Sv?tove d?dictvi

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Znak sv?toveho d?dictvi
Vlajka sv?toveho d?dictvi

Jako sv?tove d?dictvi ( anglicky World Heritage ) se ozna?uji nejr?zn?j?i kulturni a p?irodni pamatky po celem sv?t?, ktere byly pro svou unikatnost vybrany organizaci UNESCO a p?ijaty na Seznam sv?toveho d?dictvi . Na tomto seznamu se nachazeji nejr?zn?j?i budovy , hory , jezera , narodni parky i cela m?sta . Podle Umluvy o ochran? sv?toveho kulturniho a p?irodniho d?dictvi z roku 1972 jsou smluvni staty, na jejich? uzemi se dane pamatky nachazi, zavazany jejich ochranou.

V za?i 2023 bylo na seznamu sv?toveho d?dictvi 1 199 polo?ek. Z toho 933 polo?ek kulturniho d?dictvi, 229 p?irodniho a 39 smi?eneho ve 168 statech sv?ta. [1] ?esko ma na tomto seznamu celkem 17 pamatek . Dal?ich 8 polo?ek ma ?esko v kategorii nehmotneho kulturniho d?dictvi .

Mapa zobrazujici po?et pamatek sv?toveho d?dictvi v jednotlivych statech
Mapa zobrazujici koncentraci pamatek UNESCO v jednotlivych evropskych zemich. ?isla v rame?ku udavaji kolik tisic km 2 p?ipada na 1 pamatku UNESCO v danem stat?. ?ervena ? nejvy??i hustota, sv?tle modra ? nejni??i hustota.

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

My?lenka spojit pe?i o ochranu p?irodnich a kulturnich pamatek lidstva, tedy jakehosi ?sv?toveho d?dictvi“, vznikla ve Spojenych statech . Toto spojeni vyjad?uje skute?nost, ?e se ?lov?k a p?iroda vzajemn? ovliv?uji a je tedy nezbytna jak ochrana p?irody , tak ochrana nejd?le?it?j?ich vytvor? lidske ?innosti ve vzajemne jednot?. Konference konana v Bilem dom? ve Washingtonu v roce 1965 vyzvala k zalo?eni ?Nadace sv?toveho d?dictvi“, ktera by podporovala mezinarodni spolupraci sm??ujici k zachovani mimo?adn? vyznamnych p?irodnich oblasti a historickych pamatek pro sou?asne i budouci pokoleni.

Podobny navrh vypracoval roku 1968 take Mezinarodni svaz ochrany p?irody (IUCN) jako doporu?eni pro sve ?leny. Oba navrhy byly p?edlo?eny k diskusi na konferenci OSN o ?ivotnim prost?edi konane ve Stockholmu v roce 1972. 16. listopadu teho? roku byla pak na generalni konferenci UNESCO schvalena Umluva o ochran? sv?toveho kulturniho a p?irodniho d?dictvi ( The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage ) pom?rem hlas? 75 pro, 1 proti, 17 se zdr?elo hlasovani. V platnost vstoupila dne 17. prosince 1975. Roku 1978 bylo uznano prvnich 12 pamatek.

?SFR p?istoupila k Umluv? k 15. listopadu 1990 a zavaznou se pro ni stala dnem 15. unora 1991 . Na zaklad? sukcese je platna pro ?R . Text Umluvy byl publikovan ve Sbirce zakon? ?. 159/1991 Sb. [2]

Hlavnim poslanim Umluvy je povinnost smluvniho statu zabezpe?it ozna?eni, ochranu, zachovani a p?edavani kulturniho a p?irodniho d?dictvi budoucim generacim. Stat to zajisti p?i maximalnim vyu?iti svych vlastnich zdroj?, p?ipadn? s mezinarodni pomoci a spolupraci.

Druhy pamatek [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Umluvy se u jednotlivych pamatek rozli?uje mezi kulturnim a p?irodnim d?dictvim.

Kulturni d?dictvi [ editovat | editovat zdroj ]

Roz?i?eni kulturnich pamatek

Za kulturni d?dictvi jsou pova?ovany:

  • pamatniky (architektonicka dila, dila monumentalniho socha?stvi a mali?stvi, prvky ?i struktury archeologicke povahy, napisy, jeskynni obydli a kombinace prvk?, je? maji vyjime?nou sv?tovou hodnotu z hlediska d?jin, um?ni ?i v?dy);
  • skupiny budov (skupiny odd?lenych ?i spojenych budov, ktere maji z d?vodu sve architektury, stejnorodosti ?i umist?ni v krajin? vyjime?nou sv?tovou hodnotu z hlediska d?jin, um?ni ?i v?dy);
  • lokality (vytvory ?lov?ka ?i kombinovana dila p?irody a ?lov?ka a oblasti zahrnujici mista archeologickych nalez? majici vyjime?nou sv?tovou hodnotu z d?jinneho, estetickeho, etnologickeho ?i antropologickeho hlediska).

P?irodni d?dictvi [ editovat | editovat zdroj ]

Roz?i?eni p?irodnich pamatek

Za p?irodni d?dictvi jsou pova?ovany:

  • p?irodni jevy tvo?ene fyzickymi a biologickymi utvary nebo skupinami takovychto utvar?, je? maji vyjime?nou sv?tovou hodnotu z estetickeho ?i v?deckeho hlediska;
  • geologicke a fyziograficke utvary a p?esn? vymezene oblasti, ktere tvo?i misto p?irozeneho vyskytu ohro?enych druh? zvi?at a rostlin vyjime?ne sv?tove hodnoty z hlediska v?dy ?i pe?e o zachovani p?irody;
  • p?irodni lokality, ?i p?esn? vymezene p?irodni oblasti sv?tove hodnoty z hlediska v?dy, pe?e o zachovani p?irody nebo p?irodni krasy.

Kriteria [ editovat | editovat zdroj ]

Pamatky za?azene na Seznam sv?toveho d?dictvi musi spl?ovat alespo? jedno z deseti kriterii, ktera byla stanovena organizaci UNESCO. [3] Kriteria se ozna?uji malymi ?imskymi ?islicemi. A? do konce roku 2004 byly rozd?leny do dvou skupin ? na kulturni (i?vi) [4] a p?irodni (i?iv). Av?ak od roku 2005 bylo ?islovani spojeno a vzniklo tak ozna?eni i?x (p?i?em? i?vi zna?i kulturni d?dictvi, vii?x p?irodni d?dictvi). Neni vyjimkou, ?e n?ktere pamatky spl?uji i n?kolik kriterii sou?asn?.

Kulturni d?dictvi [5] :

  1. je mistrovskym dilem tv?r?iho talentu ?lov?ka, nebo
  2. p?edstavuje vyznamny meznik v hodnotach ?lov?ka (v ur?ite dob? nebo kulturnim obdobi) ve vyvoji v architektu?e, technice, um?ni ?i urbanismu, nebo
  3. je jedine?nym d?kazem o existujici nebo u? vymizele civilizaci nebo kulturni tradici, nebo
  4. je skv?lou ukazkou stavby, architektonickeho nebo technologickeho souboru, dokumentujici jednu nebo vice vyznamnych etap v historii lidstva, nebo
  5. je skv?lou ukazkou ur?iteho zp?sobu osidlovani nebo zp?sobu vyu?iti p?dy ?i mo?e, typickeho pro n?jakou kulturu, zejmena tam, kde hrozi po?kozeni vn?j?imi ?i vnit?nimi vlivy, jejich? dopad by byl nevratny, nebo
  6. souvisi p?imo nebo specificky s udalostmi, s tradicemi, s p?evratnymi my?lenkami, s vyznanim ?i virou, s literaturou ?i um?nim majicim univerzalni vyznam (toto kriterium neni obvykle pou?ivano samostatn?, ale spole?n? s jinymi kriterii).

P?irodni d?dictvi [5] :

  1. obsahuje unikatni p?irodni fenomen ?i oblasti vyjime?ne p?irodni krasy a estetickeho vyznamu, nebo
  2. je skv?lou ukazkou dokumentujici vyznamne faze p?irodniho vyvoje Zem?, v?etn? doklad? o lidske evoluci, ukazkou vyznamnych prav? probihajicich geologickych proces?, p?ipadn? je vyznamnym geomorfologickym ?i fyziografickym utvarem, nebo
  3. je skv?lou ukazkou probihajicich ekologickych a biologickych proces? v ramci evoluce a vyvoje pozemnich, sladkovodnich, pob?e?nich ?i mo?skych ekosystem? a spole?enstev rostlin a ?ivo?ich?, nebo
  4. obsahuje nejd?le?it?j?i a nejvyznamn?j?i p?irodni biotopy kli?ove pro zachovani mistni biologicke rozmanitosti, v?etn? takovych biotop?, kde se nachazi ohro?ene druhy rostlin a ?ivo?ich? vyjime?ne sv?tove hodnoty z hlediska v?dy a ochrany p?irody.

Smluvni staty a jejich zavazky [ editovat | editovat zdroj ]

Smluvni staty se zavazaly, ?e budou usilovat: [6]

  1. o p?ijeti v?eobecne politiky zam??ene na posileni ulohy kulturniho a p?irodniho d?dictvi v ?ivot? spole?enstvi a za?len?ni ochrany tohoto d?dictvi do komplexnich planovacich program?;
  2. o vytvo?eni slu?eb na ochranu, zachovani a prezentovani kulturniho a p?irodniho d?dictvi a p?islu?nymi zam?stnanci, majicich prost?edky na vykon t?chto funkci, na svych uzemich tam, kde takoveho slu?by neexistuji;
  3. o rozvinuti v?deckych a technickych studii a vyzkumu a o vypracovani metod prace, se kterymi bude stat schopen p?sobit proti nebezpe?im, ktera ohro?uji jeho kulturni nebo narodni d?dictvi;
  4. o p?ijeti odpovidajicich pravnich, v?deckych, technickych, administrativnich a finan?nich opat?eni pot?ebnych pro ozna?eni, ochranu, zachovani, prezentovani a obnovu tohoto d?dictvi; a
  5. o podporu p?i vytva?eni nebo rozvijeni narodnich ?i regionalnich st?edisek pro ?koleni v oblasti ochrany, zachovani a prezentovani kulturniho a p?irodniho d?dictvi a o podporovani v?deckeho vyzkumu v teto oblasti.

Vybor pro sv?tove d?dictvi [ editovat | editovat zdroj ]

V ramci UNESCO byl ustaven Mezivladni vybor pro ochranu kulturniho a p?irodniho d?dictvi vyjime?ne sv?tove hodnoty, nazyvany ?Vybor pro sv?tove d?dictvi“. Tento vybor zalo?il, aktualizuje a publikuje ?Seznam sv?toveho d?dictvi“.

Seznam je ve?ejn? dostupny na rozsahlem webovem portalu, ktery spravuje Centrum Sv?toveho d?dictvi (francouzsky Centre du patrimoine mondial, anglicky World Heritage Centre). [7] , je? je sou?asti UNESCO a sidli v Pa?i?i. Toto centrum plni ?adu funkci ve vztahu ke sv?tovemu d?dictvi a organizuje zasedani Vyboru pro sv?tove d?dictvi, odborne semina?e a workshopy. [8]

Soupis vlastnictvi [ editovat | editovat zdroj ]

Ka?dy smluvni stat ma pravo p?edlo?it Vyboru pro sv?tove d?dictvi soupis vlastnictvi tvo?iciho sou?ast kulturniho a p?irodniho d?dictvi, ktery se nachazi na jeho uzemi. Vybor stanovil p?esna kriteria, ktera musi byt spln?na, aby byl navrh za?azen na Seznam. Kriteria lze nalezt na internetovych strankach UNESCO.

Seznam sv?toveho d?dictvi v ohro?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Vedle tohoto Seznamu je veden ? Seznam sv?toveho d?dictvi v ohro?eni “, seznam vlastnictvi uvedeneho v ?Seznamu sv?toveho d?dictvi“, na jeho? zachovani jsou pot?ebne v?t?i operace. Do tohoto seznamu m??e byt zahrnuto pouze takove vlastnictvi, ktere tvo?i sou?ast kulturniho a p?irodniho d?dictvi a hrozi mu zava?ne a zvla?tni nebezpe?i, jako je hrozba zmizeni vyvolana zrychlenym chatranim, rozsahlymi ve?ejnymi ?i soukromymi projekty rychleho urbanistickeho ?i turistickeho rozvoje; ni?eni vyvolane zm?nami v pou?ivani ?i vlastnictvi p?dy, velke zm?ny, jejich? p?i?ina je neznama; opu?t?ni z jakehokoliv d?vodu; vypuknuti ?i hrozba ozbrojeneho konfliktu; kalamity a pohromy hrozive po?ary, zem?t?eseni a sesuvy p?dy; sope?ne erupce; zm?ny hladiny vody, zaplavy a p?ilivove vlny.

Fond sv?toveho d?dictvi [ editovat | editovat zdroj ]

Dale byl vytvo?en Fond na ochranu sv?toveho kulturniho a p?irodniho d?dictvi vyjime?n? sv?tove hodnoty, nazyvany ?Fond sv?toveho d?dictvi“. Zdroje Fondu tvo?i:

  • povinne a dobrovolne p?isp?vky smluvnich stat?,
  • p?isp?vky, dary nebo odkazy, je? mohou poskytnout:
    • jine staty;
    • UNESCO, jine organizace v ramci systemu OSN , zejmena UNDP ?i jine mezivladni organizace;
    • ve?ejne ?i soukrome organy nebo jednotlivci;
  • jakekoliv uroky p?ipadajici na zdroje Fondu;
  • fondy vznikle sbirkami a p?ijmy z akci organizovanych ve prosp?ch Fondu; a
  • ve?kere dal?i zdroje, je? jsou v souladu s p?edpisy Fondu, jak jsou navr?eny Vyborem pro sv?tove d?dictvi.

Pomoc poskytovana Vyborem [ editovat | editovat zdroj ]

Pomoc poskytovana Vyborem pro sv?tove d?dictvi m??e zahrnovat nasledujici formy:

  1. vyzkumy tykajici se um?leckych, v?deckych a technickych problem? vyplyvajicich z ochrany, zachovani, prezentovani a obnovy kulturniho a p?irodniho d?dictvi;
  2. ustanoveni expert?, technik? a zku?enych pracovnik?, aby bylo zaji?t?no spravne provedeni praci;
  3. ?koleni pracovnik? a specialist? na v?ech urovnich v oblasti ozna?eni, ochrany, zachovani, prezentovani a obnovy kulturniho a p?irodniho d?dictvi;
  4. dodani za?izeni, ktere doty?ny stat nevlastni nebo nem??e ziskat;

p?j?ky s nizkym urokem nebo bezuro?ne p?j?ky splatne na dlouhodobem zaklad?; ve vyjime?nych p?ipadech a ze zvla?tnich d?vod? poskytnuti nenavratnych p?isp?vk?.

Zasedani [ editovat | editovat zdroj ]

Jednotliva zasedani Vyboru pro sv?tove d?dictvi se konaji n?kolikrat do roka. Na t?chto zasedanich se projednava sprava stavajicich pamatek ze seznamu sv?toveho d?dictvi a p?ijimaji se nomina?ni dokumenty z jednotlivych stat?. Vrcholem t?chto zasedani byva to, b?hem ktereho se vyhla?uji nove pamatky, ktere se budou p?ipisovat na seznam. Konaji se v r?znych statech, pom?rn? ?asto pak v Pa?i?i, kde ma Vybor pro sv?tove d?dictvi sve sidlo. Nasledujici tabulka zachycuje misto a data konani jednotlivych zasedani.

Zasedani Rok Datum Hostujici m?sto Stat
1 1977 27. ?ervna ? 1. ?ervence Pa?i? Francie Francie Francie
2 1978 5. za?i ? 8. za?i Washington Spojene staty americke Spojené státy americké Spojene staty americke
3 1979 22. ?ijna ? 26. ?ijna Kahira a Luxor Egypt Egypt Egypt
4 1980 1. za?i ? 5. za?i Pa?i? Francie Francie Francie
5 1981 26. ?ijna ? 30. ?ijna Sydney Australie Austrálie Australie
6 1982 13. prosince ? 17. prosince Pa?i? Francie Francie Francie
7 1983 5. prosince ? 9. prosince Florencie Italie Itálie Italie
8 1984 29. ?ijna ? 2. listopadu Buenos Aires Argentina Argentina Argentina
9 1985 2. prosince ? 6. prosince Istanbul Turecko Turecko Turecko
10 1986 24. listopadu ? 28. listopadu Pa?i? Francie Francie Francie
11 1987 7. prosince ? 11. prosince Pa?i? Francie Francie Francie
12 1988 5. prosince ? 9. prosince Brasilia Brazilie Brazílie Brazilie
13 1989 11. prosince ? 15. prosince Pa?i? Francie Francie Francie
14 1990 7. prosince ? 12. prosince Banff Kanada Kanada Kanada
15 1991 9. prosince ? 13. prosince Kartago Tunisko Tunisko Tunisko
16 1992 7. prosince ? 14. prosince Santa Fe Spojene staty americke Spojené státy americké Spojene staty americke
17 1993 6. prosince ? 11. prosince Cartagena Kolumbie Kolumbie Kolumbie
18 1994 12. prosince ? 17. prosince Phuket Thajsko Thajsko Thajsko
19 1995 4. prosince ? 9. prosince Berlin N?mecko Německo N?mecko
20 1996 2. prosince ? 7. prosince Merida Mexiko Mexiko Mexiko
21 1997 1. prosince ? 6. prosince Neapol Italie Itálie Italie
22 1998 30. listopadu ? 5. prosince Kjoto Japonsko Japonsko Japonsko
23 1999 29. listopadu ? 4. prosince Marrake? Maroko Maroko Maroko
24 2000 27. listopadu ? 2. prosince Cairns Australie Austrálie Australie
25 2001 11. prosince ? 16. prosince Helsinky Finsko Finsko Finsko
26 2002 24. ?ervna ? 29. ?ervna Budape?? Ma?arsko Maďarsko Ma?arsko
27 2003 30. ?ervna ? 5. ?ervence Pa?i? Francie Francie Francie
28 2004 28. ?ervna ? 7. ?ervence Su-?ou ?ina Čína ?ina
29 2005 10. ?ervence ? 17. ?ervence Durban Ji?ni Afrika Jižní Afrika Ji?ni Afrika
30 2006 8. ?ervence ? 16. ?ervence Vilnius Litva Litva Litva
31 2007 23. ?ervna ? 1. ?ervence Christchurch Novy Zeland Nový Zéland Novy Zeland
32 2008 2. ?ervence ? 10. ?ervence Quebec Kanada Kanada Kanada
33 2009 22. ?ervna ? 30. ?ervna Sevilla ?pan?lsko Španělsko ?pan?lsko
34 2010 25. ?ervence ? 3. srpna Brasilia Brazilie Brazílie Brazilie
35 2011 19. ?ervna ? 29. ?ervna Pa?i? Francie Francie Francie
36 2012 25. ?ervna ? 5. ?ervence Petrohrad Rusko Rusko Rusko
37 2013 17. ?ervna ? 27. ?ervna Phnompenh Kambod?a Kambodža Kambod?a
38 2014 17. ?ervna ? 25. ?ervna Dauha Katar Katar Katar
39 2015 28. ?ervna ? 8. ?ervence Bonn N?mecko Německo N?mecko
40 2016 10. ?ervence ? 17. ?ervence [p 1] Istanbul Turecko Turecko Turecko
41 2017 2. ?ervence ? 12. ?ervence Krakov Polsko Polsko Polsko
42 2018 24. ?ervna ? 4. ?ervence Manama Bahrajn Bahrajn Bahrajn
43 2019 30. ?ervna ? 10. ?ervence Baku Azerbajd?an Ázerbájdžán Azerbajd?an
? 2020 Zru?eno kv?li pandemii covidu-19 Fu-?ou ?ina Čína ?ina
44 2021 16. ?ervence ? 31. ?ervence Fu-?ou ?ina Čína ?ina
? 2022 Zru?eno kv?li Ruske invazi na Ukrajinu Kaza? Rusko Rusko Rusko
45 2023 10. za?i ? 25. za?i Rijad Saudska Arabie Saúdská Arábie Saudska Arabie

Seznam sv?toveho d?dictvi v roce 2023 [ editovat | editovat zdroj ]

5 geografickych oblasti Zem? dle UNESCO:
       Afrika
       Arabske staty
       Asie a Pacifik
       Evropa a Severni Amerika
       Latinska Amerika a Karibik

V za?i 2023 bylo na seznamu sv?toveho d?dictvi 1 199 polo?ek. Z toho 933 polo?ek kulturniho d?dictvi, 227 p?irodniho a 39 smi?eneho ve 168 statech sv?ta. [1]

Region [p 2] [p 3] Kulturni
d?dictvi 		P?irodni
d?dictvi 		Smi?ene
d?dictvi 		Celkem
polo?ek 		Procentualni
vyjad?eni 		Po?et
stat?
Afrika 56 42 5 103 8,59 36
Arabske staty 84 6 3 83 7,76 18
Asie a Pacifik 205 72 12 289 24,10 36
Evropa a Severni Amerika 485 69 11 565 47,12 50
Latinska Amerika a Karibik 103 38 8 149 12,43 28
CELKEM 933 227 39 1199 100 168

Mezi jednotlivymi staty se nejvice pamatek sv?toveho d?dictvi nachazi v Italii (59), ?in? (57), Francii (52), N?mecku (52), ?pan?lsku (50). ?esko ma t?chto pamatek 17. [1] Nasledujici srovnavaci graf zachycuje staty, ktere maji deset a vice pamatek sv?toveho d?dictvi:

IndonésieJihoafrická republikaBulharskoChorvatskoDánskoEtiopieRakouskoArgentinaNizozemskoŠvýcarskoPeruŠvédskoBelgieJižní KoreaČeskoPolskoPortugalskoŘeckoAustrálieTureckoKanadaBrazílieSpojené státy americkéJaponskoÍránRuská federaceSpojené královstvíMexikoIndieŠpanělskoFrancieNěmeckoČínaItálie

Seznam [ editovat | editovat zdroj ]

Pro p?ehlednost je seznam pamatek sv?toveho d?dictvi rozd?len nasledovn?:

a do:

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ P?vodn? m?lo byt do 20. ?ervence, ale kv?li vojenskemu p?evratu v Turecku skon?ilo zasedani d?ive.
  2. ↑ Do regionu Evropa a Severni Amerika jsou zahrnuty Turecko, Kypr, Izrael, Armenie, Azerbajd?an, Gruzie, cele Rusko.
  3. ↑ Polo?ka ? Architektonicke dilo Le Corbuisiera - nev?edni p?isp?vek modernistickemu hnuti “, ktera je skupinou staveb v Evrop?, Ji?ni Americe a Asii, je zapo?itano do regionu Evropy. Polo?ky ?Krajina Daurie“ a ? Uvsunurska kotlina “ sdilene Ruskem a Mongolskem jsou zapo?itany do regionu Asie a Pacifiku. Hyrkanske lesy , p?irodni d?dictvi Azerbajd?anu a Iranu je zapo?teno do regionu Asie a Pacifiku.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku World Heritage Site na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ a b c World Heritage List Statistics [online]. World Heritage List [cit. 2023-09-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  2. ↑ Plny text Archivovano 21. 12. 2009 na Wayback Machine . v ?e?tin? na webu Ministerstva ?ivotniho prost?edi
  3. ↑ Dostupne v angli?tin? na UNESCO World Heritage Centre ? The Criteria for Selection
  4. ↑ V ?eskem p?ekladu dostupne na webu st?edo?eskeho kraje Archivovano 1. 7. 2008 na Wayback Machine .
  5. ↑ a b Kriteria vyb?ru na strankach UNESCO   (anglicky)
  6. ↑ Umluva o ochran? sv?toveho a kulturniho d?dictvi , ?lanek 5. Cit. doslova. Dostupne online Archivovano 21. 12. 2009 na Wayback Machine ..
  7. ↑ Centrum sv?toveho d?dictvi , anglicky
  8. ↑ NPU: Pamatky s mezinarodnim statusem Archivovano 12. 8. 2021 na Wayback Machine .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Sv?tove d?dictvi UNESCO
Seznam sv?toveho d?dictvi v ohro?eni
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sv?tove_d?dictvi&oldid=23966806 “