Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

---

Komenta?: Uvest zdroje, odkud ?erpana tvrzeni

Televizni spole?nost je rozsahly personaln?-technicky system, umo??ujici vyrobu a naslednou distribuci audiovizualniho signalu z mista po?izeni k divakovi a jeho reprodukci v realnem ?ase na zobrazovacim za?izeni, nej?ast?ji na televizoru . Na provozu televize se podileji jak technici, tak i tv?r?i pracovnici, kte?i vytva?eji programovou strukturu , re?iruji jednotlive po?ady apod. ^{[ zdroj? ]}

Televize je jako masmedium jednim z nejefektivn?j?ich nastroj? ?i?eni jak zpravodajskych tak i obecnych informaci slou?icich k vytva?eni politickych nazor?, rozvijeni znalosti ?i ?i?eni kulturniho pov?domi. Provoz televize je financovan bu? ze statniho rozpo?tu , z prodeje reklamniho ?asu , nebo z dobrovolnych p?isp?vk?.

Pravni okolnosti televizniho vysilani [ editovat | editovat zdroj ]

Televize m??e sv?j program ve?ejn? ?i?it pouze tehdy, pokud ji k tomu oprav?uje tzv.' vysilaci licence ? v ?R vydavana Radou pro rozhlasove a televizni vysilani (RRTV). Pravni okolnosti vydani vysilaci licence a kontroly jejiho dodr?ovani jsou zakotveny v Zakon? o rozhlasovem a televiznim vysilani (zakon ?. 231/2001 Sb.). RRTV je povinna vysilani v?ech dr?itel? vysilacich licenci kontrolovat a je v p?ipad? poru?eni zakona opravn?na coby spravni organ ud?lovat za jeho poru?eni sankce. Dr?itelem licence nemusi byt televizni spole?nost, ktera program fyzicky vyrabi, ale skute?ny dr?itel licence si m??e kompletni vyrobu zadat u tzv. servisni organizace . Pravn? odpov?dny za obsah vysilani je v takovem p?ipad? stale dr?itel licence.

Vydani vysilaci licence pro vzdu?ne pozemni (terestricke) ?i?eni podleha vyb?rovemu ?izeni a je omezeno fyzikalnim omezenim po?tu dostupnych vysilacich kmito?t? . Z tohoto d?vodu je po?et vysilatel? kone?ny a po?et celoplo?nych televizi (tedy televizi, jejich? vysilani je terestrickym ?i?enim dostupne alespo? 70 procent?m obyvatel ?R) je nyni z technologickych d?vod? stanoven v ?R na kone?ny po?et 4 program? ( ?T1 , ?T2 , Nova , Prima ). Vyrazna zm?na nastane postupn? v letech 2008 a? 2010 se zm?nou technologie terestrickeho ?i?eni vysilaneho signalu (technologie DVB-T ) a p?inese vyrazn? vy??i po?et celoplo?n? vysilanych program?.

Vydani vysilaci licence pro jine druhy ?i?eni (pomoci kabelovych rozvod? , satelitniho vysilani , internetove distribuce …) podleha pouze administrativnimu schvaleni.

?adatel o vydani licence k vysilani musi v ?adosti uvest i obecny navrh programove skladby a je-li RRTV schvalen, pak jej musi vysilatel dodr?ovat.

Platnost licence je v?dy ?asov? omezena, za jeji ziskani hradi ?adatel (nemaly) spravni poplatek a v p?ipad? opakovaneho zava?neho poru?eni Zakona o rozhlasovem a televiznim vysilani ji m??e Rada pro rozhlasove a televizni vysilani dr?iteli odebrat.

Technicke zaji?t?ni vyroby a vysilani [ editovat | editovat zdroj ]

Nejjednodu??i ?et?zec [ editovat | editovat zdroj ]

Serie technickych za?izeni, ktera se v televizi podili na po?izeni, uprav? a distribuci audiovizualni informace (televizniho signalu), se v odborne terminologii ozna?uje terminem ?et?zec . Nejjednodu??i ?et?zec obsahuje kameru a monitor vzajemn? propojene kabelem. V takovem p?ipad? jde o p?imou reprodukci po?izeneho obrazu. Proto?e by televizni signal m?l jako audiovizualni medium obsahovat i zvukovou informaci, je nutno nejjednodu??i ?et?zec do jeho uplnosti obohatit o mikrofon a zvukovy reproduk?ni system , propojene op?t kabelem.

Televizni ?et?zce v praxi [ editovat | editovat zdroj ]

Ve skute?nosti se s nejjednodu??im ?et?zcem setkavame absolutn? ojedin?le p?edev?im u technickych aplikaci a profesionalni televizni zpracovani p?ena?eneho signalu si vy?aduje rozsahle sofistikovane dopl?ky tohoto ?et?zce. Zejmena jde o specializovane ?et?zce pro zpracovani ?iveho vysilani a ?et?zce pro vysilani ze zaznamu. Propojeni mezi mistem po?izeni a mistem reprodukce signalu je te? realizovano r?znymi technicky vysp?lymi systemy (tzv. distribu?ni ?et?zec).

?et?zec pro ?ive televizni vysilani [ editovat | editovat zdroj ]

Na za?atku ka?deho televizniho ?et?zce pro ?ive vysilani je kamera. Je-li signal zpracovavan ?iv? (tedy v realnem ?ase, v mezinarodni terminologii ozna?ovano jako Live ? z angl. ?ivy), neni signal z kamery primarn? ukladan na zaznamove medium, ale je zpracovavan on-line v obrazove re?ii . Tam jsou do n?j nap?iklad vkladany graficke informace (titulky, grafika apod.), nej?ast?ji v?ak je obraz st?ihan (p?epinan) z vice zdroj?, p?edev?im z vice kamer. Takovy p?enos se nazyva vicekamerovy a v praxi se vyskytuje nej?ast?ji. Krom? signal? z kamer m??e re?ie do vysledneho signalu st?ihat i signal z p?edem p?ipravenych zaznam? (takzvane p?isp?vky, zn?lky apod.). Sou?asn? s obrazovou re?ii pracuje i zvukova re?ie , ktera se stara o to, aby ve?kere zvuky p?idane do vysledneho signalu odpovidaly co nejp?irozen?ji tomu, co divak vidi v obraze. Vedle kameraman? jsou tedy na mist? nata?eni i zvuka?i a vedle obrazoveho re?isera sedi (nej?ast?ji ve zvukov? odd?lene mistnosti) i re?iser zvuku. Oba tyto signaly jsou samostatn? p?edavany na odbavovaci pracovi?t? (OP), kde jsou podle typu nasledneho zpracovani slou?eny p?ipadn? obohaceny nap?. o vysilaci logo televizni stanice a nasledn? odd?lenim technicke kontroly (TK) kontrolovany aby spl?ovaly technicke normy a p?edavany distribu?nimu ?et?zci. Logo ? graficka zna?ka, kterou je ze zakona ozna?en (identifikovan) nazev televizniho programu, je do obrazu vkladano v?dy a? t?sn? p?ed p?edanim signalu distribu?nimu ?et?zci. Po?ady tak jsou zpracovavany a p?edev?im archivovany bez tohoto ozna?eni. P?edev?im proto, ?e pak mohou byt p?edm?tem prodeje jine televizni spole?nosti, nebo mohou byt reprizovany po letech i p?esto, ?e televizni program mezi tim zm?nil graficke provedeni loga. (To se v?ak netyka zaznam? vysilani uchovavanych dle zakona, viz dale)

P?enosova technika [ editovat | editovat zdroj ]

Specifickym ?e?enim ?et?zce pro zaji?t?ni ?iveho televizniho vysilani je mobilni technika ur?ena k po?izeni a doprav? signalu z mist mimo studia televizni spole?nosti, nap?. z mista sportovniho zapoleni. Takova technika je souhrnn? nazyvana p?enosovou technikou .

Pat?i k ni v prvni ?ad? p?enosove vozy (n?kdy te? OB-van z angl. OB=Outdoor Broadcasting), obsahujici zabudovanou obrazovou re?ii, zvukovou re?ii a pracovi?t? technicke kontroly. Takove rozsahle pracovi?t? je usporn? zabudovano v kamionech ?i upravenych autobusech. Velke p?enosove vozy disponuji i takzvanymi doprovodnymi technickymi vozy s ve?kerou pot?ebnou technikou (kamery, stativy, kabely), zalo?nimi zdroji el. energie (dieselagregaty) a se zazemim pro technicky personal.

Nezbytnym dopl?kem ?et?zce p?enosove techniky je za?izeni zaji??ujici dopravu vyrobeneho signalu na odbavovaci pracovi?t? televizni spole?nosti, odkud je po p?idani vysilaciho loga televize signal p?imo vysilan k divak?m. Technologicky nejstar?im a dosud u?ivanym principem je ENG (Electronic News Gathering) ? do?asn? zbudovany p?imy pozemni mikrovlnny spoj (tzv. ?skok“) bu? p?imo na p?ijimaci antenu na budov? televize, nebo na p?ijimaci antenu specializovane firmy provozujici transportni audiovizualni si? a dopravujici signal a? do budovy televize. Organiza?n? nejjednodu??im av?ak dra??im principem je SNG (Satellite News Gathering) ? operativni a do?asn? zbudovany mikrovlnny skok na satelitni transponder ( p?evad?? ), ze ktereho putuje signal zp?t k Zemi do budovy televize. Tato technika je naprosto nezavisla na mist?, odkud ma byt p?enos uskute?n?n a nevy?aduje ?adnou slo?itou p?edchozi p?ipravu a proto je vyu?ivana nej?ast?ji pro pot?eby aktualniho zpravodajstvi. Moderni a progresivni metodou vyu?itelnou v mistech s ?astym opakovanim televiznich p?enos? ( sportovi?t? , budova parlamentu …) je digitalni p?enos signalu zakodovaneho do MPEG streamu pomoci datove sit? ( VPN linka), technologicky blizke p?enosu videa po internetu. V?echny tyto transportni p?enosove technologie byvaji instalovany do specialn? uzp?sobenych vozidel (ENG v?z, SNG v?z, MPEG v?z).

Mezi dal?i dopl?kove technologie p?enosove techniky je mo?no za?adit nap?iklad specializovane pracovi?t? pro tvorbu grafiky ? typicky pro okam?ite generovani vysledkovych listin, informaci o stavu utkani, ?asu apod. Jinym p?ipadem specializovane techniky m??e byt dal?i p?enosovy v?z zpracovavajici signaly z bezdratovych kamer (tzv. on-board kamery), umist?nych nap?iklad v zavodnich vozidlech, v konstrukci hokejove branky, v helikopte?e nad zavodni drahou atd.

Specialnim p?ipadem p?enosove techniky jsou vozy uzp?sobene pro operativni aktualni zpravodajstvi. Nej?ast?ji to byvaji SNG vozy velikosti v?t?i dodavky vybavene standardn? jednou zpravodajskou kamerou, st?i?nou pro sestaveni reporta?e a zakladni obrazovou i zvukovou re?ii pro odbaveni p?ipraveneho p?isp?vku a ?ivy st?ih vstupu reportera. SNG technologie je zabudovana ve voze (vysilaci za?izeni) a satelitni parabolicka antena slo?ena ve st?e?ni nastavb? je schopna se samostatn? hydraulicky vyklopit a pln? automaticky nastavit pro p?enos na vybrany telekomunika?ni satelit. Samoz?ejmym dopl?kem je maly dieselagregat, technologie pro komunikaci s re?ii vysilani v budov? televize, komunika?ni system s technickym dispe?inkem satelitni telekomunika?ni spole?nosti a p?ijimaci za?izeni pro kontrolni p?ijem vysilaneho signalu (b??na TV antena ?i Set-top box a TV p?ijima? ).

?et?zec pro vysilani ze zaznamu [ editovat | editovat zdroj ]

Vysilanim ze zaznamu se rozumi vysilani audiovizualnich material?, ktere nejsou po?izeny ?iv?, tedy nap?. filmy, magaziny, reklamy apod. Jednotlive po?ady jsou ulo?eny bu? na vysilacich kazetach , nebo jako datove soubory v odbavovacim po?ita?i na odbavovacim pracovi?ti. Postupne startovani a ukon?ovani jednotlivych po?ad? zaji??uje odbavovaci po?ita? podle p?edem zadaneho p?esneho seznamu (playlistu). Obrazova ani zvukova re?ie zde neni pot?eba, nebo? v?echny p?edem p?ipravene po?ady musi byt nejen po obsahove, ale p?edev?im take po technicke strance p?edem absolutn? zkompletovany a zkontrolovany. Odbavovaci pracovi?t? tedy provadi jen pr?b??nou obecnou technickou kontrolu.

Distribu?ni ?et?zec [ editovat | editovat zdroj ]

Distribuci signalu k divakovi realizuje zpravidla specializovana spole?nost, resp. hned n?kolik takovych firem zaji??ujicich paraleln? i vice druh? ?i?eni. Divak tak m??e signal p?ijimat klasicky, tedy tzv. terestricky (pozemni vzdu?ne ?i?eni) analogov?, nebo pon?kud modern?j?i metodou terestricky digitaln? (DVB-T). Televizni signal ale m??e divak sledovat i pomoci satelitniho p?ijima?e (analogoveho i digitalniho), nebo pomoci televiznich kabelovych rozvod? (TKR) a to te? analogov? i digitaln?. Mezi formy distribuce televizniho signalu lze dnes ji? za?adit i r?zne formy datovych p?enos? pomoci internetu, nebo pomoci vyhrazenych datovych linek, souhrnn? ozna?ovane jako IPTV . Vyrobeny audiovizualni signal p?eda televizni spole?nost jednotlivym firmam, ktere zaji??uji popsane druhy distribuce. Divak, ktery chce n?ktery ze zmin?nych zp?sob? distribuce pou?it, si musi po?idit odpovidajici p?ijimaci za?izeni. V n?kterych p?ipadech plati za vyu?iti distribu?ni sit? (tedy za mo?nost p?ijmu) divak distribu?ni spole?nosti poplatky a v n?kterych p?ipadech jejich ?ast pak plati televizni spole?nosti. Ve v?t?in? p?ipad? (p?edev?im u terestrickeho vysilani) v?ak hradi naklady na distribuci naopak televizni spole?nost.

Zaznamy vysilani v odvysilane podob? [ editovat | editovat zdroj ]

Provozovatel vysilani je dle zakona (§ 32 odst. 1 pism. l) zakona ?. 231/2001 Sb.) povinen uchovavat po dobu 30 dn? od odvysilani zaznamy v?ech odvysilanych po?ad? v podob?, v jake byly odvysilany (tj. v?etn? loga stanice). Zaslani zaznamu vysilani si pak m??e vy?adat RRTV, nap?iklad na zaklad? podn?tu k obsahove strance po?adu nebo programu, ktere m??e kdokoli podat do 21 dn? od odvysilani. S timto na?izenim mivaji problem typicky male televizni stanice, jakymi jsou obecni infokanaly ? vysila-li stanice nap?. smy?ku snimk? PowerPointu, soubor s t?mito snimky neni dle rozhodnuti RRTV zaznamem vysilani v odvysilane podob?.

Napl? vysilani [ editovat | editovat zdroj ]

Obsah vysilani konkretni televizni spole?nosti je dan jednak jejim zam??enim na cilovou skupinu divak? a sou?asn? take obecnou programovou specifikaci vydanou statnim regula?nim u?adem ? tzv. vysilaci licenci (viz vy?e).

Podle obecneho obsahu programu vysilani lze televize rozd?lit na plnoformatove a tematicke . P?ikladem tematickych televizi jsou programy zpravodajske, hudebni, d?tske, sportovni, filmove apod. Plnoformatove televize se sna?i p?ina?et program slo?eny z ?asti v?ech t?chto ?anr?. Specificke postaveni maji televize ve?ejnopravni , ktere jsou z ?asti nebo upln? financovany statem a provozovany s cilem zajistit mj. vyrobu a ?i?eni program? pro uzke cilove skupiny obyvatel, sledovani komer?n? men? zajimavych kulturnich proud? apod. To v?e s cilem zajistit vyva?enost zpravodajskych i kulturnich informaci bez nutne zavislosti na komer?nich zajmech provozovatele (dr?itele vysilaci licence). Naopak televize soukrome slou?i v demokratickych zemich jako nezavisly kontrolni nastroj proti mo?nemu statnimu ovliv?ovani zve?ej?ovanych informaci v televizi ve?ejnopravni.

Vlastni tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Pracovnici odd?leni tvorby programu se sna?i sestavit v ramci finan?nich mo?nosti televizni spole?nosti co nejatraktivn?j?i programovou napl?, aby k obrazovkam p?ilakali co nejvice divak?. Hotove filmy ?i po?ady v?ak m??e stejn? tak zakoupit i konkuren?ni televize a proto se televizni spole?nosti sna?i v ramci svych mo?nosti vytva?et vlastni po?ady, typicky originalni po?ady televizni zabavy nebo serialy. Tato tzv. vlastni tvorba ma krom? originality i tu vyhodu, ?e pokud je vyrobeny po?ad usp??ny, lze jej v n?kterych konkretnich p?ipadech zpen??it jako celek nebo jen jako nam?t prodejem dal?im, nap?. zahrani?nim televiznim spole?nostem.

Pro vlastni tvorbu je typicky tzv. outsourcing , kdy televize vymysli ?i autorsky zakoupi nam?t a zada kompletni dal?i tvorbu externi produk?ni spole?nosti. Za timto u?elem pak vznikaji (typicky v opu?t?nych tovarnich halach) nap?. pro pot?ebu nata?eni serial? do?asna rozsahla televizni studia s mnoha vym?nnymi dekoracemi. Pro snimani a zaznam se pou?iva mobilni technika p?enosovych voz?. Takove studio lze v p?ipad? pot?eby (zapo?eti ?i ne?ekane ukon?eni vyroby) okam?it? bez velkych naklad? jak vytvo?it, tak i zru?it.

Financovani provozu televize [ editovat | editovat zdroj ]

Vyroba a vysilani televizniho programu je tim nakladn?j?i zale?itosti, ?im ?ir?i okruh divak? se televize sna?i ke svemu programu p?itahnout. Denni naklady na vyrobu a vysilani komer?niho plnoformatoveho terestricky ?i?eneho vysilani se pohybuji a? kolem 10 milion? korun. V teto ?astce jsou zahrnuty nejen naklady na provoz budov, techniky a mzdy pracovnik?, ale take licen?ni poplatky za vysilane p?evzate po?ady ?i filmy v?etn? jejich dabingu, naklady na vyrobu vlastnich po?ad? a te? velke poplatky za ?i?eni signalu.

Velke televizni spole?nosti musi do svych rozpo?t? zapo?itat i nemale vydaje za n?kdy a? milionove pokuty za poru?eni n?ktereho ustanoveni zakona regulujiciho vysilani (typicky p?ekro?eni limit? reklamniho ?asu, zve?ejn?ni nevhodnych zab?r? ?i sd?leni zp?sobem a v ?ase schopnym negativn? ovlivnit vyvoj mlade?e, nevyva?enost informaci ve zpravodajstvi ?i publicistice omezujici podminky pro svobodne utva?eni nazor? apod.).

Primarnim a nej?ast?j?im ziskem je pro televizni spole?nost prodej reklamniho ?asu . Jeho maximalni hodinove i denni mno?stvi je omezeno zakonem a jeho cena odpovida snaze vygenerovat denni zisk vy??i, ne? jsou denni naklady. Cena za vysilani (typicky 30 sec vysilaciho reklamniho ?asu) se pohybuje podle konkretni sledovanosti daneho slotu (?asoveho useku) a? ve stovkach tisic korun. Vypo?itava se zp?tn? podle skute?ne sledovanosti a pohybuje se u komer?ni celoplo?ne stanice (TV NOVA, 2007) ca do 20 tis. K? za jeden ratingovy bod (viz ni?e), ?ili p?i b??nem ratingu dobreho po?adu 10 % stoji jedno vysilani spotu 200 tisic korun. Pro uplnost ? excelentni rating ?pi?kovych po?ad? dosahuje hodnot 25 %.

N?ktere televizni spole?nosti jsou ale placeny zcela ?i ?aste?n? z p?isp?vk?. Ty mohou poskytovat sami divaci (typicky u televiznich program? s nabo?enskou tematikou), nebo p?imo stat (zcela typicky u ve?ejnopravnich program?).

Velmi specifickym, ale u men?ich televiznich spole?nosti ?astym obchodnim postupem, je zcela naopak nikoliv nakup ale prodej celych slot? nezavislym producent?m. Takovy externi dodavatel pak nap?iklad vyplni ?asovy blok 30 minut svym vlastnim po?adem a k n?mu p?i?len?nym reklamnim sd?lenim (reklamni spoty, oznameni o sponzorovi po?adu apod.). Za odvysilani takoveho bloku zaplati nezavisly producent televizi dohodnutou ?astku a je na n?m, aby si opat?il pot?ebne penize prav? z prodeje p?i?len?ne reklamy. Ukolem televize je pak odvysilani celeho slotu v dohodnutem ?ase a reprizach.

Sledovanost vysilani [ editovat | editovat zdroj ]

Primarnim zajmem zadavatel? reklamy je snaha znat co nejp?esn?ji po?et divak? a jejich socialni a v?kovou strukturu, kte?i se v dany okam?ik vysilani reklamy na televizni program divali. Televizni spole?nosti deklaruji tyto udaje jako udaje o tzv. sledovanosti . Sou?asna metodika zji??ovani t?chto udaj? dosahla velmi p?esnych vysledk?. K jeji realizaci slou?i technicka za?izeni s nazvem peoplemetr (?ti: piplmetr) . Tento system je v?ak natolik nakladny, ?e jej jsou schopny hradit pouze velke televizni spole?nosti. Ostatni televize vyu?ivaji jednodu??ich a nesrovnateln? men? p?esnych postup?, spo?ivajicich bu? v p?imem anketnim pr?zkumu, nebo v ramcovem odhadu nap?. na zaklad? ohlas? divak? apod.

Peoplemetrove m??eni realizovane v ?R spo?iva ve vytipovani skupiny vice ne? 4 tisic jednotlivc? star?ich 4 let v 1850 domacnostech, ktere za odm?nu provozuji u svych TV p?ijima?? technicke za?izeni, pomoci ktereho specialnim dalkovym ovladanim p?epinaji sledovane po?ady (podobn? jako b??nym dalkovym ovladanim p?imo na TV p?ijima?i). P?i p?epinani se v?ak musi jednodu?e identifikovat, o jakeho ?lena domacnosti jde, resp. ktery ?len domacnosti je v danou chvili u televizoru ? pokud program sleduje vice osob, musi se ka?dy ?p?ihlasit“. Vytipovani osob slou?i k tomu, aby bylo dosa?eno optimalniho rozvrstveni zkoumanych osob nap?i? p?edev?im v?kovymi a socialnimi vrstvami obyvatelstva, soum?rneho geografickeho rozmist?ni v?etn? rozd?leni pohlavi. Za?izeni pak s p?esnosti na jednotky sekund zaznamenava, ktery program je aktualn? p?epnut. Sebrana data pr?b??n? odesila pomoci technologie GSM k centralnimu vyhodnoceni. U?ivatele peoplemetr? musi z?stat v anonymit?, aby nemohlo dojit k jejich ovliv?ovani.

Ziskane sekundove udaje slou?i k vypo?teni minutove sledovanosti. Z ni se odvozuje pr?m?rna sledovanost del?ich ?asovych usek?, konkretn? celych po?ad?. Zakladnimi vypo?tenymi daty jsou pak procentualn? vyjad?ene udaje Rating ( Television Rating ? pom?r po?tu divak? dane sociodemograficke skupiny, kte?i televizni program sledovali, v??i po?tu osob takove skupiny v ?R) a Share ( Audience Share ?i Market Share ? ukazuje kolik divak? dane cilove skupiny, kte?i jsou v dany okam?ik u televizor?, sledovalo dany po?ad).

Analyticka odd?leni jednotlivych televizi pak ze ziskanych dat mohou s absolutni p?esnosti zjistit, jaka skupina obyvatel v dany okam?ik sledovani programu opustila (nap?. nudna zpravodajska reporta?, nebo atraktivn?j?i program na jinem programu). Komer?ni odd?leni televizi s maximalni p?esnosti zjisti, kolik divak? bylo b?hem reklamniho bloku u televizoru a podle toho vypo?itava (v podstat? zp?tn?) cenu za odvysilane reklamni spoty . Kompletni a velmi podrobna data jsou k dispozici v?dy ji? nasledujici den.

P?edch?dcem peoplemetrovych m??eni byla tzv. deni?kova metoda , kdy si vytipovani dobrovolnici zapisovali, ktere po?ady sledovali. Toto m??eni je ve srovnani s peoplemetry velmi nep?esne.

Z d?vodu v?rohodnosti realizuji zji??ovani sledovanosti nezavisle firmy. Nap?iklad peoplemetrova m??eni zaji??uje v ?R spole?nost Mediaresearch. Nejsledovan?j?i po?ady peoplemetroveho m??eni (od roku 1997) v ?esku jsou ^[1]  :

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Televizor
• Televizni vysilani
• Koncesiona?sky poplatek
• Rada pro rozhlasove a televizni vysilani
• Seznam televiznich stanic v ?esku

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu televizni stanice na Wikimedia Commons

• Asociace televiznich organizaci (ATO)
• Zakon ?. 231/2001 Sb. o rozhlasovem a televiznim vysilani Archivovano 17. 5. 2014 na Wayback Machine .