Tabor
Tabor, letecky pohled na Stare m?sto od severu
znak vlajka
Lokalita
Status	m?sto
Pov??ena obec	Tabor
Obec s roz?i?enou p?sobnosti	Tabor ( spravni obvod )
Okres	Tabor
Kraj	Jiho?esky
Historicka zem?	?echy
Stat	?esko ?esko
Zem?pisne sou?adnice	49°24′52″ s. ?. , 14°39′28″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel	34 370 (2024) [1]
Rozloha	62,22 km² [2]
Nadmo?ska vy?ka	437 m n. m.
PS?	390 01
Po?et dom?	5 103 (2021) [3]
Po?et ?asti obce	15
Po?et k. u.	10
Po?et ZSJ	35
Kontakt
Adresa m?stskeho u?adu	M?stsky u?ad Tabor ?i?kovo nam?sti 3 390 01 Tabor posta@mu.tabor.cz
Starosta	Ing.?t?pan Pavlik ( Tabor 2020 )
Oficialni web: www .taborcz .eu
Tabor
Dal?i udaje
Kod obce	552046
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
multimedialni obsah na  Commons
Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m . N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Tabor ( n?mecky Tabor ) je m?sto v okrese Tabor , v Jiho?eskem kraji , 50 km severn? od ?eskych Bud?jovic a 75 km ji?n? od Prahy . Le?i na ?ece Lu?nici . ?ije zde p?ibli?n? 34 tisic ^[1] obyvatel, a jde tak o druhe nejv?t?i m?sto v kraji, po ?eskych Bud?jovicich. Spolu se Sezimovym Ustim a Planou nad Lu?nici tvo?i m?stskou aglomeraci s vice ne? 45 tisici obyvateli. Historicke jadro m?sta, s dokonale zachovalou siti k?ivolakych uli?ek v gotickem duchu, je pamatkovou rezervaci .

Tabor je vyznamnou silni?ni a ?elezni?ni k?i?ovatkou i regionalnim centrem turistickeho ruchu. Lakadlem pro nav?t?vniky je zejmena historie husitskeho hnuti, nebo? to byli prav? husite, kdo m?sto roku 1420 zalo?il. Je zde take nejv?t?i zoologicka zahrada v Jiho?eskem kraji ( Zoo Tabor ) a unikatni Divadlo Oskara Nedbala (D/O/N) se dv?ma hledi?ti obracenymi z r?znych stran k jednomu jevi?ti.

Tabor je jedine nekrajske m?sto v ?esku, ve kterem krom? okresniho soudu sidli take pobo?ka krajskeho soudu .

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi ?eskymi lingvisty p?evlada nazor, ?e z husitskeho ozna?eni m?sta Tabor (vznikleho podle biblicke hory Tabor v Izraeli ) vzniklo obecne ozna?eni pro vojenska le?eni objevujici se od 15. stoleti v ?e?tin?, ale i v pol?tin? a ma?ar?tin? . ^{[4] [5] [6]} Z n?ho pak vzniklo i ozna?eni pro stanove tabory k hromadne rekreaci d?ti ( d?tsky tabor , skautsky tabor, pionyrsky tabor), pak i pro rekrea?ni pobyty s vy??i kvalitou ubytovani a, s negativnim kontextem, i pro koncentra?ni tabory .

Jini lingviste zastavaji nazor, ?e ozna?eni vojenskych le?eni pochazi z turkotatarskeho slova tabur znamenajici vojsko v obrannem postaveni nebo vozovou hradbu. Do ma?ar?tiny, ve ktere se vyskytuje dodnes, se dostalo nejpozd?ji v 11. stoleti, ^[7] a p?es ma?ar?tinu se pak dostalo do ?e?tiny. ^{[4] [8]}

Na planet? Mars se nachazi impaktni krater , ktery je pojmenovan podle m?sta Tabor. Nachazi se na sou?adnicich 58,4°W, 35,8°S a ma 19,5 kilometru v pr?m?ru. ^[9]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

P?ed zalo?enim m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Na mist? sou?asneho Tabora je prokazano pom?rn? intenzivni osidleni z doby hal?tatske a latenske . Zaznamenan byl i nalez mince cisa?e Hadriana z doby ?imske . Nalez zname bronzove figurky kance vedl mnohe badatele k p?edpokladu, ?e v prostoru budouciho st?edov?keho m?sta bylo ve 2. stoleti p?.?n.?l. vybudovano oppidum . Tento nazor je mo?ne na zaklad? nov?j?ich vyzkum? tem?? s ur?itosti zamitnout, nicmen? men?i keltske osidleni vylou?it nelze. ^[10]

Archeologicke vyzkumy v historickem jadru m?sta prokazaly osidleni ze 13. stoleti . Pisemne prameny tykajici se teto doby v?ak chybi. P?edpoklada se, ?e n?kdy po polovin? 13. stoleti zde Vitkovci zalo?ili pom?rn? rozsahlou osadu pojmenovanou z?ejm? Hradi?t?. Z roku 1267 existuje doklad o ?innosti zdej?ich pan? Hn?vka a Konrada. Zachycene poz?statky staveb ov?em nesou ve velke mi?e stopy po?aru, tak?e je mo?ne, ?e osada byla vypalena. To se uvadi do souvislosti se snahou ?eskeho krale P?emysla Otakara II. o zalo?eni noveho kralovskeho m?sta. ^[10]

P?emysl Otakar II. nechal n?kdy mezi lety 1270 a 1272 cely prostor budouciho m?sta obehnat d?kladnou hradbou a na jihozapadnim okraji planovane vystavby vybudovat mohutny hrad. Jeho zaklady byly skute?n? polo?eny, ale k rozvoji osidleni ji? nedo?lo. Snahy o vytvo?eni noveho centra panovnicke moci skon?ily kralovou smrti v roce 1278 a plocha pak nebyla a? do 15. stoleti souvisle osidlena. ^[10] Hrad m?li, podle zminky z roku 1370, v majetku pani z Usti . Kostel sv. Filipa a Jakuba v podhradi je poprve zmi?ovan k roku 1388.

Husitsky Tabor [ editovat | editovat zdroj ]

Tabor byl zalo?en na ja?e roku 1420 husity a pojmenovan podle hory Thabor u Nazaretu , v dne?nim Izraeli . Podle biblicke Knihy soudc? p?ikazala v??tkyn? Debora izraelskemu v?dci Barakovi : ?Sam Hospodin, B?h Izraele, ti p?ikazuje: tahni hned na horu Tabor a vezmi s sebou deset tisic mu??…“ ^[11] Barak ji poslechl a z teto hory pak drtiv? porazil kanaanske vojsko.

Zalo?enim m?sta se navazalo na tradici husitskych nabo?enskych pouti na hory (nap?. hora Burkovak , 1419). Zakladatele m?sta (nap?. Petr Hromadka z Jistebnice ) pochazejici z celych ?ech byli odhodlani vytvo?it nove spole?enstvi , ?obec spravedlivych“ odmitajici lidske zakony a ?idici se pouze zakonem Bo?im. Zpo?atku zde byly realizovany idealy k?es?anskeho komunismu , tedy dobrovolneho sdileni majetku bez soukromeho vlastnictvi. Nov? p?ichozi odevzdavali v?echen sv?j majetek do kadi na nam?sti. Takto sebrany majetek byl rozd?lovan mezi ?leny obce podle jejich pot?eb. Teoreticky si byli v?ichni rovni , ?ili prostym ?ivotem bez p?epychu, na po?adek dohli?eli ?ty?i zvoleni hejtmani . Ob?ane se nazyvali taborite.

Taborska obec m?la od po?atku vlastni vojsko. Zku?eni velitele, hejtmani, mezi nimi? byl i slavny Jan ?i?ka , cvi?ili tabority v boji a zachazeni se zbran?mi. Brzy pote taborske vojsko provad?lo usp??ne vypady do okoli, dobylo a vyplenilo kla?tery v Milevsku , Lou?ovicich a Zlate Korun? . Uloupeny majetek byl jednim z hlavnich zdroj? p?ijm? taborskeho spole?enstvi. Dobyte kla?tery a kostely taborite vypalovali. Jejich vnit?ni za?izeni, vzacne knihy, sochy i obrazy ni?ili a palili vedeni ideou obrazoborectvi . S nep?ateli zachazeli husite stejn? nelitostn? jako katolicka vojska s nimi.

M?sto se pom?rn? rychle rozr?stalo a dosahlo a? 3 000 obyvatel, ale taborsky komunismus vydr?el jen asi p?l roku, do podzimu 1420. Pak taborite za?ali vybirat davky od vesnickych poddanych, a stali se tak feudalni vrchnosti, ktera p?ijala zvyky jinych dr?itel? p?dy. Po bitv? u Lipan se p?edstavitele m?sta dokazali smi?it se Zikmundem Lucemburskym , ktery na oplatku ud?lil husitske obci listinou z 25. ledna 1437 m?stska prava , po vzoru Stareho M?sta Pra?skeho . Tabor se tak stal plnopravnym kralovskym m?stem , se znakem, v n?m? se nad hradbami se dv?ma v??emi vzna?i ?i?sky orel s lucemburskym orlem na prsou. Lucembursky orel byl pozd?ji nahrazen ?eskym lvem.

O rok pozd?ji m?sto obkli?ila vojska Albrechta II. Habsburskeho , jeho? tabor?ti jako Zikmundova nastupce odmitli. K dobyti Tabora ale nedo?lo. A? v roce 1452 se hejtmani vzdali sedmnactitisicovemu vojsku Ji?iho z Pod?brad , uznali jej zemskym spravcem a zavazali se mu v?rnosti. Taborska cirkev se pod?idila arcibiskupovi Janu Rokycanovi a naopak taborsky duchovni v?dce Mikula? Biskupec z Pelh?imova byl uvr?en do v?zeni. M?sto tak nebylo vydrancovano, p?esto se tento rok pova?uje za konec husitskeho Tabora.

Dal?i vyvoj a udalosti [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1492 byla pro vy?e?eni problem? se zasobovanim vodou na vychodnim okraji m?sta vybudovana p?ehrazenim Tismenickeho potoka vodni nadr? Jordan . Je nazvana podle ?eky Jordan ve Svate zemi . Voda z ni byla vytla?ovana do vodarenske v??e , odkud p?itekala do sedmi m?stskych ka?en. Roku 1512 byla dokon?ena stavba chramu ? Prom?n?ni Krista Pana na ho?e Tabor “, stavitelem byl pra?sky mistr Stan?k. V roce 1532 byl Tabor posti?en velkym po?arem, p?i kterem vyho?elo 366 dom?, zna?n? po?kozen byl i hrad. V roce 1547 m?sto kv?li u?asti na nezda?enem povstani proti Ferdinandovi I. ztratilo ve?kere pozemkove vlastnictvi. Roku 1599 postihl m?sto dal?i velky po?ar, p?i n?m? sho?elo vice ne? 250 dom?.

V roce 1620 m?sto oblehlo cisa?ske vojsko, kteremu velel ?pan?lsky general Baltasar Marradas . A? v listopadu roku 1621 se tabor?ti vzdali, co? znamenalo postihy, mj. nucene p?ijeti katolicke viry . Na konci t?icetilete valky , po p?ti dnech oblehani ?vedy na jejich loupe?ne vyprav? na jih ?ech, byl 23. srpna 1648 Tabor znovu dobyt. ^[12] Cisa? Leopold I. schvalil 3. listopadu 1660 ?Aertikule taborskych soukenik?“ , co? m?lo vyznam pro rozvoj ?emesel v ?echach, nap?. je zde ustanoveni o u?nich. Roku 1680 postihl m?sto mor . V roce 1744 byl Tabor znovu dobyt, a to pruskym vojskem. V roce 1750 bylo m?sto Marii Terezii povy?eno na m?sto krajske (bylo jim do roku 1848), co? p?isp?lo k jeho rozvoji.

V roce 1841 bylo otev?eno prvni stale divadlo , v budov? sypky, vedle Pra?ske brany, a v roce 1862 zde bylo otev?eno realne gymnazium ? prvni st?edni ?kola sveho typu v tehdej?i rakouske monarchii s vylu?n? ?eskym vyu?ovacim jazykem. V roce 1871 byla do provozu uvedena ?elezni?ni tra? sm??ujici z Prahy p?es Tabor do Vidn? . Roku 1872 za?ala v?t?i vystavba taborskeho Noveho m?sta ? od hradeb a bran Stareho m?sta sm?rem k nov? vybudovane ?eleznici. Zakladni kamen nove m?stske ?asti byl polo?en 18. za?i 1872. Dne 26. srpna 1877 byla za u?asti 10 tisic lidi na (dnes ?i?kov? ) nam?sti odhalena Myslbekova socha Jana ?i?ky. Byla v?ak ?patn? odlita, a v roce 1884 ji tak nahradilo dilo socha?e Josefa Strachovskeho , ktere nam?sti zdobi dodnes.

V roce 1881 byl polo?en zakladni kamen c. k. tabakove tovarny, ve sve dob? nejv?t?iho pr?mysloveho podniku v Tabo?e i v Jiho?eskem kraji. ^[13] V roce 1887 byla na mist? prvniho staleho divadla (v sypce) a sousedni zbo?ene Pra?ske brany postavena novorenesan?ni budova noveho m?stskeho divadla . Autorem navrhu stavby byl architekt Franti?ek Buldra . Dnes funguje pod nazvem Divadlo Oskara Nedbala , je kulturnim skvostem zapsanym na Ust?ednim seznamu nemovitych kulturnich pamatek .

Dne 21. ?ervna 1903 byla zprovozn?na prvni elektricka ?eleznice v celem Rakousku-Uhersku , ?elezni?ni tra? Tabor?Bechyn? , kterou projektoval Franti?ek K?i?ik . Jeji sou?asti jsou dva mosty, z nich? kovovy ?elezni?ni most p?es Lu?nici pochazi z roku 1902. Elektrarna pot?ebna k provozu trati dodavala energii zarove? pro m?stske osv?tleni. V roce 1902 se ve dnech 3. srpna a? 9. za?i v Tabo?e konala velka Jiho?eska hospoda?ska, pr?myslova a narodopisna vystava ? nejv?t?i podnik tohoto druhu na ?eskem jihu. Soust?edila na sebe pozornost celych ?ech i Moravy a p?ilakala ?ady krajan? z ciziny. Take v roce 1906 se konala v Tabo?e ^[14] akce sv?toveho vyznamu ? v?bec prvni vystava o Janu Husovi .

V roce 1918, p?i cest? vlakem z exilu do vlasti, se v sobotu p?ed polednem 21. prosince zastavil v zasn??enem Tabo?e na vlakovem nadra?i nov? zvoleny prezident republiky T. G. Masaryk a promluvil k velkemu lidovemu shroma?d?ni. ^{[15] [16]} P?i te p?ile?itosti vyslovil slavnou v?tu ?Tabor je na? program“, nebo? Masaryk m?l jako protestant k husitskemu Taboru a husitstvi v?bec silny vztah. ^[17] Dne 25. b?ezna 1920, p?i p?ile?itosti oslav 500. vyro?i zalo?eni m?sta, prezident ?SR op?t nav?tivil Tabor a byl jmenovan jeho ?estnym ob?anem. Znovu promluvil a vyzval, aby se Tabor stal ?duchovnim hlavnim m?stem“ zem?. ^[17] V roce 1929 se v Tabo?e konala ^[18] rozsahla Jiho?eska pr?myslova a hospoda?ska vystava spojena s vystavou ?eskoslovenskeho vale?nictvi po?adanou ministerstvem narodni obrany. ^[19] Vystavu provazely sjezdy, slavnosti a kulturni udalosti. Vyjime?nost akce potvrdila i dal?i nav?t?va prezidenta Masaryka dne 30. ?ervna. Celkem vystavu nav?tivilo p?es 230 tisic osob.

Husitska vojenska tradice vedla reprezentanty prvni republiky k tomu, ?e v Tabo?e z?idili vojenskou posadku. ^[20] Vojaci do Tabora p?i?li v roce 1932, a to 305. d?lost?elecky pluk, ktery disponoval tou nejt???i vyzbroji, kterou ?s. armada m?la, v?etn? ?kodovackych mo?di?? ra?e 305 milimetr?. Za?ala tak tradice Tabora jako ?vojenskeho m?sta“, ktera zcela nevyhasla dosud (v Tabo?e sidli nap?iklad Vojenska policie ?R ), by? velka Kasarna Jana ?i?ky postavena ve 30. letech a rozkladajici se na bezmala p?ti hektarech na severu Tabora ji? byla zbo?ena. ^[21] V let? 1935 se v Tabo?e konal velky Slet sokolstva Pra?skeho kraje, k n?mu? byl vydan st?ibrny odznak se sokolem, siluetou hradu Kotnova a trikolorou.

Po atentatu na Heydricha v roce 1942 se Tabor stal jednim z mist, kde n?me?ti okupanti realizovali svou pomstu na nevinnem obyvatelstvu. Na popravi?ti vedle kasaren od 3. ?ervna do 3. ?ervence 1942 popravili 156 osob, z toho 20 ?en. Osoby byly odsouzene stannym soudem gestapa , obvykle za ?schvalovani atentatu“, co? jim ale p?ed popravou ani nebylo sd?leno. Zpo?atku byli vra?d?ni zejmena ob?ane Tabora. Gestapo ?adilo zvla?t? na obchodni akademii, kde byl zat?en ?editel a n?kolik profesor?, pochytano bylo i n?kolik tulak? z okoli. Posleze za?ali byt na misto poprav vo?eni lide z celych ji?nich ?ech, ale take z P?ibrami ?i Bene?ova . ^[22] Na mist? poprav vznikl v roce 1982 pomnik z dilny socha?e Milana Vachy . ^[23]

V roce 1942 do?lo ke slou?eni s okolnimi obcemi v?etn? Sezimova Usti ve Velky Tabor. Toto spojeni vydr?elo pouze do roku 1945, kdy se po konci valky tyto obce op?t osamostatnily. Roku 1960 se stal Tabor st?ediskem velkeho okresu , ktery zahrnul i dosavadni okres Sob?slav, a ?asti okres? Milevsko, Votice, Pacov a Tyn nad Vltavou.

V roce 1971 do?lo k velkemu roz?i?eni m?sta op?tovnym p?ipojenim 11 okolnich obci je? k m?stu Tabor pat?ily ji? v letech 1942 a? 1945. Sou?asti tohoto slou?eni v?ak ji? nebylo Sezimovo Usti, ktere bylo ji? proti za?len?ni do Velkeho Tabora.

P?irodni pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Historicke jadro Tabora bylo zalo?eno na vysokem ostrohu nad soutokem Lu?nice a Tismenickeho potoka . Dne?ni m?sto se rozklada zejmena na okolni zvln?ne plo?in? ve st?edni vy?ce 437 m nad mo?em. Z geologickeho hlediska le?i v Taborske pahorkatin? , co? je sou?ast St?edo?eske pahorkatiny v ?eske vyso?in? . Na uzemi m?sta se nachazi p?irodni pamatka Granatova skala .

Nejvy?e polo?ena mista v Tabo?e jsou:

• vrch Hyla?ka (525 m n. m.) v mistni ?asti V?trovy , na n?m stoji rozhledna vysoka celkov? 36 m (vyhlidkova plo?ina 550 m n. m.)
• vrch Prodejnik (493 m n. m.) u osady Zahradka
• kapli?ka na Svate Ann? (476 m n. m.) v mistni ?asti M??ice
• ?i?kovo nam?sti , p?imo v historickem centru Tabora (450 m n. m., vrchol kostelni v??e ve vy?ce 528 m n. m.)

Nejni?e naopak le?i ?eka Lu?nice (380?390 m n. m.). Severn? od centra, na Tismenickem potoce, se nachazi vodni nadr? Jordan (plocha 51 ha, vy?ka hladiny 423 m n. m.).

Vyznamnou rekrea?ni oblasti je lesni komplex Pintovka na jihozapad? katastru m?sta. Lesy se prostiraji take na severovychod? v okoli Hlinic a Zarybni?ne Lhoty .

Jordan [ editovat | editovat zdroj ]

Vodni nadr? Jordan je nejstar?i ve St?edni Evrop?. ^{[ zdroj?? ]} Byla zalo?ena roku 1492 a vznikla p?ehrazenim Ko?inskeho potoka . Z Jordanu pokra?uje tok jako Tismenicky potok , na kterem se t?sn? pod hrazi nachazi 18 metr? vysoky Jordansky vodopad . Nadr? ma rozlohu okolo 50 hektar? a dosahuje hloubky a? 18 metr?. Jeho sypana hraz je vysoka 20 metr? a 284 metr? dlouha. Zadr?uje asi 3 miliony krychlovych metr? vody. Nep?ehlednutelnou dominantou Tabora se stal novy harfovy most p?es Jordan vybudovany v letech 1984?1991. Svymi 26 zav?snymi lany na vysokem pylonu p?ipomina dvojici harf. Most je dlouhy 212 metr? a ?iroky 23 metr?.

P?vodn? m?la nadr? slou?it jako chovny rybnik , ale pozd?ji se ukazalo, ?e je na chov ryb p?ili? velka. ^{[ zdroj?? ]} Dnes slou?i jako zalo?ni zasobarna vody a je mistem odpo?inku obyvatel i turist?.

V roce 2013 za?alo, poprve od roku 1830, ?i?t?ni a odbah?ovani Jordanu. Nadr? vydala desitky kilogram? naboj? do ru?nich zbrani a granat?, jak ?eskoslovenske, tak i n?mecke a sov?tske vyroby. Za raritni pova?uji policiste pu?kovy granat do signalni n?mecke pistole, sov?tsky protipance?ovy pu?kovy granat a deset ?eskych granat? p?edvale?ne vyroby. ^[24] P?i?inou t?chto nalez? je, ?e nedaleko sidlila od ?as? prvni republiky d?lost?elecka vojenska posadka.

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Po?et obyvatel [ editovat | editovat zdroj ]

Podle s?itani lidu v roce 1921 zde ?ilo v 1098 domech 12 561 obyvatel, z nich? bylo 6740 ?en. Na 12 439 obyvatel se hlasilo k ?eskoslovenske narodnosti, 9 k n?mecke a 13 k ?idovske. ?ilo zde 7242 ?imskych katolik?, 303 evangelik?, 3070 p?islu?nik? Cirkve ?eskoslovenske husitske a 345 ?id?. ^[25] Podle s?itani v roce 1930 zde ?ilo v 1584 domech 14 250 obyvatel, z toho 14 090 obyvatel se hlasilo k ?eskoslovenske narodnosti a 53 k n?mecke. ?ilo zde 7898 ?imskych katolik?, 490 evangelik?, 2995 p?islu?nik? Cirkve ?eskoslovenske husitske a 311 ?id?. ^[26]

Struktura populace [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  V?kova struktura obyvatel obce Tabor roku 2011
• 
  Rodinny stav obyvatel obce Tabor roku 2011
• 
  Vzd?lani obyvatel obce Tabor roku 2011

?len?ni m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto ma 15 ?asti m?sta : ^[30]

• ?ekanice (od 1971)
• ?elkovice (od 1971)
• Hlinice (od 1976)
• Horky (od 1971)
• Klokoty (od 1971)
• M??ice (od 1971)
• Nachod (od 1971)
• Smyslov (od 1971)
• Stoklasna Lhota (od 1980)
• Tabor
• V?trovy (od 1971)
• V?echov (od 1971)
• Zahradka (od 1971)
• Zalu?i (od 1971)
• Zarybni?na Lhota (od 1976)

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? kulturnich statk? je Tabor vyznamny i jako dopravni uzel ? tradi?ni vyznamny bod na trase Praha ? ?eske Bud?jovice ? Linec ( E55 ), ktera dnes vede vychodn? okolo m?sta, po dalnici D3 . S ni se zde k?i?uje dalkova silnice I/19 ( Plze? / Pisek ? Tabor ? Pelh?imov ). P?imo Taborem prochazeji silnice II. t?idy ?. II/123 , II/137 a II/603 . Dalnice D3 dnes dob?e spojuje Tabor s Bud?jovicemi, nikoli v?ak s Prahou, nebo? usek p?es st?edni ?echy stale chybi. Zahajeni dostavby je planovano na rok 2024, blokuji ho v?ak aktiviste, kte?i nesouhlasi zejmena s trasou p?es dolni Posazavi . ^[31] Zajimavou technickou stavbou je ?vehl?v most p?es Lu?nici, ktery byl postaven v roce 1935 a ji? byl prohla?en kulturni pamatkou.

?elezni?nim stanici Tabor prochazi pate?ni dvojkolejna elektrifikovana tra? Praha ? ?eske Bud?jovice (?. 220, sou?ast IV. tranzitniho koridoru ), na ktere se nachazi stanice Tabor a zastavka Tabor-?ap?v Dv?r a z ni? zde odbo?uji trat? Tabor?Ra?ice , Tabor?Bechyn? a Tabor ? Horni Cerekev . V Tabo?e zastavuji nejen rychliky, ale i tzv. ji?ni expres , ktery jezdi z Prahy do rakouskeho Lince . Po dokon?eni optimalizaci na ?tvrtem koridoru (o?ekavano v roce 2022) by cesta vlakem z Tabora do Prahy m?la trvat hodinu. ^[32] Dokon?eni optimalizace koridoru sm?rem na ?eske Bud?jovice se o?ekava pozd?ji, vyhledov? by cesta m?la trvat pouze p?l hodiny. ^[33]

Elektricka draha Tabor?Bechyn? byla prvni elektrizovanou ?eleznici v ?esku, vyprojektoval ji Franti?ek K?i?ik . Popularni Bechy?ka, ktera ma vlastni nastupi?t? p?ed budovou taborskeho nadra?i, je dnes hlavn? turistickou atrakci. ^[34] Provoz na trati byl zahajen 21. ?ervna 1903. Velke debaty se vedou o tom, zda v ramci rekonstrukce vzit trati jeji st?edoevropskou unikatnost spo?ivajici v napajeni stejnosm?rnym proudem o nap?ti 1,5 kV (zbytek uzlu je napajen 25 kV st?idav? ). ^[35] Pro Bechy?ku byl postaven i 174 m dlouhy ?elezni?ni most p?es Lu?nici. K?i?ik pro tra? z?idil v Tabo?e i elektrarnu, ktera je dnes technickou pamatkou a slou?i i k u?el?m kulturnim. ^[36]

V sousedstvi ?elezni?niho nadra?i se nachazi nadra?i autobusove. Tabor ma vlastni m?stskou hromadnou dopravu tvo?enou vyhradn? autobusy , projekt trolejbusove dopravy z konce osmdesatych let nebyl nikdy realizovan. System tarifn? pokryva i sousedici m?sta Sezimovo Usti a Planou nad Lu?nici . Ma 15 linek, vozovy park tvo?i 36 voz?, nejvice z nich je Iveco Urbanway 12 CNG .

• 
  Hlavni vlakove nadra?i v Tabo?e, stani?ni budova
• 
  Autobusove nadra?i v Tabo?e, hala, odjezdy pro lokalni MHD
• 
  Taborska MHD, Iveco Stratos
• 
  ?vehl?v most
• 
  ?elezni?ni most v Tabo?e
• 
  K?i?ikova elektrarna

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Knihovna [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni ve?ejna knihovna v Tabo?e byla zalo?ena roku 1897. ^[37] Dnes na ni navazuje M?stska knihovna na adrese Jiraskova 1775. Zde knihovna sidli od roku 1946. Z?izovatelem je m?sto (od roku 2003), v dobach socialismu m?la knihovna status knihovny okresni. Poskytuje ve?ejne knihovnicke a informa?ni slu?by v?etn? meziknihovni vyp?j?ni slu?by. Nabizi volny p?istup k internetu. Po?ada r?zne kurzy, vystavy, literarni po?ady a akce pro d?ti, seniory.

Knihovna spravuje n?kolik pobo?ek na uzemi m?sta (Pra?ske sidli?t?, Sidli?t? nad Lu?nici, ?ekanice , Nachod ). ^{[38] [39]}

Husitske muzeum [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvyznamn?j?i kulturni instituci v Tabo?e je Husitske muzeum. Spravuje nejen prostory byvale radnice na ?i?kov? nam?sti, kde prezentuje stalou expozici Husite ?i st?edov?ke podzemi, ale i byvaly augustiniansky kla?ter s rajskym dvorem a Galerii Ambit (tam dnes sidli i vedeni muzea), Bechy?skou branu a v?? Kotnov, ktera slou?i i jako vyhlidka, a take Pamatnik dr. Edvarda Bene?e v nedalekem Sezimov? Usti , tedy byvalou vilu druheho ?eskoslovenskeho prezidenta , s p?ilehlym parkem. Bene??v pamatnik byl Husitskym muzeem otev?en v roce 2005. Na Kotnov? je umist?na stala expozice nazvana Tabor, pevnost spravedlivych i kralovske m?sto .

Pobo?kou Husitskeho muzea je i Blatske muzeum v Sob?slavi a Veseli nad Lu?nici , tak?e dosah teto instituce je skute?n? ?ir?i ne? m?stsky. Muzeum te? velmi uzce spolupracuje s Husovym domem v n?mecke Kostnici , kde mistr Jan bydlel p?ed osudnym procesem a upalenim.

Jadro sbirek muzea se za?alo tvo?it diky usili n?kolika nad?enych kantor? taborskeho gymnazia v polovin? 19. stoleti, kdy se v?domi o husitske tradici m?sta za?alo po desitkach let utlumu obnovovat. Nejznam?j?im z t?chto kantor? byl August Sedla?ek prosluly jinak svym patnactisvazkovym dilem o ?eskych hradech a zamcich. Rada m?sta schvalila zalo?eni muzea 6. prosince 1878 jako?to muzea m?stskeho. Ve?ejnosti byly sbirky zp?istupn?ny o ?est let pozd?ji. ^[40] V roce 1960 bylo muzeum p?ejmenovano na Muzeum husitskeho revolu?niho hnuti. Po listopadu 1989 ziskalo nazev sou?asny.

Soukroma muzea [ editovat | editovat zdroj ]

Na ?pitalskem nam?sti se nachazi soukrome Muzeum lega. Turisty je oblibeno nejen proto, ?e nabizi ke zhlednuti modely Sochy Svobody, Tower Bridge, Eiffelovy v??e nebo Taj Mahalu sestavene z kosti?ek sv?tozname stavebnice , ale i modely mistnich staveb, tak?e lze vid?t kopii Bene?ovy vily v Sezimov? Usti, ktera je postavena z vice ne? dvaceti tisic kosti?ek nebo kopii taborske St?elnice z vice ne? sto tisic kosti?ek. Exponaty jsou sestaveny z celkem dvou milion? kostek. Muzeum vzniklo ze soukrome sbirky majitelky teprve v roce 2012, ale ziskalo si ji? velkou oblibu. ^[41]

Dal?im muzeem je Muzeum ?okolady a marcipanu, ktere se nachazi v prostorach t?ech historickych dom? v Kotnovske ulici, k jejich? spojeni v?ak do?lo ji? v 15. stoleti, a vznikl tak jeden z nejv?t?ich dom? ve m?st? (?p. 138). Muzeum vystavuje na plo?e p?es 1000 m ² . K vid?ni je i marcipanovy model ?i?kova nam?sti, spolkoveho domu St?elnice a hradu Kotnova. K nejproslulej?im exponat?m pat?i ?okoladova socha Jaromira Jagra . Oblibene jsou i dilny, kde se nav?t?vnici u?i s ?okoladou pracovat. Muzeum z?idila soukroma majitelka, obchodnice s ?okoladou, v roce 2006. ^[42]

V prosinci 2015 vzniklo ve sklepnich prostorach domu U Lichvic? na ?i?kov? nam?sti Muzeum pivovarnictvi. Seznamuje nejen s tradici va?eni piva, ale vystavuje i unikatni dobove fotografie z atelieru ?echtl & Vose?ek , ktere davaji nahlednout do podoby m?sta v 19. stoleti. ^[43] Zachovalo se asi 13 tisic originalnich sklen?nych negativ? z let 1860?1938, ktere rodina ?echtl? v Tabo?e nafotila. Rodinou tradici zalo?il roku 1865 Ignac ?echtl . Na jeho praci navazali Josef Jind?ich ?echtl , Josef ?echtl a Marie ?echtlova . ^[44] Archiv t?chto snimk? se nachazi v ulici Dukelskych bojovnik?. ^[45] Zap?j?ovany k prezentaci jsou take do Hostince Pod ka?tanem v M??icich a jinam. Jako volna dila jsou take ?iroce ?i?ena po internetu.

Zoologicka zahrada [ editovat | editovat zdroj ]

Zoo Tabor je nejmlad?i zoologickou zahradou v ?eske republice a nejv?t?i na jihu ?ech. Vznikla v roce 2015 diky milovniku zvi?at a majiteli developerske spole?nosti Ekospol Ev?enu Korcovi , ktery takto zachranil zkrachovaly projekt z roku 2011 znamy jako Zoo Tabor-V?trovy. ^[46] P?i krachu stare zoo hrozilo i utraceni zvi?at a jejich stradani. I proto se Korec, znamy svymi aktivitami na ochranu zvi?at (nap?iklad podporou akce Konec doby klecove), do v?ci vlo?il. O cele akci napsal i knihu, ktera vy?la v roce 2016 pod nazvem Jak jsem zachranil zoo v Tabo?e. Zoo chova sedmdesat druh? zvi?at, z ohro?enych je to nap?iklad tygr ussurijsky , medv?d baribal , medv?d hn?dy , vlk arkticky , makak javsky nebo fosa madagaskarska . Velka pozornost je v?novana i papou?k?m ( ara zelenok?idly , kakadu molucky , amazo?an ?lutokrky ad.). Zoo se rovn?? podili na navratu zubra evropskeho do ?eske p?irody. Areal zoo se nachazi v ?asti V?trovy , ji?n? od historickeho centra.

Hous?v mlyn [ editovat | editovat zdroj ]

Hous?v mlyn byl vystav?n na zakladech mlyna ze 13. stoleti, t?sn? pod hradbami na b?ehu Tismenickeho potoka . V t?chto mistech se v 15. stoleti konaly bohoslu?by husitskych radikal? ? adamit? . Udajn? zde byli poh?beni ?ved?ti dobyvatele, kte?i zahynuli p?i oblehani m?sta v roce 1645. V 18. stoleti vyrostl v tomto malebnem zakouti prvni um?lecky parni mlyn spojeny s lazn?mi .

V sou?asnosti je Hous?v mlyn vyznamnym kulturnim centrem m?sta. Nachazi se zde nap?iklad expozice zbroji a zbrani, ktere byly vyrobeny a pou?ity p?i nata?eni film? v?etn? nap?iklad hollywoodskych spektakl? Letopisy Narnie: Princ Kaspian nebo snimku Hellboy . ^[47]

Je zde take muzeum tortury a v pr?b?hu roku se zde kona ?ada akci, v?t?inou spojenych s historickymi kostymy a rekonstrukcemi: Keltsky festival Lugnasad, Dobyvani Tabora ?vedy, Ryti?sky den p?i Taborskych setkanich, Festival historickych bojovnik? nebo st?edov?ky silvestr. V mlyn? te? funguje ?kola historickeho ?ermu.

Zvla?tni pozornost je v?novana historii husitske, na p?elomu kv?tna a ?ervna zde probihaji Husitske dny ur?ene ?kolnim d?tem. ^[48]

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Na jihu Tabora, nad Sidli?t?m nad Lu?nici, se nachazi odpo?inkova zona Komora, ktera pat?i k nejd?le?it?j?im cyklokrosovym areal?m v ?eske republice. Ka?doro?n? se zde po?adaji zavody Sv?toveho poharu a ?ty?ikrat se zde konalo take mistrovstvi sv?ta v cyklokrosu (2001, 2010 , 2015 a 2024 ).

V Tabo?e sidli rovn?? fotbalovy klub FC MAS Taborsko . Zalo?en byl v roce 2012 po slou?eni jiho?eskych klub? FK Spartak MAS Sezimovo Usti a FK Tabor . Nejv?t?im usp?chem klubu bylo dosa?eni t?etiho mista ve druhe nejvy??i sout??i v sezon? 2013/14 . Dru?stva Taborska hraji sve domaci zapasy na celkem ?ty?ech stadionech. Hlavnim je stadion v Kvapilov? ulici, ktery se nachazi na zapadnim b?ehu Jordanu a hraje na n?m mu?ske dru?stvo. Dale se jedna o stadion v Sezimov? Usti (Sportovni areal Soukenik) a dva men?i taborske stadiony Svepomoc a Viktoria, na kterem hraji mlade?nicka dru?stva.

Hokejovy klub HC Tabor byl zalo?en v roce 1924 jako DSK Tabor. Tehdy sve zapasy hraval na zamrzlem Jordanu. V sou?asnosti hraje na zimnim stadionu Tabor na Pra?skem sidli?ti, ktery ma kapacitu 4 992 divak?. V letech 1944?1947 hral klub nejvy??i sout??. V sezon? 1945/46 v ni skon?il na 4. mist?, co? je nejv?t?i usp?ch v d?jinach klubu. V Tabo?e v minulosti p?sobil je?t? jeden hokejovy klub, vojensky VTJ Tabor. ?lo v podstat? o B-tym Dukly Jihlava , tak?e nemohl postoupit do nejvy??i sout??e, a?koli vysledkov? na to m?l n?kolikrat narok. Vojenskou slu?bu v Tabo?e tudi? vykonavala ?ada znamych hokejist?, nap?iklad Ji?i Dopita . V roce 2011 se klub dostal do finan?nich poti?i a byl p?e?azen do ni??ich sout??i.

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Kotnov [ editovat | editovat zdroj ]

Hrad zalo?eny P?emyslem Otakarem II. a odd?leny od m?sta mohutnou hradbou a p?ikopem m?l p?vodn? v ka?dem naro?i jednu v?? ? pravd?podobn? dv? v??e s kruhovym p?dorysem a dv? s ?tvercovym. Zachovana z?stala pouze kruhova v?? Kotnov s p?ipojenou Bechy?skou branou . Druha, tak?ka identicka se nachazela v oblasti dne?ni sladovny. ?tvercove (kvadraticke) v??e se nezachovaly. Jedna z nich, jihovychodni, byla mo?na pouhou ba?tou U Zvoncov (po po?aru se mluvi o sho?eni prav? teto ba?ty). Obytne i hospoda?ske prostory lemovaly obvodovou hradbu, plocha nadvo?i byla ?t?tovana . V mistech dne?niho pivovaru se nachazela hradni kuchy?. V 15. stoleti byl k hradu p?istav?n parkan , na jeho? jihovychodnim konci stala pata v??, s branou. Parkan existuje dodnes, v Tabo?e se ?ika ?Na Parkanech“.

Po?arem roku 1532 byl hrad velmi po?kozen. Archeologove nalezli 20 cm silnou vrstvu popela. Hrad u? ke sve byvale slav? nepovstal, byl naopak vyu?ivan pro hospoda?ske u?ely, vybudovan zde byl pivovar . Ten u? v sou?asne dob? nefunguje, nyni je zde nap?. hotel nebo galerie. Hrad i Bechy?ska brana jsou od roku 1962 narodni kulturni pamatkou. V?? byvaleho hradu vysoka 25 metr? je dnes p?istupna jako vyhlidkova a vede na ni 155 schod?. ^[49]

Stara radnice [ editovat | editovat zdroj ]

Stara taborska radnice na zapadni stran? ?i?kova nam?sti pat?i k nejvyznamn?j?im pamatkam pozdni gotiky v ?eskych m?stech. Stavba byla zahajena kolem roku 1440, ale k jejimu dokon?eni do?lo a? v roce 1521. Radnice ma ?ty?i k?idla, ktera obklopuji male nadvo?i. Nejvyznamn?j?i ?asti radnice je Velky sal s dokonale zvladnutou si?ovou klenbou . Jde o druhy nejv?t?i goticky sal se si?ovou klenbou v ?eske republice , hned po Vladislavskem sale na Pra?skem hrad? . ^[50] Sal ma 250 metr? ?tvere?nich. V druhe polovin? 17. stoleti byla budova radnice p?estav?na Antoniem de Alfierim do barokniho stylu, ale v letech 1876?1878 byl radnici pod vedenim Josefa Niklase vracen jeji goticky raz.

V sou?asne dob? ji? radnice neslou?i k zasedani zastupitel?, ale sidli zde Husitske muzeum. Radnice te? slou?i k po?adani kulturnich akci a jako vstup do podzemnich chodeb (rozsahle sklepy, tzv. lochy , z 15. a 16. stoleti byly vyhloubeny ve skalnim podlo?i v hloubce a? 16 metr?, a jsou tak pozoruhodnou ukazkou technickych dovednosti pozdniho st?edov?ku). ^[51] Radnice je narodni kulturni pamatkou . Sou?asti radnice je v??, na ni? se nachazeji neobvykle hodiny s 24hodinovym cifernikem misto obvykleho dvanactihodinoveho. Obiha po n?m jen jedna ru?i?ka. N?kdy jsou hodiny nazyvany ?taborsky orloj“. Uvnit? budovy se nachazi jezdecka socha Jana ?i?ky.

Kostel Prom?n?ni Pan? [ editovat | editovat zdroj ]

Pozdn? goticky d?kansky kostel v severozapadnim rohu ?i?kova nam?sti byl vystav?n na p?elomu 15. a 16. stoleti na mist? p?vodniho d?ev?neho chramu, ktery podle dobovych sv?dk? p?ipominal spi?e stodolu. ^[52] Stavitelem byl pra?sky mistr Stan?k. Chram je 46 metr? dlouhy a 26 metr? ?iroky. Goticka v?? je vysoka 77,8 metru (nejvy??i v ji?nich ?echach ) a vede na ni p?ibli?n? 250 schod?.

Stavba se ov?em v ?ase m?nila, ziskala nejprve renesan?ni ?tity a ochoz, v roce 1677 pak byla p?estav?na italskym stavitelem Giovanim de Capaulim a kostel ziskal pod jeho vedenim barokni raz, zvla?t? diky typicke barokni bani umist?ne na vrchol v??e. V letech 1896?1898 byl nicmen? Josefem Mockerem regotizovan. Byla p?istav?na druha sakristie a barokni olta? byl nahrazen olta?em neogotickym od ?ezba?e Josefa Krej?ika.

P?vodn? byl kostel utrakvisticky , od roku 1622 je katolicky. P?ed kostelem se nachazi barokni souso?i piety , pozd?ji dopln?ne o sochy sv. Donata a Floriana z dilny Ignace Franti?ka Platzera . Souso?i bylo na nam?sti p?eneseno z krypty kostela Narozeni Panny Marie augustinianskeho kla?tera roku 1850. Od roku 1963 je kostel chran?n jako kulturni pamatka .

Kostnicky d?m [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i historicke zpravy o domu ?p. 220 v dne?ni St?elnicke ulici jsou dochovany z roku 1521, kdy je uvad?n jako majetek pasi?e Prokopa. ?asti domu jsou v?ak patrn? je?t? star?i, kamenne partie n?kterych zdi, jako? i pod domem se rozkladajici rozsahle sklepy, vykazuji stavebni prvky z gotickeho obdobi , tj. z 15. stoleti. Po po?aru v roce 1559 byl d?m p?estav?n v renesan?nim slohu.

Hlavni pr??eli je orientovano do Pra?ske ulice a dnes je z teto strany vchod do kavarny v p?izemi. Nejvyrazn?j?im prvkem je prvni patro domu vystupujici z plochy pr??eli arky?em zaujimajicim tem?? celou ?i?ku domu. Arky? spo?iva na ?ty?ech konzolach, jejich? provedeni ma slohovy vztah k renesanci. Dal?i dominantou uli?niho pr??eli je domovni ?tit, ktery je prolomen t?emi lichymi arkadami s ovalnym a polokruhovym zaklenkem, na hran? s okosenim, ktere vyzniva jako projev goticke tradice. Je pravd?podobne, ?e pr??eli bylo v renesanci ?len?ne sgrafitem .

V roce 1994 byl d?m p?ebudovan na penzion. Nazev Kostnicky d?m je novodoby, p?ipomina partnerstvi Tabora s n?meckou Kostnici a ob? m?sta jsou take spole?n? jeho majiteli. ^[53] Pro sv?j historicky vyznam byl prohla?en za narodni kulturni pamatku .

K dal?im pamatkov? chran?nym m?stskym dom?m pat?i domy Arbeiterova 4 , K?i?kova 7 , Svato?ova 8 , Svato?ova 10 , Vodni 3 , ?i?kovo nam?sti 18 , ?i?kovo nam?sti 19, d?m U Lichvic? (?i?kovo nam?sti 5), Ctibor?v d?m (?i?kovo nam?sti 6), Dlouha ?p. 344, Pra?ska ?p. 156, Pra?ska ?p. 155, St?elnicka ?p. 223 ad.

Augustiniansky kla?ter [ editovat | editovat zdroj ]

Po pora?ce protestant? na Bile ho?e byly do Tabora pozvani bosi augustiniani , aby ?idili rekatoliza?ni (v p?ipad? Tabora spi?e katoliza?ni) proces.<ref Kla?terni kostel Narozeni Panny Marie s rajskym dvorem [online]. M?sto Tabor [cit. 2020-12-07]. Dostupne online .   </ref> Ti se rozhodli vystav?t na dne?nim nam?sti Mikula?e z Husi kla?ter. Stavbu navrhl architekt Antonio de Alfieri . Je v ?ist? baroknim slohu. Zakladni kamen byl polo?en v roce 1642, dokon?en byl kla?ter v roce 1666. Jeho sou?asti byl Kla?terni kostel Narozeni Panny Marie.

Kla?ter na po?atku 19. stoleti v souvislosti s josefinskymi reformami ukon?il svou ?innost a jeho budova za?ala byt vyu?ivana jako v?znice. Tak fungovala i za prvni republiky . Dne 9. ledna 1923 zde prob?hla prvni poprava v samostatnem ?eskoslovensku. Kdy? byl v Tabo?e v roce 1949 zru?en krajsky soud, byla zru?ena i v?znice. ^[54] Objekt vyu?ivala k r?znym u?el?m armada a v roce 1977 ho p?evedla na m?sto. To ho dalo k dispozici Husitskemu muzeu, ktere sem umistilo sve depozita?e a ?editelstvi.

?ast objektu v?ak byla v roce 2019 zp?istupn?na i ve?ejnosti, a to rajsky dv?r, ktery pro?el rekonstrukci. V budov? byla z?izena take galerie, nazvana byla Ambit, a byvaly kla?ter se tak stal d?le?itou kulturni instituci m?sta. ^[55] Galerie Ambit i rajsky dv?r jsou voln? p?istupny ve?ejnosti, ale jen v letnich m?sicich.

Stara vodarna [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvyznamn?j?i renesan?ni stavbou v Tabo?e je tzv. stara vodarna . Nejstar?i zminka o ni pochazi z roku 1502, ale mo?na vznikla u? d?ive, patrn? soub??n? s nadr?i Jordan. V?? m?la vy?e?it problem, jak rozvest vodu po m?st? umist?nem vysoko na kopci. Uslovi ?nedovede? vodu na Tabor“ bylo v ?eskych zemich v 16. a 17. stoleti ?iroce roz?i?ene, n?kolikrat ho ve svych textech u?il i Jan Amos Komensky . Tabor?ti, p?esn?ji jisty mistr Jan, na?li ?e?eni v podob? unikatniho ?erpaciho za?izeni, ktere vodu z Jordanu vytla?ovalo do v??e postavene na hradbach 32 metr? nad hladinou. Odtud pak byla voda rozvad?na d?ev?nym potrubim do (snad sedmi) m?stskych ka?en.

P?vodni za?izeni se nedochovalo, roku 1559 ho se?ehl po?ar, ktery po?kodil i v??. Po obnov? ziskala renesan?ni raz. Byla vyzdobena oblou?kovymi ?tity a typickymi renesan?nimi sgrafity. Svou p?vodni funkci ji? neplni, v sou?asnosti se zde nachazi galerie.

Vodarna p?ileha k Tr?nimu nam?sti, kde se dodnes skute?n? konaji trhy i kulturni akce. ^[56] Nejstar?i ka?na, k ni? byla z v??e p?ivad?na voda, se nachazi na ?i?kov? nam?sti. Jeji renesan?ni podoba pochazi z let 1567?1568 a jejim autorem byl Ond?ej ze Su?ice. ^[57]

Bilkova vila [ editovat | editovat zdroj ]

Vyznamnou pamatkou secesni architektury je Vila Maria v P?ib?nicke ulici (?p. 738) ve vilove ?tvrti za Bechy?skou branou, ktera za?ala vyr?stat na konci 19. stoleti. Stavb? se obvykle ?ika Bilkova vila , nebo? jejim spoluautorem byl vyznamny architekt a socha? Franti?ek Bilek , ktery se narodil v Chynov? nedaleko Tabora.

Patrova a terasovita budova je nejvyznamn?j?i ukazkou raneho bruselsko-pa?i?skeho Art Nouveau v ?esku. Bilkova vila byla vystav?na roku 1901. Budovu projektoval taborsky stavitel T. Brdlik, ten ale p?izval ke spolupraci Bilka, ktery pak vytvo?il zdobene fasady a dal?i vytvarne prvky v interieru budovy.

Vytvarnemu ?e?eni dominuje motiv vosi hlavy na fasad? a na ?titech vily. Symbol vosy m?l odra?et od domu zlo. ^[58] Motiv vosi hlavy je mo?ne vid?t i na m?i?ich okenek v soklu stavby. Hmyzi motiv je v secesni architektu?e vyjime?ny, jinak v ni p?evladaji motivy kv?tinove. Souvisel s Bilkovym vytvarnym zalo?enim, jeho p?inale?itosti k symbolismu . V roce 2007 byla stavba prohla?ena kulturni pamatkou.

Divadlo a St?elnice [ editovat | editovat zdroj ]

Historismus 19. stoleti v Tabo?e reprezentuji dv? vyjime?ne stavby, budova Divadla Oskara Nedbala a spolkovy d?m St?elnice.

Novorenesan?ni St?elnice stoji v ?i?kov? ulici a postavena byla v letech 1894?1895. Jak nazev napovida, p?vodn? ?lo skute?n? o st?elnici, a to taborskeho st?eleckeho spolku. Od po?atku v?ak budova slou?ila rovn?? spole?enskemu ?ivotu. Jeji rozlehly sal byl vyu?ivany k ples?m, koncert?m i jinym spole?enskym akcim. Tuto funkci plnila a? do 80. let 20. stoleti, kdy byla uzav?ena a za?ala byt postupn? rekonstruovana. V 90. letech v?ak jeji osud zkomplikovaly restitu?ni spory. V roce 2003 ministerstvo kultury St?elnici prohlasilo kulturni pamatkou. Ve?ejnosti se znovu otev?ela v?ak a? v roce 2006. Vratila se do p?vodni krasy i k p?vodni spole?enske funkci, p?esto?e je v soukromych rukou. ^[59]

Na mist? sou?asne budovy divadla se hralo ji? od roku 1840. Sou?asna podoba v?ak vznikla a? roku 1887 a stejn? jako u St?elnice byl zvolen novorenesan?ni sloh. Divadlo bylo rekonstruovano v roce 1965 a tato rekonstrukce z n?j u?inila raritu. K jevi?ti bylo toti? ze strany p?ipojeno je?t? jedno hledi?t?. ^[60] Obvykle je to tak, ?e stary, men?i sal se vyu?iva pro komorn?j?i akce a koncerty, v?t?i, modern?j?i pak k v?t?im p?edstavenim (ke kulturni naplni viz kapitola Kultura).

Hus?v park [ editovat | editovat zdroj ]

Taborske Husovo nam?sti, kteremu se obecn? ?ika Husovy sady nebo park u nadra?i, za?alo vznikat po roce 1871 ? po vybudovani ?eleznice a otev?eni nadra?i v Tabo?e . Tehdy byla v?t?ina taborskych obytnych dom? a m?stska brana vzdalena od nadra?i 2 km.

Koncem 20. stoleti dostal tento ? ?asem u? okolo zcela zastav?ny ? vnitrom?stsky prostor krasn?j?i a vzdu?n?j?i tva?. Po roce 1991 toti? do?lo k rozsahlemu p?ebudovani celeho arealu byvale c.k. tabakove tovarny z konce 19. stoleti, ve m?st? zname jako ?Taba?ka“. Zmizely nepr?hledne ploty a zdi i r?zne sklady a boudy. Rozlehle budovy byly p?em?n?ny na pracovi?t? okresnich u?ad? nebo obchody, byly vybudovany podzemni gara?e a provedena sadova uprava okoli. Slavnostni p?edani prob?hlo v listopadu 1997.

P?i vstupu do Husovych sad? ? ze sm?ru z centra m?sta ? od t?idy 9. kv?tna (v letech 2005?2006 take zrekonstruovane) m??eme obdivovat velkou socha?skou kompozici ?Mistr Jan Hus“ od vyznamneho ?eskoslovenskeho socha?e Franti?ka Bilka (1872?1941). Pomnik byl vybudovan v letech 1927?1928 z iniciativy taborskeho ?Spolku pro postaveni Husova pomniku“. Odhalen byl 6. ?ervence 1928 u p?ile?itosti 513. vyro?i Husova upaleni v Kostnici . Sestava ze dvou ?asti. Na vysokem ?ulovem podstavci s napisem ?Plameny ubirati se ku pravd?“ stoji bronzova socha Jana Husa v nad?ivotni velikosti (vy?ka 3 metry). Za ni se nachazi trojuhelnikovy ?ulovy pomnik o rozm?rech 3 × 9 metru. Ten ma p?ipominat rozev?enou knihu. Na vn?j?i stran? je k ?ulovym blok?m p?ipevn?no p?t bronzovych relief? p?ipominajicich udalosti z Husova ?ivota. V ?ele je plastika Koziho hradku , po obou jeho stranach v?dy dv? desky o rozm?rech 90 × 200 cm ? vlevo je zobrazeno Husovo p?sobeni na Kozim hradku ( ?Ka?i mezi ploty, jen? slove Kozi“ a ?Ka?i v lese pod lip? u hradu“ ), vpravo Husovo uv?zn?ni a po?atky husitstvi ( ?Ja, sluha bo?i v okovech“ a ?Vznik bo?ich bojovnik?“ ). ^[61]

Botanicka zahrada [ editovat | editovat zdroj ]

Botanicka zahrada byla zalo?ena roku 1866 a je druhou nejstar?i v ?eske republice. ^[62] Pat?i ke St?edni zem?d?lske ?kole, ktera m?la mezi lety 1900 a 1918 status vysoke ?koly. ^[63] Tou dobou zaznamenala botanicka zahrada nejv?t?i rozkv?t. Zahrada zasobuje svymi semeny sve okoli od roku 1906, nyni zasila semena do vice ne? 400 mist po celem sv?t? a na p?ibli?n? 100 mist po cele ?eske republice. Zahrada se take zabyva projektem zam??enym na obd?lavani p?dy bez pou?iti um?lych hnojiv a chemikalii. Je zapojena do projektu Florius . ^[64]

Nav?t?vnici Botanicke zahrady mohou obdivovat vice ne? 4 000 druh? rostlin, od teplomilnych p?stovanych ve sklenicich p?es evropske i exoticke druhy strom? a? po r?zne druhy ko?eni a obilovin. Nejzajimav?j?i je asi druh p?enice p?stovany u? p?ed 8000 lety. Nejv?t?i ?ast botanicke zahrady zaujima arboretum , kde roste na 400 druh? d?evin. Sou?asti arboreta je jezirko a alpinum . Jsou zde i t?i skleniky se sbirkou orchideji , maso?ravych rostlin , kaktus? a sukulent? .

Zahrada je celoro?n? bezplatn? otev?ena ve?ejnosti, vstupne se plati pouze ve sklenicich.

Dal?i pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• D?kanstvi
• Kostel svateho Filipa a Jakuba
• Chram Povy?eni svateho K?i?e
• Laze?sky d?m
• Pomnik Jana ?i?ky z Trocnova
• Sbor Bo?ich bojovnik? Cirkve ?eskoslovenske husitske
• Poutni areal v Klokotech
• zamek M??ice

Pivovary [ editovat | editovat zdroj ]

• Pivovar pod Besedou , od roku 2018, ve spolupraci se St?edni ?kolou obchodu, slu?eb a ?emesel Tabor.
• Pivovar K?i?ek, od roku 2018

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Rodaci [ editovat | editovat zdroj ]

• Franti?ka Inka Balkova (1907?1992), modni navrha?ka
• Emanuel Boha? (1867?1940), ?esky mali? a ilustrator
• Jan Boha? (* 1982), hokejista, uto?nik, dvojnasobny mistr nizozemske ligy
• Radek Dvo?ak (*1977), hokejista, u?astnik NHL , mistr sv?ta 1999, 2001, 2005
• Franti?ek Vladimir Foit (1900?1971) socha?, etnograf a cestovatel
• Josef Guttmann (1902?1956), levicovy intelektual a novina?
• Ji?i Hanibal (* 1929 ), filmovy re?iser a scenarista
• Anna Hostomska (1907?1995), hudebni publicistka, p?ekladatelka, redaktorka ?eskeho rozhlasu
• Ji?i Hrzan (1939?1980), herec, komik a zp?vak
• Jaromira Huttlova (1893?1964), st?edo?kolska profesorka, spisovatelka a p?ekladatelka
• Emanuel Chalupny (1879?1958), advokat, sociolog, filozof, jazykov?dec, narodohospoda?, spoluzakladatel Sociologickeho ustavu (1942), p?edseda Masarykovy sociologicke spole?nosti
• Jan Chomutovsky (1897?1975), architekt, poslanec
• Bohumir Janat (1949?1998), filozof, spisovatel, mluv?i Charty 77
• Karel Josephy (1895?1968), ?editel c. k. tabakove tovarny v Tabo?e
• Michal Josephy (*1977), antropolog, novina?, fotograf, spisovatel
• Jaroslav Kabe? (1896?1964), ekonom, poslanec, banke?
• Miroslav Kalousek (*1960), 8. a 10. ministr financi ?R , 4. p?edseda KDU-?SL , spoluzakladatel a 2. p?edseda TOP 09
• Karel Leopold Klaudy (1822?1894), pedagog, politik, purkmistr-starosta Prahy, advokat
• Karel Bohu? Kober (1849?1890), sportovec, spisovatel a p?ekladatel
• Jan Koblasa (1932?2017), socha?
• Franti?ek Korbel (*1976), pravnik, politik
• Adolf Kroupa (1910?1981), p?ekladatel, kulturni organizator, ?editel brn?nskeho Domu um?ni
• Jan Krumlovsky (1719?1763), skladatel a virtuoz na violu d’amore , m?stsky syndik
• August Karel K?i? (1814?1886), vojak, organizator perske armady
• Ji?i Lala (*1959), hokejista, mistr sv?ta 1985
• Ji?i Lutovsky (*1964), cyklisticky ?inovnik, reprezenta?ni trener MTB
• Karel Mare? (1898?1960), general, vojensky pilot, prvni velitel 311. ?s. bombardovaci perut? RAF (1940)
• Martin Mikula? (*1983), lingvista, lingvodidaktik, soudni p?ekladatel
• Ladislav Nagy (*1974), literarni kritik, p?ekladatel
• Oskar Nedbal (1874?1930), skladatel, dirigent, hra? na violu, spoluzakladatel ?eskeho kvarteta
• Bohumil N?me?ek (1938?2010), boxer, olympijsky vit?z ( OH 1960 v ?im? ), mistr Evropy (1967)
• Petra Nesva?ilova (*1985), here?ka
• Antonin Novotny (1913?2005), prvorepublikovy herec a chemicky vyzkumnik
• Jan Novotny (*1953), herec, re?iser
• Ji?i Datel Novotny (*1944), herec, scenarista a re?iser
• Miroslav Novotny (*1958), historik a lektor na J?U
• Vladimir Novotny (1914?1997), kameraman, zejmena trikovych snimk?
• Milada Pet?ikova-Pavlikova (1895?1985), prvni ?s. ?ena promovana Ing. arch. na ?VUT v Praze; dcera taborskeho MUDr. Josefa Pavlika
• Old?ich Po?murny (1942?2010), grafik, typograf a vytvarnik po?tovnich znamek
• Zden?k Ryti? (1944?2013), texta? a hudebni skladatel
• Jan Schmid (*1936), zakladatel experimentalniho Studia Ypsilon , um?lecky ?ef a ?editel Divadla Ypsilon v Praze, dramatik, spisovatel, profesor DAMU , scenograf a grafik
• Vaclav Soumar (1887?1947), finan?nik, zaslou?ily starosta (1929?1939) a ?estny ob?an Tabora
• Jan Sovak (*1953 ), ?esko-kanadsky mali? a ilustrator, ?estny ob?an Tabora
• Jaroslav Svejkovsky (*1976), u?astnik NHL
• Josef Jind?ich ?echtl (1877?1954), fotograf a hudebnik
• Jan ?imak (*1976), fotbalista
• Rudolf Tecl (1950?2005), archiva?, historik
• Karel Tichy (1904?1988), vojak, velitel vysadku Destroyer
• Karel Thir (1856?1931), historik, profesor Taborskeho gymnazia
• Vaclav Tille (1867?1937), literarni kritik a spisovatel pro d?ti (mj. Zvi?atka a Petrov?ti )
• Ji?i Traxler (1912?2011), klavirista, skladatel, texta?, aran?er
• Ludvik Unger (1840?1917), u?itel, autor basni a povidek pro mlade?, p?ispival do regionalniho tisku
• Jaroslav Vacek (1894?1944), v?ze?sky dozorce, p?edni regionalni protinacisticky odboja?
• Mat?j Norbert Van??ek (1859?1922), matematik, profesor na pra?ske technice
• Kamil Voborsky (1883?1949), hudebni skladatel, dirigent a u?itel hudby, znalec a sb?ratel hudebnich nastroj?
• Rudolf Voborsky (1895?1957), pedagog, dirigent, hudebni skladatel
• Hugo Vojta (1885?1941), general, prvni zemsky velitel Obrany naroda
• Marie Zaho?ova-N?mcova (1885?1930), vnu?ka Bo?eny N?mcove, p?edstavitelka socialnich organizaci v ?SR
• Petr Zenkl (1884?1975), pedagog a politik, primator Prahy, ministr vlady a nam?stek p?edsedy vlady, p?edseda ?eskoslovenske strany narodn? socialisticke
• Vaclav ?ak (*1945), novina?, signata? Charty 77

Dal?i [ editovat | editovat zdroj ]

• Jan Berwid-Buquoy (*1946), publicista, politolog a historik, majitel barokniho zamku Tabor-M??ice
• Karel ?erny (1922?2014), dr?itel Oscara za vytvarne pojeti filmu Amadeus , v Tabo?e se usadil v zav?ru ?ivota
• Jan Vit?zslav Du?ek (1891?1966), ?esky socha? a medailer
• Antonin Hnizdo (1906?1973), pedagog, ochrance p?irody, publicista
• Josef Hole?ek (1853?1929), spisovatel, ruralista , v Tabo?e studoval gymnazium, jmenuji se po n?m Hole?kovy sady, kde ma i sochu
• Prokop Holy (1380?1434), taborsky hejtman
• Petr Hromadka (??1421), kazatel, jeden ze zakladatel? m?sta
• Mikula? z Husi (1375?1420), taborsky hejtman, jeden ze zakladatel? m?sta
• Martin Huska (??1421), kazatel, pat?il k nejradikaln?j?im teolog?m raneho Tabora
• Jan Hv?zda z Vicemilic (??1425), taborsky hejtman
• Josef Jelinek (1758?1825), pianista, skladatel, pedagog
• Anton Josephy (1793?1839), magistratni a kriminalni rada, setnik c.k. vysadniho sboru ostrost?eleckeho
• Josef Vlastimil Kamaryt (1797?1833), katolicky kn?z, basnik ^[65]
• Petr Kani? (??1421), zakladatel sekty adamit?
• Martin Kola? (1836?1898), pedagog, historik
• Vaclav K?i?ek (1833?1881), pedagog, ?editel realneho gymnazia, vlastenec, politik a kulturni organizator v Tabo?e
• Milan Nakone?ny (* 1932), psycholog a historik, usadil se v Tabo?e na zav?r ?ivota
• Karel Nedbal (1836?1889), advokat, organizator hudebniho ?ivota a ?len m?stske rady v Tabo?e, otec skladatele Oskara Nedbala
• Josef N?mec (1805?1879), ?esky vlastenec, man?el Bo?eny N?mcove , do?il, zem?el a poh?ben v Tabo?e
• Mikula? z Pelh?imova zvany Biskupec (1385?1459), prvni taborsky biskup, radikalni husitsky teolog
• Jan Roha? z Dube (1374?1437), velitel Tabora po bitv? u Lipan
• Chval ?epicky z Machovic , taborsky hejtman, jeden ze zakladatel? m?sta
• August Sedla?ek (1843?1926), historik a kastelolog , u?il na zdej?im gymnaziu, inicioval zalo?eni m?stskeho muzea
• Bohuslav VI. ze ?vamberka (??1425), taborsky hejtman
• Karel Valter (1909?2006), pedagog, mali? a grafik, ?estny ob?an Tabora
• Jan ?i?ka (1360?1424), vojev?dce, taborsky hejtman
• Hasan ?esky rapper

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• Dole , Francie
• Kostnice , N?mecko
• Nove Zamky , Slovensko
• Orinda , USA
• ?kofja Loka , Slovinsko
• Wels , Rakousko

Sp?atelene m?sto:

• ?malkaldy , N?mecko

Spoluprace:

• Livorno , Italie
• Tren?in , Slovensko

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Friedrich?v Tabor

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Tabor na Wikimedia Commons
• Pr?vodce Tabor ve Wikicestach
• Slovnikove heslo Tabor ve Wikislovniku
• Encyklopedicke heslo Hradi?t? (obce) v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Tabor ve Vlastenskem slovniku historickem ve Wikizdrojich
• Oficialni stranky
• Tabor v Registru uzemni identifikace, adres a nemovitosti (RUIAN)
• Oficialni portal pro turistiku, kulturu a volny ?as
• Tabor ? sen, m?sto, symbol [online]. ?eska televize, 2020 [cit. 2024-02-11]. Dostupne online .  
• ?echtl a Vose?ek ? Archiv historickych fotografii Tabora