Theresa Mayova

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
The Rt. Hon. Theresa Mayova
Theresa Mayová (2016)
Theresa Mayova (2016)
Premierka Spojeneho kralovstvi
Ve funkci:
13. ?ervence 2016 ? 24. ?ervence 2019
Panovnice Al?b?ta II.
P?edch?dce David Cameron
Nastupce Boris Johnson
Ministryn? vnitra Spojeneho kralovstvi
Ve funkci:
12. kv?tna 2010 ? 13. ?ervence 2016
Panovnik Al?b?ta II.
P?edseda vlady David Cameron
P?edch?dce Alan Johnson
Nastupce Amber Ruddova
Poslankyn? Dolni sn?movny
U?adujici
Ve funkci od:
1. kv?tna 1997
P?edch?dce obvod z?izen
Volebni obvod Maidenhead
V?t?ina 29 059 (54,0 %)
V?dkyn? Konzervativni strany
Ve funkci:
11. ?ervence 2016 ? 23. ?ervence 2019
P?edseda Patrick McLoughlin
Brandon Lewis
P?edch?dce David Cameron
Nastupce Boris Johnson
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Konzervativni strana
Rodne jmeno Theresa Mary Brasier
Narozeni 1. ?ijna 1956 (67 let)
Eastbourne
Cho? Philip May (od 1980)
Rodi?e Hubert Brasier a Zaidee Mary Brasierova
Sidlo Sonning , Oxfordshire a Downing Street 10 (2016?2019)
Alma mater St Hugh's College (1974?1977)
Wheatley Park School
Profese politi?ka
Nabo?enstvi anglikanstvi
Ocen?ni Time 100 (2017)
?ad krale Abd al-Azize
Podpis Theresa Mayová, podpis
Webova stranka www .tmay .co .uk
Commons Theresa May
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Theresa Mary Mayova (nep?echylen? Theresa Mary May; rozena Brasierova; *  1. ?ijna 1956 Eastbourne ) je britska politi?ka , mezi lety 2016?2019 premierka Spojeneho kralovstvi a v?dkyn? Konzervativni strany , jako?to druha ?ena v t?chto u?adech po Margaret Thatcherove . Od kv?tna 1997 zaseda v  Dolni sn?movn? za obvod Maidenhead .

Po zformovani Cameronovy koali?ni vlady v roce 2010 se stala ministryni vnitra. Po v?eobecnych volbach 2015 obhajila post ministryn? vnitra ve  druhem Cameronov? kabinetu , kde setrvala a? do ?ervence 2016.

V d?sledku rezignace premiera Davida Camerona byla 13. ?ervence 2016 jmenovana kralovnou Al?b?tou II. premierkou Spojeneho kralovstvi, jako?to druha ?ena v historii zem? po Margaret Thatcherove .

Dne 24. kv?tna 2019 oznamila Mayova, ?e 7. ?ervna teho? roku odstoupi ze sve funkce v?dkyn? Konzervativni strany, proto?e se ji nepoda?ilo ziskat podporu Dolni sn?movny pro dohodu s  Evropskou unii o podminkach brexitu . Rezignaci podala 24. ?ervence a byla vyst?idana nov? zvolenym p?edsedou Konzervativni strany Borisem Johnsonem .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodila se roku 1956 v Eastbourne do rodiny Huberta Brasiera (1917?1981) a Zaidee Mary Brasierove (rozene Barnesove; 1928?1982). Nema ?adne sourozence. Otec byl duchovnim anglikanske cirkve a slou?il jako vika? [1] ve Wheatley, le?icim n?kolik kilometr? vychodn? od Oxfordu . V roce 1981 zem?el p?i automobilove nehod?. Matka, ktera trp?la roztrou?enou sklerozou , zem?ela o rok pozd?ji a Mayova, ktera v?ak ji? byla vdana, se tak stala sirotkem. [2]

Vystudovala geografii na Oxfordske univerzit? , pak p?sobila v londynskem City [1] a v letech 1977 a? 1983 pracovala v  Bank of England . Pote se stala vedouci odd?leni pro evropske zale?itosti a hlavni poradkyni ve v?cech mezinarodnich zale?itosti v organizaci APACS (UKPA) spravujici platebni systemy bank a dal?ich finan?nich instituci. [3]

Roku 1980 se provdala za Philipa Maye, se kterym se seznamila v roce 1977 b?hem studii v Oxfordu. Jeji man?el je povolanim mana?er kapitalove spole?nosti. Man?elstvi z?stalo bezd?tne. [4]

Politicke p?sobeni [ editovat | editovat zdroj ]

Za?atek politicke kariery [ editovat | editovat zdroj ]

V politice za?ala p?sobit v letech 1986 a? 1994 jako radni v  Mertonu na jihu Londyna . Do Dolni sn?movny Spojeneho kralovstvi kandidovala zprvu neusp??n? v letech 1992 a 1994. Usp??na byla a? jeji kandidatura v roce 1997 za volebni obvod Maidenhead . Poslanecky mandat obhajila pote v letech 2001, 2005, 2010 i 2015.

Ministryn? ve vlad? Spojeneho kralovstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Po zformovani Cameronovy koali?ni vlady v roce 2010 se stala ministryni vnitra ( Home secretary ). Zarove? byla jmenovana i ministryni pro ?eny a rovne p?ile?itosti. Na druhou funkci v?ak rezignovala v za?i 2012. Po v?eobecnych volbach 2015 obhajila post ministryn? vnitra ve druhem Cameronov? kabinetu, kde setrvala a? do ?ervence 2016. Stala se tak nejdele p?sobici ministryni vnitra za poslednich 60 let. V pr?b?hu jejiho p?sobeni v u?adu provedla policejni reformu a  zastavala tvrd?i postup proti drogam. [3] [5]

Mayova v roce 2010 slibila, ?e omezi imigraci na 100 000 lidi ro?n?. [6] Navzdory jejimu slibu se v roce 2014 do Spojeneho kralovstvi p?ist?hovalo 624 000 lidi, z toho bylo 292 000 imigrant? z byvalych kolonii Britskeho imperia , p?edev?im z Asie a Afriky , a 251 000 ob?an? zemi Evropske unie . Dal?ich 327 000 lidi zemi ve stejny rok opustilo. [7]

Premierka Spojeneho kralovstvi [ editovat | editovat zdroj ]

V kampani p?ed referendem v roce 2016 , v n?m? ob?ane hlasovali o ukon?eni ?lenstvi Spojeneho kralovstvi v Evropske unii , tzv. brexit , podporovala stranu pro setrvani v EU (tzv. ? remainers “). [8] Tato strana prohrala proti odp?rc?m ?lenstvi v EU (tzv. ? brexiteers “). Mayova se v?ak p?ed referendem neanga?ovala nijak vyrazn? a obecn? je po?itana mezi euroskepticke politiky. K euroskeptik?m ji ?adi mj. i jeji nazor, ?e by Spojene kralovstvi m?lo odstoupit od Umluvy o ochran? lidskych prav a zakladnich svobod . Relativn? st?edova pozice v otazce vztahu s Evropskou unii byla jednim z d?vod?, pro? se o ni ihned spekulovalo jako o jednom z mo?nych nastupc? premiera Davida Camerona , kdy? ten po referendu oznamil, ?e zhruba do t?i m?sic? rezignuje. [9]

Pote, co v boji o misto v?dce Konzervativni strany neusp?li ani byvaly londynsky starosta Boris Johnson , ani ministr spravedlnosti Michael Gove a pak z n?j odstoupila i jeji zbyvajici sokyn? Andrea Leadsomova , byla Theresa Mayova poslaneckym klubem prohla?ena za novou v?dkyni strany. Dne 13. ?ervence 2016 byla kralovnou Al?b?tou II. jmenovana ministerskou p?edsedkyni ( Prime Minister, PM ) Spojeneho kralovstvi jako druha ?ena v tomto u?ad? po Margaret Thatcherove . [10] Ji? 14. ?ervence 2016 oznamila jmena v?ech ?len? sve vlady .

Jen n?kolik dni po nastupu Donalda Trumpa jako prezidenta Spojenych stat? jej Theresa Mayova nav?tivila v Bilem dom? . Ve ?tvrtek 26. ledna 2017 pronesla ve Filadelfii ?e?, v ni? se zasadila za ?znovuobnoveni zvla?tnich vztah? mezi USA a Spojenym kralovstvim v nove e?e“. [11]

Dne 18. dubna 2017 Mayova vyhlasila p?ed?asne volby na 8. ?ervna 2017 s cilem upevn?ni sveho mandatu p?i jednanich s Evropskou unii o podminkach brexitu . [12] Na konci kv?tna 2017 uvedla, ?e pokud ve volbach p?ijde by? jen o ?est k?esel v Dolni sn?movn?, bude to pro ni prohra a k jednani s  Evropskou unii vy?le lidra opozice. [13] Volby 8. ?ervna 2017 sice vyhrala, neziskala v?ak v?t?inu v  Dolni sn?movn? parlamentu , ktera se tim dostala do situace, kdy ?adna strana nema v?t?inu (tzv. ?hung parliament”). Konzervativci ziskali pouze 318 mandat?; doposud m?li 330 k?esel a pro v?t?inu pot?ebovali minimaln? 326. [13] Theresa Mayova v?ak ohlasila, ?e chce z?stat premierkou, v Dolni sn?movn? toti? mohla po?itat s podporou 10 poslanc? Demokraticke unionisticke strany (DUP), co? je hlavni politicka sila severoirskych protestant? . [14] [15]

Vlada premierky Mayove podpo?ila vojenskou intervenci v Jemenu pod vedenim Saudske Arabie a pat?i mezi nejv?t?i vyvozce zbrani do Saudske Arabie, [16] ?elila proto kritice, ?e se nep?imo podili na pachani vale?nych zlo?in? a na smrti jemenskych civilist?. [17]

V roce 2018 nav?tivila ?inu a p?i te p?ile?itosti byly uzav?eny vyznamne obchodni dohody. ?inska statni media ocenila jeji ?pragmatismus“, proto?e se odmitla ve?ejn? vyjad?ovat k problematice lidskych prav v ?in?. [18]

Obdobi p?ed brexitem a po n?m [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 15. ledna 2019 zamitla Dolni sn?movna smlouvu o modalitach ukon?eni ?lenstvi Spojeneho kralovstvi v Evropske unii, kterou vlada Theresy Mayove dojednala s  Evropskou komisi . Pro smlouvu hlasovalo pouze 202 poslanc? Dolni sn?movny , proti smlouv? 432 poslanc?. Smlouvu zamitlo zhruba 100 poslanc? vladni Konzervativni strany . [19] Vznikly tak obavy o dal?i vyvoj. Neni jiste, jak a zda skute?n? prob?hne 29. b?ezna 2019 vystoupeni Spojeneho kralovstvi z EU. Je n?kolik mo?nosti v?etn? tzv. nekoordinovaneho brexitu nebo posunuti jeho terminu o n?kolik tydn?. [19] Nasledujiciho dne, tedy 16. ledna 2019, vyvolala Labouristicka strana hlasovani o ned?v??e vlad? v Dolni sn?movn?. Toto hlasovani v?ak premierka Theresa Mayova p?estala, kdy? pro vladu hlasovalo 325 poslanc? a proti ni 306 poslanc?. [20] Po serii neusp??nych jednani s Evropskou unii a opozici v parlamentu oznamila 24. ?ervna 2019 Mayova oznamila sv?j zam?r rezignovat na funkci premierky. Funkci slo?ila 24. ?ervence 2019 do rukou kralovny Al?b?ty II. a byla v tenty? den nahrazena novym p?edsedou Konzervativc? Borisem Johnsonem . [21]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Theresa May na anglicke Wikipedii a Theresa May na n?mecke Wikipedii.

  1. ↑ a b Theresa May: Shadow Education & Employment. BBC [online]. 2001-05-22 [cit. 2016-07-14]. Dostupne online . (anglicky)  
  2. ↑ MENDICK, Robert. The Oxford romance that has guided Theresa May from tragedy to triumph. The Daily Telegraph [online]. 2016-07-09 [cit. 2016-07-15]. Dostupne online . (anglicky)  
  3. ↑ a b PLESNIKOVA, Lucie. Theresa Mayova. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-07-14]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2016-09-18.  
  4. ↑ DAY, Elizabeth. Theresa May ? what lies beyond the public image?. The Guardian [online]. 2014-07-27 [cit. 2016-07-14]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. ↑ RENTOUL, John. Boring and competent Theresa May is what the nation needs after the shock of the Brexit vote. The Independent [online]. 2016-07-01 [cit. 2016-07-17]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-07-13. (anglicky)  
  6. ↑ Theresa May to tell Tory conference that mass migration threatens UK cohesion. The Guardian . London: 6. ?ijna 2015. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 27. ?ijna 2016.  
  7. ↑ GRICE, Andrew. David Cameron immigration pledge 'failed spectacularly' as figures show net migration almost three times as high as Tories promised. The Independent . London: 26. unora 2015. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 7. ?ervence 2015.  
  8. ↑ Vlivny londynsky starosta Johnson bude prosazovat brexit. ?eska televize [online]. 2016-02-21 [cit. 2016-07-14]. Dostupne online .  
  9. ↑ Britsky tisk vidi na mist? Camerona Johnsona, Govea nebo Mayovou. ?eske noviny [online]. 2016-06-25 [cit. 2016-07-14]. Dostupne online .  
  10. ↑ Theresa Mayova u? je premierkou. Borise Johnsona jmenovala ministrem zahrani?i. Lidove noviny [online]. 2016-07-13, rev. 2016-07-14 [cit. 2016-07-14]. Dostupne online .  
  11. ↑ May: Wir wollen mit Amerika fuhren. (Mayova: My chceme spole?n? s Amerikou vest.) Frankfurter Allgemeine Zeitung , 27. ledna 2017, s. 1.
  12. ↑ Mayova vyhlasi p?ed?asne volby, v jednani o brexitu chce siln?j?i pozici. iDNES.cz [online]. 2017-04-18 [cit. 2017-06-09]. Dostupne online .  
  13. ↑ a b Pyrrhovo vit?zstvi: Mayova vyhrala, v?t?inu nema. ?eli vyzvam k rezignaci. iDNES.cz [online]. 2017-06-08 [cit. 2017-06-09]. Dostupne online .  
  14. ↑ Theresa May soll neue Regierung bilden. www.t-online.de [online]. 2017-06-09 [cit. 2023-01-16]. Dostupne online . (n?mecky)  
  15. ↑ UK election 2017: full results. the Guardian [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupne online . (anglicky)  
  16. ↑ Boris Johnson urged to back probe into international law violations in Yemen. The Independent . 21. za?i 2016. Dostupne online .  
  17. ↑ Britove dova?eji do Saudske Arabie stale vice zbrani, navzdory valce v Jemenu. iDNES.cz [online]. 2017-11-08 [cit. 2023-01-16]. Dostupne online .  
  18. ↑ ?inska mise britske premierky: Mayova se kv?li byznysu vzdala kritiky, miliardy ale v kapse nema. Info.cz [online]. 2. unora 2018. Dostupne online .  
  19. ↑ a b FRANKENBERGER, Klaus-Dieter. Brexit-Votum in London: Die Niederlage von Westminster. FAZ.NET . Dostupne online [cit. 2023-01-16]. ISSN 0174-4909 . (n?mecky)  
  20. ↑ "Meine Pflicht ist, Großbritannien aus der EU zu fuhren". www.t-online.de [online]. 2019-01-16 [cit. 2023-01-16]. Dostupne online . (n?mecky)  
  21. ↑ Boris Johnson se stal novym britskym premierem, kralovna ho pov??ila sestavenim vlady. Aktualn?.cz [online]. Economia , 2019-07-24 [cit. 2019-07-24]. Dostupne online .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Premie?i Spojeneho kralovstvi
Kralovstvi Velke Britanie (1707?1801)
Robert Walpole (1721?1742) ? Spencer Compton (1742?1743) ? Henry Pelham (1743?1754) ? Thomas Pelham-Holles (1754?1756) ? William Cavendish (1756?1757) ? Thomas Pelham-Holles (1757?1762) ? John Stuart (1762?1763) ? George Grenville (1763?1765) ? Charles Watson-Wentworth (1765?1766) ? William Pitt (1766?1768) ? Augustus Fitzroy (1768?1770) ? Frederick North (1770?1782) ? Charles Watson-Wentworth (1782) ? William Petty (1782?1783) ? William Cavendish-Bentinck (1783) ? William Pitt mlad?i (1783?1801)
Znak Spojeného království
Spojene kralovstvi (od 1801)
Henry Addington (1801?1804) ? William Pitt mlad?i (1804?1806) ? William Wyndham Grenville (1806?1807) ? William Cavendish-Bentinck (1807?1809) ? Spencer Perceval (1809?1812) ? Robert Jenkinson (1812?1827) ? George Canning (1827) ? Frederick John Robinson (1827?1828) ? Arthur Wellesley (1828?1830) ? Charles Grey (1830?1834) ? William Lamb (1834) ? Arthur Wellesley (1834) ? Robert Peel (1834?1835) ? William Lamb (1835?1841) ? Robert Peel (1841?1846) ? John Russell (1846?1852) ? Edward Smith-Stanley (1852) ? George Hamilton-Gordon (1852?1855) ? Henry Temple (1855?1858) ? Edward Smith-Stanley (1858?1859) ? Henry Temple (1859?1865) ? John Russell (1865?1866) ? Edward Smith-Stanley (1866?1868) ? Benjamin Disraeli (1868) ? William Gladstone (1868?1874) ? Benjamin Disraeli (1874?1880) ? William Gladstone (1880?1885) ? Robert Cecil (1885?1886) ? William Gladstone (1886) ? Robert Cecil (1886?1892) ? William Gladstone (1892?1894) ? Archibald Primrose (1894?1895) ? Robert Cecil (1895?1902) ? Arthur Balfour (1902?1905) ? Henry Campbell-Bannerman (1905?1908) ? Herbert Henry Asquith (1908?1916) ? David Lloyd George (1916?1922) ? Andrew Bonar Law (1922?1923) ? Stanley Baldwin (1923?1924) ? Ramsay MacDonald (1924) ? Stanley Baldwin (1924?1929) ? Ramsay MacDonald (1929?1935) ? Stanley Baldwin (1935?1937) ? Neville Chamberlain (1937?1940) ? Winston Churchill (1940?1945) ? Clement Attlee (1945?1951) ? Winston Churchill (1951?1955) ? Anthony Eden (1955?1957) ? Harold Macmillan (1957?1963) ? Alec Douglas-Home (1963?1964) ? Harold Wilson (1964?1970) ? Edward Heath (1970?1974) ? Harold Wilson (1974?1976) ? James Callaghan (1976?1979) ? Margaret Thatcherova (1979?1990) ? John Major (1990?1997) ? Tony Blair (1997?2007) ? Gordon Brown (2007?2010) ? David Cameron (2010?2016) ? Theresa Mayova (2016?2019) ? Boris Johnson (2019?2022) ? Liz Trussova (2022) ? Rishi Sunak (od 2022)
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Theresa_Mayova&oldid=23532230 “