Supervelmoc je termin , ktery byl zaveden po druhe sv?tove valce ; ozna?uje stat disponujici takovou moci, ?e m??e ovliv?ovat velkou ?ast planety . Za jedinou sou?asnou supervelmoc byvaji ozna?ovany Spojene staty americke . ^[1]

Studena valka [ editovat | editovat zdroj ]

Za supervelmoci byly ozna?eny Spojene staty americke a Sov?tsky svaz ; ob? zem? siln? ovliv?ovaly sve sousedy a spojence, ti tak byli pova?ovani za tzv. sferu vlivu t?chto mocnosti. Zatimco USA a jejich zapadni spojenci konstituovali NATO jako sv?j obranny vojensky pakt , zem? RVHP ustanovily Var?avskou smlouvu . Ob? spole?enstvi p?edstavovala odli?ne jak politicke (zapadni blok demokraticky a kapitalisticky, vychodni socialisticky a totalitni), tak i kulturni poly, navic m?la moc i silu zni?it cely sv?t jadernym arzenalem.

USA [ editovat | editovat zdroj ]

Spojene staty americke svoji politikou ?zadr?ovani komunismu “ se sna?ily zastavit ?i?eni vlivu Sov?tskeho svazu ve zbytku sv?ta, hlavn? na zem? v Karibskem mo?i , ji?ni Asii a zapadni Evrop? . Od 60. let, diky rozvoji moderni dopravy , bylo navic mo?ne vyva?et do celeho sv?ta americke zbo?i , ?i?ila se americka kultura . N?kte?i ji obdivovali jako symbol demokracie , n?kte?i ji zatracovali jako utok na vlastni narodni kulturu. Prav? odmitani v?eho americkeho je pr?vodnim jevem antiamerikanismu , ktery se roz?i?il jak v zemich tehdej?iho vychodniho bloku , jako propaganda komunistickych vlad, tak i v arabskem sv?t? i v zapadni Evrop?. B?hem studene valky se americke ekonomice velmi da?ilo, co? davalo mo?nost investovat vice pen?z na ozbrojene sily . Sov?tsky svaz nedokazal dr?et tempo se Spojenymi staty, a? se nakonec rozpadl. To v podstat? znamenalo vit?zstvi pro Spojene staty, proto?e se tim staly jedinou supervelmoci.

V ?ervenci 2017 vydal Pentagon studii, ^[2] ve ktere shrnuje, ?e Spojene staty jako velmoc (resp. jimi vedeny ramec mezinarodniho ?adu) kolabuji. ^{[3] [4] [5]}

SSSR [ editovat | editovat zdroj ]

Sov?tsky svaz se stal supervelmoci v roce 1949 , kdy? sov?t?ti v?dci poprve provedli usp??ny atomovy vybuch , a zem? se tak za?adila mezi jaderne velmoci . Diky ohromne rozloze a dostupnosti tem?? v?ech surovin i diky investicim do t??keho pr?myslu centralni vladou v 60. letech do?lo v teto zemi k velkemu pokroku. I SSSR m?l svoji sferu vlivu, kterou se pokou?el neustale roz?i?ovat; pat?ila k ni st?edni a vychodni Evropa , Kuba , Vietnam , Severni Korea a v 80. letech i n?ktere africke a arabske zem?. SSSR ?i?il sv?j vliv vojenskou silou. Podporoval ?inu a severni Koreu p?i invazi do ji?ni Koreje v Korejske valce , pote podporoval Severni Vietnam p?i ofenziv? do Ji?niho Vietnamu, co? p?ineslo Vietnamskou valku . V roce 1968 rovn?? poslal Sov?tsky svaz vojska do ?eskoslovenska a v 80. letech vedl valku v Afghanistanu . Na rozdil od zapadnich zemi do?lo ve vychodnim bloku ke konci 70. let ke stagnaci , ktera pozd?ji p?erostla v krizi a o n?kolik dal?ich let pozd?ji rozdmychala spory jak mezi jednotlivymi narody Sov?tskeho svazu , tak i v ?adach jeho spojenc?. Situaci nezlep?ila ani cilena reforma nazyvana Perestrojka ( p?estavba spole?nosti ), zavedena v druhe polovin? 80. let Michailem Gorba?ovem , ktera m?la p?inest ?uvoln?ni“ statu a p?inest demokraticke a kapitalisticke prvky (podobn?, jako t?eba ?ina zavedla na po?atku 90. let, co? ji p?ineslo ekonomicky usp?ch). Kolem roku 1987 byl Sov?tsky svaz na vrcholu jaderneho zbrojeni s USA, sou?asn? byl 7. rokem ve valce v Afghanistanu a p?ehoupl se p?es sv?j tzv. ropny zlom . Rozpad SSSR za?al sporem o Nahorni Karabach na Kavkazu , a vyvrcholil odstupem prezidenta SSSR na konci roku 1991 a rozpu?t?nim statu k 31. prosinci stejneho roku.

Budoucnost supervelmoci [ editovat | editovat zdroj ]

Ve 21. stoleti jsou jedinou sv?tovou supervelmoci Spojene staty , podle p?evladajiciho nazoru jsou ozna?ovany za sv?toveho hegemona . ^[1]

Dal?im statem, ktery se jevi jako mo?na supervelmoc, je Rusko vzhledem k sve rozloze, vlad? a nedavne minulosti. ^[6] Jako nov? vznikajici supervelmoc za?ina byt postupn? vnimana komunisticka ?ina , ^{[7] [8] [9]} ktera od druhe poloviny 90. let, diky ur?itym legislativnim reformam, z?izujicim nap?iklad zvla?tni ekonomicke zony umo??ujici podnikani zapadnim investor?m, stimuluje rozvoj sve ekonomiky s ka?doro?nim r?stem a? 10 procent. Dal?imi subjekty, ktere jsou zmi?ovany jako potencialni supervelmoci , jsou Evropska unie , Indie ^[10] a ob?as take Brazilie . ^[11]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Velmoc
• Vzajemn? zaru?ene zni?eni

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu supervelmoc na Wikimedia Commons