem rozpadu Jugoslavie byla Tuzla jednim z mala mist, kde v prvnich svobodnych volbach nezvit?zily nacionalisticke strany. [17] Proto se Tuzla na po?atku valky v Bosn? a Hercegovin? stala na dlouhou dobu ukazkou tolerantniho m?sta. Starostou m?sta se v prvnich svobodnych volbach stal Selim Be?lagi? . Dne 30. b?ezna 1992 , v p?edve?er vyhla?eni nezavislosti Bosny a Hercegoviny , p?ijalo mistni zastupitelstvo deklaraci, v ni? odsuzovalo rozd?leni obyvatelstva na jednotlive narodnosti. Dne 15. kv?tna mistni policejni sbor (milice) zabranil utoku Jugoslavske lidove armady na m?sto. [18] V ?ijnu 1992 za?alo m?sto Tuzla vybirat specialni vale?ne dan?.

Po cele t?i roky byla Tuzla u?et?ena v?t?iny vale?neho b?sn?ni [19] , v kv?tnu 1995 bylo nicmen? zasa?eno d?lost?eleckou palbou ze strany jednotek Vojsk Republiky srbske , ktera si vy?adala 71 mrtvych [20] [7] a 240 zran?nych. M?sto bylo evidovano mezinarodnimi silami jako tzv. bezpe?na zona . [21] Po skon?eni valky p?ipadla Tuzla Federaci Bosny a Hercegoviny .

Po skon?eni konfliktu se m?sto sna?i p?ilakat turisty, kterych ro?n? p?ed vypuknutim pandemie nemoci COVID-19 dorazilo p?es sto tisic. Po skon?eni pandemie byla obnova turistickeho ruchu v Tuzle slo?it?j?i, ne? v jinych ?astech zem?. Jen v roce 2021 se Tuzla podilela na celobosenske mi?e cestovniho ruchu pouhymi 2,17 % co do po?tu p?enocovani. [22]

Hlavni atrakci jsou t?i slana jezera (tzv. Panonska jezera) [23] [24] [7] umist?na vychodn? od centra m?sta a p?i n?m zbudovany Solny trh, tj. Solne muzeum. Vychodobosenske muzeum vystavuje bohate archeologicke, historicke a etnologicke pamatky. K dal?im turistickym cil?m pat?i galerie a kni?ni festival Me?i Selimovi?e , ktery se kona ka?doro?n? a je pojmenovany po znamem balkanskem spisovateli.

V roce 2014 Tuzlu, stejn? jako ?adu dal?ich m?st na uzemi Federace Bosny a Hercegoviny , zasahly socialni nepokoje . [25] Byla vypalena budova regionalni spravy a uskute?nilo se n?kolik demonstraci. [26] Mezi problemy sou?asneho m?sta pat?i kvalita ?ivotniho prost?edi; v roce 2016 Sv?tova zdravotnicka organizace ozna?ila Tuzlu za druhe nejzne?i?t?n?j?i m?sto Evropy hned po severomakedonskem Tetovu . P?esto ma Tuzla zna?ny po?et park? a zelenych ploch ve srovnani s ostatnimi bosenskymi m?sty. [24]

V roce 2021 ziskala op?ina Tuzla po dlouhem administrativnim procesu kone?n? statut m?sta. [27]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Po?et obyvatel m?sta Tuzla dlouhodob? klesa. [28] V roce 1991 v samotnem m?st? Tuzla ?ilo 83 770 obyvatel, v roce 2013 potom 74 457 lidi. [29]

V roce 2013 se v mistnim s?itani lidu deklarovalo 72,8 % obyvatel jako Bos?aci (v roce 1991 to bylo 47,6 %), dale 13,9 % jako Chorvati (v roce 1991 to bylo 15,5 %) a t?i procenta jako Srbove (v roce 1991 15,4 %). Podil Srb? klesl v souvislosti s valkou v Bosn? a Hercegovin? . 8,2 % se p?ihlasilo k jinym narodnostem. V roce 1991 se 16,7 % obyvatel m?sta p?ihlasilo k jugoslavske narodnosti. Ve srovnani se situaci p?ed valkou v 90. letech se zvy?il podil Bos?ak? a sni?il podil Chorvat? a Srb?. [29] [30]

V roce 2013 se 73 % Tuzlan? pova?ovalo za muslimy , 13,3% za katoliky a 3,2% za pravoslavne . ?isla v podstat? odpovidaji statistikam podle narodnostnich skupin. 2,7 % populace uvedlo, ?e jsou ateiste. ?idovska komunita Tuzly ?ita okolo sta lidi. Jeji p?vod saha do 19. stoleti , kdy se sefard?ti ?ide za?ali dosidlovat do Tuzly. [31]

Samosprava [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ele m?sta Tuzla stoji starosta, ktery je v komunalnich volbach volen na ?ty?lete volebni obdobi . Zastupitelstvo m?sta Tuzla ma celkem 30 ?len?, voleni jsou na zaklad? kandidatnich listin, ktere usp?ji ve volbach. Jedno zastupitelske k?eslo je nicmen? vy?len?no zastupc?m men?in.

Od roku 2001 je dlouhodobym starostou m?sta Jasmin Imamovi? , ktery byl v roce 2020 v komunalnich volbach zvolen ji? do sveho ?esteho volebniho obdobi.

Mistni ?asti [ editovat | editovat zdroj ]

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

mistni nadra?i

Tuzla je napojena na bosenskou silni?ni si?, nema v?ak spojeni dalni?ni. Hlavni tahy z Tuzly sm??uji do m?st Doboj , Srebrenik , Bijeljina , Zvornik , na jih p?es horska udoli a pr?smyky potom do Sarajeva .

Tuzla je jednim z uzl? ?elezni?ni dopravy v zemi . Vede sem n?kolik trati, nap?. Doboj?Tuzla , Tuzla?Zvornik , nebo Br?ko?Banovi?i . Diky ?eleznici byl v Tuzle mo?ny rozvoj t??keho pr?myslu v druhe polovin? 20. stoleti. Z Tuzly jsou vypravovany p?ime osobni vlaky do Sarajeva , Zah?ebu a B?lehradu .

V nedaleke obci Dubrave se rovn?? nachazi mezinarodni leti?t? Tuzla (IATA: TZL). Leti?t? vzniklo p?estavbou a upravou p?vodniho leti?t? vojenskeho. Po odchodu jednotek SFOR byla p?vodni zakladna p?estav?na a vzdu?ny p?istav nyni slou?i p?edev?im pro evropske nizkonakladove letecke dopravce. V roce 2017 leti?t? odbavilo p?es p?l milion? lidi.

V samotnem m?st? zaji??uji m?stskou dopravu autobusy.

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Tepelna elektrarna v Tuzle

Po Sarajevu a Banja Luce je Tuzla t?etim vyznamnym pr?myslovym m?stem na uzemi Bosny a Hercegoviny. Ve m?st? nebo v jeho bezprost?edni blizkosti se nachazi r?zne zavody t??keho, chemickeho a potravina?skeho pr?myslu. U obce ?i?ki Brod na zapad? m?sta se nachazi tepelna elektrarna a v nedalekem Lukavaci cementarna. V roce 2018 byla planovana vystavba nove elektrarny o vykonu 450 MW. [32] Kv?li negativnimu vlivu elektrarny na ?ivotni prost?edi se ve m?st? po?adaji demonstrace. [33]

Vzhledem k ekonomickym zm?nam v 90. letech 20. stoleti v?ak vyznam pr?mysl poklesl a cela odv?tvi zanikla, nap?. pr?mysl chemicky. [34]

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

V Tuzle p?sobi ?ada kulturnich instituci:

  • Narodni divadlo Tuzla , ktere ve m?st? p?sobi od roku 1949 . Od 60. let zahrnuje take ?kolu baletu a symfonicky orchestr. Divadelni tradice v Tuzle saha k roku 1898.
  • Muzeum vychodni Bosny ( bosensky Muzej isto?ne Bosne ma etnologickou, historickou, biologickou, numismatickou a um?leckou sbirku, vystavuje celkem 50 000 exponat?.
  • Muzeum vyroby soli , ktere p?sobi v ramci tuzlanske solany . Disponuje fotografickou sbirkou historie vyroby soli.
  • Historicky archiv v Tuzle ma 22 sbirek, nejstar?i dokumenty, ktere shroma??uje, pochazeji ze 17. stoleti.
  • Galerie portret?, ktera vystavuje dila mistnich mali?? .

V Tuzle take vznikla skupina Jutro . [35]

Mezi kulturni pamatky na uzemi m?sta Tuzly pat?i nap?.:

  • Jalská mešita
    Jalska me?ita
  • Staré gymnázium
    Stare gymnazium
  • Katolický kostel sv. Petra a Pavla
    Katolicky kostel sv. Petra a Pavla
  • Barevná mešita (Šarena džamija)
    Barevna me?ita (?arena d?amija)
  • Pravoslavný chrám
    Pravoslavny chram
  • Turalibegova mešita
    Turalibegova me?ita
  • Fontána v centru města.
    Fontana v centru m?sta.
  • Památník masakru v Tuzle (1995)
    Pamatnik masakru v Tuzle (1995)

Celkem je na uzemi m?sta evidovano 20 kulturnich pamatek. [36]

?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Dopravni ?kola v Tuzle.

Prvni medresa byla v Tuzle otev?ena v 17. stoleti (Behrambegova medresa). V sou?asne dob? existuje v Tuzle 23 zakladnich a 17 st?ednich ?kol, ktere maji celkem 25 000 student?. Univerzita v Tuzle byla zalo?ena v roce 1976 , i kdy? se zde ji? nachazely n?ktere fakulty vysokych ?kol v 50. letech 20. stoleti.

Na univerzit? studuje okolo 15 000 student?, vzhledem k pr?myslovemu charakteru m?sta i jeho okoli se zde nachazi nap?iklad i Hornicko-geologicko-stavebni fakulta. Krom? univerzity se v Tuzle nachazi take i dramaticka akademie a n?kolik dal?ich soukromych vysokych ?kol a institut?.

Zdravotnictvi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1874 byla zalo?ena Hastahana, prvni mistni nemocnice. V sou?asne dob? p?sobi v Tuzle prvni univerzitni klinicke centrum, co? je nejv?t?i zdravotni za?izeni v regionu. Ma 43 organiza?nich jednotek, 9 ustav? a 13 klinik . Disponuje celkem 1800 l??ky, zam?stnava 2 400 lidi, z nich? je 400 leka?? r?znych specializaci. Krom? toho existuje v Tuzle take poliklinika (d?m zdravi, bosensky dom zdravlja ), ktera poskytuje zakladni pe?i.

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Stadion Tu?anj
Stadion Tu?anj

V roce 1904 bylo v Tuzle zalo?eno Gombola?ko dru?tvo (gymnazijni dru?stvo). V mezivale?nem obdobi se zde nachazely t?i fotbalove tymy; Obili?, Makabi a Gorki.

Dnes ve m?st? p?sobi 74 sportovnich organizaci, ktere se v?nuji 19 r?znym sport?m. P?sobi zde okolo ?esti a p?l tisic r?znych sportovc?. Z Tuzly pochazela ?ada v regionu znamych sportovc?, mezi ktere pat?ili nap?. Zlatan Sara?evic , ktery se stal evropskym ?ampionem v hodu kouli. V roce 1989 ziskaly basketbalistky tymu Jedinstvo evropsky titul.

Velky sportovni stadion se nachazi v mistni ?asti Tu?anj .

V Tuzle p?sobi nap?. nasledujici sportovni tymy:

  • Gymnasticky klub Tuzla
  • FK Sloboda
  • KK Sloboda-Dita
  • KK Jedinstvo-Trocal
  • Karate klub Tuzla Sinbra
  • KK Salinass Fallconss
  • Hazenka?sky klub Sloboda
  • Plavecky klub Zmaj-Alpamm Tuzla
  • Plavecky klub Sloboda Tuzla

V roce 1960 za?alo byt m?stem Tuzla ud?lovano pravideln? ocen?ni Sportovec roku .

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Tuzla na bosenske Wikipedii, Tuzla na n?mecke Wikipedii a Tuzla na francouzske Wikipedii.

  1. ↑ PHILLIPS, Douglas A. Modern World Nations: Bosnia and Herzegovina . [s.l.]: Chelsea House Publishers, 2004. 117 s. Dostupne online . ISBN   0-7910-7911-2 . S. 30. (angli?tina)  
  2. ↑ CARMICHAEL, Catherine. A concise history of Bosnia . [s.l.]: Cambridge University Press, 2015. Dostupne online . ISBN   978-1-107-01615-6 . S.  110 . (angli?tina)  
  3. ↑ Upoznajte porijeklo naziva gradova u BiH: Za?to se grad u kojem ?ivite ba? tako zove?. buka . Dostupne online [cit. 2021-12-22]. (srb?tina)  
  4. ↑ Sabine Plakolm: The urban development of cities in Bosnia and Herzegovina during austro-hungarian rule between 1878 and 1918 (anglicky) , str. 11
  5. ↑ Po?ela rekonstrukcija tuzlanske barutane: Osmanska utvrda koja je grad ?titila od vojske. klix . Dostupne online [cit. 2021-12-22]. (bosen?tina)  
  6. ↑ Sabine Plakolm: The urban development of cities in Bosnia and Herzegovina during austro-hungarian rule between 1878 and 1918 (anglicky) , str. 35
  7. ↑ a b c Tuzla - grad na obodu i??ezlog mora. Deutsche Welle . Dostupne online [cit. 2021-12-22]. (bosen?tina)  
  8. ↑ Sabine Plakolm: The urban development of cities in Bosnia and Herzegovina during austro-hungarian rule between 1878 and 1918 (anglicky) , str. 31
  9. ↑ R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada . Sarajevo: Izdava? za istoriju, 2006. 462 s. Dostupne online . ISBN   9958-9642-8-7 . S.  196 . (bosen?tina)  
  10. ↑ CARMICHAEL, Catherine. A concise history of Bosnia . [s.l.]: Cambridge University Press, 2015. Dostupne online . ISBN   978-1-107-01615-6 . S.  78 . (angli?tina)  
  11. ↑ DOLNI?AR, Ivan. Jugoslavija 1941 ? 1981 . B?lehrad: eksport pres, 1981. S. 40. (srbochorvat?tina)  
  12. ↑ R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada . Sarajevo: Izdava? za istoriju, 2006. 462 s. Dostupne online . ISBN   9958-9642-8-7 . S.  211 . (bosen?tina)  
  13. ↑ BISERKO, Sonja. Jugoslavija: Poglavlje 1980?1991 . B?lehrad: Helsin?ki odbor za ljudska prava u Srbiji, 2021. ISBN   978-86-7208-221-0 . S. 681. (srb?tina)  
  14. ↑ PETRANOVI?, Branko. ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga III ? SOCIJALISTI?KA JUGOSLAVIJA 1955?1988 . [s.l.]: [s.n.] S. 423. (srbochorvat?tina)  
  15. ↑ DOLNI?AR, Ivan. Jugoslavija 1941 ? 1981 . B?lehrad: eksport pres, 1981. S. 120. (srbochorvat?tina)  
  16. ↑ R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada . Sarajevo: Izdava? za istoriju, 2006. 462 s. Dostupne online . ISBN   9958-9642-8-7 . S.  277 . (bosen?tina)  
  17. ↑ R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada . Sarajevo: Izdava? za istoriju, 2006. 462 s. Dostupne online . ISBN   9958-9642-8-7 . S.  289 . (bosen?tina)  
  18. ↑ Dan kada su spa?eni Tuzla i duh Bosne i Hercegovine. Oslobođenje [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-05-09]. Dostupne online . (bosensky)  
  19. ↑ WALASEK, Helen. Bosnia and the Destruction of Cultural Heritage . Burlington: Cambridge University Press, 2015. ISBN   978-1-409-43705-5 . S. 183. (angli?tina)  
  20. ↑ R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada . Sarajevo: Izdava? za istoriju, 2006. 462 s. Dostupne online . ISBN   9958-9642-8-7 . S.  361 . (bosen?tina)  
  21. ↑ FINLAN, Alastair. The Collapse of Yugoslavia 1991-1999 . Oxford: Osprey Publishing, 2004. Dostupne online . ISBN   978-1841768052 . S. 79. (angli?tina)  
  22. ↑ Ima li uop?te turizma u Tuzli: Od ukupnog broja turista u BiH, ovaj grad posjetilo 2,77 posto. Klix.ba [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-05-09]. Dostupne online . (bosensky)  
  23. ↑ CARMICHAEL, Catherine. A concise history of Bosnia . [s.l.]: Cambridge University Press, 2015. Dostupne online . ISBN   978-1-107-01615-6 . S.  1 . (angli?tina)  
  24. ↑ a b ?lanek na portalu b92.net (srbsky)
  25. ↑ CARMICHAEL, Catherine. A concise history of Bosnia . [s.l.]: Cambridge University Press, 2015. Dostupne online . ISBN   978-1-107-01615-6 . S.  175 . (angli?tina)  
  26. ↑ SLEZAKOVA, Magdalena. V Tuzle ho?i vladni budova, bosenska media pi?i o povstani. Lidovky.cz [online]. 2014-02-07 [cit. 2020-05-02]. Dostupne online .  
  27. ↑ Kako je Tuzla postala grad slu?aj: Građani i dalje ?ekaju na mjesne izbore, politika sve ko?i. Klix.ba [online]. 2022-04-02 [cit. 2022-05-09]. Dostupne online . (bosensky)  
  28. ↑ Bijela kuga / Bh. grad polako se gasi: Mladi odlaze 'trbuhom za kruhom'. Radio Sarajevo [online]. 2022-01-24 [cit. 2022-05-09]. Dostupne online . (bosensky)  
  29. ↑ a b Statisticke zobrazeni vysledk? s?itani lidu BiH v roce 2013 (bosensky)
  30. ↑ Je li Tuzla uistinu multikulturalna i tolerantna ili je rije? o velikoj podvali?. dnevnik.ba . Dostupne online [cit. 2022-05-09]. (bosen?tina)  
  31. ↑ a b U Tuzli sve manje Jevreja, a oronulo groblje svjedo?i o postojanju i smrti jednog naroda. Klix.ba [online]. 2022-01-29 [cit. 2022-05-09]. Dostupne online . (bosensky)  
  32. ↑ Elektrarna, nebo ?lenstvi v EU: Brusel se p?etahuje s ?inou o Bosnu. Euro.cz [online]. 2018-10-02 [cit. 2020-05-02]. Dostupne online .  
  33. ↑ Nejen Dilli nebo Kalkata. Na ?ele ?eb?i?ku m?st s nej?pinav?j?im vzduchem se ocitlo i Sarajevo. ?T24 [online]. 2020-02-06 [cit. 2020-05-02]. Dostupne online .  
  34. ↑ Kako je pokopana kemijska industrija Tuzle. Deutsche Welle [online]. 2014-02-07 [cit. 2020-05-02]. Dostupne online . (bosensky)  
  35. ↑ BISERKO, Sonja. Jugoslavija: Poglavlje 1980?1991 . B?lehrad: Helsin?ki odbor za ljudska prava u Srbiji, 2021. ISBN   978-86-7208-221-0 . S. 903. (srb?tina)  
  36. ↑ ?lanek na portalu klix.ba (bosensky)
  37. ↑ CARMICHAEL, Catherine. A concise history of Bosnia . [s.l.]: Cambridge University Press, 2015. Dostupne online . ISBN   978-1-107-01615-6 . S.  109 . (angli?tina)  
  38. ↑ CARMICHAEL, Catherine. A concise history of Bosnia . [s.l.]: Cambridge University Press, 2015. Dostupne online . ISBN   978-1-107-01615-6 . S.  116 . (angli?tina)  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Dino ?akanovi?: Industrija Tuzle u vremenu tranzicije (1988-2008)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obce a m?sta Tuzlanskeho kantonu
Bosna a Hercegovina ? Bosna i Hercegovina, Босна и Херцеговина ? ( BIH )
Federace Bosny a Hercegoviny ? Republika srbska ? Federalni distrikt Bosny a Hercegoviny  : Distrikt Br?ko
Kantony Federace Bosny a Hercegoviny
Regiony Republiky srbske
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tuzla&oldid=23913269 “