Stara angli?tina
?i
anglosa?tina
(
Englisc
) je vyvojova faze
angli?tiny
, ktera se u?ivala v
Anglii
a ji?ni ?asti
Skotska
v
5.
?
12. stoleti
. Neni v sou?asne dob? pou?ivana, by? v ni, podobn? jako v jinych
mrtvych jazycich
(nap?.
latina
) existuje verze
Wikipedie
, tvo?ena n?kolika nad?enci.
Od dne?ni angli?tiny se li?i natolik vyrazn?, ?e ob? vyvojove faze si jsou vzajemn? tem?? nesrozumitelne. Byla pod velkym vlivem
starosever?tiny
(ze strany
viking?
),
latiny
(ze strany
k?es?anskeho
duchovenstva) a
keltskych jazyk?
(ze strany p?vodnich
keltskych
obyvatel
Britskych ostrov?
?
Briton?
) a jeji vyvoj uzce souvisel s vyvojem
n?m?iny
a
nizozem?tiny
. Zaklady stare angli?tiny vychazi z
pragerman?tiny
a
zapadogermanskych jazyk?
.
Jazyk nebyl ve sve dob? pevn? kodifikovany, m?l ?ty?i
dialekty
(
mercijsky
,
northumbrijsky
? ten byl nejroz?i?en?j?i a literarn? nejrozvinut?j?i,
kentsky
,
zapadosasky
). Ve staroanglickem jazyce byla psana velmi rozvinuta literatura, ktera svou urovni dokonce p?evy?ovala kontinentalni produkci ? k nejznam?j?im dochovanym dil?m pat?i
epos
Beowulf
a
Exeter Book
.
Anglosa?tina byla p?vodn? psana
anglosaskym futhorkem
, pozd?ji v souvislosti s p?ijetim
k?es?anstvi
Anglosasy p?e?la na
latinku
(se zachovanim futhorkovych znak? ð/þ v platnosti moderniho anglickeho
th
a ? v platnosti moderniho anglickeho
w
, ktere?to znaky byly pro zapis stare angli?tiny nezbytne).
Stara angli?tina se od dne?ni angli?tiny velmi vyrazn? li?i, na prvni pohled jazyky nemaji spole?neho v?bec nic. Stara angli?tina m?la podstatn? slo?it?j?i
gramatiku
ne? angli?tina moderni (?lo o
flektivni jazyk
, z?stalo rozli?eni
sloves
na
silna a slaba
, slo?ite
sklo?ovani
). Stejn? tak
slovni zasoba
se velmi li?i od te moderni ? ta je toti? siln? ovlivn?na
francouz?tinou
.
Za starou angli?tinu se n?kdy v ?e?tin? ozna?uje jakakoli
archaicka
varianta angli?tiny, a? ji? jde o
st?edni angli?tinu
, nebo jakoukoli jinou vyvojovou fazi.
| Staroanglicky
|
?esky
|
| ?n, ??
|
jedna
|
| tw?, ???
|
dva
|
| þr?, ???
|
t?i
|
| feow?r, ??????
|
?ty?i
|
| fif, ???
|
p?t
|
| sex, ???
|
?est
|
| seofon, ??????
|
sedm
|
| eahta, ????
|
osm
|
| nigon, ?????
|
dev?t
|
| t?en, ????
|
deset
|
- Hwæt: We gar-dena in geardagum
- þeodcyninga þrym gefrunon.
- Hu ða æþlingas ellen fremedon!
- Oft Scyld Scefing sceaþena þreatum
- monegum mægþum meodosetla ofteah,
- egsode eorl, syððan ærest wearð
- feasceaft funden. He þæs frofre gebad,
- weox under wolcnum, weorðmyndum þah,
- oð þæt him æghwyle þara ymbsittendra
- ofer hronrade hyran scolde.
Ot?ena?:
Fæder ure þu þe eart on heofonum, Si þin nama gehalgod. To becume þin rice, gewurþe ðin willa, on eorðan swa swa on heofonum. Urne gedæghwamlican hlaf syle us todæg, and forgyf us ure gyltas, swa swa we forgyfað urum gyltendum. And ne gelæd þu us on costnunge, ac alys us of yfele. Soþlice.
V?eobecna deklarace lidskych prav
staroanglicky
|
Ealle menn sindon ?re and rihtes efen ?eboren, and fr?o. Him sindon ?iefeþe ?er?d and in?ehy?d, and h? s?ulon d?n t? ?þrum on br?þors?ipes f?ore.
|
?esky
|
V?ichni lide se rodi svobodni a sob? rovni co do d?stojnosti a prav. Jsou nadani rozumem a sv?domim a maji spolu jednat v duchu bratrstvi.
|